Lofoty: Průvodce, zajímavosti, co vidět a jak se tam dostat?

Pro mnohé cestovatele je Norsko nejatraktivnější zemí Evropy. Kouzelná zem fjordů, hor, jezer, ledovců a překrásné přírody dostane snad každého. A jedním z nejkrásnějších míst Norska, je jednoznačně souostroví Lofoty. Nejkrásnější souostroví v údajně nejpůvabnější zemi Evropy – to je skutečná cestovatelská lahůdka! Ne náhodou i prestižní magazín National Geographic vybral Lofoty ze 111 ostrovů světa za třetí nejpřitažlivější ostrovy planety.

Autor: Róbert Taraba a Ivana Ďurčová, druhá a třetí fotka v článku: Peter Droba

14.02.2023

Čti více

Výhled na Lofoty.

Úvod do země Lofot

V norském jazyce jsou ostrovy známé pod názvem Lofoten, z něhož pochází i naše označení – Lofoty. Název je složen ze dvou slov: „lo“ (rys), „fot“ (noha) a určitého členu „en“. Název Lofoten je moderní formou slova Lofotr, což je starý název ostrova Vestvågøy. Souostroví se nachází na pobřeží severního Atlantiku asi 100 až 300 kilometrů severně od severního polárního kruhu, tj. mezi 67. a 68. stupněm severní šířky. Od norské pevniny je souostroví oddělené fjordem Vestfjorden. Hlavní ostrovy jsou propojeny podmořskými tunely a mosty. Lofoty se rozkládají na ploše 1227 km² a domov zde v současné době má necelých 25 000 obyvatel.

Pohled na Lofoty z letadla.

Celé Lofoty mají tzv. vnitřní pobřeží, které leží směrem k norskému pevninskému pobřeží a tzv. vnější pobřeží, které je omýváno Norským, resp. Severním mořem. Lofoty jsou součástí kraje (norsky – fylke) Nordland a jejich hlavním městem je Svolvær, nacházející se na ostrově Austvågøy. Skládají se ze skupiny ostrovů, které tvoří rozsáhlý řetězec. Častokrát jsou označovány také jako „Lofoten wall“ – lofotská stěna, hlavně kvůli čtyřem velkým ostrovům a množství malých, až nepatrných ostrůvků. Ty jsou vzájemně odděleny jen úzkými průlivy a fjordy, které společně s vysokými horami vytvářejí „stěnu z hor“. Mezi největší čtyři ostrovy patří Austvågøy, Vestvågøy, Flakstadøy a Moskenesøy.

Čtyři hlavní ostrovy (Austvågøya, Vestvågøya, Flakstadøya a Moskenesøya) a více než 80 malých ostrůvků, vyčnívajících působivě do Norského moře, vytváří dech beroucí panorama, na jaké nezapomenete. Ostré vrcholky hor „vyrůstají“ náhle z moře a šplhají se do výšek až 1 100 metrů nad mořem. Lofoty jsou malý přírodní zázrak. Prudce vystupující zubaté skalní hory, dlouhé fjordy, které se táhnou mezi hornatými ostrovy, tradiční rybářské vesničky s dřevěnými domy – rorbuer – postavenými na vodě, překvapivě sněhobílé arktické pláže, jaké byste zde nečekali, nebo nesčetná jezera; příroda, která vás dostane.

Ubytování v rybářských domcích.

Něco z historie Lofot

Lofoty jsou obydlené lidmi přibližně šest tisíc let. V minulosti se zdejší obyvatelé živili hlavně lovem a rybolovem, což dokazují i nálezy z tohoto období – kamenné navijáky a háčky vyrobené z rohů. S těmito jednoduchými nástroji si vystačili obyvatelé Lofot až do středověku, kdy se našlo několik rybářů, snažících se rybaření zefektivnit. Začali se používat svislé sítě, což rybolov značně usnadnilo. Natrefili však na tvrdohlavost některých rybářů, kteří byli úzce spjati s tradicemi a vše nové přijímali s nedůvěrou. Vedlo to až k několik století táhnoucím se sporům o to, co se smí a nesmí používat. Toto vše trvalo až do roku 1857, kdy byla všechna omezení, zakazující různé rybářské náčiní, zrušena.

Sušené tresky na dřevěných holích.

Během vikingské éry bylo postaveno mnoho osad se sídly vikingských náčelníků. Kopie sídla náčelníka byla postavena v městečku Borg, kde je součástí muzea Vikingů. Od čtrnáctého století ovládali obchod s rybami obchodníci z Bergenu. Bergen byl také administrativním centrem, vybírajícím daně. Kvalita života na Lofotech dlouhou dobu závisela na výsledcích rybolovu. Kolem roku 1860 došlo k největší migrační vlně, která vedla ke vzniku současných sídel.

Druhá světová válka na Lofotech

I přes deklarovanou neutralitu bylo v roce 1940 Norsko napadeno hitlerovským Německem a okupováno až do roku 1945. V roce 1941 rozhodl britský premiér Churchill o operaci Claymore, která vešla do dějin také jako „nájezd na Lofoty“. K souostroví byly poslány speciálně vycvičené britské jednotky Commandos. Cílem útoku bylo především připravit nacisty o klíčové suroviny, potopit nepřátelské lodě a postupně tak donutit německá vojska ke stažení z východní i západní fronty. V průběhu 2. světové války byly Lofoty důležitým střediskem výroby rybího tuku a glycerinu, které německý válečný průmysl hojně využíval.

Vylodění a následné sabotážní akce proběhly nad očekávání hladce. Byly potopeny německé lodě a poškozeny strategické továrny. Britové měli pouze jednoho zraněného, přitom však zajali 228 německých vojáků a 60 quislingovských kolaborantů. Přivezli s sebou i 314 norských dobrovolníků odhodlaných bojovat proti Němcům v řadách zahraničního vojska. Další z úspěchů operace Claymore bylo ukořistění sady rotorů a kódových knih pro německý šifrovací stroj Enigma. Všichni jistě víme, jak velký to v budoucnu mělo pro spojenecká vojska význam.

Po válce Norsko vstoupilo do NATO, nicméně dodnes není součástí Evropské unie, Norové přistoupení dvakrát v referendu zamítli (1972 a 1994).

Typické domy místních obyvatel na Lofotech.

Na nejsevernějším místě na Zemi

Každý z ostrovů je jiný a ukrývá své jedinečné krásy. Lofoty leží na pobřeží Atlantického oceánu, 100 až 300 kilometrů severně od polárního kruhu, ve stejných zeměpisných šířkách jako severní Aljaška či Grónsko. Pobřeží souostroví ovlivňuje teplý Golfský proud a mnozí jsou překvapeni bujnou vegetací, kterou na Lofotech najdou. Jižní část souostroví je nejsevernějším místem na Zemi, kde průměrná teplota nikdy neklesá pod nulu, a tak zde vzniká zajímavá klimatická anomálie – v lednu je zde průměrně o 25 °C tepleji než na stejné zeměpisné šířce, kdekoli na světě. V době největších mrazů, kdy v podobných zeměpisných šířkách teplota klesá několik desítek stupňů pod bod mrazu, na Lofotech se pohybuje v mírných hodnotách +1 až + 5 °C.

Vnitřní pobřeží Lofot.

Od norské pevniny je souostroví oddělené fjordem Vestfjorden. Pod hladinou moře se ukrývá bohatý ekosystém ryb, mořských živočichů, korálů a bohatá ložiska ropy - tzv. černého zlata. Teplý Golfský proud sem přináší množství teplomilných druhů ryb z jihu a naopak, arktické ryby ze severu. Nejznámější je asi norská treska, která sem připlouvá z Barentsova moře od ledna do dubna na tzv. období tření. Je to šťastné období pro rybáře, kteří tuto lahodnou rybu lovili po staletí a následně ji sušili na slunci na dřevěných konstrukcích. Od 12. století se lov tresek i jejich export rozmohl natolik, že ve 14. století se sušená treska stala hlavní vývozní surovinou. Ve velkém se vyvážela do Bergenu – hlavního norského hanzovního města, kde obchod v té době vzkvétal, a následně do ostatních míst Evropy. Dnes se sušená treska odsud vyváží hlavně do Itálie, Portugalska či Velké Británie.

Dřevěné sušárny na ryby.

Kdysi se život rybářů odehrával na moři a byl značně izolovanější než dnes. To změnilo vybudování evropské cesty E10, která je dlouhá 880 km a spojuje švédský přístav Luleå s norskou vesničkou Å. Ta propojila čtyři největší ostrovy až deseti mosty a dvanácti tunely. Nejdelší tunel má až 6 338 metrů! Norsko je bez debaty mistr v budování infrastruktury v tak výrazně hornaté zemi. V zemi se nachází více než tisíc tunelů, ten nejdelší měří až 24,5 km, což z něj činí nejdelší tunel na světě.

Přírodní krása Lofot

V dobách, kdy se na Lofotech objevili první lidé, byla místní krajina pokryta rozsáhlými borovými a březovými lesy s hojným množstvím zvěře. Moře bylo neskutečně bohaté na ryby a vody kolem ostrovů se hemžily lachtany a velrybami. Dnes rostou dřeviny na ostrovech jen sporadicky. Lesy se vytratily a současná vegetace má spíše ráz nízkých a vlhkomilných bylin a skalek. U pobřeží se vyskytují také bažiny, jezera, louky, pastviny s ovcemi a zřídkakdy políčka. Lofotská země byla po dlouhou dobu holá, protože lidé většinu stromů pokáceli s cílem stavět lodě, své obydlí a konstrukce na sušení ryb. V současnosti zde na mnoha místech došlo k poměrně významnému obnovení lesů.

Rostlinka Dřín švédský - Cornus suecica.

Hlavním pokladem ostrovů jsou jejich hory. Okolní strmé kopce byly zformovány během poslední doby ledové, která skončila zhruba před deseti tisíci lety. Říká se, že samotné pohoří na Lofotech je staré tři miliardy let, a tak patří geologicky k jedněm z nejstarších pohoří na světě. První věc, která vás určitě na Lofotech zaujme, je jejich samotný reliéf. Příkré skály, které tvoří podstatnou část ostrovů, jako by přímo tryskaly z mořské hladiny do nebe a jejich strmé skalní svahy spadají místy z výšek přibližně 700 – 1 000 metrů přímo do moře. Je to velký kontrast a pokud kráčíte směrem k horám s oceánem za zády, máte pocit, jako byste se najednou ocitli v Alpách. Nejvyšším štítem ze všech je Higravstinden s výškou 1 161 metrů nad mořem.

Vrch Ryten ve výšce 543 m.n.m.

Lofoty se rovněž spojují s přítomností jednoho neobvyklého přírodního úkazu – mořských vírů - tzv. maelström, z nichž je nejznámější Moskstraumen. Nachází se jižně od ostrova Moskenesøy. Samotný mořský vír je přírodní úkaz, při kterém se v průběhu přílivu a odlivu, tj. každých šest hodin, přesouvá obrovské množství vody rychlostí až 40 km/h obvykle úzkými fjordy, kterých je zde nespočet. Nárazem těchto obrovských mas vody vznikají mohutné víry o průměru až deset metrů v hloubce 4 - 5 metrů. Vznik těchto vírů je navázán na přítomnost velmi úzkých a dlouhých fjordů, kde dochází vlivem velkého rozdílu mezi přílivem a odlivem k tak silným prouděním. V některých částech Lofot jsou proto námořníci upozorňováni, aby se v případě přílivu a odlivu vyhnuli některým zónám, popřípadě si najali zkušeného průvodce.

Za rybami i velrybami

Lofoty a Vesterålen daleko na severu Norska jsou mimo jiné ideálními místy k celoročnímu pozorování velryb. Letní výlety za těmito obrovskými savci začínají hlavně v městečkách Andenes a sousedním Stø. V Andenes se o této tématice dozvíte více i ve výborném velrybářské centru s modely v životní velikosti. Vorvani obrovští se objevují v období od června do srpna, přičemž v tomto čase lze natrefit i na vorvaně tuponosého, plejtváka myšoka nebo delfíny. Zimní velrybí safari se realizuje ve fjordech v okolí Vesterålen. V nich při troše štěstí uvidíte kosatky, keporkaky a možná i plejtváka obrovského. Všichni totiž migrují za sledi, kterými se v zimě fjordy jen hemží. Na „rybaření“ za světoznámými královskými kraby byste se museli vydat ještě o něco severněji, a to do města Kirkenes téměř na hranici s Ruskem. Tuto luxusní delikatesu však můžete ochutnat také na Lofotech, například v restauraci Anitas Sjomat v Reině či Restaurant Lofotmat v Henningsværu.

Loďky v Henningsvær.

Legendární lodí kolem nejkrásnějších fjordů

Na Lofotech žije přibližně 24 000 obyvatel, ročně je však navštíví až 1 milion turistů. My se na naší unikátní prohlídce tohoto koutu světa budeme pohybovat po čtyřech hlavních ostrovech – Austvågøy, Vestvågøy, Flakstadøy a Moskenesøy. Projdeme si idylické rybářské vesničky, kocháme se výhledy k vrcholkům strmých hor, děláme túry mezi horskými jezery a obdivujeme bílé pláže. Počasí nám neuvěřitelně přeje a sluníčko se na nás zubí po celý čas, strávený v tomto ráji. Pokud se vám na Lofotech vydaří počasí a sluneční paprsky odkryjí celou scenérii, tento zážitek si zapamatujete navždy.

Bílá pláž na Lofotech.

Plavání s kosatkami

Pokud máte již klasickou whale watching tour za sebou a rádi byste zažili setkání s těmito mořskými obry ještě trochu intimněji, můžete zde využít příležitost a zaplavat si s dravými kosatkami. Norsko je jediné místo na světě, kde můžete bezpečně šnorchlovat s kosatkami sledující migrující sledě. Tento výlet na lodi je ideální pro milovníky mořské fauny a také lehce zvýšeného adrenalinu. Aktivitou se zaobírá mnoho agentur, nicméně je dobré si vždy dostatečně v předstihu zarezervovat místa. Vhodnou dobou pro plavání s kosatkami je prosinec a leden.

Polární záře v Tromsø.

Jednou z možností, jak začít cestu, je přiletět do největšího norského města za polárním kruhem – Tromsø. Jeho přívlastek Paříž Severu nevznikl náhodou. Je vynikající ukázkou toho, jak příjemně se dá žít za polárním kruhem, čehož hmatatelným důkazem je množství půvabných kaváren, restaurací, obchodů, nejsevernější pivovar nebo nejsevernější univerzita. Tromsø má také přímo ideální podmínky pro pozorování polární záře či vyzkoušení si psích spřežení.

Přepravní loď Hurtigruten.

Slyšeli jste už o legendární lodi Hurtigruten? Historie této lodní přepravní společnosti sahá do 19. století, kdy tento pobřežní expres zahájil své pravidelné plavby původně z Trondheimu do Hammerfestu a později z Bergenu do Kirkenesu. Nečekejte žádnou luxusní výletní loď s okázalým kinem, kasinem či hernami. Váš program se bude odehrávat na palubě trajektu. Nejkrásnější přírodní scenérie, jakou můžete zažít je právě na úseku plavby z Tromsø na Lofoty. V letních měsících Hurtigruten nevynechá ani jeden z nejkrásnějších a nejužších fjordů Norska – Trollfjorden.

Rybářská síť a červené rybářské domky v pozadí.

Trajekt jezdí nonstop, v letním období máte možnost sledovat tuto úchvatnou přírodní televizi na palubě lodi celý den, aniž by zapadlo slunce. V zimním období máte zas obrovskou šanci spatřit polární záři (až 99 % cestujících, kteří absolvují celou 12-denní cestu dlouhou 2 650 km, ji zažije). Když si po prohlídce města dopřejete kvalitní večeři a po ní si na lodi vychutnáte toto celovečerní přírodní kino, zažijete opravdu jeden z nejkrásnějších výletů. 16-hodinová celonoční plavba podél nejkrásnějších fjordů. Nevynecháme ani Trollfjord, který se krásou vyrovná i Geirangerfjordu, nebo Næroyfjord, nebo dva kilometry dlouhé rameno Raftsundského fjordu, který je v nejužším bodě jen sto metrů široký. Fantastický zážitek! Sledujeme půlnoční slunce a užíváme si plavbu. Říká se, že jednou za život by tuto plavbu měl absolvovat každý pravý Nor.

Celodenní slunce, či polární záře?

Druhý den připlouvá loď Hurtigruten se vší okázalostí do Svolvær – hlavního administrativního města a vstupní brány tohoto magického souostroví. Městečko s populací jen necelých pět tisíc obyvatel je dnes citelně turistické, mezi tradičními rybářskými dřevěnými domky se stále více objevují moderní luxusní hotely a apartmány. Najdete zde však vynikající zázemí – největší výběr restaurací, barů, obchodů a ubytovacích zařízení čili výborný výchozí bod pro výlety. No, pokud chcete zažít atmosféru pravých Lofot, je třeba se vydat hlouběji do vnitrozemí.

Sušené tresky.

Co se týče ubytování, Lofoty v hlavní letní sezóně mohou být poměrně plné. Ubytování proto rezervujeme dlouho dopředu, abychom si byli jisti, že zajistíme místa v kvalitních hotelech. Osvědčené luxusní řetězce se skandinávským nádechem splňují hotely Thon a Scandic. Ráno se probouzíme s idylickým výhledem na Vestfjorden, který odděluje Lofoty a norskou pevninu, a vychutnáváme si bohaté švédské stoly. Norové milují mléčné výrobky – mléko, sýry, jogurty či solené máslo nesmí chybět, stejně jako jejich tradiční celozrnné chleby, paštiky, klobásky, müsli či ovoce.

Bílá pláž a krásná příroda na Lofotech.

Konec května až konec července je zde obdobím půlnočního slunce, kdy slunce nezachází za obzor. Na takové 24-hodinové denní světlo je na začátku těžší si zvyknout, tehdy může pomoci maska na oči, nebo pořádně si zatemnit v pokoji, pokud se nedaří usnout. Je to však rozhodně nejlepší období k návštěvě oblastí za polárním kruhem, kdy absolutně nejste tlačeni stihnout něco do tmy! Kromě turistiky můžete vyzkoušet kajak, jít na golf, pozorovat mořské ptáky, jít se potápět či šnorchlovat, dokonce si můžete vyzkoušet i surfování.

Přístav Svolvær.

Možná právě vás nadchne možnost vyrazit na pozorování velryb. Zážitek z velrybího safari si nejlépe umocníte, pokud se na něj vydáte na rychlých, dvanáctimístných člunech zodiak. Právě ty se dokážou k velrybám přiblížit na vzdálenost, ze které se vám bude tajit dech. Fantastické dobrodružství, na které budete ještě dlouho vzpomínat.

V městečku Unstad asi 70 km od Svolværu se nachází nejsevernější arktická surfařská pláž v Evropě. Naopak v zimě sem jezdí turisté pozorovat přírodní fenomén – auroru borealis – polární záři. Zimní měsíce se vyznačují opačným extrémem jako celodenní sluneční svit, a to polárními nocemi. Představte si, na přelomu prosince a ledna přibližně třicet dní v těchto oblastech slunce vůbec nevyjde nad obzor. Od ledna slunce vykoukne na pár hodin a dny se postupně prodlužují.

Tradiční jídla a ledový bar

Centrum Svolværu je malé, jeho prohlídku zahajujeme pěšky. Hotel Scandic je situován na samostatném maličkém ostrově, propojený s pevninou mostem. Jsme v absolutním centru města, na vodě kotví lodě, jachty a čluny. Procházíme kolem kvalitních rybích restauracích a vysvětlujeme si, co tradičního bychom mohli ochutnat. Odejít bez toho, aby tu člověk ochutnal lofotskou sušenou tresku s více než 1000-letou historií by byl hřích. K tradiční norské kuchyni patří také sob, los či velryba – pokud víte, kde hledat, ochutnáte i tyto delikatesy. A co tak dát si portugalské národní jídlo bacalhao? Portugalci jsou největšími konzumenty tresky v Evropě a solenou sušenou tresku dokáží připravit na více než sto způsobů. Přesvědčte se na vlastní chuťové pohárky v restauraci Bacalhao.

Pláž a západ slunce na severu ostrova.

Na hlavním náměstí Torget najdete v létě farmářské a řemeslnické stánky, kde můžete ochutnat sušené sobí, losí a velrybí maso, zakoupit si vlněné norské svetry, rukavice, či šály nebo přírodní ručně vyrobená mýdla a kosmetiku. Častokrát to tu prodávají právě Slovenky nebo Češky, divili byste se, kolik Čechů a Slováků potkáte v nejodlehlejších oblastech Evropy za polárním kruhem. Pokud byste pokračovali od náměstí dále po Fiskergata, tedy „rybí ulici“, milovníky historie jistě zaujme válečné muzeum Lofoten Krigsminnemusuem.

Netřeba zapomínat na to, že část severního Norska byla během druhé světové války zničena. Němci v těchto oblastech používali taktiku spálené země, mnohé vesnice byly vypáleny do základů. Nepřátelé se zmocnili Narviku – strategického přístavu, ve kterém se nakládala švédská železná ruda z Kiruny na lodě a směřovala do nacistického území. A co víc, Kirkenes spolu s Drážďany bylo nejvíce bombardované město během války. Muzeum je otevřeno až do 22.00 a najdete zde největší kolekci uniforem a artefaktů z Druhé světové války. Vstupné je sto norských korun pro dospělého a třicet pro děti. Všude v Norsku zaplatíte kartou čili se směnou peněz si v této progresivní zemi starosti dělat netřeba.

Západ slunce na Lofotech.

O něco dále na konci mola, kde připlouvá loď Hurtigruten, najdete Magic bar. Na severu je velmi oblíbený koncept ledových barů, kde vám za vstupné 195 NOK dají uvítací welcome drink, servírovaný ve sklenici vytesané z ledu, pončo a rukavice. Pro rodiny a studenty mají zvýhodněné vstupné, děti do čtyř let mají vstup zdarma. Součástí vstupu je ledová galerie, bar je vhodný pro všechny věkové skupiny. Pozor jen na otevírací dobu, v Norsku bary obecně zavírají dříve než u nás, a mnohem dříve než v jižanských zemích. V letní sezóně je sem třeba zamířit rovnou po večeři, bary zavírají ve 23.00, mimo sezónu už ve 22.00.

Kde má příroda přednost před ropou

Naši komplexní prohlídku Lofot začínáme v někdejším hlavním městě Kabelvåg, kterému dominuje jedna z největších dřevěných katedrál za polárním kruhem. Její historie sahá až do 12. století, kdy ji norský panovník Øystein Magnusson nechal vystavět jako hlavní duchovní centrum pro místní rybáře, kteří se sem v té době kvůli lovu norské tresky stěhovali ze všech koutů severu. Tisíce rybářů, kteří se vydávali na moře každý den, musely být někde ubytováni – v tomto období se zde pro potřeby ubytování rybářů vystavěly dřevěné rybářské domy na vodě – rorbuer. Dnes už se většinou využívají jako stroze zařízené turistické ubytovny s nostalgickým nádechem rybářského života. Rybáři museli panovníkovi odvádět daně a kraj díky norské tresce z lovu velmi profitoval. Za symbolické vstupné si můžete prohlédnout jednoduchý dřevěný interiér této neogotické dominanty, pokud natrefíte na správný den, okusíte i akustiku Lofotkatedralen v rámci koncertů půlnočního slunce.

Odrazy rybářských domků a krásná příroda v městečku Kabelvåg.

V bývalém hlavním městě Kabelvåg najdete hned několik zajímavých muzeí. Zajímá vás místní fauna? Navštivte Lofoten Aquarium, které se hemží rybami a mořskými živočichy, ať už je to norská treska, norské krevety, pstruzi, vydry, vlkouši, platýzi, lososi nebo tuleni. Vody omývající lofotské souostroví jsou živé a mají bohatý ekosystém, který si Norové náležitě chrání. Kolonie tresek, hejna mořských ptáků a korálové útesy by mohly být ohroženy, kdyby Norové povýšili ropný byznys nad ochranu přírody. Představte si tři miliardy barelů tohoto černého zlata v hodnotě asi 65 miliard dolarů. V době, kdy jiné země těžbu ropy zvyšují (stačí se jen podívat přes Atlantský oceán), druhý největší producent ropy a zemního plynu v západní Evropě dává přednost obnovitelným zdrojům a zachování nenarušené přírody.

