gepard na savaně v Tanzanii

Gepard štíhlý

Neuvěřitelná rychlost

Gepard je nejrychlejším suchozemským zvířetem, přičemž jeho zrychlení na 100 km/h trvá 3 sekundy. Má neobyčejně ohybnou páteř a při běhu dělá až 7 metrové skoky. Průměrná rychlost během lovení je 87 km/h, při této rychlosti dokáže bleskově měnit směr. Lov trvá v průměru do 30 sekund, zřídka déle než 1 minutu, avšak po 500 metrech je jeho teplota až 40,6 st. C. To je důvod, proč po lovu musí odpočívat minimálně 20, ideálně 30 minut. Nejvyšší naměřená rychlost geparda byla 112 km/h. Gepardův puls je v klidu 100 až 120 úderů za minutu, po lovení až 200. Během odpočinku/ v klidu se nadechne 16 až 30-krát, po lovu až 160-krát za minutu.
Čti více
gepard na savaně v Tanzanii

Základní údaje

  • lat. Acinonyx jubatus
  • anglický název "cheetah", je odvozen z indického Sanskritu "chitraka", což znamená "skvrnitý". Afrikánsky se řekne "vlaktetier" – pláňový tygr nebo " jagtier" – lovící tygr. Slovo gepard je odvozeno z latinského gattopardo, gatto - kocour, pardo – pardál.
  • masožravec
  • samice: váha 36-48 kg, délka 1,6 - 2,1 m
  • samec: váha 40-65 kg, délka 1,8 - 2,1 m
  • výška cca 80 cm
  • délka ocasu 60-80 cm
  • počet zubů 30
  • gravidita cca 3 měsíce
  • Ve volné přírodě se dožívají maximálně 10 let, avšak pouze 50 % dospělých jedinců, a většinou samice, se dožije více než 6 let. V zajetí se mohou dožít i 17 let.

gepard připravený na lov

Rozdělení druhů

Existuje 5 poddruhů:

  • severo-asijský,
  • asijský (nachází se jen v Íránu),
  • jiho-africký,
  • východo-africký,
  • poddruh z oblasti Sahelu.

Africké poddruhy nemají zimní srst a nejčastěji se vyskytují v Namibii, Botswaně a ve východní Africe. V Jihoafrické republice je jich kolem 1 000 z toho cca 500 v národních parcích, cca 350 v zajetí, jejich počet stále klesá. Celkový počet gepardů se odhaduje pod 7 000 kusů.

Gepard je přizpůsoben životu na savanách a v polopouštních oblastech s omezeným přístupem vody, vyhýbá se bushi a stromům podél řek. Dokonce i mláďatům stačí matčino mléko k přežití.

gepard pozoruje okolí

Zbarvení srsti

Gepard má bledě žlutou srst, na břiše až bílou, na níž jsou skvrny, na ocase jsou pásy a tenký pásek vede od oka k okraji úst. Světleji zbarvení jedinci se našli na Sahaře, v Keni byl viděn tmavý jedinec. Průměrný počet skvrn dospělého jedince je 2 000. Na skvrnách má o něco delší a jemnější chlupy než na zbylé části těla. Toto mu pomáhá při kamufláži v porostu.

gepard na stromě

Gepard královský a jeho zvláštní zbarvení

Takzvaný gepard královský je známý z několika ZOO, je ovšem pouhou odchylkou. Jeho kresba je unikátní, a proto se často chová v zajetí. Celá populace této barevné variace pochází z jižní Afriky, kde se mutace objevila a křížením se udržuje. Místo klasických teček má na těle černé flíčky, které jsou způsobeny vzácnou mutací tvaru srsti. K tomuto tvaru dochází jen při zdědění recesivního genu od obou rodičů. Takových jedinců bylo ve volné přírodě zaznamenáno pouze 6 od roku 1926.

Je gepard kočka?

Ano je, z čeledi Felidae (kočkovité), podčeleď Felinae (malé kočky). Jediný druh tvoří i vlastní rod, gepard (Acinonyx). Dlouho se diskutovalo, zda je gepard kočka nebo zvláštní živočich na půl kočka, na půl pes.

Kočkovité šelmy se rozdělují na řvoucí (velké kočky - lev, levhart, tygr, jaguár) a předoucí (malé kočky) – kočka, puma či gepard a ostatní.

Gepardi jsou mrštní, dokáží vylézt i na menší stromy do výšky asi 2,5 metru, jejich drápy však nejsou přizpůsobené na šplhání po stromech, jako je tomu u levharta, proto to není jejich přirozené prostředí. Nemají si kde schovat drápy, jako například kočky, a tak je mají vždy alespoň částečně vystrčené. Zároveň jim pomáhají při rychlém sprintu udržet stabilitu. Pouze mláďata do 6 týdnů života mají schopnost drápy zatahovat. Pak tuto schopnost ztrácejí. Pevné drápy jako u psů jim umožňují sprint a náhle změny směru při pronásledování kořisti. Fungují jako tretry.

Vývojově jsou špříznění s pumami a jaguarundi. Od této skupiny se oddělili přibližně před 6,7 miliony lety. Rod Acinonyx je v Africe známý z Pliocénu, přibližně před 3 miliony let. Genetické studie prokázaly, že gepardi čelili dvěma „efektům hrdla láhve“, což je extrémní snížení populace a s tím spojené snížení genetické variability. Gepardi jej zažili před 100.000 lety a naposledy před 12.000 lety. Z poslední rány se téměř nevzpamatovaly a populace je tak rozdrobená.

gepardi odpočívají

Pohlaví a chování

Samice poté, jak odchovají mládě zůstávají samy a seskupují se jen samci. Největší smečky mohou být viděny v Namibii, celkem i 9 až 14 členů, samice s mláďaty. Samice nejsou teritoriální a používají svoji moč a výměšky pouze v případě páření.

Samci jsou teritoriální a svými výměšky obstřikují stromy, termitiště, kameny, otírají se o ně a zadními nohami škrábou půdu. Samostatný jedinec udrží své teritorium v ​​průměru 4 měsíce, dvojice 7 měsíců a 3 jedinci i přes 22 měsíců, přičemž velikost teritoria je většinou od 40 do 80 km2.

gepard se skrývá pod stromy

Až 95 % samců žije ve skupinách, což jim umožňuje lepší obranné teritorium a větší pravděpodobnost ulovit kořist. Samci, kteří žijí sami, putují po savanách hlavně v noci, aby se vyhnuli skupinám, jejich život bývá kratší. Ve smečce žijí většinou dva bratři a další samec. Často se však vyskytují smečky i s pěti jedinci. Nikdo ze samců není privilegovaný nebo vůdce smečky, jsou navzájem tolerantní, není mezi nimi bojovnost.

Více než 50 % času žijí jen 1 metr od sebe, avšak nežijí tak sociálně jako například lvi, kteří se o sebe velmi často otírají. Gepardi se třou jen někdy, většinou jen o líce a očichají se. Pokud se některý z nich vzdálí, je v neustálém kontaktu s ostatními. Samice na svá mláďata jakoby "štěbetají", přičemž tento zvuk je slyšet i na 2 km. Mláďata zase vydávají zvuk, jako když jí. Také předou, frkají a syčí. Do očí se navzájem téměř nedívají, to znamená agresivitu.

gepard po lovu

Gepardi navzájem bojují tak, že se koušou do hrdla a na genitálie. Samci jsou větší, samice však zuřivější. Smrt nenastává většinou okamžitě, ale na následky zranění. Samice nejsou agresivní, a pouze v době páření jsou podřízené samcům pouze. Samci se bijí pouze ve dvou případech, když jde o pářící se samici a když na svém teritoriu potkají jiného samce. Před většími predátory a smečkami hyen či kojotů raději utečou.

Většinu jeho potravy tvoří antilopy do 40 kg v závislosti či loví jednotlivec nebo skupina. Skupina samců umí ulovit i větší antilopu, a dokonce samici zebry a nepohrdnou ani ptáky až do velikosti pštrosa.

Gepardy je často vidět na spadlých stromech, které vyčnívají nad okolní krajinu, nacházejí se v nízkém porostu a je z nich dobrý výhled na okolní krajinu. Zde se potkávají i samci i samice s mláďaty, brousí si drápy.

samice geparda po lovu s mláďaty

Lov

Tělo geparda je stavěné ne pro sílu, ale rychlost. Samice útočí samy na menší stáda, většinou antilop, přičemž se zaměřují na menší jedince odděleně od stáda poblíž křoví, kde se mohou schovat. Úspěchem je přiblížit se ke kořisti co nejblíže, ideálně 70 až 30 metrů, přičemž samotná délka běhu ve sprintu je od 70 do max. 400 metrů. Jen 4 z 10 pokusů jsou úspěšné. Čím rychleji antilopa nebo srna běží a výše skáče, tím lehčí je pro geparda vyvést ji z rovnováhy, k tomu využije právě svoji obrovskou rychlost. Nemá tak silné čelisti jako například lev či levhart a většinu kořistí zadusí stiskem v hrdle poté, jak ztratí kořist rovnováhu a padne na zem. Gepard přitom neselektuje starší a nemocné jedince, jak to má ve zvyku dělat například hyena. Udušení kořisti trvá v průměru 5 minut a gepard potřebuje cca 30 minut na rekonvalescenci, takže pokud loví matka, první se nažerou mláďata. Když loví smečka a uloví většího jedince, jehož udusit je problém, jeden ho drží za krk a další začnou jíst ještě za živa, přičemž začínají v oblasti břicha a hrudníku. Snědí všechno kromě kostí, hlavy, střev a kůže, jelikož nemají tak silné zuby jako například lvi. Pokud se dá, kořist si ukryjí pod strom, aby ji neviděli supi a nezačali nad nimi kroužit.

U geparda byl zaznamenán i kanibalismus. Avšak mršinu sní jen zřídka, i ta musí být čerstvá. Je to i z důvodu, že ví, že o ní budou mít zájem hlavně hyeny, supi a nechce se s nimi setkat.

Samice, pokud má mladé, musí lovit každý den, což znamená, že musí ulovit cca 30 antilop za měsíc. Pokud loví ve skupině samci, přičemž jde většinou o větší kořist, nepotřebují lovit tak často. Gepard sní od 1,5 do 4 kg. Dospělý samec však sní, pokud může, i 12 kg masa za den.

samice geparda s mláďaty

Až 15 % ulovené kořisti ukradnou/uloupí gepardům lvi, hyeny, divocí psi a šakali. Gepard svou kořist raději propustí, než by o ní měl bojovat a mohl se při boji zranit. Proto někdy loví i uprostřed dne, aby se vyhnul nočním lovcům. Nejčastěji ubrání kořist smečka 3 samců nebo samice s většími mláďaty, které na hyeny či divoké psy syčí, vrčí a plivou.

Gepard v NP Serengeti vydrží bez vody 4 dny, v Kalahari i 10 dní. Když chytí kořist, pije jeho krev i moč a doplňuje tak tekutiny. Gepard neplave a přes řeku se brodí, jen když opravdu musí.

mládě geparda

Rozmnožování

Samice začínají byt plodné po 20 měsících života, samci sexuálně dospívají od 2 do 3 let. Samice rodí celoročně. Během páření může samec se samicí zůstat i 3 dny, většinou je to však 24 hodin, přičemž kopulace probíhá během 3 min cca každých 8 hodin. Samice porodí mladé po 90-95 dnech. Ze všech malých koček, gepard může mít nejvíce mláďat, od jednoho po 9, v drtivé většině 3 až 5, ty se rodí cca 25 minut po sobě.

Samice po porodu zubem roztrhne placentu a následně sní a mladé schovává ve vysoké trávě, pod skalami nebo v jámách na polopoušti. Během dne loví a k mladým se vrací co nejdříve po lovu. Aby jedno místo nebylo příliš cítit mláďaty, samice je jednou za čas (pokud jsou hned po porodu, tak i každý den) jednoho po druhém přenese do jiného úkrytu. Drží je přitom za šíji, a dokonce je tahá i za přední nohy. Pokud má více mladých, stává se, že jedno nechá na původním místě. Tím se potvrzuje teorie, že gepard neumí počítat. Okruh, ve kterém hledá úkryty je cca 1 km2, přičemž v tomto čase loví jen do max. 10 km2.

milující samice geparda

Mláďata se rodí slepé s váhou 150-350 gramů v závislosti od počtu mladých, maximálně 30 cm dlouhé. Jedno mládě má přibližně 2 % hmotnosti samice. Je to kvůli tomu, aby i těhotná mohla lovit. Mláďata rostou velmi rychle, až 45 gramů za den, po čtvrtém dni začínají vidět, po 16 dnech chodit a po 20 dnech jim začnou růst zuby. Mláďata se rodí tmavé, od 14 dne jim začnou růst vlasy, které vytvoří plášť od krku k zádům, ten jim pomáhá lépe se skrýt. Také slouží jako ochrana před sluncem a deštěm. Ještě po 2 měsících jsou skvrny téměř neznatelné. Oči jsou také tmavé a čím je mládě dospělejší, tím jsou světlejší. Po třetím měsíci vlasy začnou opadávat, v 15. měsíci jsou mláďata veliké jako samice. Mláďata sají během 4 až 5 měsíců, maso však začínají jíst již od 2-3 týdnů života. Jen 5 % mláďat v polopoušti a až 35 % v křovinatých oblastech dosáhne dospělosti. Jejich největšími nepřáteli jsou lvi, hyeny a levharti. Samci mládě nezabijí, jak je to zvykem u lvů. V případě, že umře samice, mláďata se nedožijí ani 10 měsíců. Pouze pokud jsou adoptované jinými samicemi, což již bylo v přírodě pozorováno.

nerozlučná dvojice gepardů

Od 3 měsíců si mláďata začínají hrát mezi sebou jakoby lovili zvěř, matka je učí plížit se a od 6 až 9 měsíce s ní chodí na lov, zatím jen učit se, přičemž matka jim nechává živou kořist, aby ji zabili sami. Od 12 měsíců se lovu účastní aktivně a od 18 měsíců se stávají samostatnými. V té době matka odchází, mláďata však zůstávají spolu ještě 6 měsíců, než samice sexuálně nedozrají a oddělí se, samci zůstávají většinou spolu i nadále. Když samice učí mladé lovit před dovršením jejich 3 měsíců, často se stává, že si během plížení začnou hrát, běhají před ní a pokazí lov. Tehdy samice trpělivě čeká, až si mláďata dohrají a pokračuje v učení.

gepard štíhlý / levhart

Jaké jsou nejvýraznější rozdíly mezi gepardem a levhartem?

Gepard je cca o 20 cm vyšší, ale až i o 10 kg lehčí. Od očí k tlamě má černé pásy, levhart je nemá. Gepard má celistvě tmavé skvrny, levhart má tmavé skvrny do tvaru růžice, uprostřed nezbarvené. Gepard celkově nevypadá jako ostatní kočkovité šelmy, ale více se podobá na psí šelmy, stavbou těla chrtům. Má relativně malou kulatou hlavu. Levhart má zavalité tělo, gepard je štíhlý s hlubokým hrudníkem. Gepard má konec ocasu proužkovaný, levhart má skvrny až po konec. Ocas nosí gepard po většine svěšený, naproti němu levhart nosí ocas dohora.

být s gepardem je neskutečný zážitek

Zajímavosti

  • Gepard při plném sprintu stráví více času ve vzduchu, než na zemi.
  • Gepardi jsou extrémně rychlí, ale stejně se i rychle unaví a mohou udržet svou maximální rychlost jen na několik minut, než jsou příliš unaveni, aby mohli pokračovat.
  • Dlouhý ocas geparda má 2 funkce. Samice ho vystrkuje v trávě, aby mláďata viděla její směrování a kormidluje s ním při sprintu, s jeho pomocí dokáže okamžitě měnit směr.
  • Péče je pro gepardy velmi důležitá. Stráví několik hodin denně čištěním srsti, což je i součástí stmelující aktivity ve skupinách gepardů.
  • Nejrozvinutější je u gepardů zrak, dohlédnou do vzdálenosti až 5 km, mají výborně vyvinutý i sluch. Čich mají v podstatě jen na vzájemnou komunikaci.
  • V přírodě není známo, že by gepard usmrtil člověka, avšak doporučuje se nestát k nim zády a neutíkat, jinak si gepard může myslet, že jde o kořist. Děti byste neměli nechávat o samotě, jelikož si s nimi budou chtít hrát. Nejlepší je se postavit gepardovi tváří v tvář a dívat se mu upřeně do očí, lekne se a odejde. Obecně je gepard plaché zvíře.
  • V Africe je známých několik gepardích "supermatek". Ochranáři a rangeři takto mezi sebou označují samice, které jsou opakovaně schopné odchovat všetky svoje mláďata až do doby, kdy se osamostatní

gepard se skrývá za termitiště

  • Gepardi byli používáni už ve starověkém Egyptě a později na Blízkém a Středním východě jako lovci. Vypustili je v blízkosti stáda laní a za odměnu dostali jejich krev a vnitřnosti. Tento zvyk se rozšířil po hedvábné cestě až do Číny, kde však nikdy nežili ve volné přírodě. Největší rozmach lovu pomocí gepardů byl zaznamenán během Mughalské nadvlády v Indii v 16. století, kdy měli panovníci na dvoře až 300 gepardů a lovili jimi antilopy a používali je jako domácí mazlíčky.
  • První zoologická zahrada, která začala chovat gepardy byla Londýnská ZOO, a to už v roce 1829. V ČR najdete geparda v ZOO v Praze a ve Dvoře Králové, a také v ZOO v Olomouci, Plzni, Ústí nad Labem a v ZOO Chleby.
  • Velmi často je možné vidět geparda ve společnosti nejlepšího kamaráda, psa. Zoologové zjistili, že psi mají na gepardy uklidňující účinky, od té doby trénovaní psi z útulků plní úlohu jejich společníků a kamarádů.
  • Na rozdíl od lvů, gepard nikdy neřve, spíše vydává zvuk „cvrlikání“. Tento zvuk používá především, aby se maskoval před predátory při oznamování ulovené potravy anebo volání mláďat. Další zvuky, které dělají, jsou předení, vrčení, štěkání a syčení.
  • Afričtí čarodějové používali gepardí kosti z tlapek pro rituály jako symbol rychlosti a mrštnosti.

omalovávanka geparda

Zábava pro nejmenší

Stáhněte si omalovánku geparda a zkuste ji vymalovat podle této fotky geparda na stromě, kterou jsme vyfotili v Namibii.

<
>
gepardi na savaně v Keninerozlučná dvojice gepardůgepard se skrývá v trávěgepard hlídá okolígepard na savaněgepard na savaně v Masai Maragepard v gepar štíhlý v Kenigepard štíhlý v Masai Maraodpočívající mláďata gepardagepard na lovugepardi se skrývají v trávěgepardi po lovusamice geparda s mláďatysamice geparda dohlíží, aby se mládě nasytilogepard na pozorugepard něco zahlédlgepard nevětří, ale pozoruje gepard je nádherné zvířegepardni odpočívajígepard pozoruje antilopygepard si nás vůbec nevšímágepard čenichávystrašené mládě gepardagepard před lovemgepard pozoruje okolígepard připravený na lovgepard na stroměpohladit si geparda je zážitekgepard se skrývá pod stromySEN hladí gepardaSEN průvodci hladí geparda mládě geparda na průzkumu

Blog - všechny články
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací