1. den: Odlet do centrální Afriky
DOMOV – ENTEBBE
Odlet do vytoužené exotiky. Čeká nás nádherných 11 dní v zemi, která zatím není turisty tolik navštěvovaná jako sousední Keňa, ale skrývá obrovský potenciál. Nabízí vše – od klasického safari, přes jedny z nejvyšších hor Afriky, tropické pralesy, milé lidi až po množství dalších zážitků.
2. den: Přílet k rovníku
ENTEBBE
Přistáváme v ENTEBBE, městě ležícím téměř na rovníku, na břehu VIKTORIINA JEZERA. Po příletu se setkáme s naším místním průvodcem a řidičem a přesuneme se asi 15 minut z letiště do malého přístavu NAKIWOGO. Odtud se nalodíme na místní kompu a přeplavíme se do přístavu BUWAYA – plavba trvá přibližně 10 minut. Po vylodění nás čeká dalších 10 minut jízdy k naší lodge.
Odpočineme si v příjemném prostředí po letu z Evropy, osvěžíme se v bazénu a ochutnáme první „ugali na samaki“ – kukuřičnou kaši s rybou. Viktoriino jezero je známé svým bohatstvím ryb, a tak nebudou na jídelním lístku chybět. Ubytování uprostřed lesa nedaleko jezera je okouzlující.
Pokud by náš let přistál až ve večerních hodinách, přenocujeme v hotelu poblíž letiště a na kompu se vydáme za dobrodružstvím následující ráno.
3. den: Zoborožci a cesta do hlavního „města“ primátů
ENTEBBE – KIBALE NP
Probudíme se za zvuků přírody a především přátelských opic – mačiaků černolících. Právě po nich nese naše lodge své jméno, protože v jazyce Buganda znamená slovo Nkima „mačiak“.
Vydáme se na plavbu malými čluny po místních mokřadech. Tuto oblast začala před lety chránit místní komunita a výsledkem je, že dnes patří k nejlepším místům pro pozorování jednoho z nejzajímavějších ptáků světa – zoborožce.
Tento úchvatně a téměř prehistoricky vypadající pták byl původně řazen mezi čápy, neboť jeho mohutná stavba těla je připomíná. Genetické výzkumy však prokázaly bližší příbuznost s pelikány a řadí ho do skupiny pelikánotvarých (Pelecaniformes). Zoborožec žije skrytě v bažinách Ugandy, Rwandy a Tanzanie, s ojedinělým výskytem až po Zambii a Jižní Súdán. V zajetí se mu nedaří příliš dobře, a tak je pozorování v jeho přirozeném prostředí naprosto výjimečným zážitkem.
Jsou to plachá zvířata, proto je třeba počítat s 1–2hodinovou plavbou, při které máme šanci tohoto vzácného tvora spatřit. Mokřady v oblasti MBAMBA patří mezi nejlepší lokality pro jejich výskyt a místní průvodci velmi dobře znají jejich oblíbená místa, kam chodí po ránu lovit ryby nebo po dešti sušit peří.
Po plavbě – a věříme, že i úspěšném „foto lovu“ – nasedneme do auta a vydáme se směrem k horské oblasti s deštným pralesem národního parku KIBALE, který je považován za hlavní „město primátů“. Žije zde neuvěřitelných 13 druhů, což je světový unikát. Jedním z nich je i ten, za kterým jsme sem přijeli. Po půldenní jízdě si odpočineme a připravíme se na zítřejší krátký trek.
4. den: Nejlepší trek za šimpanzi
NÁRODNÍ PARK KIBALE
Probudíme se za zvuků a vůní africké divočiny. Naše lodge se nachází na okraji národního parku KIBALE, který sice nepatří mezi největší, ale z hlediska fauny je mimořádně významný. Na rozloze 795 km² a v nadmořské výšce 1 100–1 590 m n. m. zde žije 13 druhů primátů včetně šimpanzů učenlivých. Těchto fascinujících tvorů tu žije přibližně 1 450 – jde o největší populaci ve východní Africe.
Kromě šimpanzů zde potkáme i mangabeje, mačiaky, paviány, guerézy a také noční druhy jako kombu či poto. Celkem tu bylo zaznamenáno přes 70 druhů savců. Žijí zde také lesní sloni, kteří se liší od svých savanových příbuzných – mají menší uši, dolů zakřivené kly a celkově subtilnější postavu, aby se mohli pohybovat v hustém pralese. Savanoví sloni sem přicházejí migračním koridorem z národního parku QUEEN ELIZABETH, místní jsou zde doma i buvoli. Se štěstím lze zahlédnout i sitatungy, pralesní prasata nebo plaché noční leopardy.
Koruny stromů oživuje přes 375 druhů ptáků, včetně řady endemických a vzácných, a také více než 250 druhů motýlů. V parku roste kolem 351 druhů stromů, z nichž některé dorůstají výšky přes 55 metrů a dožívají se stovek let. Všechny tyto přírodní krásy vytvoří kulisu našeho dopoledního treku za šimpanzi, hlavního zážitku dne.
Ráno se dopravíme k rangerské stanici, kde nás čeká krátký briefing o bezpečnosti a správném chování v přítomnosti habituovaných šimpanzů. Několik tlup je zvyklých na přítomnost lidí – vědci je po léta pozorují, dokud si na návštěvníky zcela nezvyknou. Proces habituace trvá zhruba tři roky. Díky tomu se chovají přirozeně, a turisté tak mohou nahlédnout do jejich života z bezpečné vzdálenosti.
Po poučení vyrážíme na 1–2hodinový trek. Šimpanzi jsou velmi pohybliví, zvídaví a hluční – často se hrají a vydávají silné zvuky, které se nesou pralesem. Naši rangeři a stopaři je dokonale znají, sledují je den co den a díky svým zkušenostem dokážou tlupu rychle vystopovat. Délka i náročnost treku závisí na jejich aktuálním pohybu. Jakmile šimpanze objevíme, máme přibližně jednu hodinu na pozorování. Dodržování pravidel je zásadní – minimalizuje riziko přenosu lidských nemocí a chrání zdraví zvířat i nás.
Šimpanzi jsou výrazně temperamentnější než klidné gorily – v přírodě se občas staneme svědky jejich loveckého chování, kdy útočí na menší druhy opic, například mačiaky či guerézy. Pozorování těchto fascinujících tvorů v jejich přirozeném prostředí je však jedinečný zážitek, který se nesmazatelně zapíše do paměti. Kibale patří k místům s nejvyšší úspěšností pozorování šimpanzů – věříme, že i my k této statistice přispějeme.
Po návratu z džungle si dopřejeme zasloužený oběd a krátký odpočinek. Odpoledne se vydáme k údolí na okraji parku, odkud se otevírá výhled na majestátní pohoří RWENZORI (UNESCO), známé také jako Měsíční hory. Právě zde se nachází třetí, čtvrtý a pátý nejvyšší vrchol Afriky – Mount Stanley (5 109 m), Mount Speke (4 890 m) a Mount Baker (4 844 m).
Podhůří zdobí řada kráterových jezer – pokud počasí dovolí, můžeme se v některém z nich i vykoupat. Po návratu nás čeká druhá noc v naší lodge. Po setmění možná uslyšíme šimpanze, jak se chystají na noc, a na terase si vychutnáme noční zvuky džungle. Zaslechneme i zvláštní „dětský pláč“, který patří nočnímu primátu kombovi (bush baby) – jeho komunikace je nezaměnitelná. Dobrou noc uprostřed africké divočiny.
5. den: Od šimpanzů ke slavným vodopádům MURCHISON FALLS
KIBALE – MURCHISON FALLS
Rozloučíme se s milým personálem a vydáme se na sever. S přibývajícími kilometry se krajina začne měnit – tropický prales postupně přechází do suššího pásma a dále na severu se otevírá do savan. Oblast KIBALE a FORT PORTAL je známá svými čajovými plantážemi, které dodávají zdejší krajině upravený a harmonický ráz.
Cestou se zastavíme na oběd v oblasti BUGOMA FOREST. Tento prales je také domovem šimpanzů, i když proces jejich habituace zde začal teprve v roce 2016. Nachází se nedaleko ALBERTOVA JEZERA, které tvoří součást západní větve Východoafrické příkopové propadliny.
Po obědě budeme pokračovat v cestě, abychom dorazili k legendárním vodopádům MURCHISON FALLS ještě před západem slunce. Právě tady se mohutná voda Bílého Nilu (v této oblasti známého jako Viktoriin Nil) řítí z výšky 40 metrů skrz pouhých 8 metrů širokou soutěsku. Je to jedno z nejpůsobivějších míst celé Afriky – a při odpoledním světle naprosto ideální pro fotografování.
Za sebou máme cestu nádhernou a rozmanitou krajinou, kterou zakončíme v lodge přímo v nejznámějším parku Ugandy. Zde se ubytujeme na dvě noci. Se zapadajícím sluncem si vychutnáme večeři a odpočinek v novém prostředí, které se od tropických pralesů liší úplně jinou atmosférou – nekonečnou savanou a pohledem na řeku Nil.
6. den: Plavba po Nilu a klasické safari
NÁRODNÍ PARK MURCHISON FALLS
Brzy ráno po snídani se vydáme zhruba půl hodiny k řece Nil, kde přesedneme na loďku. Už cestou k vodě máme šanci spatřit první zvířata. Čeká nás tříhodinová plavba po této posvátné řece až k vodopádům MURCHISON FALLS. Během plavby budeme pozorovat zvířata u řeky i v ní – slony, hrochy, krokodýly a mnoho dalších druhů.
Pod vodopády se loď otočí a vrátíme se zpět k autu, abychom mohli pokračovat v klasickém safari. Podle aktuálního pohybu zvěře se vydáme do různých částí parku a budeme hledat žirafy, antilopy, lvy i další obyvatele savany.
Murchison Falls National Park byl vůbec prvním chráněným územím v Ugandě – rezervace zde vznikla už v roce 1926, národní park byl vyhlášen v roce 1952. Krátce předtím se zde natáčel slavný film Africká královna (The African Queen) s Humphreym Bogartem, a to na Albertově jezeře i na Nilu v místech dnešního parku.
Park leží na severním okraji Albertinské příkopové propadliny. Nil zde protéká po skalnatém zlomu a v úzké roklině vytváří dramatické vodopády, které každoročně přitahují tisíce návštěvníků. Od tohoto bodu už řeka plyne širokým a klidným korytem, po němž se poplavíme i my.
Krajina je zde mimořádně pestrá – na jih od řeky převládají lesní porosty, zatímco severní část tvoří travnaté savany s typickými palmami lontar (Borassus aethiopum), které rostou na místech dávných sloních stezek.
Pro svou rozmanitost a krásu byl park oblíbený i u mnohých významných osobností – navštívili ho Winston Churchill, Theodore Roosevelt i Ernest Hemingway. Uganda, kdysi britská kolonie, zůstává i dnes oblíbeným cílem safari královské rodiny.
Murchison Falls nabízí všechno, co divoká zvířata potřebují – les, řeku i savanové pláně. Díky tomu patří mezi nejbohatší oblasti na faunu v celé Ugandě. Uvidíme zde velké množství zvěře – slony, žirafy, buvoly, antilopy a mnoho dalších druhů. V parku žije také největší populace krokodýlů v Ugandě.
Typickým zvířetem oblasti je voduška kob (Kobus kob thomasi), která tvoří místní poddruh rozšířený od Ugandy až po Jižní Súdán. Její příbuzný druh Kobus kob leucotis je známý impozantní migrací několika set tisíc kusů ze suchých oblastí severu do zelených plání na jihu Súdánu, kde teče Nil. Dříve byla voduška oblíbenou lovnou zvěří – její zvyk zůstat nehybná při ohrožení usnadňoval práci lovcům, což přispělo k jejímu vymizení ze severozápadní Tanzanie i západní Keni.
Se zapadajícím sluncem zakončíme dnešní safari a vrátíme se do naší lodge na večeři a odpočinek.
7. den: Severní Ugandou do zvířecího ráje
MURCHISON FALLS – KIDEPO VALLEY
Rozloučíme se s Nilem a vydáme se na severovýchod přes oblast Acholi, kterou charakterizuje nádherná příroda a svérázná kultura. Z etnografického hlediska se obyvatelé tohoto regionu liší od těch na jihu země – zatímco jižané patří k bantuským národům, na severu převládají nilotské kmeny s odlišnými jazyky i tradicí.
Projíždíme městem GULU, největším sídlem severní Ugandy, a pokračujeme k vodopádům ARUU. Tyto vodopády jsou nejpůsobivější po deštích – pokud jimi bude protékat dostatek vody, uděláme si zde krátkou procházku.
Nížiny oblasti Acholi se postupně mění v pahorkatinu, na obzoru se rýsují horské masivy NYANGEA a NAPORE. Sledujeme život na venkově, až dorazíme do nádherné, scénické oblasti národního parku KIDEPO VALLEY.
V odpoledních hodinách přijíždíme do naší lodge – nacházíme se uprostřed skutečné africké divočiny, na samém konci světa. Tohle místo naplňuje všechny představy o Africe: otevřená krajina, skalnaté kopce, zlatavé traviny, pláně poseté akáciemi, jemné světlo zapadajícího slunce…
Vítejte v KIDEPO VALLEY, nejsevernějším a nejodlehlejším parku Ugandy. Právě zde zažijete opravdový pocit svobody a nedotčené divočiny.
Usaďte se na terase svého bungalovu a sledujte savanu v paprscích zapadajícího slunce. Po večeři nezapomeňte zvednout zrak – pokud bude obloha jasná, naskytne se vám neuvěřitelný pohled na hvězdnou oblohu nad rovníkem. Dokážete rozeznat souhvězdí z této části světa?
8. den: Národní park KIDEPO – park na konci světa
NÁRODNÍ PARK KIDEPO VALLEY
Čeká nás den v jedinečném prostředí s minimem turistů. Dnes navštívíme ta nejzajímavější místa parku. Začneme pěší procházkou savanou – dozvíme se spoustu zajímavostí o ekologii a biologii místního ekosystému a naučíme se rozpoznávat stopy zvířat. Pěší safari má vždy jiný rozměr a jinou atmosféru – setkat se tváří v tvář se slony, žirafami, buvoly či antilopami je úplně jiný pocit než jejich pozorování z auta. Budeme mít i dnes štěstí na blízká setkání?
Tento typ safari probíhá samozřejmě vždy v doprovodu ozbrojených rangerů, kteří dbají na naši bezpečnost. Samotný park má rozlohu 1 442 km² a rozkládá se v nadmořské výšce 910–2 750 m n. m. Vyhlášen byl v roce 1962 a dodnes patří mezi nejméně navštěvované v zemi, hlavně díky své odlehlosti. Průměrná roční návštěvnost je kolem 2 000–2 500 osob, takže park budeme mít téměř jen pro sebe. Ti, kdo se sem vydají, jsou odměněni neopakovatelnými zážitky.
V Kidepu žije 77 druhů savců a přes 500 druhů ptáků. Každým údolím protéká řeka, které se však během sucha mění v písečná koryta. Jediným stálým zdrojem vody jsou horké prameny u hranic s Jižním Súdánem a několik oáz v údolí NARUS, které v období sucha přitahují většinu zvěře. Proto se počty i rozložení zvířat během roku mění – zejména sloni a buvoli migrují do okolních hor nebo do sousední Keni a Jižního Súdánu.
Na súdánské straně Kidepo pokračuje jako přírodní rezervace, několikanásobně větší než ugandská část. Společně tak tvoří přeshraniční park s volným pohybem zvířat. Kidepo je jediným parkem v Ugandě, kde se mohou potkat žirafy a zebry. Populace žiraf Rothschildových čítá dnes přibližně 50–60 jedinců – při vyhlášení parku zde přežívaly jen tři kusy. Díky reintrodukčním programům se podařilo tento poddruh zachránit a v současnosti zde žije druhá největší populace v Ugandě.
Po procházce se vrátíme do lodge na oběd a krátký odpočinek. Odpoledne nás čeká safari vozem – projedeme větší část údolí NARUS a budeme pozorovat zvířata až do západu slunce, kdy se všichni návštěvníci musí vrátit do kempů.
Safari v Kidepu nabízí nejlepší šanci v Ugandě spatřit lvy a gepardy, kteří milují skalnaté útvary (kopje) s výhledem do krajiny. Podíváme se zblízka na skály a stromy, kde často odpočívají lvi – podobně jako v národním parku QUEEN ELIZABETH v Ugandě nebo v tanzanských parcích SERENGETI a MANYARA.
Večer se vrátíme do lodge a budeme sledovat, jak padá soumrak na Kidepo – takto zakončíme nezapomenutelný den na konci světa.
9. den: Největší vesnice východní Afriky
KIDEPO – MOROTO
Opouštíme zvířecí ráj na severu a vydáváme se na jih atraktivní krajinou posetou malými vesničkami – skutečná Afrika. Po 160 kilometrech dorazíme do vesnice NAKAPELIMORU, kterou obývá pastevecký podkmen Jie z kmene Karamajong. Tato vesnice je největší tradiční osadou ve východní Africe.
Místní lidé si dodnes uchovávají své tradice, včetně skarifikace a dalších původních zvyků. V celé oblasti kmene KARAMOJA převládá pastevecký způsob života, zemědělství je jen doplňkové. Podíváme se zblízka na jejich každodenní život, nahlédneme do tradičních chýší a povíme si více o místních obyčejích.
Oběd si dopřejeme později, možná ochutnáme něco z místní kuchyně přímo v Nakapelimoru. Odpoledne dorazíme do naší lodge na úpatí hory MOROTO – a do stejnojmenného města. Vydáme se na krátkou procházku v jeho spodní části.
Hora Moroto je součástí řetězce sopečných masivů (Mt. Elgon, Kadam, Napak a Morungole). Její vrchol sahá do výšky 3 083 m n. m. a z jejích svahů stékají potoky, které zásobují místní pole vodou. Celý masiv je chráněným ekosystémems více než 220 druhy ptáků, opicemi i malými šelmami. Noc strávíme v tichu pod bývalou sopkou.
10. den: Na úpatí sopky ELGON
MOROTO – SIPI FALLS
Probudíme se pod horou MOROTO a vydáme se dále na jih. Krajina oblasti jižní Karamoja je tvořena otevřenými pláněmi, kterým dominuje impozantní hora MT. KADAM.
Projedeme rezervací PIAN UPE, kde navštívíme jeskyni NAPEDED s prehistorickými skalními malbami. Během jízdy rezervací budeme pozorovat i vzácné antilopy losí a koňské, pštrosy a další zvířecí obyvatele savany.
Odpoledne dorazíme k vodopádům SIPI FALLS, ležícím na úpatí sopky MT. ELGON. Na druhé straně hranice už začíná Keňa – hora je oblíbená z obou zemí díky své jedinečné flóře a úchvatné krajině.
Mount Elgon má pět hlavních vrcholů – Wagagai (4 321 m), Sudek (4 302 m), Koitobos (4 222 m), Mubiyi (4 211 m)a Masaba (4 161 m). Jeho kaldera patří mezi největší a nejzachovalejší na světě. Na hranicích obou států vyvěrá termální pramen, z něhož vzniká řeka SUAM ústící do jezera TURKANA.
Velká část oblasti je chráněna jako národní park ELGON v obou zemích o celkové rozloze 1 279 km². Den si užijeme v pohodovém tempu – projdeme se po okolí a navštívíme soustavu tří hlavních vodopádů SIPI. Množství cest umožní každému vybrat si trasu podle chuti a vychutnat si výhledy na vodopády i širokou krajinu – na pláně Karamoja, jezero Kyoga a úpatí samotné hory Elgon.
S místními průvodci nahlédneme do života lidí žijících mezi horami a kávovými plantážemi, kde se od 50. let 20. století pěstuje Bugisu Arabica. Tato káva s jemnou čokoládovou chutí patří k nejlepším v regionu – určitě ji ochutnejte nebo přivezte domů jako dárek.
Po příjemném dni v přírodě si dopřejeme odpočinek a připravíme se na další den – cestu k prameni Nilu.
11. den: Pramen Nilu a Kampala
SIPI FALLS – JINJA – KAMPALA
Brzy ráno vyrazíme směrem do KAMPALY, hlavního města Ugandy. Cestou projedeme oblastí TESO, obývanou lidmi příbuznými kmenu Karamojong, a po krajině plné ovocných sadů a plantáží se přes zemědělský region BUSOGAdostaneme až na břeh největšího afrického jezera – VIKTORIINA JEZERA.
Zastavíme se na místě, kde se dochovaly skalní malby dávných obyvatel této oblasti. Poté dorazíme do města JINJA, které je považováno za jeden z možných pramenů Nilu. Právě zde totiž z Viktoriina jezera vytéká Bílý nebo Viktoriin Nil, který odtud začíná svou 6 650 kilometrů dlouhou cestu až do Středozemního moře.
Projížďka loďkou po Nilu nám umožní nahlédnout na místo, kde se rodí tato slavná řeka, a dozvíme se, proč právě tento bod bývá považován za její skutečný pramen.
Odpoledne pokračujeme směrem k hlavnímu městu. Hustota osídlení stoupá a atmosféra se mění – předměstí Kampaly pulzují životem, ulice jsou plné lidí, trhů a barev. Metropolitní oblast má podle odhadů až 7 milionů obyvatel. Vnoříme se do živého městského ruchu a ubytujeme se na poslední noc našeho afrického dobrodružství.
12. den: Kampala – hlavní město Bugandského království
KAMPALA – ENTEBBE (ODLET)
Dnešní den věnujeme prohlídce Kampaly, města, které v sobě spojuje dávnou historii, koloniální minulost i moderní kulturu. Kampala, vystavěná na sedmi pahorcích – podobně jako Řím – nabízí množství fascinujících míst.
Navštívíme královské hrobky vládců Bugandského království, památku zapsanou na seznamu UNESCO. Pokud bude objekt otevřen, nahlédneme dovnitř a povíme si o bohaté historii jednoho z nejvýznamnějších afrických království. V roce 2010 postihl toto místo ničivý požár, který zničil jednu z největších staveb z přírodních materiálů na světě – dřevěný královský palác se slaměnou střechou.
V centru města se zastavíme u autobusového terminálu, fascinujícího „živého organismu“, který dokonale vystihuje africký každodenní chaos – stovky minibusů, hlasitý prodej, vůně a nepřetržitý pohyb lidí. Nedaleko stojí i historické nádraží, které bylo kdysi součástí trati vedoucí z Mombasy až k Viktoriinu jezeru. I když dnes už mezinárodní vlaky do Keni nejezdí, stanice je stále funkční a v jejím okolí najdeme významné vládní budovy, parlament, Národní divadlo i další symboly ugandské státnosti.
Na malém pahorku naproti centru se tyčí Národní mešita, dar bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, dokončená v roce 2006. Navštívíme její interiér a z minaretu se nám otevře úchvatný výhled na celé město.
Kampala je multikulturní, vibrující město s bohatým společenským životem – je jen na nás, jak si svůj poslední den v Ugandě užijeme.
Po prohlídce města se přesuneme na letiště v ENTEBBE a rozloučíme se s Ugandou – perlou Afriky.
13. den: Vítejte doma!
Přílet do Evropy. Plni dojmů a nezapomenutelných zážitků se loučíme s Afrikou a přivážíme si domů vzpomínky na divokou přírodu, úsměvy místních lidí i vůni pralesa. Uganda – perla Afriky – nám zůstane v srdci ještě dlouho.
