Faerské ostrovy: Průvodce, zajímavosti a co všechno vidět?

Láká vás podívat se na ostrovy, kde najdete více ovcí než lidí a přes 100 druhů vodních ptáků? A kde počet semaforů spočítáte na prstech jedné ruky? Ostrovy uprostřed Atlantiku jsou známé svou severskou autentičností, odlehlostí a specifickou náturou svých obyvatel. Kde jinde by vás starousedlíci vzali na oběd či večeři nadšeně k sobě domů, aniž byste byli v nouzi či nějaké krizové situaci. A ještě pro tento styl domácí pohostinnosti mají speciální termín Heimablídni. Jen nebuďte překvapeni, když vám na talíři přistane kulohlavec!

Autor: Petra Špačková

12.02.2023

Čti více

Starý domek na Fayerských ostrovech,

HISTORIE A POLOHA FAERSKÝCH OSTROVŮ

Faerské ostrovy (faersky Føroyar) neboli „Ovčí ostrovy“ je souostroví v severním Atlantském oceánu zhruba v polovině mezi Islandem a Norskem. Paradoxně je však autonomní součástí Dánského království. Souostroví tvoří 17 obydlených hlavních ostrovů (ty největší jsou Streymoy, Eysturoy, Vágar, Suðuroy, Sandoy, Borðoy a Viðoy) a na sedm stovek malých skalnatých a samozřejmě neobydlených ostrůvků. Hlavní ostrovy jsou propojeny vynikající infrastrukturou, která je propojena komplexní silniční sítí a tunelovým a trajektovým spojením. Celková rozloha činí 1 395,74 km² s populací zhruba 52 000 obyvatel. V hlavním městě Tórshavn jich z toho našlo domov asi 13 000. Nejvyšším bodem souostroví je Slættaratindur (na ostrově Eysturoy) s výškou 880 m.

Prvními známými osadníky na Faerských ostrovech, stejně jako třeba na Islandu, byli irští mniši. Ti ostrovy obývali již v 7. století a z dochovaných pramenů vyplývá, že je popisovali jako ptačí ráj.

Název Føroyar (Faerské ostrovy) je odvozen ze staré norštiny a znamená „Ovčí ostrovy“, což je jméno přiřazené oblasti osadníky z dob Vikingů, kteří sem přišli z Norska v 9. století. A název je opravdovým „nomen omen“. Málokde byste našli tolik ovcí!

Vlajka Fayerských ostrovů .

V roce 1035 byly Faerské ostrovy připojeny k Norsku a o 345 let později se v rámci dánsko - norské personální unie staly součástí Dánského království. A Dánsku ostrovy zůstaly i po odchodu Norska z unie v roce 1814.

Královský obchodní monopol dlouho stál v cestě ekonomickému rozvoji ostrovů. Když byl však v roce 1856 zrušen, na Faerských ostrovech se rychle rozvinul komerční rybolov orientovaný na export, který nastartoval rozvoj moderní tržní ekonomiky, populační růst a obecně rozmach regionu. To samozřejmě v obyvatelích podnítilo hrdost a podporu rozvoje národní identity. Rostoucí ekonomika a kulturní procitnutí koncem 19. století nastartovaly proces budování faerského národa a cestu za získání politické autonomie.

Po německé okupaci Dánska za druhé světové války byly Faerské ostrovy obsazeny britskou armádou (tato akce byla známá pod názvem Operace Valentine), která si předsevzala je chránit. Faerští rybáři za to Spojené království po dobu války zásobovali mořskými rybami. A v této době zde došlo také k velkému nárůstu počtu sňatků uzavřených zejména mezi britskými muži a faerskými ženami.

Kostel Vidareidi na ostrově Vidoy.

Během druhé světové války přišlo o život na moři více než 200 faerských námořníků, většinou právě kvůli válce. Pomník jejich památce stojí v městském parku v Tórshavnu. Několik faerských plavidel bylo buď bombardováno, nebo potopeno německými ponorkami či mořskými minami. Z doby druhé světové války a pobývání britské armády na Faerech pochází také zdejší letiště. To bylo postaveno Brity v letech 1942 – 1943 na ostrově Vágar. Po válce bylo na nějakou dobu opuštěno, nicméně v roce 1963 se otevřelo veřejnosti coby Mezinárodní letiště Vágar (FAE/EKVG). Zajímavostí z tohoto období je, že na silnicích ostrova Vágar se řídilo levostranně, a to až do doby, dokud britská vojska neopustila Faerské ostrovy.

Hrdost vedla většinu Faeřanů k tomu, aby v roce 1946 hlasovali pro nezávislost. Referendum o nezávislosti se konalo na Faerských ostrovech dne 14. září 1946 a vyústilo v těsnou většinu pro odtržení od Dánska. Na faerské straně se však političtí vůdci nemohli shodnout, jak postupovat, a na dánské straně měla vláda určité ústavní obavy. Ačkoli nezávislost byla vyhlášena Løgtingem dne 18. září 1946, deklarace nebyla Dánskem uznána. Dánský král Christian X. poté nechal rozpustit faerský parlament a byly vyhlášeny volby. Z těch v roce 1948 vzešla většinová unionistická vláda, která hlasovala pro setrvání s Dánskem. V roce 1948 byla s dánskou vládou a králem Frederikem IX. dojednána Dohoda o samostatnosti, podle které se správa věcí veřejných rozdělila mezi dánské a faerské úřady a Faeřané získali dvě křesla v dánském parlamentu (Folketing) a relativně rozsáhlou samosprávu. Tímto byl položen základní kámen faerské autonomii. Bylo rovněž uznáno jejich výjimečné národní, historické a geografické postavení.

Námořník, rybář.

Rybolov a akvakultura jsou dnes základem pro výrobu a vývoz vysoce kvalitních rybích produktů z Faerských ostrovů, které tvoří 95 % celkových příjmů z vyváženého zboží. Diverzifikace ekonomiky a rozvoj společnosti blahobytu vedly v moderní faerské společnosti k řadě pracovních příležitostí.

Díky ekonomickému bohatství si Faerské ostrovy vytvořily sociální společnost, která se hodně podobá typickému skandinávskému modelu sociálního státu, např. s bezplatným vzděláním a zdravotní péčí pro všechny. Faerský vzdělávací systém je dobře rozvinutý, s bezplatným základním a středním vzděláváním pro všechny a řadou institucí pro vyšší vzdělávání a výzkum.

Nyní profitují Faerské ostrovy také z turismu, přestože místní si nechtějí své přírodní poklady nechat zničit a turistickým trendům nehodlají nijak podléhat. Často bývá souostroví pro svoje „charisma“ přirovnáváno k Islandu, ale vězte, že oproti „Faerám“ je na tomto severněji položeném ostrově doslova „hlava na hlavě“. Faerské ostrovy patří opravdu k místům, kde turismus není nijak komercializován a existuje zde mnoho míst, kde nemusíte hodiny potkat ani živáčka.

Rybářské lodě.

Nejstarší parlament na světě? Možná!

Původ faerského parlamentu (Løgting) lze vysledovat více než tisíc let zpět. Původně se jmenoval Althing a měli do něj přístup všichni svobodní muži. Shromáždění probíhalo v Tinganes, které tvoří součást Tórshavnu.

Faerský Ting je poprvé zmíněn v sáze Færeyinga jako „shromáždění“, kde se setkali náčelníci Sigmundur Brestisson a Tróndur í Gøtu. V roce 999 Sigmundur představil na Tingu křesťanství. V době Vikingů bylo tradicí pořádat Ting na neutrálním a tedy neobydleném místě, aby nikdo neměl výhodu umístění.

Ting zmíněný v této sáze však musel být v 10. století pravděpodobně již delší dobu zavedenou institucí, protože se konal každý rok a není popisován jako nějaká novinka. Z toho důvodu je docela dobře možné, že faerské shromáždění je starší než ono islandské, které bývá považováno za nejstarší na světě (vznik v roce 930). Nicméně do tohoto „souboje“ zasahuje ještě ostrov Man, který si se svým Tynwaldem dělá také nárok na nejstarší parlamentní shromáždění na světě.

Løgting má zákonodárnou moc nad oblastmi, které jsou v gesci ostrovů v souladu s Dohodou z roku 1948. Je volen na období čtyř let a má 33 členů. Od roku 2007 jsou Faerské ostrovy jediným volebním obvodem a v současnosti je v Løgtingu zastoupeno sedm stran.

Výkonnou moc v těchto oblastech má pak vláda Faerských ostrovů. Poslední parlamentní volby proběhly na ostrovech v prosinci 2022.

Thórshavn

ZAJÍMAVOSTI FAERSKÝCH OSTROVŮ

V hlavním městě jsou autobusové linky zdarma!

Faerské ostrovy mají vlastní národní leteckou společnost Atlantic Airways.

Na Faerských ostrovech je pouhých pět semaforů (naprostá většina v hlavním městě).

Na Faerských ostrovech najdeme pouze dva mezinárodní řetězce rychlého občerstvení: Burger King a Sunset Boulevard.

Na Faerských ostrovech žije přibližně 110 různých druhů ptáků.

Během druhé světové války obsadila Faerské ostrovy britská armáda.

V roce 2021 byla zapsána na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO tradiční výroba severských klinkerových lodí. O zápis usilovaly společnými silami Faerské ostrovy, Dánsko, Švédsko, Norsko, Finsko a Island.

Faerská společnost Bakkafrost je osmou největší společností na chov lososů na světě.

Národním ptákem je ústřičník velký (Haematopus ostralegus).

Tinganes, kde se parlament sešel poprvé pravděpodobně v roce 825, je považován za jedno z nejstarších parlamentních míst na světě, která se stále používají.

Treking na ostrovech.

Faerské ostrovy mají své vlastní plemeno koně – faerského poníka. Přestože tito mohou klamat svým malým vzrůstem, mají neuvěřitelnou sílu!

Niels Ryberg Finsen, faerský lékař, získal v roce 1903 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.

Faerští obyvatelé mají průměrnou délku života 82,6 let, což je 12. místo ze všech zemí světa.

Žádný bod na Faerských ostrovech není dále než 5 km od moře.

Faerské ostrovy nejsou členem Evropské unie ani Schengenského prostoru.

Telefonní číslo premiéra je v telefonním seznamu.

Populace ovcí (70 000) převyšuje počet obyvatel (cca 50 000).

Na Faerských ostrovech není žádné vězení. Vězni zadržovaní déle než rok a půl jsou posíláni do věznic v Dánsku.

Velrybářství je na Faerských ostrovech bohužel stále „v kurzu“.

Krásky z Fayer.

CO VIDĚT NA FAERSKÝCH OSTROVECH

Mykines

Mykines je nejzápadnější z Faerských ostrovů a bydlí zde pouhých 15 obyvatel. Bývá považován za ornitologický ráj, chvílemi si můžete připadat skoro jako v Hitchcockově „Ptácích“. Papuchalci jsou opravdu všude! Kromě nich však ostrov nabízí především překrásnou přírodu a výhledy po okolí.

Přestože ostrov je mez návštěvníky velice populární a v době od 1. května do 31. srpna, kdy je ostrov otevřen, se zde na místní poměry dveře takřka „netrhnou“, stále si Mykines udržuje svou tradiční atmosféru. Nemusíte se bát davů, počet je regulován a každý den se sem dostane maximálně 250 turistů.

Každý, kdo má rád blízkost přírody, najde potěšení a dobrodružství v této oblíbené destinaci faerského souostroví. Až budete na Mykines, určitě se vydejte na túru k ikonickému majáku Mykineshólmur, který se nachází na samostatném ostrůvku, na který vede most.

Na severní straně ostrova je mnoho jeskyní a dvě hory Knúkur (560 m) a Árnafjall (350 m).

Dne 26. září 1970 došlo na Knúkur k leteckému neštěstí. Před přistáním na letiště Vágar se ztratilo letadlo Fokker F27 a zřítilo se u hory Knúkur. Na palubě letadla cestovalo 34 osob., díky velice rychlé reakci místních obyvatel, se podařilo většinu z nich zachránit, přesto našlo v troskách letadla smrt 8 osob. Ve zdejším kostele najdeme pomník připomínající tuto tragédii.

Nejlepší způsob, jak se dostat do Mykines, je lodí z vesnice Sørvágur, která se nachází nedaleko od letiště na ostrově Vágar. Lodě do Mykines vyplouvají z přístavu Sørvágur denně od května do srpna.

Mikynes

Kalsoy

Ostrov Kalsoy se nachází v severní části Faerských ostrovů mezi ostrovem Eysturoy a ostrovem Kunoy. Na tomto ostrově našlo domov necelých 130 obyvatel, všechny čtyři osady se nacházejí na východní straně, která je klidnější a travnatá, západ je nehostinný, skalnatý a strmý. Kdysi tu bylo pět osad, ale v roce 1812 byla obec Blankaskáli zničena sesuvy půdy. Zajímavostí jsou také zdejší tunely, nalézá se jich zde pět, všechny byly vystavěny v průběhu 70. a 80. let a jsou jednopruhové.

Filmovým fanouškům bude možná ostrov povědomý, protože odtud pocházejí záběry z „bondovky“ No Time to Die s Danielem Craigem z roku 2021. Film obsahuje scény jak z obdivovaného výběžku Kallurin, tak z vesnice Trøllanes. James Bond umírá, když stojí na Kallurinu a dívá se z obzoru.

Třešničkou na dortu je fakt, že se zde můžete „velkému Bondovi“ dokonce poklonit u jeho hrobu. Místní vesničané vyvinuli iniciativu a rozhodli se postavit náhrobek na památku slavného špióna. Náhrobní kámen je vyroben z faerského čediče a vyřezal ho uznávaný kameník ve vesnici Skopun. Poté byl převezen na přesné místo na Kalsoy, kde Bond v No Time to Die umírá.

Ovšem Kalsoy není zdaleka jen James Bond. Kromě dechberoucí okolní přírody zde můžete například obdivovat překrásnou sochu tulení ženy Kópakonan ve vesnici Mikladalur. Socha zde byla vztyčena v srpnu roku 2014 a je navržena tak, aby odolala 13 m vysokým vlnám.

Na ostrov Kalsoy budete muset jet trajektem. Ten vyjíždí z města Klaksvík, které je dostupné z hlavního města Tórshavn po silnici číslo 10.

Osada na ostrově Kalsoy.

Kallur

Hike k majáku Kallur je pro návštěvníky Faerský ostrovů takřka povinností. Byl postaven v roce 1927 na nejsevernějším cípu ostrova Kalsoy jménem Kallurin. Cesta k němu je středně náročná a rozhodně stojí za to! Trasa začíná ve vesnici Trøllanes a každý směr trvá zhruba 1 hodinu. Z Kallurinu se vám mj. naskytne překrásný výhled na ostrovy Eysturoy a Streymoy a stejně tak na skalní útvary zasazené v Atlantiku jménem Risin a Kellingin. A jako bonus vám nad hlavami budou kroužit vodní ptáci. Ti jediní spolu s mořskými vlnami narušují zdejší nebeské ticho.

Na ostrov Kalsoy se dostanete malým trajektem z Klaksvíku, cesta trajektem trvá 20 minut. Když se dostanete na Kalsoy, musíte zamířit úplně na sever. Po průjezdu čtyřmi tunely se dostanete do vesnice Trøllanes.

Kallur

Múlafossur

Vodopád Múlafossur neboli „Vodopád mysu“ je jednou z nejpopulárnějších atrakcí na Faerských ostrovech. Najdeme jej v odlehlé vesnici Gásadalur na ostrově Vágar asi 11 km od letiště. Zhruba 5 minut od vodopádů se nachází parkoviště, takže pokud máte za sebou ten den již nějakou túru, nemusíte se bát, zde je přístup velmi pohodlný.

Tento překrásný vodopád je napájen malou říčkou a klesá o 30 m. Jeho zajímavostí je, že nepadá do nějakého jezírka, ale přímo do oceánu. Přelívá se jakoby z okraje ostrova. Je to velice podmanivé místo, scenérie vodopádu je dotvářena okolními kopci, oceánem, zelenými pastvinami a samozřejmě všudypřítomnými ovcemi.

Vodopád Múlafossur.

Gásadalur

Gásadalur je odlehlá vesnice na ostrově Vágar, kde v roce 2020 žilo 11 obyvatel. Donedávna se sem dalo dostat pouze pěšky přes hory. Nyní je obec snadno dostupná tunelem Gásadalstunnilin, což je 1,4 km dlouhý jednopruhový tunel spojující Gásadalur s vesnicí Bøur na východě, kterou odděluje hora Knúkarnir.

Gásadalur má kavárnu Gasadalsgardur Cafe, kde se podávají obědy, koláče a káva. Gásadalur znamená přímo „Údolí hus“. V Gásadalur existuje možnost ubytování v malých chatkách. Tyto chatky se nacházejí v samotném údolí a jsou skvělým zážitkem. Jsou výbornou základnou pro ty, kteří si chtějí užít pohled na vodopád buď při západu slunce nebo naopak ráno hned po probuzení. Je to jedinečný zážitek a vy získáte kromě něj také jedinečné fotografie.

Saksun

Saksun je vesnice s 10 obyvateli ležící na ostrově Streymoy, administrativně pak spadá pod obec Sunda. Dominantou vsi je starý kostel, který byl původně postaven v Tjørnuvíku, ale v roce 1858 byl rozložen, přenesen přes hory do Saksunu a zde znovu sestaven.

Asi ještě známější atrakcí Saksunu je však zdejší laguna. Pískem naplněná laguna přitahuje denně mnoho návštěvníků. Dvakrát denně se plní mořskou vodou ze severního Atlantského oceánu. Místo je obecně skvělou volbou pro ty, co milují přírodu a klid. Hory svírající lagunu, minimum jakéhokoli ruchu a okolní vodopády jsou prostě úchvatnou kombinací!

V létě je zde otevřené i malé vesnické muzeum. Na 300 let staré farmě Dúvugarðar najdete několik krásných tradičních travnatých domů. Obyčejný život na farmě probíhal do 40. let 20. století, dnes je součástí muzea.

Poloha Saksunu kolem přírodního přístavu je výjimečně krásná a uklidňující, chvilky strávené zde jsou doslova balzámem na duši.

Ze Saksunu je možnost pěší turistiky do nedaleké vesnice Tjørnuvík. Trasa vede po staré horské stezce mezi Dúvugarðar a Tjørnuvík.

Cesta autem z Tórshavnu do Saksunu zabere zhruba 1 hodinu.

Saksun

Fossá

Vodopád Fossá je nejvyšší vodopád na Faerských ostrovech, měří neuvěřitelných 140 m! Nachází se na ostrově Streymoy nedaleko obce Haldórsvík a je celoročně snadno dostupný.

Vodopád Fossá je kromě působivého dvouúrovňového tvaru známý také svou tmavou čedičovou stěnou, která je doslova black & white kontrastem k bílé vodě.

K vodopádu se dá dojít poměrně blízko, rozhodně natolik, že ucítíte v obličeji jeho kapky. Nachází se pohodlně 45 minut jízdy od hlavního města Tórshavn.

Tjørnuvík

Tjørnuvík je nejsevernější vesnice na ostrově Streymoy. Je zasazen do hlubokého údolí bez dalších vesnic v dohledu, můžete si zde připadat v dobrém slova smyslu jako na konci světa. Je tu naprosto božský klid. Prim zde hraje příroda, okolní hory a mnoho potůčků. Domy už jen dokreslují zdejší scenérii. Není jich zde však mnoho, zhruba 55, podobný počet je i obyvatel.

Mysleli jste si, že Faerské ostrovy nejsou ideálním místem k surfování? Pak vás Tjørnuvík vyvede z omylu! Před vesnicí je krásná pláž a hned za ní perfektní vlny.

Tato ikonická vesnice má také přímý výhled na mořské komíny Risin (71 m) a Kellingin (69 m). Osada je díky své nepřekonatelné poloze jednou z nejnavštěvovanějších vesnic na Faerských ostrovech!

Dostat se sem můžete buď veřejnou dopravou (veřejný autobus do Tjørnuvíku odjíždí z nedalekého ostrova Eysturoy) nebo samozřejmě i autem.

Vodopády Fossá.

Drangarnir

Drangarnir je souhrnný název pro dva mořské komíny mezi ostrůvkem Tindhólmur a ostrovem Vágar. Jednotlivé názvy mořských komínů jsou pak Stóri Drangur („Velký mořský komín“) a Lítli Drangur („Malý mořský komín“). Drangarnir je možná nejznámější skalní útvar Faerských ostrovů a mezi turisty je velmi populární.

Pokud se chcete k útvarům dostat blíže, můžete využít jeden z lodních výletů, pokud vám stačí kochat se z pevniny, ideálním místem je pobřežní vesnice Bøur.

Muzeum umění v Sanduru

Toto překrásné muzeum umění bylo v Sanduru postaveno architektem J. P. Gregoriussenem na základě plánů Sofuse Olsena. Galerie sídlí v Olsenově rodné vesnici a má za úkol představit díla faerských umělců. Pro veřejnost otevřela své prostory v roce 2005 při příležitosti 92. narozenin svého donátora a zdejšího rodáka.

Mezi vystavované umělce patří mj. S. J. Mikines, Janus Kamban či Ingálvur av Reyni.

Kirkjubømúrurin

Nejvýznamnější středověkou památku celého regionu najdeme na ostrově Streymoy. Je jí Katedrála svatého Magnuse resp. její zřícenina. Dnes zde mohou návštěvníci obdivovat pouze ruiny, ale jsou zasazeny do zdejší krajiny tak kouzelně, že se coby mávnutím kouzelného proutku takřka ocitnete ve středověku. Období výstavby se odhaduje zhruba na rok 1300. Dříve panovaly mezi výzkumníky dohady, zda katedrála byla vůbec někdy dokončena a využívána ke svým účelům. Dle posledních teorií dokončena byla, nicméně věřícím sloužila jen krátkou dobu. Kvůli reformaci v roce 1537 došlo ke zrušení faerské diecéze a od té doby katedrála začala chátrat.

Ostrovy se staly nezávislou diecézí v roce 1111, ale po zmíněné reformaci byl poslední katolický biskup v roce 1538 popraven. Katolická církev byla obnovena poté až v roce 1931 jako součást biskupství v Kodani. Státní církví je protestantská faerská lidová církev. Katolíků žije na ostrovech jen pár set a jejich centrem se stal kostel Mariukirkjan v Tórshavnu, je to také jediný katolický kostel na celém souostroví.

Kirkjubømúrurin

Gjógv

Gjógv je vesnice ležící na severovýchodním cípu ostrova Eysturoy, necelých 70 km od Tórshavnu. Osada měla již od středověku silnou rybářskou tradici. Její název se překládá jako „Rokle“. Ta opravdu leží nedaleko vesnice a měla pro ni velký význam. Soutěska je zaplavená mořem a byla vesničany využívána jako přírodní přístav a relativně klidný úsek jinak povětšinou rozbouřeného moře. Až dolů k vodě vedou dnes schody, a tak si v oceánu můžete bezpečně smočit ruce a zakusit „osvěžující“ Atlantik. V osadě je zhruba 50 domů a obyvatel zhruba také tak. Nicméně osada je vybavena kostelem (1929), školou (1884) a dokonce i továrnou na výrobu prefabrikovaných betonových prvků. V této odlehlé vesnici najdete také penzion Gjáargarður. A rozhodně se nezapomeňte zastavit u nejstaršího domu vesnice – Jógvansstova.

Cesta z hlavního města Tórshavn do Gjógv trvá necelou hodinu.

Trøllkonufingur

Trøllkonufingur je 313 m vysoký skalní ´Trolí prst´, který vypadá, jako by vyrůstal přímo z oceánu. Trøllkonufingur je tyčící se skalní útvar na ostrově Vágar nedaleko vesnice Sandavágur. Legenda říká, že Trøllkonufingur je prstem čarodějnice, která chtěla mrštit Faerské ostrovy na Island. Když přišla k moři jižně od Vágaru, vyšlo slunce, ona zkameněla a spadla do oceánu. Byla tak velká, že když dosáhla na dno moře, měla zadní část hlavy a prst nad hladinou. Zadní část její hlavy je prý ostrov Koltur.

Do roku 2022 je známo pouze 11 lidí, kteří na prst vyšplhali. Traduje se, že jako první v roce 1844 vylezl na Trøllkonufingur člen dánského královského doprovodu při návštěvě krále Frederika na ostrovech. Když však slézal dolů, uvědomil si, že nahoře nechal jednu ze svých rukavic. Rozhodl se tak znovu vyšplhat nahoru, byl však již unavený, zakopl a zabil se.

Dobrým místem pro zakončení vaší procházky k Trøllkonufingur je rozhodně kavárna Fiskastykkið. Jejich dorty jsou vážně lahodné!

Nólsoy

Na ostrově Nólsoy, který se nachází naproti hlavnímu město Tórshavnu, najdeme dva majáky. Menší, umístěný na Borðutanga, je vidět z Tórshavnu. Zatímco větší maják byl postaven v roce 1893 na jihovýchodním pobřeží na místě zvaném Tumbin. Je výjimečný v tom, že je jedním z nejsilnějších na světě, světlo je vidět daleko na oceánu. Pokud nemáte vody stále dost, můžete se v jižní části ostrova zastavit ještě u jezera Halavatn.

Na ostrov se dostanete po 20 minutách jízdy trajektem z Tórshavnu. Túra z vesnice v Nólsoy k majáku pak zabere zhruba 2,5 hodiny v každém směru.

Trøllkonufingur

Eiði

Eiði je velice malebná vesnice s barevnými domky na ostrově Eysturoy. Na zdejší poměry je obec relativně zabydlená, žije zde přibližně 800 obyvatel.

Eiði, nejprve osídlená Vikingy v 9. století, byla kdysi dokonce druhým největším městem na Faerských ostrovech. Město se dodnes orientuje především na rybolov.

Vesnický kostel, který byl postaven v roce 1881 dle projektu dánského architekta Hanse Christiana Amberga, má krásný malovaný interiér a na trámech zde visí modely votivních lodí. Tyto lodě, které mají zajistit bezpečí místních obyvatel na moři, jsou na Faerských ostrovech běžným výjevem. Oceán a vše, co se kolem něj točí, je zde zkrátka všudypřítomný a součástí každodenního života většiny Faeřanů.

Sportovním nadšencům by neměla uniknout procházka kolem krásného jezera na sever od vesnice, ta návštěvníky zavede k bývalému fotbalovému hřišti Eiði, které se úžasně nachází mezi jezerem a skalnatým pobřežím. Bývalo označováno jako nejosamělejší a nejkrásnější fotbalové hřiště na světě. Kdo ví, kolik špatně kopnutých míčů skončilo rovnou v oceánu. Dnes je tady možné v létě kempovat. A zdejší tým EB/Streymur (vznik 1993) má nyní hřiště nové.

Zajímavostí obce je, že je rodištěm tří fotbalových hráčů – resp. dvou hráčů a jedné hráčky národních týmů – narodili se zde Hans Pauli Samuelsen, Arnbjørn Hansen a Doris Olafsdóttir.

Sørvágsvatn

Sørvágsvatn nebo také Leitisvatn je největší jezero na Faerských ostrovech. Leží v jižní části ostrova Vágar a jeho rozloha je 3,43 km². Sørvágsvatn je známý z fotografií zejména pro optickou iluzi, kterou zde oceán a jezero vytvářejí. Vypadá to totiž, jako by se jezero vznášelo nad oceánem.

Z jezera odtéká do Atlantského oceánu impozantní 30 m vysoký vodopád Bøsdalafossur. Na východ od jezera je 142 m vysoký útes Trælanípa („Útes otroků“). Říká se, že svůj název dostal v době Vikingů, kdy byli otroci shazováni z hory.

Nix

Pokud se chcete na chvíli dostat do blízkosti faerských legend a mýtů a všech zdejších nadpřirozených bytostí, zajděte se podívat na sochu Nixe. Ta se nachází na jezeře Leitisvatn na ostrově Vágar hned vedle letiště. Večer jekůň osvětlen reflektory v různých barvách. Nix neboli faersky Nykurin je nebezpečný vodní tvor, který lidi láká a následně je vtáhne do jezera. Buďte ostražití, protože prý žije skoro ve všech faerských jezerech. Může měnit podobu, což může být zrádné a jakmile se jej dotknete, jste ztraceni. Ovšem legenda praví, že existuje jedna možnost, jak se z jeho spárů ještě před tím, než vás odvleče do vody, dostat. Rychle zakřičte nahlas jeho jméno a Nix ztratí svou moc!

Fjallavatn

Druhým největším jezerem celého souostroví je Fjallavatn, které najdeme také na ostrově Vágar. Má rozlohu 1,03 km² a rozkládá se 80 m nad hladinou moře. Od Atlantského oceánu je oddělen pouze malým potůčkem. Od roku 1983 je Fjallavatn chráněnou přírodní oblastí. Pro nadšence do severské pěší turistiky je zde ideální túrou trasa od jezera k severnímu pobřeží. Ta vede přes oblast jménem „Norð á Munna“ a je v létě populární túrou místních obyvatel. Dá se říci, že obzvláště v nejdelší den v roce, tj. 22. června, je zde skoro hlava na hlavě. Ovšem myšleno na faerské poměry. Unikátem túry v tento den je, že během ní můžete pozorovat západ i východ slunce, které nastávají v krátkém časovém úseku za sebou. Je to faerská tradice podniknout nějakou túru v tento den a mnozí Faeřané ji s nadšením dodržují.

Pokud před turistikou preferujete spíše statičtější zábavu, jezero nabízí příjemné chvilky strávené s prutem v ruce. Fjallavatn je totiž plný pstruhů a navíc zde najdete 100% klid. Kvůli odlehlosti místa zde mnoho rybářů nebývá.

Vesnice Eiði.

CO VIDĚT V TÓRSHAVN

Tórshavn

Tórshavn je přístav a hlavní město Faerských ostrovů. Nachází se na jižním cípu ostrova Streymoy, největšího z celého souostroví. Tórshavn byl založen v 10. století, nicméně ještě mnoho set let poté nezažil žádný významnější rozmach. Název města pochází od boha bouře a blesků, který dominuje severské mytologii a od skandinávského slova pro přístav – „havn“, znamená tedy doslova "Thórův přístav". Na znaku města dokonce najdeme Thórovo kladivo Mjölnir. V samotném Tórshavnu žije asi jedna čtvrtina celkové populace Faerských ostrovů (asi 13 000 obyvatel). Má dobré silniční spojení s dalšími osadami na Streymoy a trajekty jej efektivně spojují také s ostatními ostrovy. Jeho hlavním průmyslovým odvětvím je rybolov. Tórshavn má střední školy, univerzitu Fróðskaparsetur Føroya a sídlí zde i faerská televize Kringvarp Føroya (KvF) a samozřejmě vláda a parlament.

Svartifossur

Svartifossur v překladu znamená „Černý vodopád“ a je to kaskáda, která se nachází 2 km severně od starého města Tórshavn na říčce Hoydalsá. Tento vodopád je však ideální navštívit po deštivějším období, pokud nastane náhodou období bez srážek, vodopád vysychá a je v něm pouze málo vody.

Tinganes

Tinganes je historické místo souostroví a je součástí dnešního Tórshavnu. Označení v překladu znamená „parlamentní molo“ nebo „parlamentní místo“. Dnes rozděluje Tinganes přístav na dvě části - Eystaravág a Vesteravág.

Parlament se zde sešel poprvé za dob Vikingů, když norští kolonisté umístili svůj Ting (parlament) právě na toto místo v první půlce 9. století.

Løgting se od těch dob již přestěhoval na sever města, ale na Tinganes dnes sídlí místní vláda. Ta našla útočiště v budově Skansapakkhusið. Nejstarší domy v historickém jádru Tinganes resp. Tórshavnu najdeme v uličce Gongin.

Mnoho domů na poloostrově Tinganes bylo postaveno v 16. a 17. století.

Thórshavn centrum.

Tjóðsavnið

Národní muzeum Tjóðsavnið nabízí svým návštěvníkům stálou indoor expozici a také své open air muzeum. Můžete se zde ponořit do tajů zoologie, botaniky, tradic, umění, archeologie, historie a obecně života na Faerských ostrovech.

Mezi exponáty, které rozhodně nesmíte minout, patří např. tradiční faerské veslice či kompletní sbírka legendárních lavic Kirkjubøur z 15. století. A pokud máte blízko k vikingské historii, zde vaše srdce jistě zaplesá!

Prvním open air muzeem je Hoyvíksgarður. To se nachází kousek od Tórshavnu a od krytých exhibičních prostor Národního muzea sem dojdete pěšky. Zde můžete prozkoumat původní faerskou farmu včetně stájí a všech hospodářských budov. Legenda říká, že farma se původně nacházela v Kúrdaluru, ale byla přemístěna na současné místo farmářem, který převzal farmu v roce 1772.

Druhou open air expozicí Národního muzea je velrybářská stanice Við Áir, kterou založila v roce 1905 norsko - skotská společnost Christian Salvesen & Co, která ji spravovala do roku 1930. Dnes je velrybářská stanice významným průmyslovým dědictvím a najdeme ji kousek od vesnice Hvalvík.

Katedrála

Svěže bílá katedrála v Tórshavn je druhým nejstarším existujícím kostelem na Faerských ostrovech. Byla postavena v roce 1788 a od roku 1990 je sídlem faerského biskupa. Stojí hned u historického poloostrova Tinganes a je dominantou této zóny. Nicméně nečekejte žádný kolos, katedrála je menších rozměrů, ale velice hezká. Tuto bílou budovu s hodinovou věží zkrátka rozhodně nepřehlídnete.

V roce 1865 došlo v kostele k přestavbě a i v budoucnu byl rozšiřován. V roce 1935 byl chór rozšířen o čtyři m a postavena nová sakristie. V roce 1968 byl opět chór rozšířen - o kancelář a další vedlejší místnosti. Vlastní loď obsahuje 44 lavic, ochoz pak 14.

Na severní stěně lodi je osazen oltářní obraz z roku 1647 s obrazem Poslední večeře.

Zvon katedrály byl údajně získán v roce 1708. Pochází z lodi 'Norske Löve', která v Lambavíku ztroskotala roku 1707. Je zdoben palmami a nese nápis: „Danscke Ostindische Compagnies Scheb Nordische Löwe“ (Loď Dánské Východoindické společnosti Nordische Löwe, 1704) a najdeme zde i monogram společnosti. Zvon je 30 cm vysoký, průměr vnějšího ráfku je 41,5 cm.

Listasavn Føroya

Listasavn Føroya je národní galerií souostroví a návštěvníci zde mohou potěšit své oko a mysl od roku 1989. Nachází se v hlavním městě Tórshavnu a má za cíl představit to nejlepší z uměleckých děl Faerských ostrovů. Její útroby ochraňují zhruba 2500 děl, především malby, ale také grafiky, sochy či textilie. Nejstarší díla jsou z 30. let 19. století a sbírka sahá až do současnosti. Veškeré informace o vstupu do galerie.

Tórsvøllur

Pokud jste sportovním fanouškem, konkrétně tím fotbalovým, určitě byste se neměli ochudit o návštěvu zdejšího stadionu. Najdeme jej od roku 1999 v Gundadalur v Tórshavnu. Stadion pojme 5 000 lidí a nabízí povrch s umělou trávou, na kterém se mohou hrát mezinárodní fotbalové zápasy.

V srpnu 2011 byly instalovány světlomety v rozích hřiště, které byly poprvé oficiálně použity pro fotbalový zápas mezi Faerskými ostrovy a Itálií dne 2. září 2011. Bohužel ani ty nepomohly faerskému týmu k vítězství a Itálie vyhrála 1:0.

Katedrála v Tórshavn.

CO ROZHODNĚ NA FAERSKÝCH OSTROVECH ZAŽÍT

Polární záře

Tento přírodní jev vám bezesporu vyrazí dech. Kam se hrabou ohňostroje! Vidět polární záři znamená mít velké štěstí, ale štěstí rozhodně můžete jít naproti, pokud se na Faerské ostrovy vydáte v zimním období. Polární záře, na severní polokouli zvaná aurora borealis, na jižní pak aurora australis, jsou výrazné světelné pásy, oblouky či pruhy viditelné na obzoru ve vyšších zeměpisných šířkách. Barvy, které můžete na nebi spatřit, se pohybují od světle zelené přes růžovou až po méně obvyklé odstíny fialové, modré či červené. Odlišné barvy jsou dány excitací atomů různých prvků, například kyslík způsobuje zelenou barvu a dusík zase modrou nebo červenou.

Každopádně hlavními aktéry celého jevu jsou slunce, částice (protony, elektrony) a jejich erupce a magnetické pole Země. Polární záře je nejlépe pozorovatelná v polárních oblastech, kromě Faerských ostrovů také na Islandu, v severních částech skandinávských zemí či například na Aljašce a v Kanadě. Zajímavostí je, že tento fenomén byl zachycen dokonce i v České republice, a to v březnu roku 2015.

Faerské ostrovy jsou skvělým místě k pozorování polární záře, ty nejlepší měsíce pro spatření tohoto jedinečného jevu jsou listopad, prosinec, leden a únor.

Á grynnuni

Festival se koná každoročně 5. května a je oslavou darů moře. Název „Ein dagur á grynnuni“ ve faerštině znamená „Den na břehu moře“. Akce se koná v centru Tórshavnu a návštěvnost bývá opravdu vysoká, míří sem místní i turisté. Můžete zde ochutnat opravdu lahodně upravené ryby a mořské plody čerstvě vylovené z Atlantiku. Bonusem je, že nabízené pokrmy jsou sponzorovány faerskými rybářskými společnostmi z celé země a jsou podávány zdarma! Vstup a mnoho nabízených aktivit je také zdarma.

Voxbotn

V červnu ožívá Tórshavn přípravami na Voxbotn. Je to 12 hodinový non stop hudební festival, který vás jistě zahřeje na těle i na duši. A že se to někdy ve zdejších klimatických podmínkách může hodit!

Koncerty se konají podél mola a na náměstí Vágsbotn a jeho okolí. Pozadí jachet a lodí pohupujících se v přístavu a starých pestrobarevných skladišť, které lemují přístav, jsou dokonalou kulisou.

Ólavsoka

Tento svátek začíná v předvečer dne svatého Olafa, tj. 28. července. Slaví se po dobu 2 dnů a oslavy jsou součástí letního faerského festivalu. Král Olaf II. je pro Faeřany významný především tím, že přinesl na ostrovy křesťanství.

Olaf II. Haraldsson (Ólavur Halgi ve faerštině) byl norským králem v letech 1015 až 1028, v roce 1030 pak zemřel v bitvě u Stiklastað v Norsku. Existuje mnoho ság o zázracích, které Olaf vykonal, do roka po své smrti byl dokonce prohlášen za svatého. Krátce poté byla nad jeho hrobem postavena katedrála Nidaros v Trondheimu (Norsko). Jeho svatost přivedla do katedrály mnoho poutníků a podpořila široké přijetí křesťanského náboženství v Norsku, jehož součástí byly v té době i Faerské ostrovy. Svatý Olaf se stal patronem Norska.

Během Ólavsoky zažijete a spatříte pravou faerskou kulturu... od tanců, hudby, průvodů, proslovů až po sportovní utkání a tradiční řetězový tanec. Proto pokud se budete na ostrovech nacházet koncem července, rozhodně si tyto slavnosti nenechte ujít!

G! Festival

Tento hudební festival je bezesporu jednou z největších akcí na Faerských ostrovech a přitahuje mnoho turistů. Slaví se vždy po dobu 3 dnů v červenci. Je to divoká party, kterou byste v této poklidné krajině ani nečekali. Každopádně G! se liší od jiných festivalů konaných po celé světě, a to svou atmosférou. Koná se ve vesnici Syðrugöta (400 obyvatel) na ostrově Eysturoy. Zde jsou vystavěna festivalová pódia, a to přímo na pláži, na louce a na fotbalovém hřišti, přímo pod okny domů. Místní obyvatelé to však kupodivu vítají a na návštěvníky se těší. Panuje zde takřka domácí atmosféra. Rozhodně zde nečekejte anonymitu a neosobnost. G! Však nabízí ještě přidanou hodnotu, a tou je samozřejmě okolní krajina a dechberoucí výhledy.

Faerská rodina.

PROJÍŽĎKA NA FAERSKÝCH PONÍCÍCH

Pokud toužíte spatřit přírodu Faerských ostrovů z jiné perspektivy, a to ze sedla koně, zkuste zdejší farmu.

Faerské koně.

FAUNA A FLORA FAERSKÝCH OSTROVŮ

Fauna a flora Faerských ostrovů je logicky dána jejich odlehlou geografickou polohou a podnebím, které zde panuje. Suchozemských savců (na ostrovech se z řad savců vyskytují především ovce) zde nenalezneme mnoho, zato mořských živočichů a mořských ptáků je zde nespočet. Zajímavostí může být, že kromě žab se na ostrovech nevyskytují žádní obojživelníci!

Na březích a v moři jsou nejčastěji ke spatření roztomilí tuleni kuželozubí. Dále od břehů pak zdejší vody brázdí velryby, zejména kulohlavci, sviňuchy, plejtvák obrovský či vorvaňovec. Z ptačí říše jsou nejpočetnějšími zástupci buřňáci, všudypřítomní papuchalci a ústřičníci.

Co se týká flory, na ostrovech neexistují lesy. Povrch je dokonale pokryt trávou, která se prolíná s andělikou lékařskou či blatouchem bahenním – národní rostlinou.

Papuchalkové.

PODNEBÍ

Počasí na ostrovech je přímořské a velmi proměnlivé. Zásadní ráz počasí nejvíce ovlivňuje Golfský proud. Přístavy v zimě nikdy nezamrzají a zimy jsou mírné. Průměrná teplota se pohybuje od 3 °C v zimě do 11 °C v létě. Na Faerských ostrovech je v průměru 280 deštivých dnů do roka. Nejsušší měsíce jsou květen a červen, oproti tomu zmoknete skoro s jistotou v období od října do ledna. Průměrný roční úhrn srážek je 1500 mm. Sněhové srážky jsou na ostrovech malé.

Návštěvníci souostroví musí typicky počítat se vším – se slunečními paprsky, deštěm, mlhou i větrem.

Graf počasí, Faerské ostrovy.

CO NA FAERSKÝCH OSTROVECH OCHUTNAT

Faerské tradice v oblasti jídla sahají více než tisíc let do doby, kdy se na ostrovech usadili první norští Vikingové. V té době byly zdroje pro přípravu pokrmů omezené, skládaly se zejména z ptáků, malé vegetace v údolích a ryb a velryb ve zdejších fjordech. Vikingové však na ostrovy dovezli ovce, dobytek a také obilniny. Základní složky tehdejší potravy zůstaly dodnes prakticky nezměněné a stále jsou využívány především lokální zdroje. Faerská kuchyně je bohatá na živiny a vitamíny, které tělu dodají vše potřebné pro život v náročných přírodních podmínkách. Speciální klima však přineslo Faeřanům také nové invence v oblasti gastronomie. Díky dokonalé kombinaci prakticky konstantních nízkých teplot a větru a vysoké koncentraci soli ve vzduchu vyvinuli zdejší obyvatelé speciální bezsolnou metodu konzervování masa a ryb tzv. ræst. Tato tradice zahrnuje věšení masa a ryb na otevřeném prostranství a poté v sušárnách tzv. hjallur.

Pokud chcete ochutnat moderní faerskou gastronomii, navštivte některý z vyhlášených místních podniků. Ještě donedávna na ostrovech sídlila i dvěma michelinskými hvězdami oceněná restaurace KOKS. Ta se však v roce 2022 přesunula dočasně do Grónska. Návštěvníci KOKSu zde oceňovali 17- ti chodové degustační menu a speciality jako mořské ptáky zabalené v palačince. První hvězdu si podnik vysloužil v roce 2017 a je považován za nejodlehlejší michelinskou restauraci na světě.

Skerpikjøt

Druh větrem vysušeného skopového masa je pochoutkou Faerských ostrovů. Někdy bývá vzdáleně přirovnáváno k šunce serrano či prosciutto crudo. Tajemstvím kvality masa je venkovní teplota vzduchu.

Garnatálg

Garnatálg je tradiční pokrm z Faerských ostrovů. Vyrábí se hnětením střevního tuku z ovcí a vyráběním hrudek. Ty se pak suší na vzduchu v sušárně "hjallur" a fermentují. Garnatálg se podává nakrájený na plátky, často jako příloha k rybám, zejména „ræstur fiskur“. Nebo lze podávat i s bramborami.

Jehněčí

Tvøst og spik

Tvøst og spik je typické jídlo Faerských ostrovů. Tvøst og spik se skládá z masa velryby kulohlavce, tuku a brambor.

Pivo

Nejstarším pivovarem na Faerských ostrovech je Föroya Bjór. Je v provozu od roku 1888! Pivo odtud si rozhodně nenechte ujít!

Heimablídni

Pravděpodobně nejlepší způsob, jak skutečně zažít jakoukoli kulturu, je zaplést se do hovoru s místními obyvateli.

Faerská fráze „Heimablídni“ se překládá přímo jako „domácí pohostinnost“ a na všech ostrovech si můžete vychutnat autentické a intimní kulinářské zážitky v domovech zdejších obyvatel. Celkový zážitek však dotváří samozřejmě také nahlédnutí do tradičních domácností, rozhovor se starousedlíky a často oboustranně příjemně strávený čas. Místní uvítají si s někým promluvit a hrdě vypráví příběhy, které se váží k dané lokalitě. Paní domu samozřejmě rády excelují se svou kuchyní a jsou spokojené, když hostům chutná. Heimablídni je více než gastronomický prožitek!

Věřte, že často domácí kuchyně a domácí prostředí předčí i michelinskou restauraci.

Někdy si Heimablídni dohodnete přímo „na ulici“, jindy je nutné objednat se přes agenturu.

TIP: Pokud si chcete udělat romantický večer v srdci starého Tórshavnu, užívat si vřelou pohostinnost Faeřanů a ochutnat zdejší lahodné skopové či mořské plody, zajděte do restaurace Áarstova.

Tradiční oběd.

DOPORUČENÍ:

Hotel: Hotel Hafnia v Tórshavnu, cena pro 2 osoby se snídaní cca 4500 Kč/noc.

Letenky: dostat se na Fareské ostrovy lze mnoha leteckými společnostmi, letenka se dá pořídit již od 9000 Kč například s Air France a následně z Paříže s Atlantic Airways. V současné době neexistuje mezi Prahou a Faerskými ostrovy (letiště Vágar) přímé spojení, proto počítejte s jedním, někdy dvěma mezipřistáními. Časový posun oproti České republice je - 1 hodina.

Dokumenty: při cestě na Faerské ostrovy není vyžadován ani test PCR ani doklad o očkování, vstup do 90 dnů je pro občany České republiky možný bez víza. Je vhodné cestovat s pasem, nedoporučuje se jet pouze s občanským průkazem.

Restaurace Áarstova v Tórshavnu.

PRAKTICKÉ INFORMACE

Rychlostní limity na Faerských ostrovech jsou následující:

50 km/h v obcích

80 km/h mimo obce

Vzdálenosti mezi Tórshavn a dalšími zajímavými místy v okolí:

· Tórshavn – Vágar Airport - 45km

· Tórshavn – Múlafossur - 60 km

· Tórshavn – Tjørnuvík - 60 km

· Tórshavn – Saksun - 50 km

Sørvágsvatn

Sušené ryby.

Všechny články autora

Petra Špačková

Petra absolvovala česko-italské gymnázium a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde vystudovala mezinárodní vztahy. Mluví italsky, anglicky, německy a trochu španělsky. Pracovala coby analytik v Kanceláři prezidenta republiky a na mateřské se věnovala překladům z/do italštiny. Má manžela a dvě dcery a nemyslí si, že děti by byly při cestování jakoukoli překážkou. Naopak, společně navštívili již všechny kontinenty a Petra projela přes 50 zemí světa. V zahraničí se nezaměřuje v prvé řadě na památky, ale především na běžný život a pozorování místních obyvatel, ať už se jedná o uspěchané businessmany v Tokiu či rozjímavé surfaře na Gold Coast. Věří, že právě povaha obyvatel utváří ráz a pověst dané země. Miluje zvířata a při každé cestě se snaží s těmi místními, ideálně endemity, setkat. Petra ráda lyžuje a umí ocenit dobrou kávu. Petra začala psát zajímavé Blogy z celého světa pro CK SEN v roce 2022.

Blog - všechny články Katalog poznávacích zájezdů

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací

Faerské ostrovy: Průvodce, zajímavosti a co všechno vidět?

HISTORIE A POLOHA FAERSKÝCH OSTROVŮ

Nejstarší parlament na světě? Možná!

ZAJÍMAVOSTI FAERSKÝCH OSTROVŮ

CO VIDĚT NA FAERSKÝCH OSTROVECH

Mykines

Kalsoy

Kallur

Múlafossur

Gásadalur

Saksun

Fossá

Tjørnuvík

Drangarnir

Muzeum umění v Sanduru

Kirkjubømúrurin

Gjógv

Trøllkonufingur

Nólsoy

Eiði

Sørvágsvatn

Nix

Fjallavatn

CO VIDĚT V TÓRSHAVN

Tórshavn

Svartifossur

Tinganes

Tjóðsavnið

Katedrála

Listasavn Føroya

Tórsvøllur

CO ROZHODNĚ NA FAERSKÝCH OSTROVECH ZAŽÍT

Polární záře

Á grynnuni

Voxbotn

Ólavsoka

G! Festival

PROJÍŽĎKA NA FAERSKÝCH PONÍCÍCH

FAUNA A FLORA FAERSKÝCH OSTROVŮ

PODNEBÍ

CO NA FAERSKÝCH OSTROVECH OCHUTNAT

Skerpikjøt

Garnatálg

Tvøst og spik

Pivo

Heimablídni

DOPORUČENÍ:

PRAKTICKÉ INFORMACE

Petra Špačková

Mám zájem o "Speciální akci" na poznávací zájezdy do celého světa se SLEVOU AŽ 35%.