Tel.: 224 250 138, 608 482 877 | Email: cksen@cksen.cz
Jedná se o zájezd zahrnující vstup na Machu Picchu, o které je momentálně enormní zájem a vstupenky je nutné kupovat s velkým předstihem. Prosíme Vás tedy o zaslání scanu pasu společně s úhradou zálohy, abychom pro Vás vstupenky stihli včas zajistit a předešlo se nutnosti si lístek kupovat až přímo na místě. Zároveň si zkontroujte, dostatečnou platnost Vašeho pasu, tedy alespoň 6 měsíců po návratu ze zájezdu.
U některých termínů mohou být rozdílné ceny odletů z Prahy o 2500 Kč z důvodu vyšších nákladů za letenky:
Odlety z Vídně jsou bez příplatku, v ceně publikované na webu.
Pro vstup do zemí není povinné žádné očkování. Pouze doporučujeme vakcínu proti hepatitidě typu A a tetanu.
Na zájezd létáme vybranými leteckými společnostmi AIR FRANCE/KLM/IBERIA. Přesné a finální údaje o vašem letu vám zašleme nejpozději 21 dnů před odletem na zájezd.
Uveřejněná sleva z původní ceny zájezdu platí do vyprodávání stanoveného počtu míst zájezdu, nejdéle však do 20 dnů přede dnem konání zájezdu.
Když se účastníci zájezdu Peru, Bolívie, Amazonie setkali na letišti v Limě s průvodcem Ivanem Strápekem, přivítal nás všechny na Kubě. Tento malý přebret jsme mu odpustili velmi rychle, jelikož Ivan byl skvělý průvodce po celou dobu našeho pobytu. Díky jemu jsme prožili celou cestu v pohodě a dobré náladě. Měl nadhled, smysl pro humor, zodpovědnost, rozvahu a hlavně velkou trpělivost a znalost reálií. Při psaní mého příspěvku běží na ČT 2 dokument o Peru, je to náhoda nebo Pacha Mama působí na nás i po návratu? Peruánské sny nás ještě neopustily a my přemýšlíte, kam pojedeme příště. Ivane, díky.
Zuzana a Václav Rybákovi
Dobrý den do CK SEN,
jen před pár dny jsem se vrátila z dobrodružné cesty po Jižní Americe. Poprvé jsem cestovala s Vaší cestovkou do Peru, Bolívie a Amazonie. Byla to moje vysněná cesta, velmi jsem se na ní těšila. Ale to, co jsem zažila na tomto zájezdu, předčilo všechna moje očekávání. Každý den byl pro mě neuvěřitelný a nádherný. Nechtělo se mi odejít nejen z Machu Picchu, ale těžko se mi odcházelo i z Los Uros, Cusca nebo La Paz ci Amazonie. Přechod z Peru do Bolívie ... na to se prostě nedá zapomenout. Tuto pro mě kouzelnou atmosféru umocnil Robert, náš průvodce, který byl doslova nabitý znalostmi o historii, lidech, zvycích a byl ochoten odpovídat na každou naší otázku. Navíc z něj vyzařuje klid, pohoda, dobrá nálada a především trpělivost. Právem mu patří velký dík. Z této cesty si odnáším mnoho nových poznatků a nezapomenutelných zážitků. Děkuji. A už přemýšlím o další cestě.
Jiřina Moravcová
Vážení přátelé,
dovolte nám, abychom tímto poděkovali za krásné zážitky na vašem zájezdu Peru, Bolivie. Ocenili jsme zejména kvalitu ubytování, pronajatých autobusů a itinerář celého zájezdu. S cestováním máme bohaté zkušenosti, a proto můžeme posoudit celou koncepci zájezdu, a opravdu byla bez chyby. Celkový dojem ještě více umocnil náš průvodce Robert Reitmaier, který byl nejen velmi fundovaným průvodcem, co se týče dějin a života v těchto zemích, ale je to i velice obětavý, vtipný a sympatický muž. Můžeme říci, že jsme se s takovým průvodcem ještě nesetkali. Proto i jemu patří náš dík. Ještě jednou děkujeme a i nadále nás můžete považovat za vaše spokojené klienty.
Ivana a Petr Holubovi
Absolvovali jsme zájezd Peru-Bolívie. Návštěva těchto zemí (zejména Peru) je dobrým tipem na bourání předsudků o evropské představě jihoamerického života. Zájezd je perfektně koncipován, viděli a zažili jsme hodně ať už po stránce přírodně-zeměpisné (ptačí ostrovy, oceán, poušť, pohádkové zelené údolí, Andy, dálnice Panamericana) nebo po stránce kulturní (předkolumbovské Inkové a množství jejich zajímavých staveb, o jakých jste ani netušili; muzea, koloniální památky). Využili jsme více fakultativních aktivit: určitě doporučuji přelet nad obrazce v Nazce a také výstup na horu Chacaltaya v Bolívii. Nadmořské výšky se netřeba bát, pokud posloucháte pokyny průvodců: kruhový výhled odtud stojí za to (zasněžené vrcholy hor, sopky, jezera, La Paz). Ubytování a strava byly přiměřené (hlavně milovníci smaženice si přijdou na své). Samozřejmě nemohlo chybět hodně různého čerstvého ovoce a nápojů z něj; v přímořské části byly výborné ryby. O plynulý chod se starali výjimečně dva průvodci: Petr Hliničan a Jiří Lakatoš. Oceňuji jejich pracovní nasazení a velkou míru ochoty všechno vysvětlovat, poradit, vyzkoušet, dávat množství tipů a alternativ bez ohledu na část dne/noci :) Zájezd určitě patří k těm, ze kterých se vracíte obohaceni a spokojeni. Bohdan Cagáň
Dobrý den. S touto cestovní kanceláří jsme jeli poprvé. Naprosto předčila naše očekávání. Vše perfektně zorganizované a naše průvodkyně Karina plně profesionální jednání. Milí a upřímný přístup který už člověk najde málokde je vidět že ji ta práce hodně baví. Takže jedním slovem super. Ladislav Hrad.
Uzasne vse na 100% a uz vybiram dalsi zajezd vsem moc dekuji, Marek,Karin,Lucka a Monika Veghova
Začátkem září jsem strávila spolu s dcerou a dalšími 16ti „účastníky zájezdu“ skvělých 14 dní na cestě po krásách Peru a Bolívie. Vše bylo výborně zorganizováno, program byl velmi pestrý a náročný, přesto bylo vždy dostatek času nabrat v hotelích vysoké kvality síly na další den poznávání. Díky patří především průvodci Lukášovi Bubo/SEN, je příjemné potkat mladé lidí, kteří dělají svoji práci nejen pečlivě a zodpovědně, ale hlavně rádi a s velkou dávkou znalostí a smyslem pro humor. Doufám, že na dalších cestách s Bubo/SEN v budoucnu potkám stejně milé průvodce. Jana Bělehrádková
Peru a Bolívie… neskutečně jsme si to užily, jak prozkoumávání měst jako Lima, Arequipa, La Paz, tak přelet nad obrazci, které rozhodně stály za to. Zkoušely jsme i místní speciality, jako morče Cuy, což zase nebyl náš šálek kávy, ale alespoň můžeme říct, že jsme ochutnaly. Průvodce Jozef nám dokázal vždycky na všechno odpovědět a pomoct. Takže my určitě doporučujeme. Barbora Mašková
V únoru 2024 jsme absolvovali zájezd Peru, Bolívie. Chtěla bych tímto velmi poděkovat našemu dokonalému průvodci panu Patriku Jančíkovi za dokonale zvládnutý průběh celého zájezdu. Poklona jeho absolutní připravenosti, ale hlavně všeobecnému přehledu.. Zájezd jako takový byl životním zážitkem, vřele doporučuji. Helena Piklova
CK SEN můžu vřele doporučit, byli jsme v Peru a Bolívii a vše proběhlo naprosto v pořádku a hladce, hlavně díky skvělému průvodci Patrikovi, který nás celý zájezd doprovázel a díky němu máme nezapomenutelné zážitky na celý život. Ještě jednou díky! Jirka Nezval
Dobrý den, 28.2.-12.3.2024 jsme byli na zajezdu Peru. Bolivie s CK S.E.N., Praha. Zájezd byl úžasný, výborný itinerář, vcetne postupne adaptace, díky ktere jsme zvládli pobyt ve vyskach, tech jsme se obavali. Byl to mimoradny zazitek a stale se ke krasam Peru a Bolivie vracime. Ctěli bychom omlouvame se za zpozdeni, vyjádřit velké podekovani paní Natalii Kopinove nejen za perfektně profesionální průvodcovstvi, ale i za nadšení které na nás každý den prenasela. Moc děkujeme. Prejeme CK S.E.N. hodně štěstí a úspěchů předávat krásu poznání cizích krajů Libuše a Radim Kocvarovi
Ráno vstáváme velmi brzy, i přesto je řada na minibusy vozící turisty z vesničky Aguas Calientes u řeky Urubamba vysoko na Machu Picchu, stále delší. Touha vidět nejkrásnější památku nejen Peru, ale celé Jižní Ameriky, nás však žene vpřed a za chvíli nastupujeme. Vesnička se vzdaluje a my začínáme stoupat do kopce. Řeka se stáčí vlevo za kopec a ztrácí se nám z dohledu. V údolí je ještě tma, ale vrcholky kopců jsou už osvětlené. Po 20 minutách přijíždíme nahoru a vstupujeme do komplexu s obrovským očekáváním. Je to i ve skutečnosti tak pěkné, jako na obrázku? Průvodce ví, že v této chvíli je výklad zbytečný a směřuje klienty na výhled. Wow! Otevřeme ústa a přestáváme dýchat. Je to nádherné, božské, jako by to nepostavil ani člověk. Pod námi vidíme klikatící se Urubambu, nad ní prudké kopce a ty úplně v dáli jsou zasněžené, vysoké přes 5500 metrů. A po pár kilometrech to celé prudce klesá a začíná amazonská džungle. Opravdu, na světě by se nenašlo krásnější místo na postavení tohoto nádherného chrámového komplexu. Focení trvá půl hodiny, z každého úhlu, fotíme se dvojice, parta, s průvodcem, selfie ... a přesouváme se pomalu k horní bráně, kde začíná prohlídka. Toto je chrám Slunce a observatoř, na tomto místě obětovali zvířata, zde žili řemeslníci, z těchto obrovských kamenných bloků postavili celé Machu Picchu, tady seděl nejvyšší Inka a zde se našly mumie ... Naštěstí to španělští dobyvatelé nikdy nenašli. I my jsme za to velmi rádi. 3 hodiny utekly jako voda a my si dáváme volno na nasátí atmosféry. Kdo se chce vykoupat v horkých lázních dole ve vesničce, odchází, a ostatní se procházíme a debatujeme o tom, zda si tuto krásu nejvyšší Inka dokázal užít, a jak často tu asi byl. Není dochovaná žádná písemná zmínka a tak naše představy a fantazírování o životě zde v 15. - 16. století nemají konce. Užíváme si atmosféru tohoto tajemného místa a naše exotická dovolená graduje právě zde.
Prohlídka incké citadely Machu Picchu patří k tomu nejlepšímu, co jsme na našich cestách zažili. Avšak málo co předčí zážitek vidět tento div světa jako na dlani. Proto se hned po prohlídce vydáváme od Strážního domku směrem k Bráně Slunce, která byla jedním ze dvou vstupů do tohoto bájného města. Asi po tři sta metrech zahýbáme doprava do husté vegetace a po pár metrech se zapisujeme na
Hlavní město Bolívie La Paz je proslulé jako nejvyšší položené hlavní město světa. Málokdo však ví, že v něm kvůli jeho poloze v úzké kotlině není možné postavit tak velmi potřebné metro. Proto inženýři vymysleli systém, který jsme se rozhodli vyzkoušet. Přicházíme na modrou stanici a kupujeme si lístek na jednu jízdu v hodnotě asi 8 korun. Jdeme po schodech do druhého patra a stoupáme si do delší řady domácích. Budíme značnou pozornost, ale většina lidí je přátelských, usmívají se a ptají se nás, odkud jsme. Totiž tady, na konečné stanici lanovky v průmyslovém El Alto, mnoho turistů nepotkáte. Jsme tu stejnou atrakcí, jako je tento největší světový systém městských lanovek pro nás. Procházíme turnikety, odevzdáváme lístky a po skupinkách nastupujeme do samotných kabinek. Ta pomaličku vyjíždí ze stanice a v tom nastane obrovská změna. Jako kdybychom se mávnutím magické hůlky dostali do jiného světa. Vnímáme ho tak jako nikdy předtím. Hluk, špína a chaos bolivijských ulic najednou zmizely a změnily se na fascinující spleť barev, obrazů a výhledů. Sněhem pokryté šesti tisícovky obklopující La Paz, ostře kontrastují s barevnými střechami plnými sušícího se oblečení a křiklavými fasádami domů. Ten pohled z ptačí perspektivy je úplně jiný a my se nedokážeme nabažit. Přestupujeme na červenou linku a tehdy přichází největší sok. Po absolutní plošině El Alta začínáme najednou hned po vyjetí ze stanice prudce klesat do magického města La Paz. Opět jsme v úžasu. Je to ještě podmanivější, vidět toto město, které se táhne po strmém úpatí okolních kopců. Konečně chápeme, proč byl La Paz vyhlášen za jeden ze sedmi městských divů světa. První pohled na něj je ohromující zážitek.
