CK SEN - Zážitky a zkušenosti z cestování

Zážitky

Poznávací zájezdy s cestovní kanceláří SEN jsou plné zážitků. Nechte se inspirovat cestovateli, kteří exotickou dovolenou s námi již absolvovali, zde popsané zkušenosti a zážitky mohou být i vaše. Na každém našem aktivním zájezdu jich ulovíte několik a zůstanou vám na celý život. Pokud hledáte zážitkovou dovolenou, právě zde můžete čerpat inspiraci o cestování s CK SEN.

Čti více
  

Asijský Manhattan - Šanghaj

Asijský New York vás ohromí! Počasí je výborné, ihned se vrháme na nejvyšší vyhlídku na světě, která má 474 m, ve známém mrakodrapu, který místní přezdívají "otvírák" - to proto, že vypadá, jako otvírák na pivní láhve. Loďkou se vozíme po řece Huang Pu a obdivujeme asijský Manhatan z jedné strany, britský koloniální Bund z druhé strany a vysvětlujeme si opijové války, které se zde odehrály v 19. století. Samozřejmě nechybí ani jízda jedním z nejrychlejších vlaků na světě (431km za hodinu). V Šanghaji si každý přijde na své, toulání se ultramoderním městem, výborná kávička, shopping, prohlídky umění a skvělá místní kuchyně. 

Čti více

Bohatá Indie

Známá, krásná, prostě neuvěřitelná Indie. Tuto zemi můžete navštívit i tisíckrát a vždy vás překvapí, nebudete se nudit a nevíte, zda zážitek, který přijde nebude ten nejlepší. Když sem přijedete poprvé, nevíte pořádně, proč jste sem vlastně jeli, co tu hledáte, ale stačí první zatroubení rikši, první kráva uprostřed vozovky a už máte plnu kartu ve foťáku a kupujete zaručeně to nejlepší za nejlepší cenu od Inda, který vám už po tisíckrát řekl My friend ... Čím nás překvapila nyní? Každého překvapí, ten krásný nepořádek, chudoba ... nyní jsme zažili tu šíleně bohatou Indii. V této zemi, jako kdyby neexistovalo něco mezi. Buď jsi chudý nebo pořádně bohatý. Nyní jsme byli pozváni na setkání jedné velmi, ale velmi úspěšné firmy. Když jsme vešli do vyhrazené zóny, kde jsou jen milionářské vily, šlápli jsem na anglický trávník ... Někdo si řekne, co může být na trávníku, ten, kdo byl v Indii pochopí. Všechny kulisy byly přesně takové, jako v tom nejlepším bollywoodském filmu. Krásné, barevné, chirurgicky čisté, lidé nosí nejlepší hedvábí ... prostě jiná Indie. Ale i taková je. Plná kontrastů. Noční diskotéka s milionáři se stala asi největším zážitkem pro všechny. To prostě musí člověk zažít. Toto jen tak něco nepřebije, říkáme si… Další návštěva Indie nás určitě vyvede z omylu.

Čti více

Čína - říše středu

Terakotová armáda nás již očekává v Xianu. Konečně ji vidíme na vlastní oči, je monumentální. Pak už se projíždíme na kolech po městských hradbách z konce 14. století a pozorujeme ruch města pod námi (čínské tržiště, lidé cvičící taj-ci v parcích, pinpongoví hráči v parku). Večer se touláme muslimskou čtvrtí a ochutnáváme vynikající pouliční jídlo (špízy z křepelčích vajíček, grilované jehněčí masíčko, na ohni opékané sépie na špejlích a další místní speciality). Xi-an a jeho muslimská čtvrť je nejlepším místem pro gurmánské zážitky. Naší další zastávkou je Sechuan a jeho nejznámější atrakce, skoro vyhynulé vzácné pandy velké, které se nám podařilo vidět na vlastní oči v chráněném národním parku. Den končíme výšlapem k největšímu sedícímu buddhovi na světě, vytesanému do skály na soutoku 3 řek. Čína je plná kontrastů a my jsme si namíchali koktejl historie, poznání, nových chutí a vůní, ruchu milionových míst, krásné přírody i pikantní sečuánské stravy.
V rámci polopenze jsme ochutnali cca 70 druhů čínských jídel, 5 druhů čínského pivka, 2 druhy čínské pálenky a jako bonus skvělé pečené štíry! Na této cestě je množství zajímavého jídla, co nám doma bude chybět.

Čti více

Himaláje jako na dlani

Opět jednou jsme navštívili Everest base camp. Počasí jsme měli velmi příjemné, viditelnost slušnou a horu hor jsme si užili jako málokdo. Nám ji ale zastínily okolní vrchy. O čem mluvím? Řeč je o nádherném panoramatu Himálaje, která se nám ukázalo. Cestou do Base campu jsme zdolali vždy horský přechod Pang-La (5025 mnm), ráno jsme jim prošli za tmy a cestou zpět nám poskytl panorama Himalájí. Rozhodl se nám dokázat jaké umí být největší pohoří světa nádherné. Už když jsme šplhali serpentinami k horskému sedlu tak se nám místy otevírala vyhlídka na některé z největších hor světa. "Podívejte, kompletní masiv Cho Oyu!" Upozorňoval skupinu průvodce "Dnes se ukazuje jako málokdy!". Když jsme přicházeli na vyhlídku, tak se nám otevřel kompletní pohled. Na obzoru před námi najednou stálo sluncem zalité 5 ze 14 osmitisícovek planety. Vidíme Nejen Everest (8848 mnm) a jeho souseda Lhotse (8516 mnm) ale i pátou nejvyšší horu světa Makalu (8485 mnm), impozantní masiv Cho Oyu (8188mnm), a nejnižší osmitisícovku Shishapangmu (8027mnm). Na obloze ani jeden obláček pouze z vrchu Everestu se táhl oblak mísící se s rozfoukaným sněhem. "To na vrcholu bohové pálí vonné bylinky." S úsměvem konstatoval náš místní průvodce Dhondhup. Možná to byla pravda a bohové nám poskytli tento nádherný pohled. Možná to bylo i chladným ale čistým listopadovým počasím. To ale člověk v mystickém Tibetu nikdy nemůže dokonale posoudit. Ať to bylo tak či onak bylo to pro nás irelevantní. Při pohledu na obří masivy se člověk cítí zároveň malý a bezvýznamný ale zároveň i mocný, že se mu to podařilo vidět. Po desítkách fotografií a panoramat jsme se konečně odtrhli a vrátili jsme se směrem do Hlavního města regionu Shigatse. Panorama himálajských obrů nám všem ale zůstalo před očima a pravděpodobně ho tak brzy nic nepřekoná.

Čti více

Káthmándu a NP Chitwan

Nepál je úplně jiný, zatím největší exotika na naší cestě. Mysleli jsme si, že Tibet nic nepřekoná, ale to jsme ještě nevěděli, co nás čeká v Nepálu. Nádherný dobrodružný přesun tibetsko-nepálskými kaňony v exotickém pralesním prostředí se stovkami vodopádů nám bere dech. Cesta přes tři pětitisícová sedla, přes dvě sedla v 4500 m.n.m. a pod šesti osmitisícovkami je neskutečným zážitkem. Cesta z posledního sedla je jako z učebnice geografie. Sjíždíme z výšky téměř 5200 m.n.m., z tibetské pustiny do nížin nepálských tropů ve výšce 1400 m.n.m. Projeli jsme systémem údolí, kde se mění klimatické podmínky od jaků až po banány. Káthmándu s rušnou, leč nepopsatelnou atmosférou, desítkami hinduistických chrámu i exotickou přírodou kolem, je fascinující. Káthmándské údolí kdysi tvořila tři království. My dnes navštěvujeme nejautentičtější z nich. V 18.stoletní podřimující Bhaktapur. Krásné stavby, legendy a příběhy o usekaných rukou mistrů sochařů, kteří přišli o své horní končetiny pouze kvůli tomu, aby v sousedním království nevystavěli nic lepšího a hezčího než zde. Nepálci jsou velmi příjemné lidé, žádní barbaři. Přijali mezi sebe množství Tibeťanů, ať už těch, kteří zde jsou díky obchodu anebo těch, kteří se sem dostali po útěku Dalajlamy z Tibetu po čínské okupaci. Přesvědčujeme se o tom v malém Tibetu v Nepálu, na místě, kde se nachází jedna z největších stup na světě Bodnath. V Pashupatinath, kde stojí nejsvatější chrám celého Nepálu, a kde se spalují hinduističtí mrtví, nám začíná pršet. Nikomu to však nevadí. Pozorování spalování mrtvol je neskutečným zážitkem. Déšť nikdo nevnímá. Ranní vyhlídkový let k Everestu a k ostatním velikánům Himálaje, za jasného počasí a azurové oblohy, nám vše vynahrazuje. Přesouváme se na nepálské safari a po cestě raftujeme na himálajské řece Trisuli. Další jedinečný zážitek do sbírky. Nádhernou nepálskou přírodu si vychutnáváme i ze sloního hřbetu v národním parku Chitwan, kde během safari pozorujeme nosorožce. Procházíme se džunglí, plavíme se na lodičkách, ze kterých vyhlížíme krokodýly a vrcholným zážitkem je pro všechny koupání se slony v řece. Západ slunce si vychutnáváme u řeky, v příjemném plážovém posezení s Gorkha pivem v ruce, a kousek od nás si možná plavají 4metroví krokodýli. 

