1. den:
Odlet na sever Afriky, žádný časový posun, ale ihned maximální exotika. "Takové francouzské, že by to mohla být Francie, ale zároveň tak ohromně cizí a vzdálené!" Takto popisuje Alžírsko Albert Camus, nositel Nobelovy ceny za literaturu, který se zde narodil. O Alžírsku vypráví jako o ideální středomořské společnosti a o Tipasa (kterou navštívíme) jako o pohanském místě se silnou morálkou, kde lidé vyznávají do dnešních dnů tradiční hodnoty. Vítejte v největší zemi Afriky, která je zároveň nejrozsáhlejší arabskou zemí světa. Za posledních třicet let ji nenavštívilo mnoho turistů, ale SEN její kouzlo dobře zná a nyní pro vás připravilo rozsáhlý a kvalitní program, se kterým ho odhalíte i vy. Jak po příletu budete směřovat ze zbrusu nového luxusního letiště po šestiproudové dálnici do centra, po levé straně hory, po pravé moře, ihned začnete srovnávat s těmi nejkrásnějšími městy Středomoří jako Neapol, Barcelona, či Bejrút. Přetrumfne je Alžír? ... Hotel máme v nejlepší lokalitě města, v absolutním centru, v tiché boční uličce, ale pouze třicet metrů od alžírské Champs-Élysées – od Avenue Didouch Murad plné obchodů, kaváren a restaurací. Vyměníme dináry v lepším kurzu, vychutnáme první vodní dýmku a alžírskou silnou kávičku. SEN vás zve na nejlepší kebab Alžírska od Sultána. Jde o zapečenou specialitu, která vypadá úplně jinak než kebab, ale chutná dokonale – geniální street food. Vyzkoušíte hned první den zbrusu nové metro? Dáte se oholit zkušeným místním holičem? Žádný problém, stanice metra i odzkoušené holičství je jen kousek od našeho hotelu.
2. den:
Po snídani na nejvyšším patře hotelu s krásným výhledem na koloniální architekturu začínáme důkladnou prohlídku Alžíru – sedmimilionové hlavního města, podle kterého dostala název celá země. Projdeme se křížem po hlavní tepně města Didouche Mourad, kdysi zvané Rue Michelet, až po Larbi Ben M`hidi (známé po starém jako Rue d`Isly). Unikátní rybářská mešita s půdorysem ve tvaru křesťanského kříže, nejstarší i nejkrásnější mešita města Ketchaoua. Zavítáme i k mešitě s nejvyšším minaretem světa a vychutnáme si výhled na Notre-Dame d`Afrique - katedrálu v neobyzantském stylu ve čtvrti Bologhine s křesťanským a židovským hřbitovem. Na opačné straně Středozemního moře, na stejně vysokém brale se tyčí katedrála Notre-Dame de la Garde – nejznámější památka Marseille. Pokud jste v tomto jihofrancouzském městě byly, Alžír vám ho možná bude připomínat. Až na to, že Alžír je ještě hezčí a velkolepější. Nafotíme si nádhernou budovu pošty Grand Poste, ale i novou poštu s berberským písmem, které se vedle arabštiny a francouzštiny až nedávno stalo státním jazykem. Tato část Alžíru vám bude připomínat ty nejkrásnější francouzské velkoměsta, s nádhernými bílými domy a malebnými kavárnami z dob francouzské nadvlády. Následně se ponoříme do Qasbah - části města, která je pod patronací UNESCO. Qasbah je v absolutním protikladu k uhlazeným francouzským bílým bulvárům. Už nic nemůže být odlišnější! Dýchá na vás atmosféra jako z filmu Pepe le Moko se skvělým Jeanem Gabin, který si tu zahrál zamilovaného pařížského gangstera Pepeho. Francouzi napadli Alžírsko v roce 1830, šlo o první kolonizaci arabské země od dob křižáckých válek. A historie Alžíru, to je i vzdor, který zde pocítíte ... Qasbah – to jsou křivolaké arabské a turecké uličky, které jsou vlastně jakousi nedobytnou pevností, postavenou piráty proti pirátům. Projdeme umělecké obchůdky, tajné schodiště a zákoutí, nakoukneme do překrásných vchodů s modrými kachličkami, budeme obdivovat umělecké grafity exotických řemeslníků .... Prostě se v Qasbah přeneseme několik století dozadu. Na závěr dne rozeženeme holuby na náměstí Martyr, projdeme se po nádherné promenádě podél moře. Málokterý Čech tuší, že u Středozemního moře se nachází takové nádherné město, kterému overturizmus zatím nehrozí.
3. den:
Vyrazíme objevovat východ země. Po chvilce se před námi ukáží vrchy, kde se v zimě lyžuje, ale teplota je zde dnes mnohem vyšší než v Barceloně či Neapoli. Zelené hory, modré moře, obrovské pumpy a vy se na první pohled cítíte jako někde na jihu Evropy, nikdy byste neřekli, že se právě nacházíte v Africe. Opustíme dálnici a klikatými cestičkami regionem olivovníků, odkud pochází rodina slavného fotbalisty Zinedina Zidana, míříme do Djemily. Djémila je jednou z nejvíce fascinujících římských památek naší planety. Říká se, že půvab, s jakým je originálně usazena v terénu, ve světě nemá obdoby. Opravdu, když se podíváte na rozsáhle město pod vámi vsazené do hor, musíte pouze souhlasit. Skutečná nádhera! Město vybudované před 2000 lety pro vysloužilé válečné veterány, kteří sem chodili za ideálním klimatem, příjemnější než v samotném Římě a za radovánkami. Město bylo křesťanské, a tak navštívíme i dvě baziliky a baptisterium (křtitelnici). Dále Karakalov oblouk, originál obrovské Jupiterovy sochy z bílého mramoru a absolutně unikátní fontánu. Všechny velká římská města měly lázně, které sestávaly ze tří částí: caldarium (teplá část), Tapidárium (středně teplá část) a Frigidarium (studená část), ale zde je navíc ještě část Solárium, kde se vojáci slunili se svými konkubínami. Amfiteátr mimo zdi města má vskutku unikátní polohu. Opravdu jsme tady, uprostřed takové úžasné památky zapsané pod patronát UNESCO, zcela sami, bez jakýchkoliv turistů? Minimálně nejbližší rok ještě ano ... Socha Odysea a muzeum mozaik z 1. až 4. století jsou rovněž velkou vzácností. 1700 metrů čtverečních mozaik je opravdu slušnou sbírkou, zvláště pokud některé z nich jsou považovány za nejvýznamnější na světě. Pojďte hledat odpovědi na otázky, proč je na některých mozaikách ten podivný hákový kříž? Při legendě o Dionysis přinesené z Bakchovho chrámu se zase budete červenat a uznáte, že vlastně nejsme až tak liberální společností. Tuto mozaiku najdete za rohem v místnosti číslo tři, ale pokud nemáte dobrého průvodce, ani ji neobjevíte ... Uvidíte také prastaré lékařské instrumenty, zámky na dveře, šperky ... To vše nás vtáhne do historického života v nádherné Djemile. A pak už transfer do centra východu – třetího největšího města země Constantine. 4. Den Constantine – překrásné město postavené na obou stranách hlubokého údolí, které spojuje mnoho mostů. Constantine se proto přezdívá i městem mostů. Do roku 1929 zde stál nejvyšší most na světě. Constantine je pojmenován podle římského císaře Konstantina velkého, ale město bylo původně založeno již Féničany. Následně ho Římané pojmenovali Cirta (Sirte). Constantine je velmi kulturní město se čtyřmi univerzitami, plné mladých temperamentních lidí. Určitě si tu najdeme čas na Qasbah, kterou přejdeme shora až dolů k divadlu křížem krážem. Jelikož tu spíme, máme čas i na gurmánské speciality, vždyť právě odsud pochází nejlepší kesra (la kesra) - chléb vyrobený z krupice, který se peče přímo před vámi a natírá buď olivovým olejem, nebo na snídani i medem.
5. den:
Odlet 600 km na jih, na Saharu. Přistaneme v Ghardaia (UNESCO). Jde o centrum Ibaditů z 10. století, které zůstalo dokonale zachováno a omráčí vás svou krásou. Dva dny v nádherné pouštní oáze, kde se přenesete do starých časů. Nedozírné pískové duny stovky kilometrů všude kolem a vy uprostřed toho v rajské sytě zelené zahradě. Orient jako z pohádky Tisíce a jedné noci. Ženy chodí tradičně zahalené v bílém, už malí chlapci v širokánských tradičních kalhotách mají na hlavách čepičky. Několik městeček v údolí je pod patronací UNESCO a my máme dost času na jejich objevování. Procházky starým Souq (trhem), čtyř prstová mešita, prastaré hrobky, ale také SEN specialita – návštěva kouzelného městečka Beni Isguen, které je jinak pro turisty nepřístupné. Uděláte si tu neuvěřitelné fotografie, potkáte lidi, kteří nejsou na turisty zvyklí. Nakoupíme Deglet Nour – královské datle, o kterých jsou domácí přesvědčeni, že jsou nejlepší na světě? Jemné na dotyk, na pohled proti saharskému slunci téměř průsvitné, úžasné medové chutě ... Zde pochopíte, že není datle jako datle, tak jak čučo není Bordeaux. Ochutnáme beduínský čaj, který se zde podává vždy ve třech skleničkách. První je hořký jako smrt, druhý silný jako život a třetí sladký jako láska. Ubytování v Residence Oasis.
6. den:
Naposledy se nadýcháme vzduchu oázy a následně odletíme 700 km zpět do civilizace, na severozápad. Tlemcen – opět výhradní specialita z dílny SEN. Město, položené na obchodní a kulturní křižovatce Transahara Highway a maghrebské magistrály, jako by zůstalo zaseknuté kdesi v 13. století. Náš hotel je v absolutním centru, a tak si tu neuvěřitelnou neturistickou atmosféru vychutnáme naplno. Ve městě, které bylo celá staletí centrem křesťanství, se podíváme na mešitu Sidi Bei Hassana, velkou páteční mešitu a ruiny prastarého Mansourah. Dnes zde jednoznačně vítězí islám a mnozí o městě hovoří jako o náboženském a kulturním centru. Kdysi se zde na trzích prodávalo zlato a otroci ze subsaharské Afriky, dnes nejlépe koberce, tradiční výrobky z kůže a textilu. Více se zde dozvíme o typické alžírské hudbě a popovídáme si více i o Berberech. Zkušenější cestovatele budou z Tlemcenu nadšení!
7. den:
Přesun do druhého největšího města Alžírska – do Oránu. Nikdy jste o něm neslyšeli? Přitom jde o jedno z nejkrásnějších míst Středomoří, které v kráse a komplexnosti vážně konkuruje hlavnímu městu. Chcete-li se před jeho návštěvou navnadit, přečtěte si román Mor od Alberta Camuse, jehož příběh je situován právě sem. Opět se cítíme tak trochu jako v Paříži a užíváme si noblesní kulturu. Přitom v 9. století zde ještě běhali lvi! Později bylo toto město centrem Španělů (Andalusanů a Kastilců), kteří se u moci střídali s otomanskými Turky. Francouzské architektuře konkuruje Beyov palác ze 14. století a pevnost sultána Abou Hassana. Určitě ochutnejte Chorba – úžasnou polévku s cibulí a rajčaty v masném vývaru. Na stole zde vždy najdete chléb, vždyť Alžírsko bylo kdysi nazývané také římská, později evropská sýpka. Opravdu, všechny ty úžasné druhy chleba a jejich kvalita je až zarážející. Dejte si také kuskus – národní jídlo Maghrebu ale i celého Alžírska. Dáte si ho s jehněčím, nebo s rybami, jako je typické právě pro Orán? Je zde také prý nejlepší tajine – jídlo připravené dušením pod speciální pokličkou. K tomu všemu ještě na trhu jako dezert ochutnáme čerstvý turecký med, loukomy, baklavu či chalvu. A super kávičku! V tento den máme vyčleněný čas i na neznámé středomořské pláže, tak si nezapomeňte přibalit plavky! Poznávání alžírské dvojky naplno a všemi smysly.
8. den:
Viděli jsme už kopec neuvěřitelných věcí, ale to stále není konec! Přesun do Tipasa (oblast UNESCO) - prastarého římského města situovaného na břehu moře. Římské vily, amfiteátr, ale i stadion pro zápasy gladiátorů. Projdeme se po Cardo Maximus, kde na průsečíku s Dekumanus maximus najdeme 2000 let staré napajedlo pro koně. Očividně tehdy stavět uměli! Budeme obdivovat římské památky doslova na břehu moře, což jistě ocení lovci unikátních záběrů. Nenecháme si ujít ani originální florální mozaiky v bazilice, opuštěné sarkofágy, neznámé chrámy. Ne, nezdá se vám to! Jsme ve městě pod patronací UNESCO, a nikde žádní zahraniční turisté! SEN zná dobře ukryté poklady planety ... Je čas oběda, a protože jsme u moře, doporučujeme rybí speciality (chobotnice, krevety, čerstvé grilované ryby), které ochutnáme v kvalitní "SEN restauraci" ve městě Cherchell, kdysi nazývané Cézarei (podle Julie Cézara). Na těchto místech je vidět kromě římského i řecký, a hlavně fénický vliv. Vše, co jsme dosud věděli o Římanech či Kartágu, se před našimi zraky najednou skládá jako puzzle ... Na konec si necháváme to nejlepší – památku, kterou máme v SEN z celého Alžírska nejraději. V hrobce, vyšší než jakýkoli panelák v Čechách, je pohřben Mauretánský král Jubě II a jeho žena Selena, která vzešla z lásky Kleopatry a Marca Antonia. Teď už opravdu všechno začíná do sebe zapadat ... Hrobka je obrovská, impozantní, a my máme dost času ji objevit. Troufnete si vyjít na její vrchol? Návrat do hlavního města Alžír, poslední nákupy suvenýrů a rozloučení s novými kamarády, kteří se vždy na takových SEN cestách najdou.
9. den:
Transfer na letiště a odlet domů.
