Souostroví ovcí a barevných ptáčků v kombinaci s přírodou v Atlantiku. Severská exotika.
Tel.: 224 250 138, 608 482 877 | Email: cksen@cksen.cz
Mezinárodní letenku, letištní poplatky, ubytování v hotelech střední třídy 3* v pokojích pro dvě osoby, snídaně, všechny transfery, SEN průvodce, silniční poplatky, informační materiál, pojištění proti insolventnosti
poplatek za zavazadla přepravovaná v zavazadlovém prostoru letadla cca 1 820 Kč, stravu kromě uvedené, fakultativní výlety, cestovní pojištění
Většina leteckých společností v roce 2015 zavedla na evropských letech poplatek cca 1 820 Kč za zavazadla, která cestují v nákladovém prostoru letadla. Tento poplatek se platí pouze, pokud cestující končí svou cestu v Evropě. Zavazadla se nemusí připlácet na transatlantických letech. V případě, že poletíte společností, která tento poplatek nezavedla, poplatek zpětně refundujeme ještě před odletem na zájezd.
Odlet a přílet na Faerské ostrovy. Torshavn – exotické hlavní město tohoto fascinujícího souostroví, které navštěvuje minimum turistů. O to více si ho užijeme. Přímo z letiště vyrážíme autobusem na západ ostrova Vágar na slavnou vyhlídku Trælanípan, z níž Vikingové házeli do moře neposlušných otroků. Dvouhodinová procházka královstvím ovcí kolem největšího jezera Faerských ostrovů Sorvagsvatn. Smerujueme k vodopádu Bøsdalafossur a pohled, kde jezero vypadá jakoby položené na útesech nad Atlantikem. Pokud byste pro Faerské ostrovy měli vybrat jednu fotografii, toto je ona. Fascinující severská příroda. Pokračujeme po jižním pobřeží k Trøllkonufingur. Další magické pohledy na skalnaté útesy. Odpoledne návštěva nejkrásnějšího faerského vodopádu Mulafossur, který byl ještě do roku 2004 odříznut od světa (dokud ho se světem nespojily tunelem). Směrem k vodopádu nás čeká asi Devadesátiminutová procházka, zpět nás odveze autobus. Samozřejmě, ti co mají rádi pohodlí, mohou jít obě cesty absolvovat autobusem, jeden směr pěšky však určitě doporučujeme. Magický faerský den. Večer oslavíme tu krásu při faerských specialitách.
Prohlídka největšího z faerských ostrovů. Směřujeme do nejsevernější vesničky Tjørnuvík, která má jen šedesát obyvatel. Cestou se zastavíme u dalšího krásném vodopádu Fossil. Krásnou cestou pokračujeme do vesničky Saksun (10 obyvatel), severská krajina, impozantní hory, ovce a sem tam osamělý domeček. Bílý kostelík se dívá na vodu, a i my se projdeme na pláž. Na závěr dne Kirkjubøur, duchovní centrum země a nejjižnější vesničky (50 obyvatel). Večer zábava v Torshavne.
Směřujeme na nejvyšší vrch Faerských ostrovů Slættaratindur. Lehká čtyřhodinová túra na 880 metrů vysoký vrchol, při které se trochu zapotíte, ale zejména si užijete ten pocit stát na střeše exotického souostroví. Název hory znamená v překladu "plochý vrchol" a možná si na něm dáte i exotický fotbalový zápas. Budete zaslouženě a příjemně unaveni. Večer doporučujeme jít do restaurace Áarstova, která stojí na vrcholu faerského žebříčku. Náš jednoznačný favorit je lokální jehněčí maso.
Volný program v Thorsavne nebo skvělý fakultativní výlet na Mykines. Celodenní výlet na Mykines, přezdívaný i ptačí ostrov, hnízdiště slavných papuchalků (puffin). Přijíždíme v nejvyšší sezóně. Neuvěřitelný zážitek. Ráno vyrazíme do malého přístavu Sørvágur odkud nás trajekt vezme na Mykines. 45minutová plavba Atlantikem ze zeleného ostrova na zelenější. Po vylodění se občerstvíme a po turistickém chodníku se vydáme na naše safari. Papuchalka s jeho nádherným barevným zobákem zde budeme pozorovat v jeho přirozeném prostředí. Mykines je unikátní místo, protože papuchalkové se zde slétávají pouze v letních měsících a pasou se na vydatné, čerstvě zelené trávě. Ostrov je přístupný veřejnosti pouze v létě. Tisíce a tisíce papuchalků budou létat všude kolem nás. Toto přírodní divadlo budeme pozorovat v němém úžasu. Pokud nás omrzí tak si uděláme jiné krátké túry po tomto divokém kousku země. Slunce je ještě vysoko, ale ostrov už musíme opustit. Trajekt nám odplouvá podvečer zpět na ostrov Vágar. Další skvělý den za námi. Výlet doporučujeme milovníkům přírody. Stojí to zato. Realizace je závislá na počasí. Trajekt na Mykinos v případě špatného počasí nejede a přírodní živly výlet mohou zrušit. Toto neovlivníme. Pořádně se oblečte. Nepromokavá větrovka, čepice, pevné boty a samozřejmě fotoaparát ať Vám nechybí!
Transfer na letiště a odlet domů.
Dovolte nám, abychom poděkovali CK SEN za úžasné tři týdny prožité na severu Evropy, v zemi vulkánů, síry, teplých pramenů, ledovců a vodopádů na neskutečném ostrově ISLAND. Velké díky patří všem zaměstancům, kteří se podíleli na přípravě a průběhu zájezdu ISLAND 2015. Hlavně bychom chtěli poděkovat našemu průvodci Robovi, který nám každý den dokazoval jaké je to úžasné, když Vás práce baví, a je Vaším koníčkem a jehož znalosti o této nádherné zemi potvrzovaly to, že Island je opravdu jeho srdeční záležitostí. Dále bychom chtěli poděkovat našemu řidiči Vladkovi ze společnosti Nitrabus, který měl lví podíl na tom, že zájezd i po této stránce dopadl skvěle. Ten výkon v Duhových horách, kde mnoho lidí nedokázalo pochopit, jak se sem ten autobus dostal, a dívali na nás s otevřenými ústy - pohled pro bohy. A v neposlední řadě chceme poděkovat i vám, vám všem, kteří jste se zúčastnili tohoto neskutečného dobrodružství nazvaného ISLAND Eurokemping 2015. Bez perfektní partie šílenců, kteří dokázali přežít tři týdny ve stanu, kousek od severního polárního kruhu, s batohem na zádech, plynovým turistickým vařičem v chladném a někdy i deštivém počasí, bez této party by to také nebylo ono. A teď si nalijte skleničku Brennivinu, zakousněte se do nenapodobitelného Iceland pylsur, pusťte si Of Monster and Man a vzpomínejte s námi na neskutečně nádherný ostrov na severu - Takko Fyrir island !!!!
Eva a Michal
Už je to pomalu měsíc a půl od návratu z dovolené, ale při třídění fotek do fotoknihy to člověk pořád naplno prožívá. Byl to fantastický poznávací zájezd plný zážitků a milých překvapení ve formě zabezpečeného kvalitnějšího bydlení, jak bylo naplánováno a nečekaných atrakcí jako např. výlet terénními auty na ledovec s možností "skútrování" po ledovcích. Bylo to výborně zorganizované a díky péči naší Martinky o nás (což nebylo tak jednoduché vyhovět tolika rozdílným lidským bytostem) jsme se cítili bezpečně a úplně úžasně. Vždy byla ochotná na všechno odpovědět a velmi poutavě nám podávala informace o Islandu a Grónsku.
Ještě jednou děkujeme.
Jankovcovi
Právě jsme se vrátili z kombinovaného zájezdu Island, Grónsko. Island byl super, nádherná příroda, ale Grónsko, tak to byla třešnička na dortu. Měli jsme absolutně kýčovité počasí, modrá obloha, nádherná viditelnost, prostě paráda. Hned první den, po přeletu vrtulníkem z Kulusuk do Ammasaliku jsme šli na vyhlídkovou plavbu lodí mezi ledovce. Paráda. Některé ledovce byly větší než domy a my jsme je viděli docela z blízka. Druhý den jsme chodili a chodili, ale myslím, že nachozené kilometry určitě staly za to. Grónsko je prostě super! Děkujeme Jožovi, který naší skupinu provázel po Islandu za super přístup a skvělé průvodcovské služby během dnů, které jsme strávili na Islandu. Zdravím také spolucestovatele z Grónska, se kterými jsme tam strávili nezapomenutelné dny.
Petr
Vrátila jsem se z návštěvy Islandu a Grónska, tuto cestu jsem plánovala několik let a hledala spolucestující. Konečně to vyšlo (je mi právě 74), takže ani senioři nemusejí mít obavy z této téměř luxusní dovolené. Nelituji a přinesla jsem si krásné vzpomínky, vrátili jsme se všichni zdraví. Příjemně překvapil Hotel GRAND (i když jsme měli nezvykle "výhled" z pokoje na recepci v hale hotelu), počasí nezklamalo (dokonce jeden den bylo polojasno, s občasným sluníčkem), obě země jsou úžasné, podle mě byl celý program super. Nakonec bych chtěla pochválit průvodkyni Martinku, milé děvče – vše zvládla s přehledem a klidem. K zdárnému průběhu cesty pomohli i disciplinovaní účastníci (byli mezi nimi mnozí "ostřílení SEN cestovatelé", tak jako já!). Přeji hodně úspěšných zájezdů! Vaše Věra Pospíšilová
Zdravíme všechny doma v České republice z teplých islandských přírodních lávových koupelí Modrá Laguna. Zájezd Island a Grónsko nám pomalu končí, ale máme úžasné zážitky, slunečné 20 stupňové Grónsko, Eskymáci, ledovce, ještě na Islandě jízda terénní jeepy k ledovcům, vodopády, perfektně nabitý program a intenzivní zážitky jako i dnes velryby. Díky Martince za provázení. Domů letíme za pár hodin, tak snad přineseme trochu té islandské zimy sebou. Velmi bychom chtěli pochválit CK SEN, byli jsme se vším velmi spokojeni. Dana
Už jsem 2 týdny doma ze zájezdu a hlavou mi stále běhají zážitky z tohoto kouta světa. Konečně jsem viděla, jak vypadá živá alka, malý ptáček, kterého jsem doposud znala jen z křížovek – arktický pták na čtyři. Ledovec Eyjafjallajökull, a ta potvora sopka, co pod ním dřímá a nadělala tolik problémů, mi připadal jako zasněžený Chabenec v Nízkých Tatrách. Škoda, že nebyl čas projít po travnatém chodníku mezi tímto ledovcem a sousedním Myrdal Jökull, pod kterým dřímá sopka Katla. Vím, travnatý chodník tam není, ale je to krásná představa. A co taková Hekla – cesta do pekla. Už jsem viděla spoustu vodopádů, ale projít pod vodopádem Seljalandsfoss, tedy vidět ho i ze zadní strany, také stojí za to. Viděli jsme velryby, stáli jsme jednou nohou na euroasijského a druhou na severoamerickém kontinentu. V hlavním městě Reykjavíku jsem po dlouhém čase ochutnala párek, který chutnal jako skutečný párek. Ve městě, které má 120.000 obyvatel je 15 kostelů. Před domem prezidenta žádný plot, živý ani kamenný, žádná ochranka, jen malý pejsek, který si nás nevšímal. Grónsko, měsíční krajina ale s nádhernými kvítky, modrými zvonečky, fialovými vrbovky a kvítky všelijakých jiných barev. První let vrtulníkem. Obrovské i menší ledovce v objetí tyrkysové vody. Děti jako všude na světě, usměvavé i stydlivé, veselé, skákaly na trampolínách, což je asi grónským národním sportem. Na hřbitově, na všech hrobech stejné bílé kříže, všude mnoho umělých květin a vykopané jámy. To pro případ, neboť v zimě by se jim těžko kopalo. V Údolí květin ticho, sem tam přerušené hlukem vodopádu. Pohled z okna našeho pokoje byl nádherný a každou chvíli jinačí, ale vždy okouzlující. No a bonus – vařený tuleň. Ačkoliv vepřo knedlo zelo mi chutná více. Jen ještě srdečné díky CK SEN za bezchybně připravený zájezd a speciálně Lubošovi za perfektní průvodcovské služby. Bylo to fajn. Iveta
Šťastně jsme přijeli do Grónska, nemáme tu signál, tak ti píšeme alespoň takto. Je to tu cool, všichni jsme úplně nadšení. Cesta helikoptérou byla super, všechno jsme nafotili, let byl v pohodě. Hotel je krásný, čistý, lidé milí. Tato dědina je stokrát krásnější než celý Island – i když ten Reykjavík po pár pivech taky stál za to. Dnes byl v Grónsku svátek nezávislosti – tento zájezd se nám s těmi svátky daří. Lidé se bavili, měli různé soutěže – fakt jsme nadmíru spokojení. Foto pošleme až budeme doma, zítra jdeme na další výlety. Dnes jsme si koupili lístky na koncert v místní diskotéce – tak ji porovnáme s tou islandskou… Ještě jednou posíláme pozdrav z pohádkového Grónska. COOL ciao. Alice a Robo
Neskutečné zážitky, úžasné hory, sopky, jezera, ledovce, výživné malé treky, chutná jehněčí polévka a všudypřítomná lékořice, kterou každý nemusí, také vstřícní Islanďané a dobré počasí (aspoň pro mě). Nemohu vynechat vodopády, gejzíry, koupání v teplých jezírcích, vaření domácích vajíček v malinkých bublajících kráterech, skvělé kempování a mnoho dalších neuvěřitelných zážitků s prima partou, vynikajícím řidičem a velmi profesionální průvodkyní Májou, která je skvělá, milá a charismatická a hlavně všude tam, kde ji kdo zrovna potřeboval. Island mi učaroval. Island je země ohně a ledu (říká se), ale je také země mnoha barev, zvuků a pohybu. Přírodu je nutné respektovat ale Island obzvlášť. Je skoro týden po návratu a já stále bloudím myšlenkama na severu a jen pomalu se vracím do reality svého domova. Nechci si nalhávat, že se tam vrátím, ale určitě nenechám toulavé boty zahálet.
Helena
Terénním vozem se dostáváme do jedné z nejkrásnějších částí Islandu. Landmannalaugar se také nazývá Duhovými horami a my ihned po příjezdu chápeme proč. Nacházíme se v kempu přímo pod lávovým polem. Tuto krásu si nikdo z nás nechce nechat ujít, a tak hned vyrážíme na trek okolo lávového pole až na kopec, odkud je neskutečný výhled na pestrobarevnost těchto unikátních hor. Bublající bahno a pára vycházející ze země. Na posilnění si připravujeme vařená vajíčka v termálním prameni. Je až neuvěřitelné, že v tak neskutečné přírodě potkáváme pouze pár turistů a pak už jen volně se pasoucí ovce. Podle zvláštního islandského pravidla, jsou vždy u sebe tři ovečky. Poté, co ulovíme nejkrásnější záběry si dopřáváme odpočinek v přírodním termálním jezírku, které se nachází na konci našeho treku.
Na Islandu platí pravidlo: "Zdá se Vám, že je špatné počasí? Počkejte 10 min. a bude ještě horší." Toto pravidlo si vyzkoušel na Islandu ne jeden návštěvník. My však musíme říct, že nám Odin dopřál hned na začátku krásné počasí a po příchodu do Seydissfjordur jsme zažívali opravdu krásné počasí. Nejmohutnější vodopád v Evropě, který se nazývá Detifoss jsme fotili s dramatickými mraky a dopřáli jsme si i procházku k jeho malému bratrovi – vodopádu Selfoss. Slavná podkova v Ásbyrgi - skalní útvar který kdysi vytvořila řeka Jökulsá ještě předtím než ji odklonila seismická aktivita v této oblasti. No a možná to byl právě osminohý kůň boha Odina, který svým dupnutím zapříčinil vznik těchto skalních útvarů. My jsme si ho vychutnali z obou stran: ze spodu a také z vrchu, když jsme absolvovali 22 km dlouhý trek podél řeky Jökulsá á Fjöllum. Počasí nám nepřálo a my jsme tak prověřili naší výbavu, ale vše dobře dopadlo a my jsme si odnášeli kopec zážitků z celodenního putování. Húsavík a pozorování velryb: úžasný zážitek, při kterém jsme byli více než úspěšní. Dva druhy velryb, z toho jedna ta největší a zároveň i největší žijící savec na naší planetě. Delfíni nás doprovázeli z naší plavby zpět do tohoto rybářského městečka. Jezero Myvatn potvrdilo, že je opravdu komářím jezerem, tak jak říká překlad, ale slunečné počasí a chladnější noc skoncovala s otravným hmyzem, který naštěstí neštípe. Po zdolání Krafly, následovala prohlídka Námafjall a oblasti lávového pole Leihrjunkur, dále nám bylo odměnou 3 hodinové koupání v místní malé modré laguně. Den jako vyšitý, přičemž ten předtím jsme završovali poslechem klasické hudby v podání islandských hudebnic v malebném kostelíku městečka Reykjahlíð. Zázraky se dějí, a když v 18. století během "Myvatských ohňů" dosáhla láva až k úrovni jezera, zničila celé městečko i tři farmy, přičemž zůstal stát pouze tento kostel. Zázrak? Ne. To je Island. Jinak víte co je Skyrim, lávový chleba, Brennivin, my ano a chutnalo nám!
Na Islandu je těžké najít pouze jedno nejkrásnější místo, ale dlouhodobě vítězí Duhové hory - Landmannalaugar. Proč je toto místo tak krásné? Na to si zodpovíte nejlépe sami, když toto místo navštívíte osobně, ale nejlépe s námi. :) Rozhodně se stačí podívat pár fotografií a motivace balit kufry se dostaví okamžitě. Pro mě osobně je to jedno z nejkrásnějších míst na světě a úplný unikát. Nádherné ryolitové pohoří, zbarvené do všech barev duhy, na částech hor je vidět ještě sníh a my se procházíme po lávovém poli. Je nádherně porostlé islandským mechem, na který je zážitek si jen lehnout. Neskutečně, kde všude se uchytí život a že je Island fádní krajina bez života? Vůbec ne! Důkazem pestrosti je i všudypřítomné islandské ovce, vždy minimálně v trojici. Proč? To neví nikdo, ale je to opravdu tak. Klidně si to přijeďte ověřit. A možná se vám podaří neskutečný zážitek, ve formě pozorování probíhajícího stáda islandských koní přes brod. Po příjemné procházce někteří z nás neodolají a zkoušejí teplotu místního horkého pramene. Neznám nic lepšího, než si dopřát tento relax po obzvlášť náročné túře. Není to jen krásná příroda všude kolem nás, ale i úžasní Islanďané, se kterými se setkáváme, na každém kroku. Naši islandští řidiči si zaslouží obdiv, protože dostat se sem speciálním 4x4 autobusem, je výzva. Cestou zdolávat nerovný terén, klikatou silnici, která nás vede přes lávová pole, ale brodění řek se nevyhneme. I samotná cesta do oblasti islandské vysočiny se stává neskutečným úlovkem mezi našimi zážitky, nemluvě o těch dalších. Jen tak se ptám svého šoféra Bökurda, že tu musel jezdit asi tisíc krát. Odpověděl mi stručně, jen islandským úsměvem a skromně dodává, že poprvé řídil autobus už jak 17 ti letý. Přičemž roku od roku 1970 brázdí všemožně cesty Islandu. Zamýšlí se a nakonec dodává, ročně najezdil na Islandu tak 120 000 km. Celkově přes 7 milionů km dosud. Když si to tak vezmete, Börkur by tak překonal na svém autobuse přes 17 krát vzdálenost Země - Měsíc. Ne nadarmo, si my z CK SEN vybíráme ty nejlepší.
Odbočujeme z hlavní silnice a náš terénní autobus se vydává na odyseu největší vulkanickou pouští v Evropě. Směřujeme totiž na Landmannalaugar. Cesta k Duhovým horám, jak je nazýváme my, připomíná jinou planetu. Putujeme měsíční krajinou, tvořenou tunami černého sopečného písku a jediné, co potkáváme, jsou ztracené hloučky ovcí a auta, která tento terén přecenily. Se vstupem do rezervace Fjallabak se reliéf krajiny pomalu mění. Za strmou zatáčkou se nám naskýtá pohled na nádherné jezero Frostastadavatn, obklopené červenočernými krátery a skalami porostlými lišejníkem. Ještě pár kilometrů a řeka, kterou se brodíme, prozrazuje, že jsme na místě. Uprostřed typicky strohé islandské krajiny se nacházejí hory hrající jedinečnou barevností. Černá láva, ryolit, třpytivý obsidián, ve stínu bílý sníh a na slunci zelené keříky. Neztrácíme čas a vyrážíme na túru po okruhu Laugahraun, ať se po ní ještě stihneme zrelaxovat v přírodním termálním prameni.
Voda je na Islandu fenoménem v mnoha podobách. Atlantik, ledovec, dravé řeky, vodopády, termální prameny a gejzíry; zažíváme ji zde v pořádných dávkách. Nejvíce nás baví sledovat rozpustilý Strokkur, nejznámější aktivní gejzír na Islandu. Ve vzduchu se už vznášejí sírové výpary z horkých jezírek a pramínků tekoucích vedle cesty. Krčím nos a navzdory značce do nich opatrně strčím prst. Voda je příjemně teplá. Při samotném téměř 120 stupňovém gejzíru by to však už tak bezpečné nebylo. Hladina bublá, natahuje nás několik minut, nastražené foťáky už čekají na svou chvíli, když najednou vytryskne dvacet metrů do vzduchu. Za výskání obecenstva voda dopadá na zem. Ti, co stáli po větru, si pobaveně otírají obličeje a objektivy, připraveni na další vodní bombu. Posílení vydatnou jehněčí polévkou pokračujeme ještě o pár kilometrů dál ke kaskádám, kde řeka Hvítá protéká dvoukilometrovým kaňonem. Jeho sloupové čedičové stěny připomínají majestátní varhany. Z dvacet metrů vysokých schodů se derou stovky litrů vody za sekundu. Opět vychází slunce a vodopádu korunuje duha. Vytahujeme nepromokavé větrovky, bez kterých se zde dole neobejdeme. Gullfoss si chceme vychutnat pěkně zblízka.
Černé pláže na jižním pobřeží Islandu patří k tomu nejfascinovanějšímu, co ostrov ohně a ledu nabízí. My dnes kráčíme po Reynisfjara. Chodidla se nám jemně boří do měkkého sopečného písku, tvořícího dokonalý černobílý kontrast se zpěněnými vlnami narážejícími na břeh. Občas se studený Atlantik rozohní a donutí nás před vlnou utéct. Už nejednomu zde voda unesla ruksak nebo bezbranný foťák na trojnožce. Znenadání narážíme na objedenou rybu, z níž zůstala jen hlava a ocasní ploutev na kostře. Tak hoduje Papuchalk bělobradý. Ojedinělý pták hnízdící na čedičovém útesu podél pobřeží. Papuchalci se v šíleném tempu vrhají do vody pro šupinatou kořist. S charakteristickým rychlým třepotem křídel, nám létají nad hlavami, křižující se jako miniaturní stíhačky. V zadní části pláže se z vody tyčí špičaté skalní útvary rozrážející divoké vlny. Reynisjara je velmi podmanivé
Blaa lónið patří mezi nejnavštěvovanější geotermální lázně na celém Islandu. Tato laguna pod širým nebem se nachází uprostřed lávového pole ve městě Grindavík, které je vzdálené 50 km od hlavního města Reykjavík. Jde o lázně, které byly vytvořeny náhodně na konci 20 století. Voda se sem dostala z lokální geotermální elektrárny. Lidé se zde začali koupat a křemičité bahno začali používat na zábaly pokožky, které jim pomáhaly zlepšit jejich kožní problémy. Dnes voda prochází elektrárnou přes výměníky tepla a ohřeje ji pro domácnosti, a následně putuje přímo do tohoto komplexu, kde se nadále využívá pro rekreační a léčivé účely. My se sem vydáváme odpočinout si během našeho posledního dne na poznávačce Islandu. Okouzleni jsme hned při příjezdu, kdy můžeme vidět z našeho autobusu po levé straně krásnou barvu tyrkysového mléka. Sem se jdeme koupat? Ano! To kalné zabarvení způsobuje rozvířené přírodní bláto, z kterého si za chvilku už uděláme na obličeji bahenní kúru, po níž budeme mít obličej jemný jako nikdy před tím. Někteří si vychutnáváme islandskou masáž. No a samotné koupání je považováno za velmi prospěšné díky tomu, že voda je bohatá na minerály jako je oxid křemičitý a síra. Teplota venkovního vzduchu je 15 stupňů a teplota vody v laguně je v rozmezí 37-39 stupňů a s drinkem v ruce si tento pocit zapamatuje každý ještě velmi dlouho.
Největší turistická atrakce Islandu. Toto jezero je součástí obrovského geotermálního komplexu, který je také viditelný na satelitních snímcích. Teplota vody je kolem 40 stupňů Celsia po celý rok a léčivá koupel v Modrá laguně je nezbytným zážitkem každého návštěvníka Islandu.
Nejsevernější hlavní město naší planety ležící nad 64 stupněm severní zeměpisné šířky, zcela odlišné od ostatních evropských metropolí. Ingolfur Amarson na místě dnešního Reykjavíku založil první lidské osídlení na Islandu v roce 870. Reykjavík byl založen teprve v roce 1786 a postupně se rozvinul do administrativního, obchodního a kulturního centra ostrova. Životní úroveň Reykjavíku je nyní mezi nejvyššími na světě. Dlouhé letní dny, kdy Slunce nezapadá, kompenzují depresi z temných dní.
Zlatý vodopád, jak zní překlad tohoto přírodního skvostu, je díky přílivu vody z řek, dešťů a ledovců, nejmohutnějším vodopádem v Evropě. Nejvyšší naměřený průtok byl 2000 m3/s. Celková výška vodopádu na Bílé řece je 32 metrů, jeho šířka je 21 metrů.
