Gurmánské zážitky (nejen) na Yucatanu. Co ochutnat na cestách po Mexiku? Jaká jídla vám doporučujeme? Vydejte se na chutné poznávání země, která se vám dostane hluboko pod kůži! Co je to Papadzules a jak chutná Cochinita Pibil?
Autor: Katka Líšková
29.06.2022
Směřujete do Mexika a přemýšlíte, co tam jako první ochutnáte? Střední Amerika dala světu kukuřici, rajčata, čokoládu, avokádo, fazole, guavu, papáju či chilli papričky. Tacos, burrito, guacamole, nachos...už možná dávno znáte, stejně vás kuchyně v Mexiku překvapí. Mnozí ji označují za nejlepší zážitek celé dovolené. Vždyť je v každém regionu velmi rozmanitá.
Ptáte se, že jestli v Mexiku najdete mezinárodní jídla? Ano i ne. Třeba však říct, že drtivá většina imigrantů přišla právě do hlavního města, Mexico City. Samozřejmě, každý by očekával, že právě toto město bude jakési epicentrum různorodé gastronomie díky multikultuře. To může, ale také nemusí být pravda. Pokud byste hledali zahraniční gastronomii (ať už restaurace, či specializované obchody na potraviny), určitě takové podniky existují, ale jsou omezené. Je to možná právě kvůli tomu, že tato exotická jídla nižší vrstva obyvatelstva nevyhledává.
Pokud by na takové jídlo někdo dostal chuť, tak to bude spíše někdo, kdo pochází z vyšší vrstvy. Právě zde se restaurace se špičkovým jídlem z Evropy velmi dobře uchytily. Na druhé straně jídlo z USA se orientuje spíše na burgery, pizzu či hot dog. Navzdory poměrně malému zastoupení imigrantů z Japonska se z japonské kuchyně uchytilo sushi, do kterého však přešly mexické ingredience, a tak objevíte sushi s avokádem a mangem (jako i v Česku), podávané s chilli-sójovou omáčkou.
Mexická kuchyně má tři základní složky: kukuřici (maíz), fazole (frijoles) a papričky (chiles). I největší gurmáni budou nadšeni, jak skvělá a rozmanitá jídla a nápoje dokážou Mexičané z těchto zdánlivě nesourodých surovin připravit. V každém případě se nejprve připravte na chilli a feferonky. Pokud nemáte rádi pálivé, tak si zapamatujte otázku "Pica poco?" /:pika poko/, co v češtině znamená "Pálí to (jídlo) málo?" Nejznámější omáčkou v Mexiku je čokoládová pikantní mole, která se podává s masem a tortillami, tzv. enchiladas.
Jídla jako Enchiladas de Mole, vajíčková Huevos Rancheros, polévky Sopa Azteca, Sopa de Lima, Taco de Cochinita jsou v zemi proslulé. Stejně je na tom místní pivo (španělsky cerveza) Corona a národní nápoj tequila (vybírejte ze státu Jalisco). Když jste v Mexiku, musíte ochutnat i mezcal, pulque či margaritu. Zvědavci mohou sáhnout i po netradiční michelade, což je pivo se solí, chilli, limetkou s rajčatovou příchutí. Z nealkoholických nápojů doporučujeme horchatu (z mléka, rýže, vanilky a skořice), se kterou se Vám bude možná velmi dobře brzdit např. pikantní chuť jídla.
Doporučujeme stáhnout si čtečku na QR kódy do svého mobilu. Avšak většina moderních chytrých telefonů vám načte QR kód přímo nasnímáním přes kameru (otevřete aplikaci foťák a ten automaticky oskenuje kód). Mnoho restaurací takto zpřístupňuje své menu namísto papírové podoby. Zde vám přinášíme seznam, co určitě musíte na své dovolené na Yucatánu, v Cancúnu či Playa del Carmen ochutnat.
Základ poctivého Chilaquiles tvoří tortilly osmahnuté na ohni. Potom jsou namáčeny v zelené salse. Přidává se maso, zelenina, vajíčka, fazolka a sýr. Vrch je ozdobený avokádem, koriandrem a červenou cibulkou. Energetická nadílka Chilaquiles Vás nastartuje do nového dne tak, jak se patří. I takto může vypadat Vaše první snídaně v Mexiku, kterou půjdete vyběhat na pyramidy či vyplavat do moře. Pokud nemáte rádi pikantní, požádejte o chilaquiles na green salse (red salsa je totiž pálivější) a budou Vám chutnat určitě geniálně.
Chilaquiles mají po celém Mexiku mnoho verzí, ale ty správné by neměly plavat ve své omáčce. Nemají být příliš rozmočené a neměly by být ani příliš křupavé. Musím se přiznat, že tohle je moje nejoblíbenější mexické jídlo a nejlepší chilaquiles, které jsem dosud jedla, mi připravili v restauraci Cuna v hotelu Wayan Mundo Imperial v Méridě. Nejenže chutnalo famózně, ale dali jsme si ho v nádherné restauraci na terase tohoto luxusního ekologického hotelu, který jako první v Méridě získal Leed certifikaci. Skvělý gurmánský zážitek na unikátním místě plném přirozené zeleně.
První ráno v Mexiku a přemýšlíte, co si dát k snídani? Bez váhání doporučuji také Huevos Rancheros. Snídaně šampionů, takto ji přezdívají, obsahuje na dně talíře tortillu, na ní jsou vajíčka připravena formou volského oka a fazolová omáčka, resp. rozmačkané fazolky. To je polité rajčatovou omáčkou, smetanou a salsou. Někteří kuchaři do jídla přidávají ještě kousky masa.
Před podáváním se Huevos Rancheros ozdobí avokádem, nastrouhaným sýrem, koriandrem a takto připravené už může podávat hladovému člověku. Příborem zamíříte nejprve na žloutky. Ty se po doteku s nožem rozlijí po celém talíři. Úsměv na tváři, první ranní paprsky a na vašem talíři se doslova začnou „dít věci“. Vypadá to jako směs všeho možného. Jídlo chutná a voní fantasticky. Ranní pochoutka vhodná pro každého gurmána.
Mezi populární jídla v Mexiku patří queso relleno, které se připravuje ze sýra Edam. Jedná se v podstatě o sýrovou rolku, která je naplněná hovězím masem (můžete však natrefit i na vepřové), rozinkami, mandlemi, paprikami, olivami a cibulí a je ochucena směsí lokálního pepře. Jídlo nepálí. Rolka je politá omáčkou, kterou nazývají K´ool, která se připravuje ze slepičího vývaru, trochy sádla a mouky. To vše je na závěr polité trochou rajčatové omáčky a ozdobené rozinkami a olivami. Tradičně se k ní podávají ještě čerstvé tortilly.
Na Queso Relleno si můžete zajít do kterékoli restaurace s tradičními recepty. Nám chutnalo například ve vesnici Izamal na Yucatánu, v restauraci u místního slavného kláštera, která se jmenuje Los Arcos. Navzdory jednoduchému stolování a cenově výhodným jídlům, zde vůbec nevaří špatně. Za krátký čas máte svoji porci queso relleno na stole. Vůně se nese prostorem a sluncem zalité tortilly už vábí na první sousto. Jednoduchý, a přitom stále úchvatný moment. Vyzkoušeli jsme ho mnohokrát a vždy nám skvěle chutnalo.
Papadzules, pochází z Yucatánu. Sestává z vajíček a tortill a oblíbí si ho asi téměř každý. Je vhodné spíše k snídani, ale určitě vás zasytí i na oběd. Toto jídlo má původ ještě u Mayů. Na stole můžete očekávat porci 4 kousků tortilly, které jsou naplněny vajíčkovou nádivkou a polité omáčkou. Ta se připravuje z dýňových semínek a epazote (bylinka). Papadzules najdete téměř v každé tradiční restauraci na své cestě po Yucatánu. Pokud na něj natrefíte, určitě vyzkoušejte. Jídlo nepálí.
Papadzules patří mezi mé oblíbence, na které v Mexiku nikdy nedám dopustit. Chutnají výborně a dodají energii. Pokud se zastavíte v Méridě, tak je vyzkoušejte např. v restauraci La Prospe del Xtup, která se nachází 3 bloky od hlavního náměstí a katedrály. Má příjemně venkovní sezení na terase. La Prospe del Xtup dělá tak trochu konkurenci opěvované restauraci La Chaya Maya, která láká turisty jen kousek nedaleko, na druhé ulici. Máte-li v Méridě více času, můžete navštívit obě. Vaří výborně a papadzules všude chutná na jedničku.
Relleno Negro svým vzhledem nikoho nezláká, ale vězte, že stojí za to. Do černa zbarvená porce jídla s vajíčkem na první pohled nevěstí nic dobrého, ale opak je pravdou. Vydatná porce relleno negro obsahuje kus kuřecího nebo krůtího masíčka s vajíčkem natvrdo a omáčkou, která je připravena z chilli a bylinek. Právě tato koření způsobila černé zbarvení omáčky, podle které dostalo jídlo svůj název „negro“. Je to nepálivé, zajímavé, chutné a zároveň i poměrně syté. Nakolik je syté, tak s dezertem počkejte, protože Vám už na něj možná nezbude místo. My jsme ho vyzkoušeli na mnoha místech na Yucatánu, nakolik je typické právě pro tento region.
Pokud se např. zastavíte v mexické vesnici Izamal, která byla jako první zapsaná na seznamu Pueblo Magico (magické mexické vesničky) díky své unikátní architektuře, žlutým fasádám domů a klášteru (navštívil ho i Jan Pavel II., který má na nádvoří památnou sochu), tak můžete navštívit nedalekou restauraci Zamna. Otevřená terasa, čerstvý vzduch, hodně světla, slušná obsluha... nemusíte si potrpět na formální oblečení a cítíte se zde vítáni. V rohu restaurace je pícka, kde vám mexická babička připravuje čerstvé tortilly, které už za malou chvíli budou servírovat k vašemu hlavnímu chodu, relleno negro. Pozorování přípravy tortill, fotky a pak dobrou chuť!
Cochinita Pibil patří mezi nejtradičnější jídla z Mexika, jejichž původ sahá sem, na Yucatánský poloostrov. Dlouho jsem o něm věděla, ale nikdy jsem ho nejedla. Až na poslední dovolené v Mexiku jsem se odhodlala zakousnout do jemné nádivky, která se připravuje z vepřového masa. Přestože tradice je tradice a je třeba zkoušet všechno, nelituji svého rozhodnutí, ale upřímně, podruhé si ho nevyberu. Pokud Vám nevadí chuť a vůně vepřového, tak cochinita pibil vám může chutnat. Zvolte si ho však spíše ten den, kdy máte lehkou snídani a večeři, nakolik toto jídlo je dost syté.
Pak vzhůru do ulic poznávat město a pálit snědené kalorie. Vepřové maso do tohoto receptu se předem marinuje v omáčce z achiote, česneku a pomerančové šťávě. Potom se pomalu peče. Když je maso upečené, tak ho „potrhají“ vidličkou na malé kousky. Servíruje se s tortillami, tak jako asi téměř všechno, a trochou zeleniny. Pro jídlo je charakteristický jeho červený, resp. oranžový vzhled a ten způsobuje právě achiote, které se přidává do marinády.
Fajitas si představte jako rychlá „minutková jídla“, která v Mexiku umí připravit opravdu dokonale. Právě fajitas já osobně na cestách v Mexiku zbožňuji. Mohou být kuřecí nebo hovězí a já osobně preferuji ty hovězí. Maso se jednoduše nakrájí na pásky a opeče na oleji s nakrájenou cibulkou a paprikou. K tomu se přidá koření a voda a jídlo se dusí několik minut. Konzumuje se s tortillami.
Fajitas jsou populární hlavně v té oblasti Mexika, která sousedí s Texasem. V celém tomto regionu se fajitas objevují na prvním místě seznamu Tex-Mex gastronomických zážitků. Do dnešních dob si fajitas vytvořilo mnoho variací, a kromě kuřecího či hovězího masa jsou na výběr například i krevety nebo různé druhy zeleniny. Každopádně určitě vám je naservírují s ingrediencemi jako salát, smetana, sýr, rajčata a guacamole. Najdete je samozřejmě i zde na Yucatánu.
Slovo Gordita pochází ze španělštiny a překlad do češtiny je „malý tlouštík“. Gordita si v Mexiku můžete objednat jako předkrm ke svému obědu. Je to v podstatě silnější kukuřičná tortilla, která se smažila do zlatova, a následně se z ní odsál olej. Je křupavá. Udělá se zářez a naplní se nádivkou z vepřového masa, sýru, fazolek a kaktusu nopal. Podává se se zeleninou, salsou a guacamole. Gorditas si můžete dopřát také na streetfood.
Někde je dělají i na sladko – tam se do tortilly přidá cukr, ovoce a šlehačka. Tradiční nádivka však bývá právě chicharón (vepřové), ale najdete také kuřecí nádivku nebo nádivku z hovězího masa. Gorditas dělají i bez oleje a to tak, že do připraveného těsta nejprve zatlačí nádivku a následně to opečou. To je celé. Chutná to výborně a v Mexiku to doporučujeme jednoznačně vyzkoušet.
Pokud si v Mexiku vyberete tzv. salbute, očekávejte, že vám přinesou tři tortilly s nádivkou. Podobají se tacos, ale nejde o totéž. Od Tacos se liší v tom, že tortilla na salbutu se smaží. Salbute má původ u Mayů. Tyto tortilly bývají naplněny masem (kuřecí nebo krůtí), které bylo uvařené/opečené a potrhané na menší kousky. Dále se k nim přidává salát, avokádo a pokrájená červená cibulka. K jídlu se servíruje pálivá salsa. Tu si zvolíte dle své chutě. Salbute se většinou konzumuje odpoledne nebo až k večeři. Můžete je najít v téměř každém streetfood stánku nebo i restauraci. Panuchos bude něco podobného – těsto je plněno černými fazolkami.
Pokud jste přijeli na Yucatán, tak rozhodně ochutnejte Sopa de lima. Je to tradiční domácí polévka. Kuřecí vývar, do kterého se přidávají i rajčata, paprika, cibulka, česnek. Je dochucený oreganem a tymiánem. Hlavní hvězdou tohoto talíře je však limetka, proto takový název, a také nechybí ani plovoucí kousky opečené tortilly a masa (kuřecí/krůtí). Historici se domnívají, že tato polévka pravděpodobně sahá ještě do dob Mayů. Přijedete-li do města Mérida, můžete si ji dopřát v našich dvou oblíbených restauracích – La Chaya Maya nebo u jejich konkurence La Prospe del Xtup. Na obou místech dostanete tuto skvělou polévku dokonale připravenou, toto si určitě nenechte ujít.
Carajillo považujeme za takový „after dinner koktejl“ z kávy. Je typický pro španělsky mluvící země, ale každá taková destinace má svůj tajný tip na likér, který se do kávy přidává. V Mexiku to je Licor 43. Je to likér, který pochází ze Španělska a je vyroben z citrusu a vanilky. Název likéru 43 reprezentuje počet ingrediencí, ze kterých se vyrábí. Pokud se smíchá s kávou a kostkami ledu, tak vám budou servírovat carajillo. Nový gurmánský zážitek, a tedy zajímavá variace kávy v horkém Mexiku.
Znáte někoho, kdo byl 10 krát v base campu Mt. Everest? Katka, jelikož se specializuje na tento region, tady tolikrát byla a bude vás provázet na poznávacích zájezdech v Číně, Tibetu, Nepálu, Indii, ale potkáte ji i na Srí Lance, Madagaskaru či na Transsibiřské magistrále. Vystudovala humanitní vědy na Karlově Univerzitě se zaměřením na antropologii. Věnuje se józe a meditaci, v Indii žila půl roku v ashramu - spirituální škole, na Kostarice pracovala na projektu záchrany mořských želv. Procestovala Jižní Ameriku, Kubu, Panamu, Austrálii, Vietnam, trekovala v Patagonii, Andách, Himalájích i na Novém Zélandu. Klienti jsou pro Katku jako rodina a péče o ně je pro ni priorita. Klienti oceňují její poutavé vyprávění o zemi a perfekcionizmus, který bohužel někdy, například v Indii, když má vlak 12 hodin zpoždění, nefunguje. Cestování jí otevřelo obzory a naučila se vážit si to, co má doma. Miluje čínský hot pot, kdy si sama v pálivém vývaru vaří maso nebo zeleninu, na co má právě chuť.