Latinskoamerický mix přírody, kultury a plavby po otevřeném oceáně na souostroví Galapágy s jedinečnou faunou a omezeným počtem turistů. Na vlastní oči spatříte leguány i obrovské želvy v jejich přirozeném prostředí. Jezero Titicaca i Machu Picchu na závěr vám zajistí nezapomenutelné zážitky z vaší dovolené v té pravé, nedotčené exotice.
Tel.: 224 250 138, 608 482 877 | Email: cksen@cksen.cz
mezinárodní letenku do Ekvádoru a zpět z Peru, letištní poplatky, přelet Quito – Lima, přelet Cuzco – Lima, zpáteční letenku na Galapágy, ubytování ve 3* a 4* hotelech ve dvoulůžkových pokojích se snídaní, kompletní dopravu autobusy a mikrobusy, vstupné a vláček na Machu Picchu, loďku na Islas Ballestas a jezero Titicaca, SEN průvodce v Peru a Bolívii, místního anglicky hovořícího průvodce během pobytu v Ekvádoru a během plavby na Galapágy, letištní transfery, všechny hraniční poplatky, pojištění proti insolventnosti
stravu kromě uvedené, fakultativní výlety
Jedná se o zájezd zahrnující vstup na Machu Picchu, o které je momentálně enormní zájem a vstupenky je nutné kupovat s velkým předstihem. Prosíme Vás tedy o zaslání scanu pasu společně s úhradou zálohy, abychom pro Vás vstupenky stihli včas zajistit a předešlo se nutnosti si lístek kupovat až přímo na místě. Zároveň si zkontroujte, dostatečnou platnost Vašeho pasu, tedy alespoň 6 měsíců po návratu ze zájezdu.
U některých termínů mohou být tozdílné ceny odletů z Prahy o 3000 Kč z důvodu vyšších nákladů za letenky.
Odlety z Vídně jsou bez příplatku, v ceně publikované na webu.
Pro vstup do zemí není povinné žádné očkování. Pouze doporučujeme vakcínu proti hepatitidě typu A a tetanu.
QUITO
Odlet a přílet do Ekvádoru a hlavní město Quito. Město na úpatí sopky Pichincha ve výšce 2800 m. n. m.
QUITO – MITAD DEL MUNDO – QUITO
Celodenní prohlídka jednoho z nejklidnějších jihoamerických měst. Náměstí nezávislosti, katedrála, kostely San Francisco a Santo Domingo, La Mercet, místní gurmánské speciality. MITAD DEL MUNDO – střed světa. Ano, stojíte přímo na rovníku!
QUITO – GALAPÁGY – BALTRA – SANTA CRUZ
Odlétáme 1000 km do hloubky Tichého oceánu. Vzdálenost, kterou jiní živočichové neuměli překonat, a proto Galapágy zůstaly takovým výjimečným místem. Na novém letišti v Quito, vyřídíme vstupní kartu na Galapágy, kartu Ingala. Vybavení i poplatek je již v základní ceně zájezdu. Následně náš partner „zacheckuje“ zavazadla, neboť toto je v případě Galapág složitější – musíte projít speciální kontrolou a dostanete speciální svorku, abyste zavazadla už nemohli otevřít. Na letišti kupujeme poslední láhve rumu (za nižší cenu) a odlétáme. 6 tisíc metrů vysoké sopky vystřídají nedozírné vody Tichého oceánu.
Pod námi se z tmavomodrého oceánu vynoří černý vulkanický ostrov Baltra a my přistáváme. Psi nám očichají zavazadla, projdeme složitými celními procedurami, seznámíme se se zákony, které budeme dodržovat, abychom unikátní prostředí zachovali i pro další generace. Vydáme se expedičním autobusem křížem přes Baltru (15minut). Nasedneme na domorodou lodičku a přes kanál Itabaca se přeplavíme na hlavní ostrov Santa Cruz a i toto je super zážitek. Takový transfer z letiště je vskutku unikátní a je hned jasné, že jsme na unikátním místě. Nasedneme na naše pronajaté džípy, zavazadla naložíme dozadu a naši řidiči po překvapivě dobrých cestách stoupají nahoru na sopku. Kolem nás je najednou zeleň a my dáváme pozor, abychom nesrazily želvu obrovskou – na tomto ostrově se jich nachází nejvíce na celých Galapágách. Následně po hodině sjedeme opět dolů k moři a ubytujeme se v našem hotelu v hlavním městě ostrova v Puerto Ayora 5 minut od absolutního centra. Poobědváme v nejlepší restauraci města. Čerstvé ryby, ceviche, tamarindový džus či caipirinha. Večer si projdeme suvenýrové obchůdky, zastavíme v baru a nafotíme si z ptačí perspektivy houf žraloků, kteří loví malé rybičky v osvětleném přístavu.
SANTA CRUZ GALAPÁGY
Po snídani ihned vyrážíme do Darwinova centra. Kamenným chodníkem mezi stovkami obrovských kaktusů přicházíme na místo, které nás uvede do problematiky ostrovů. Proč jsou Galapágy tak známé? Život Charlese Darwina a co ho na Galapágách uchvátilo. Kde žila nejslavnější želva světa Osamělý George? Opravdu měl 150 let? Dnes chceme vidět minimálně tucet želv a zároveň více druhů. Chceme si prohlédnout kostru velryby a celé muzeum v Darwinově centru. Chceme vidět lachtany, lovící pelikány a pak skočit na pláž. Hodinová procházka po nejkrásnější pláži ostrova a zřejmě i celých Galapág. Bílý písek a modré moře... které je naprosto unikátní, v moři můžete vidět plavat ještěry – leguány mořské. Když Charles Darwin uviděl plovoucí leguány a všiml si, že ocas těchto praještěrů nemá kulatý průměr, jak je běžné, ale je plochý, aby se jím dalo manipulovat jako kormidlem. Když si všiml, že tyto leguáni nozdrami vysmrkávají přebytečnou sůl, kterou do svého těla dostali tím, že se živí mořskými řasami. Když si všiml, že mají silné drápy přizpůsobené tomu, aby se uměli zachytit při plavání na skálu. Že na rozdíl od barevných suchozemských leguánů jsou tito černí, přizpůsobeni prostředí, kde se pohybují. ... došlo mu, že tato zvířata se přizpůsobily okolním podmínkám, které jsou na Galapágách unikátní. No, když je to takto zřetelně vidět na odlehlých Galapágách, tak to musí platit i jinde – dovolil si zauvažovat Darwin.
"Nejsou to ti nejsilnější, kdo přežije, ani ti nejinteligentnější, ale ti, kdo se dokáží nejlépe přizpůsobit"
Dnes vědci tvrdí, že se evolučně živočichové, a tedy i lidé nemění pouze z generace na generaci. Ale obecně se věří, že evoluce probíhá u nás každodenně. Každým dnem se přizpůsobujeme okolním podmínkám. Nepřežijí ti největší a nejsilnější, ale ti, kteří se co nejlépe dokáží přizpůsobit okolním podmínkám. Bereme si plavky a brýle a pokud budeme mít štěstí, tak si s leguány zaplaveme.
SANTA CRUZ GALAPÁGY
Tortuga Bay se skládá ze dvou pláží: Playa Brava a Playa Manda. Playa Brava je pláž s obrovskými vlnami vhodná pro odvážné surfaře, kde jsou častými návštěvníky žraloci. Zde se nebudeme koupat. Po nádherné bílé pláži se vydáme vpravo a asi 15 minut jdou naše bosé nohy ve vodě, boty v ruce. Jdeme středem a nikoli nahoře na duně. Tam totiž želvy kladou vajíčka. Ta místa jsou označena a je tam páska, která hnízdo ohraničuje. Největšími nepřáteli želv jsou nově dovezení živočichové jako kočky, prasata, které želví vajíčka najdou a snědí. Přijedeme až k malému zelenému mangrovníkovému lesíku, pod kterým se vždy vyhřívají mořští leguáni. Do vody chodí 2x za den na 10 až 15 minut, ale je jich tu tolik, že šance je značná. Uvidíte leguány vystřikovat sůl z nozder. Všímejte si jejich ocasů přizpůsobených plavání. Naučíte se rozlišovat samce s velkými ostny na zádech a hlavě od samiček. Na bílém písku se černí leguáni vyjímají a budete mít ohromný zážitek. Pak se vydejte ještě 3 minuty křížem a přijdete ke klidné laguně na Playa Manda, kde můžete kajakovat či si v bezpečí zaplavat, šnorchlovat v klidné vodě. Často jsou zde vidět mořské želvy či plavou rejnoci.
