Tutanchamon a Údolí králů v stopách nesmrteľnosti

Vydejte se do srdce starověké egyptské civilizace a objevte Údolí králů – místo, kde se prolíná tajemná historie s velkolepou tradicí faraonů. Mezi více než šedesáti objevenými hrobkami vás okouzlí i slavný hrob Tutanchamona, mladého faraona, jehož příběh a poklady fascinují celý svět dodnes.

Údolí králů však není jen pohřebištěm. Je to živoucí muzeum staroegyptské kultury, kde hieroglyfy, malby a mistrovské artefakty odhalují život královské rodiny, jejich víru, rituály a umění. Každý krok mezi těmito památkami je jako cesta časem, která vás přenese přímo do zlaté éry Egypta. Přijměte toto jedinečné pozvání a staňte se na chvíli objevitelem dávné historie!

Autor: Iveta Reinisch

27.06.2025

Čti více

Údolí králů.

Nejslavnější památkou v Údolí králů je hrobka krále Tutanchamona, v níž můžete spatřit mnoho zářivých nástěnných maleb, a především pak mumii samotného krále zabalenou do plátna.

Prohlédněte si Údolí králů na mapě a naplánujte snadno výlet.

Základní informace o Údolí králů a hrobce Tutanchamona

- Údolí králů se nachází v jižní polovině Egypta na západním břehu řeky Nil a nedaleko města Luxor (dříve známém jako Théby).

- Název „Údolí králů“ se ujal až v moderní době a vychází z polohy pohřebiště vládců 18., 19. a 20. dynastie egyptské Nové říše – jde o vyprahlé, pusté údolí přes řeku Nil od starověkého města Théby (dnes Luxor). Egypťané původně nazývali toto údolí jako „Ta-sekhet-ma’at“ neboli „Velká a majestátní nekropole milionů let faraona, života, síly, zdraví na západě Théb“.

- Od roku 1979 jsou součástí světového dědictví UNESCO „Starověké Théby s nekropolí“ – sem tedy patří i Údolí králů, Údolí královen, Luxor a Karnak.

- V Údolí králů nejsou pohřbeni jen egyptští faraoni, ale také egyptské královny nebo vysoce postavení úředníci.

- Údolí králů bylo znovuobjeveno moderními průzkumníky v 19. století. Nejznámější hrobka krále Tutanchamona pak byla objevena Howardem Carterem až v roce 1922 a zahrnovala celou řadu dochovaných artefaktů.

- S hrobkou Tutanchamona je svázána prastará legenda. Říká se totiž, že ten, kdo se dotkne hrobky krále, bude proklet – a i skutečnost dokládá neblahý osud všech objevitelů a odvážlivců, co tak učinili.

Všechny hrobky v Údolí králů jsou očíslovány, tedy nesou nejprve zkratku KV (jako King’s Valley neboli Královské údolí) a poté číslo od 1 po 64.

Let balónem a cesta do srdce starověkého Egypta Naše egyptské dobrodružství za tajemstvím Údolí králů v rámci zájezdů CK SEN, například Egypt maximální poznání komfortněji, startuje brzy ráno v Luxoru, odkud nás mikrobusy dopraví k Nilu. Zde nasedáme na tradiční lodičky a přeplouváme na druhý břeh – odtud pojedeme dalšími mikrobusy, které nás dopraví na místo, kde začíná jedinečný zážitek, tj. let horkovzdušným balónem.

Svítání nad Údolím králů.

Svítání nad Údolím králů: Jedinečný pohled na historii z ptačí perspektivy Už z dálky vidíme, jak plameny ohřívají vzduch v obřích balonech, které se postupně vzpínají k obloze. V tu chvíli si uvědomujeme, že nás čeká něco opravdu výjimečného. Po krátké instruktáži nasedáme do košů a vzlétáme. Díky dlouholeté spolupráci CK SEN s nejrenomovanější společností v Luxoru, jež zaručuje maximální bezpečnost i kvalitu balónů, se můžeme naplno ponořit do tohoto neopakovatelného zážitku.

Náš pohled se otevírá nekonečné scenérii: pod námi se rozprostírá fascinující Údolí králů, na obzoru se tyčí Zádušní chrám královny Hatšepsut a za ním majestátní tok Nilu. Svítání přináší neobyčejný klid a krásu, kterou si každý z nás uloží hluboko do paměti. Tento zážitek je skutečnou oslavou přítomného okamžiku, kdy nás obklopuje ticho přerušované jen zpěvem ptáků.

Tutanchamonova hrobka.

Prohlídka Luxoru a Údolí králů Po přistání pokračujeme na západní břeh Nilu, kde začínáme prohlídku města Luxor. Nejprve nás vítají impozantní Memnonovy kolosy, dvě monumentální sochy, které nám připomínají neuvěřitelnou dovednost starověkých stavitelů. Pokračujeme do Údolí králů, kde si prohlédneme tři vybrané hrobky. Každá z nich vypráví svůj příběh – stěny zdobené barevnými hieroglyfy a kamenné sarkofágy nás vracejí zpět o tisíce let do dob, kdy byli faraoni pokládáni za bohy.

TIP CK SEN: Na výlet do Údolí králů si určitě zabalte do batohu dostatek vody v lahvích a také svačinu, neboť kolem turistické atrakce nejsou žádné možnosti občerstvení. Zásoby si snadno zakoupíte v luxorských obchodech.

Vstupné do Údolí králů

Než zamíříme do Údolí králů a zahájíme prohlídku jednotlivých hrobek, musíme zaplatit u pokladny vstupné. Obecná vstupenka, která nám umožní vidět celkem tři hrobky, stojí k roku 2024 celých 600 EGP (egyptských liber) pro dospělého a 300 EGP (egyptských liber) pro studenta se studentskou průkazkou. Děti do 5 let mají vstup zdarma. Dále je nutné počítat i se zvláštním vstupným za některé z nejnavštěvovanějších hrobek, jako jsou:

Hrobka Aye: 150 EGP/dospělý a 75 EGP/student, dítě od 6 let
Hrobka Tutanchamona: 500 EGP/dospělý a 250 EGP/student, dítě od 6 let
Hrobka Ramsese V. a VI.: 180 EGP/dospělý a 90 EGP/student, dítě od 6 let
Hrobka Setiho I.: 1 800 EGP/dospělý a 1 800 EGP/student, dítě od 6 let

Pokud se budete chtít přepravovat po Údolí králů elektrickým vláčkem, platí se dále za jízdenku 20 EGP/osoba. Zájemci o fotografování vnitřních prostor hrobek v Údolí králů si také mohli v minulosti zakoupit jakousi povolenku k zhotovování fotografií – dle dostupných informací to ale aktuálně k roku 2024 nelze (informujte se tedy raději o této možnosti na místě).

TIP CK SEN: Vstupenky do Údolí králů si můžete rezervovat předem online na oficiálních webových stránkách. Cestujete-li pak do Luxoru jako rodina nebo skupina, může se vám vyplatit pořízení tzv. Luxor Passu – s ním ušetříte na vstupném do všech nebo většiny archeologických nalezišť.

Zádušní chrám královny Hatšepsut.

Hatšepsut: Faraonka, která psala dějiny a její velkolepý zádušní chrám Z Údolí králů se vydáváme na návštěvu Zádušního chrámu královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí. Moderní minimalismus této stavby, kterou navrhl její věrný architekt a údajný milenec Senenmut, nás ohromí svou nadčasovostí. Královna Hatšepsut, první žena na faraonském trůně, byla skutečně výjimečná a její příběh v nás zanechá hluboký dojem.

Zádušní chrám královny Hatšepsut (Hatshepsut Temple)

Zádušní chrám královny Hatšepsut pochází z období Nové říše Egypta (asi 1478 až 1458 př. n. l.) a postaven je ve třech úrovních, přičemž každá z nich zahrnuje kolonádu. Na nejvyšší úrovni je pak možné spatřit otevřené nádvoří se sloupy, o které se opírají sochy vyobrazující královnu Hatšepsut jako boha zemřelých Osirise. Na stěnách chrámu pak můžete obdivovat malované reliéfy znázorňující různé historické situace i náboženské rituály. Chrám zasvěcený Hatšepsut se nachází nedaleko Luxoru a necelých 5 kilometrů od Údolí králů.

V historii starověkého Egypta byla královna Hatšepsut významnou osobností, neboť byla jako jedna z mála žen dědičkou panství – dříve totiž mohli být nástupci faraonů pouze chlapci či muži. Otcem Hatšepsut byl Thutmos I. a jejím manželem se stal nevlastní bratr Thutmos II., jenž měl s jinou manželkou syna Thutmose III. A právě ten se stal právoplatným následníkem trůnu v pouhých třech letech, když jeho otec Thutmos II. náhle zemřel. Hatšepsut však s nevlastním synem úspěšně vládla jako královna-regentka a později také nastoupila sama na trůn jako faraonka.

Luxor - muzeum pod širým nebem.

Luxor: Největší muzeum pod širým nebem a brána do historie Egypta Odpoledne trávíme v uličkách Luxoru, kde si můžeme zakoupit unikátní alabastrové suvenýry nebo ochutnat tradiční pečené holuby. Když přejde čas oběda, pokračujeme k chrámovému komplexu v Karnaku, kam nás přivede slavná Alej sfing. Obrovské sloupy zdobené hieroglyfy, starověké obelisky a tajemný skarab u posvátného jezírka nám odhalují další střípky historie.

TIP CK SEN: Nechte si doporučit SEN průvodcem restauraci, v níž připravují ty nejlepší holuby ve městě.

Město Luxor

Luxor je fascinující město, které bylo v historii známé jako Théby. Významnějším se stalo kolem roku 3000 př. n. l. a následně se stalo vojenským, náboženským i politickým hlavním městem starověkého Egypta (což trvalo více než 1 500 let). Luxor se pak dělí na dvě hlavní oblasti, tj. Východní břeh s městským centrem a Západní břeh, kde se nachází proslulé Údolí králů a Údolí královen. Egyptské město není nadarmo nazývané jako „největší světové muzeum pod širým nebem“, neboť nabízí nespočet starověkých památek, zachovaných chrámů či hrobek. Za vidění stojí v Luxoru a jeho blízkém okolí konkrétně tato místa:

Chrámový komplex Karnak
Luxorský chrám
Luxorské muzeum
Luxorský trh El - Souk
Avenue of Sfinges (silnice lemovaná sfingami)
Muzeum mumifikace
Deir el-Medina (Údolí řemeslníků)
Údolí šlechticů
Údolí králů a Údolí královen
Memnonovy kolosy
Ramesseum
Zádušní chrám královny Hatšepsut

Luxor za soumraku: Magie světel, vůní a chutí Závěr dne patří návštěvě Luxorského chrámu, jenž za soumraku září oslnivým světlem. Procházíme bazarem plným barevných koření a místních specialit, zatímco si vychutnáváme poslední okamžiky v tomto magickém městě. Den zakončujeme v jedné z kaváren s výhledem na osvícený chrám, kde si vychutnáme egyptskou Ahwu (kávu) nebo lahodný nápoj Sahlep (připomíná konzistencí pudink), abychom uzavřeli nezapomenutelný den plný zážitků. Díky precizní organizaci CK SEN máme jistotu, že jsme viděli a zažili to nejlepší, co Luxor nabízí.

Které naše zájezdy vedou do Údolí králů?

-Egypt maximální poznání komfortněji

-Egypt maximální poznání a Jordánsko komfortněji

-Egypt maximální poznání a Súdán komfortněji

-Egypt maximální poznání a Tunisko komfortněji

Údolí králů.

ÚDOLÍ KRÁLŮ (Valley of the Kings)

Pokud se chystáte s naší cestovní kanceláří SEN na zájezd do Egypta, čeká vás nezapomenutelný zážitek – návštěva Údolí králů. Toto ikonické místo, nacházející se na západní straně Nilu asi 17,5 km od Luxoru, je jedním z nejdůležitějších archeologických nalezišť světa.

Otevírací doba: v létě a o ramadánu každý den od 6:00 do 17:00, v zimě od 6:00 do 16:00
Potřebná doba na prohlídku: 2 hodiny až půl dne
Nejlepší doba pro návštěvu: od října do dubna (ideální je přijít brzy ráno anebo po 14:00)

Ještě za vlády Staré a Střední říše Egypta byla valná většina faraonů pohřbívána v pyramidách. Ty však byly často vykrádány zloději, a tak se s postupem doby rozhodlo o jiném, méně nápadném místě. Nekropole pro faraony vládnoucí během Nové říše Egypta (1539 až 1075 před naším letopočtem) se tak začala stavět roku 1550 př. n. l. hluboko v údolí, na druhé straně řeky Nil od starověkého města Théby – dnes Luxor.

Zajímavost: Údolí králů bylo pro výstavbu pohřebiště vybráno hned z několika zásadních důvodů, tj. protože jde o velmi suché místo obklopené přirozenou horskou bariérou a pro poddajnost horniny – měkkého vápence, ze kterého se hrobky dobře tesaly. Svou roli ovšem hrály i náboženské důvody, tedy že byla hora přirozeně pyramidálního tvaru a dle víry umožňovala přechod duše do nebe.

Když stanete před Údolím králů dnes, nemusí vám na první pohled připadat nijak výjimečné. Skály s načervenalým odrazem od slunce však ukrývají úchvatnou egyptskou historii, kterou můžete prozkoumat v rámci návštěvy několika hrobek faraonů. Veřejnosti je sice umožněn vstup jen do několika hrobek z více než 60, přesto ale budete naprosto uchváceni.

Historie a současnost Údolí králů

Údolí králů v Egyptě bylo vybudované k pochovávání faraonů, kteří vládli v 18., 19. a 20. dynastii egyptské Nové říše (1550 př. n. l. až 1070 př. n. l.). Rozdělené je údolí na východní část s vyšším počtem hrobek faraonů a západní s nižším počtem hrobek. Prvního egyptského vládce zde pochovali dle historických poznatků kolem roku 1492 před naším letopočtem, má se tedy za to, že i tento rok započala výstavba Údolí králů.

Zajímavá historická fakta

Na výstavbě jednotlivých hrobek se podíleli vybraní dělníci z vesnice Deir el-Medina – těch bylo ve skupině zhruba 40 až 120, pracovali vždy deset dní v kuse a jako odměnu za práci pak dostávali zejména obilí.
Údolí králů vzniklo v odlehlých Thébských kopcích, pro které jsou typické poddajné měkké horniny jako vápenec a opuka. Skalnaté oblasti pak dominuje vrchol al-Qurn, jenž má vzhled pyramidy – proto se má za to, že právě tohle místo k výstavbě Údolí králů staří Egypťané vybrali.
Hrobky se stavěly standardně ještě za života faraonů. Jakmile došlo k jejich úmrtí, dělníci projekt opustili k pohřební ceremonii a začali stavět jinou hrobku.
I přesto, že se půdorys jednotlivých hrobek liší, ze své podstaty mají vždy sestupnou chodbu, hlubokou šachtu k odrazení lupičů, sloupové komory nebo předsíně, pohřební komoru s kamenným sarkofágem, kde byla uložena mumie faraona a skladové prostory k uložení osobních předmětů vládce Egypta.
Umělci, kteří v hrobkách vytvářeli nástěnné malby, nebyli oslavováni tak, jako dnes. Jejich výtvory totiž nebyly připisovány jim ale samotným objednavatelům dekorací hrobek.
Nástěnné malby v hrobkách zahrnují po většinou výjevy zemřelého faraona obklopeného božstvem – je to v podstatě odkaz na posmrtný život.
K zániku Údolí králů vedlo postupem času politické napětí, válečné konflikty nebo také rabování, které bylo umocněno v 21. egyptské dynastii. Proto byla většina mumií vládců Egypta přesunuta jen do tří hlavních hrobek neboli skrýší, a nakonec pouze do jedné hrobky.
Zvýšený výskyt průzkumníků, archeologů a egyptologů v Údolí králů byl zaznamenán v 18. století, načež tato oblast nabyla na významu. Údolí králů se tak stalo unikátním archeologickým nalezištěm a také vyhledávaným turistickým cílem.

Uvnitř hrobky Tutanchamona.

Hrobky v Údolí králů, které bývají přístupné veřejnosti

Otevřeny jsou návštěvníkům obvykle tyto hrobky – Tutanchamon (KV62), Ramses IV. (KV2), Ramses IX. (KV6), Ramses V./VI. (KV9), Ramses I. (KV 16), Seti I. (KV17), Merenptah (KV8), Ramses III. (KV16), Siptah (KV47), Tausert/Setnakht (KV14), Seti II. (KV15) a Ay (KV23). S časem se ale některé hrobky mohou zavřít a jiné naopak otevřít, proto se o aktuální přístupnosti informujte na místě.

TUTANCHAMONOVA HROBKA (Tomb of Tutankhamun/KV62)

- Vzdálenost od vchodu Údolí králů: 200 metrů

- Přístup: snadný – po schodech dolů do jedné velké místnosti

- Co uvidíte: působivé nástěnné malby, sarkofág z červené žuly, mumii Tutanchamona

Neporušená hrobka krále Tutanchamona (KV62) byla nalezena v roce 1922 britským archeologem Howardem Carterem a dnes je tou nejznámější i nejnavštěvovanější. Vzhledem k jeho postavení ve staroegyptské civilizaci však překvapovala svými malými rozměry – má se zřejmě za to, že Tutanchamon mohl zemřít předčasně, a tak se nestihla jeho honosnější hrobka dokončit (byla tedy použita jiná, určená pro neurozenou osobnost). Neslavnějším a nejcennějším nálezem v této hrobce je faraonova mumie v masivní zlaté rakvi a posmrtná maska. V předsíni pak byly objeveny stovky předmětů, které král za svého života používal, tj. například oblečení, zlaté šperky, kosmetika, nádobí, nábytek, zbraně nebo sochy.

Mumie Tutanchamona.

Struktura Tutanchamonovy hrobky

Hrobka, v níž je uložena mumie Tutanchamona, byla vytesána přímo do vápence podél hlavního toku v údolí. První její strukturou je kryté klesající schodiště s šestnácti schody, které vede do krátké chodby o délce asi 7,6 metrů. Z chodby se pak návštěvníci dostanou přímo do obdélníkové předsíně, z níž vede otvor v západní stěně do tzv. přístavby – obě tyto místnosti byly při objevení hrobky plné pohřebních a osobních předmětů Tutanchamona. Severní stěna předsíně je dále vstupem do pohřební komory, kde je pod ochranným sklem vystavená mumie bývalého faraona (jako jediná v Údolí králů). Ve východní stěně této komory je však otvor ještě do jedné místnosti, kterou objevitel Carter nazval „pokladnice“ (byly v ní totiž v době objevu nalezeny nejcennější artefakty z doby starého Egypta).

V pohřební komoře si také můžete povšimnout nástěnných maleb, kterých je zde ale podstatně méně v porovnání s ostatními hrobkami. Tyto malby znázorňují například 12 paviánů nebo Tutanchamona před bohy a další postavy z jeho éry v různých situacích.

Barevné malby na stěně v hrobce Tutanchamona.

Životopis faraona Tutanchamona

Tutanchamon se narodil během 18. dynastie starověkého Egypta a začal vládnout již v pouhých devíti letech po smrti svého otce Achnatona (jako dvanáctý faraon 18. egyptské dynastie). Král Achnaton vládl Egyptu celých 17 let a býval ve své době velmi kontroverzní postavou, neboť přesunul hlavní město do Amarny a také nastolil revoluci v náboženství. Atona totiž povýšil na jediného boha tím, že odstranil všechna ostatní božstva egyptského panteonu. Tyto změny však veřejnost tehdy nepřijímala dobře, a tak je král Tut po smrti otce zrušil a znovuobnovil kult starověkého egyptského božstva Amun-Ra i polyteismus.

Za života radili chlapeckému králi Tutovi zejména dva muži, tj. velkovezír Ay a vrchní velitel egyptské armády Horemheb. Často se mu přezdívalo „král Tut“, avšak jeho tehdejší oficiální jméno znělo Tutancháten. Vláda faraona Tutanchamona trvala od roku 1333 do roku 1324 př. n. l., tedy pouhých devět let. Posléze se má za to, že zemřel náhle v osmnácti letech. Historici dodnes spekulují o tom, zda jeho smrt zapříčinil pád z vozu, vražda, malárie nebo jiná závažná nemoc.

Zajímavost: Tutanchamon zdaleka nepatřil ve staroegyptské civilizaci mezi nejvýznamnější faraony. Svůj věhlas získal prakticky až v moderní době, kdy byla objevena jeho kompletní hrobka s mumifikovaným tělem (roku 1922).

Zajímavá fakta o Tutanchamonovi

- Faraon si změnil své oficiální jméno Tutancháten (v překladu „živý obraz Atona“) na Tutanchamon, protože v překladu znamená „živý obraz Amona“. Král Tut byl totiž oddaný bohu Amonovi, nikoliv Atonovi jako jeho otec.

- Historici zjistili, že Tutanchamon zřejmě trpěl závažným onemocněním kostí, kvůli kterému byl invalidní. Měl problémy hlavně s levou nohou, proto používal při chůzi hůl a na nohy obouval speciální ortopedické sandály.

- Tutanchamon miloval dle všeho lov pštrosů, čemuž může nasvědčovat i fakt, že byl pohřben s vějířem z 42 pštrosích per – ta se sice již rozpadla, ale na rukojeti vějíře je vyobrazen samotný faraon na lovu i s kořistí.

- Král Tutanchamon se oženil se svou nevlastní sestrou Anchesenamon, s níž měl dvě dcery. Ani jedna se bohužel nedožila dospělého věku – jejich mumie byly také nalezeny v hrobce KV62, která patří Tutanchamonovi.

Když Tutanchamon v mladém věku a za nevyjasněných okolností náhle zemřel, ukončila se automaticky jeho pokrevní linie (nezanechal po sobě žádné žijící potomky). Po smrti jej tedy vystřídali u moci vezír Ay a poté armádní náčelník Horemheb – ten zneuctil jméno Tutanchamona a na mnoha památkách jej nechal přepsat za své vlastní.

Nástěnné malby v Ayově hrobce,

AYOVA HROBKA (Tomb of Ay/KV23)

Vzdálenost od vchodu Údolí králů: 2 kilometry po samostatné cestě (asi 3 minuty chůze)
Přístup: obtížnější – u vstupu je krátký strmý svah, který navazuje na dlouhé strmé schodiště uvnitř hrobky
Co uvidíte: tato hrobka byla původně určena pro Tutanchamona, proto je velkolepá – to se odráží v krásných nástěnných malbách i sarkofágu v pohřební komoře

Hrobka KV23 (známá též jako WV23) patřila Ayovi, který působil jako mocný rádce i vezír za vlády Tutanchamona a následně po jeho brzké smrti krátce usedl na trůn. Třináctým faraonem 18. egyptské dynastie se stal po Tutanchamonovi pouze na tři nebo čtyři roky a o jeho původu nejsou známé žádné podrobné informace. Ví se však, že nebyl legitimním dědicem trůnu. Hrobku KV23 objevil zcela náhodně roku 1816 italský archeolog a cestovatel Giovanni Battista Belzoni. V hrobce se pak našly pouze pozůstatky sarkofágu a také maleb, z nichž byla patrná snaha vymazat jméno Aye.

Zdobená stěna Setiho hrobky.

HROBKA RAMSESE I. (Tomb of Ramesses I/KV16)

Vzdálenost od vchodu Údolí králů: 250 metrů
Přístup: obtížnější – dlouhé schodiště do spodní komory
Co uvidíte: nádherné nástěnné malby v pohřební komoře a sarkofág z červené žuly

Nejmenší hrobkou v egyptském Údolí králů je ta patřící Ramsesovi I., neboť architekti té doby museli reagovat na náhlou smrt krále rychlou výstavbou. Tento muž byl zakladatelem 19. dynastie Egypta a také otcem krále Setiho I. Zemi vládnul pouhé dva roky (od cca 1292 do 1291 př. n. l.), protože k moci nastoupil již v pokročilém věku. Než se stal vládcem, zastával nejvyšší mocenskou pozici v armádě ještě za vlády posledního krále 18. dynastie – Horemheba. V té době byl ale znám pod jménem Paramessu. Samotná hrobka pak byla objevena v roce 1817 amatérským archeologem, průzkumníkem a cestovatelem Giovannim Battistou Belzonim. Styl výzdoby hrobky je podobný jako v hrobce Horemheba, tedy vykazuje použití šedomodré barvy jako podklad pro malby a texty. Má se tedy za to, že obě hrobky zdobili stejní umělci.

Zajímavost: Ramses I. nebyl královského původu, což dokládá objev sochy v roce 1913. Na této soše bylo totiž vyryto věnování potvrzující, že byl synem náčelníka lukostřelců.

HROBKA SETIHO I. (Tomb of Seti I/KV17)

Vzdálenost od vchodu Údolí králů: 260 metrů
Přístup: obtížnější – dvě dlouhá a strmá schodiště
Co uvidíte: velmi krásné nástěnné malby, hieroglyfy a rozsáhlé prostory hrobky, které jsou nejzachovalejší v celém údolí (hrobku také navštěvuje minimum turistů, proto si můžete užít téměř o samotě její neuvěřitelnou atmosféru)

Uvnitř Setiho hrobky.

Hrobka Setiho I. je jednou z nejhlubších (její hloubka činí více jak 137 m) a nejdelších v Údolí králů v Egyptě, a i její dekorace jsou považovány za nejkrásnější. Vybudována byla pro Setiho I., jenž byl druhým vládcem 19. egyptské dynastie, synem Ramsese I. a otcem Ramsese II. Za jeho vlády v letech 1290 až 1279 př. n. l. zaznamenal Egypt také největší rozmach v oblasti umění a kultury. Seti I. se krom jiného velmi angažoval v zahraniční politice a obnovil egyptskou prestiž. Objevitelem této zajímavé hrobky byl roku 1817 amatérský archeolog a italský cestovatel Giovanni Battista Belzoni, i proto se jí také někdy přezdívá „Belzoniho hrobka“.

Merenptahova hrobka.

MERENPTAHOVA HROBKA (Tomb of Merenptah/KV8)

Vzdálenost od vchodu Údolí králů: 280 metrů
Přístup: velmi obtížný – málo svažitých cest a schodišť
Co uvidíte: zajímavé hieroglyfy a nástěnné malby

Detail Merenptahovy hrobky.

Merenptahova hrobka je druhou největší v Údolí králů – prvenství, co se týká rozlohy, drží hrobka synů Ramsese II. (KV5) s více než 120 komorami a chodbami. Egyptský král Merenptah byl jedenáctým synem Ramsese II. a vládnul v 19. dynastii deset let jako čtvrtý faraon, tj. asi od roku 1213 do roku 1203 př. n. l. K moci se dostal až ve svých téměř šedesáti letech, neboť jeho otec se dožil vysokého věku. Hrobka byla dokončena těsně před smrtí Merenptaha a stala se vzorem pro výstavbu dalších královských hrobek v 19. a 20. dynastii. Vyzdobené jsou malbami téměř všechny místnosti, kromě nejzadnějších komnat za pohřební komorou.

Vykopána byla zadní polovina hrobky Merenptaha v roce 1903 a pohřební komora pak následně o několik let později, v roce 1987. Tato hrobka (jako jedna z mála) také čelila bleskovým povodním, které ji značně poškodily.

Siptahova hrobka.

HROBKA SETIHO II. (Tomb of Seti II/KV15)

Vzdálenost od vchodu Údolí králů: 500 metrů
Přístup: vchod do hrobky je snadný, avšak cesta k ní poměrně dlouhá a v poslední fázi kopcovitá
Co uvidíte: zajímavé nástěnné malby, hieroglyfy a sarkofág bez hlavy v pohřební komoře

Hrobka Setiho II. má jednoduchou konstrukci a je také nedokončená, což mohl být dle historiků odraz chaosu za vlády Setiho II. Faraon byl pátým vládcem 19. egyptské dynastie a u moci stál zhruba v letech 1202 až 1198 př. n. l. Samotná hrobka o délce asi 298 metrů byla otevřena již ve starověku a k jejímu kompletnímu vyklizení došlo až v 20. století (iniciátorem byl britský egyptolog Howard Carter). Mumie Setiho II. byla z této hrobky dle všeho odklizena již ve starověku a přemístěna do hrobky KV35, která měla původně patřit Amenhotepovi II. Rakev, v níž byla mumie uložena, je považována za nejmenší nalezený sarkofág egyptské Nové říše. V pohřební komoře hrobky KV15 tak návštěvníci uvidí pouze obnovené fragmenty víka královského sarkofágu vyrobeného z červené žuly.

SIPTAHOVA HROBKA (Tomb of Siptah/KV47)

Vzdálenost od vchodu Údolí králů: 450 metrů
Přístup: obtížnější – svažitý vchod a schodiště
Co uvidíte: dlouhou chodbu se zajímavými nástěnnými malbami, hieroglyfy a sarkofág v pohřební komoře (hrobka je také velmi tichá, neboť ji nenavštěvuje tolik lidí)

V západní části Východního údolí se nachází hrobka Siptaha, jenž byl synem krále Setiho II. a předposledním králem 19. dynastie – Egyptu vládl asi v letech 1197 až 1193 př. n. l. K moci se Siptah dostal v pouhých deseti letech, a tak mu dlouhou dobu stála po boku nevlastní matka Tausret jako královna-regentka. Ta jej pak po brzké smrti (Siptah zemřel zřejmě na poliomyelitidu) vystřídala a vládla samostatně ještě zhruba dva roky. Hrobka byla objevena anglickým archeologem a egyptologem Edwardem R. Ayrtonem roku 1905 a částečně vyklizena od sutin. V roce 1912 se však na tomto místě vyskytoval archeologický fotograf a egyptolog Harry Burton, vyklidil sarkofágový sál a objevil velký sarkofág. Mumie Siptaha se ovšem v této hrobce nenašla, objevena totiž byla již roku 1898 ve skrýši mumií v hrobce Amenhotepa II./KV35.

Uvnitř hrobky Ramesse V. a VI.

HROBKA RAMSESE III. (Tomb of Ramesses III/KV11)

Vzdálenost od vchodu Údolí králů: 300 metrů
Přístup: obtížnější – vstup je dlouhý a má mnoho schodů
Co uvidíte: především zajímavé nástěnné malby a také zajímavý architektonický prvek – zákrutu, která značí náhlou změnu směru chodby (stavitelé této hrobky se totiž málem prokopali do sousední hrobky)

Hrobka Ramsese III., druhého vládce 20. egyptské dynastie, je v Údolí králů tou nejzajímavější a nejzachovalejší. Její výstavba započala ještě za vlády krále Sethnakhta (1186 až 1184 př.n.l.), jenž byl otcem Ramsese III. a poté pokračovala ještě za vlády samotného Ramsese III. (1184–1153 př. n. l.). První Evropan, jenž vstoupil roku 1768 do této pozoruhodné hrobky, byl skotský cestoval James Bruce. Dnes mohou lidé z celého světa obdivovat v místě zejména krásné malované reliéfy s rituálními texty a výjevy Ramsese před bohy. Sarkofág nalezený v hrobce je ovšem vystaven v pařížském Louvru, jeho propracované víko zase v anglickém Fitzwilliamově muzeu (Cambrigde) a mumii si pak mohou návštěvníci prohlédnout v Egyptském muzeu v Káhiře.

HROBKA KRÁLOVNY TAUSRET A SETNAKHTA (Tomb of Tausret and Setnakht/KV14)

Vzdálenost od vchodu Údolí králů: 470 metrů
Přístup: snadnější – vstup je svažitý ale bez strmého schodiště
Co uvidíte: krásné nástěnné malby a sarkofág v druhé pohřební komoře

KV14 je v Údolí králů jednou z nejpozoruhodnějších hrobek a leží hned vedle hrobky Setiho II. Prvně totiž byla určena pro manželku faraona Setiho II. a poslední vládkyni 19. dynastie, královnu Tausret. Její pochování v Údolí králů bylo jedinečné, neboť všechny královny byly zpravidla pohřbívány v nedalekém Údolí královen. Později ale došlo k rozšíření hrobky, aby v ní mohl být pochován první vládce 20. egyptské dynastie – Setnakht. Hrobka byla otevřena od starověku a důkladněji prozkoumána mezi lety 1983 až 1987 německým egyptologem Hartwigem Altenmüllerem. Nalezené dekorativní prvky pak potvrzují proměnu královniny hrobky na hrobku královu (nahrazeno bylo jméno Tausret za Setnakht a dále skryty i její vyobrazené postavy na malovaných výjevech těmi faraonovými).

HROBKA RAMSESE IV. (Tomb of Ramesses IV/KV2)

Vzdálenost od vchodu Údolí králů: 50 metrů
Přístup: snadný – pouze pár kroků/do pohřební komory je pozvolný vstup
Co uvidíte: obrovský sarkofág v pohřební komoře, fascinující nástěnné malby

Třetím faraonem 20. egyptské dynastie se stal po Ramsesovi III. jeho pátý syn Ramses IV. – do té doby byl 22 let korunním princem. Jeho vláda však trvala pouze šest a půl roku, neboť náhle zemřel a byl pohřben v hrobce KV2 v Údolí králů (ta se nalézá mezi hrobkou Ramsese II. a hrobkou Ramsese VII). Návštěvníci mohou v pohřební komoře hrobky obdivovat zejména červený žulový sarkofág, jehož délka je 3,5 metru. Mumie krále se našla až v roce 1898 na zcela jiném místě, tedy v královské skrýši hrobky Amenhotepa II./KV35. Zajímavostí také je, že hrobka byla až do počátku 20. století využívána jako hotel a odpočívadlo pro turisty, neboť leží poblíž vchodu do údolí.

HROBKA RAMSESE V. a VI. (Tomb of Ramesses V and VI/KV9)

Vzdálenost od vchodu Údolí králů: 230 metrů
Přístup: obtížnější – vstup obsáhne celou řadu strmějších svahů a ke konci pak schodiště
Co uvidíte: překrásné malby na stěnách, četné hieroglyfy a části sarkofágu v ohromující pohřební komoře

Hrobka s označením KV9 byla v Údolí králů v Egyptě původně postavena pro faraona Ramsese V., později ji však nechal jeho strýc Ramses VI. rozšířit, aby zde mohl být také pohřben. Vzhledem k rozmanité výzdobě (zachované malované reliéfy na stěnách) je tato hrobka jednou z nejpozoruhodnějších. Velmi cenné fragmenty vnějšího žulového sarkofágu Ramsese VI. pak byly v pohřební komoře nalezeny roku 1898 – objevitelem byl francouzský egyptolog Georges Émile Jules Daressy. V roce 2004 byl tento sarkofág restaurován a nyní jej mohou návštěvníci v hrobce obdivovat. Mumie Ramsese VI. byla nalezena v hrobce Amenhotepa II. roku 1898 a je nyní vystavena v Egyptském muzeu v Káhiře.

Zajímavost: V řecko-římském období byla hrobka Ramsese V. a Ramsese VI. identifikována jako „hrob Memnona“ - mytologického krále Etiopie a bojovníka v trojské válce. Proto byl tehdy velmi často navštěvován.

Směrový ukazatel k hrobce Ramesse IX.

HROBKA RAMSESE IX. (Tomb of Ramesses IX/KV6)

Vzdálenost od vchodu Údolí králů: 200 metrů
Přístup: snadný – bez schodů, v úrovni země
Co uvidíte: zajímavé dobové malby na stropě a složité hieroglyfy

Hrobku Ramsese IX. otevřeli badatelé již ve starověku, ale kompletně vykopali jako poslední z královských hrobek. Faraon Ramses IX. byl osmým vládcem 20. staroegyptské dynastie (od 1126 do 1108 př.n.l.), který v zemi obnovil opět stabilitu – ta byla narušena za chaotické vlády Ramsese VI. Jednoduchý půdorys hrobky je pak ovlivněn v raných fázích hrobkou Ramsese III. a z archeologického i dekorativního hlediska se hrobka podobá té, která byla vybudovaná pro Ramsese VI. Návštěvníci zde mohou obdivovat na stěnách složité hieroglyfy nebo zářivé barevné malby zobrazující výjevy náboženských rituálů a egyptské mytologie. Mumie faraona Ramsese IX., která byla objevena roku 1888 v královské skrýši (hrobka TT320), se nenachází v pohřební komoře, nýbrž v Národním muzeu egyptské civilizace.

Vchod do hrobky v Údolí králů.

Další hrobky, které se nacházejí v Údolí králů

Následující hrobky návštěvníkům nemusí být otevřeny pravidelně, můžete se o nich ale dozvědět zajímavé historické informace:

HROBKA HATŠEPSUT A THUTMOSE I. (Tomb of Hatchepsut and Thutmose I/KV20)

Hrobka královny Hatšepsut a jejího otce Thutmose I. byla postavena v Údolí králů na úpatí strmého útesu. Historici se však domnívají, že jejich mumie byly přeneseny z jiných hrobek. Hrobka byla objevena již v 18. století, avšak její důkladné vyklizení a prozkoumání provedl až britský egyptolog Howard Carter mezi lety 1903 až 1904. V hrobce KV20 se našly různé pohřební předměty a v jedné z pohřebních komor také královnin sarkofág. Zajímavostí však je, že mumie Hatšepsut byla identifikována až roku 2007 díky dochovanému zubu – ten se našel v krabičce s jejím jménem. Mumie královny je nyní vystavena v Egyptském muzeu v Káhiře.

Historické doplnění: Hatšepsut byla dcera Thutmose I. - krále 18. egyptské dynastie a egyptskou královnou se stala v pouhých dvanácti letech po sňatku se svým nevlastním bratrem Thutmosem II. Po smrti manžela pak vládla jako královna-regentka společně s nevlastním synem Thutmosem III. Za života byla tato faraonka velmi vážená, protože přispěla k rozvoji a zvelebení Egypta.

HROBKA AMENHOTEPA II. (Tomb of Amenhotep II/KV35)

Hrobka Amenhotepa II. se nachází asi 150 metrů západně od slavné hrobky Tutanchamona a patří mezi nejpůsobivější v Údolí králů. Nese také titul „jedna z nejhlubších“, neboť je opatřena více jak devadesáti schody vedoucími dolů k můstku nad hlubokou jámou. Faraon Amenhotep II. byl synem Thutmose III. a vládl starověkému Egyptu v 18. dynastii, tj. asi mezi lety 1425 až 1400 př. n. l. Za vlády přispěl k rozvoji Egypta a známý byl především svým důrazem na válečné schopnosti, fyzickou sílu a sport (byl dokonce pohřben se svým lukem). Hrobku KV35 objevil roku 1898 francouzský egyptolog Victor Loret. Mumie Amenhotepa II. se zde našla společně s třinácti dalšími královskými mumiemi – hrobka KV35 totiž sloužila jako skrýš znovu nabalzamovaných těl faraonů.

HROBKA AMENHOTEPA III. (Tomb of Amenhotep III/KV22)

Hrobka KV22 byla pravděpodobně určena pro Thutmose IV., jenž byl otcem Amenhotepa III – před hrobkou se totiž našly keramické desky s jeho jménem. Plány však musely být změněny zřejmě kvůli dřívějšímu úmrtí Thutmose IV. (tato hrobka ještě nebyla kompletně vybudována). KV22 se tedy stalo místem posledního odpočinku pro faraona Amenhotepa III. z 18. dynastie, jenž vládnul Egyptu v míru a prosperitě cca mezi lety 1390 až 1353 př. n. l. Hrobka byla objevena prvně roku 1799 francouzským egyptologem Jeanem Prosperem Jolloisem a francouzským inženýrem Édouardem de Villiers du Terrage. Ve výkopových a badatelských pracích pak tyto muže následoval na počátku 20. století Theodore M. Davis a také Howard Carter. Sarkofág se v hrobce KV22 nenašel a mumie krále byla přesunuta do skrýše v hrobce KV35.

HOREMHEBOVA HROBKA (Tomb of Horemheb/KV57)

Hrobka KV57 byla určena pro Horemheba – původně vojáka, který se vypracoval až k pozici armádního generála, a nakonec stanul i u moci jako poslední vládce 18. egyptské dynastie (přestože neměl královský původ). Horemheb působil velmi aktivně v armádě za vlády mladičkého Tutanchamona a byl mu také rádcem. Během svého dlouhého vládnutí (více jak 25 let) se tento faraon zasloužil o obnovu stability Egypta a také soudružnost lidu. Protože pak neměl potomky, určil jako svého nástupce a prvního faraona 19. dynastie věrného spolubojovníka Ramsese I. Vchod do hrobky objevil roku 1908 americký obchodník a právník Theodore M. Davis společně s anglickým egyptologem Edwardem Russellem Ayrtonem. Mumie v hrobce nalezena nebyla, avšak našly se cenné fragmenty královského pohřebního vybavení a nádherná výzdoba. V hrobce pak mohou návštěvníci vidět prázdný sarkofág z červené žuly.

HROBKA RAMSESE II. (Tomb of Ramesses II/KV7)

Hrobka Ramsese II., třetího krále 19. egyptské dynastie, je považována za jednu z největších v Údolí králů (má rozlohu 686 metrů čtverečních), pro turisty je však bohužel nevhodná. Vzhledem k nízké poloze byla totiž v minulosti až sedmkrát zaplavena a dosud ji nikdo zcela nevyčistil. Historie samotného krále Ramsese II. (přezdívkou „Velkého“) je ovšem velmi pozoruhodná. Ve svých čtrnácti letech jej jmenoval korunním princem otec Seti I. a o pár let později jako dospívající konečně usedl na trůn a vládl Egyptu dlouhých 78 let – je považován za nejlepšího egyptského krále, během jehož éry země vzkvétala. Historici se také domnívají, že se na svou dobu dožil úctyhodného věku, tj. 90 či více let.

Zajímavost: I přesto, že byl po smrti Ramses II. pohřben v hrobce v Údolí králů, jeho tělo (mumie) bylo nakonec přeneseno do královské skrýše objevené roku 1881 – nyní je vystaveno v Národním muzeu egyptské civilizace.

HROBKA SYNŮ RAMSESE II. (Tomb of Sons of Ramesses II/KV5)

Největší hrobkou v Údolí králů je ta, která patří synům Ramsese II. Dle historických záznamů sloužila jako místo posledního odpočinku pro nejméně šest královských synů – na stěnách hrobky je však vyobrazeno až dvacet mužských postav, tedy se předpokládá i tento počet. Částečně vykopána byla v roce 1825, avšak její skutečný rozsah objevil roku 1995 americký egyptolog Kent R. Weeks se svým týmem. K roku 2006 tato hrobka čítala nejméně 130 komor či místností, archeologické vykopávky na ní ale stále pokračují. Podzemní hrobku synů Ramsese II. ohrozilo v minulosti hned několik bleskových povodní i moderní infrastruktura v okolí, památku se však snaží historici před poškozením ochránit konzervačními a inženýrskými pracemi.

HROBKA AMENMESSE (Tomb of Amenmesse/KV10)

KV10 je sice hrobkou, kde měl být pochován šestý vládce 19. egyptské dynastie – Amenmesse, avšak dle historických a archeologických poznatků k tomu zřejmě vůbec nedošlo. Tento faraon si totiž usurpoval pozici Setiho II., což se mu mohlo stát také osudným. Jeho vláda trvala velice krátce (asi jen rok nebo dva), načež byl sesazen a pravděpodobně zavražděn. Hrobka KV10 tedy zůstala nedokončená, avšak našly se v ní cenné fragmenty ze sarkofágu Ramsese VI., fragmenty kanop (nádob na útroby mumifikovaných faraonů) nebo část víka sarkofágu patřícího k ostatkům Amenmessova matky Takhat.

HROBKA BAYE (Tomb of Bay/KV13)

Hrobka KV13 byla sice původně určena k pochování Baye, jakožto váženého kancléře za vlády Setiho II., nakonec ale sloužila úplně jiným osobnostem. Usurpovali si ji totiž princové Amenherkhepshef (syn Ramsese III.) a Montuherkhepshef (syn Ramsese IX.). Osud samotného úředníka Baye pak nebyl příliš veselý, neboť po dosazení Siptaha (syna Setiho II.) a jeho nevlastní matky Tausret (jako královny-regentky) na trůn byl odviněn za zradu a následně popraven. Hrobka KV13 byla otevřena již ve starověku, avšak plně ji prozkoumal po výkopových pracích až německý egyptolog Hartwig Altenmüller – mezi lety 1987 až 1994. V hrobce byly nalezeny především dva sarkofágy patřící princům Amenherkhepshefovi a Montuherkhepshefovi i celá řada pohřebního vybavení.

HROBKA RAMSESE VII. (Tomb of Ramses VII/KV1)

Hrobka s označením KV1 je jednou z menších v Údolí králů a patří předposlednímu vládci 20. dynastie ve starověkém Egyptě – Ramsesovi VII. Vláda tohoto faraona trvala pouhých sedm let, tj. od roku 1136 až 1129 př. n. l. a byla krom jiného poznamenána tlaky sousedních mocností i vnitřními konflikty. Hrobka byla sice otevřena již ve starověku a bohužel i vykradena, ale její řádné vyčištění a prozkoumání proběhlo až mezi lety 1984 a 1985 americkým egyptologem Edwinem C. Brockem. Mumie Ramsese VII. nebyla dosud identifikována, avšak některé předměty patřící faraonovi se našly v královské skrýši (starověké egyptské hrobce TT320) spolu s ostatky jiných vládců Egypta.

HROBKA RAMSESE X. (Tomb of Ramesses X/KV18)

Hrobka Ramsese X. je jednou z mála nedokončených v Údolí králů. Taktéž v ní zbylo jen velmi málo výzdoby oproti ostatním hrobkám. Dokonce ani neexistují spolehlivé historické záznamy, které by dokazovaly zdejší pohřbení faraona Ramsese X. Ví se však, že hrobku využíval v roce 1904 egyptolog Howard Carter k instalaci a následnému použití prvního elektrického generátoru v údolí. O vládě devátého krále 20. staroegyptské dynastie Ramsese X. se jinak příliš informací neví – tedy kromě toho, že vládl Egyptu cca v letech 1111 až 1107 př. n. l.

HROBKA RAMSESE XI. (Tomb of Ramesses XI/KV4)

Ramses XI. byl desátým a posledním faraonem 20. egyptské dynastie, který nechal v Údolí králů postavit hrobku pro své pochování – ve skutečnosti ale nebyla k těmto účelům vůbec použita (KV4 je prakticky poslední královskou hrobkou vybudovanou v Údolí králů). Britský egyptolog John Lewis Romer však předpokládal, že hrobku používal během 21. egyptské dynastie velekněz a vezír Pinedjem I. (Pinodžem I.) jako dílnu k renovaci pohřebních materiálů z hrobek KV20 (Hatšepsut), KV38 (Thutmos I.) a KV34 (Thutmos III.). Hlavním znakem hrobky Ramsese XI. jsou pozoruhodné řecké, latinské, koptské, francouzské a anglické graffiti spolu se staroegyptským písmem na zdech.

HROBKA MENTUHERKHEPESHEFA (Tomb of Mentuherkhepeshef/KV19)

Hrobka KV19 pochází z konce 20. egyptské dynastie a určena byla pro pochování prince Mentuherkhepeshefa, jenž byl jedním ze synů Ramsese IX. Hrobku objevil v roce 1817 italský cestovatel a egyptolog Giovanni Belzoni, avšak mumii samotného prince nenalezl on ani jeho kolegové z oboru. Historici se domnívají, že mohlo jít o jednu z nejdůležitějších hrobek v Údolí králů, neboť její brány a chodby patří k těm nejširším v oblasti. Hrobka také pravděpodobně sloužila blíže neurčenému počtu pohřebních ceremonií faraonů datovaných až do 22. egyptské dynastie.

Víra Egypťanů v posmrtný život

Staroegyptští vládci věřili v posmrtný život, a proto si začali stavět posvátné hrobky – ty měly po smrti usnadnit přechod do jiné „říše“. Základem všeho ovšem byla mumifikace těla, kterou Egypťané zvládali s velkou precizností. Proces balzamování měl v podstatě zajistit, aby se věčná duše zesnulého v zachovalém těle probudila a znovu žila v posmrtném světě. Spolu s tělem pak byly do hrobek ukládány osobní předměty faraonů, které by mohli „potřebovat“ nebo také vzácné artefakty, nápoje a jídlo. V některých případech byli pohřbíváni spolu s egyptskými vládci i jejich nejbližší společníci a služebníci. Celý proces pohřbívání pak býval doslova obřadem s hlubokým duchovním významem.

Údolí královen.

CK SEN doporučuje:

Zarezervujte si prohlídku Údolí králů s průvodcem, abyste lépe pochopili historický význam jednotlivých hrobek (to učiňte raději předem). Pokud to nestihnete a využijete nabídky přímo na místě, smlouvejte o ceně, nebo se ještě lépe přidejte k větší skupině lidí.
Do Údolí králů zamiřte dopoledne před desátou hodinou anebo pak po druhé hodině odpolední. Vyhnete se tak davům. Na větší koncentraci lidí se pak musíte připravit i v neděli, úterý a středu ráno, kdy připlouvají do oblasti výletní lodě.
Na přepravu do Údolí králů si ideálně najměte řidiče na celý den – neexistuje zde totiž žádná veřejná doprava. Nebudete tak muset řešit přivolávání taxíku v případě potřeby.
Návštěvu Údolí králů si nejlépe naplánujte na období od října do dubna, kdy je chladnější ale stále příjemné počasí. Léta totiž bývají v Egyptě extrémně teplá a tím pádem nepohodlná na prohlídku památek.
Do Údolí králů se vhodně obujte a oblékněte. Na nohy nasaďte pohodlnou, pevnou obuv a oděv zvolte z přírodních materiálů – avšak měl by být nejen vzdušný ale také uctivý (skromný).
Do batohu si zabalte dostatek vody v znovu naplnitelné lahvi a také svačinu. Restaurace jsou totiž dostupné pouze v Luxoru.
Respektujte místní zákazy týkající se například fotografování nebo dotýkání předmětů v hrobkách. Nevhodné je také v hrobkách mluvit, abyste nepoškodili místní umění. Ohledně zhotovování fotografií se mohou pravidla v čase měnit, proto se informujte o aktuálních nařízeních či opatřeních.
Mějte na paměti, že zakoupená vstupenka do Údolí králů zahrnuje prohlídku pouze tří hrobek. Strážní u jednotlivých hrobek vám ji vždy označí, aby bylo vidno, zda jste již svůj limit vyčerpali či nikoliv. Pokud tedy budete chtít vidět další hrobky, musíte si koupit v návštěvnickém centru další vstupenku.
Hrobky Tutanchamona, Setiho I. a Ramsese V. a VI. ovšem vyžadují samostatné vstupenky.
Mějte u sebe vždy dostatek hotovosti v místní měně, tj. egyptských librách. Karty jsou totiž zřídka kdy přijímány, anebo nejsou platební terminály funkční.
Zvažte také spropitné pro strážce hrobek v Údolí králů (cca 10 nebo 20 egyptských liber). Díky spropitnému můžete vidět místnosti navíc, nebo získáte informace o zajímavých malbách a hieroglyfech.
Myslete na to, že ne všechny hrobky jsou v Údolí králů otevřené. Jejich přístupnost se v čase mění a dozvíte se ji na ceduli u návštěvnického centra.
Vyčleňte si dostatek času na důkladné prozkoumání všech hrobek, které vás zajímají.

Co dalšího vidět v okolí Údolí králů

I blízké okolí Údolí králů nabízí mnoho zajímavých památek a oblastí. Prozkoumat můžete třeba Údolí královen nebo Ramesseum.

Údolí královen (Valley of the Queens)

Asi 7 kilometrů jižně od Údolí králů, na západním břehu Nilu, se nachází Údolí královen, které sloužilo k pochovávání manželek egyptských faraonů, ale také princezen, ostatních šlechticů nebo potomků vládců Egypta. Celé toto údolí se skládá z hlavní části, kde se nachází 91 hrobek a vedlejší části zahrnující Údolí prince Ahmose (Valley of Prince Ahmose), Údolí lana (Valley of the Rope), Údolí Dolmenů (Valley of the Dolmen) a Údolí tří jam (Valley of the Three Pits) – celkem 19 hrobek z 18. egyptské dynastie. U vchodu do Údolí královen si také můžete povšimnout posvátné jeskyně, jež je zasvěcena egyptské bohyni Hathor.

Hrobka královny Nefertari.

Hrobka královny Nefertari

Zdaleka nejznámější, nejzachovalejší a nejnavštěvovanější hrobkou v Údolí královen je ta, která patří královně Nefertari. Tato dáma byla manželkou faraona Ramsese II. a hrála významnou roli v jeho osobním i politickém životě. Její důležitost se ostatně odráží v honosnosti samotné hrobky – je totiž nádherně zdobená nástěnnými malbami vyobrazujícími egyptské božstvo se samotnou královnou (ne nadarmo se jí také přezdívá „Sixtinská kaple starověkého Egypta“). Hrobku objevil roku 1904 italský egyptolog Ernesto Schiaparelli.

Chrám Ramesseum.

Ramesseum

Překrásný chrám Ramesseum, jenž je také nazýván jako zádušní chrám Ramsese II., najdete 5 kilometrů jižně od Údolí králů, na západním břehu Nilu. Kolosální stavba zasvěcená památce mocného egyptského faraona byla postavena v 13. století př. n. l. a pyšní se masivními pylony (z původních 48 zbylo jen 29 sloupů), detailní výzdobou i rozsáhlými nádvořími. Poblíž západního schodiště starověké památky pak můžete obdivovat i pozůstatky kolosální sochy Ramsese II., která kdysi stávala před vchodem do chrámu a tyčila se do neuvěřitelné výšky 17,5 metrů.

Tradiční pokrm koshari.

Co potřebujete vědět před návštěvou Údolí králů

Než vycestujete do Egypta s CK SEN či sami po vlastní ose a navštívíte Údolí králů, zajistěte si cestovní pas, který musí být platný ještě minimálně 6 měsíců od vstupu na území Egyptské arabské republiky. Nutné je také vyřízení turistického víza s měsíční platností, které si můžete zakoupit buďto online přes portál Egypt e-Visa nebo přímo po příletu na letišti v Káhiře, Hurgádě a Marsa Alam. Dokládat negativní PCR, antigenní test na COVID-19 nebo potvrzení o očkování proti této nemoci již není na území Egypta nutné. Více informací o cestování do Egypta se dočtete na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR.

UPOZORNĚNÍ: Než odletíte do Egypta na dovolenou, zajistěte si komplexní cestovní pojištění u renomované pojišťovny – to vám umožní případné krytí výloh spojených s ošetřením po úraze/v nemoci v egyptských nemocnicích či na ambulancích + také repatriaci. Více informací se dočtete v sekci Zdravotnictví na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Kdy navštívit Údolí králů

Pokud toužíte navštívit Údolí králů, vsaďte nejlépe na období říjen až duben, kdy se teploty pohybují mezi příjemnými 20 °C až 25 °C – takové počasí je ideální na prohlídky památek i outdoorové aktivity. Když se však rozhodnete vycestovat za egyptským dobrodružstvím mimo hlavní sezónu, tj. od května do září, můžete se potýkat se spalujícím horkem (zejména v pouštních oblastech), kdy teplota nezřídka kdy šplhá nad 40 °C. S mimosezónou se ale pojí i některé výhody, jako méně turistů, nižší ceny za služby a možnost zažít zajímavé aktivity na poušti – například kempování pod hvězdami nebo pouštní safari.

Jazyk a lidé

Při návštěvě Údolí králů nejspíš uslyšíte mezi lidmi egyptskou arabštinu (egyptský dialekt arabštiny), seč je oficiálním jazykem v zemi standardní arabština. Mezi další hojně používané jazyky v Egyptě však patří i angličtina a francouzština. Co se pak týká povahy a životního stylu Egypťanů, lze říct, že jsou velmi energičtí, orientovaní na rodinu a tradice, hrdí na svou zemi, přátelští, pohostinní, nábožensky oddaní, zvídaví i štědří. Skvělou vlastností Egypťanů je pak také smysl pro humor, a tak se s nimi od srdce zasmějete.

Bezpečí

Než vyrazíte do Egypta na dovolenou a prozkoumáte fascinující Údolí králů či jiné památky, bude vás jistě zajímat bezpečnost této země. Cestování do Egypta je obecně bezpečné (je zde nízká míra kriminality), je však nutné dodržovat základní bezpečnostní opatření vhodná pro každého turistu:

Zůstaňte ve střehu a mějte blízko u těla své osobní věci (doklady, peníze), a to zejména v oblastech s vyšším výskytem lidí. Předejdete tak případným kapesním krádežím.
Na výlety za památkami si neberte ideálně vyšší obnos peněz v hotovosti a snažte se nijak nevyčnívat, tedy prezentujte se, chovejte a oblékejte skromně – není vhodné odhalovat kolena a ramena.
Dbejte varování místních úřadů a nejezděte do rizikových oblastí Egypta – zejména do 20 km od egyptsko-libyjských hranic. Informovat se můžete o bezpečnostní situaci i na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Buďte opatrní při konzumaci jídla a vody. Jezte jen pokrmy, které jsou dostatečně tepelně zpracované a snažte se stravovat spíše v lepších restauracích (pouliční jídlo může být rizikové). Vodu pijte jen kupovanou z PET lahví (používejte ji i k čistění zubů) a vynechte led připravený z kohoutkové vody.
Respektujte místní zvyklosti, neboť Egypt je konzervativní země. Doporučuje se prozkoumat místní etiketu týkající se společenského chování i oblékání.
Vyhněte se samostatnému pohybu po setmění. Ideální je přidat se k nějaké skupině jiných turistů a pohybovat se pouze v dobře osvětlených oblastech.

Doprava do Egypta

Než navštívíte Údolí králů, musíte se přepravit z České republiky do Egypta. Konkrétně lze využít let s dvěma mezipřistáními (obvykle v Hurghadě nebo Istanbulu a Káhiře) z Letiště Václava Havla v Praze na Mezinárodní letiště Luxor/Luxor International Airport (LXR), které je od centra Luxoru vzdálené asi 6 kilometrů. Tyto lety nabízí například aerolinky: EgyptAir, Ryanair, Turkish Airlines nebo Air Cairo.

Přeprava z Luxoru do Údolí králů

Jakmile přistanete na mezinárodním letišti, přesunete se taxíkem na hotel a ubytujete se v Luxoru, budete mít Údolí králů coby kamenem dohodil – zhruba půl hodiny cesty. Přepravit se k ikonickému místu tedy můžete buď v rámci organizovaného lodního výletu po řece Nil z Luxoru do Asuánu nebo pak po vlastní ose prostřednictvím autobusu, taxíku nebo na kole. Pohyb po areálu Údolí králů, tj. mezi návštěvnickým centrem a hrobkami pak usnadňuje v horkých letních měsících malý elektrický vláček s klimatizací. Jinak turisté chodí pešky, anebo do vzdálenějších hrobek dojíždí taxíkem.

Řízení automobilu v Egyptě

Jako turista a řidič s platným řidičským oprávněním si můžete v Egyptě (potažmo tedy i v Luxoru) zapůjčit automobil. Musíte však v půjčovně předložit také mezinárodní řidičský průkaz a cestovní pas. Vyžadováno je pak i složení finanční částky čili garance nebo předložení kreditní karty k zástavě, než automobil vrátíte. Řízení na egyptských silnicích se však doporučuje pouze zkušeným a sebevědomým řidičům, kteří mají přehled o defenzivních technikách jízdy. Egypťané jsou totiž za volantem velmi temperamentní a asertivní.

TIP: Zdaleka nejvýhodnějším dopravním prostředkem z Luxoru do Údolí králů je taxík, neboť je levný a také se můžete s řidičem domluvit na čekání – než si všechny hrobky prohlédnete. Tak vám odpadne nutnost shánět zpět odvoz do Luxoru.

Vzdálenost Údolí králů od ostatních míst

Údolí králů a Luxor: cca 16,5 km
Údolí králů a Kena: cca 60 km
Údolí králů a Asuán: cca 244 km
Údolí králů a Hurghada: cca 307 km
Údolí králů a Káhira: cca 656 km

Peníze, ceny a spropitné

Oficiální měnou Egypta je egyptská libra (EGP, E£ nebo v arabštině ج.م) – každá libra je rozdělena na 100 piastrů. V oběhu bývají bankovky v nominální hodnotě 1, 5, 10, 20, 50, 100, 200 egyptských liber a mince v nominální hodnotě 25, 50 piastrů a 1 EGP. Před odletem si směňte české koruny ideálně na americké dolary či eura, které pak směníte přímo v Egyptě za místní měnu (na letišti, ve směnárnách, v bankách) - můžete tak natrefit na lepší směnný kurz. Možný je samozřejmě i výběr hotovosti z tamějších bankomatů, které jsou zpravidla dostupné ve větších městech. Počítat ale musíte s poplatkem za výběr.

Debetní či kreditní karty Visa a MasterCard akceptují zpravidla velké egyptské hotely, většina zavedených obchodů a restaurace, za jejich používání vám ale mohou být účtovány poplatky – informujte se tedy u své banky. Karty American Express, Diner's Club nebo JCP nemusí akceptovat všude, proto je vhodné mít alternativu. Menší podniky, kavárny či stánkaři na trzích mohou vyžadovat pouze platbu v hotovosti, proto si ji raději zajistěte. Drobné se pak hodí i na spropitné a platbu taxikáři.

Směnný kurz k 9/2024: 1 USD = 48,54 EGP, 1 EUR = 54,34 EGP (1 EGP = 0,46 CZK)

Spropitné

V Egyptě je spropitné běžnou praxí a také důležitou součástí místní ekonomiky. Jako turistovi vám může krom jiného zajistit lepší úroveň služeb. Pokud tedy budete spokojení s číšníky, servírkami, taxikáři, hotelovou recepční nebo průvodci, spropitné předejte. Níže se můžete inspirovat:

Taxi: spropitné pro egyptské taxikáře se pohybuje zpravidla kolem 10 až 15 % z celkové ceny jízdného (pokud pojedete Uberem, dává se běžně 5 až 10 % z jízdného navíc)
Restaurace, kavárny a bary: běžné je předat v rámci platby za jídlo a pití 10 až 15 % z účtu (v případě spokojenosti) a možné je ponechat i více, pokud je služba výjimečná
Hotely: úklidovému personálu se doporučuje předat za den vašeho pobytu 10 až 15 EGP a poslíčkovi za odnos 1 zavazadla 5 až 10 EGP
Průvodce: pokud si najmete místního průvodce, hodí se pro něj spropitné zpravidla okolo 10 až 15 % z celkových nákladů na výlet/zájezd, řidiči je pak vhodné předat 5 až 10 % z celkových nákladů na výlet/zájezd

Jaké ceny čekat?

Abyste si udělali lepší představu o případných nákladech během pobytu v Luxoru, přinášíme vám orientační ceny jednotlivého místního zboží/služeb:

Jídlo v restauraci pro jednu osobu (levnější): 181 EGP (cca 84 Kč)
Jídlo ve známých fast foodech pro jednu osobu: 312 EGP (cca 145 Kč)
Lokální točené pivo (0,5 l): 110 EGP (cca 51 Kč)
Káva/cappuccino: 65 EGP (cca 30 Kč)
Lahev vody (330 ml): 6,40 EGP (cca 3 kč)
Cigarety (20 ks v krabičce): 110 EGP (cca 51 Kč)
Taxi Start (normální tarif): 20 EGP (cca 9,30 Kč)
Taxi (normální tarif, 1 km): 20 EGP (cca 9,30 Kč)

Časové pásmo a délka letu

Egypt je v časovém pásmu UTC +2 (standardní egyptský čas) a UTC +3 (egyptský letní čas). Zajímavostí také je, že v roce 2023 se v Egyptě navrátil letní čas – byť se několik let nepoužíval. V České republice je tedy normálně o 1 hodinu méně než v Egyptě nebo stejně, a protože nemají tyto země stejný začátek a konec letního času, může být na krátkou chvíli v Egyptě o 2 hodiny více než v Česku. Délka letu z Prahy do Luxoru je pak v průměru 11 hodin, pokud zvolíte nejoptimálnější let.

Možnosti ubytování v blízkosti Údolí králů

Strategickým výchozím bodem k návštěvě Údolí králů je město Luxor a jeho okolí. Pokud hledáte pohodlné zázemí pro svůj pobyt, CK SEN nabízí pečlivě vybrané hotely, které zajistí komfort a blízkost k významným památkám. Během našeho zájezdu můžete využít tato kvalitní ubytování:

Luxor – Iberotel Luxor: čtyřhvězdičkový hotel s jedinečným vyhřívaným bazénem plovoucím na Nilu a restaurací na lodi s výhledem na Thébské hory. Nachází se v centru Luxoru, jen 10 minut chůze od Luxorského chrámu a 20 minut jízdy od letiště. Pokoje jsou prostorné, vybavené klimatizací, minibarem a trezorem, všechny s vlastními balkony. Hosté si mohou pochutnat na egyptské, středomořské a asijské kuchyni, objevovat luxorská historická místa nebo si objednat romantickou plavbu po Nilu.
Luxor – Saint Joseph Hotel: tento tříhvězdičkový hotel se nachází na východním břehu Nilu, pouhých 20 minut chůze od Luxorského chrámu a krátkou jízdu od Údolí králů. Hotel nabízí 19 moderně zařízených pokojů, některé s balkonem nebo terasou, a poskytuje výhled na řeku Nil. Hosté si mohou vychutnat bufetovou snídani a odpočinout si na střešním baru s panoramatickým výhledem. K dispozici je také venkovní bazén, sluneční terasa a další služby, jako je směnárna, kyvadlová doprava a expresní check-in. Hotel je nekuřácký a vzdálený pouhých 15 minut jízdy od letiště Luxor.

CK SEN dbá na výběr ubytování, která nabízí nejen komfort a kvalitní služby, ale také strategickou polohu pro poznávání Egypta.

Jídlo

V egyptské kuchyni se snoubí prvky středomořského i středovýchodního kulinářského umění, což předznamenává lahodné menu vhodné jak pro vegetariány, tak i masožravce. Většina egyptských pokrmů obsahuje chléb, rýži a zeleninu – častými ingrediencemi jsou pak fazole, cibule nebo čočka. Z mas je oblíbené zejména to jehněčí a kuřecí anebo i ryby. Výběr budete mít tedy jako turista velice pestrý, co konkrétně ochutnáte?

Chuť Egypta – od falafelu po nadívaného holuba

Egyptská kuchyně je bohatá na tradice a chutě, které kombinují vlivy z Blízkého východu, severní Afriky i středomořského regionu. Nabízí pestrou paletu pokrmů, jež potěší vegetariány i milovníky masa. Mezi nejvýznamnější speciality této země patří:

Ful Wa Ta’ameya (egyptský falafel): oblíbené placičky připravené z fazolí fava, bylinek a směsi koření. Nejčastěji se podávají v pita chlebu spolu s čerstvou zeleninou a různými dipy, což vytváří ideální kombinaci pro rychlé občerstvení.
Koshari (košarí): jedno z nejoblíbenějších egyptských jídel, které kombinuje čočku, rýži, cizrnu a rajčatovou omáčku. Na vrcholu nesmí chybět křupavá, pikantní cibulka, která dodává jídlu výraznou chuť a texturu.

Hamam Mahshi.

Fiteer Baladi (egyptská pizza): tento lahodný pokrm se skládá z několika vrstev tenkého filo těsta pečeného v tradiční cihlové peci. Fiteer může být podáván jako jednoduché pečivo nebo plněný různými slanými i sladkými náplněmi, například sýrem, masem, zeleninou nebo medem a cukrem.
Shawarma (šavarma): šťavnaté vrstvy marinovaného kuřecího, hovězího nebo jehněčího masa, které se opékají na rožni. Hotová masová směs se podává v pita chlebu nebo tortille, doplněná čerstvou zeleninou a pikantními omáčkami.
Ful Medames: tento jednoduchý a vydatný pokrm se skládá z dušených fazolí fava, které se mísí s olivovým olejem, kmínem a citronovou šťávou. Hotový pokrm se často zdobí čerstvou petrželkou a plátky cibule.
Hamam Mahshi (nadívaný holub): luxusní pochoutka, která představuje do křupava upečeného holuba plněného směsí z drcené zelené pšenice, cibulky a koření. Výsledkem je pokrm s jemnou oříškovou příchutí a šťavnatým masem.

Mezi další oblíbené egyptské pokrmy patří například i jehněčí kebab, kofta z kořeněného mletého masa, polévka Molokhia, plněné hroznové listy, masové krokety Kibbe, alexandrijské sýrové fondue a také dezerty jako baklava nebo basbousa.

Domy v blízkosti Údolí králů.

Nejlepší restaurace ve městě Luxor

Pokud se budete chtít najíst v prostředí restaurace, máte na výběr hned několik podniků v Luxoru:

Al-Sahaby Lane Restaurant
Gerda’s Garden
el Tarboush
The Lantern Room Restaurant
Casa di Napoli
Restaurant El-Kababgy Luxor
AHLLAN Restaurant
1886 Restaurant
El Zaeem Restaurant

Vodní dýmky v kavárnách: V Egyptě můžete také snadno natrefit na vodní dýmky neboli sheeshy, které obsahují silný tabák smíchaný s melasou. Některé kavárny také nabízí různé ovocné příchutě.

Nápoje

Z hlediska nápojů vás bude zřejmě zajímat především obyčejná voda z kohoutku. Ta v Egyptě má bohužel vysoký obsah chloru, proto byste si mohli její konzumací způsobit žaludeční i střevní potíže. Konzumujte tedy v této zemi výhradně vodu kupovanou a balenou v PET lahvích. Též se vyhněte ledové tříšti či ledovým kostkám připraveným z tamější kohoutkové vody. Dále můžete z nealkoholických nápojů ochutnat například:

šťávu z cukrové třtiny
ledový ibiškový čaj
ledovou kávu
klasickou egyptskou kávu „Ahwa“ (je známá svou silnou chutí i aroma)
limonádu s citronem a mátou
ovocné šťávy či smoothie (z melounu, meruněk a podobně)
typický egyptský nápoj Sahlab (součástí je prášek z hlízy orchideje, horké mléko, cukr a skořice, vanilka nebo oříšky)
anýzový čaj známý jako Yansoon
tamarindovou šťávu
karobovou šťávu

Alkoholické nápoje v Egyptě

Ačkoliv se konkrétně pivo vaří v Egyptě více než tisíce let, dnešní moderní předpisy týkající se prodeje alkoholu jsou poměrně přísné. Zákonný věk pro konzumaci alkoholických nápojů je stanoven na 21 let a během ramadánu je zákaz jeho prodeje (koupit si mohou alkohol pouze turisté s platným cestovním pasem). Konzumaci alkoholických drinků byste pak měli omezit pouze na bary a restaurace – na veřejnosti je přísně zakázána. A co konkrétně můžete v Egyptě ochutnat?

Pivo: velice oblíbená je v Egyptě značka Stella – společnost, která toto pivo vyrábí má sídlo v Gíze
Víno: v Egyptě se vyrábí zejména kolem Alexandrie a na výběr máte z růžového (Rubis d'Egypte), suchého červeného (Omar Khayyam) a suchého bílého vína (Cru des Ptolémées) – jde ale spíše o vína průměrné chuti, ta lepší hledejte mezi druhy Chateau des Rêves nebo Obélisque Red Cabernet Sauvignon
Lihoviny: často se v Egyptě kombinují s ovocnými šťávami nebo limonádami – zkusit můžete brandy (Ahmar, Maa’tak, Vin) nebo destilát Zibiba, který má chuť podobnou jako řecké ouzo, vyhnout byste se pak měli raději egyptským napodobeninám západních ginů nebo whisky

Nejlepší bary a hospody ve městě Luxor

The King's Head Pub
Nile Bar & Lounge
Royal Bar
SunRise Bar & Restaurant Luxor
Bar & Byke Rent, West Luxor

Zajímavosti o Údolí králů na závěr aneb Věděli jste, že…

v Údolí králů byly pochovávány společně s faraony také jejich kočky? Ve starověkém Egyptě si totiž lidé těchto zvířat nesmírně vážili, a tak jim chtěli také poskytnout posmrtný život prostřednictvím ceremonie a pečlivé mumifikace. Kočky tedy měly vládce Egypta provázet i na onom světě.
Údolí králů navštěvovali ve starověku v rámci „dovolené“ i Řekové a Římané a zanechávali v hrobkách vyryté graffiti v řečtině nebo latině? Jde různé vzkazy, názory na prohlídku anebo také podpisy těchto návštěvníků.
příprava zemřelého faraona na mumifikaci a následný posmrtný život trvala celých 70 dní? Po této době se vydal pohřební průvod k dané hrobce v Údolí králů a byla zahájena slavnostní ceremonie spojená s uložením zemřelého vládce do pohřební komory.
Údolí králů je stále aktivním archeologickým místem? Probíhají zde tedy nepřetržitě práce, které vedou k dalším zajímavým nálezům a analýzám pomáhajícím pochopit lépe dobu starověkého Egypta.
v roce 1798 se do Egypta vydali na průzkum dokonce členové Napoleonovy výpravy a následně rok poté zhotovili rozsáhlou mapu Údolí králů? Tyto mapy se objevily v písemném dokumentu zvaném „Description de l'Égypte“.

Zdobená stěna hrobky Ramesse III.

Thébská hrobka.

Pohled na Údolí králů z horkovzdušného balónu.

Všechny články autora

Iveta Reinisch

Iveta je srdcem i duší dobrodruh. Její povaha se ostatně promítá i do jejího profesního života. Jednoho dne se prostě rozhodla, že pověsí kariéru zdravotní sestřičky na hřebík a stane se redaktorkou. Psaní je totiž její životní vášní - miluje ho zkrátka už od dětství. Avšak Iveta má i jinou vášeň, a to je cestování! Zatím ještě nenavštívila všechna vytoužená místa - ale má ambice, to napravit... Její cestovatelský seznam přání je dost dlouhý, a tak věří, že jej brzy začne zase odškrtávat a pozná fascinující místa na planetě Zemi. Iveta spolupracuje s CK SEN od roku 2022.

Blog - všechny články Katalog poznávacích zájezdů