Čti více

Když pohřbívají nebesa - Tibet

Slyšeli jste už někdy o nebeském pohřbu? Je to typický způsob pohřbívání v Tibetu. Dnes je velmi vzácný a dříve byl dokonce zakázán. Proč? Neboť nebeský pohřeb znamená, že nebožtíka dáte doslova pozřít divoké zvěři! Pokud se divíte nad takovým způsob pohřbívání, tak je důležité si uvědomit, že Tibet je silně buddhistický. V rámci Buddhismu tělo není důležité a po smrti není vůbec podstatné, co se s ním stane. Tradičně se buddhisté spalují, ale v nehostinných podmínkách Tibetu to nepřichází v úvahu – prostě na to nejsou stromy. A tak se začali mrtví nosit na speciální místa ve skalách, kde si je snadno najde divoká zvěř, především draví ptáci. My jsme jedno takové místo navštívili i navzdory tomu, že turisté sem dnes přístup nemají. Chrám Ganden, nedaleko od Lhasy. Je to jedno z nejprominentnějších míst nebeského pohřbu v Tibetu. I den před naší návštěvou zde pohřbívali jednoho nebožtíka. Když ale přicházíme na místo, tak nic nenaznačuje, jaká zvláštní ceremonie se zde odehrávala. Na malém pahorku za chrámem najdeme jen kamennou plochu asi 3x3 metry, kolem níž je množství modlitebních vlaječek a při níž je velké ohniště. Kolem jsou poházené nože, sekera a kladiva, a zem je pokrytá jakýmsi bílým práškem. Teprve po bližším prozkoumání si uvědomujeme, že bílý prášek jsou rozdrcené úlomky kostí. „Nebožtíka nejprve nařežou, aby měli dravci snadnější práci. Po pohřbu se kosti rozdrtí kladivy a spálí, aby po ceremonii nic nezbylo,“ vysvětluje náš místní průvodce Dhondhup. Celou ceremonii přitom sledují pozůstalí a jen ti, co nebohého znali mají přístup na pohřeb. Pro Evropana je to velmi zvláštní myšlenka, svého blízkého dáte sežrat ptákům, a ještě se jdete podívat. Ale i takový je daleký východ, a i toto je jeden z úžasných kulturních rozdílů, které zde najdeme – to, co by pro nás bylo nepředstavitelné znesvěcení, je pro místní zcela běžná praxe. A právě tyto rozdíly dělají tato místa tak nádherné a podnětné a vyplatí se sem přijít!