Už hodiny procházíme fascinující pouští, kde se scenérie mění každých pár minut. Hory jsou nahrazeny pískovými dunami, které se následně mění na kamenitou a vyprahlou poušť. Slunce příjemně hřeje, na obloze ani mráček a vítr pofukuje jen symbolicky. Zastavujeme před závorou a po kontrole přecházíme na nevelké parkoviště. Bereme si pasy a foťáky a vcházíme na letiště Marie Reiche, která městečko Nazca proslavila po celém světě. Byla to německá vědkyně, která zkoumala tajemné obrazce v této vyprahlé poušti. My jsme se rozhodli nevidět je jen z nedaleké pozorovací věže, ale podívat se na ně i z ptačí perspektivy. Proto platíme letištní poplatek, pro jistotu vynecháváme oběd a vstupujeme na váhu, která určí naše místo v maličkém letadle. Procházíme bezpečnostní kontrolou, dostáváme ilustrační mapku s nákresem obrazců, které budeme moci vidět a sluchátka, přes které s námi komunikuje pilot. Nastupujeme do letadla a dobrodružství může začít. Při odletu to s námi trošku hází a my jsme mírně nesví. V tom se však ozve pilot a vysvětluje nám, že se nemáme ničeho obávat a svou pozornost máme zaměřil na místo mezi kolem a křídlem, kde uvidíme obrazce. Zpočátku je opravdu těžké v té obrovské spleti čar a řečišť najít ty správné linie. Každým dalším obrazcem se to však zlepšuje a naše nadšení roste. Vidíš velrybu? A co kosmonaut či kolibřík? Nebo opice... V němém úžasu však zůstáváme, když se dostáváme nad obrazec Stromu života, který se nachází nedaleko cesty. Právě kolem projíždí autobus a vypadá při něm jako mravenec. Tehdy si uvědomujeme, jak neskutečně velké tyto obrazce jsou. Nejsem si jistý, zda je vytvořily starobylé civilizace, ale i tak nám v hlavě vyvstává obrovské množství otázek. Pokud ne oni, tak kdo? Proč a jak? Jak je možné vytvořit něco, tak geometricky přesné a o takové velikosti?
Cesta Yungas, spojující bolivijské Andy s amazonskými nížinami, je světově proslulá. Od té doby, co byla postavena ve 30. letech 20. století, si vyžádala tolik životů, že vymyslela přezdívku „Cesta smrti“ nebo „Camino de la Muerte“. Nyní je to turistická atrakce, která láká horské cyklisty a hledače vzrušení na výlet jako žádný jiný. Malebná silnice se vine z největšího bolívijského města La Paz vysoko v Andách a vede z kopce přes údolí Yungas do Amazonské nížiny. Ze svého nejvyššího bodu ve výšce 4 800 m klesá o 3 500 m na úseku 64 km. Při bližším pohledu je však lemován památníky – kříži, květinami, fotografiemi a jmény lidí, kteří zde zahynuli. Mnohé z nich nyní blednou, protože silnice byla nejnebezpečnější v 80. a 90. letech 20. století. odhadovalo se, že každý rok zde najde smrt 200 - 300 motoristů. K asi nejhorší nehodě došlo v roce 1983, kdy autobus sjel ze silnice a zemřelo přes 100 cestujících. Yungas Road byla postavena po válce v Chaco paraguayskými válečnými zajatci, v té době to bylo první přímé spojení z La Paz do severní oblasti Amazonie. Cesta z velké části bez zábradlí, často široká pouhé 3 m, nachází se na ní ostré zatáčky a má několik slepých rohů. Problémem jsou i menší vodopády, které cestu křižují.
Několik turistických společností nabízí turistům výlety do Yungas na horských kolech. Ač by se mohlo zdát, že malé, resp. úzké kolo na cestě žádné nebezpečí nečeká, opak je pravdou. Kola, auta, motorky a autobusy, všichni musí být extrémně opatrní, když se potkají v nepřehledných zatáčkách. Bezpečnosti nepřidává ani počasí, které si s povrchem cesty také umí pohrát.
Kvůli tomu úřady v Bolívii v posledních letech změnily zákony, což znamená, že Yungas Road funguje pod jiným kódem než zbytek země. Jednak všechna vozidla jezdí vlevo místo vpravo, protože to řidiči poskytuje lepší výhled na okraj vozovky a protijedoucí provoz, rovněž všechna stoupající vozidla mají také přednost v jízdě.
Huayna Picchu
Huayna Picchu je strmý vrcholek tyčící se nad ruinami Machu Picchu v Peru. Inkové ho považovali za posvátné místo a postavili na něm kamenné stezky, terasy, a dokonce i chrám – známý jako Chrám Měsíce, ukrytý v jeskyni na odvrácené straně hory. Na vrcholu pravděpodobně pobývali kněží nebo šlechtici, kteří zde mohli provádět náboženské rituály a pozorovat pohyby slunce a hvězd. Cesta nahoru je strmá a náročná, ale byla důmyslně vybudovaná tak, aby odolala větru i dešti. Kvůli své poloze poskytoval Huayna Picchu i výhled na celé údolí a měl pravděpodobně i strategický význam – mohl sloužit jako pozorovatelna nebo obranný bod.
Chrám Měsíce (Templo de la Luna)
Chrám Měsíce je jedním z nejzáhadnějších inckých staveb v oblasti Machu Picchu. Nachází se na severovýchodním svahu Huayna Picchu, asi 400 metrů pod vrcholem, ve vchodu do jeskyně. Inkové často považovali jeskyně za posvátná místa – spojení se světem duchů nebo předků. Chrám Měsíce je důkazem, že přírodní útvary měly pro ně duchovní význam. V jeskyni jsou perfektně opracované kamenné zdi, výklenky a oltáře – typické znaky incké architektury. Vše je postaveno s precizností, jaká se používala jen u důležitých chrámů. Účel chrámu není znám s jistotou. Mohlo jít o rituální místo, místo pro oběti (možná i lidské), nebo hrobku vysoce postavené osoby. Název „Chrám Měsíce“ je moderní – není jisté, jestli s Měsícem souvisel i podle Inků.
Montaña (Horská cesta k vrcholu)
Montaña Machu Picchu (často označovaná jednoduše jako Montaña) je vyšší z dvou hor, které obklopují incké město Machu Picchu. Na rozdíl od známějšího Huayna Picchu, který se tyčí přímo za ruinami, se Montaña nachází na opačné straně a nabízí zcela jiný zážitek – klidnější, ale fyzicky náročnější. Výstup začíná uvnitř areálu Machu Picchu a vede po kamenné stezce až na vrchol ve výšce přibližně 3 082 metrů nad mořem. Cesta nahoru trvá zhruba 1,5 až 2 hodiny, podle fyzické kondice. Není tak strmá ani technicky náročná jako Huayna Picchu, ale zato je delší a pořádně do kopce. Montaña je skvělou volbou pro ty, kdo hledají klidnější alternativu, nebo pro ty, kteří chtějí zažít Machu Picchu z jiné perspektivy – doslova i obrazně.
Machu Picchu Pueblo (Aguas Calientes)
Machu Picchu Pueblo, známé také pod původním názvem Aguas Calientes, je malé horské městečko, které slouží jako hlavní vstupní bod pro návštěvu Machu Picchu. Leží v hlubokém údolí řeky Urubamba, obklopené strmými horami a bujnou vegetací. Nevede sem žádná silnice – dostat se sem dá pouze vlakem, nejčastěji z Cusca nebo Ollantaytamba, nebo pěšky přes tzv. inckou stezku (Inca Trail). Ačkoliv je městečko malé, najdete tu vše potřebné – širokou nabídku ubytování od jednoduchých hostelů po luxusní hotely, spoustu restaurací, kaváren i trh se suvenýry. Oblíbenou atrakcí jsou také přírodní termální prameny, podle kterých městečko dostalo svůj původní název „Aguas Calientes“ – ideální pro relaxaci po náročné túře.
Inca Trail
Inca Trail je slavná turistická trasa v Peru, která vede od města Cusco až k Machu Picchu. Původně ji používali Inkové jako spojovací cestu mezi svými městy a svatyněmi. Dnes je to jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších trekových tras na světě, která spojuje krásnou přírodu s bohatou historií. Celková délka stezky je přibližně 43 kilometrů a většina lidí ji zdolává během čtyř dnů a tří nocí. Trasa vede přes vysoké hory, horské průsmyky, hustou džungli a také kolem několika inckých ruin, jako jsou Wiñay Wayna, Phuyupatamarca nebo Runkurakay. Nejvyšším místem na cestě je průsmyk zvaný Dead Woman’s Pass, který leží ve výšce asi 4 200 metrů nad mořem. Právě kvůli vysoké nadmořské výšce a převýšením je túra fyzicky náročná a vyžaduje dobrou přípravu.
Wiñay Wayna
Wiñay Wayna, což v kečuánštině znamená „věčně mladý“, je jedním z nejvýznamnějších archeologických míst podél Inca Trail. Toto místo mělo nejen zemědělský charakter, ale také duchovní význam – pravděpodobně zde žili a pracovali lidé, kteří zajišťovali údržbu stezky a připravovali návštěvu poutníků na Machu Picchu. Terasy Wiñay Wayna byly mistrovsky vybudované tak, aby umožnily pěstování plodin i na velmi strmém svahu, což ukazuje pokročilé incké zemědělské techniky. Zajímavostí je, že Wiñay Wayna je poslední velkou zastávkou před Machu Picchu, a tak se zde poutníci často zastavovali k odpočinku a přípravě na finální úsek cesty.
Phuyupatamarca
Phuyupatamarca, neboli „město nad mračny“, je pro Inky dodnes tajemným místem. Jeho poloha vysoko v horách nejen poskytovala nádherné výhledy, ale i strategickou výhodu – sloužilo jako svatyně a rituální centrum, kde se pravděpodobně konaly obřady spojené s uctíváním hor a přírodních sil. Archeologové zde našli kamenné oltáře, které mohly sloužit k obětním rituálům. Místo je navíc propojeno se sítí stezek a teras, což ukazuje, jak důležitá byla propojenost duchovních a praktických funkcí v inkovské kultuře.
Inti Watana – kamenný sluneční sloup
Inti Watana, v překladu z kečuánštiny „místo, kde je připoutáno slunce“, je kamenný sluneční sloup nacházející se v horní části Machu Picchu. Tento monolit byl pravděpodobně jedním z nejposvátnějších objektů celého inckého města. Věří se, že sloužil jako astronomický nástroj, kterým inčtí kněží určovali slunovraty, rovnodennosti a důležité dny v zemědělském kalendáři. Kámen je pečlivě opracovaný a orientovaný tak, aby reagoval na pohyb slunce během roku. Během jarní a podzimní rovnodennosti nevrhá téměř žádný stín – což naznačuje, že byl používán k přesnému sledování slunečního cyklu. Inkové věřili, že pomocí Inti Watany mohou symbolicky „připoutat slunce“, aby nezmizelo během zimního období. Místo samotné bylo pravděpodobně přístupné pouze vysoce postaveným osobám – kněžím, šlechtě nebo vládci. Jeho poloha na vyvýšeném místě s výhledem na okolní hory podtrhuje jeho rituální význam. Zajímavostí je, že většina podobných kamenů byla v jiných inckých městech zničena španělskými dobyvateli, protože je považovali za pohanské symboly. Inti Watana v Machu Picchu však zůstal neporušený – pravděpodobně právě proto, že španělští conquistadoři nikdy toto město neobjevili. Dnes je Inti Watana jedním z nejnavštěvovanějších míst v Machu Picchu a symbolem hlubokého propojení Inků s přírodou, časem a vesmírem.