Alternativní Vám můžeme přizpůsobit aktivity tak, abyste se mohli zúčastnit i fakultativního celodenního výletu na okolní ostrovy, včetně šnorchlování a oběda na lodi. Více informací a výběr skvělých výletů najdete v doplňkových službách zájezdu. Fakultativní výlet doporučujeme, protože doplní komplexní obraz Galapág a přinese vám ještě větší zážitek.
GALAPÁGY – QUITO
Odlet z oceánu a přelet do Quita. Lety z Galapág bývají často zpožděné, pokud však půjde vše načas, tak kolem 14:00 bychom měli být už v Quitu. Přejezd do ekvádorské vesnice Nono, která se nachází přibližně 30-45 minut od Quita. Ubytujeme se v pohádkové vile Doris nebo v haciendě Estancia, daleko od velkoměsta v zeleném srdci And, kam CKSEN jezdí již mnoho let. Okouzlující usedlost v nádherně rozkvetlé zahradě, kde létají kolibříci a o kterou se stará naše dlouholetá přítelkyně a místní partnerka Lorena, která klienty CKSEN velmi dobře zná, vás okouzlí a příjemně překvapí. Lorena se také stará o propagaci místního mlžného lesa, do kterého vás zavedeme. Setkání s místními obyvateli, suvenýry od místních řemeslníků, místní kuchaři, kteří nám vaří, místní průvodci, kteří nám dělají společnost, ubytování čisté a útulné v pokojích, kde je starobylý (restaurovaný, ošetřený) nábytek, kde se používají ekologické čisticí prostředky vyrobené na přírodní bázi, nás spojí s duchem Ekvádoru.
QUITO – NONO
Probuzení svěžím ekvádorským vánkem z exotické zahrady. Načerpáme energii, naladíme se na začátek programu v probouzející se přírodě a těšíme se na dnešní zážitky.
Dnes nás čeká lehká turistika v okolí vesničky Nono z koloniálního období. Zde se mlha spouští po vysokých kopcích dolů do údolí a dodává scenérii koloniální vesničky nádech tajemna. Díky tomuto úkazu je zdejší prostředí tak zelené, svěží a bujné. Jsme v oblasti, kde se pohoří And potkává s ekosystémem džungle a pobřeží. Vegetace je zde hustá a větší. Andské svahy tu zachycují vlhký vzduch přicházející od pobřeží, to proto se tomu tady říká mlžný les. Jen vy a příroda, o které jste tak dlouho snili. Tyto nevšední fotografie si budete ještě dlouho po dovolené prohlížet a vzpomínat. Máte pocit, že právě sem musí utíkat všichni obyvatelé hlavního města, když chtějí na chvíli vypnout a vyčistit si hlavu.
Ekoturismus je s vesničkou Nono úzce spjatý. Místní tu jezdí na koních přibližně od roku 1500, kdy jim toto ušlechtilé domácí představili španělští dobyvatelé. Od té doby se oblast kolem vesničky Nono ubírala rančerským způsobem života a vše nasvědčuje tomu, že to tak zůstane i nadále, protože místní mají dodnes ekologické smýšlení. Toto místo navštěvujeme už několik let a vždy odsud odjíždíme nadšení. Turisté totiž většinou zůstávají v centru Quita a téměř nikoho tu nenapadne hledat něco tak unikátního, jako je příroda v okolí metropole.
Tady v Nono jsme to unikátní našli. Čeká nás setkání s domácími, kteří nás přivítají a pohostí s otevřeným srdcem. I introverti se do tohoto místa zamilují! Obklopí vás překrásně rozkvetlá, šťavnatě zelená příroda, nezkrotné vrcholky And, lidé žijící v poklidném tempu: to vše nám vytvoří pravdivý obraz o zdejší krajině.
NONO – QUITO – LIMA
Vrátíme se do hlavního města a podvečer přeletíme do Limy, hlavního města Peru a druhého největšího města Jižní Ameriky (10 milionů obyvatel). Přistáváme na moderním letišti Jorge Chávez v části Callao a soukromým transferem se přesuneme do centra města. Měníme Nuevos soles (v překladu Nové slunce), místní měnu, kterou budeme v nejbližších dnech platit. Naši průvodci sem cestují několikrát do roka a místo tak dokonale znají. Už po příletu Vás Lima zaujme. Chaotická doprava a řidiči, kteří díky své obratnosti určitě patří k nejlepším na světě. Bienvenidos al Peru! Ochutnáte už tento večer známé pivo Cusqueña (v překladu "dívka z Cusca")?
LIMA – PISCO
Kde jinde začít než v majestátním Městě králů. Většina turistů Limu obchází (což je velká škoda), ale my ve SNU chceme tomuto městu věnovat čas a pochopit tak souvislosti. Bývalá metropole španělského místokrálovství v Jižní Americe a centrum Nového světa. Právě odsud vyráželi španělští conquistadoři na další výpravy směrem na jih kontinentu. Už během prvních metrů krásným koloniálním centrem pochopíte, proč se Lime mluví také město balkonů. Jsou jich tu stovky a některé z nich jsou opravdu umělecké vyřezávané skvosty. Prohlídku začínáme v klášteře San Francisco, který patří k nejkrásnějším v Novém světě, i díky originálním zachovaným kachličkami azulejos. Máte najednou pocit, že se nacházíte v kouzelné Andalusii? Španělé přivezli kromě své kultury i originální azulejos právě z tohoto španělského regionu. Po prohlídce kláštera nemůžeme vynechat vzrušující katakomby, které patří k nejzachovalejším na kontinentu. V nedalekém parku si prohlédneme jedinou sochu Francisca pizzaria ve městě a z tohoto místa uvidíme i rozsáhlé čtvrti chudých, tzv. "Pueblos Jove". Lima, to je kontrast bohatých a chudých čtvrtí. Proč jich je tolik a kdy vznikly? Pokračujeme uličkami Limy, až přijedeme k nejstarší univerzitě v Novém světě, Universidad San Marcos. Mezi její absolventy patří např. známý představitel avantgardy César Vallejo nebo držitel Nobelovy ceny Mario Vargas Llosa. Pokračujeme, na osvěžení si na ulici pořídíme čerstvé ovocné šťávy za pár soles a přijdeme na náměstí Plaza San Martín. Kdo byl tento známý Libertador ("osvoboditel") a proč má uprostřed náměstí sochu? Magické náměstí, kde koloniální budovy vystřídaly ty republikové z 19. století, má úžasnou atmosféru, hlavně večer po setmění a je to přímo ideální místo na vychutnání si nejznámějšího peruánského drinku, Pisco sour. Po obchodní ulici Jirón de la Unión se opět dostáváme do koloniálního centra přímo na nejznámější náměstí, Plaza Mayor. Palmy, prezidentský palác a katedrála, v níž jsou uloženy ostatky Francisca Pizarra, pokořitele říše Inků a prvního místokrále. Donedávna se zde nacházela i jeho socha. Oběd v TOP restauraci doslova pár metrů od náměstí. Málokdo ví, že peruánská kuchyně patří k nejlepším na světě a Peru získalo několikrát za sebou ocenění TOP gastronomická destinace světa. Ochutnáte "peruánské sushi" Ceviche (marinované ryby v limetkové nálevu) nebo dáte přednost typickému jídlu Lomo saltado? Hladovět určitě v Peru nebudete Odpoledne přesun pouštní krajinou na jihovýchod po známé dálnici Panamericana. Po cestě ochutnáme asi nejznámější rychlý pokrm Jižní Ameriky, empanadas, kapsy plněné masem, šunkou, sýrem apod. Za tmy přicházíme do městečka Paracas. Poslední drink dnešního dne a nadšení lehneme do postele.
ISLAS BALLESTAS – NAZCA
Budíme se v nejkrásnějším hotelu celé oblasti, s výhledem na oceán. Ano, jsme u Tichého oceánu. Všude kolem peruánská poušť a my jdeme na místo, které navštíví minimum turistů. Nedaleko poloostrova Paracas, oblasti, kde žila známá předkolumbovská kultura Paracas, se nacházejí ostrovy ISLAS BALLESTAS, díky své jedinečné fauně a flóře nazývané také Malé Galapágy. Na ostrovech je jedna z největších koncentrací mořských ptáků na pobřeží Jižní Ameriky. Uvidíte druhy jako pelikán peruánský, terej guánový i kormorán červenoploutvý. Do objektivů nám ale zapózují i lachtani a tuleni. Přístav se nachází jen pár metrů od našeho hotelu. Unikátní výlet na lodi, který si dokonale užijeme. Jak to vlastně bylo s pacifickou válkou a jak souvisí právě s touto oblastí? Důvod války jsme měli možnost cítit už na ostrovech a řekneme si o tom víc. Na oběd nastupujeme do našeho autobusu a odcházíme do legendární Nazca. Právě zde se nachází jedno z největších tajemství Jižní Ameriky – záhadné linie a obrazce Nazca v pobřežní poušti. Díla málo známé kultury Nazca vznikly před dvěma tisíci lety a jejichž význam se dodnes nepodařilo uspokojivě objasnit. Ke které z mnoha teorií se přikloníte? Nejkrásnější pohled na obrazce je z ptačí perspektivy. Po příjezdu do města Nazca se přesouváme na místní letiště Maria Reiche (německá archeoložka, která zasvětila svůj život zkoumání obrazců Nazca), odkud odletíme malým letadlem přes obrovské obrazce (fakultativně – doporučujeme). Uvidíte psa, opici, kosmonauta? Unavení, ale nadšení se přesuneme do hotelu v centru Nazca. Těm, kteří mají ještě sílu, doporučujeme na večeři výbornou peruánskou restauraci v pěší dostupnosti od hotelu.
NAZCA – AREQUIPA
Probouzíme se na náhorní plošině v peruánské poušti, s pocitem úžasného zážitku ze včerejšího přeletu nad obrazci (který si vždy objedná téměř 100 % klientů), dnes nás čeká brzký odjezd do největšího města oblasti a zároveň druhého největšího města Peru, Arequipy. Dnes to bude zase prudce fotogenický den, a proto odpojíme z proudu všechny mobily, externí baterie a foťáky a můžeme vyrazit. Z náhorní plošiny se přesouváme znovu na pobřeží Tichého oceánu a pokračujeme po známé Panamericane, autostrádě, která spojuje po pobřeží celou Jižní Ameriku, od Kolumbie až po Chile. Zastavíme se i na pláži, kde budeme úplně sami. Neskutečný pocit, který je třeba zažít! Najdou se odvážlivci, kteří se namočí v oceánských vlnách? Nebo alespoň se dotknout a namočit ruce? My ostatní si zatím dáme pivo Cusqueña a užíváme si ten pohled. Pokračujeme podél oceánu, uvidíme desítky kamionů, které se přesouvají mezi Chile, Arequipa a Limou. Občas se cesta stočí více do vnitrozemí a jedeme serpentinami doslova vysekanými ve skále. Z čeho tu lidé žijí? Co se tu pěstuje? Řekneme si více. Podvečer se odkláníme od pobřeží a začínáme stoupat na sever, do Arequipy. Z výšky 0 m (oceán) postupně do výšky 2 335 m, takže do výšky Slovenských Tater. Bydlíme v absolutním centru města. Jste unavení, ale spát nejedete. Nemůžete se totiž odtrhnout od pohledu na osvětlené hlavní náměstí Plaza de Armas, které určitě patří k těm nejkrásnějším, jaké jste kdy viděli. Cítíte se jako princ z Arequipy.
AREQUIPA
Dnes si na talíř naservírujeme prohlídku bílého města Arequipa, 2. největšího města Peru. Usazené mezi sopkami El Misti, Pichu Pichu a Chachani, zapsané v seznamech UNESCO, které Vám bude připomínat španělská města. Během nadvlády Španělů La ciudad muy leal (věrné město), v revolučním 19.století ohnisko odboje a v 20. století centrum umělců a spisovatelů. My naši prohlídku začínáme na centrálním Plaza de Armas, kde si hned všimneme, odkud vznikla přezdívka Bílé město. Při budování centra použili bílou sopečnou horninu, která se těží v okolí města, Sillar. Pokračujeme k místnímu tržišti San Camillo. Opět jsme tu jediní turisté. Kromě nás mnoho místních, kteří si vyřizují své klasické denní nákupy. Koupíte zde téměř vše. Zastavujeme se v uličce klobouků. Jsou jich tu stovky. Ne, tisíce. Arequipa jakož i celá oblast jižního Peru má dostatek slunce, a proto se klobouk stal symbol celé této oblasti. Koupíte si Panamák nebo Western? Je čas se osvěžit čerstvou šťávou, kterou připraví přímo před námi a pokračujeme. Čeká nás známá Juanita, dáma z Ampato, nejzachovalejší mumie Jižní Ameriky, kterou magazín Time vybral mezi TOP10 objevů. Pomalu je čas oběda a my máme pro Vás nachystanou specialitku – restauraci s výhledem na celé náměstí. Už nás tu znají, a proto máme přichystané nejlepší stoly. Ochutnejte Rocoto relleno – místní specialitu, která připomíná naši plněnou papriku (rocoto je druh papriky). Je trošku pikantní, ale právě kvůli tomu si objednáme místní pivo Arequipeña (v překladu "dívka z Arequipy") a následný pivní souboj Arequipeña versus Cusqueña může začít. Postupně stoupáme do hor a koncentrace alpak a lam, a hlavně výrobků z nich se zvyšuje. Budete mít prostor i na první nákupy. Doporučujeme ale ještě navštívit Montasterio Santa Catalina, unikátní ženský klášter, doslova město ve městě, který se rozprostírá na ploše více než 20 tisíc m2. Něco podobného jen tak neuvidíte. Blíží se večer a pro gurmány umíme zajistit stůl v restauraci Chicha, jejíž majitel je světoznámý peruánský šéfkuchař Gastón Acurio. TOP gurmánský zážitek garantovaný. Arequipa si zkrátka musíte zamilovat, tak jak jsme si ji zamilovali my.
AREQUIPA – JAZERO TITICACA
Máme na programu další přesun. Znovu stoupáme do výšin. Arequipa opouštíme neradi, ale chceme vidět víc a jít dál. Přesun přes majestátní Andy do kolíbky významných andských civilizací, k jezeru Titicaca. Vydáváme se na sever a pomalu za námi necháváme pouštní Peru, o kterém většina lidí ani netuší. My jsme ho prošli a ulovili unikátní záběry. Před námi je Národní přírodní rezervace Salinas, kde uvidíme první vicuñe. Žijí ve vysokých nadmořských výškách 4 000 m n.m. a výše a z dálky nám budou připomínat naše srnky. Víte, jaký je rozdíl mezi VICUÑA, alpaky a lamou? Naši průvodci to jasně vysvětlí a rázem jejich každý bez problému rozezná. Zároveň se dozvíte, která vlna je nejlepší na šál, či svetr. Odejít z Peru bez svetru s lamou by byl hřích. Procházíme nejvyšším bodem této cesty, ve výšce 4550 m n.m. a postupně scházíme. Nadmořskou výšku už postupně cítíme, ale dáme vám rady, jak tento pobyt přežít bez problémů. Naši klienti to bez obtíží zvládnou. Procházíme město Juliaca, největší město oblasti s nelichotivou přezdívkou Nejodpornější město Peru. Pokračujeme do Puna, největšího peruánského města na břehu jezera. Směřujeme přímo do přístavu, abychom navštívili unikátní plovoucí ostrovy vyrobené z rákosu totora, na kterých přežívají zbytky mizející populace původních Indiánů Los Uros. Zaposloucháme se do místního, zvláštního indiánského jazyka Aymara, a naučíme se alespoň pozdrav. Jdeme přece na návštěvu a pozdravit je základní slušnost: "Kamisaraki". Neuvěřitelně fotogenická místa, vysvětlíme si, jak se takový ostrov poskládá, a kde chodí mladí, pokud chtějí mít soukromí pro sebe. Postupně se stmívá a my už cítíme nastupující chlad z jezera. Vracíme se do přístavu a přesouváme se do hotelu. Bydlíme v centru a vše máme v pěší dostupnosti od hotelu. Vítáme možnost dát si čaj z koky, který zde podávají v každém hotelu. Přemýšlíte, co si dát k večeři? Je téměř povinnost si dát rybu s názvem Trucha (čti truc – pstruh) z jezera Titicaca. Po večeři ještě krátká procházka k hotelu. Příjemná, téměř přímořská atmosféra, to vše Vám nabízí Puno. Vzpomínáte si ještě, že jsme ráno vyrazili z Arequipy? Další intenzivní den.
