CK SEN - Zážitky a zkušenosti z cestování

Zážitky

Poznávací zájezdy s cestovní kanceláří SEN jsou plné zážitků. Nechte se inspirovat cestovateli, kteří exotickou dovolenou s námi již absolvovali, zde popsané zkušenosti a zážitky mohou být i vaše. Na každém našem aktivním zájezdu jich ulovíte několik a zůstanou vám na celý život. Pokud hledáte zážitkovou dovolenou, právě zde můžete čerpat inspiraci o cestování s CK SEN.

Čti více
  

Srí Lanka - historie plná barev, vůní a chutí

Anuradhapura byla dnes jako obrázek. Čistá ranní obloha nám dopřála krásné pohledy a nádherou ranní atmosféru u Maha Bodhi Tree, tedy posvátného stromu buddhistů. Právě zde na tomto místě byl na Srí Lance "zasazen" buddhismus. Maha Vihara-Ruwanvelisaja, Abhayaghiryia A Jetawanna Ramaj nám udělali obraz o sinhálském buddhismu. Krásné nás přivítalo i druhé posvátné místo chráněné UNESCEM a to jeskynní komplex Sri Aya maha Vihara. Počátky a kontinuita buddhismu je zde zpřístupněna od 1.st.p.n.l do 18.st.n.l až do dnešních dnů. Sám Buddha řekl, že na Srí Lance bude buddhismus v bezpečí nejbližších 5000 let, cca 2500 už uplynulo. Zavítali jsme na místní trh, kde se sváželo ovoce a zelenina z celého ostrova k následné distribuci do maloobchodů. Začíná neplánované dobrodružství. Mezi přeplněnými auty se zbožím se vyhýbáme od paty až k hlavě naloženým domácím, co na svých bedrech nosí tuny pytlů všelijaké zeleniny a ovoce. Mnozí pomáháme, ale zvládáme tak odnést jen jeden pytel. Jdeme radši ochutnávat... Kolem panuje neskutečně voňavá a pulzující atmosfera. Po gurmánském obědě jsme si dali tradiční ayurvédskou masáž v medicínském centru, kde se zkušenosti dědí z generace na generaci už několik desítek pokolení. Co je to nirvana? My už to víme. 

Čti více

Srí Lanka - perla indického oceánu

Kokosy, prales, kohouti-národní ptáci Srí Lanky, rýže a čaj, buddhistické památky a drahokamy. To vše jen znásobilo dojmy z perly indického oceánu, jak je tomuto ostrovu běžně přezdíváno. Největším zážitkem jsou však setkání s místními lidmi. Nebo třeba jen žvýkáním betelu se jako barevná a voňavá ozvěna vrátí po příjezdu domů v podobě šťavnatých vzpomínek. Tečku za poznávací častou jsme dali, jak jinak než gurmánskou. V nejkrásnějším koloniálním hotelu ostrova jsme to roztočili na perfektním grilovacím banketu v Kandy. Starosta města Kandy a hlava kandyjské provincie v jednom ještě neviděl lidi se tak nespoutaně bavit. Došel k nám a řekl: "Už dvacet let sem chodím na večeři, ale taková nálada zde ještě nebyla, odkud jste?" zeptal se. Odvětili jsem, že z Čech. Seznámili jsme se a prohodili par diplomatických vět. Po hodince odletěl vrtulníkem do Colomba. Dali jsme si mořské potvory,  pečené prasátko, dhal, Kott Sambar, lunu miris, Brinjal a tempuru. K tomu různé dezerty a při ochutnávání durianu jsme si řekli, že je čas jít na hotel. Cestování je o zážitcích, hlavně o těch, které prožíváte spolu se skvělými lidmi. Krásně společensky unavení míříme k Indickému oceánu. Nyní už společně odpočíváme v jeho šumivém objetí.

Čti více

Za poklady ostrova Srí Lanky

Ráno jsme navštívili tradiční dům rolníků a milých místních lidí, kteří nám předvedli lezení na kokosové palmy a následně zpracování ořechů. Dali jsme si s nimi snídani, po které nás už nikdy žádné chilli nepřekvapí. Kokosová samby s cibulkou, limetkovou šťávou, zeleným a červeným chilli předčila naše očekávání. K tomu ještě pikantnější čočkový dhal se skořicí a čerstvým zeleným kořením a na závěr kuřecí kari a ceylonských čaj. To vše nám uvařili místní po domácku. Fantastická sinhálská kuchyně je tak rozmanitá, že ani domorodec nemá nejmenší šanci ochutnat všechny dobroty, co ostrov nabízí, během svého života. Takto posílení i místním kokosovým Araki pokračujeme v našem poznávacím toulání dále. Najednou se stalo něco neskutečného.  Do cesty se nám postupně postavili dva divocí sloni. Stál tam před námi čelem, že projedeme, to jsme si mohli jen myslet. Zvedl chobot a rozprostřel uši. To bylo jasné znamení, že máme před sebou objížďku cca 20 km. To znamená tak 40 minut jízdy navíc. Toto setkání však stálo za to. Měli jsme tak safari zdarma. Byli jsme rádi, že máme tak skvělé řidiče, kteří zde musí absolvovat tři zkoušky potřebné k získání řidičáku a to: písemný test, jízda a "akrobacie na cestě". Podle tohoto zde i vypadá situace na silnici. Zážitky lovit nemusíme ... samy nám skáčou na udici.

Čti více

Srí Lanka - zážitky na každý den

Ranní slunce v objetí lotosových květů se zrcadlí na hladině vodního rezervoáru. My vcházíme do ráje. Nejprve pozvolna stoupáme mezi královské brány, audienční síně a meditační centra. Své stopy zanecháváme v rajských zahradách krále Dáthusena. I díky němu a příběhu o jeho špatném synovi levobočků svět ví o levhartí skále. Cítíme, že na nás visí pohledy drzých makaků a opičích Hanumantových bojovníků z eposu Rámakhíjan. Slunce je již výše, teplota stoupá, tep se zvyšuje. Kráčíme po schodech do nebe, ale Led Zeppelin nám v uších nehraje. Posloucháme příběhy zrcadlové zdi a ta opravdu historií zpívá. Bájnou atmosféru zpřítomňují obnažené dámy. Pohled na tyto malované fresky si musíme zasloužit výstupem po exponovaném točitém schodišti do skalní galerie. Představujeme si ráj. Ještě předýcháme pár schodů a ocitáme se pod tlapami lva. Teprve tady začíná pravé dobrodružství. "Kdo bude nahoře první dostane infarkt, .." usmívám se a hovořím. Poslední třetina výstupu je před námi a doslova visíme na schodišti zavěšeného ze skály do vzduchu. Ostatní schody jsou tak strmé, že se dotýkají mraků. Alespoň se to tak před vytouženým vrcholem zdá. Jsme nahoře. Vyrazilo nám dech. Je tohle to místo, kde by mohli sídlit bohové? Až teď chápeme, proč si Kasyapa - samozvaný král a otcovrah vybral toto místo, jako útočiště ze strachu před pomstou. Strávil zde 17 let života. Měl všechno, jen ne čisté svědomí ... Trůn konkubíny ... my už tuto legendu známe. Obzor do země se nám otevírá na 360 stupňů. V dálce na horizontu rozeznáváme již navštívená místa. Zlatá socha Buddhy se třpytí na úbočí pod skalním chrámem v Dambulle, jako významný referenční bod. Když se vykloníme ze skalní terasy, máme pod nohama o 182 metrů vzduchoprázdno a nižší rajské zahrady s dodnes fungujícím systémem fontán. Jejich někdejší krásu a majestátnost si umíme shora představit. Jejich stavitelé byli perští inženýři. To málokdo ví. Umění zahradní architektury se zde učili i Číňané a od nich Japonci. Psalo se 4.st. našeho letopočtu. My jsme však v přítomnosti a dnes jsme ulovili další část cejlonských zázraků.

Čti více

Náš skvělý řidič na Srí Lance

Je to tu bláznivé. Ale tak to má být. Funguje zde hierarchie v dopravě a ten kdo má větší auto, ten má přednost. My máme velký autobus a malého řidiče. Že by si něco kompenzoval? Faktem ale je, že jízda funguje způsobem „troubit a jet“. Jednoduše vždy a za každých okolností máme přednost. V autoškole mají normálně i speciální hodiny, které jsou zaměřené na akrobacii. Doslova vyhnout se jeden druhému na milimetry. Je to šílené. Vypadá to tu jako když rybičky plavou v akváriu. Všechny plavou najednou, ale nikdy se nesrazí. Jedna druhé se vyhne na milimetry. No a teď si to aplikujte na reálný provoz. Je to stěží představitelné, než to nezažijete. Náš řidič Chander dostal od jednoho klienta minule čepici výpravčího vlaků ZSR na Slovensku. Od té doby ji poctivě každý den nosí na hlavě a každému se s ní ukazuje. Vždyť takovou tu nikdo nemá. I dopravní policisté mu salutují a nechají ho raději jet. Nyní nejen že má velký autobus, už má i velkou čepici a vůbec mu nevadí, že je železničářská. Nikdo mu to neřekl. My mu tu radost nechceme vzít. A takto s ní s velkým úsměvem každému pózuje. Na Srí Lance má našeho Chandera každý rád. Je to úžasný chlapík, který vás pozdraví a popřeje vám dobru chuť i v češtině. Malý člověk s velkým srdcem a širokým úsměvem. Chcete se i vy setkat s Chanderem? Pojeďte s námi na Srí Lanku :)

Čti více

Pádlování na lotosovém jezeře

Nasedáme na srí lanský taxík, povoz tažený dvěma buvoly a po prašných venkovských silnicích jedeme až k Lotosovému jezeru. Přesedáme na lodičky a jdeme si zapádlovat na jezero, které několikrát do roka vypouštějí a napouštějí. Jezero je uměle vytvořené a slouží k zavlažování. Je to den plný zážitků na jezeře. Z lopuchu si děláme klobouk proti slunci, z květů náhrdelník a z leknínu zase talíř na oběd. Učíme se místním zvyklostem a k těm patří i jezení rukama. V Ajurvédě totiž věří, že každý prst symbolizuje jeden element, a když jíme rukama tak si najednou všech 5 elementů dáváme do úst.

Čti více

Poklady Srí Lanky – zlatý a stříbrný čaj

"Zářivý ostrov" nabízí to nejlepší do Vašeho šálku.

O cejlonském čaji jste pravděpodobně již slyšeli, informace o tom, že tato země produkuje jeden z nejkvalitnějších černých čajů na světě, pro Vás zřejmě nebude žádnou novinkou. Slyšeli jste ale i o stříbrném a zlatém čaji? V následujících řádcích si vysvětlíme, o co jde. Ačkoliv je Srí Lanka pověstná i svojí výrobou šperků, v tomto případě nejde o žádné drahé kovy, ale o specifický druh nejoblíbenějšího nápoje na světě. Černý i zelený čaj se vyrábějí ze stejné rostliny, takzvaného čajového keře (lat. Camelia sinensis), který byl na Srí Lanku přivezen v roce 1824 z Číny. Přesněji řečeno propašován. Číňané si své tajemství střežili. Dnes už pěstování čaje patří k hlavním příjmům do srílanského státního rozpočtu. Oč tedy jde u stříbrného a zlatého čaje? Oba tyto čaje patří do kategorie bílých čajů a také se vyrábějí z čajového keře – Camelie sinensis. Rozdíl je v tom, že tyto dva druhy – stříbrný a zlatý – jsou speciálně vyšlechtěné druhy čajovníku, které nabízejí ještě intenzivnější vůni a lahodnější chuť čaje. Barva jejich listů se při odrazu světla leskne do stříbrna, resp. do zlatova. Tyto druhy čaje patří do kategorie luxusních, čemuž odpovídá i jejich cena. Je to způsobeno hlavně tím, že zatímco u zeleného a černého čaje se z keřů odtrhávají tři až čtyři vrchní mladé lístky, u bílého čaje (a tedy i stříbrného a zlatého) se sklízejí pouze nejmladší, ještě nerozvinuté lístky připomínající myší ocásky. Z toho právě vznikl i jejich název - "silver tips" či "golden tips" (stříbrné, resp. zlaté konečky či špičky). Pro srovnání, pokud si například za 1000LKR (srílanských rupií – cca 120 Kč) koupíte 200 gramové balení kvalitního černého čaje, za 50 gramů "silver tips" zaplatíte zhruba 4-5000LKR (440-520 Kč). Nenechte se však odradit, bílé čaje se zalévají až třikrát, takže konec konců poměr ceny za luxus prvotřídního čaje není až tak velký.