Vyhlídka Guardhouse View
Guardhouse View, tedy vyhlídka u Strážního domku (Guardhouse), je nejznámější a nejfotografovanější pohled na Machu Picchu. Nachází se v horní části archeologického areálu, blízko hlavního vstupu, a nabízí naprosto dokonalý výhled na celé incké město s horou Huayna Picchu v pozadí. Strážní domek sloužil kdysi jako hlídkový bod – Inkové z něj mohli snadno sledovat přístupové cesty a pohyb lidí v okolí. Jeho strategická poloha dnes umožňuje návštěvníkům získat ten klasický „pohled z pohlednice“, který znají z cestovatelských magazínů a dokumentů. Odtud uvidíte terasy, hlavní budovy i celkový půdorys města. Ráno bývá často lehce zahalený mlhou, která pomalu mizí a odhaluje jednotlivé části ruin – velmi působivý zážitek. Díky snadné dostupnosti a výjimečné perspektivě je Guardhouse ideálním místem pro první zastávku hned po vstupu do areálu. Pokud přijdete brzy ráno, máte šanci užít si chvíli klidu a ticha, než přijdou davy. Je to také skvělé místo k tomu, na chvíli se zastavit, zorientovat a uvědomit si, kde se vlastně nacházíte – v jednom z nejúchvatnějších míst na světě.
Sluneční brána Inti Punku
Inti Punku neboli Sluneční brána, je historický kamenný vstup do Machu Picchu, který kdysi sloužil jako hlavní přístupová brána pro poutníky přicházející po Inca Trail. V kečuánštině znamená název „Brána slunce“, a není náhodný – právě tudy při letním slunovratu vychází slunce a osvětluje Machu Picchu, což mělo pro Inky hluboký náboženský a astronomický význam. Inti Punku se nachází vysoko nad samotnými ruinami a poskytuje jeden z nejkrásnějších pohledů na Machu Picchu v celé oblasti. Z této perspektivy vidíte město z dálky, zasazené do údolí a obklopené dramatickými horami. Pro ty, kteří dorazí po Inca Trail, je to první moment, kdy se Machu Picchu objeví v celé své kráse – a právě tento okamžik dělá z Inti Punku symbolický vstup do svatého města.
Ruiny Machu Picchu patří díky své jedinečné atmosféře k vrcholným cestovatelským zážitkům v Peru. Zapomenuté ruiny ukryté hluboko v nepřístupných Andách byly objeveny teprve v roce 1911. Dnes patří k nejnavštěvovanějším památkám Jižní Ameriky. Tento architektonický skvost říše Inků je obklopen tmavě zelenými kopci porostlými bujnou vegetací a v dálce lze pozorovat zasněžené vrcholky ledovců. Unikátní zážitek z návštěvy podtrhuje jízda vláčkem skrz divoké údolí řeky Urubamby až k samotným ruinám. Machu Picchu je zahalené mnohými tajemstvími a dodnes se vedou nekonečné dohady ohledně jeho původním účelu.
Jedna z atrakcí Peru a také nejvýše položené splavné jezerem na světě! Jezero Titicaca se nachází v nadmořské výšce 3 812 metrů a Bolívie se o něj dělí s Peru. Toto druhé největší jezero Jižní Ameriky o rozloze 8 372 km² má podél pobřeží či na ostrovech četné domorodé vesnice a malá města. Rákosové čluny vyrobené domorodými obyvateli a mnohé z jejich obřadů jsou oblíbenými cíli turistů. Oblast bývala domovem mnoha rozličných národů a kultur, pro ně bylo jezero vždy posvátným místem.
Jezero se může pochlubit endemickou faunou, mezi jejíž zástupce patří například žába vodnice posvátná.
Isla del Sol
Isla del Sol neboli Ostrov slunce je jedním (a největším) ze 41 ostrovů na jezeře Titicaca. Je ztělesněním dokonalého klidu a je považován za kolébku Incké civilizace. Na ostrově neexistuje motorizovaná doprava.
Na základech indiánských paláců a budov bylo po podmanění města vybudované španělské koloniální Cuzco. Bývalé hlavní město říše Inků si do dnešní doby zachovalo mnoho ze své slavné minulosti a lze jej jednoznačně zařadit mezi nejkrásnější místa Jižní Ameriky. Od roku 1983 figuruje jeho historické centrum na Seznamu světového dědictví UNESCO. Okolí Cuzca je bohaté na incké ruiny, přičemž mezi nejpozoruhodnější patří majestátní pevnost Sacsayhuaman incké koupele Tambo Machay a posvátné naleziště Kenko.
Nedaleko města Nazca se nachází jedna z největších záhad Jižní Ameriky – tajemné obrazce a linie Nazca. Jejich význam a původ se dosud nepodařilo rozluštit. Mezi nejznámější obrazce patří: kolibřík, opice, pavouk a postava připomínající člověka – astronaut. Linie Nazca použil Erik von Däniken jako jeden z hlavních argumentů na obhajobu své vesmírné teorie. Podle něj linie sloužily údajně jako navigační zařízení pro kosmické rakety. Pro zájemce organizujeme vyhlídkový let nad obrazce.
Milionové město jižního Peru leží v příjemném klimatu ve výšce 2325 m pod majestátní sopkou El Misti (5822 m). Mnohé významné stavby i koloniální domy jsou postaveny z bílého sopečného tufu, proto se Arequipa také nazývá i Ciudad Blanca (Bílé město). Chloubou města je velkolepé náměstí Plaza de Armas a barokní kostely postavené v mestickém stylu.
Hlavní a současně největší město Peru bylo založeno v roce 1535 Franciscem Pizzarem, španělským dobyvatelem a známým pokořitelem říše Inků. V dobách španělské nadvlády byla Lima významným sídlem peruánských místokrálů. Z tohoto období pochází i její původní název Ciudad de los Reyes neboli Město králů. Za pozornost návštěvníků stojí především historické centrum města, jež bylo zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO, náměstí Plaza Mayor včetně jeho okolí, kostel a klášter San Francisco s unikátními katakombami, prezidentský palác, hlavní katedrála a další zachovalé budovy z dob kolonialismu.
Tiwanaku je významné archeologické naleziště v západní Bolívii nedaleko jezera Titicaca. Stálo zde významné město předkolumbovské éry, od roku 2000 je lokalita zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO. E odhadováno, že město bylo vytvořeno kolem začátku našeho letopočtu, ale mohlo být ještě starší. Dnes lze zde spatřit ruiny budov jako polopodzemního chrámu, chrámu Kalasasaya, pyramidy Akapana a Pumapumku.
Z historického hlediska je Tiwanaku jednou z nejpůsobivějších historických památek Bolívie.
Neoficiální hlavní město Bolívie se rozkládá v nadmořské výšce 3640 m n. m. a je tak označováno za nejvýše položenou metropoli světa. Domov zde našlo zhruba 800 000 obyvatel, v metropolitní oblasti jich však žije více než 2 miliony. Turisté by měli být připraveni na nutnou aklimatizaci, některé může potkat vysokohorská nemoc. Nicméně pak si mohou plnými doušky užívat zdejší atrakce, mezi které jistě patří například jedno z nejvýše položených golfových hřišť na světě, Trh čarodějnic (Mercado de las Brujas) či vyhlídka Mirador Killi Killi či nedaleké údolí Valle de la Luna. Velkým lákadlem města je rovněž Cholita Wrestling, La Paz je jediné místo na světě, kde můžete tento jedinečný zápas ve stylu Lucha Libre vidět. Ženy jsou oblečené v tradičním „kroji“ a předvádějí místním i cestovatelům pořádnou show! Je to spojení akrobacie a síly.
230 km na jih od Limy leží nevelké město Pisco. Necelou půlhodinu plavby člunem od Pisca v Tichém oceánu se nacházejí maličké ostrovy Islas Ballestas, které patří k velkým atrakcím Peru. Ostrovy za svou přitažlivost vděčí jedné z největších koncentrací mořského ptactva na pobřeží Jižní Ameriky. Můžete zde pozorovat nesčetné kolonie kormoránů, pelikánů, mořských racků, tučňáků a jiných ptáků. Ze savců jsou zde velmi četné lachtani.