PUNO – LA PAZ
Opouštíme ranní Puno, ale s jezerem se ještě neloučíme. Budeme vedle něj projíždět do další země, do Bolívie. Ideální vyrazit co nejdříve, abychom v dobrém čase přijeli na hranici. Teď už to jde relativně rychle, ale pamatujeme si časy, kdy jsme tam čekali hodiny. Peruánský venkov je skutečně zajímavý, cihlové domy bez omítky, všude kolem nápisy z minulých nebo následujících voleb. Zastavujeme na jednom vyvýšeném místě, nazvěme ho Mirador, a tedy vyhlídka. Pod námi jezero Titicaca v celé své kráse a my se nestačíme vynadívat a zároveň dělat panorama. V jezeře je chovná stanice, kde chovají pstruhy. Ano, ty, které Vám včera tak chutnali. Vzali jste si plavky a ručník? Pokud patříte mezi lední medvědy, můžete vyzkoušet i vodu s teplotou kolem 9 ° C a dát si i pár temp. Téměř v každé skupině se najde alespoň jeden odvážlivec. Nebojte se, nezamrzá. Na zahřátí máme přece s sebou Pisco! Pár kapek na zem pro Pacha Mamu, Matku Zemi, a hned je nám tepleji. Kolem nejvýše položeného splavného jezera světa se pomalu přesouváme k hraničnímu přechodu v městečku Desaguadero, podle řeky, která tvoří hranici a zároveň je to jediný odtok z jezera. Vystupujeme, se zavazadly nám pomohou místní mládenci na speciálně upravených nákladních kolech, kteří nám kufry s úsměvem přenesou na druhou stranu (za pár soles, samozřejmě). Soles zaměňujeme za Bolivianos a jdeme vyřešit administrativní věci. Někdy jsme tu čekali několik hodin, nyní to jde rychleji. Po cestě zastavujeme v Tiwanaku, prohlédnout si nejdůležitější archeologickou lokalitu a nejvýznamnější památku předkolumbovských indiánských kultur v Bolívii (prohlídka již v ceně). Věřili byste, že až sem sahalo jezero Titicaca? Stihneme i oběd v městečku Tiwanaku a pokračujeme do nejvýše položeného hlavního města na světě, do La Pazu. Kdo to je vlastně ten Evo Morales? Projíždíme předměstím El Alto, které má ale, více obyvatel než samotné hlavní město. Cihlové domy, kam oko dohlédne. A najednou – před námi La Paz. Město v údolí, v pozadí zasněžené 6tisícové štíty. Nestačíme se vynadívat a už teď víme, že La Paz patří mezi nejkrásnější města, jaké jsme kdy viděli. Přesun do luxusního hotelu nedaleko centra, s výhledem na celé město. Nadmořská výška už nám téměř nedělá problém, ale čaj z koky si dáme. Už jsme si na něj zvykli a před spaním přijde vhod.
LA PAZ
Budíme se v úžasném La Pazu a dnes budeme toto město poznávat. Město v údolí, to je samá úzká ulička nahoru a dolů. Začínáme na Mercado de las Brujas, v uličce čarodějnic, kde prodávají vše, co se dá vyrobit z koky, ale i různé jiné, rituální výrobky. A samozřejmě krásné výrobky z vlny alpaky a baby alpaky. Nebojte se, bude prostor i na nákupy. Pokračujeme dolů na místo, kde La Paz vznikl. Na náměstí San Francisco. La Paz znamená mír. Proč se tak jmenuje? Řekneme si více. Krásná katedrála, klášter, ale hned vedle moderní tržnice a jiné budovy. La Paz je jeden velký mix budov. Všudypřítomný chaos, hlavně při přecházení přes silnici. Procházíme přes nejrušnější ulici města a tentokrát stoupáme. Jdeme pomaličku, přece, jsme ve vysoké nadmořské výšce. Přicházíme na náměstí Murillo. Kdo je ten pán, který má sochu uprostřed náměstí? Palacio Quemado, v překladu, Spálený palác, který vyhořel několikrát, naposledy v roce 1875 téměř do základů. Na každém rohu indiáni s typickými malými klobouky. Svezeme se i lanovkou? Vidíme zde ultramoderní lanovky, které jsou ideální do hornatého terénu města. Věděli jste, že systém lanovek v La Pazu je nejdelší na světě? Zároveň je to jediné město na světě, kde lanovky tvoří nosný systém veřejné dopravy. La Paz nás nepřestává překvapovat. Pro odvážlivce možnost adrenalinového bonbónku, o kterém budete roky vyprávět všem známým – absolvování 60 km dlouhého sjezdu na kole z výšky 4700 m n.m. do výšky 1200 m n.m. Zážitek, který je možný pouze v Bolívii! Už jste hladoví? A co tak večeře s výhledem na celé město? Ideální zakončení ideálního dne. Ve městě, které bylo zařazeno mezi sedm novodobých městských divů světa. Ve SNU La Paz milujeme a věříme, že vy budete také.
LA PAZ-CUZCO
Dnes máme na programu celodenní přesun. Budeme procházet náhorní plošinou mezi Peru a Bolívií, Altiplanem. Po tibetské je to druhá nejrozsáhlejší náhorní plošina na světě. Odjíždíme brzy ráno a vyrážíme na hranici. Čím dříve, tím lépe, abychom v dobrém čase přišli do našeho dnešního cíle – do Cusca. Ještě je relativně brzy ráno a už se nacházíme v Desaguadero. Opět pěšky přecházíme přes hranici, poslední Bolivianos měníme zpět na peruánské soles (pokud jsme je večer všechny neutratili za bolivijské pivo Paceňa). Tento hraniční přechod již dobře známe. Nastupujeme na autobus a vyrážíme směr severozápad. Jedli jste už hamburger z Alpaky? Budete mít možnost ho ochutnat. Už po prvních kilometrech vidíme, že dnešní průjezd bude jiný. Pouště z jižního Peru vystřídaly zelené scenérie, lamy, alpaky a ovce. Pomalu se blížíme k nejvyššímu bodu dnešního přesunu – průsmyk La Raya. Jsme ve výšce 4 335 m n.m. Povinna fotka s tabulí musí být. Okolo nás 5 tisícové vrcholky a pár peruánských indiánů, kteří stojí při svých stáncích. Peruánské městečka po cestě, život indiánských obyvatel. Jaké mají postavení ve společnosti? Co je trápí? Vše se dozvíte. Cesta ubíhá rychle, žádné ostré zatáčky, jen relativně rovná cesta. Už se stmívá a pomalu se přibližujeme, tam kdesi před námi už se nachází hlavní město říše Inků. Město, které vyrostlo na inckých základech, rozložené po okolních údolích a ze kterého si Španělé udělali základnu pro další objevy. Přicházíme do města a míříme rovnou do centra. Jsme ubytováni v absolutním centru, v hotelu koloniálního stylu, doslova několik metrů od hlavního náměstí, Plaza Mayor. Možnost objednat si prémiový boutique hotel JW Marriot El Convento umístěn v historické budově kláštera ze 16.století, který získal ocenění World Travel Awards 2018 v kategorii nejlepší hotel kulturního dědictví (doporučujeme). Další aktivní den za námi. Ještě si pamatujete, že jste ráno byli v La Pazu?
CUZCO
Dnes nás čeká prohlídka, na kterou se všichni těšíme. Cusco, v překladu pupek světa, bývalé centrum impéria Inků, největší indiánské říše, která se zrodila na americkém kontinentu. Právě tady ve městě a okolí se nacházejí nejkrásnější pozůstatky staveb, které nám Inkové zanechali. Prohlédneme si čtyři nejznámější z nich, které se nazývají Cuatro Ruinas (čtyři ruiny). Prohlídku čtyř ruin už máte v ceně. Začínáme pouze dvě stě výškových metrů nad městem, na pevnosti Sacsayhuaman. Majestátní stavba, o níž Španělé prohlásili, že to musí být dílo ďábla. Vyfotíte se s lamou? Ale pozor, když budete dělat self – když se příliš přiblížíte, tak plivou. Následuje posvátné Q`enko, vápencová skála, kterou Inkové zakomponovali do svého chrámu, přičemž využili i jeskyně a tunely pod skálou. Máte chuť na něco malého? Dáme si choclate con queso (čti čoklo kon KESO), velkozrnnou andskou kukuřici, která se obvykle jí s ovčím nebo jiným sýrem. Pokračujeme k spirituálním lázním Tambo Machay, kde Inka přicházel s celým svým doprovodem, když se potřeboval poradit s bohy o problémech souvisejících s říší. Nedaleko se ještě zastavíme u pevnosti Puca Pucara, červené pevnosti, která střežila okolí, jakož i cestu do Cusca. Odpoledne pokračujeme prohlídkou historického centra Cusca, kde můžeme na každém rohu obdivovat nepochybně mistrovskou stavební zručnost starých Inků. Náměstí Plaza Mayor patří určitě k nejkrásnějším náměstím v Novém světě. Katedrála s barokní koloniální fasádou, Iglesia Compañía de Jesus (kostel Společnosti Ježíšovy) a na kopcích kolem nás stovky domů, jejichž světla po setmění připomínají oblohu. Večer určitě doporučujeme ochutnat gurmánskou specialitu z And, mořské prasátko Cuy. Jdeme do kvalitní a ověřené restaurace. Garantujeme TOP gurmánský zážitek.
CUZCO – AGUAS CALIENTES
Kufry necháváme v hotelu a bereme si batohy. Přichází den, na který jsme se všichni těšili. Na jednu noc opouštíme Cusco a vyrážíme směr Machu Picchu, jeden z vrcholných okamžiků našeho putování. Přes údolí řeky Urubamba se přesuneme do města Ollantaytambo (možnost fakultativního výletu přes magické posvátné údolí Inků). V Ollantaytambo začíná naše bájná cesta vláčkem do městečka Machu Picchu Pueblo. Tato cesta je vždy zážitek. Vlak je jediná možnost, jak se na k Machu Picchu přepravit. Na místě lístky nekoupíte, ale my už jich máme několik dní předem zajištěné. Přicházíme do malebného městečka, které nám bude připomínat lyžařské středisko. Vysoké štíty jsou všude kolem nás. Oproti Cuscu jsme sešli o více než tisíc výškových metrů, a tak se dýchá dobře. Vyzkoušíte i termální prameny? Plavky jsme si přibalili. Městu se říká také Aguas Calientes, kvůli termálním pramenům, které velmi dobře padnou po celém dni. Očekávání narůstají a naše cesta graduje. Jednu skleničku před spaním, aby nám Pacha Mama, matka zem, druhý den zajistila pěkné počasí. Tam kdesi, nad námi, je Machu Picchu a vzrušením se ani nedá usnout. Nezapomeňte si promazat fotky, uvolnit paměť a dobít baterie!
MACHU PICCHU – CUZCO
Dnes nás čeká vyvrcholení naší cesty, slavné MACHU PICCHU! Zapomenuté incké město. Odjíždíme brzy ráno z hotelu. Pro ty aktivní je možnost pěšího výstupu po Cestě Inků až k samotným ruinám. Případně lze zvolit pohodlnější alternativu a vyjet nahoru autobusem za malý příplatek 12 USD (doporučujeme). Nezapomenutelná panorama se štítem hory Huayna Picchu v pozadí. Můžete to vidět 100x na fotkách, ale nedá se to srovnat s pocitem, když to člověk uvidí živě. Místo, kde člověk cítí energii starobylé kultury Inků a až odmítá uvěřit, v jakém dobrém stavu a zachovalo. Proč nebylo nikdy dobyto? A na jaké účely sloužilo? Naši top průvodci Vám tyto otázky zodpoví. Prohlídka města, při které uděláte desítky fotek. Kdo nejlépe zachytí výraz pózující lamy? Pohybu chtivý mají ještě možnost absolvovat jeden ze dvou nenáročných treků, které můžete v okolí ruin absolvovat. Nebo dáte přednost rozjímání na tomto magickém místě? Odpoledne vyrážíme vláčkem zpět do Ollantaytamba a následný přesun zpět do Cuzca. Machu Picchu bylo prohlášeno za novodobý div světa a věřte, že Vás nezklame ani na vteřinu! Vyvrcholení zájezdu, jak se patří.
CUZCO – LIMA – EVROPA
Ještě stále máme v hlavě včerejší TOP zážitek a pomalu ho zpracováváme. Využijeme ještě pár posledních hodin v Cuscu, a vychutnáváme si atmosféru, která zde vládne. Pokud jste dosud ještě nekoupili šálu, rukavice, nebo svetr, nyní je ten správný čas! A co tak špičkový oběd? Hned vedle hotelu máme špičkovou restauraci, jejíž majitel je ..áno, uhodli jste, špičkový šéfkuchař Gastón Acurio. Odpoledne nás čeká odlet z Cusca do Limy, kde si počkáme na let do Evropy. Utratíte poslední Nuevos soles a stále nemůžete uvěřit, kolik zážitků jste ulovili za poslední dny. Před sebou máme přelet přes celý Atlantik a dostáváme se domů.
EVROPA
Přílet do Evropy. Sdílení zážitků s rodinou a přáteli.
Včera jsme se vrátili z úžasné cesty do Jižní Ameriky. Slovy lze jen těžko vyjádřit všechny dojmy z přírodních krás a historických památek v Ekvádoru, na Galapágách, v Peru, Bolívii i v deštném pralese v Amazonii. Naše intenzivně prožité okolních krásy umocňoval profesionální, kultivovaný projev průvodce Roberta Reitmaiera. I když jsme byli unavení a některým se točila hlava z řídkého vzduchu, dokázal nás probrat svým inteligentním a nenuceným humorem. Kromě průvodce nám přálo i počasí a viděli jsme více než sliboval SEN v pokynech na tento zájezd. Možná ještě jedna praktická rada na závěr – do chatky v Amazonii je dobré vzít si lampičku na baterky (v chatce není elektřina) a rybáři si mohou vzít udičku pytlačku. My jsme chytili 5 ks piraní, které nám připravili jako dezert po večeři. Eliška
Včera jsme se vrátili z úžasné cesty do Jižní Ameriky. Slovy těžko vyjádřit všechny
dojmy z přírodních krás a historických památek v Ekvádoru, na Galapágách, v Peru, Bolívii i v deštném pralese v Amazonii. Naše intenzivní prožívání okolních krás
umocňoval profesionální a kultivovaný projev průvodce Roberta Retenmajera. I když
jsme byli unavení a některým se točila hlava z řídkého vzduchu, dokázal nás probrat
svým inteligentním a nenuceným humorem. Kromě průvodce nám přálo i počasí a
viděli jsme více, než slibovala CK SEN v pokynech pro tento zájezd. Možná ještě
jedna praktická rada na závěr - do lodge v Amazonii je dobré vzít si lampičku na
baterky (v lodge není elektřina). Byli jsme s CK SEN na cestách již vícekrát a nikdy
nás nezklamala.
Eliška
Před dvěma dny jsem se vrátila ze zájezdu Ekvádor, Galapágy, Peru, Bolívie. Přestože tento zájezd trval jen 20 dní, měli jsme pocit, jako bychom tu prožili celý rok. Ne však proto, že by nám čas byl dlouhý, ale proto, že za tak krátkou chvíli jsme viděli nespočetné množství přírodních krás a kulturních památek nepředstavitelné hodnoty, při kterých jsme cítili úžasnou pozitivní energii. Měli jsme možnost vidět, jak žijí lidé v těchto krajinách, jaké mají zvyky, ochutnali jsme jejich tradiční jídla, poslechli si jejich písně, poznali, jaké řeší problémy, ale aj pouvažovali o tom, jak mohly před tolika staletími a tisíciletími vzniknou tak dokonalé stavby. Významnou zásluhu na tom, že můžeme zhodnotit tento zájezd velmi pozitivně má určitě vynikající průvodce Marek Ivan, který nás do nejmenších detailů obeznámil s bohatou historií těchto zemí, ale i s podrobnostmi ze současného života, udržoval dobrou náladu a perfektně zvládl organizaci. Mimo to nám zpříjemnil cestování čtením pohádek z navštívených zemí, na což budeme mnozí velmi rádi a dlouho vzpomínat. Velmi pěkně děkuji celému týmu, který připravoval tento zájezd a jsem velmi ráda, že se Česká republika může chlubit takovou vysokou úrovní služeb. Přeji CK SEN mnoho dalších a spokojených milovníků cestování. Taťána Mellová
Tento zájezd jsem absolvoval na přelomu července-srpna 2015. Návštěva těchto zemí (zejména Ekvádor a Peru) je dobrým tipem na bourání předsudků o evropské představě jihoamerického života.
Část Ekvádor-Galapágy jsme absolvovali tři s místními průvodci, kteří se měnili podle místa a aktivit - všichni mluvili anglicky. Vzhledem k tomu, že budete i na trzích a v obchodech, hodí se Vám základní fráze a čísla ve španělštině. V Ekvádoru jsme měli možnost vidět některé sopky (např. fotogenickou Cotopaxi), brutální vodopád Diablo (vemte si pršiplášť, i když Vám průvodce řekne, že ho nepotřebujete: dostanete se k vodopádu co nejblíže), navštívili jsme usedlost v místě výskytu kolibříků.
GALAPÁGY jsou neuvěřitelným místem na Zemi: plavba lodí od malého ostrova k ještě menšímu porostlému exotickou vegetací; zvířata, která neznají plachost a můžete k nim přijít co nejblíže; koupete se v oceánu s lachtany, šnorchlujete (i 2x denně) vedle útesů a odpočíváte při pohledu na západ slunce nad otevřeným Pacifikem. V perfektně organizované části PERU-BOLÍVIE (25-členná skupina) jsme rovněž viděli a zažili velmi mnoho ať už po stránce přírodně-zeměpisné (ptačí ostrovy, oceán, poušť, pohádková zelená údolí, Andy, dálnice Panamericana), nebo po stránce kulturní (předkolumbovští Inkové a množství jejich zajímavých staveb, o jakých jste ani netušili; muzea, koloniální památky).
Využili jsme více fakultativních aktivit: určitě doporučuji přelet nad obrazce v Nazca a také výstup na horu Chacaltaya v Bolívii. Nadmořské výšky se není třeba obávat, pokud posloucháte pokyny průvodců: kruhový výhled odtud stojí za to (zasněžené vrcholy hor, sopky, jezera, La Paz).
Ubytování a strava byly přiměřené (hlavně milovníci smaženice si přijdou na své). Samozřejmě nemohlo chybět hodně různého čerstvého ovoce a nápojů z něj; v přímořské části byly výborné ryby. O plynulý chod se starali výjimečně dva průvodci: Peter Hliničan a Juraj Lakatoš. Oceňuji jejich pracovní nasazení a velkou míru ochoty vše vysvětlovat, poradit, vyzkoušet, dávat množství tipů a alternativ bez ohledu na část dne/noci :) Zájezd určitě patří k těm, ze kterých se vracíte obohacen a spokojený.
Bohdan
Není to ani týden, co jsem se vrátila z expedice po Jižní Americe. Očekávání byla velká, ale po návratu vím, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí absolvovat tuto cestu. Krásná místa, příjemná lidé, mnoho dobrodružství a zkušeností. Nikdy bych tomu nevěřila, ale mým top zážitkem byla Bolívie. Vše proběhlo hladce a klapalo jako hodinky, což při komplikovanosti zájezdu není jednoduché. Po organizační stránce opravdu výborně zvládnuté. K celkové spokojenosti přispěl i náš, v každé situaci nápomocný SEN průvodce Janči, jehož zásluhy expedice proběhla v přátelské a pozitivní atmosféře, zároveň bych mu chtěla poděkovat za množství nových informací a poznatků, některé už zůstanou v mé paměti navždy (Pachacutec, Ollantaytambo ). Velmi děkuji za tento zážitek, už mam vybranou další, věřím, že zajímavou expedici. Nejlepší investice je do zážitků! Soňa
Každý den byl zcela TOP. Rozhodnutí jet na tak velkou cestu s CK SEN nebylo náhodné, protože jsem si už cestování s nimi zažil a byla to pro mě garance kvality. No realita ještě více překonala i moje vysoká očekávání. Jedete stále výš a výš. Už jsem si ani neuměl představit, co se dá ještě zažít a spatřit. Vše do sebe zapadalo, nic jsme nevynechali a měli kopec bonusů navíc. Skvělá SEN průvodkyně Katka dokázala zvládnout i nepředstavitelné situace, které já dokážu vytvořit, když se při snaze ulovit skvělý záběr ztratím a najednou nevím, kde jsem. Dopravila mě bezpečně přes všechny země až na Slovensko a za to velký dík. No hlavně díky za zážitky na mé "cestě snů" na zájezdu - To nejlepší z Jižní Ameriky - který jsem absolvoval v srpnu 2019. Věřím že se ještě setkáme na nějakém zájezdu. Díky skvělé SEN průvodkyni Katce jsme dodržovali časový harmonogram, poradila nám skvělé tipy na volný čas a zažili jsme i bonusy navíc skoro každý den alespoň jeden (solná jezírka v Peru, měsíční údolí v La Paz, místní svatba na Titicaca, koupání v termálních pramenech pod Machu Picchu, klub Marzin v Riu, most do Paraguaye, výroba Caipirinhy v Riu, japonské zahrady i metro v Buenos Aires, TOP světová kavárna Tortona v Buenos Aires, západ slunce na Sky Costanera v Santiagu ...) a hlavní program jsme naplnili do puntíku. Děkuji Katce, děkuji ostatním z party, děkuji vyšší moci za skvělé počasí a v neposlední řadě děkuji celému týmu CK SEN. Díky Vám všem se tento zájezd dostal na první příčku v mém cestovatelském žebříčku. A překonat ho bude dost těžké :) Velké díky, Igor
Ráno vstáváme velmi brzy, i přesto je řada na minibusy vozící turisty z vesničky Aguas Calientes u řeky Urubamba vysoko na Machu Picchu, stále delší. Touha vidět nejkrásnější památku nejen Peru, ale celé Jižní Ameriky, nás však žene vpřed a za chvíli nastupujeme. Vesnička se vzdaluje a my začínáme stoupat do kopce. Řeka se stáčí vlevo za kopec a ztrácí se nám z dohledu. V údolí je ještě tma, ale vrcholky kopců jsou už osvětlené. Po 20 minutách přijíždíme nahoru a vstupujeme do komplexu s obrovským očekáváním. Je to i ve skutečnosti tak pěkné, jako na obrázku? Průvodce ví, že v této chvíli je výklad zbytečný a směřuje klienty na výhled. Wow! Otevřeme ústa a přestáváme dýchat. Je to nádherné, božské, jako by to nepostavil ani člověk. Pod námi vidíme klikatící se Urubambu, nad ní prudké kopce a ty úplně v dáli jsou zasněžené, vysoké přes 5500 metrů. A po pár kilometrech to celé prudce klesá a začíná amazonská džungle. Opravdu, na světě by se nenašlo krásnější místo na postavení tohoto nádherného chrámového komplexu. Focení trvá půl hodiny, z každého úhlu, fotíme se dvojice, parta, s průvodcem, selfie ... a přesouváme se pomalu k horní bráně, kde začíná prohlídka. Toto je chrám Slunce a observatoř, na tomto místě obětovali zvířata, zde žili řemeslníci, z těchto obrovských kamenných bloků postavili celé Machu Picchu, tady seděl nejvyšší Inka a zde se našly mumie ... Naštěstí to španělští dobyvatelé nikdy nenašli. I my jsme za to velmi rádi. 3 hodiny utekly jako voda a my si dáváme volno na nasátí atmosféry. Kdo se chce vykoupat v horkých lázních dole ve vesničce, odchází, a ostatní se procházíme a debatujeme o tom, zda si tuto krásu nejvyšší Inka dokázal užít, a jak často tu asi byl. Není dochovaná žádná písemná zmínka a tak naše představy a fantazírování o životě zde v 15. - 16. století nemají konce. Užíváme si atmosféru tohoto tajemného místa a naše exotická dovolená graduje právě zde.
Prohlídka incké citadely Machu Picchu patří k tomu nejlepšímu, co jsme na našich cestách zažili. Avšak málo co předčí zážitek vidět tento div světa jako na dlani. Proto se hned po prohlídce vydáváme od Strážního domku směrem k Bráně Slunce, která byla jedním ze dvou vstupů do tohoto bájného města. Asi po tři sta metrech zahýbáme doprava do husté vegetace a po pár metrech se zapisujeme na
Hlavní město Bolívie La Paz je proslulé jako nejvyšší položené hlavní město světa. Málokdo však ví, že v něm kvůli jeho poloze v úzké kotlině není možné postavit tak velmi potřebné metro. Proto inženýři vymysleli systém, který jsme se rozhodli vyzkoušet. Přicházíme na modrou stanici a kupujeme si lístek na jednu jízdu v hodnotě asi 8 korun. Jdeme po schodech do druhého patra a stoupáme si do delší řady domácích. Budíme značnou pozornost, ale většina lidí je přátelských, usmívají se a ptají se nás, odkud jsme. Totiž tady, na konečné stanici lanovky v průmyslovém El Alto, mnoho turistů nepotkáte. Jsme tu stejnou atrakcí, jako je tento největší světový systém městských lanovek pro nás. Procházíme turnikety, odevzdáváme lístky a po skupinkách nastupujeme do samotných kabinek. Ta pomaličku vyjíždí ze stanice a v tom nastane obrovská změna. Jako kdybychom se mávnutím magické hůlky dostali do jiného světa. Vnímáme ho tak jako nikdy předtím. Hluk, špína a chaos bolivijských ulic najednou zmizely a změnily se na fascinující spleť barev, obrazů a výhledů. Sněhem pokryté šesti tisícovky obklopující La Paz, ostře kontrastují s barevnými střechami plnými sušícího se oblečení a křiklavými fasádami domů. Ten pohled z ptačí perspektivy je úplně jiný a my se nedokážeme nabažit. Přestupujeme na červenou linku a tehdy přichází největší sok. Po absolutní plošině El Alta začínáme najednou hned po vyjetí ze stanice prudce klesat do magického města La Paz. Opět jsme v úžasu. Je to ještě podmanivější, vidět toto město, které se táhne po strmém úpatí okolních kopců. Konečně chápeme, proč byl La Paz vyhlášen za jeden ze sedmi městských divů světa. První pohled na něj je ohromující zážitek.
Už hodiny procházíme fascinující pouští, kde se scenérie mění každých pár minut. Hory jsou nahrazeny pískovými dunami, které se následně mění na kamenitou a vyprahlou poušť. Slunce příjemně hřeje, na obloze ani mráček a vítr pofukuje jen symbolicky. Zastavujeme před závorou a po kontrole přecházíme na nevelké parkoviště. Bereme si pasy a foťáky a vcházíme na letiště Marie Reiche, která městečko Nazca proslavila po celém světě. Byla to německá vědkyně, která zkoumala tajemné obrazce v této vyprahlé poušti. My jsme se rozhodli nevidět je jen z nedaleké pozorovací věže, ale podívat se na ně i z ptačí perspektivy. Proto platíme letištní poplatek, pro jistotu vynecháváme oběd a vstupujeme na váhu, která určí naše místo v maličkém letadle. Procházíme bezpečnostní kontrolou, dostáváme ilustrační mapku s nákresem obrazců, které budeme moci vidět a sluchátka, přes které s námi komunikuje pilot. Nastupujeme do letadla a dobrodružství může začít. Při odletu to s námi trošku hází a my jsme mírně nesví. V tom se však ozve pilot a vysvětluje nám, že se nemáme ničeho obávat a svou pozornost máme zaměřil na místo mezi kolem a křídlem, kde uvidíme obrazce. Zpočátku je opravdu těžké v té obrovské spleti čar a řečišť najít ty správné linie. Každým dalším obrazcem se to však zlepšuje a naše nadšení roste. Vidíš velrybu? A co kosmonaut či kolibřík? Nebo opice... V němém úžasu však zůstáváme, když se dostáváme nad obrazec Stromu života, který se nachází nedaleko cesty. Právě kolem projíždí autobus a vypadá při něm jako mravenec. Tehdy si uvědomujeme, jak neskutečně velké tyto obrazce jsou. Nejsem si jistý, zda je vytvořily starobylé civilizace, ale i tak nám v hlavě vyvstává obrovské množství otázek. Pokud ne oni, tak kdo? Proč a jak? Jak je možné vytvořit něco, tak geometricky přesné a o takové velikosti?
Odletěli jsme 1000 km do hloubky Tichého oceánu. Vzdálenost, kterou jiní živočichové nedokázali překonat, a proto Galapágy zůstali takovým výjimečným místem. Na novém letišti v Quito, které je hezčí (ano, je to tak) než to v Praze, jsme vyřídili vstupní kartu na Galapágy, kartu Inga. Vybavení i poplatek bylo již v základní ceně zájezdu. Následně náš partner zaháčkoval zavazadla, neboť toto je v případě Galapág složitější- musíte projít speciální kontrolou a dostanete speciální svorku, abyste zavazadla už nemohli otevřít. Přistáli jsme na ostrově Baltra. Nedozírný modrý oceán kontrastoval s tmavým vulkanickým ostrovem. Jde o přírodní rezervaci, která je na naší planetě velkou výjimečností. A to celníci vědí, a tak si od každého vyžádají vstupní poplatek 100 USD. Ale ten jsme měli v ceně. Potom si vyžádají ještě povinný poplatek za autobus 5 USD, ale ten jsem jim také nedal, vždyť autobus jsme měli v ceně. Naše zavazadla zkontrolovali psi, zda jsme nepřivezli nepovolené produkty a ihned jsme se také seznámili s tím, jak se máme na Galapágách chovat, abychom unikátní prostředí zachovali i pro další generace. Následně jsme nasedli na autobus a převezli jsme se za 15minut k naší lodičce. Přes kanál Itabaca jsme se přeplavili na hlavní ostrov Santa Cruz a i toto byl super zážitek. Takový transfer z letiště je vskutku unikátní a bylo hned jasné, že jsme se ocitli na unikátním místě. Nasedli jsme na naše džípy, zavazadla jsme naložili dozadu a naši řidiči po překvapivě dobrých cestách stoupali nahoru na sopku. Kolem nás byla najednou zeleň, mlha a najednou pršelo. Dávali jsme pozor, abychom nesrazily želvu obrovskou - na tomto ostrově se jich nachází nejvíce na celých Galapágách. Následně jsme seběhli opět dolů k moři, vyčasilo se, a před námi byl nedozírný, nádherný Tichý oceán. Ubytovali jsme se v našem hotelu v hlavním městě ostrova v Puerto Ayora. Poobědvali jsme v nejlepší restauraci města, kde jsme měli rezervovaný stůl hned u okna, a ihned jsme vyrazili do Darwinova centra. Kamenným chodníkem mezi stovkami obrovských kaktusů jsme dorazili na místo, které nás uvedlo do problematiky ostrovů. Už víme, proč jsou Galapágy tak známé. Dozvěděli jsme se o životě Charlese Darwina a co ho na Galapágách tak uchvátilo. Dnes jsme chtěli vidět minimálně tucet želv. Chtěli jsme si prohlédnout kostru největší velryby světa a celé muzeum v Darwinově centru. A pak skočit na pláž…
Je večer. Dnes se nacházíme na Santa Cruz, hlavním ostrově Galapág. Všichni jsme plní zážitků z celého dne. Stále se nám nechce spát, a proto pořádáme večerní procházku do centra malého města Puerto Ayora. Jak je naším zvykem, náš hotel je velmi blízko. Je tu bezpečně a z města se ozývá hudba a šrum mluvících lidí. Vyrážíme. Dvacet minut po západu slunce končí modrá hodinka na focení, cestou spletitými uličkami děláme množství fotek. Je dost vlhko a teplo. Přicházíme na hlavní ulici. Malé náměstíčko začíná na pravé straně potravinovým obchodem. Tam koupíte cokoliv. Vidíme park San Francisco a množství mladých lidí na sportovištích. Kolečkové brusle, kola. Život proudí všemi směry. Pokračujeme po Ave Charles Darwin. Zde je asi nejvíce restaurací, barů a suvenýrových obchodů pohromadě, co jsme na svých cestách zažili. Vidíme přístav s loděmi a námořníky oddechujícími po celodenních objevných plavbách. Na konci hlavní ulice je pár domů, a za nimi vědecká stanice Charlese Darwina, tam také brzy zamíříme. Jsme najedení a plní luxusních zážitků. Pomalu se blíží půlnoc a my se vracíme s koupenou vodou a občerstvením do našeho hotelu Santa Fe na ulici Charles Binford.
Ostrov Santa Cruz je turistickým centrem Galapág. Je jediným obydleným ostrovem v celém souostroví. Na něm se nachází město Puerto Ayora. Zde najdete restaurace, bary, místní cestovní agentury, hotely a přístav, odkud vyplouvají všechny lodě na dobrodružné plavby na okolní ostrovy. Asi 45 minut pěší chůze od města se nachází nejznámější pláž a záliv zároveň - Bahya Tortuga. Před návštěvou se musíte zaregistrovat v turistickém informačním centru přímo u chodníku. Na Galapágách platí velmi striktní pravidla a pláž je otevřena pouze od šesté ráno do šesté večer, aby byl zachován klid pro volně žijící zvířata. Je to jedno z turisticky nejvyhledávanějších míst, které mají rádi i místní. Chodník je dlážděný kamennými cihlami a vede krásnou přírodou, kde se na římsách vyhřívají ještěrky a leguáni, kvetou opuncie a štěbetají ptáci. Potom vyjdete na volné prostranství a otevře se vám dva a půl kilometrová pláž. Procházíte vedle cedule s upozorněními na želví hnízda. Na konci pláže se cesta lomí od mangrovů doleva a lesíkem s trochou stínu přejdete na ještě hezčí pláž Tortuga Laguna. Tam je více stínu v podobě mangrovových porostů. Rozložíte si ručníky a určitě se natřete silným opalovacím krémem. Rovníkové slunce je velmi ostré. Na konci pláže je půjčovna kajaků a člunů. Tato pláž je přirozeně z jedné části uzavřena přílivem oceánských vln a tak můžete na kajaku objevovat okolí. Doporučuji šnorchlování. Mangrovové vodní porosty jsou domovem rejnoků, vodních želv, žraloků a vodního ptactva. Po takto stráveném dni a zážitcích vám SEN průvodce pomůže zajistit "water taxi", v případě, že byste byli unavení a nechtělo se vám šlapat zase zpět. Cesta trvá asi dvacet minut a stojí kolem 10 dolarů.
Puerto Ayora je turistickým centrem Galapág. Je zde množství restaurací, které nabízejí všelijaké menu převážně z mořských plodů, ale najde se tu i steak house. Noblesní luxusní restaurace se někdy předbíhají v úpravě okolního prostředí a vaření různých jídel. Oproti tomu tu je Charles Binford Ave a její pověstné "street food" stánky. Otevírají se už v šest večer a nabízejí paradoxně to samé, co restaurace. Mnozí jsme už ochutnali street food např. v Asii. Víme, co někdy obnáší tamní hygiena. Zde je vše čisté a čerstvé. Co se v noci a ráno uloví, to se během dne a večera zkonzumuje. Skoro každý stánek s jídlem Vám připraví mořské speciality přímo před očima - od mořského koktejlu s chobotničkami až po fantastický steak z tuňáka. Jídlo je kvalitní jak v restauraci, tak na "street food" trhu. Je jen na Vás, který zážitek si vyberete.
Galapágy jsou kolébkou evoluce. Vyvinuly se a žijí zde druhy rostlin a živočichů, které nikde jinde na světě nenajdeme. Tyto endemity se stále rozvíjejí vlivem místních podmínek. Jedním z nich je i tzv. Amblyrhynchus - leguán mořský (Amblyrhynchus cristatus). Kdysi dávno sem z pevniny mořské proudy mohly přinést například březí samici leguána, a její druh přežil a vyvinul se. Protože na souši bylo málo potravy, začali se mořští leguáni potápět pod vodu za řasami. Jelikož jsou zde silné lokální proudy, jejich končetiny zesílily a narostly jim delší drápy. Můžeme se s nimi setkat na procházce po pláži - například na Tortuga Bay, nejznámější pláži ostrova Santa Cruz. Uvidíme je ale i na Fernandine, Isabele, San Cristobale, Genovese i Pinte. Leguán je poměrně velký, někteří jedinci dorůstají do délky okolo 100 cm, a ti největší i 150 cm. Můžou vážit i 1,5 kg. Na SEN zájezdech je můžeme spatřit v rámci procházky, jak se sluní na skalách po vydatném jídle. Jelikož jsou to plazi, jsou studenokrevní a místní vody pro ně jsou studené. A to především, když se pod vodou zdrží i půl hodiny, aby se nakrmili. Galapágy jsou pro našince luxusní. Představte si, že ležíte na pláži u mangrovů, a jen tak se kolem Vás, v blízkosti přibližně jednoho metru, proplazí tento velký krásný leguán. Strach nemáte ani Vy a ani on.
Osobně považujeme Galapágy za jeden z největších skvostů naší planety, kterých moc není. Od té doby, co sem SEN zavítal poprvé, uběhlo hodně času. Jednoznačně je doporučujeme jako jedno z nejméně člověkem porušených míst na Zemi. Na jedné zastávce, během lovu za zážitky, se dostáváme do míst normálně skrytých lidskému zraku. Galapágy vznikly, a stále se vyvíjejí, vlivem sopečné činnosti a pohybem litosférických desek. To umožnilo vytvoření i tzv. lávových tunelů, kterými jsou protkány. Návštěva takového tunelu je impozantním luxusem. Uznejte přece, kdy a za jakých příležitostí můžete bezpečně navštívit lávový tunel.
Opuncie je velmi starý rod kaktusu, jehož domovinou je území od Kanady po Ohňovou zemi. Před 8 až 9 tisíci lety ji začali pěstovat v Mexiku. Během zámořských objevů se dostala i do Středomoří. Na Galapágách najdeme několik druhů endemitů tohoto krásného kaktusu. Nejkrásnější je v době květu (leden - únor). Její květy jsou dominantní - velikostí až 9 cm a barvou. Procházet se kaktusovým lesem je na našich SEN zájezdech samozřejmostí. Na svých poznávacích výpravách na okolní ostrovy budeme hledat další poddruhy, které se vyskytují pouze zde. Ochrana přírody (červený seznam druhů IUCN) shrnula všechny galapážské poddruhy pod jeden a ten je chráněn stejně jako NP Galapágy, ale je také pod patronátem UNESCO. Plody se konzumují syrové a mají léčivé účinky. Dokonce se fermentují i jako alkohol.
Ruiny Machu Picchu patří díky své jedinečné atmosféře k vrcholným cestovatelským zážitkům v Peru. Zapomenuté ruiny ukryté hluboko v nepřístupných Andách byly objeveny teprve v roce 1911. Dnes patří k nejnavštěvovanějším památkám Jižní Ameriky. Tento architektonický skvost říše Inků je obklopen tmavě zelenými kopci porostlými bujnou vegetací a v dálce lze pozorovat zasněžené vrcholky ledovců. Unikátní zážitek z návštěvy podtrhuje jízda vláčkem skrz divoké údolí řeky Urubamby až k samotným ruinám. Machu Picchu je zahalené mnohými tajemstvími a dodnes se vedou nekonečné dohady ohledně jeho původním účelu.
Na základech indiánských paláců a budov bylo po podmanění města vybudované španělské koloniální Cuzco. Bývalé hlavní město říše Inků si do dnešní doby zachovalo mnoho ze své slavné minulosti a lze jej jednoznačně zařadit mezi nejkrásnější místa Jižní Ameriky. Od roku 1983 figuruje jeho historické centrum na Seznamu světového dědictví UNESCO. Okolí Cuzca je bohaté na incké ruiny, přičemž mezi nejpozoruhodnější patří majestátní pevnost Sacsayhuaman incké koupele Tambo Machay a posvátné naleziště Kenko.
Hlavní město Ekvádoru je právem považováno za jedno z nejkrásnějších míst Jižní Ameriky. Před příchodem Španělů bylo důležitým centrem moci incké říše. Leží ve výšce 2 850 metrů, což z něj činí druhé nejvýše položené hlavní město světa. Největší atrakcí Quita je jeho velice atraktivní historické centrum. Srdcem koloniálního města je Plaza de la Independencia (Náměstí Nezávislosti). V jeho okolí mohou návštěvníci obdivovat nádherné barokní kostely a další stavby z koloniální éry.
Nejvýše položené splavné jezero světa leží v nadmořské výšce 3 810 metrů na hranici mezi státy Peru a Bolívie. Oblast kolem jezera je považována za nejvýznamnější kolébku indiánských kultur v andské oblasti Jižní Ameriky a byla vyhlášena za Národní přírodní rezervaci. Hlavní atrakcí jezera jsou unikátní rákosové plovoucí ostrovy Los Uros, kde žijí příslušníci stejnojmenného vymírajícího etnika. Na cca 40 ostrovech se navíc nacházejí podivné věžovité hrobky Chullpas pocházející z období incké říše. Jednotlivé ostrovy byly vytvořeny z několika na sebe položených vrstev rákosu „tortora“.
Galapágy jsou souostroví nacházející se ve východní části Tichého oceánu asi 1 000 km západně od Ekvádoru. Ostrovy jsou sopečného původu a některé zdejší sopky jsou činné dodnes. Jsou známé výskytem zvláštních druhů zvířat, jež na ostrovech žijí, například prehistoricky působícími ještěry a obřími suchozemskými želvami. Galapágy se nacházejí na rovníku, který protíná jejich největší ostrov Isabela. Souostroví má rozlohu 7 844 km2 a žije zde zhruba 13 000 obyvatel. Skládá se z 18 větších sopečných ostrovů. Galapágy objevili Španělé 10. března 1535, kdy nebyli nikým obydleny. V 17. a 18. století využívaly ostrovy piráti a mořeplavci k doplňování zásob vody.
Hlavní a současně největší město Peru bylo založeno v roce 1535 Franciscem Pizzarem, španělským dobyvatelem a známým pokořitelem říše Inků. V dobách španělské nadvlády byla Lima významným sídlem peruánských místokrálů. Z tohoto období pochází i její původní název Ciudad de los Reyes neboli Město králů. Za pozornost návštěvníků stojí především historické centrum města, jež bylo zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO, náměstí Plaza Mayor včetně jeho okolí, kostel a klášter San Francisco s unikátními katakombami, prezidentský palác, hlavní katedrála a další zachovalé budovy z dob kolonialismu.
Jedno z dvou hlavních měst Bolívie, leží v nadmořské výšce 3 636 metrů, díky čemuž se jedná o nejvýše položené hlavní město světa. Většinu jeho obyvatel tvoří indiáni z etnik Kečua a Aymara. Zajímavostí je, že mnohé ze starých indiánských tradic jsou dodnes v Bolívii živé, a tak se s nimi lze setkat přímo v ulicích La Pazu. Za pozornost návštěvníků stojí v tomto městě krom jiného také náměstí Plazza Murrilo, na němž se nachází zajímavosti jako budova Národního kongresu, katedrála či Prezidentský palác. Impozantní je pak pohled z vyhlídky na La Paz s masivní sopkou Illimani v pozadí.