Čti více

Arrack – tradiční pití na Srí Lance

Naše zájezdy jsou známé kromě lovení zážitků i dobrou náladou, ke které často napomáhá i ochutnávka tradičního místního alkoholického nápoje. Japonsko má své saké, Kuba rum, Rusko vodku; ale víte co nejraději pijí na Srí Lance? Slovem "arak" se označují lihoviny ve více zemích, většinou se však tyto nápoje vyrábějí například z hroznů a anýzu (arabské země), cukrové třtiny či červené rýže (Indonésie, Filipíny). Na Srí Lance se tento alkohol vyrábí z fermentované šťávy květu kokosové palmy a označuje se slovem "arrack" (ne arak či araq). Než si řekneme celý postup výroby, je důležité zmínit, že na Srí Lance je prodej alkoholických nápojů přísně střežený, tvrdý alkohol koupíte skoro výlučně ve specializovaných zamřížovaných obchodech zvaných "wine stores". Je to mimo jiné z důvodu poměrně populární nelegální výroby domácího páleného alkoholu, který místní nazývají "kasippu". Jelikož na Srí Lance se dobře daří různým druhům ovoce, pálit opravdu je z čeho. Ilegální pálení se provádí většinou na tajných místech v džungli v relativně primitivních podmínkách a mnohdy i bez patřičných znalostí. I proto tento druh alkoholu mají v oblibě hlavně chudší lidé, ti z vyšších vrstev ním doslova až pohrdají. Často vzpomínám historku, jak jsem byl v době volna mezi zájezdy pozván na malou párty majitelem apartmánu, ve kterém jsem bydlel. Klienti mi tehdy po zájezdu nechali asi půl láhve "domácí", kterou jsem, se záměrem uctít hostitele a jeho blízké, na tuto párty přinesl. Už když jsem rozléval do skleniček a domácí zvědavě přičichli, z výrazů jejich tváří jsem tušil, že něco není úplně v pořádku. Po přípitku si vyměnili pohledy a konstatovali, že to chutná jako kasippu. Po krátké debatě a vysvětlení mi bylo jasné, že jsem se před nimi ani náhodou neblýskl. Dále se už pil pouze arrack. Jak se tedy tento nápoj vyrábí? Pokud byste někdy na Srí Lance viděli natažená lana mezi kokosovými palmami, jde právě o palmy, na kterých probíhá sběr šťávy. Aby sběrači nemuseli pokaždé vylézat a slézat z každé jedné palmy, přemisťují se mezi nimi po těchto lanech. Dovedně nařezávají květiny těchto palem a do nádob zavěšených pod květy zachycují vytékající šťávu. Tato šťáva obsahuje vysoký podíl fruktózy a už po krátké době začne samovolně kvasit. V této fázi se již také dá pít, chutí velmi připomíná náš burčák, je však o dost sladší. Účinky ve střevech jsou ale velmi podobné :) Tomuto nápoji se na Srí Lance říká Toddy nebo palmové víno. Pokud však necháte šťávu z květů vykvasit dostatečně dlouho, dostanete kvas na výrobu arracku. Kvalitnější arrack se destiluje dvakrát a má hnědou barvu jako například koňak. Chutí však připomíná něco mezi whisky a rumem. Obsah alkoholu v arracku se nejčastěji pohybuje v rozmezí 36-38 %, takže se pije poměrně snadno. Srílančané ho však přesto rádi míchají se sodou, colou, spritem či tonikem. Není ale nic výjimečného setkat se s arrackem i v ovocných koktejlech. Pokud byste tedy chtěli u domácích zabodovat, rozhodne namísto naší "domácí" vezměte na mejdan raději láhev arracku. A pokud si s nimi připijete tradičním JAYASRI! (Džajasri), tak si jejich srdce získáte okamžitě.

Čti více

Koření Srí Lanky

Srí Lanka se ve světě proslavila všeličím, a právě koření bylo cílem prvních objevitelských cest Evropanů na tento ostrov v Indickém oceánu. Už od pradávna se stala světoznámou pro svou výjimečnou kvalitu koření, které se zde pěstovalo. Vždyť kdo by neznal pravou srílanskou skořici (lat. Název: Cinnamomum zeylanicum), která je ta nejkvalitnější na světě. Její kvalita se nedá srovnat se skořicí, která se nejčastěji prodává u nás a která pochází původem z Číny (lat. Název: Cinnamomum cassia). Pro koření se Srí Lankou udržovali obchodní vztahy už v dávných dobách Řekové, Římané a Arabové. V 16. století se sem dostali Portugalci, které následovali později Holanďané a Britové. Během koloniální éry se sem dostalo i některé koření, které se původně na Cejlonu nepěstovalo. Díky jedinečným podmínkám vnitrozemí ostrova se tak na relativně malém území daří pěstovat rozmanité koření, jako například pepř, skořice, kardamom, kurkuma, vanilka, hřebíček, muškátový oříšek a jiné. To nejkvalitnější koření spolu s výbornými BIO surovinami je součástí tradiční kuchyně Srí Lanky a své uplatnění si našlo i v Ájurvédě. S rozmanitými rostlinami, z nichž se získává koření ostrova, se máte možnost seznámit i na vašem zájezdu s CK SEN. Vždy když se přesouváme v rámci kulturního trojúhelníku ostrova, na půli cesty mezi Dambullou a Kandy nevynecháváme návštěvu tradičních kořeninových zahrad, kde se nejlépe na vlastní oči a chuťové pohárky seznámíte s tímto pokladem ostrova. Na těchto místech si nejen vysvětlujeme, co jak roste, ale seznámíte se i s léčivými účinky jednotlivých rostlin, které se již po tisíciletí využívají v rámci tradiční medicíny. Říká se, že "Láska prochází žaludkem", a vaše láska k perle oceánu zvané Srí Lanka půjde jednoznačně i přes výbornou tradiční kuchyni.

Čti více

Cejlonský čaj – významná komodita Srí Lanky

Cejlonský čaj. Určitě jste se s tímto názvem již setkali. Přestože Cejlon se v roce 1970 přejmenoval na Srí Lanku (v překladu "zářivý ostrov"), slovní spojení "Cejlonský čaj" se díky obrovské popularitě po celém světě používá dodnes. My v CK SEN jeho špičkovou kvalitu velmi dobře známe a věnujeme se jeho poznávání i na našich zájezdech. Věděli jste, že předtím, než se na Srí Lance – kdysi Cejlonu – začal pěstovat čaj, věnovali se místní pěstování kávy? Dnes, soudě podle kvality a chuti srílanské kávy, působí tato informace až neuvěřitelně. Body, které Srí Lanka ztrácí za kávu, dvojnásobně získává za čaj. První čajové keře byly na Srí Lanku přivezeny (propašován) Brity v roce 1824 z Číny. Poté, co v sedmdesátých letech devatenáctého století zničila plíseň prakticky všechny kávové plantáže Srí Lanky, představil britský botanik James Taylor Srílančanům pěstování a výrobu čaje. První roky se tomuto byznysu příliš nedařilo, popularitu si získal až začátkem osmdesátých let. V průběhu osmdesátých let však produkce čaje prudce stoupla, a status jednoho z hlavních příjmů Srí Lanky si drží dodnes. Není divu, že v čajovém byznysu dnes pracuje více než milion Srílančanů. K nim patří i sběrači čaje, ve velké většině Tamilské ženy. Tamilské etnikum má na Srí Lance zastoupení cca 15 % populace, ale dělí se ještě na dvě skupiny. Větší skupinu, více než 11 % představují srílanští Tamilové, ale 4,2 % Tamilů tvoří Indičtí Tamilové, na Srí Lance přezdívaní i "čajový Tamilové". Pocházejí totiž z Indie, a na Srí Lanku je přiváželi Britové právě kvůli sklízení čaje, představovali totiž levnou pracovní sílu. Pojďme se ale věnovat samotnému čaje. Věděli jste že bílý, černý i zelený čaj se vyrábějí z listů téže rostliny? Jde o čajový keř, latinsky Camelia Sinensis, ze kterého se sklízejí tři až čtyři mladé, čerstvě vyrostlé lístky. Pokud byste čajový keř nechali volně růst a netrhala mu listy, narostl by až do výšky přibližně 10 metrů. Tím, že se ale čajové plantáže pravidelně – asi jednou týdně – češou, udržují se ve výšce asi 1,5m. Čajový keř je věčně zelená rostlina, obírá se tedy po celý rok a dožívá se 30 až 40 let. Po sklizni jeho listů se výrobní proces při každém druhu čaje liší. Pokud byste chtěli vyrobit bílý čaj, sbírali byste pouze nejsvrchnější, ještě nerozvinuté lístky a nechali je na slunci usušit. Tento druh čaje je i přes "jednoduchou" výrobu jeden z nejdražších, je to právě kvůli tomu, že se vyrábí pouze z těch nejmenších lístků. Pokud byste chtěli vyrobit zelený čaj, sbírali byste 3-4 vrchní lístky a vysušili byste je za pomoci teplého vzduchu. Výroba černého čaje je však náročnější, a právě na tento proces se chodíme na našich zájezdech podívat a vysvětlit. Po sklizni putují listy na sušící síta, kde odpočívají 20 hodin a zbaví se přibližně 50 % vody. Takto vysušené listy se ve speciálních strojích jemně rozžmolí, přičemž se poruší jejich povrchová struktura. Díky tomu se v listech spustí proces oxidace, někdy nesprávně nazývaný i fermentace. Listy se nechají oxidovat asi 2,5 hodiny, kdy vlastně černý čaj získává svou charakteristickou vůni, chuť i barvu. Takto zoxidované listy pokračují do sušičky. Mnohé fabriky na Srí Lance dodnes používají k sušení tradiční metodu sušení za pomoci hořícího dřeva, což rovněž dodává cejlonský černému čaji jeho specifickou chuť. Po tomto procesu se z vysušeného čaje odstraňují zbytky vláken ze stonků či středu listů, které jsou v našem šálku nežádoucí. Toto se obvykle provádí pomocí statické elektřiny, která přitáhne vlákna jako magnet. Další hrubší vlákna se z čajové směsi odstraňují ve strojích, které rozeznávají barvy a bledší vlákna vyřadí bokem. Tato vlákna mají své další využití, používají se na plantážích jako hnojivo. Když máme čaj zbavený vláken, vytřídí se podle velikosti a pokračuje na balení. Jemnější směs vám po zalití dá čaj intenzivní chuti a barvy, větší listy zase nabízejí jemnější aroma, barvu i chuť. Důležité je vědět, že zelený i bílý čaj se zalévá vícekrát, bílý dokonce až třikrát. Čaj je výjimečný nápoj. V zimě vás zahřeje, v létě ochladí, unaveného povzbudí a rozrušeného uklidní. Tak co říkáte, vydáte se s námi na Srí Lanku a ochutnáte čerstvý voňavý čaj přímo v továrně?
 
Čti více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací