Norsko - polární záře za polárním kruhem komfortněji

Zimní cesta do metropole severního Norska, do města Tromso, 350 kilometrů za polárním kruhem a hledání polární záře.

  • polární záře
  • Tromso – Paříž severu
  • 350 km za polárnim kruhem
  • Husky safari
Čti více

Tel.: 224 250 138, 608 482 877   |   Email: cksen@cksen.cz

Termíny a cenyProgram a mapaFotogalerieReference klientůZážitky ze zájezduTOP místa zájezdu

Cena zahrnuje:

mezinárodní letenku, letištní poplatky, ubytování ve 3* hotelu, snídani, SEN průvodce, pojištění proti insolventnosti

Cena nezahrnuje:

ostatní stravu, fakultativní aktivity, poplatek za zavazadla cca od 1 820 Kč/osoba

Doplňkové služby - SEN premium

1. den:

Odlet na sever. Přílet do největšího města severního Norska. Zachovalé dřevěné domky, kapela Röyksopp a vzpomínky na dobyvatele severního pólu. Velmi rychle pochopíte, proč se kdysi přezdívalo Paříží severu. Na kultivovanost svých předků dnes navazují studenti nejsevernější univerzity na světě.

2. den:

Přicházíme v nejlepší době. Od 21. listopadu zde dva měsíce není vidět slunce. Dnes první den číháme na polární záři. Vyvezete se lanovkou nad město nebo to vyjdete po svých? Polární záři vám garantovat nedokážeme, ale v Tromso je šance skutečně vysoká.

3. den:

Celodenní fakultativní výlet na venkov. Nebo dáte přednost posezení u pivka z nejsevernějšího pivovaru světa? Jsme ve střehu. Spatříme dnes nebeské divadlo? V lednu máte možnost uběhnout polární noční půlmaraton. Příjemných mínus sedm, lehoučké sněhové vločky, trasa osvícená loučemi. Úžasný zážitek.

4. den:

Rozlučka se severem a odlet domů.

Norsko - polární záře za polárním kruhem
<
>

Norsko polární záře – splnění jednoho životního snu

Fascinace polární září a moje touha vidět to nebeské divadlo na vlastní oči nezadržitelně rostla rok od roku stále více. Najednou se však na stránce CK SEN objevil zájezd pro mne časově nenáročný. Na dalekém severu v krásném Tromso jsem se setkala se zimou jako z pohádky, příjemně svěží, půvabně sněhobílou, okouzlující romantickou. Nedotčenou přírodu arktických fjordů, kde vesnice sestává jen z několika dřevěných domků, zkrášleno vánoční výzdobou, kterou byla velká bílá hvězda v oknech. Tak jednoduché, a tak hezké! A tam, uprostřed ničeho, náš guide z piknikového stolu při cestě smetl 20 cm sněhu, aby nám tam nabídl horkou čokoládu po návštěvě nejvzdálenějšího ostrůvku Sommarøy. Další den Husky safari v drsné ale podmanivé horské krajině, daleko od města, to nekonečné ticho narušoval jen štěkot a vytí štíhlých husky psů. Ti už v postroji, nastoupení v spřežení, nedočkavě čekali na nás, turisty, zachumlaných v teplých kombinézách a usazených na saních, aby se mohli proběhnout tundrou a ukázat nám nejen tu krásu kolem, ale i svou sílu, vůli, přátelskost a radost z pohybu a spokojenost z výkonu. Našemu sáňkování se soby přihlížely pouze hvězdy a měsíc. Tma, ticho, a jen kroky huňatých sobů vedle našich saní, to je ta správná chvíle vypnout, ponořit se do svých myšlenek a pocitů, nechat se unášet kouzlem arktické noci. Ale na vrcholu této laviny zážitků stojí, jak jinak, samotná polární záře Aurora borealis. Ukáže se nám? Jaká bude? Jak dlouho? Kdy? A bude vůbec? Napětí rostlo, dokud někdo zvenku nezavolá: Záře! Vyběhneme, stavíme foťáky na trojnožku, radujeme se. Že to vyšlo, že to čekání za to stálo! A o pár hodin později, když už všichni přestali věřit v další Aurora, tehdy se obloha z ničeho nic přenádherně rozzářila a roztancovala a pod ní zavládlo spontánní vzrušení, nefalšované emoce, štěstí hluboko v duši ... A pro mě – splnění jednoho životního snu.
Když si k těmto úžasným a nevšedním zážitkům připočtu ubytování ve výborně situovaném hotelu, odkud bylo vše na skok a ty nejlepší snídaně na světě, přirozeně milých a vstřícných Norů a naši nápomocnou, ochotnou průvodkyni Danku, tak se z této cesty stal jeden z mých nejlepších SEN zájezdů, plný ohromné energie a asi ten nejintenzivnější ze všech! Děkuji za to, že jsem mohla zažít tuto zimní pohádku, která se stala skutečností. Danko, děkuji za to, že si sdílela se mnou to jedinečné nadšení z neopakovatelné atmosféry zářící noční oblohy. Nikolko, děkuji za všechny informace a rady před cestou, za Vaši podporu, trpělivost a super servis z base campu. Eleonor Kochová

Čti více

Cestou za polární kruh k původním obyvatelům Skandinávie

V rámci našeho zájezdu Norsko - Lofoty, Rusko se přesouváme ze zalidněné Evropy do nejzazší části Evropy - Laponska. Území, které definuje nehostinná tundra, rozlehlé lesy a nespočetná stáda sobů. Původní obyvatelé Skandinávie - Sámové (označení Laponci je politicky nekorektní) toto území osídlili už 6000 let před naším letopočtem. Zdrojem obživy pro původní obyvatele byl po staletí rybolov, lov zvěře a od 16.století chov sobů. Existence celé Sámské komunity se odvíjela od této domestikované zvěře. Pastýři za svými stády putovaly celoročně jejich přirozenými migračními cestami, na jaře k pobřeží a v zimě zas na pláň. Denně prošly i desítky kilometrů rychlostí až 50 km za hodinu. Noci trávili ve svých provizorních stanech zvaných lávvu nebo goahti - jde o dřevěnou konstrukci ve tvaru trojúhelníku, která je přikrytá kůží nebo tkanou vlněnou přikrývkou (dnes se již používají moderní přikrývky z vodě odolnějších materiálů). Obydlí se daly jednoduše přenést, či nově postavit. Komunity se sdružovali i ve velkých rodinných stanech, ohřívali se u ohně a vařili si jídla převážně ze sobího masa. Mrazivé zimní noci trávili ve stabilnějších obydlích zvaných gamme – byli to zarostlé chatky s travnatou střechou postavené ze dřeva, březové kůry, rašeliny a kamene. Nejenže byly výhřevné, ale při dobré péči vydržely i 60 let! Sámové putovaly za svým stádem. Šli tam, kam šli sobi a dopomáhali si lyžemi či sáňkami. Ze zvířete zužitkovali všechno - maso, mléko, kůži, srst, paroží, vnitřnosti, srdce, krev, oči, či kopyta. V centru života a existence Saamů se vše odvíjelo od sobů. Proto otázka: "Kolik vlastníte sobů?" Je absolutně nemístná. Je to jakoby se Vás někdo zeptal, kolik vyděláváte. Sámové byli zruční ve vlastnoručně vyrobených výrobcích a postupně se naučili, jak si vyrábět předměty denní potřeby: oblečení, boty, či deky z tohoto unikátního zvířete. Sámské suvenýry zvané duodji si dodnes můžete zakoupit v mnoha Sámských obchůdcích. Dnes můžeme už jen smutně poznamenat, že jen 10% Saamů se věnuje chovu sobů. Většina z původních obyvatel Skandinávie pracuje v turistice, prodává Sámské suvenýry nebo splynuly a začlenily se do moderní civilizace. Mnozí se také stěhují do větších měst, a tak zajímavosti o životě této národnostní menšiny se dozvídáme jen z muzeí. Výbornou zastávkou na našem zájezdu je norská vesnička Karasjok, kterou obývá až 90% Sámské populace. Prohlížíme si norský Sámský parlament a říkáme si o temném období, kdy Sámové byli utlačováni a diskriminováni. Pomalu se přesouváme k Sámskému skanzenu. Usmívá se na nás sluníčko, bundu jsme si nechali v naší SEN dodávce. Těžko uvěřit, že právě na tomto místě byla naměřena rekordně nejnižší teplota -51,4 ° C. Lístky do skanzenu nám prodává mladá Sámská dívka v tradičním oděvu, která je k nerozeznání od Norky – světlá pokožka, bílé vlasy a modré oči. Rozdává nám mapky a vysvětluje nám, co nás čeká. Nejprve jdeme do ohrady k sobům, které krmíme vysušenými lišejníky. Následně si prohlížíme vnější expozici Sámského obydlí a na závěr se přesouváme do nitra, kde nás čekají tři části: 1. představení Sámských tradičních kostýmů, výrobků a oděvů 2. krátký film o tom, jaký život kdysi Sámové vedly a jak se příchodem moderní doby věci změnily - používání sněžných skútrů či dokonce helikoptéry by bylo pár století dozadu nemyslitelné 3. Sámské divadlo s impozantními efekty, které pojednává o Sámských šamanských náboženstvích, mytologii a spojení s přírodou. Výborné interaktivní a naučné muzeum. Ozývá se hlad, a tak míříme naplnit si žaludky. My s CK SEN jsme si nenechali ujít možnost ochutnat Sámské tradiční jídlo Finnbiff. Jde o sušené sobí masíčko, tepelně zpracované a nakrájené na kousky v husté omáčce, podávané s bramborami a brusinkovým dresinkem. Někteří neodolali krémové a husté polévce ze sobího masa či lososa, pomaličku pečené na dřevě a na ohni. Vydatné jídlo jsme zapili místním pivkem a za doprovodu praskajícího ohýnku v autentické Sámské restauraci, postavené ve stylu "gamme", celkem zarostlé travnatým porostem, se vydáváme na dlouhou cestu k nejsevernějšímu bodu kontinentu. Nordkapp, těšíme se na tebe!

Čti více

Lovci Aurory

Kvalitní prohlídka města Tromsø je za námi, ale den pro nás zdaleka nekončí. Po prohlídce máme chvíli volno, které můžeme využít k odpočinku, večeři nebo nákupům. Večer ale vyrážíme na lov polární záře - jevu, kvůli kterému jsme sem do Tromsø cestovali. Po šesté hodině odcházíme z hotelu a směřujeme na místo, kde nás vyzvedne autobus. Ideální podmínky pro sledování žáru jsou jasná obloha, minimum světelného smogu. Proto musíme vycestovat za město, protože i takové "malé" město jako Tromsø produkuje hodně světla, hlavně v období Vánoc, kdy téměř všechny domy mají vánoční výzdobu. Agentura, se kterou léta CK SEN spolupracuje, má několik kempů v okolí města, které jsou vhodné pro pozorování Aurory, a proto vždy umí vybrat to správné místo v ten daný den. Auroru Vám bohužel nikdo nezaručí na 100%, stále má rozhodující slovo počasí, ale celý tým udělá maximum, abyste záři viděli. Dnes je nad městem hodně oblačnosti, a proto cestujeme až téměř hodinu a půl severozápadně na jeden malý ostrov. V těchto místech už je oblačnost minimální, a tak tu zůstaneme a zkusíme naše štěstí. Polární záře může mít různou intenzitu, ale ve většině případů není viditelná pouhým okem. Proto je dobré mít dobrý fotoaparát, zrcadlovku případně mirrorless, v případě mobilů mít možnost měnit nastavení. Důležitá je hlavně dlouhá uzávěrka. Přicházíme na místo, kde už začíná skutečná severská tma, jen v pozadí pár drobných světýlek od rodinných domů. "Na tomto ostrově žije přibližně 300 lidí" dozvídáme se. Nyní nám, jako správným lovcům, zbývá už jen čekat. Nachází se zde dřevěný dům, o který se stará místní dvojice, Oliver s manželkou. Uvnitř nás čeká vytopená místnost, teplé nápoje (káva, čaj, čokoláda) a něco na zub, jako například typický norský snack - "palačinka" lefse (plněná sýrem a skořicí). Příjemné čekání na záři. Někteří čekají venku, sledují aktuální počasí a různé aplikace. A najednou, přiběhne dovnitř naše lokální průvodkyně a fotografka Eli se slovy: "pojďte ven, vidíme polární záři". Pouhým okem téměř neviditelná, ale fotoaparáty jsou připraveny a Eli už vesele fotí lidi se žárem v pozadí. Jsme nadšeni, že náš lov skončil úspěšně. Po nějakém čase záře mizí a my víme, že je čas se vrátit. Nastupujeme do našeho autobusu a směřujeme zpět do Tromsø. Takový zážitek si budeme pamatovat do konce života.

Čti více

Psí spřežení – svezete se?

Opouštíme náš hotel a směřujeme na místo, kde nás vyzvedne autobus. Dnes máme na programu Husky safari . A toto je aktivita, kterou musíte na severu Norska vyzkoušet. Odjíždíme mimo město, asi 45 min od města, kde se nachází chovná stanice Husky-ů, která se zaměřuje na mushing, a tedy dopravu pomocí pejsků, jinak řečeno psí spřežení. Aktuálně mají 139 psů, kteří jsou plní energie a rádi ji ze sebe dostanou běháním, mazlením a tažením spřežení. Po příchodu dostáváme úvodní instruktáž, jak takové saně ovládat, jak zabrzdit a na co dávat pozor. Když už se všichni cítíme jako rodilí Musheři (ti, kteří řídí spřežení), oblečeme si kombinézy a můžeme vyrazit (v případě zájmu mají i zimní boty, rukavice a čepice). Saně jsou pro dvě osoby - jeden řídí a druhý se veze. Toto pořadí se během samotné jízdy mění. Procházíme krásnou panenskou norskou přírodou, po čerstvém sněhu, který napadl dopoledne. Přichází stoupání - psům trochu pomůžeme. Přichází klesání - brzdíme. Jsme tým, a spolupráce musí být. Samotný okruh je dlouhý přibližně 10 km a přejedeme ho asi za hodinu - pejsci tak jdou rychlostí 10 km / hodinu. Kdyby šel musher sám a chtěl by své tahače opravdu provětrat, tuto trasu by prošly i za cca 20-25 minut. Psíci tedy mají sílu a jeden umí táhnout i přes 150 kg. Jízda je velmi příjemná, a s občasnou zastávkou na výměnu šoféra, případným zastavením na fotky celý tento zážitek trvá do 90 min. Po takové jízdě si zasloužíme nějaké občerstvení a nějaký teplý nápoj. Vrátíme se do budovy, předáme kombinézy, zimní boty a přesuneme se do blízkého stanu, kde už na nás čeká typický norský snack - "palačinka" lefse (plněná sýrem a skořicí) a horká čokoláda. Po chvíli odpočinku a načerpání sil se přesuneme do našeho autobusu a směřujeme zpět do Tromsø. Ještě zamáváme našim pejskům, a odcházíme. Toto byl zážitek, který si budeme pamatovat do konce života. 

Čti více

Vrcholné polární divadlo

Laponsko, zem Saamů. Nelítostná pustina a nedotčená divočina se svými pravidly přežití. Množství lidí by chtělo vidět polární záři. Ideálně bez světelného smogu. Stále jsou přístupná místa, kde se to dá. Sever Evropy je jedno z nich. Úžasná příroda spící pod hrubou sněhovou peřinou. Krátké dny v zimě a dlouhé bílé zase v létě. Polární oblasti mají své kouzlo stále. No zima je tady ukázková. Sněžným skútrem se můžete dostat na vzdálená místa. Cesty jsou sice značené, ale je to lepší s dobrým průvodcem. Najdeme vyvýšené místo s výhledem. V bílé zemi, kde je často i 40 stupňů pod nulou si uděláme večer oheň. Ohřejeme čaj nebo kávu. Opečeme nějaké masíčko. Pak se stane zázrak. V bílé pustině se vám otevře černá obloha plná hvězd, jakou jste nikdy předtím neviděli. Najednou najdete nejen souhvězdí jako Orion, Velká medvědice nebo Kasiopea, ale spatříte dlouhý táhlý pás složený z nespočtu hvězd zvaný i Mléčná dráha. Uvidíte naši galaxii. Otevřou se vám oči a zapomenete dýchat. Do toho, jakoby jen náhodou, začne tančit jemné bílé až zelené světélko. Při velkém štěstí zčervená. Vidíte vrchol polárního divadla. Nejlepší měsíce na polární záři jsou vždy prosinec, leden a únor.

Čti více

Tromso

Daleko za severním polárním kruhem v Norsku se rozkládá město Tromsø, které je největším městem v rozlehlých polárních oblastech Skandinávie. Město leží ve stejné zeměpisné šířce jako severní Aljaška, proto se pyšní několika prvenstvími – nachází se zde nejseverněji položená univerzita, pivovar i katedrála na světě. Jiným zajímavým a často navštěvovaným objektem se stala Polaria, která je národním centrem pro výzkum a informace související s polárními oblastmi – zejména pak Arktidou.

Čti více

Máte předběžný zájem o tento zájezd? Budeme Vás kontaktovat, rádi zodpovíme všechny Vaše dotazy a zašleme kalkulaci zájezdu na Váš email.







Povinné pole

Formulář byl odeslán, děkujeme.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací