• komfortní poznávací zájezdy na Island plné zážitků, jsme tu pro vás od roku 1993, využijte naše zkušenosti

  • velké množství garantovaných termínů v roce 2018, špičkoví čeští průvodci

  • Duhové hory Landmannalaugar a známý vodopád Gullfoss, sopky, gejzíry, koupání v termálních pramenecch, pozorování velryb a studená krása Islandu

  •  pohodlný hotel v centru Reykjavíku a všechny výlety v ceně

  • gurmánské zážitky - velrybí maso, sušená treska, islandský jogurt Skyr

Island je v současnosti zřejmě nej trendy evropskou zemí. Samozřejmě také v CK SEN.

Severská příroda, gejzíry, vodopády a ledovce, sympatický životní styl, úspěšní fotbalisté, elfové a atmosféra vikinských ság, prostě ideální netradiční dovolená. Všechny poznávací okruhy CK SEN mají společných 5 nocí v Reykjavíku, odkud vyrážíme na pozorování velryb, za koupáním do Modré laguny, k nejkrásnějším vodopádům a top historickým památkám Islandu.

6-denní zájezd na Island nabízí krátkou intenzivní dovolenou s návštěvou toho nejlepšího, co zde můžete vidět. Chcete víc? Přidejte si třídenní pobyt na největším ostrově světa a prodlužte si dovolenou v nekonečně zaledněné pustině Island, Grónsko.

13-denní poznávací okruh Island, Norsko je dokonalá dovolená na konci Evropy s těmi nejkrásnějšími fjordy.

Nebo vás rodinná aktivní dovolená? Kombinace dokonalých přírodních úkazů ostrova těsně pod polárním kruhem, islandské ságy, neposední elfové, odvážní Vikingové a pozorování velryb je pro vás tou pravou volbou na poznávacím zájezdu Island - pro aktivní rodinu.

Vydejte se na komfortní poznávací zájezdy na Island s profesionálními průvodci CK SEN a staňte se lovci zážitků.

Nedokážete se rozhodnout, jaká dovolená je pro vás nejlepší? Kontaktujte nás, rádi vám poradíme.
 

Fantastické duhové hory LandmannalaugarIslandská příroda jako z pohádkyZemě gejzírů vás okouzlíMohutné islandské vodopádyZ Islandu se vám nebude chtít odjetZelená krajina IslanduGejzír v plném prouduVykoupete se v termálních pramenechMěsíční krajina IslanduDuhové hory na IslanduMěstečko HusavíkDech beroucí vodopád Skogafoss

TOP místa zájezdů

Modrá laguna na Islandu

Modrá laguna

Největší turistická atrakce Islandu. Toto jezero je součástí obrovského geotermálního komplexu, který je také viditelný na satelitních snímcích. Teplota vody je kolem 40 stupňů Celsia po celý rok a léčivá koupel v Modrá laguně je nezbytným zážitkem každého návštěvníka Islandu.


Reykjavík na Islandu

Reykjavík

Nejsevernější hlavní město naší planety ležící nad 64 stupněm severní zeměpisné šířky, zcela odlišné od ostatních evropských metropolí. Ingolfur Amarson na místě dnešního Reykjavíku založil první lidské osídlení na Islandu v roce 870. Reykjavík byl založen teprve v roce 1786 a postupně se rozvinul do administrativního, obchodního a kulturního centra ostrova. Životní úroveň Reykjavíku je nyní mezi nejvyššími na světě. Dlouhé letní dny, kdy Slunce nezapadá, kompenzují depresi z temných dní.


Island, Gullfoss

Gullfoss

Zlatý vodopád, jak zní překlad tohoto přírodního skvostu, je díky přílivu vody z řek, dešťů a ledovců, nejmohutnějším vodopádem v Evropě. Nejvyšší naměřený průtok byl 2000 m3/s. Celková výška vodopádu na Bílé řece je 32 metrů, jeho šířka je 21 metrů.

Reference klientů

Island, Norsko

Vážený pane řediteli, Nedávno jsme se vrátili ze zájezdu Island - Norsko. Přestože jsme slyšeli samé chvály o tomto zájezdu, skutečnost předčila naše očekávání. Obě země jsou úžasné a stojí za to je poznávat. Avšak co bylo nejdůležitější - měli jsme vedoucí Majku Cútovou, která byla přidanou hodnotou, a která způsobila, že jsme si obě země přímo zamilovali. Majka skvěle zná Skandinávii a co je velmi důležité, ví to i předat dalším lidem. Umí poutavě vyprávět, ale zná i míru, aby posluchače neunavila. A co je velmi důležité, je milá, veselá, člověk si ji musí oblíbit. Takže, děkujeme jí a Vaší agentuře za možnost prožít nezapomenutelné chvíle. Růžena Sotníková a Anka Kováčová

Island, Grónsko

Už jsem 2 týdny doma ze zájezdu a hlavou mi stále běhají zážitky z tohoto kouta světa. Konečně jsem viděla, jak vypadá živá alka, malý ptáček, kterého jsem doposud znala jen z křížovek – arktický pták na čtyři. Ledovec Eyjafjallajökull, a ta potvora sopka, co pod ním dřímá a nadělala tolik problémů, mi připadal jako zasněžený Chabenec v Nízkých Tatrách. Škoda, že nebyl čas projít po travnatém chodníku mezi tímto ledovcem a sousedním Myrdal Jökull, pod kterým dřímá sopka Katla. Vím, travnatý chodník tam není, ale je to krásná představa. A co taková Hekla – cesta do pekla. Už jsem viděla spoustu vodopádů, ale projít pod vodopádem Seljalandsfoss, tedy vidět ho i ze zadní strany, také stojí za to. Viděli jsme velryby, stáli jsme jednou nohou na euroasijského a druhou na severoamerickém kontinentu. V hlavním městě Reykjavíku jsem po dlouhém čase ochutnala párek, který chutnal jako skutečný párek. Ve městě, které má 120.000 obyvatel je 15 kostelů. Před domem prezidenta žádný plot, živý ani kamenný, žádná ochranka, jen malý pejsek, který si nás nevšímal. Grónsko, měsíční krajina ale s nádhernými kvítky, modrými zvonečky, fialovými vrbovky a kvítky všelijakých jiných barev. První let vrtulníkem. Obrovské i menší ledovce v objetí tyrkysové vody. Děti jako všude na světě, usměvavé i stydlivé, veselé, skákaly na trampolínách, což je asi grónským národním sportem. Na hřbitově, na všech hrobech stejné bílé kříže, všude mnoho umělých květin a vykopané jámy. To pro případ, neboť v zimě by se jim těžko kopalo. V Údolí květin ticho, sem tam přerušené hlukem vodopádu. Pohled z okna našeho pokoje byl nádherný a každou chvíli jinačí, ale vždy okouzlující. No a bonus – vařený tuleň. Ačkoliv vepřo knedlo zelo mi chutná více. Jen ještě srdečné díky CK SEN za bezchybně připravený zájezd a speciálně Lubošovi za perfektní průvodcovské služby. Bylo to fajn. Iveta

Duhový Island mnoha proměn

Neskutečné zážitky, úžasné hory, sopky, jezera, ledovce, výživné malé treky, chutná jehněčí polévka a všudypřítomná lékořice, kterou každý nemusí, také vstřícní Islanďané a dobré počasí (aspoň pro mě). Nemohu vynechat vodopády, gejzíry, koupání v teplých jezírcích, vaření domácích vajíček v malinkých bublajících kráterech, skvělé kempování a mnoho dalších neuvěřitelných zážitků s prima partou, vynikajícím řidičem Vladkem a velmi profesionální průvodkyní Májou, která je skvělá, milá a charismatická a hlavně všude tam, kde ji kdo zrovna potřeboval. Island mi učaroval. Island je země ohně a ledu (říká se), ale je také země mnoha barev, zvuků a pohybu. Přírodu je nutné respektovat ale Island obzvlášť. Je skoro týden po návratu a já stále bloudím myšlenkama na severu a jen pomalu se vracím do reality svého domova. Nechci si nalhávat, že se tam vrátím, ale určitě nenechám toulavé boty zahálet. Helena

Island, Grónsko

Vrátila jsem se z návštěvy Islandu a Grónska, tuto cestu jsem plánovala několik let a hledala spolucestující. Konečně to vyšlo (je mi právě 74), takže ani senioři nemusejí mít obavy z této téměř luxusní dovolené. Nelituji a přinesla jsem si krásné vzpomínky, vrátili jsme se všichni zdraví. Příjemně překvapil Hotel GRAND (i když jsme měli nezvykle "výhled" z pokoje na recepci v hale hotelu), počasí nezklamalo (dokonce jeden den bylo polojasno, s občasným sluníčkem), obě země jsou úžasné, podle mě byl celý program super. Nakonec bych chtěla pochválit průvodkyni Martinku, milé děvče – vše zvládla s přehledem a klidem. K zdárnému průběhu cesty pomohli i disciplinovaní účastníci (byli mezi nimi mnozí "ostřílení SEN cestovatelé", tak jako já!). Přeji hodně úspěšných zájezdů! Vaše Věra Pospíšilová

Island

Treky, společné snídaně a večeře v kempu, hraní karet do noci u pivka, oslavy narozenin a svátků, zpívání v kempu Landmannalauger, déšť, ale i krasné slunce když si spálíte nos, pokud zapomenete opalovací krem :), fotogenická krajina, ovečky na každém rohu, prostě zážitek na celý život. Cesta tam i zpět uběhla rychle, až příliš, nezapomenutelné rozhovory s novými přáteli na palubě trajektu, čekání na východ slunce. Kdo stále sní o malém dobrodružství, ať to určitě zkusí. A co se týče omezení, tak žádné není! Staří, mladí, lidé, co ještě nikdy nekempovali, je to jedno, dá se to určitě zvládnout. Ještě se na Island vrátím, určitě! Jana

Island, Grónsko

Zdravíme všechny doma v České republice z teplých islandských přírodních lávových koupelí Modrá Laguna. Zájezd Island a Grónsko nám pomalu končí, ale máme úžasné zážitky, slunečné 20 stupňové Grónsko, Eskymáci, ledovce, ještě na Islandě jízda terénní jeepy k ledovcům, vodopády, perfektně nabitý program a intenzivní zážitky jako i dnes velryby. Díky Martince za provázení. Domů letíme za pár hodin, tak snad přineseme trochu té islandské zimy sebou. Velmi bychom chtěli pochválit CK SEN, byli jsme se vším velmi spokojeni. Dana


Zážitky ze zájezdů

Pádlování mezi ledovými obry

Je nádherný slunečný den. Na obloze sem tam obláček. Kolem fjordy a voda, hladina je klidná. Vlnky si hrají jedna s druhou a moje pádlo jen s nevolí protíná tento klid. Pomalu, sem tam. Ledovce okolo jsou také klidné. Líně se převalují ze strany na stranu, dokud se neztratí za mým kajakem někde v oceánu. Je bezvětří. Klid. Cítím úžas a pokoru před obry kolem. Zároveň vděčnost okamžiku, který právě zažívám. Zde v Grónsku, daleko od civilizace, najde člověk svůj klid.

Cesta do Landmannalaugar a nejen to...

Na Islandu je těžké najít pouze jedno nejkrásnější místo, ale dlouhodobě vítězí Duhové hory - Landmannalaugar. Proč je toto místo tak krásné? Na to si zodpovíte nejlépe sami, když toto místo navštívíte osobně, ale nejlépe s námi. :) Rozhodně se stačí podívat pár fotografií a motivace balit kufry se dostaví okamžitě. Pro mě osobně je to jedno z nejkrásnějších míst na světě a úplný unikát. Nádherné ryolitové pohoří, zbarvené do všech barev duhy, na částech hor je vidět ještě sníh a my se procházíme po lávovém poli. Je nádherně porostlé islandským mechem, na který je zážitek si jen lehnout. Neskutečně, kde všude se uchytí život a že je Island fádní krajina bez života? Vůbec ne! Důkazem pestrosti je i všudypřítomné islandské ovce, vždy minimálně v trojici. Proč? To neví nikdo, ale je to opravdu tak. Klidně si to přijeďte ověřit. A možná se vám podaří neskutečný zážitek, ve formě pozorování probíhajícího stáda islandských koní přes brod. Po příjemné procházce někteří z nás neodolají a zkoušejí teplotu místního horkého pramene. Neznám nic lepšího, než si dopřát tento relax po obzvlášť náročné túře. Není to jen krásná příroda všude kolem nás, ale i úžasní Islanďané, se kterými se setkáváme, na každém kroku. Naši islandští řidiči si zaslouží obdiv, protože dostat se sem speciálním 4x4 autobusem, je výzva. Cestou zdolávat nerovný terén, klikatou silnici, která nás vede přes lávová pole, ale brodění řek se nevyhneme. I samotná cesta do oblasti islandské vysočiny se stává neskutečným úlovkem mezi našimi zážitky, nemluvě o těch dalších. Jen tak se ptám svého šoféra Bökurda, že tu musel jezdit asi tisíc krát. Odpověděl mi stručně, jen islandským úsměvem a skromně dodává, že poprvé řídil autobus už jak 17 ti letý. Přičemž roku od roku 1970 brázdí všemožně cesty Islandu. Zamýšlí se a nakonec dodává, ročně najezdil na Islandu tak 120 000 km. Celkově přes 7 milionů km dosud. Když si to tak vezmete, Börkur by tak překonal na svém autobuse přes 17 krát vzdálenost Země - Měsíc. Ne nadarmo, si my z CK SEN vybíráme ty nejlepší.

Přírodní krásy Islandu

Terénním vozem se dostáváme do jedné z nejkrásnějších částí Islandu. Landmannalaugar se také nazývá Duhovými horami a my ihned po příjezdu chápeme proč. Nacházíme se v kempu přímo pod lávovým polem. Tuto krásu si nikdo z nás nechce nechat ujít, a tak hned vyrážíme na trek okolo lávového pole až na kopec, odkud je neskutečný výhled na pestrobarevnost těchto unikátních hor. Bublající bahno a pára vycházející ze země. Na posilnění si připravujeme vařená vajíčka v termálním prameni. Je až neuvěřitelné, že v tak neskutečné přírodě potkáváme pouze pár turistů a pak už jen volně se pasoucí ovce. Podle zvláštního islandského pravidla, jsou vždy u sebe tři ovečky. Poté, co ulovíme nejkrásnější záběry si dopřáváme odpočinek v přírodním termálním jezírku, které se nachází na konci našeho treku. 

Island pod nohama

Na Islandu platí pravidlo: "Zdá se Vám, že je špatné počasí? Počkejte 10 min. a bude ještě horší." Toto pravidlo si vyzkoušel na Islandu ne jeden návštěvník. My však musíme říct, že nám Odin dopřál hned na začátku krásné počasí a po příchodu do Seydissfjordur jsme zažívali opravdu krásné počasí. Nejmohutnější vodopád v Evropě, který se nazývá Detifoss jsme fotili s dramatickými mraky a dopřáli jsme si i procházku k jeho malému bratrovi – vodopádu Selfoss. Slavná podkova v Ásbyrgi - skalní útvar který kdysi vytvořila řeka Jökulsá ještě předtím než ji odklonila seismická aktivita v této oblasti. No a možná to byl právě osminohý kůň boha Odina, který svým dupnutím zapříčinil vznik těchto skalních útvarů. My jsme si ho vychutnali z obou stran: ze spodu a také z vrchu, když jsme absolvovali 22 km dlouhý trek podél řeky Jökulsá á Fjöllum. Počasí nám nepřálo a my jsme tak prověřili naší výbavu, ale vše dobře dopadlo a my jsme si odnášeli kopec zážitků z celodenního putování. Húsavík a pozorování velryb: úžasný zážitek, při kterém jsme byli více než úspěšní. Dva druhy velryb, z toho jedna ta největší a zároveň i největší žijící savec na naší planetě. Delfíni nás doprovázeli z naší plavby zpět do tohoto rybářského městečka. Jezero Myvatn potvrdilo, že je opravdu komářím jezerem, tak jak říká překlad, ale slunečné počasí a chladnější noc skoncovala s otravným hmyzem, který naštěstí neštípe. Po zdolání Krafly, následovala prohlídka Námafjall a oblasti lávového pole Leihrjunkur, dále nám bylo odměnou 3 hodinové koupání v místní malé modré laguně. Den jako vyšitý, přičemž ten předtím jsme završovali poslechem klasické hudby v podání islandských hudebnic v malebném kostelíku městečka Reykjahlíð. Zázraky se dějí, a když v 18. století během "Myvatských ohňů" dosáhla láva až k úrovni jezera, zničila celé městečko i tři farmy, přičemž zůstal stát pouze tento kostel. Zázrak? Ne. To je Island. Jinak víte co je Skyrim, lávový chleba, Brennivin, my ano a chutnalo nám!

Proč navštívit největší ostrov světa?

Úplně jiný svět. Překvapivě barevný a exotičtější, než si myslíte. Co jen může být v zemích věčného ledu, myslel jsem si. Že by „bílá sněžná slepota“? Jen hodinku a půl z centra Reykjavíku a všechno je absolutně jiné. Přesedli jsme do červené helikoptéry a doletěli jsme do největšího města východního Grónska, které leží ve fjordu plném malých lososovitých ryb, kterým Inuité říkají Amma. Ammassalik je oblast a ostrov, na kterém se momentálně nacházíme. Ostrov má rozlohu 772 km2. Fjord dole pod našimi okny vypadá jako jezero, okolo nás jsou špičaté nádherné hory, nejvyšší má pouze 1352 m, no pocitově se cítím jako o kilometr výš. Včera po obědě jsem vyběhl na vrchol Qaqqartivakajik, kterému Dánové říkají Sømandsfjeldet (něco jako vrchol námořníka), odtud jsem měl oblast pod námi jako na dlani. Na jedné straně pohled na moře plné ledových ker a na 41 km dlouhý hlavní Ammassalický fjord. Na druhé straně náš obrovský ostrov. Na dohled vidím 19 ples, některé kaskádovitě pospojované vodopády. Procházím přes louky plné fialových a modrých květů. A ani jeden komár! Na túrách, co jsme tu za 3 dny udělali, jsme doteď nepotkali ani jednoho turistu. Příroda je nádherná a je celá pouze pro nás. Přes den chodíme v krátkých rukávech a zřejmě se tu i opálíme. Bydlíme v komfortním hotelu a v kuse fotíme. Takový krásný výhled z hotelu jsem ještě neměl. Nemůžu se vynadívat. Lední medvědi sem teď v létě nechodí, ale tuto zimu dole na zamrzlém fjordu místní lovili ryby ve vysekaném ledě a najednou se na ně řítí největší šelma (2x větší než tygr). Každý je tu na východě Grónska lovec, a tak méďa neměl šanci. Medvěd Nanuq může vážit až 680 kilo (někteří jedinci nad 1000 kg) a z ledových ker loví tuleně. Vyčmuchá jejich díru a čeká, než se přijdou nadechnou a potom svými mohutnými tmavohnědými tlapami hrábne a 400 kg tuleně vytáhne ven a překousne mu lebku. Někdy uloví i slabšího mrože nebo běluhu a nepohrdne ani zdechlinou velryby – Arktida je přece jednou skvělou ledničkou. Plave rychlostí až 10 km/h a viděli ho prý až 300 km od břehu! Dokáže běžet 40 km/h. Když Vás napadne hnědý medvěd, tak máte šanci, že pokud děláte mrtvého, nechá Vás na pokoji. Bílý věc dokončí. Když jde medvěd po Vás, účinkuje silné bouchání plechových předmětů o sebe – na hluk v tomto tichu nejsou zvyklí. No a potom utíkat pryč od moře do vnitrozemí. Tam se mu nechce. V zimě je tu mnoho medvědů a náš dánský číšník, který je tu už třetím rokem, vzpomíná, jak potkal medvěda u pošty, asi 3 minuty od hotelu. „Medvědů se tu lidé bojí, vědí, že jsou to dobří lovci.“ Východ je o mnoho tradičnější, neporovnatelně autentičtější. A tak to připadá i mně. Exotiku, kterou v Antarktidě dokreslovali tučňáci, tu pro mě dokreslují Eskymáci. Ups, nesnášejí, když jim takto lidé říkají. Oni jsou hrdí Inuité, i když syrové maso jedí. Včera jsme byli všichni na večeři v rodině. Měli jsme tuleně. Většina lidí se tu živí tuleni a těch je tu stále strašně mnoho. Na malých člunech vyrážejí na lov, zaharpunují tuleně a potom ho na skalách svlékají z kůže. Jedí ho často syrového jak jejich psi, kteří jsou přivázaní po 12 za městečkem. My jsme však měli vařeného tuleně. Měli jsme domluvený sraz v 19:30 a oni už na nás čekali. Modrý dům u polikliniky. To byla adresa, kterou jsme dostali. A jelikož v městečku známe každou ulici, našli jsme to na poprvé. Čisto, útulno, pěkně naservírované jídlo, na obrovském televizoru se promítala prezentace fotografií z městečka. I fotograf je tou nádherou fascinovaný jako já. „To je profesionální fotograf?“ ptám se. „Ne, to je můj otec, sedí ve vládě v Nuuku. Moje máma je ze západu, a tak rozumíme i lidem ze západu. Podle rodičů je toto nejkrásnější místo v celém Grónsku, a tak jsme se sem přestěhovali.“ Matka vypadá úplně jinak fyziognomií, podobně i delegace z Nuuku, která je nyní v našem hotelu. Prý okolo Grónska našli největší ložiska ropy na světě. Naše hostitelka, jejíž otec je politik, se dušuje, že do 10 roků se od Dánska odtrhnou. Bude to tu ještě zajímavé. Vyrážíme na moře. Dánský mořský vlk jede s lodí opatrně. Vždyť do poloviny června se kvůli krám plavit nedalo a za měsíc budou zase problémy. Ledové kry se majestátně plaví fjordem jako nádherné bělomodré sochy. „Aha! Velryby! Jsou dvě,“ ukazuje námořník. Bohužel narval to nebyl. Tato velryba, které jeden zub dorůstá spirálovitě do úctyhodných rozměrů, je tu běžná. Naše hostitelka nám říká, že nejvíc miluje kůži z narvala. Teď ji však mají zmraženou, a tak si tuto gurmánskou specialitu musím nechat na příště. Zub narvala se často v Evropě prodává jako roh jednorožce. Teď z něj Inuité vyřezávají nádherné amulety. Jednu dílnu máme dole pod hotelem. Ty figurky „tupilaq“ působí jako woodoo a šaman skrze ně může zaklet nepřítele. Musíte si dávat pozor, co kupujete. Jsou to malá propracovaná umělecká díla. Cítím z nich sílu jako z masek z Afriky nebo zapadlých ostrovů Indonésie. Znenadání se městečkem ozve silné kvílení a následný štěkot. Je to nejhlasitější zvuk, jaký tu lze slyšet. Je čas krmení psů. Teď v létě jsou připoutaní za dědinou a dřevěné sáňky leží vedle nich. No, za chvilku opět napadne sníh, fjord zamrzne a psi budou opět nejdůležitějším dopravním prostředkem. Grónsko s CK SEN je luxusní exotikou. Zvládne ji každý, a když budete chtít, můžete si i zasportovat. Je 7:00 ráno (už 2 hodiny svítí slunce) a já se jdu proběhnout do hor, které začínají ihned za naším hotelem. Ať jsem na devátou na snídani.

Bar Ammauu a tulení kůže

Nejbližší loď sem přijede až 26. června, zásoby v dědině pomalu mizí, jedno rajče stojí 25 Kč, pivo je už jen Tuborg v malých plechovkách a pokud potřebujete v supermarketu koupit manželce nový svetřík, máte smůlu… Konec světa. Inuité smutně chodí dědinou a pokukují na moře. Příjezd lodě pro ně znamená konec zimy a příchod krátkého léta. My si příchod léta užíváme naplno. Strávili jste už dvě hodiny v muzeu s velikostí větší koupelny a bavilo Vás to? My včera ano. Geniální výklad místního průvodce Carla Erika, který nám o Grónsku řekl všechno. Ještě před 100 lety tady chodili nazí, zabaleni jen v tuleních kůžích. Před 2 roky do místní školy přišel lední medvěd, když je v dědině, která má 1900 obyvatel špatný rok, 20 lidí spáchá sebevraždu… Potom jsme nahlédli do místního kostela a vyrazili na krásnou túru do údolí květů, kde najdete květy jen na hřbitově při vchodě do údolí. A večer jsme obsadili jediný místní a nejvíc trendy bar, kde jsme s vypětím všech sil nakonec odolali snaze místních žen a mužů o křížení genů. Za chvilku odjíždíme na výlet lodí k ledovcům, po obědě zdoláme nejvyšší vrch okolí a zítra ráno letíme vrtulníkem do vnitrozemí. Zdravíme domů!

Na vrch stránky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací

Pohlídáme vám slevu vašeho zájezdu nebo vysněné země




ODESLAT
Povinné pole
Pohlídáme vám slevu