Rybářské domky ve vesničce Å.

Ve vesničce s jedním písmenem

Projíždíme tunely a mosty přes všechny ostrovy až na samý konec cesty E10, která končí v rybářské vesničce s nejkratším názvem na světě – „Å“ (čti Ó – jako poslední písmeno v norské abecedě). Å má zhruba 120 obyvatel a pyšní se označením „nejjižnější vesnice Lofot“. Najdeme ji na ostrově Moskenesøy. Na norskou pevninu se odtud dá dostat kromě již absolvované cesty přes lofotské ostrovy také trajektem z Moskenes do města Bodø.

Představujeme si, jak tu kdysi místní rybáři žili v dřevěných domcích, postavených na vodě. Na domech zde převažují tři barvy, které se vyráběly z tresčího oleje z rybích vnitřností – červená byla barva chudších, popřípadě jí byly natřeny hospodářské budovy, bílou byly natřené domy bohatých a majetnějších a žlutou zas domy rodinných příslušníků, obvykle prarodičů, kteří chtěli být nablízku svým dětem či vnoučatům. Pokud nebyly peníze, tak bílou barvou natřeli jen příčnou stěnu, ale boky nechali červené. Malebnou vesničku Å tvoří několik tradičních rybářských domů předělaných na muzeum či hotel. Nevynechejte historickou pekárnu s kamennou pecí z 19. století a ochutnejte čerstvé skořicové záviny kanelsnurrer, nebo se zahřejte u šálku oblíbené filtrované kávy v místní kavárně a jen tak nasávejte atmosféru.

Nejfotogeničtější vesnička s rybářskými domky Hamnøy.

Typický rybí zápach nás provází všude, kudy procházíme. Vracíme se kousek zpět k údajně nejfotografovanější vesničce Reine, kterou norský týdeník vyhlásil za nejkrásnější vesničku Norska. Naplníme prázdné žaludky a dopřejeme si tu gastronomický zážitek z místní kuchyně. Nachází se zde vynikající restaurace Gammelbua – ochutnáte sušenou norskou třesku, nebo steak z losa? A co tak hustou rybí polévku Fiskesuppe nebo vegetariánský burger s mořskými řasami? Všechny ty dobroty zapíjíme vychlazeným Isbjørn pivem z nejsevernějšího pivovaru na světě Mack.

Pro milovníky turistiky doporučujeme túru na horu Reinebringen (448 m.n.m), ze které máte famózní výhled na idylické vesničky Reine, Sakrisøy a Hamnøy. Nenechte se zmást nízkou nadmořskou výškou. Výšlap je poměrně strmý, po dešti zablácený a docela divoký. V minulosti v případě nepříznivého počasí kopec uzavřeli, ale dnes tam najdete 1 566 schodů pro stále více turistických nadšenců. Hezčí výhled z ptačí perspektivy na Lofoty budete hledat jen těžko.

Nejkrásnější rybářská vesnička Nusfjord.

Čas strávený ve vesničce Reine si můžete zpříjemnit i příjemným několikahodinovým výletem na kajacích. Ty si pronajmete v místních sportovních centrech a organizovaně spolu s průvodcem se vydáte na toto mořské dobrodružství. Zážitek z překrásných výhledů je tak umocněn sportovní aktivitou, kterou si zařadíte na přední místa vaší dovolené.

Na pláži za polárním kruhem

Vracíme se na hlavní cestu a pokračujeme směrem k našemu hotelu. Je třeba si vyčlenit dostatečně mnoho času – co vesnička, to foto-zastávka. Fotoaparáty a mobily mějte raději plně nabité, při toliké kráse nebudete stíhat cvakat. Přecházíme kolem sněhobílých pláží a nechce se nám věřit, že jsme za polárním kruhem. Otužilci okusí mrazivou vodu u pláže Ramberg a sportovní nadšenci si zase mohou zasurfovat na pláži Flakstad.

Odbočujeme z hlavní silnice a vedle 900 m skalní stěny míříme do vesničky Nusfjord (UNESCO), jakoby vystřižené z katalogu, kde obdivujeme zachovalé rybářské domky z 19. století. Celou vesničku aktuálně přetvořili na skanzen, kde se naučíte vše o životě místních rybářů. Vstupné: 100 NOK.

Pohled na rybářskou vesničku Henningsvær.

Na Lofotech jednoznačně platí, že cesta je cíl. Přesvědčte se o tom cestou do Henningsværu, přezdívaného i Benátky Lofot. Ten během návštěvy Lofot rozhodně nesmíme vynechat. V jeho zadní části se ukrývá slavné fotbalové hřiště.

Nedotčená příroda ve vesničce Eggum.

Nevynechejte ani izolovanou vesničku Eggum a vraťte se jakoby v čase. Toto místo v sobě spojuje dech beroucí přírodu, neprůstřelnou minulost a moderní skandinávskou architekturu. Na místě radaru postaveného během druhé světové války Němci za účelem sledování konvojů směřujících do Murmansku dnes stojí instalace od světoznámé architektonické firmy Snøhetta, která zde vybudovala zázemí pro campery (záchody, sprchy, kuchyňku, parkovací místa) a součástí je i amfiteátr a sochy od švýcarského architekta Markuse Raetze. Stalo se tak roku 2007 a jelikož se jedná o přírodní rezervaci, kterou mají turisté hlavně v létě oblibě kvůli turistice a sledování půlnočního slunce, důvodem pro výstavbu bylo minimalizovat vliv turistů na křehké přírodní prostředí v okolí a poskytnout základní služby návštěvníkům. Projděte se pobřežím Arktického oceánu a možná zahlédnete ústřičníka, mořského orla nebo kormorány.

Součástí areálu je i amfiteátr a sochy od švýcarského architekta Markuse Raetze. Artefakt jménem „Head“ je umístěn na nepřehlédnutelném místě. Socha se skládá z krásné klasické hlavy, která spočívá na kamenném sloupu a hledí upřeně na moře. „Head“ je dokonale podmanivá vizuální iluze, když kolem ní procházíte, vypadá, že mění polohu. Umělecké dílo je součástí Artscape Nordland.

Rybářské domky rorbuer.

TOP 10 Lofoty:

1. Romantický Hennigsvaer zvaný i Benátky Lofot s legendárním fotbalovým hřištěm.

2. Rybářská vesnička Å je poslední na tomto souostroví. Dodnes si zachovala svou autentičnost.

3. V bývalém hlavním městě Kabelvåg najdete několik zajímavých muzeí.

4. Vesnička Reine je považována za jednu z nejkrásnějších vesniček v Norsku.

5. Plavba lodí Hurtigruten – přírodní divadlo přímo na palubě legendární lodi Hurtigruten. Na ty výhledy nikdy nezapomenete.

6. Nevynechejte návštěvu modernějšího Svolvaeru – vstupní brány celého souostroví.

7. Ochutnejte sušenou třesku, steak z losa nebo jiné tradiční jídlo.

8. Pro milovníky turistiky doporučujeme túru na horu Reinebringen (448 m.n.m), ze které máte famózní výhled na idylické vesničky Reine, Sakrisøy a Hamnøy. Stačí zdolat 1 566 schodů.

9. Vesnička Nusfjord zapsaná v seznamu UNESCO je jakoby vystřižená z katalogu. Obdivujeme zachovalé rybářské domky z 19.století. Celou vesničku aktuálně přetvořili na skanzen, kde se naučíte vše o životě místních rybářů.

10. Okuste arktické pláže za polárním kruhem. Otužilci okusí mrazivou vodu u pláže Ramberg a sportovní nadšenci si zase mohou zasurfovat na pláži Flakstad.

Co vidět navíc:

1. Milovníky turistiky nadchne túra na ikonickou žulovou horu Svolværgeita, v překladu koza. Připravte se na 3-4 hodinový strmý výšlap s téměř 600-metrovým převýšením. Vaše námaha bude odměněna v podobě fantastického výhledu na bránu Lofot.

2. Lofoten museum Kabelvåg – Zažijte historii rybolovu Lofot na místě středověkého města Vågar (dnes nazývaného Kabelvåg). Najdete zde autentické rybářské kajuty a tradiční lodě Nordland. Muzeum také nabízí obrázkové hry a výstavy o rybolovu. Vstup: 100 NOK nebo zvýhodněný vstup při koupi kombinovaného lístku Lofoten museum + Galeria Espolin + Lofoten Aquarium.

3. Galerie Espolin v Kabelvåg – podpořte místní umění norského umělce Kaare Espolin Johnsona a prozkoumejte dramatickou historii a život v regionu podél pobřeží. Procházejte se po krásných halách a pokojích, naplněných Espolinovou prací. V galerii najdete i filmovou místnost, umělecký obchod a výstavy hostujících umělců.

4. Křišťálově čistá voda a bílý písek – arktický ráj. Navštivte panenské pláže Hauklad a Uttakleiv – cesta tunelem, vysekaným do skály, znásobí vaše dojmy.

5. Muzeum norské rybářské vesnice – na konci evropské cesty E10 – cesty krále Olava, se nachází vesnička Å. Najdete zde malebné muzeum norských rybářských vesnic, kde zažijete každodenní život při rybolovu na Lofotech za posledních 250 let. Součástí muzea je historická pekárna a pošta, velký lodní dům s tradičními dřevěnými loděmi (lodě Nordland), továrna na olej z tresčích jater, domy rodiny rybářů, dům místního kováře, historické zahrady. Ve starém obchodu s potravinami, zřízeném v domě z roku 1843 najdete lokálně vyráběné potraviny, textil, místní literaturu, oděvy a rybářské potřeby. V ceně lístku s průvodcem v angličtině, norštině či španělštině máte i vstup do rybářské kabiny. Cena lístku pro dospělého je 100 NOK, děti, studenti a senioři mají slevu.

6. Vesnička Hamnøy je nejstarší a nejfotogeničtější rybářskou vesničkou Lofot. Ubytujte se v tradičních rybářských rorbuer z 19. století. Jako byste se vrátili v čase.

Největší dřevěná katedrála v Kabelvågu.

7. Na ostrůvku Sakrisøy ochutnejte nejlepší rybí hamburger a navštivte místní delikatesový obchod Anita's Sjømat. Najdete zde arktickou sůl, sušenou tresku, marmelády z ostružiníku morušky – zlata severu, sušené rybí chipsy nebo lahodný kaviár.

8. Galerie foukaného skla Glasshytta – jen 4 km od hlavní silnice na ostrově Flakstadøya ve vesničce Vikten se nacházejí sklárny, které na konci 60. let založil původně rybář Åsvar Tangrand. Nemohl si vybrat idyličtější místo. Travnaté střechy galerie v pozadí s bílou arktickou pláží a dřevěnými domy působí přímo magicky.

9. Lofotr Viking Museum – Neodmyslitelnou součást severské historie tvoří Vikingové. Vikingské muzeum ve vesničce Borg patří k těm nejlepším svého druhu. V ceně vstupného 200 NOK máte k dispozici vnější i vnitřní část areálu. Začíná se zde krátkým filmem o Haraldu Krásnovlasém, který sjednotil navzájem bojující kmeny. Část s exponáty zobrazuje denno-denní život této, více než tisíc let staré, společnosti. Ve vnější části se nachází 83 metrů dlouhý dům vikingského náčelníka, ve kterém vám vikingské ženy v tradičních kostýmech demonstrují pletení z vlny či lnu. 15 minutovou procházkou se dostanete k jezeru, kde se můžete projet na dračích lodích – drakkar, můžete si vyzkoušet lukostřelbu či hod sekerou.

10. Nasaďte si turistické boty a vydejte se objevovat přírodní krásy Lofot. Vyrazte do vesničky Sørvågen a kolem několika jezer za pár hodin dojdete na horskou chatu Munkebu. Sledujte půlnoční slunce nebo polární záři a s láskou v srdci vzpomínejte na Alpy, vystupující z moře.

11. Když budete na Lofotech, určitě si nenechte ujít projížďku s psím spřežením. Zdejší husky milují pohyb a nadšeně vás provezou lofotskou krajinou, navíc se s vámi i rádi na závěr pomazlí. Mnoho agentur nabízí tento zážitek spojený dokonce s pozorováním polární záře (samozřejmě ve vhodnou roční dobu).

12. Pro sportovní nadšence nabízí souostroví akci s názvem Lofoten Marathon. Arctic Triple – Lofoten Ultra-Trail je neuvěřitelný závod konaný v ještě neuvěřitelnější krajině jednoho z nejpodmanivějších souostroví světa. Akce se každoročně koná ve 22. týdnu roku a účastníky provede celou skupinou ostrovů od Moskenesøy po Austvågøy. Běžci budou obklopeni překrásnou krajinou horských hřebenů, bílých pláží, zelených kopců a šedých útesů, téměř vždy s oceánem na dohled nebo dokonce i na dosah. Cílová páska se nachází v malebném městě Svolvær.

13. Pro ochutnání tradičních lofotských pokrmů v moderním hávu zvolte netradiční gastronomický koncept v restauraci Lofoten Food Studio.

TOP 10 nejfotogeničtějších míst na Lofotech

1. Henningsvær – malá rybářská vesnička, přibližně 30 minut jízdy ze Svolvær. Nachází se v oblasti hlavního ostrova Austvågøya a je tvořena několika drobnějšími ostrůvky, které jsou propojeny mosty. Žije zde něco přes pět set obyvatel a na samotném konci vesničky najdete velmi fotogenický přístav a útesy, v nichž je zakomponováno slavné fotbalové hřiště.

2. Kabelvåg – bývalé hlavní město Lofot, které má velmi sympatické centrum a drobný přístav. Projít se můžete na Kabelvåg molo, odkud je pěkný pohled na červené domky, nebo jeden z nejkrásnějších pohledů je od kolejí místní střední školy.

Sklárna Glass Vikten.

3. Vikten – příjemná vesnička pod špičatými horami. Kromě fotogenického prostředí tu najdete již zmíněnou zajímavou sklárnu Glass Vikten, kde si můžete zakoupit nějaký umělecký artefakt z recyklovaného skla, nebo se pokochat nádherným prostředím a širým Atlantikem.

Pláže Flakstad a Ramberg.

4. Flakstad a Ramberg – pláže, kde se nejen můžete vykoupat, ale najdete zde i příjemný kemp, kostelík, městečko se vším, co potřebujete, ale hlavně neskutečně fotogenické prostředí jedněch z nejkrásnějších pláží Lofot.

Jezero, rybářské domky a špičaté kopce ve vesničce Reine.

5. Nusfjord – tradiční vesnička, označovaná jako ta nejkrásnější ze všech. Pokud si představíte Lofoty, tak je to pro mnohé právě tato rybářská osada jakoby na konci světa. Dnes je turistickou atrakcí s muzeem a budete sem muset zaplatit vstupné, pokud se sem chcete přijít podívat.

6. Hamnøy – Vesnička Hamnøy je nejstarší a nejfotogeničtější rybářskou vesničkou Lofot. Ubytujte se v tradičních rybářských rorbuer z 19. století. Jako byste se vrátili v čase. Hamnøy navíc potěší všechny rybáře, kteří si zde mohou užít lov tresek. Na Lofotech se dokonce koná každoroční světové mistrovství v lovu těchto ryb!

7. Reine – nejznámější vesnice Lofot. Nenechte si ujít mnoho krásných pohledů na vesnici s pozadím působivých špičatých kopců. Těch pohledů je nespočet. Ve městě najdete i velmi příjemné restaurace s tradiční kuchyní a mnoho různých atrakcí. Možná právě z kajaku zde uděláte ty vaše nejkrásnější fotky z Lofot.

Bílé pláže Norska a krásná příroda.

8. Å – vesnička s nejkratším názvem na světě. Příjemné rybářské domky, kemp, molo s majákem a pro ty turisticky aktivní pěkná procházka k jezeru, které je schované v obklopení hor nad Å. Při procházce narazíte na sušárny tresek, které se budou vyjímat na vašich fotografiích.

9. Eggum – Vesnička, poznamenaná Druhou světovou válkou, kde byla bývalá základna. Najdete zde slavnou sochu „Hlavy“ od Markuse Raetze, zvláštně tvořenou kružnicemi, která z různých úhlů nabízí vždy jiný pohled na tuto skulpturu. Magická je atmosféra konce světa, kterou na tomto pobřeží budete zažívat.

10. Haukland a Uttakleiv pláž – nejkrásnější pláže souostroví. Neskutečně bílý písek, studená voda, zelené kopce poseté bílými ovečkami. Něco, co zažijete pouze na Lofotech. Pláže Ramberg, Ytresand, Uttakleiv a Haukland jsou snadno dostupné autem. Na Kvalvika však musíte jen po svých. K Bunes nebo Horseid pak budete muset dojet trajektem a jít ještě chvíli pěšky. Nicméně zdejší panenské pláže stojí za to!

Rybářské domky rorbuer.

Zajímavosti o Lofotech

Jméno podle rysa

Souostroví si vysloužilo své jméno podle ostrova Vestvågøy, pomyslného srdce Lofot. Ten se původně jmenoval Lófót, protože jeho tvar připomínal rysí nohu ("ló" se překládá jako "rys" a "fót" pochází ze slova pro "nohu"). Brzy se název vžil pro označení celé oblasti.

Na Lofotech se dá skutečně surfovat

Ač to může znít jako paradox, vezmeme – li v potaz geografickou polohu souostroví, Lofoty jsou domovem jedněch z nejlepších pláží v Norsku. Uhrančivá příroda, panenské pláže a relativně příjemný Golfský proud. Kdo by odolal!

Zejména pláž Unstad je místem setkávání surfařů po celý rok kvůli svým vysokým vlnám a silnému větru, přičemž nejsevernější surf středisko na světě Unstad Arctic Surf Resort se každým rokem rozrůstá. Nezapomeňte si ale rozhodně zabalit neopren! Voda se pohybuje v rozmezí od 8 do 14 °C .

Treska, treska a zase treska

Teplejší podnebí však není dobré jen pro surfování: je skvělé i pro rybaření – na Lofotech se jedná zejména o lov tresky. Na ostrovech je tradice lovu tresky, která sahá až tisíc let zpět!

Treska sem totiž migruje v zimě, a to kvůli teplejším vodám. To umožnilo starým Norům budovat komunity a vesnice a pomalu vytvářet stabilní ekonomiku a obchod točící se kolem lovu tresky. A to trvá dodnes: sušená treska se z Lofot vyváží do celé Evropy.

Lofoty v „Disneyovce“

Pokud máte děti, tak jistě znáte film Frozen/ Ledové království. Mnoho krajin z tohoto filmu, mj. hitu posledních let, bylo ve skutečnosti inspirováno malými rybářskými vesničkami s barevnými domy a skalnatými vrcholky hor, které se nacházejí právě na Lofotech. I proto se od roku 2013, kdy byl film uveden zažívají Lofoty ještě trochu větší přílivnávštěvníků tvořený fanoušky tohoto filmu a jeho hlavní postavy.

Hollywood

Lofoty se však objevily na filmovém plátně i v dalším filmu US provenience. Hollywoodský herec Matt Damon zde natáčel mnoho scén pro své sci - fi drama z roku 2017 s názvem Downsizing.

Polární záře

V létě nabízejí tyto ostrovy za polárním kruhem kouzelné půlnoční slunce a v zimě je to jedna ze světových lokací, kde můžete spatřit výjimečný přírodní úkaz, tj. polární záři neboli auroru borealis.

Lofoty v zimě

Fauna a flora Lofot

Na souostroví Lofoty žije mnoho druhů zvířat. V lese a horách se můžete setkat s losy, liškami a lasicemi, na ostrovech Flakstadøya a Moskenesøya je zase početná populace zajíců. Podél pobřeží celého souostroví můžete zahlédnout tuleně a vydry. Království pod hladinou pak patří velrybám, delfínům a také krabům.

Na Lofotech lze pozorovat obrovské množství druhů ptáků, těch stěhovavých i těch zimujících. V bažinných a mokřadních oblastech mohou návštěvníci vidět například volavky, labutě, kachny či brodivé ptáky. Pro bird watchers je pak nejpopulárnějším místem Røst na jihu souostroví. Røst je známý pro kolonii mořských ptáků, která hnízdí na strmých ptačích útesech v chráněné oblasti Røstøyan. Kromě mnoha jiných druhů zde najdeme i turisty oblíbeného a vyhledávaného papuchalka. V posledních letech byla však kolonie mořských ptáků drasticky omezena a papuchalci jsou nyní klasifikováni jako vysoce ohrožení.

Lofoty jsou skvělým cílem i pro návštěvníky, kteří milují rostliny. Kromě mechů a lišejníků zde často spatříte i druhy, které jsou jinde v Evropě velmi ohrožené. V létě jsou ostrovy posety borůvkami, brusinkami a moruškami - bobulemi, které jsou mezi Nory velmi oblíbené. Morušky jsou obecně ve Skandinávii velice populární bobule oranžové barvy, připomínající ostružiny. Můžete je objevit volně v lesích nebo je ochutnat již zpracované například v jogurtech či coby marmeládu. Věřte, že nebudete litovat!

Podnebí Lofot

Souostroví Lofoty má mnohem mírnější klima, než jaké panuje v jiných oblastech nacházejících se ve stejné zeměpisné šířce, což je způsobeno teplým Golfským proudem. Srážkové a povětrnostní podmínky se však mohou velmi rychle změnit, proto je vždy dobré být připraveni na jakýkoli typ počasí a teploty. V podzimních a zimních měsících se mohou vyskytovat silné větry, pro ostrovy typický meteorologický jev je mlha.

Nejdeštivější období na Lofotech je od září do prosince, úplně nejvíce prší většinou v říjnu, naopak nejsušší měsíce si užijete v období od dubna do června. Na ostrovech spadne v průměru za rok asi 700/800 mm srážek, které jsou během zimy většinou ve formě sněhu.

Teploty dosahují maximálních hodnot v měsících červenec a srpen s průměrnou teplotou 12 - 15 °C, nejchladnějším měsícem je pak únor s průměrnou teplotou 0 až -2 °C. Informací pro surfaře může být teplota mořské vody, která dosahuje v červenci a srpnu maximální teploty 14 °C.

Lofoty pohled.

PRAKTICKÉ INFORMACE O LOFOTECH

Rychlostní limity na Lofotech resp. v Norsku jsou následující:

50 km/h v obcích

80 km/h mimo obce

Vzdálenosti mezi Svolvaer a dalšími zajímavými místy v okolí:

· Svolvaer – Å - 129 km

· Svolvaer – Narvik - 160 km

· Svolvaer – Eggum - 60 km

DOPORUČENÍ O LOFOTECH:

Hotel: Thon Hotel Svolvær, cena pro 2 osoby se snídaní cca 5000 Kč/noc.

Letenky: dostat se na Lofoty lze mnoha leteckými společnostmi, letenka se dá pořídit již od 8000 Kč například s Norwegian. V současné době neexistuje mezi Prahou a Harstad/Narvik Airport, Evenes (EVE) přímé spojení, proto počítejte s jedním, někdy dvěma mezipřistáními. Časový posun oproti České republice není žádný.

Dokumenty: při cestě do Norska resp. na Lofoty není vyžadován ani test PCR ani doklad o očkování. Norsko je součástí Schengenského prostoru. Při pobytu do tří měsíců nevzniká přihlašovací povinnost. Při pobytu delším než tři měsíce je však nutná registrace na příslušném úřadě státní správy. Informace lze získat například na této adrese.

Všechny články autora

Róbert Taraba

Robo je dlouhá léta velký cestovatelský fanda a nejpravděpodobněji vás bude provázet v celém regionu jižní Afriky, na Madagaskaru, ale také v Thajsku, Indonésii, Filipínách, na Novém Zélandu, USA a když se potřebuje zchladit a odpočinout si od exotiky, rád provází Island a země severní Evropy. Tím, jak je zcestovalý, dokáže nejen vyprávět o zemi, ale také ji začlenit a porovnat s širším regionem, světem. Klienti si ho váží pro jeho empatii, trpělivost, řešení a zvládání krizových situací, schopnost rozesmát lidi a udržet je v dobré náladě. Miluje fotografování, adrenalinové sporty a poznávací zájezd Vanuatu a Nová Kaledonie ve spojení s Austrálií. Jeho oblíbenou pochoutkou je thajské Masaman kari.

Blog - všechny články Katalog poznávacích zájezdů