S CK SEN za krásou Lofot
sleva first minute až 15%

Norsko, Lofoty, Rusko komfortněji

+ severní Švédsko

Tato cesta vás zavede na nejkrásnější evropské souostroví Lofoty daleko za polárním kruhem. Nahlédneme i do Švédska, abychom se nadechli severské přírody u největšího horského jezera Skandinávie. Podíváme se, jak žijí Sámové ve Finsku, dobudeme Nordkapp a cestu zakončíme s ruskou vodkou v Murmansku. Pojeďte s námi v malé exkluzivní skupince za půlnočním sluncem.

  • propracovaný program od skandinávistů
  • čtyři země na dalekém severu
  • plavba lodí Hurtigruten
Čti více

Tel.: 224 250 138, 608 482 877   |   Email: cksen@cksen.cz

Termíny a cenyProgram a mapaFotogalerieReference klientůZážitky ze zájezduTOP místa zájezdu

Cena zahrnuje:

mezinárodní letenku, letištní poplatky, dopravu, plavbu lodí, ubytování v hotelech střední třídy, SEN průvodce, pojištění proti insolventnosti

Cena nezahrnuje:

poplatek za zavazadla 1 820 Kč, stravu, víza, PCR testy a antigenní testy

Ubytování:

Svolvaer – Scandic Svolvaer***, 2 noci
 
Narvik – Scandic Narvik****, 1 noc
 
Hetta – Lapland hotels Hetta***, 1 noc
 
Nordkapp – Scandic Nordkapp***, 1 noc
 
Inari – Tradition Hotel Kultahovi***, 1 noc
 
Kirkenes – Scandic Kirkenes****, 1 noc
 
Murmansk – Park Inn Poliarnie Zori****, 2 noci
 
Hotely na konkrétních termínech můžou být i jiné. Závisí to na dostupnosti, obsazenosti a na včasném přihlášení.
 
„Hvězdičkování“ není součástí obchodního jména hotelu, ale hodnocením jeho kvality od velkých nadnárodních rezervačních systémů jako booking.com, agoda.com, v některých případech podle oficiálního hodnocení samotného hotelu.
 
Jednotlivé pokoje v hotelích se mohou lišit, uvedené fotografie jsou ze standardních dvoulůžkových pokojů.
Hotely v základní ceně zájezdu
Doplňkové služby - SEN premium

1. den: Odlet daleko za polární kruh. Zde slunce celé léto nezapadne.

PRAHA/VÍDEŇ – TROMSO

Odlet na sever. Mnozí říkají, že Norsko je nejkrásnější zemí na světě a Lofoty jsou jeho nejkrásnější částí. My si to myslíme také. Přílet do TROMSO. Prohlídka hlavního města severního Norska daleko za polárním kruhem. Kdysi si zde dobyvatelé Arktidy Amundsen, Nansen nebo Umberto Nobile podávali kliku. Dnes zde leží nejsevernější univerzita na světě a běhá se Maraton půlnočního slunce. I zde jsme už běhali. Od 18. května do konce července zde slunce nezapadne. Lanovkou vyjedeme na vyhlídku Storsneinen (fakultativně, 421 m. n. m.), ti akčnější vyjdou pěšky, nahlédneme do Katedrály Severního ledového oceánu.

2. den: Vstupní brána na magické souostroví

SVOLVAER

Nádherná plavba z nejsevernějšího velkého města Norska na magické souostroví. SVOLVAER – hlavní město a vstupní brána do Lofot.

3. den: Obrovská stěna Lofot, domky z lega a visuté mosty

SVOLVAER – REINE – NUSFJORD

Náš okruh po Alpách vystupujících z moře začíná. Stěna Lofot dlouhá sto šedesát kilometrů vám vyrazí dech. A pak znovu. A zase. Městečko s kouzelným názvem A na nejjižnějším konci ostrova Moskenes. Právě odsud je stěna Lofot nejkrásnější. Červené, okrové, bílé a modré dřevěné domky vesničky REINE, jako by byly postaveny z lega. Norský týdeník nedávno Reine prohlásil za nejkrásnější město v Norsku. Budete souhlasit? Oběd v prý nejútulnější hospůdce na sever od polárního kruhu. Po visutém mostě pokračujeme na ostrov Flakstad. Další praporky a další fotografie. Čeká nás pohádkový NUSFJORD (vstupné máte v ceně). Už samotná cesta podél devětsetmetrové skalní stěny je zážitek. Nusfjord a jeho domky z devatenáctého století (UNESCO) táhnoucí se po břehu uzoučkého fjordu zase třešnička na dortu. Zpět do Svolvaeru.

4. den: Trolí fjord, sušené tresky a Vikingové

SVOLVAER – BORGE – HENNINGSVAER

Ostrov Vestagoy a vesnička Borge. Jedno z nejvýznamnějších vikingských muzeí celé Skandinávie (vstup cca 20 €, platí se na místě). Dále po mostě a jsme na ostrově Austvagoy. Čeká nás další kandidát na nejkrásnější místo Norska – romantický HENNINGSVAER. Opět krásná, do skal vytesaná cesta, kterou v zimní tmě lemují rybářské lodě a sušené ryby. My přicházíme v nekonečném světle léta. O to víc si Henningsaer užijeme. Odpoledne pro zájemce tříhodinová plavba do Trolího fjordu TROLLFJORD, který svou krásou může konkurovat Geirangeru.

5. den: Brána do Laponska a město, které dalo Švédsku jeho bohatství

SVOLVAER – NARVIK – KIRUNA

Dlouhý den a náročný přesun. Projíždíme souostroví Vesterály a směřujeme dále na sever. Míjíme NARVIK – někdejší hlavní přístav severního Norska, kterým Skandinávii opouštěla švédská železná ruda. Může se překročením hranice země opravdu tak změnit? Může být ŠVÉDSKO pro Čecha levné? Země tří korunek a její nejvzdálenější region. Vstupujeme do Laponska. Překrásné jezero Torneträsk – největší horské jezero Skandinávie. Horský útvar BRÁNA DO LAPONSKA, který najdete ve všech obrázkových knihách o Švédsku. Příjezd do hlavního města severního Švédska KIRUNA.

6. den: Nejsevernější cíp Finska a půlnoční slunce v Altě

KIRUNA – KAUTOKEINO – ALTA

Dá se jet ještě více na sever? Dá! Přijíždíme nejsevernějším cípem Finska a přes vesničku Kautokeino s laponským názvem Guovdageaidnu přijíždíme do Alty. Odlehlá liduprázdná Evropa.

7. den: Tak na sever, jak se jen dá. bájný Nordkapp

ALTA – NORDKAPP – LAKSELV

Blížíme se na konec světa. Přes tunely vysekané ve skalách míříme na Severní mys, na NORDKAPP. Nejsevernější bod kontinentální Evropy, resp. 300 metrů vysoká skála oddělující Atlantský oceán od Severního ledového oceánu. Magický, nádherný bod, kde pravý cestovatel musí jednou za život stát. Noc v městečku Lakselv. Neuvěřitelné zážitky si odsedíme. Dnes projedeme 490 kilometrů. Bude to stát za to.

8. den: Laponský parlament, minus 51 stupňů a nekonečná tundra

LAKSELV – KARASJOK – INARI – KIRKENES

Směřujeme na jih. KARASJOK – sídlo prvního laponského parlamentu na světě, který má chránit identitu této menšiny, dlouho v Norsku utiskovanou. V roce 1886 zde byla naměřena nejnižší teplota v historii Norska – minus 51,4 stupně. Překročíme norsko-finskou hranici k největšímu jezeru Laponska INARI. Kolem tohoto bájného jezera zemí sobů a Laponců do srdce finských Laponců – Sámů. Jak žijí? Přes nedozírnou tundru zpět do Norska. Přijíždíme do Kirkenesu.

9. den: Nebezpečné povolání a obrovská změna

KIRKENES – MURMANSK

KIRKENES, kde 400 km za polárním kruhem slunce nezajde za obzor 70 dnů. Chceme oslavovat život a světlo s Laponci. Kirkenes byl spolu s Drážďanami městem, které zažilo během druhé světové války nejvíce leteckých náletů. Fakultativní výlet na člunu v Barentsově moři, kde se setkáme s jedním z nejnebezpečnějších povolání světa – sami si vylovíme královské kraby, těžké až 5 kilogramů. Doporučujeme! Následně si vychutnáme čerstvě připravená klepítka. Odpoledne opouštíme možná nejbohatší zemi světa, překračujeme hranici a pět hodin putujeme velmi zajímavou cestou přes poloostrov Kola do jedné z nejodlehlejších částí Ruska. Nedozírné lesy, jezera a ostnaté dráty. Pouze zde žijí ruští Laponci. Příjezd do Murmansku, největšího města světa ležícího za polárním kruhem. Přespíme v absolutním centru v jednom ze dvou nejlepších hotelů města. Dáte si vodku a lososa k večeři? 220 kilometrů a svět se zcela změnil.

10. den: Lenin, vodka a severní pól na dosah

MURMANSK

Prohlídka exotické metropole severního Ruska, Prospekt Lenina s velkou sochou tohoto vůdce proletariátu. Neuvěřitelné město velmi daleko od norské přírody. Počet obyvatel Murmansku klesl za posledních dvacet let o dvě stě tisíc, ale s více než třemi sty obyvateli je to jednoznačně největší město za polárním kruhem. Pro srovnání, největší město za polárním kruhem na americkém kontinentu má asi pět tisíc obyvatel (Sisimiut leží v Grónsku). Když si Rusko něco řekne, tak to zvládne. Svítí slunce, Murmančané posedávají v parcích a olizují maroženoje a popíjejí vodku. My popíjíme s nimi. Zahrajeme alespoň remízu? Rozloučení se severem, jak má být.

11. den: Vítejte doma!

MURMANSK – PRAHA/VÍDEŇ

Transfer na letiště a odlet domů.

Norsko, Lofoty, Rusko
<
>
V roce 1905 byl Nusfjord domovem asi 1500 lofotských rybářůJste připravení k objevování krás Lofot?Zdejší příroda je dechberoucíPlavba po norských fjordechNorské gurmánské lahůdkyTyto pohledy vás jen tak neomrzíVýhled na vesničku ReineKrásné pláže lákají ke koupáníTradiční červené domky na LofotáchUlovíme kraba?Plavba s krásnými výhledyKrása severuSe SEN průvodcem na polární kruhCítíte tu vůni sušených tresek?Soby a jejich krásné parožíPůnoční slunceScenérie dalekého severuSušené tresky jsou hlavní obživou místníchDelikatesy za polárním kruhemSvolvaer - hlavní město LofotTromso - hlavní město severního NorskaNordkapp je snem každého cestovateleZasněžený MurmanskCesta na sever za zážitky s CK SENKaviár a ruská vodkaMurmansk - velký kontrast na závěr naší cestyKlášter PačengaPoznáme i kulturu Sámů
S CK SEN za krásou Lofot

Norsko, Lofoty - naprosto uchvácení a nadšení

Absolvovali jsme s manželem poznávací cestu do Norska, Lofot a Ruska. Jako milovníci přírody jsme se vrátili naprosto uchvácení a nadšení severskou krajinou. Lofoty jsou nádherné a v Murmansku se cítí člověk tak nějak exoticky. Opravdu výtečný, dobře připravený zájezd s bezvadnou průvodkyní Dankou Snovákovou. Ta je na severu Evropy jako doma a ví snad úplně vše, co by člověka mohlo napadnout. Za polárním kruhem má už i své přátele, takže jsme se cítili jako doma. Děkujeme a budeme se těšit na další cestu s vámi. Alžběta a Vojtěch Jandovi

Čti více
V roce 1905 byl Nusfjord domovem asi 1500 lofotských rybářů

Lofoty, Norsko, Rusko - Užili jsme si to, děkujeme

Dobrý den, naším snem bylo vidět Nordkapp, a tak jsme rádi, že jsme si náš sen splnili právě s ck sen. Nacestovali jsme již mnoho, ale daleký sever nás už dlouho lákal. Půlnoční slunce je zážitkem na celý život. My si něco takového nedokážeme ani představit. Lofoty ukrývají mnoho krásných vesniček, a díky průvodci Robertovi, jsme je prozkoumali velmi detailně a setkali se s místními lidmi. Velkým zážitkem pro nás byl i samotný přejezd norsko-ruské hranice, třeba zažít ten neskutečný kontrast na vlastní kůži. Fajn parta, skvělý průvodce, obrovský krabi a spousta vodky. Užili jsme si to, děkujeme. Jindra a Vašek Novotní

Čti více

Norský Kirkenes a „královský krabí“ oběd

Probouzíme se do typického rána na severu Norska v městečku Kirkenes. Toto třítisícové městečko je známé tím, že během druhé světové války bylo kompletně vybombardováno fašistickým Německem. Od té doby se tady toho plno zrenovovalo a vybudovalo. Zásadní změnou prošlo i obyvatelstvo, které je rozmanitější než v jiných norských městech. Najdeme zde Indy, Němce, Turky, Rusy, Finy, Syřany, Vietnamce atd. Všichni se navzájem respektují a není mezi nimi vidět žádné nenávistné chování. Jednoduše zde panuje pohodová atmosféra. Většina lidí pracuje pro nedaleké doly, kde se těží železná ruda, nebo se živí rybářstvím a lovem krabů. A právě k lovcům krabů směřují naše další kroky. Setkáváme se s kapitánem Hansem, který loví kraby v Kirkenes posledních 20 let. Během toho, jak se navlékáme do "suchých obleků," Hans vysvětluje bezpečnostní pokyny, jak se chovat na rychlostní lodi, kterou nás zaveze ke klecím. Tam nás čeká dlouho očekávaný oběd - krab královský. Už jen plavba ke klecím je zážitek sám o sobě. Vůně slaného moře, šplouchající voda do tváře, silný severský vítr a vlny, které lodí pohupují v její rychlosti – zkrátka to musíte zažít. Přicházíme ke klecím s kraby, kde nám Hans vysvětluje rozdíl mezi samcem a samičkou. Tito tvoři vypadají jako z jiné planety a také samotná velikost krabů nám vyráží dech. „Průměrný jedinec by neměl problém odcvaknout Vám prst,“ dodává Hans. Bereme náš úlovek a přesouváme se na místo, kde se bude podávat oběd. Prostý červený dřevěný domek v norském stylu. Stolování je jednoduché, ale za to velmi příjemné a čisté. Dokonce nás přišel zkontrolovat místní sob, který je krásně vidět skrz okno domku. Na stole nacházíme chléb, citron a norské máslo (na které já osobně nedám dopustit). Všichni čekáme na hlavní chod, který se připravuje velmi jednoduše. Nožičky / klepeta z krabů se dají do velkého hrnce, kde se na spodek hrnce nalije voda s mořskou solí. Krab se na páře dusí 17 minut a následně je vhodný k servírování. Chuť a vůně krabího masa je nepopsatelná, a všichni u stolu jsme se shodli, že to je jedno z nejlepších jídel na světě, jaké jsme kdy jedli.

Čti více

Rybaření po Norsky

Víte, kde se nachází jedno z nejkrásnějších fotbalových hřišť na světě? V městečku Hennigsvaer situovaném na severu Norska. A právě v tomto nádherném malebném městečku se chystáme strávit následující dva dny. Náš program na dnešní den je přesně daný. „Jaká by to byla návštěva Norska a Lofot bez pořádného rybaření?!“ říkám s nadšením mým klientům. Všichni souhlasně přikyvují a rychle na sebe navlékají "suché obleky", které jim podává náš kapitán s posádkou. Počasí se nám vydařilo a kapitán Carl, který zná tyto vody nazpaměť, konstatuje, že dnešní den je přímo dokonalý na lov tresky hnědé. Lodička, na které se plavíme na místo určení, vypadá tak, že má už něco prožité. Carl mě s úsměvem na tváři ujišťuje, že je na ni spoleh. Najednou kapitán zavelel, že jsme na správném místě a pod námi, v hloubce asi 70 metrů, se nachází hejno tresek. Prozrazuje nám různé finty a rady, jak správně obsloužit rybářský prut, tak abychom co nejrychleji chytili vysněnou tresku. Ani ne po 5 minutách máme na udici první záběr. Prut je naplno ohnutý a síla ryby je překvapivá. Po 10 minutách souboje vytáhnu (s pomocí kapitána) naši první tresku. Váží dobrých 10 kg. Bohužel na fotky a obdivování není čas, jelikož na dalších prutech jsou další záběry. Některé úlovky jsou menší, ale některé jsou kapitální kusy. Během lovení jsme si ani neuvědomili, že se nám rozpršelo a zvedl se silnější vítr (typické pro norské počasí na konci srpna). Ale nikomu počasí evidentně nepřekáží (všichni mají úsměv na tváři). Kdo by si také stěžoval, když se daří a ryby berou. Doma se můžeme pochlubit, že jsme lovili tresky v norském moři na udici. Po dvouhodinovém lovu jsme příjemně unavení a zmoknutí, a však šťastní z dobře vykonané práce. Do toho vychází Carl z podpalubí s plným hrncem navařené rybí polévky (Fiskennsuppe), kterou připravil z některých našich úlovků. Tomu se říká překvapení na závěr skvělého dne. Nemusím ani podotýkat, že polévka byla vynikající.

Čti více

Lofoty – to nejkrásnější Norsko

Jedno z nejkrásnějších míst Norska, které jsme mohli vidět z cesty po Skandinávii, je jednoznačně souostroví Lofoten. Nacházejí se mezi 67 a 68 rovnoběžkou severní šířky a tedy 100 až 300 km za polárním kruhem. Tvořené jsou přibližně 80-ti ostrovy, z toho 4 hlavní jsou propojeny mosty a tunely vedoucími pod fjordy. Pohybovali jsme se hlavně po ostrovech Austvågøy, Vestvågøy, Flakstadøy, Moskenesøy. Každý z ostrovů ukrývá své krásy. Na hlavním ostrově jsme našli hlavní město souostroví, kterým je sympatické městečko Svolvær. Nedaleko něj narážíme na menší město, ale bývalé hlavní město Lofot, kterým je Kabelvåg. Nemohli jsme samozřejmě vynechat malebnou rybářskou vesničku Henningsvær, v jejíž zadní části se ukrývá slavné fotbalové hřiště. Druhý z ostrovů zvaný Vestvågøy nás upoutal vikingským muzeem v městečku Bøstad, památníkem od společnosti Snøhetta ve vesničce Eggum a jedněmi z nejkrásnějších pláží na ostrovech, které jsou ukryty pod majestátními skalami. My jsme si oblíbili pláže ostrova Flakstadøy, ať už surfařské v Flakstade nebo tu na koupání v Ramberg.  Viděli jsme i ty maličké kavárny s dobrou kávou, kterých je ve Skandinávii jako šafránu. Objevovat jsme zde i slavný Nusfjord, ale v závěsu nezůstalo ani jedno z "nejinstagramovějších" míst, a to výhled na vesničku Hamnoy. Poté, co jsme se ocitli na posledním z ostrovů Moskenesøy, jsme se nejprve zastavili v malebné vesničce Reine, kde jsme si dopřáli zážitek v podobě místní kuchyně, vyfotili jsme si jednu z nejmalebnějších vesniček, abychom se vydali na konec cesty E10, která končí v rybářské vesničce s nejkratším názvem na světě a to Å (čti Ó). Rozhodně nebudete litovat, když se na cesty vydáte i vy 

Čti více

Bájný Nordkapp

Bájný severní mys láká cestovatele z celého světa a nalákal i nás. Magickou atmosféru tohoto místa jsme si chtěli vychutnat při půlnočním slunci, ale ne každému je odhalena tahle krása. Skalní útesy tyčící se do výšky přes tři sta metrů jsou obydlené vlnami Severního ledového oceánu. A častokrát pro charakter místního počasí se ukrývají v hustých bílých mracích a mlze. V roce 1553 bylo toto místo pojmenováno kapitánem Richardem Chancellor jako Severní mys - Nordkapp. No už v 17. století se stal turistickou atrakcí, když ho navštívil jako první turista italský kněz Francesco Negri. Od té doby na tomto místě stály vznešení panovníci, králové, ale i prostí lidé. Není proto divu, že to nakonec vedlo až k regulaci místního turismu. Dnes jsme tu po zaplacení nemalého vstupného 285NOK (30 €) našli informační středisko, muzeum, kino s filmem o Nordkappu, restauraci, bar, bufet, obchod se suvenýry, sociální zařízení, no prostě skoro všechno. A tak si toto místo máme možnost užít opravdu v pohodlí, až přímo v luxusu. Prostor zde najdeme i my aktivnější, takže jsme se rádi prošli po hraně útesů a vychutnali si tak pohled na nejsevernější místo EU z různých úhlů. Našli jsme tu dokonce i poštu a tak jsme mohli přímo z Nordkappu poslat pohlednici svým blízkým. Při návštěvách tohoto magického místa jsme měli s CK SEN opravdu štěstí. I když někdy jsme zkoušeli štěstí na dva krát. Lístek na Nordkapp platí totiž 24 hodin. Toto místo prostě musíte navštívit.

Čti více

Cestou za polární kruh k původním obyvatelům Skandinávie

V rámci našeho zájezdu Norsko - Lofoty, Rusko se přesunuli ze zalidněné Evropy do nejzazší části Evropy - Laponska. Území, které definuje nehostinná tundra, rozlehlé lesy a nespočetná stáda sobů. Původní obyvatelé Skandinávie - Sámové (označení Laponci je politicky nekorektní) toto území osídlili už 6000 let před naším letopočtem. Zdrojem obživy pro původních obyvatele byl po staletí rybolov, lov zvěře a od 16. století chov sobů. Existence celé Sámské komunity se odvíjela od této domestikované zvěře. Pastýři za svými stády putovaly celoročně jejich přirozenými migračními cestami, na jaře k pobřeží a v zimě zas na pláň. Denně prošly i desítky kilometrů rychlostí až 50 km za hodinu. Noci trávili ve svých provizorních stanech zvaných lávvu nebo goahti - jde o dřevěnou konstrukci ve tvaru trojúhelníku, která je přikrytá kůží nebo tkanou vlněnou přikrývkou (dnes se již používají moderní přikrývky z vodě odolnějších materiálů). Obydlí se daly jednoduše přenést, či nově postavit. Komunity se sdružovali i ve velkých rodinných stanech, ohřívali se u ohně a vařili si jídla převážně ze sobího masa. Ze zvířete zužitkovali všechno - maso, mléko, kůži, srst, paroží, vnitřnosti, srdce, krev, oči, či kopyta. V centru života a existence Saamů se vše odvíjelo od sobů. Proto otázka: "Kolik vlastníte sobů?" Je absolutně nemístná. Je to jakoby se Vás někdo zeptal, kolik vyděláváte. Sámové byli zruční ve vlastnoručně vyrobených výrobcích a postupně se naučili, jak si vyrábět předměty denní potřeby: oblečení, boty, či deky z tohoto unikátního zvířete. Sámské suvenýry zvané duodji jsme si mohli zakoupit v mnoha Sámských obchůdcích. Výbornou zastávkou na našem zájezdu byla norská vesnička Karasjok, kterou obývá až 90% Sámské populace. Prohlédli jsme si norský Sámský parlament a také jsme si řekli o temném období, kdy Sámové byli utlačováni a diskriminováni. Pomalu jsme se přesunuli k Sámskému skanzenu. Usmívalo se na nás sluníčko, bundu jsme si nechali v naší SEN dodávce. Těžko uvěřit, že právě na tomto místě byla naměřena rekordně nejnižší teplota -51,4 ° C. Lístky do skanzenu nám prodala mladá Sámská dívka v tradičním oděvu, která je k nerozeznání od Norky - světlá pokožka, bílé vlasy a modré oči. Rozdala nám mapky a vysvětlila nám, co nás čeká. Nejprve jsme šli do ohrady k sobům, které jsme krmili vysušenými lišejníky. Následně jsme si prohlédli vnější expozici Sámského obydlí a na závěr jsme se přesunuli do nitra, kde nás čekali tři části: 1. představení Sámských tradičních kostýmů, výrobků a oděvů 2. krátký film o tom, jaký život kdysi Sámové vedly a jak se příchodem moderní doby věci změnily - používání sněžných skútrů či dokonce helikoptéry by bylo pár století dozadu nemyslitelné 3. Sámské divadlo s impozantními efekty, které pojednává o Sámských šamanských náboženstvích, mytologii a spojení s přírodou. Výborné interaktivní a naučné muzeum. Začal se ozývat hlad, a tak jsme se vydali naplnit si žaludky. My s CK SEN jsme si nenechali ujít možnost ochutnat Sámské tradiční jídlo Finnbiff. Jde o sušené sobí masíčko, tepelně zpracované a nakrájené na kousky v husté omáčce, podávané s bramborami a brusinkovým dresinkem. Někteří neodolali krémové a husté polévce ze sobího masa či lososa, pomaličku pečené na dřevě a na ohni. Vydatné jídlo jsme zapili místním pivkem a za doprovodu praskajícího ohýnku v autentické Sámské restauraci, postavené ve stylu "gamme", celkem zarostlé travnatým porostem, jsme se vydali na dlouhou cestu k nejsevernějšímu bodu kontinentu. Nordkapp, těšíme se na tebe!

Čti více

Treska na Lofotách

Množství vášnivých rybářů a cestovatelů jezdí do Skandinávie rybařit. Výjimkou nejsou ani lofotské ostrovy, ležící daleko za polárním kruhem v Norsku. Jsou to hory vyrůstající přímo z moře. Život zde byl dosti náročný, dlouhé zimy, tři měsíce tma, náročné podmínky. Lidé tu ale žijí už od dob Vikingů. Jedním z hlavních přírodních zdrojů, díky kterým místní přežili, jsou ryby. Od února do dubna totiž těmito místy táhly tresky, aby se v místních vodách třely. Treska je poměrně velká ryba, může dosahovat až 180 centimetrů a váha se pohybuje okolo 55 kilogramů. Nakrmili tak lidi, kteří díky tomu přežili. Každý návštěvník lofotských ostrovů si všimne velkých dřevěných věšáků na ryby skoro na každém volném místě. Ty slouží k sušení ryb. Mezi únorem a dubnem se ryby vyloví. Ještě před 150 lety se lovu tresek účastnilo přes 30 000 rybářů ze širokého okolí, v moderní době jejich počet klesl na 4 000. Rybolov v místních vodách ale může být i dost nebezpečný. Existuje zpráva, že 25. ledna 1893 během silné bouře zemřelo 130 rybářů. Ryby se pak mezi dubnem a červencem zpracovávají a zavěšují na čerstvý, slaný, mořský vzduch. Zapamatujte si, že třesku musíte zpracovat celou. Například tresčí jazyk se považuje za luxusní delikatesu, a je nejlepší pečený na ohni. Sušené tresky byly důležitou komoditou již za dob Vikingů, obchod s nimi se rozvíjel se založením hanzovních cest. Takto se města Trondheim a Bergen staly tzv. hanzovními přístavy. Zboží odsud putovalo do celé jižní Evropy. Nejlepší a nejkvalitnější tresky putují na stoly do jižní Evropy i v dnešní době, hlavy se rozemelou na mouku a odvážejí do Afriky, a nejdražší kaviár putuje do Moskvy. Jednou z nejznámějších vesniček, kde se lov tresky koná, je Henningsvær (510 obyvatel). Norsky se treska řekne "torsk", staronorský základ slova tvoří "tursk" - to znamená sušená ryba. V současnosti je způsob lovu tresky na Lofotách zařazen pod ochrannou známku "Protected Geographical Indication" - PGI - chráněný geografický původ. Treska tak Norům na Lofotách slouží doteď. Jejich lov je samozřejmě již omezen.

Čti více

Co si dát v Norsku na snídani? Brunost!

Na zájezdu po Norsku se stále utvrzujeme, že Skandinávie je jedinečná v mnoha směrech. Projíždíme údolím Gudbrandsdalen, kde poprvé v historii norských sýrů vyrobili tzv. Brunost, hnědý sýr. Osobně někdy Norsku říkám země sladkého sýra a slaného másla. Právě proto, že Brunost je druh sladkého sýru. Kdysi jsem pracoval na farmě. Pamatuji si, jak jsme tento sýr vyráběli, jeho příprava není náročná. V předminulém století se do velké nádoby nad ohněm nalilo kozí mléko a přidala se syrovátka. Později se přidávalo i trochu kravského mléka a smetana. Takto vznikly různé varianty hnědého sýra. Jediným háčkem je to, že když se sýr vaří, tak u něj musíte celou dobu stát, a vaří se opravdu dlouho. Hnědou barvu sýr získá díky karamelizaci sacharidů obsažených v mléce. Někdo by si řekl, že to není kdovíjaká delikatesa. Skandinávská kuchyně je však založená na historii a tradicích, a z tohoto pohledu se určitě o delikatesu jedná. Norové si natřou chléb brusinkovým džemem a na to položí plátek brunostu. Kromě toho, že to dodá energii, tak je to velmi chutné. Historicky se sýr podobný dnešnímu brunostu vyráběl už kolem roku 650 n. l., ke kterému jsou doloženy archeologické nálezy na Jutlandu. První recept ale patří Anně Hov (1846-1935), farmářce z Gudbrandsského údolí, podle něhož se sýr vyráběl a začal se prodávat. 

Čti více

NP Abisko

Švédský národní park Abisko proslavila brána do Laponska – půlkruhové ledovcové údolí ve tvaru U – Lapporten v horském hřebeni, přes které se po dlouhé zimě ukazují první paprsky slunce. Jezero Torneträsk je domovem vzácného ptactva a celý národní park je místem s nejnižším úhrnem srážek v celém Švédsku. Právě odsud vychází nejdelší turistická cesta Kungsleden – královský chodník.

Čti více

Lofoty

Souostroví za polárním kruhem je nejkrásnější částí celého Norska. Typické rybářské vesničky s červenými, modrými, žlutými a bílými dřevěnými domky jsou to nejfotogeničtější, co jste kdy viděli. Sušené tresky prověšené na stojanech na dvoře, zelenomodré fjordy obklopené vysokými horami – to je scenérie, kvůli které se na Lofoty chodí.

Čti více

Nusfojrd

Jedná se o zachovalou vesnici z konce 19. století, homogenní komplex původních budov chráněný jako pilotní projekt podle metodiky UNESCO pro ochranu původních dřevěných stavení. Nusfjord je považován za nejlépe zachovalou rybářskou vesnici v Norsku, která se rovněž pyšní archeologickými nálezy již z 5. století. Živoucí skanzen nabízí typické lofotské rybářské chaty rorbu (které dnes slouží pro ubytování hostů), starý obchod, rafinerii na tresčí olej, udírnu, přístavní doky, kovárnu a další budovy. Nalezneme zde rovněž nezbytné sušáky na tresky a sklady na již usušené ryby.

Čti více

Tromso

Daleko za severním polárním kruhem v Norsku se rozkládá město Tromsø, které je největším městem v rozlehlých polárních oblastech Skandinávie. Město leží ve stejné zeměpisné šířce jako severní Aljaška, proto se pyšní několika prvenstvími – nachází se zde nejseverněji položená univerzita, pivovar i katedrála na světě. Jiným zajímavým a často navštěvovaným objektem se stala Polaria, která je národním centrem pro výzkum a informace související s polárními oblastmi – zejména pak Arktidou.

Čti více

Nordkapp

Nejsevernější mys Evropy se nachází na ostrově Magerøya odděleném od pevninského Norska jen 1 km úzkým průlivem Magerøysundet. Roku 1999 zde byl otevřen podmořský tunel na ostrov Magerøya o délce 6,9 km a hloubce 212 m pod mořskou hladinou. Silnice na mys Nordkapp vede však již od roku 1956, roku 1978 zde byl vztyčen slavný kovový glóbus. Samotný Nordkapp představuje 307 m vysoký útes čnící z vod Severního ledového oceánu, na jehož nejzazším konci se nachází rozsáhlý podzemní komplex Nordkapphallen s obrovskou prosklenou stěnou s výhledy na oceán. Půlnoční slunce je zde možné pozorovat v období od 14. května do 31. července. V komplexu se také kromě restaurace a nejsevernější pošty nachází podzemní ekumenická skalní kaple nebo širokoúhlá audiovizuální projekce zobrazující fantastické proměny místní přírody v průběhu celého roku.

Čti více

Plavba na Hurtigruten

Tradiční norská výletní loď je to nejnorštější, co na této cestě můžete zažít. Norové Hurtigruten milují tak, že z její plavby odvysílaly dokument. Nonstop živý přenos z kamery nainstalované na můstku sledovali po celou dobu plavby tisíce Norů namísto celovečerního filmu. Každý Nor chce alespoň jednou za život se svou rodinou absolvovat celou trasu z Kirkenesu do Bergenu. Cestujícím se naskýtají nádherné pohledy z paluby na členité dramatické pobřeží.

Čti více

Jezero Torneträsk

Jezero vyhloubené ledovcem dosahuje hloubky 168 m, což jej činí druhým nejhlubším ve Švédsku. Je pokryto souvislou vrstvou ledu pravidelně od prosince do června. Nedaleko jezera Torneträsk se nachází majestátní Laponská brána – Lapporten, ostře modelované ledovcové údolí s otevřenými konci, které bývalo důležitým orientačním bodem kočujících Sámů během následování sobích stád. Podél jižního břehu jezera vede slavná železnice Ofotbanen mezi švédskou Kirunou a norským přístavem Narvik.

Čti více

Murmansk

Nejsevernější město Ruska a také největší město za severním polárním kruhem. Zdrojem dřívější relativní bohatosti města a jedním z důvodů pestrého národnostního složení byla přítomnost základny ruského námořnictva, která smutně proslula katastrofou jaderné ponorky Kursk v roce 2000. Z části ponorky je dnes památník obětem. V přístavu kotví také ledoborec Lenin, dnes už na rozdíl od dalších čtyř vyřazen z provozu, slouží již jen k reprezentačním účelům a jako muzeum.

Čti více

Máte předběžný zájem o tento zájezd? Budeme Vás kontaktovat, rádi zodpovíme všechny Vaše dotazy a zašleme kalkulaci zájezdu na Váš email.







Povinné pole

Formulář byl odeslán, děkujeme.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací
ZÁJEZDY 2021 - 2022 SE SLEVOU AŽ 15 %
Lovte zážitky s CK SEN bez rizika.
Záloha pouze 5 000 Kč/osoba.  Více ZDE ➔