Někde ještě doznívá léto, jinde se příroda pomalu připravuje na chladnější období. Lákají vás více velryby u jihoafrického pobřeží, rychlí běžci amerických plání, kajmani v tropických řekách nebo největší známý živočich, jaký kdy na této planetě žil? Stačí si vybrat správné místo a pozorně se dívat.
Autor: Martin Karniš
01.09.2026
Chodíte rádi na festivaly? A co takhle festival velryb? Kytovci patří obecně mezi oblíbená zvířata a snad každý touží vidět velrybu na vlastní oči. Na světě existuje několik míst, která jsou pro pozorování velryb výborná: Island, Norsko, Srí Lanka nebo Nový Zéland. Pro mě osobně je nejlepším místem městečko Hermanus v Jihoafrické republice, necelé dvě hodiny jízdy od Kapského Města. Tady, ve Walker Bay, se každoročně od června do listopadu shromažďují keporkaci a velryby jižní.
Samice zde rodí mláďata a samci soupeří o samice. Pozorovat je můžete třemi způsoby. Nejjednodušší je sledovat je ze břehu. Často nepotřebujete ani dalekohled, protože velryby připlouvají jen pár desítek metrů od skalnatého pobřeží, někdy méně než 50 metrů. Na Gearing’s Point je v hlavní sezoně hlásič, který návštěvníkům ukazuje směr a druh velryby. Stačí ale i sedět na lavičce a sledovat moře.
Druhou možností je organizovaná plavba, během níž se dostanete dál od břehu a kromě velryb můžete vidět i lachtany a tučňáky. Plavbu doporučuji objednat předem, hlavně během víkendů. Aktivnější cestovatelé mohou vyrazit na kajak do Walker Bay, kde je poměrně vysoká šance na blízké setkání. Mně se jednou velryba vynořila asi tři metry před špičkou kajaku, což byl nepopsatelný zážitek. Walker Bay je uzavřená pro motorové lodě, a proto velryby toto klidné místo vyhledávají.
Oba druhy dorůstají délky přibližně 15 až 18 metrů a připlouvají sem sezonní migrací, když je v okolí Antarktidy zima a méně potravy. Během jižního léta, tedy naší zimy, se u pobřeží Antarktidy intenzivně krmí, protože zde vrcholí rozmnožování krilu, jejich hlavní potravy. Po dobu, kterou tráví u pobřeží jižní Afriky, se nekrmí a ztrácejí až 30 % své hmotnosti.
Pokud plánujete zájezd do Jihoafrické republiky v tomto období, zvažte prodloužení o návštěvu Hermanusu. A jestli jste festivalový typ, velrybí festival se koná poslední zářijový nebo první říjnový víkend.
Vidloroh je reliktem dnes už nepoužívaného dělení vývoje Země, třetihor. Jeho kořeny sahají do miocénu, přibližně 20 až 25 milionů let zpět. V té době existovalo asi 40 druhů, dnes však zůstal jako jediný druh své čeledi Antilocapridae. Vidloroh se podobá antilopám, jeho nejbližšími příbuznými jsou však žirafy a okapi.
Vyskytuje se na otevřených pláních od jižní Kanady po střední Mexiko a od středu USA po Kalifornii. Nejčastěji ho vídáme na zájezdech směřujících do Yellowstonu a Jižní Dakoty, případně je šance spatřit ho i v okolí Grand Canyonu. Podívejte se na naše zájezdy do USA a možná i vy potkáte jednoho z nejzajímavějších obyvatel amerických prérií.
Kvůli predátorům je vynikajícím běžcem a je druhým nejrychlejším suchozemským savcem po gepardovi. Dodnes jako by utíkal před predátory, kteří vyhynuli během poslední doby ledové. Dokáže vyvinout rychlost až 95 km/h. Má výborný zrak a pohyb dokáže zaznamenat až na vzdálenost 5 kilometrů.
V poměru k tělu má největší oko ze všech amerických kopytníků a jeho zorné pole pokrývá neuvěřitelných 320 stupňů. Je také jediným savcem, který sdílí znaky rohů i parohů. Jako jediný má rozvětvené rohy a zároveň je každoročně shazuje, i když kostěné jádro zůstává a shazuje pouze rohovinový obal.
I když se podobá krokodýlům, není to pravý krokodýl. Kajmani tvoří samostatnou čeleď a jsou příbuzní spíše aligátorům. Žijí ve Střední a Jižní Americe od Mexika po Argentinu. Obývají oblasti se stálým zdrojem vody, kde tráví většinu času. Nad hladinu jim vyčnívají jen nozdry a oči, takže jsou pro kořist téměř neviditelní. Loví převážně v noci a jejich potrava se liší podle druhu a velikosti.
Nejmenší je kajman trpasličí, který dorůstá do 1,5 metru, největší kajman černý může měřit 5 až 6 metrů a je největším predátorem Amazonie. Menší druhy a mladí jedinci se živí drobnější potravou, například rybkami a hmyzem. Větší kajmani dávají přednost mohutnější kořisti, jako jsou větší ryby, ptáci, želvy a savci včetně kapybar. Jejich žaludeční kyseliny jsou tak silné, že dokážou strávit i kosti a želví krunýře. Když čekají na kořist, vydrží pod vodou i 30 minut.
Kajmaní matky se podobně jako aligátoří starají o bezpečí hnízda a po vylíhnutí přenášejí mláďata v tlamě do vody. Kajmani spolu s krokodýly a želvami patří mezi svědky dávných časů. Na Zemi existují pravděpodobně více než 80 milionů let a přežili i vymírání dinosaurů. Vydejte se do Amazonie nebo do Pantanalu a hledejte oči vyčnívající z vody.
Pokud existuje jednorožec, bude to právě narval. Jeho „rohy“, které jsou ve skutečnosti zuby, ve středověku vyvolávaly na panovnických dvorech diskuse o existenci bájných zvířat, dokud se nepodařilo přesvědčit lidi, že přivezené rohy jednorožců patří samcům velrybovitých zvířat.
Tito ozubení kytovci jsou jediným druhem své čeledi a jejich nejbližším příbuzným je běluga. Patří mezi nejméně probádané kytovce, protože se je nedaří chovat v zajetí a pozorování v arktických podmínkách je velmi náročné.
Nejvýraznějším znakem je kel, tedy levý horní špičák, který samice téměř nikdy nemají. Samcům však dorůstá až do délky tří metrů. Kromě funkce zbraně je pravděpodobně využíván také jako detektor změn teploty, tlaku a chemického složení vody. Obsahuje miliony nervových zakončení.
Narval loví sépie, halibuty, tresky a krevety, za nimiž se potápí až do hloubky 2 000 metrů, kde dokáže vydržet přibližně 30 minut. Žije v oddělených skupinách. Jedny tvoří samice s mláďaty, druhé mladí i staří samci. Většinou mají skupiny do 10 jedinců. V určitých obdobích migrace se spojují do velkých shromáždění, která mohou mít až několik stovek jedinců. Migrují na velké vzdálenosti, v létě přicházejí k pobřeží, v zimě se přesouvají na otevřené, částečně zamrzlé moře a oceán.
Jsou velmi citliví na klimatické změny a patří mezi nejobtížněji pozorovatelné velryby. Občas na ně můžete mít štěstí v zálivech grónského Ilulissatu, na Špicberkách, ale především během plaveb Severním ledovým oceánem. Za arktickými zážitky se můžete vydat s námi. Podívejte se na naše poznávací zájezdy do Grónska nebo na expedici na Severní pól a zpět.
Plejtvák obrovský je největší známý živočich, jaký kdy na této planetě žil. Nevyrovnali se mu ani největší dinosauři, i když se mu někteří rozměry téměř přiblížili. V extrémních případech měří až 30 až 33 metrů a váží neuvěřitelných 180 tun. Běžné rozměry jsou přibližně 25 metrů délky a 100 tun hmotnosti. Žije ve všech světových oceánech s výjimkou zaledněných oblastí Severního ledového oceánu.Tvoří několik regionálních populací a je řazen do 4 poddruhů.
Zajímavé je, že se populace obecně drží buď na severní, nebo na jižní polokouli a nepřecházejí přes rovník. Hlavním důvodem je potrava. Dostatek krilu je v polárních oblastech během místního léta, které je na severu a jihu přesně opačně. Proto migrují na léto k Antarktidě nebo Arktidě, aby se nakrmili, a na místní zimu směřují k rovníku do teplejších vod, kde rodí mláďata a páří se. Samice je březí 10 až 12 měsíců a mládě se rodí dlouhé 7 metrů a váží 2 tuny. Srdce dospělé velryby váží 180 kg a měří asi 1,5 metru. Jazyk váží neuvěřitelné 2 až 3 tuny a penis je největší ze všech zvířat, dlouhý až 3 metry. Samice po porodu produkuje až 300 litrů mléka denně a mládě díky němu přibírá 80 až 90 kg za den. Zkrátka absolutne fascinující tvor, který svými rozměry nemá v živočišné říši obdoby.
Plejtváci byli loveni už v dávné minulosti, jejich pozůstatky našli archeologové i v jeskyních na Islandu. Předpokládá se, že dnes světovými oceány pluje až 25 000 jedinců, zatímco před 100 lety byla populace odhadována na 140 000. Od podpisu dohod o zákazu lovu velryb se jejich počty zvýšily, i když ne výrazně.
I díky ochraně je můžete pozorovat na více místech světa. Na konci léta je vhodný Húsavík na Islandu nebo okolí Monterey Bay v USA, začátkem podzimu začíná sezona v Mirisse na Srí Lance, která je považována za výborné místo díky populaci, jež nemigruje k Antarktidě a zdržuje se stále v okolí. Od března do května je můžete spolu s vorvani sledovat také na Azorských ostrovech. Podívejte se na naše poznávací zájezdy na Island, Srí Lanku nebo na Azorské ostrovy a vydejte se s námi za největším zvířetem planety.
Setkání s divokými zvířaty patří k zážitkům, na které se nezapomíná. Pokud vás podobné cestování láká hlouběji, přečtěte si také článek Animal turizmus, který se věnuje tomu, jak za zvířaty cestovat citlivě a s respektem.
Vystudovaný zoolog je v CK SEN klienty právem považovaný za největšího odborníka na africké safari. Většinou provází Keňu a Tanzanii, kde si s Masaji povídá svahilsky a jeho nejoblíbenější zájezd je JAR, Namibie, Botswana, Zimbabwe, Zambie. Od roku 2009 však provází i poznávací zájezdy na Madagaskar, Aljašku, do USA a Kanady. Okouzlila ho Rwanda, Uganda i Etiopie. Když si od něj zvířata potřebují odpočinout, provází zájezd Thajsko, Malajsie, Singapur či Austrálii, kterou projel křížem krážem. Martinovy největší koníčky jsou příroda, historie a poznávání nových lidí. Říká, že cestování a provázení je nejlepší škola života. Klienti si ho na zájezdech váží kvůli empatii a trpělivosti. Jako správný ranger je jeho nejoblíbenější pochoutkou steak z impaly v Jižní Africe.
Více informací ZDE
