Do osmnácti let žila v Sýrii, pak se s rodiči odstěhovali na Slovensko, kde žije dodnes a s hrůzou sleduje v televizi, co se v její rodné zemi děje. Cestování jí zůstalo v krvi, a tak vozí turisty po Asii. „Je to droga v dobrém slova smyslu. Člověk chce vidět nová místa a potkávat další zajímavé lidi,“ říká 33letá Katrin Naboutová, původním povoláním stavařka, dnes průvodkyně po jihovýchodní Asii.
Autor: Katrin Naboutová pro časopis Vlasta
30.01.2017
Otec je Syřan, matka Slovenka, potkali se v Bratislavě, kde studoval, a zamilovali se. Pak žili 26 let v Sýrii. Když mi bylo osmnáct, táta rozhodl, že druhou půlku života strávíme v Československu, že mámě vše vynahradí. A tak jsme se stěhovali a já na vysokou školu nastupovala na Slovensku. Chudák otec – zase začínal od nuly, ale rád to pro mámu udělal. Na Slovensku si zvykl a dnes je to štěstí v neštěstí, že už v Sýrii nežijeme.
Otec pocházel z dvanácti sourozenců, celá rodina žila ve městě Derah u jordánských hranic. Derah byl jedním z prvních míst, které válka zasáhla, a tak rodina odjela do zahraničí. Někteří jsou v Jordánsku, jiní v Turecku. Většina lidí si tam našli práci mimo svůj obor. Inženýři pracují jako pomocníci v obchodech, snaží se přežít.
Jak dopadla ulice, ve které jsem bydlela. Dnes je v troskách, už vlastně ani neexistuje. A pak když se na sociálních sítích dozvídám, že kamarádi, spolužáci, lidé v okolí, které jsem znala, zahynuli ve válce.
Nikdy jsem nepocítila, že by byla žena v Sýrii méněcenná. Sýrie je vyspělá multikulturní země, křesťané chodili do školy spolu s muslimy, kamarádili jsme se. Samozřejmě, že kulturní rozdíly mezi Slovenskem a Sýrií jsou. Žena se musela s mužem zasnoubit, aby spolu mohli chodit randit. Ale to je přece normální v mnoha zemích světa.
Táta je muslim, máma křesťanka, ale doma vládla náboženská demokracie. Otec pochází z dvanácti dětí, všichni jsou to chytří lidé, kteří si mámy vážili. A máma si vážila jich. Během muslimských svátků, kdy si syrské ženy vážou šátky, si je vázala také, vařila slovenské i místní speciality. Když naopak byly Vánoce, zvonila u nás celá ulice, aby nám popřáli krásné svátky. Až nás to někdy otravovalo. Žili jsme v náboženské toleranci, chodili do mešity i do kostela, rodiče nás nenutili k žádnému náboženství. Vždy zdůrazňovali, že podstata všech náboženství je stejná a máme si vzít z každého to nejlepší. To mě ovlivnilo, nejsem katolička ani muslimka, miluji všechny filozofie, náboženství a z každé ho si beru trochu.
Je to smutné, ale vlastně se ani lidem nedivím, že mají obavy. Když člověk necestuje, nepoznává odlišné kultury, má to těžké se zorientovat. Pokud si svůj názor buduje jen podle událostí v médiích, musí se bát. Lidé by měli hodně cestovat, aby zjistili, že všude jsou dobří i zlí lidé. Abych si udělala vlastní názor na současnou uprchlickou krizi, vydala jsem se pomáhat do utečeneckých táborů. Potkávala jsem tam různé lidi na útěku – vzdělané vysokoškoláky s praxí, ale i lidi bez vzdělání pocházející ze zaostalejších částí Sýrie, ti jsou konzervativnější. Neumím si přestavit, jak se budou aklimatizovat v Evropě.
Toulavé boty jsem měla odjakživa, chtěla jsem poznávat různé kultury. Nastala fáze, kdy jsem nechtěla osm hodit sedět za počítačem. Po studiích jsem začala pracovat v projekční kanceláři, ale po pár letech mě to přestalo bavit, chtěla jsem žít intenzivněji, využít jazyky, kterými hovořím. Na internetu jsem našla inzerát CK SEN, hledali průvodce s exotickými jazyky. Hned mě přijali, začala jsem provázet a už pro ně dělám pět let. Na začátku jsem se měla specializovat na arabské země, ale pak v nich vypuklo arabské jaro a přestalo tam být bezpečno. A tak vodím klienty po jihovýchodní Asii.
Průvodkyň přibývá. Jsou naopak chvíle, kdy mi pomáhá, že jsem žena. Člověk musí znát jazyky, být flexibilní, umět komunikovat s lidmi, mít velký rozhled. Pak už je to jen praxe, nikdo se nenarodí jako průvodce. CK SEN má propracovanou akademii pro průvodce, chodíme na školení, starší průvodci nás zkoušejí. Zatím nemám rodinu, tak to jde. V průměru jsem pryč osm měsíců v roce. Šňůry bývají dlouhé 2,5 měsíce, pak jsem zhruba dva týdny doma a vyrážím na další šňůru. A ve volném čase objevujeme nová místa, která pak přidáváme do programu. Je to zvláštní životní styl, uniká nám skutečná realita: děti kamarádů rostou, prarodiče jsou starší, najednou přijedete domů a zjistíte, že v parlamentu sedí extremista Marián Kotleba. Cestování je droga, proto je těžké s takovou prací skončit.
Jsem sice malá, ale dost rázná žena, nikdy jsem se s ničím nesetkala.
Vodím turisty po Thajsku, Malajsii, Singapuru, Barmě, oblíbila jsem si Indonésii, Vietnam a Laos. Každá země je specifická. V Thajsku mám hodně přátel, takovou svou druhou rodinu, moc ráda se tam vracím. Je to brána do Asie. Služby zde fungují, je to nefalšovaná exotika, co se týče přírody, jídla a kultury. Tam bych poslala i toho, kdo s cestováním za exotikou nemá zkušenosti. A další rok bych je poslala do Vietnamu, což je moje další srdcovka. Je různorodý - od severu na jih. Sever je komunistický, střed koloniální, jih moderní.
Došlo to tak daleko, že se bojím lidem na zájezdu říct, odkud pocházím, a to je smutné. Už několikrát lidé reagovali negativně, když jsem jim to řekla. Jak je prý možné, že česká turistická kancelář zaměstnává Syřanku? Ale byli i dobré reakce – lidé tleskali, že je těší se se mnou potkat, že znají spoustu Syřanů. Dnes raději říkám, že jsem Katka z Nitry, je smutné, že musím tajit svůj původ.>Bojím se také, že extremisté, kteří přicházejí do Evropy, pokazí pověst všem Syřanům. Zapomíná se na hodné, čestné lidi, kterých je tam většina. Všechny hážou do jednoho pytle.
33letá Katrin se narodila slovensko-syrskému páru v Sýrii, kde žila do svých osmnácti let. Pak se celá rodina přestěhovala do Nitry a Katrin zde vystudovala stavební fakultu. Práce v projekční kanceláři ji ale po pár letech omrzela, protože chtěla cestovat. A tak začala pracovat pro cestovní kancelář CK SEN a provází turisty po jihovýchodní Asii (www.cksen.cz). Miluje arabskou kulturu a její pohodový přístup k životu. Nejlépe se cítí v horách a v poušti, ale ráda poznává nové lidi z různých koutů světa a kultur.
