CK SEN - Zážitky a zkušenosti z cestování

Zážitky

Poznávací zájezdy s cestovní kanceláří SEN jsou plné zážitků. Nechte se inspirovat cestovateli, kteří exotickou dovolenou s námi již absolvovali, zde popsané zkušenosti a zážitky mohou být i vaše. Na každém našem aktivním zájezdu jich ulovíte několik a zůstanou vám na celý život. Pokud hledáte zážitkovou dovolenou, právě zde můžete čerpat inspiraci o cestování s CK SEN.

Čti více
  

Krásy amerického západu

Přijeli jsme právě včas na jedno z vyhlášených míst k fotografování západu slunce v národním parku Grand Canyon. Říká se, že zde prakticky nemůžete udělat špatnou fotku, správné načasování však také hraje svoji roli. Slunce začíná rychle klesat a my mačkáme spouště a zaznamenáváme tu neuvěřitelnou hru barev. V tom ovšem přichází něco neočekávaného, opravdová lahůdka, kterou člověk nevidí každý den. Zhruba 10 metrů  před nás se snáší na římsu Grand Canyonu zdejší nejvzácnější nejváženější obyvatel, Kondor kalifornský. Dotváří tak jedinečnou atmosféru západu slunce. Kriticky ohrožený největší suchozemský pták Severní Ameriky je majestátní, impozantní a my bez hnutí a bez hlesu fotíme a sledujeme, co bude dál. Po několika málo minutách se král místní oblohy opět vznáší a mizí v nedohlednu. Nám už tento zážitek však nikdo nevezme.

USA není jen o moderních velkoměstech, ale i o nádherné přírodě. Probudili jsme se do krásného slunečného rána v arizonské pustině a míříme na letiště zapadnutého městečka Page. Dnes nás čeká vyhlídkový let nad Monument Valley, nekonečné údolí s červenými pískovcovými útvary. Po 15 minutách letu se už o nás stará průvodce z indiánského kmene, aby nám ukázal ta nejkrásnější místa pro naše fotografie. 

Čti více

Nejteplejší místo na světě

Mnozí z nás už zažili pořádná horka kdekoliv ve světě, při kterých si řekli, že už větší teplo nemůže existovat, ale existuje! Extrémní horka jsou totiž každodenním "stereotypem" v americkém národním parku Death Valley, tedy v "Údolí smrti". Údolí bylo pojmenováno skupinou bílých osadníků, kteří se v roce 1849 vydali na výpravu s cílem zkrátit si cestu do míst Zlaté horečky. Když křižovaly toto údolí, tak zjistili, že toto místo je tak suché a teplé, že jen ti, co jsou připraveni, můžou přežít. Výpravu, s výjimkou jednoho účastníka, přežili všichni, i přesto, že jim došlo jídlo i voda. My jsme se do tohoto parku vydali ráno po silnici # 95 z Las Vegas a asi po 2 hodinách jsme vystoupili z Nevady do Kalifornie. Tento výlet jsme absolvovali se dvěma rodinkami nadšených SEN cestovatelů, kteří sem přišli ulovit zážitek a mohli si říct- byli jsme na nejteplejším místě na světě. První zastávkou byla nepochybně tabule s názvem "Death Valley", která ve fotoalbu nesmí chybět. Ti zdatnější se na ni i vyšplhaly. Celá tato oblast je chráněnou rezervací a i když se na první pohled zdá, že v této pustině nic nežije, opak je pravdou. 91% tohoto národního parku je označeno jako "divočina" (wilderness), kde má člověk příležitost zažít skutečnou samotu, přírodní ticho, krásnou, jasnou noční oblohu plnou hvězd, jakož i divokou přírodu, ať už ze strany fauny nebo flóry. Se samotou zde přichází také izolace, takže dobrodruh, který se odhodlá jít do divočiny, musí být plně zodpovědný sám za sebe a za své bezpečí, protože do divočiny vedou stovky mil nezpevněných cest, ale slézat z nich se absolutně nedoporučuje. Celá tato oblast je domovem původních obyvatel nazývaných Shoshone (Šošonů). Organizace Timbisha Shoshone Natural & Cultural Presentation Area (Chráněné přírodní a kulturní území kmene Timbisha Shoshone) se stará o zachování tradiční kultury tohoto kmene, jakož i udržování náboženských aktivit. Na silnici 190 jsme odbočili kousek za informačním kioskem na první odbočce doleva a přibližně po 23 km jsme se ocitli na vyhlídce Dantes point. Nejlepší výhled je brzy ráno, kdy růžovo zlaté pohoří Panamint Mountains osvětluje vycházející slunce. Přesně kvůli tomuto jsme sem přišli a příroda se ukázala v plné parádě. To, že je fakt teplo, jsme pozorovali i na našem autě Chevrolet, které při akceleraci pořádně odfukovalo a rozbíhalo se jen tak tak. Pokračovali jsme dál zhruba 26 km na jihovýchod až k nejníže položenému místu v Severní Americe, k místu Badwater basin, které je 85,5m pod mořskou hladinou. Název tohoto místa je velmi výstižný. Nejenže je tu vody málo, ale i ta, která zde je, je jedovatá. Obsahuje velké množství chloridů a síranů a je jediným domovem místního hlemýždě (Death Valley Snail). Na procházce přes solnou pustinu jsme pochopili, proč zde každoročně zahynou na důsledek dehydratace 4-6 turistů. Teplo tu je tak vražedné, že na hodinu je třeba mít minimálně 2 litry vody a pokrývku hlavy, bez které má zkušený i nezkušený dobrodruh do půl hodiny vidiny a závratě způsobené úpalem. Je úžasné, jak se zde setkává "staré" s "novým". Staré jsou hory, které mají více než milion let a nová je sůl, která vykrystalizovala jen před pár hodinami dnes ráno. Možná je údolí smrti pustina a tzv. "Nicota", je to ale také dech beroucí místo, které rozhodně stojí za návštěvu. Lovíme zážitky tam, odkud jiní už utíkají. Nikdy jsme to však nepodcenili a mysleli jsme na to, že pitný režim zde je více než důležitý. Po asi 2 hodinách jízdy jsme se vrátili zpět do Las Vegas a plní zážitků jsme si užili volné odpoledne u bazénu a drinku.