Čti více

Kouzlo Lhasy

Co je na Tibetu tak magického, že si ho většina lidí hned na první pohled zamiluje? Jsou to majestátní hory, které ve vás vyvolají posvátnou úctu a pocit zanedbatelnosti člověka? Nebo náboženské rituály, které člověk vidí všude okolo sebe a stačí málo, aby se do nich zapojil? Anebo milí usměvaví Tibeťané, kteří mají dodnes velkou radost ze zahraničních turistů? Zřejmě to bude kombinace všech těchto faktorů, které dělají tuto zemi tak přitažlivou. Dnes zažíváme nádherný den v Lhase. Je až podezřivě teplo – přes den více jak 20 stupňů. Sluníčko nám krásně hřeje a my se procházíme a kocháme na každém kroku. Po obědě obdivujeme hrobku pátého Dalajlámy, na které je 3727 kilogramů zlata, nacházíme ho v paláci Potala, neuvěřitelném a mystickém chrámu Jokhang v srdci města, plného prastarých Buddhů a neuvěřitelných příběhů. A v podvečer se procházíme spolu s modlícími se Tibeťany po posvátném okruhu Barkhor. To, co dělá Lhasu krásnou, jsou modlící se poutníci okolo paláců a chrámů. Kdybyste se zeptali našeho dlouholetého místního kolegy Dhondhupa, určitě by vám řekl, že Tibet jsou lidé. Ti tu často žijí ještě jako před staletími, a když se na ně díváte, tak si uvědomíte, že by žili stejně, i kdybyste tu nebyli. Vůbec se nepřetvařují, na nic si nehrají a dělají věci tak, jak je dělali jejich předkové. A to je právě na „zemi sněhu“ to kouzelné. Stačí se ztratit mezi poutníky na hlavním náměstí Barkhor, nechat se omámit všudypřítomnou vůní vonných bylinek a tlumenými modlitbami a nechat se unášet davem valícím se okolo hlavního chrámu. Z této perspektivy člověk lehce zapomene na všechen pokrok okolo, čínskou železnici, paneláky, zábavné parky,  všechny vymoženosti ustupují do pozadí a opravdu cítíte kolem sebe atmosféru živé historie. Tibet se ale zároveň rychle mění, a i za tři roky, co sem jezdíme, vidíme stopy přeměny. Proto je otázkou, dokdy nám tento magický kraj vydrží v současné podobě. Proto pokud ho chcete zažít v co nejautentičtější podobě, doporučujeme si pospíšit.

Čti více

Neuvěřitelná Indie

Po vlakovém přesunu se ocitáme ve Varanasi, v nejsvětějším městě světového hinduismu. Hluk, špína, smrad, neustálé troubení, rikšy, krávy na každém kroku... prostě nááádhera! V muslimské čtvrti si ukazujeme, jak se vyrábí hedvábí, které se prodává do celého světa. Následně se procházíme po ghátech a přibližujeme se k nejposvátnější řece světa Ganze. Ve Varanasi touží umřít každý hinduista a my už víme proč. Rituály spalování mrtvol na břehu řeky Gangy sledujeme se zatajeným dechem. Za východu slunce se už plavíme na řece a z loděk sledujeme ranní hygienu, kterou Indové provádí přímo v jejich posvátné řece. Ve městě Agra jsme uchváceni jednou z nejkrásnějších staveb vůbec a novodobým divem světa Taj Mahal. Teprve když se nám objeví špička mramorové kopule, kvůli které sem přicházíme, se srdce rozbuší ještě silněji. Tádž Mahál! Kvůli němu jsme sem všichni přijeli. Nejkrásnější stavba postavená z čisté lásky umocněna mramorem a dotvořena polodrahokamy. Naplno jsme si vychutnáváme procházky zahradami, fotíme tuto geniální stavbu téměř z každé strany a na stěnách obdivujeme mistrovství lidí, kteří něco takového dokázali v 17.století vytvořit. Neuvěřitelný pohled.

Čti více

Neuvěřitelné staré Dillí

V Dillí nasáváme pravou indickou atmosféru plnými doušky. Vozíme se na rikšách po uličkách starého Dillí a nakupujeme koření. Neokouzlují nás zde jen staré, majestátní památky, dávno zapomenuté minulosti v podobě Qutub Minar či Humájúnovy hrobky, ale silně na nás působí zejména místa, kde je cítit atmosféra země díky lidem. Takovým místem je i slavný sikhský chrám. Ochutnali jsme sladký prašád, kdy nám ho nakládali přímo do dlaní a nevynechali jsme ani pověstnou kuchyni Langar plnou dobrovolníků. Návštěvu Indie zakončujeme v nejlepší restauraci s originálním indickým jídlem, které nám bude opravdu chybět. I zde si plníme své chuťové buňky. 

Čti více

Pandy v Chengdu

Sechuan a jeho nejznámější atrakce, skoro vyhynulé vzácné pandy velké se nám podařilo vidět na vlastní oči v chráněném národním parku. Den končíme výšlapem k největšímu sedícímu buddhovi na světě, vytesanému do skály na soutoku 3 řek. Čína je plná kontrastů a my jsme si namíchali koktejl historie, poznání, nových chutí a vůní, ruchu milionových míst, krásné přírody i pikantní sečuánské stravy. V rámci polopenze jsme ochutnali cca 70 druhů čínských jídel, 5 druhů čínského pivka, 2 druhy čínské pálenky a jako bonus skvělé pečené štíry! Na této cestě je množství zajímavého jídla, co nám doma bude chybět.

Čti více

Peking - zapomenutá Čína

Často se hovoří o tom, jaká je Čína moderní. Nikdo si to ale nedokáže představit, dokud zde není. Peking nás uchvátil již od příletu. Zapomeňte na vousaté dědečky v hedvábném pyžamu srkající čaj na zahrádce. Čína je dravá, akční, průbojná i civilizovaná. Již od začátku na nás působí exoticky a vzdálená našemu světu.Brzy ráno se vydáváme směrem k největší čínské památce – Velké čínské zdi. Jsme zde brzy a tak máme část zdi sami pro sebe. Vyplatilo se přivstat si. Jsme tu sami, procházíme se po zdi zahalené do ranní mlhy. Člověk ani nepočítá s tím, že by někde v Číně mohl být sám. Je to však velmi příjemné. Odpoledne trávíme touláním po Zakázaném městě, procházíme náměstí a chrámy, kde se procházelo 24 císařů a kde se odehrávaly rituálu staré Číny. Večer patří čínské gastronomii. Na pekingské ulici Wangfujing ochutnáváme vše možné i nemožné, hady, štíry, tarantule i beraní penis, ovoce, rýži a různé druhy masa i nemasa na všelijaké způsoby, voňavé, smradlavé, chutné i nechutné. Je to neskutečný zážitek. Někdy sice člověk musí zatnout zuby, aby se mohl zakousnout do pavouka na špejli, o to větší radost z toho má, že ochutnal něco, co je na čínském jídelníčku naprosto běžné. 

Čti více

Ranní Ganga

Je 5:30 ráno a my vyrážíme do ulic nejsvětějšího města Indie, Varanasi. Před hotelem nás čeká náš dlouholetý partner Dinesh a jeho jednotka řidičů tuk tuků. Nasedáme do malých vozidel a vyrážíme vzhůru na východ slunce nad Gangou. Kolem nás se město probouzí. Pro Indy je příliš brzy. Na Ganze je ale už život v plném proudu. Od 5:30 se na jižním konci nábřeží cvičí jóga. Ve střední části už pro změnu probíhá jeden z nejstarších rituálů historie – ranní koupání. Stovky lidí stojí po pas ve vodě a mezi dlaněmi přelévají vodu posvátné řeky pro svou duchovní očistu, jakož i za předky, kteří je již opustili. Dřevěnou loďkou plujeme podél nábřeží a pozorujeme život. Na severu probíhají ranní modlitby a kněz obětuje bohyni řeky kadidlo. Kousek od nás je již nejsvětější část nábřeží – Manikarnika Ghat – nejslavnější krematorium na světě, pokud Vás spálí tady, tak podle hinduismu jdete rovnou do nebe. Plujeme blíže. Na Manikarnika se spaluje 24 hodin denně a ani v šest ráno, zde není úplný klid. Zaměstnanci právě odtlačují popel jedné z hranic do Gangy a hned vedle nich kráva přežvykuje obětní věnce. Z dalších hranic líně stoupá kouř a kdyby člověk nevěděl, co se zde děje, tak má pocit, že jsou to pozůstatky nějaké noční opékačky. Škoda, že tu je přísný zákaz focení, z vody vypadá spalovna zvlášť malebně. Tedy pokud se nepodíváte příliš detailně na to, co plave ve vodě. Slunce pomalu vychází výše a jeho žluté světlo trhá mlhu nad řekou. Kolem nás létají racci a ve Varanasi začíná den. Podél celé řeky se koupou lidé a ve vzduchu jsou cítit pověry, jimiž je toto místo prosáklé. Varanasi by měl podle mě navštívit každý. Je to jiný svět, a právě ráno na Ganze je ideální čas tento svět poznat z jiné stránky.

Čti více

Tibetská atmosféra

Stačily dvě hodiny letu a ocitáme se v úplně jiném světě. Přelet nad Himálají z Chengdu do Lhasy je jedním velkým zážitkem. Konzumní a civilizovanou tvář Číny jsme nechali daleko za sebou a nyní se už přibližujeme tibetské kultuře, jak nejvíc je to jen možné. Lhasa má nepopsatelnou atmosféru, kterou je třeba zažít. Nádherné chrámy, modlící se buddhističtí mniši, všude hrající mantry a vysokohorské slunce. Procházíme slavnou Potalou, nejproslulejší památkou regionu, bývalým sídlem dalajlámů, pozorujeme život místních na posvátném okruhu Barkhor i život mnichů v nejposvátnějším chrámu země Džokhang. Poté už naše kroky směřují do nedaleké restaurace na vyhlášený steak z jaka, který zapíjíme čajem s jačím máslem. Klid tohoto duchovního místa vnímáme všemi smysly. Míříme k dalším buddhistickým klášterům Drepung a Ganden ve výšce 4 500 m.n.m., kde se právě odehrává tradiční tibetský pohřeb.  Obdivujeme horskou tibetskou přírodu. Projíždíme himálajskými sedli v 5 000 m.n.m. a úchvatné osmitisícovky se nám ukazují v plné kráse. V klášteře ve městě Shigatse si roztáčíme modlitební mlýnky a necháváme se unést všudypřítomnou atmosférou v průvodu mnichů odříkávajících mantry.

Čti více

Uličkami starého Dillí

Před námi stojí výzva, která sama o sobě slibuje množství zážitků. Staré Dillí. Starý, středověký svět křivolakých uliček bez systému, označení a chápání. Nebo naopak? Jen my takovým místům zpočátku nerozumíme? Ocitáme se pod vysokými minarety slavné Páteční mešity, největší v Indii, kterou nechali postavit slavní Mughalové, stavitelé Tádž Mahalu. Je fantastická a plná života. To, co nás čeká pak, je však ještě geniálnější. Nasedáme na starou vrzající cyklorikšu a vydáváme se napospas starých uliček Dillí. Pokud to člověk nezažije, nedokáže si to představit, ačkoli by jakkoli chtěl. Představte si miliony kabelů, malé obchůdky, špínu, vůně, maličké vývařovny plné jídla, zatoulanou krávu, vůni vonných tyčinek z hinduistických, džinistických svatyň. Přidejte do toho chaos, hluk, troubení, exotiku a ani toto všechno ještě zdaleka nevystihne tu pravou podstatu. Staré Dillí je místo, díky kterému si člověk zamiluje Indii a vždy, když se sem vrátí, cítí tentýž radostný pocit. Žádná sterilita Dubaje či Singapuru, ale nefalšovaný život s krásnou duší. Užíváme si tyto momenty. Vrháme se do chaosu ulic Chandi Chowk, nahlížíme do ptačí nemocnice a probojováváme se do metra, na koloniální náměstí CP. Stačí pár minut podzemím a ze 17.století jste ve století devatenáctém a vše je úplně jinak. Ani to však ještě není konec našeho dne, protože nás čeká bláznivá jízda tuktuky napříč DILLÍ do našeho hotelu. Dillí ví, jak namíchat geniální zážitky.

Čti více

Káthmándú - nejkrásnější hlavní města světa?

Neznám člověka, který by nebyl káthmándským údolím s třemi majestátními městy v těsné blízkosti nadšený. Káthmándú, Bhaktapur a Patan kdysi bojovaly o prestiž a předháněly se, které bude krásnější. Chválabohu pro nás. Tři bývalá královská města, jedno hezčí než druhé, všechny pod patronátem UNESCO. Tolik chrámů a paláců na tak malém území činí toto místo opravdu výjimečným. Sexuální část života hrála i zde významnou roli a Šivovy chrámy jsou posety erotickými plastikami. Jediná žijící hinduistická bohyně Kumari se na nás dívá z nádherného vyřezávaného okna a před jejím chrámem se prochází svatý muž Sadhu. Hinduismus zde cítíte na každém kroku a Pašupatinát, nejposvátnější místo Nepálu, kde se odehrává spalování mrtvých je toho důkazem. Těla zabalená v bílém rouchu kladou synové na hranici, do úst vkládají peníze a drahokamy a hranici zapalují. Aby tělo dobře shořelo, přidávají olej, máslo a pokrývají ho slámou. Když je rodina bohatší, může si dovolit více kvalitnějšího dřeva a z těla nezůstane nic. Pokud rodina na pohřeb nemá tolik financí, ohořelé části těla plavou v řece. Dřevo dohořívá, popel a neshořelé zbytky házejí synové do vody. Houf dětí se vrhá do vody k zůstatkům a hledají mince, zlaté zuby či šperky. Tento výjev je pro turistu šílený. Máme scvrklé žaludky a v očích slzy. A nad ghátem, v těsné blízkosti tohoto procesu se mladí Nepálci drží za ruce, procházejí se parkem a usmívají.

Buddhismus je v Nepálu také velmi rozšířený, a to nejen v podhorských oblastech, ale hlavně v hlavním městě, kde se zdržují celé tibetské komunity. Nejvíce jich žije v okolí největší buddhistické stúpy indického subkontinentu Bodnath, vzdálené od centra města 5 km na východ. Pronikavé Buddhovy oči vás prosvítí dovnitř a vaše duše vám říká: "Sem se ještě jednou vrátím."

 
Čti více

Nepálský Pashupatinath v Káthmandú

Pashupatinath je místo, kudy protéká posvátná hinduistická řeka Bagmaty, která se v Indii vlévá do Gangy. A proto má pro hinduisty ohromný duchovní význam. O Ganze se říká, že pramení v nebesích a na zem stékat po vlasech boha Šivy, který je ničitelem celého vesmíru. V Pashupatinath jsou úžasné chrámy zasvěcené právě Šivovi a společně s výjevy kamasutry, detailně znázorněné na vyřezaných dřevěných trámech všude kolem, přidávají tomuto místu ještě víc na zvláštnosti. Chcete autentičtější obraz o tomto místě? Co tak představit si místo, kde vedle dřevořezeb s kamasutrou jsou Šivovi lingamy, které muži i ženy polévají vodou nebo mlékem na znak plodnosti? A co tak si do toho představit hned vedle toho čekárny na smrt, kam přicházejí lidé zemřít, když už cítí v kostech, že nadešla jejich hodina? A co tak, kdyby hned vedle umývali v řece mrtvá těla? A kdyby hned vedle stavěli dřevěnou hranici potřenou máslem a olejem, aby lépe hořela? A hned vedle by mrtvé tělo hořelo v plamenech a jeho zápach se šířil po celém okolí? A vedle zase by už zbytky ohořelých těl házeli do řeky? A v tom okamžiku by do řeky skočily malé děti, které by lovily zbytky těl a hledaly zlaté zuby nebo peníze, které rituálně při pohřbu vkládají do úst zesnulého? A do toho všeho ještě opice, psi a svatí muži, kteří mají celé tělo potřené popelem ze spálených lidských těl? Že je to absolutně šílená představa? Běžný den v Káthmándú... hinduisté se musí spálit 24 hodin po smrti a pohřeb je veřejná událost. Nespalují se akorát děti, těhotné ženy, nemocní leprou a ti, které uštkl had. Ti se rovnou pustí dolů po řece. My jsme dnes ráno byli svědky pěti pohřbů, a přitom jsme si prohlíželi kamasutru vyřezanou na stěnách chrámů hned u spalovacích ghátech. Ne každý na to měl žaludek a někteří raději odešli do nedaleké kavárny. Ale toto je život a smrt v Káthmándú. Vše na jednom místě, jedno vedle druhého. Bez sexu není život a bez smrti bychom nevěděli, co to znamená žít. Před očima se nám promítá film ze středověku a my jsme jeho součástí.

Čti více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací