Svět je plný fascinujících míst zčásti či zcela ukrytých před zvědavými pohledy běžných turistů, kteří se musí spokojit pouze s jejich zprostředkovanými příběhy.
Autor: Pavel Fellner
03.10.2021
Čti více
Svět je plný fascinujících míst zčásti či zcela ukrytých před zvědavými pohledy běžných turistů, kteří se musí spokojit pouze s jejich zprostředkovanými příběhy.
Autor: Pavel Fellner
03.10.2021
Dominantou národního parku České Švýcarsko, ležícího v severních Čechách nedaleko hranic s Německem, je vskutku pozoruhodný geologický útvar. Největší pískovcový oblouk v Evropě nazvaný Pravčická brána je unikátní formací, která vznikla působením dvou druhů eroze pískovcových sedimentů – zvětráváním a říčním odplavováním. Převis tvořící skalní bránu má délku 26,5 m, výšku 16 m, tloušťku klenby od 2,5 m a její šířku od 8 m.
Ještě do 80. let minulého století byla tato přírodní památka frekventovaným turistickým místem. Ovšem protože nekontrolovaný pohyb turistů by mohl urychlit už i tak přirozeně nezbytný kolaps pískovcové klenby, celý areál byl ohrazen, za vstup se platí vstupné a výstup na bránu samotnou je zakázán úplně. Neodmyslitelnou součástí areálu je malebný zámeček Sokolí hnízdo, ale ani ten není dostatečnou náhradou za exkluzivní výhled přímo z oblouku brány.
Poveglia je ostrov s neslavnou pověstí, kterou si začal budovat již ve starověku v období Římské říše, kdy se stal místem pro ukládání těl obětí moru. Lokalizován v Benátské laguně a bezpečně oddělen od jejích ostatních ostrovů sloužil podobnému účelu i v středověku. Odhaduje se, že zde na rozloze 0,07 km2 zemřelo, nebo bylo pohřbeno až 160 000 lidí. Podle jiných odhadů to znamená, že přibližně polovina půdy ostrova obsahuje lidské pozůstatky a lidské kosti je údajně stále možné najít vyplavené na jeho plážích.
V rozmezí let 1922 – 1968 zde byla psychiatrická léčebna se sanatoriem. Z jejích prostor se měl později (v r. 2014) stát luxusní hotel, ale od tohoto nápadu se po neshodách mezi investorem a samosprávou upustilo. Traduje se také, že v léčebně docházelo k medicínským experimentům. Ostrov se stal v posledních letech kulturním fenoménem a inspirací pro literární tvorbu.
Tragédie jaderné havárie z roku 1986 je všem dobře známá. Černobylská katastrofa vedla k okamžité evakuaci obyvatel a způsobila, že na celém okolním území se na dlouhá desetiletí zastavil čas. I když do některých částí takzvané „vyloučené zóny“ se postupně s klesající radioaktivitou povolil přístup vybraným pracujícím, turistům, či dokonce několika desítkám stálých obyvatel, její centrum v kruhovém teritoriu 10 km od elektrárny je stále uzavřeno. Zóna je oblíbeným námětem pro pop-kulturu (videohry, televizní show a podobně).
Přečtěte si také náš samostatný článek o Černobylu, kde najdete zajímavé informace přímo od průvodců.
Legendární komplex jeskyní nedaleko obce Montignac (asi 190 km na východ od Bordeaux) ukrývá prehistorické nástěnné malby, staré přibližně 17 000 let a považované za jedny z vůbec prvních lidských uměleckých výtvorů. Zobrazují převážně velká divoká zvířata a jejich účelem mohlo být zaznamenání úspěšného lovu nebo mohly být součástí rituálů před odjezdem na lov. Poté, co byly jeskyně po svém objevení během 2. světové války zpřístupněny veřejnosti, se v nich změnila cirkulace vzduchu a malby začaly vykazovat známky poškození houbami a řasami. Tato památka světového dědictví UNESCO je proto od roku 1963 uzavřena.
Konstrukce hrobky čínského císaře trvala celých 38 let (246 až 208 př. n. l.) a výsledek se nachází v 51 m vysoké síni zhotovené v útrobách kopce ležícího v okrese Lintong, v centrální Číně. Místo posledního odpočinku císaře tu hlídá světoznámá terakotová armáda. Tvoří ji asi 8 tisíc postav bojovníků v nadživotní velikosti, 130 bojových vozů, 520 koní a také postavy hudebníků a vojenských hodnostářů. K objevení tohoto místa došlo víceméně náhodou, při kopání studny v roce 1974. Celý areál naleziště je uzavřen z obav před poškozením hliněných postav, jejichž úplná ochrana před degradací zatím není technologicky možná, ale předpokládá se, že v budoucnu by mohla být.
Ilha da Queimada Grande je menší ostrov vzdálený 35 km od brazilského pobřeží a proslavil se jako domov jednoho z nejjedovatějších druhů hada na Zemi. Jed zmije zlaté (Bothrops insularis), které zde žije do 4 000 jedinců, zabíjí do jedné hodiny. Jeho účinek, až pětinásobně vyšší než u jiných kontinentálních druhů, je výsledkem evolučního vývoje – ostrovní hadi byli odkázáni především na lov ptáků, které po kousnutí nemohli pronásledovat, a proto je musí zcela paralyzovat jedem. Na ostrov má povolen přístup pouze brazilská armáda.
Surtsey je ostrov v souostroví Vestmannaeyjar a zároveň nejjižnější bod administrativně patřící k Islandu. Vznikl přesně 14. listopadu 1963 v důsledku silné vulkanické erupce, která v různé intenzitě pokračovala dalšího tři a půl roku. V roce 1967 ostrov dosáhl své největší rozlohy 2,7 km2 a od té doby se působením eroze rozpadá. Surtsey je místem vědeckého výzkumu přirozeného formování ekosystému bez zásahu člověka, a proto na něj mají přístup pouze kvalifikovaní odborníci. Vedle mechů a lišejníků se na Surtsey postupně usadili ptáci a jejich trus začal působit jako přirozené hnojivo. V roce 1998 byl objeven první keř (jeden z poddruhů vrby), později i hmyz a ostrov je také oblíbeným místem páření tuleňů. Dobrou zprávou je, že i přes pokračující erozi se předpokládá, že Surtsey nezmizí úplně.
13 arový ostrov na newyorské East River má velmi pestrou historii. V 19. století tam přesídlila nemocnice zaměřená na léčbu snadno přenosných nemocí, jakými byly neštovice, obrna, tuberkulóza a tyfus. Funkční byla až do druhé světové války a její nejznámější pacientkou byla Mary Mallon, známá pod přezdívkou Typhoid Mary, klíčová bezpříznaková šiřitelka epidemie tyfu v NYC v třicátých letech. Rok 1904 přinesl na břehy ostrova dopravní neštěstí v podobě ztroskotání dopravního parníku General Slocum a následnou smrt více než 1 000 pasažérů. Po válce ostrov sloužil ještě jako sídlo pro nemocnici pro léčení drogových závislostí, ale postupně byl opuštěn a dnes je už jen domovem říčního ptactva a chátrajících budov. Právě ty jsou hlavním důvodem pro zákaz vstupu.
Přesný důvod existence vojenského areálu v nevadské poušti je utajovaný. Představitelé USAF (United States Air Force, letecké složky armády) tvrdí, že jde o prostor vyhrazený pro trénink letců a testování zbraní. Satelitní snímky Area 51 odhalují zejména přistávací dráhu letiště a solné jezero Groom Lake. Tato aura tajemství spojená s odlehlostí a extrémními podmínkami v okolí areálu podněcují fantazii a sled domněnek, od kterých je to obvykle už jen kousek ke konspiračním teoriím. A právě ty proslavily Areu 51 snad nejvíce. Fanoušci těch o UFO, mimozemšťanech, tajných organizacích, technologii teleportování, kontrole počasí a několika dalších si z tohoto, pravděpodobně výcvikového střediska, rychle udělali vděčný terč.
Již zmíněná černobylská katastrofa nebyla bohužel v moderní historii lidstva jedinou. V pátek 11. března 2011, poté co detekční systém jaderné elektrárny v japonské Fukušimě zaznamenal zemětřesení, se reaktor, v němž probíhají štěpné reakce, automaticky vypnul. Přerušila se i dodávka elektřiny do elektrárny a spustily se nouzové naftové generátory zajišťující chlazení stále horkého reaktoru. To vše bylo součástí krizového plánu, ovšem s čím nepočítal, byly následné silné vlny tsunami. Právě čtrnáctimetrové tsunami způsobily zaplavení a znefunkčnění nouzových generátorů, výpadek chlazení a ztrátu kontroly nad nukleární reakcí. Následoval dramatický únik radioaktivity a evakuace obyvatelstva. „Zakázaná“ zóna se zvýšenou radioaktivitou se dodnes rozléhá na území do 20 km od epicentra nehody.
Budovy Vatikánského apoštolského archivu, jak se tato instituce oficiálně nazývá, připomínají nedobytnou pevnost. Některé z historických dokumentů a rukopisů, které chrání před zraky zbytku světa, jsou staré až 1 200 let. O omezený přístup k nim mohou žádat pouze vědci. Laikům, či novinářům vatikánský stát akreditaci na prohlížení spisů nikdy neuděluje. Obsah většiny z nich není tajný ve smyslu, že by ukrýval nějaké utajované skutečnosti, jde spíše o výsostně soukromou korespondenci církevních hodnostářů. K výjimkám patří spisy spojené s významnými událostmi minulosti, například papežské buly nebo záznamy procesu s Galileem.
Dlouhodobé bezpečné uskladnění duplikátů osiva ze všech genových bank zemí, které o něj mají zájem, nabízí projekt norské vlády. Úložiště bylo vybudováno na odlehlých Špicberkách, souostroví jako stvořeném pro podobný účel. Jednak je tam velmi chladno a semena nejsou vystavena bezprostřední hrozbě znehodnocení působením klimatických změn a také jde o místo relativně bezpečné před válečnými konflikty (vzdálenost, neutralita Norska). I když banka může sehrát důležitou roli při obnově po případné globální katastrofě, jako její největší hodnota se udává spíše schopnost poskytnout náhradu při kolapsu lokálních repozitářů osiva hospodářsky důležitých rostlin. Úložiště je vytesané do kopce ve výšce 130 m. n. m. a vstupuje se do něj betonovým portálem, který získal status globální ikony, částečně i díky instalaci osvětleného optického vlákna zdobící vchod. Interiér sestává ze tří hal s plochou 9,5 x 27 m a do každé se vejde asi 1,5 milionu vzorků semen.
Soukromý ostrov s odhadovaným počtem 170 obyvatel, běžně známý jako havajský „zakázaný ostrov“, je destinací pouze pro zvané a díky své extrémní exkluzivitě láká cestovatele z celého světa. Nachází se asi 29 km severozápadně od Kauai, jeho délka je 9 km a v soukromém vlastnictví je již více než 150 let. Zatímco původní zákaz pobytu se vztahoval k epidemii obrny, která se tam rozmohla v roce 1952, dnešní důvody souvisejí s ochranou původního ekosystému. Rodina majitelů po Niihau organizuje půldenní exkurze.
Slavné archeologické naleziště z předkolumbovské doby láká ročně statisíce turistů. Na jednu z jeho centrálních atrakcí, největší a nejznámější pyramidu El Castillo se nedá vylézt, zbytek areálu Chichen Itza však nabízí i tak jedinečný zážitek. Důvody pro omezení přístupu na pyramidu jsou snaha o její zachování a ohled na bezpečnost návštěvníků.
Slovem "Woomera" se v jazyce původních obyvatel australského kontinentu označuje vrhač oštěpů. Teritorium s tímto symbolickým označením je vyhrazeno testování zbraní a jde o vůbec největší pozemní celek s podobným účelem na světě. Rozkládá se na ploše 127000 km2 a zákaz pohybu civilistů je, pochopitelně, nejen na zemi, ale také v příslušném vzdušném prostoru.Od roku 1946 tento rozsáhlý areál v jižní části Austrálie pamatuje 9 testů jaderných zbraní britskou armádou, podporu projektu simulace pobytu na Měsíci NASA na přilehlých plochách, zkoušky bojových dronů i kosmických raket. V roce 2010 na území Woomera úspěšně přistály dvě japonské družice se vzorky materiálu z asteroidů.
Průkopník našich cest do Indonésie a Polynésie. Několikrát absolvoval cestu kolem světa, průvodcuje jižní Ameriku, Barmu, Thajsko, Indii, Čínu, Tibet, Nepál, Bhután, Etiopii, Keňu, Tanzanii, Namibii, JAR...., miluje Stolové hory ve Venezuele, koupe se s tučňákama na Antarktidě a vyběhne na každou sopku, kterou spatří. Bohém s odbornými znalostmi z řízení a marketingu si na zájezdech vychutnává každý moment. Okouzlí Vás nejen dojemnou hrou na klavír, vědomostmi, ale i talentem zorganizovat věci tak, abyste si vaši dovolenou dokonale užili. Velmi dobře vaří a v restauraci vám rád pomůže najít přesně to víno, na které máte chuť. Z dovolené, kde vás provází, se vám nebude chtít odejít.