Čti více

USA západ - národní park Yosemite

Dnes nás čekal delší přessun ze San Francisca až k bráně národního parku Yosemite v pohoří Siera Nevada. Název parku je zachován dle původních obyvatelů kmene Miwok, které ostatní kmeny nazývali Yosemite, což v jejich řeči znamenalo Killers – Zabijáci. Cestu jsme si zkrášlili zastávkou na natrhání čerstvých pomerančů z lokální farmy. Park nám vyráží dech v okamžiku, kdy spatříme první obrovský žulový monolit s názvem El Capitan. Skála, která je rájem pro horolezce a base jumpery. V zápětí vidíme nejvyšší vodopád Yosemite, který má výšku 739 metrů. V lesíku blízko vodopádu si dáváme obědový piknik. Už při pikniku se nemůžeme dočkat jaká vyhlídka nás čeká dále. Po obědě odcházíme na vyhlídku Glacier Point, ze kterého máme majestátní výhled na velkou část údolí, ve kterém se nachází i notoricky známá skála Half Dome. Half Dome má výšku 1.440 m a je charakteristická svým specifickým ořezaným tvarem, který vznikl díky ledovci, který se tímto údolím táhl. Park má v sobě čarovné kouzlo a odchází se nám odtud opravdu velmi těžko. Den zakončujeme v městečku Fresno. 

Čti více

Posvátné místo Arizony

Uprostřed velkolepých červených pískovcových útvarů už generace přitahuje umělce, léčitele, turisty a návštěvníky hledající duchovní rozvoj. Sedona, malé městečko s populací něco málo přes 10 tisíc obyvatel, leží uprostřed Arizony a je považováno za posvátné místo Arizony. Zastavíme se zde během našeho přesunu z historické Route 66 ve Flagstaffu do horkého hlavního města Arizony, Phoenixu. Jelikož je čas oběda, nejprve se zastavíme v centru města, známém jako Uptown Sedona. Mezi populární restaurace patří restaurace Canyon Breeze s terasou a krásným výhledem na okolní pískovce, Outlaw Grille, nebo provoz populární mexické sítě, Chipotle. Po obědě se už můžeme přesunout k jednomu ze sedmi divů Arizony, Chapel of the Holy Cross (Kaple svatého Kříže). Budova inspirovaná lokální umělkyní, Marguerite Brunswig Staude, která v roce 1932 hledala inspiraci v samotném Empire State Building v New Yorku. Původně se pokusila stavbu umístit v Budapešti, její plány však překazilo vypuknutí druhé světové války a rozhodla se pro svou rodnou zem. Vize se stala realitou za pomoci architektů z firmy Anshen & Allen a stavba v hodnotě tehdejších 300 000 dolarů byla dokončena za 18 měsíců v roce 1956, na půdě národního lesa Coconino. Při kapli se nachází parkoviště s kapacitou 45 míst (doporučujeme také foto zastávky na parkovacích místech pod kaplí, kde je krásný výhled na samotný kříž a pískovec pod kaplí). Samotná kaple je postavena na výběžku pískovcové skály, 60 metrů nad zemí. Úchvatný kříž s výškou 27 metrů protíná střed kaple a vypadá, jako by byl zaklíněn do skály. Neuvěřitelná struktura, která se jeví jako přirozené rozšíření výrazných červených pískovců kolem. Interiér kaple je velmi jednoduchý, působivý kříž je středem nejen zvenčí, ale i zevnitř. Je obklopen okny od podlahy po strop a nabízí nádherný výhled na červené skály Sedona. V levé straně kaple se nacházejí schody do suvenýrové obchodu v podzemním podlaží, který bývá otevřený od 10 ráno do 5 odpoledne.

Čti více

Death Valley a další krásy USA

Tento zájezd je hlavně o přírodě, a proto byly dvě noci v Las Vegas tak akorát, a hned ráno jsme vyrazili z města hříchu směrem na severozápad po silnici číslo 95., bizarní zastávkou byla Area 51 Alien center - čerpací stanice, kde jsme doplnili benzín předtím, než jsme se vydali do nehostinného Údolí smrti. Kromě pohonných látek jsme si tady mohlil koupit suvenýry s typickou mimozemskou tématikou - v blízkosti tohoto odpočívadla v Amargosa Valley totiž sídlí vojenská oblast 51, která je opředena mnohými konspirativní teoriemi - měla zde proběhnout pitva mimozemšťana, a podobné bludy. Po dalších 27 kilometrech jsme překročili hranici Nevady a dostali jsme se do Kalifornie, kde byl naším cílem národní park Death Valley. Tento národní park nemá kvůli extrémním teplotám klasický vstup s pracovníky, takže, pokud bychom měli zaplacený roční vstup do amerických národních parků - Annual pass, tak je možné pokračovat do parku bez jakéhokoliv čekání v řadě aut. Ti, co tento vstup nemají, si mohou zakoupit vstupenku v samoobslužných automatech. První vyhlídkou, kterou jsme absolvovali, je Dantes view - Danteho výhled. Na této vyhlídce ještě nebylo ukrutně teplo, zahřál se však náš motor, vystoupili jsme totiž do výšky 1669 metrů. Pohled na údolí z ptačí perspektivy nám předpovědělo, co nás čeká. Naší další zastávkou byl Zabriskie point - vyhlídka pojmenovaná po Christianu Zabriskie, řediteli společnosti, která v této oblasti těžila borax. Tento pán se později ve velké míře přičinil o to, aby se stala národním parkem. Zde už teplota dosahovala 45 stupňů, a to ještě nejsme v té nejžhavější části. Po další půlhodině jízdy jsme se dostali k Badwater basin - toto místo je 85,5 metru pod hladinou moře a to ho dělá nejníže položeným místem v Severní Americe. Když si představím, že ještě před pár dny jsme procházeli v Coloradu horským průchodem Independence pass ve výšce 3687 mnm, tak mě začal oblévat horký pot :) Jelikož teplota atakovala 48 stupňů ve stínu, snažili jsme si udělat co nejrychleji fotky a videa, abychom utekli z toho pekla zpět do klimatizovaného auta. Cestou do informačního centra jsme ještě využili vyhlídkovou jednosměrnou cestu kolem Artist

Čti více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací