Lovec střílející z luku.

Lovili jsme s lovci z kmene Hadzabe

Sukulent a baobab u jezera Eyasi
Sukulent a baobab u jezera Eyasi

Jdeme po nezpevněných cestách jižně od jezera Eyasi a odbočujeme mimo cesty do hor. Parkujeme pod nádherným baobabem a místní průvodce David, učitel z kmene Datoga nám rozpačitě říká, že loni tu byly. To sem hodně turistů nechodí, těšíme se a on se rozběhne do buše.

Náčelník z kmene Hadzabe mě učí lovit před jeho vilou
Náčelník z kmene Hadzabe mě učí lovit před jeho vilou

O chvíli slyšíme hlasy, vítá nás místní bojovník. Před pár týdny ulovili žirafu a snadněji jim bylo přesunout vesnici než přinést žirafu k vesnici.

Muži připravující se na lov.
Muži připravující se na lov.

Náčelník, hlavní lovec nám vysvětluje, jak bude vypadat lov a vyrážíme. Scházíme z kopce přes buš a zůstáváme překvapeni, že si mladí lovci mezi sebou povídají, smějí se, jsou hluční. Přicházíme k potoku a lovci se napijí. Kolem jsou stopy od divoké zvěře, která sem chodí pít také. Lovci se rozdělují do dvou skupin a zrychlují. Mezi sebou se dorozumívají různými zvuky a pískáním. Jednak si tak říkají, jestli něco nevidí a také si dávají navzájem vědět kde jsou, aby se navzájem nezastřelili.

Mladí lovci Hadzabe pijící z potoka.
Mladí lovci Hadzabe pijící z potoka.

Na lov používají luky a různé šípy, podle toho, zda jdou ulovit opici, gazelu, ptáka či jiné zvíře. Šípy jsou otrávené, nebezpečné a na lov mohou jít jen chlapci, kteří si pravou rukou chytí přes hlavu levé ucho. Nevědí kolik jim je let, nepočítají to, toto měření však udělá z chlapce muže.

Vlevo plástev plná medu, vpravo larvy divokých včel.
Vlevo plástev plná medu, vpravo larvy divokých včel.

Zastavujeme u obrovského baobabu, na kterém jsou obrovské medové plástve od divokých včel a plásty se zárodky včel. Lovci rozloží oheň a začnou úl vykuřovat. Mezitím pomocí kamene a cca 30 cm dlouhých tenkých, ale pevných dřevěných kůlů, které zatlučou do baobabu vyrobí "schody" až k hnízdu. Ten nejodvážnější se vyšplhá nahoru a shazuje všechny plásty dolů. Dostáváme i my svou porci. Nejprve larvy včel, abychom byli silní a zdraví a pak kousky plástve s medem od divokých včel. Nic podobného jsem předtím nezažil a neochutnal, bylo to fantastické.

Lovec připravující se na lov.
Lovec připravující se na lov.

Posílení a už i řádně zpocení vyrážíme dál. Lovci zlehka kráčejí, my však s nimi nemůžeme držet krok. Opět se rozdělují, dělají velký kruh a po smluveném signálu si naše skupina dřepne pod strom a ostatní začnou zatahovat smyčku. Najednou se ozve výkřik a ve zlomu sekundy začnou lovci utíkat. Najednou jsme sami a utíkáme za nimi. Přes buš, přes kameny, klopýtáme, pichlavé větve akácií nás šlehají. To, co jim trvalo pár vteřin, nám trvalo možná 2 minuty.

  Daman, dnešní úlovek.
Daman, dnešní úlovek.

Smyčka se zatáhla a před námi se pod skalami snaží ukrýt 5 damanů. Mladí lovci jsou nesmírně šikovní a po minutě je mají všechny nabodnuté na šípech. Zcela zpocený jim ukazuji, že i já se chci podílet na lovu a že oheň, na kterém si je opečou, založím já. Dávají mi do ruky měkké dřívko a tvrdou dlouhou paličku a začnu točit o duši a vytvářet tření. Dřívko třu mezi dlaněmi, tlačím o prohlubeň v měkkém dřevě a potím se stále více. Už mě bolí ruce, na dlani se mi vytváří mozol, lovci mě povzbuzují a ukazují, abych pokračoval. O chvíli začne dřívko kouřit, stále více, už nemohu, třu z posledních sil. Kousek uhlíku z dřívka přesouvám do suché slámy, jemně ho zavírám a začínám foukat. Sláma kouří stále více a vytvářím oheň. Jsem jeden z nich, lovec z kmene SEN.

 Muži rozdělávající oheň.
Muži rozdělávající oheň.

O chvíli hoří vatra a 3 zvířata házejí na ni. Stahují je z kůže, vybírají vnitřnosti a dělí přesným dílem mezi každého. Já dostávám játra, jiný kousek masa. Dopékáme každý svůj kousek a jíme. Máme zasloužený oběd.

Rozlučka s náčelníkem kmene.
Rozlučka s náčelníkem kmene.

Hasíme oheň, 2 zbývající kořisti bereme do vesnice. Jsme absolutně okouzleni způsobem, jakým žijí a zážitkem, který jsme právě absolvovali. Ve vesnici se loučíme, mladí lovci si kontrolují luky a šípy. K večeru je čeká další lov. Loví většinou 2 krát za den, podle toho, kolik toho uloví. Maso umí i sušit a vytvářejí si zásoby. Ještě jim dávám své jablko, toto ovoce vidí poprvé v životě. Náčelník ho rozdělí a dává rovným dílem všem dětem. Odjíždíme absolutně nadšení novým zážitkem.

Lovec z kmene Hadzabe.
Lovec z kmene Hadzabe.

Všechny články autora

Pavel Fellner

Průkopník našich cest do Indonésie a Polynésie. Několikrát absolvoval cestu kolem světa, průvodcuje jižní Ameriku, Barmu, Thajsko, Indii, Čínu, Tibet, Nepál, Bhután, Etiopii, Keňu, Tanzanii, Namibii, JAR...., miluje Stolové hory ve Venezuele, koupe se s tučňákama na Antarktidě a vyběhne na každou sopku, kterou spatří. Bohém s odbornými znalostmi z řízení a marketingu si na zájezdech vychutnává každý moment. Okouzlí Vás nejen dojemnou hrou na klavír, vědomostmi, ale i talentem zorganizovat věci tak, abyste si vaši dovolenou dokonale užili. Velmi dobře vaří a v restauraci vám rád pomůže najít přesně to víno, na které máte chuť. Z dovolené, kde vás provází, se vám nebude chtít odejít.


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací