Cestovatelský ráj Chiapas: Co musíte vidět a ochutnat?

Důvodem pro návštěvu tohoto státu v Mexiku nemusí být nutně jenom záliba v mayské historii, ale také láska k čokoládě – Chiapas se může pyšnit jedněmi z nejlepších kakaových bobů na světě! A pokud se nebojíte uzavřených a podzemních prostor, budete v četných zdejších jeskyních zcela v sedmém nebi! Bohatá je i chiapaská fauna, srdce nejednoho zoologa zde zaplesá! Setkat se zde můžete se zvířaty, o kterých jste možná ani neměli ponětí, že existují. Tak schválně, znáte kynkažu

Autor: Petra Špačková

13.12.2022

Čti více

Pohled na Palenque.

MODERNÍ HISTORIE

Chiapas je jedním z mexických států na jihu Mexika. Na severu je ohraničen státem Tabasco, na východě Guatemalou, na jihozápadě Tehuantepeckým zálivem a Pacifikem a na západě státy Oaxaca a Veracruz. Hlavním a zároveň největším městem je Tuxtla Gutiérrez.

Chiapas, který oplývá na svém území o rozloze 73 311 km² neuvěřitelnými přírodními krásami a kulturním bohatstvím, se však také bohužel potýká s extrémní chudobou. Je to nejchudší stát Mexika, kdy míra chudoby dosahuje zhruba 77 %. Necelá třetina obyvatel pak žije v extrémní chudobě.

Na území státu se nenalézají žádná průmyslová centra, ale hlavním problémem je také marginalizace původních obyvatel. Ti jsou pak odkázáni jen na práci v zemědělství.

Přitom Chiapas má jistě co nabídnout. Je jedním z mexických lídrů v produkci kakaa a navíc má „na svědomí“ až 60 % celkové produkce kávy v celém Mexiku. Dalšími významnými plodinami jsou cukrová třtina, banány a další ovoce. Ač je Chiapas takřka Chiapas je takřka výhradně zemědělský nemůžeme opomenout také těžbu ropy ve východní části státu.

Chiapas byl nominován jako jeden z nejlepších producentů kakaa na světě. Konkrétně Finca La Rioja, v obci Cacahoatán v regionu Soconusco ve státě Chiapas, byla v roce 2021 označena jako jedna z 50 nejlepších. Finca La Rioja pana José María Pascasio Muñoze se nachází 500 metrů nad mořem v Cacahoatánu v oblasti Soconusco. Je to jedna z historických obcí, které jsou uznávány jako kolébka kakaa pěstovaného po tisíce let. V roce 2021 se La Rioja zúčastnila soutěže „Cocoa of Excellence“, kterou každé dva roky organizují subjekty Biodiversity International a Mezinárodní centrum pro tropické zemědělství se sídlem v Římě a Paříži. V daném roce se zúčastnilo 235 vzorků kakaových bobů z 53 zemí světa, které byly předtím vybrány národními komisemi. Uspět tedy mezi takovou konkurencí je velká věc! Obzvláště když Mexiko není považováno za klasického producenta, sklizeň a výroba se v současné době odehrává především v Africe, z Latinské Ameriky pak nejvíce v Brazílii, Peru, Kolumbii, Venezuele či Ekvádoru.

Centrum Chiapa de Corzo.

Z morfologického hlediska je významné především pohoří Sierra Madre de Chiapas a okolní náhorní plošiny. Prakticky celý stát je zalesněný, včetně rozsáhlého deštného pralesa Lacondón na východě. Je to důležitý a rozmanitý ekosystém bohatý na faunu a floru.

Stát je však bohatý i kulturně a co se tradic týká. Jeho území je jednou z kolébek mayských dějin. Najdeme zde totiž dvě důležitá naleziště a mayské ruiny Bonampak a Palenque. Jeho význam mj. stvrzuje fakt, že byl roce 1987 zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.

Chiapas je státem s velkým podílem původních populací, což má velký vliv na zdejší kulturní život. Dochovaly se zde také tradiční mayské dialekty, které jsou předávány z generace na generaci. Místní obyvatelé si svých kulturních prvků a historie velmi cení. Přestože, jak již bylo řečeno, jsou v současné době v Chiapas bohužel ekonomicky znevýhodněnou skupinou. Z celkové populace 5, 5 milionu obyvatel tvoří původní obyvatelstvo zhruba 35 % a soustředí se zejména ve venkovských oblastech. Chiapas je domovem deseti oficiálně uznaných etnik. Za zmínku také stojí narůstající počet těch, co konvertovali k islámu. V San Cristóbal de las Casas tak učinili mnozí Mayové a Tzotzilové. Inspirovalo je k tomu hnutí Murabitun, což je světové hnutí založené Abdalqadirem as-Sufim, které má komunity v několika zemích. Jeho centrem je však Španělsko. A právě odtud se rozšířilo do Chiapas, v San Cristóbal de las Casas mu patří kromě pár restaurací také například náboženská škola madrasa, ve městě byla vystavěna mešita Al-Kausar.

Trh plný barev v Chiapasu.

Během koloniální éry byl Chiapas součástí generálního kapitanátu Guatemala. Ten byl administrativně podřízen místokrálovství Nové Španělsko. Chiapané také bojovali ve válce za nezávislost. Dne 14. září 1824 byl Chiapas slavnostně připojen k Mexiku, ovšem pohraniční region Soconusco zůstal předmětem sporu mezi Guatemalou a Mexikem ještě dalších 18 let, kdy došlo k anexi území Mexikem. V roce 1882 pak byla uzavřena smlouva Herrera–Mariscal, která nově vytyčila mexicko - guatemalské hranice.

V čele státu stojí – stejně jako u jiných mexických států – guverenér. Ten je volen na šestileté období. Tím současným je od roku 2018 Rutilio Escandón.

Hlavním městem je Tuxtla Gutiérrez, která je centrem výkonné moci Chiapas a kde žije zhruba 600 000 obyvatel.

ZAJÍMAVOSTI

Erb (vlajka) státu Chiapas má dle vexilologie bohatý historický význam a má původ již v roce 1535. Rudá obloha zde představuje nebezpečí, kterým stát během své historie čelil a která překonal, řeka (pravděpodobně Grijalva) tekoucí z kopců představuje pevnost a spravedlnost. Hrad je pak symbolem síly, bohatství a moudrosti a nedaleký zlatý lev značí hrdinství. Na protějším útesu palma symbolizuje vítězství a plodnost. Na vlajce najdeme ještě královskou korunu. Zajímavým faktem je, že pouze státy Chiapas, Campeche, Guanajuato, Veracruz, Durango, Tabasco, Zacatecas zachovaly na svých erbech symbol španělské koruny.

Mexické loutky.

CO V CHIAPAS NEMINOUT

San Cristóbal de las Casas

Jedno z nejzachovalejších koloniálních měst Mexika vůbec je bezesporu San Cristóbal de las Casas. Jeho dějiny a konzervativní tradice na vás dýchnou takřka na každém kroku. Je to centrum mayské původní populace a žije zde přes 200 000 obyvatel. Bylo založeno v roce 1528 pod původním názvem Villa Real. Své současné jméno pak město dostalo v roce 1848 na počest dominikánského misionáře a biskupa Bartolomé de las Casas.

Město je obklopeno tradičními vesničkami a městečky obydlenými a spravovanými kmeny Tzotzil a Tzeltal, takže je skvělým výchozím bodem pro jejich poznávání. Obecně je San Cristóbal mixem mezi městem a venkovským stylem života, směsicí tradic a moderního způsobu žití.

V září 2017 zažilo jinak poklidné město šok, které mu navodilo silné zemětřesení, po němž zbyly rozsáhlé škody.

San Cristóbal de las Casas.

Tepajícím srdcem města je rozhodně Zócalo čili hlavní náměstí. V centru dále najdete katedrálu, historické domy, restaurace či bary a různá muzea:

Catedral de San Cristóbal de las Casas je významnou náboženskou stavbou města, jejíž budování započalo v roce 1528. Prvním zdejším biskupem byl Bartolomé de las Casas. Původní budova prošla několika proměnami a byla přestavěna v 17. století, její fasáda pochází z 18. století a je v barokním stylu. Neméně zajímavý je pak i interiér katedrály, kde najdeme mnohá umělecká díla, jakými jsou například samotná kazatelna ze 16. století, oltář či mnohé obrazy s církevní tématikou.

Museo del Ámbar je muzeum ve městě San Cristóbal de las Casas, které se věnuje tématice jantaru. Je zde vystaveno více než 350 kusů této fosilní pryskyřice. Dozvíte se zde vše o původu, těžbě i využití „oranžového zlata“. Více informací ohledně vstupu do muzea

Posheria je „chrámem“ nápoje pox. Tato tradiční mayská pálenka, které byla používána i během jednotlivých obřadů, se vám zde představí v různých variantách, avšak tradičním základem je samozřejmě vždy kukuřice. Vtipnou zajímavostí může být, že pox znamená v angličtině neštovice, a tak se lidé s rodným anglickým jazykem do pití zprvu příliš nehrnou. Najdete zde příchutě jako mango, vanilka či mandle. Pro milovníky tohoto nápoje více informací o jednotlivých variantách

Katedrála ve San Cristobal de las Casas.

Palenque

Významným archeologickým nalezištěm nejen státu Chiapas, ale celého Mexika, je pak Palenque, které se nachází zhruba 300 km severovýchodně od Tuxtly. Kdysi bylo důležitým kulturním a politickým centrem, které zažívalo rozkvět zejména v období 3. až 8. století. Po jeho úpadku bylo po staletí zakryto porosty zdejší džungle a díky tomu si zachovalo významnou část své krásy a autentičnosti. Vládl zde mj. král Pakal Veliký (603 - 683), jehož hrobka zde byla také v roce 1952 objevena. Nejvýznamnějšími stavbami areálu jsou asi Chrám nápisů a Palác, nicméně i komplex sám o sobě a jeho uspořádání poskytuje představu, jak zde v dřívějších dobách staří Mayové žili. Pokud však nejste fanoušky historie Mezoameriky, Palenque by vás mohl nadchnout minimálně z hlediska architektury. Najdete zde - vzhledem k době, kdy byly postaveny - pokrokové stavby jako akvadukt, most či sofistikovaný vodní systém. Jak je zde vidět, Mayové nebyli posedlí pouze matematikou a astronomií, ale rovněž skvělými staviteli a inženýry.

Od roku 1987 je zdejší archeologické naleziště také zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.

Pohled na pyramidu v Palenque zblízka.

Za hranicemi města San Cristóbal de las Casas pak lze obdivovat například:

Templo de Santo Domingo de Guzmán je chrámem ze 16. století, kterým se může pyšnit město Chiapa de Corzo. Za jeho stavbou stojí mnich portugalského původu Pedro de Barrientos. Chrám má tři lodě a obecně je velmi zachovalý. Hlavním lákadlem chrámu je jistě jeho unikátní zvon jménem Santa Teresita, který je jedním z největších zvonů v zemi a vůbec ve Střední Americe.

Reserva Ecológica y Orquideario Moxviquil je rezervace planá orchidejí ustavená v roce 1994 a nacházející se nedaleko San Cristóbalu. Návštěvníky zde zcela pohltí svět těchto jedinečných rostlin. Uvidíte zde tolik druhů, o kterých jste (a často ani botanici samotní) ani neměli tušení, že existují. Pokud jste ve městě na více dnů, pak si rozhodně tento únik k přírodě nenechte ujít.

Kostel de Santo Domingo de Guzmán.

El Arcotete je eco park nedaleko města San Cristóbal de las Casas a je skvělým místem pro den plný zábavy v přírodě. Svým návštěvníkům nabízí mj. zip lines, jeskyně, lezení/slaňování či obyčejný piknik v trávě. Velkou výhodou je, že El Arcotete není ještě fixně zapsán v turistických průvodcích, a tak je velká šance, že se zde nebudete mačkat s početnými davy po dobrodružství lačnících jedinců.

Parque Ecoturístico Rancho Nuevo je přírodní park zhruba 15 km od města San Cristóbal de las Casas a jeho výjimečnost spočívá ve zdejších jeskyních, které si můžete za asistence průvodce prohlédnout. Kromě toho si zde můžete užít procházky překrásným jehličnatým lesem (místní nejvyšší borovice dosahují výšky až 45 m), jízdu na koni, výborné jídlo z místní restaurace atd. Je to ideální cíl výletu z nedalekého města.

Jeskyně v Parque Ecoturístico Rancho Nuevo.

Soconusco

Soconusco je regionem, který najdeme severozápadně od hranic s Guatemalou. Většinu oblasti zabírá Sierra Madre de Chiapas, na jejímž území se nachází sopka Tacaná (4 110 m). Chiapas byl během koloniální éry spravován generálním kapitánem Guatemaly a po získání nezávislosti na Španělsku byl sjednocen s Mexikem. Avšak Mayové, kteří žili právě v Soconusco, odmítli deklarovat svou loajalitu k Mexiku či Guatemale a udrželi si svou nezávislost až do roku 1842. Hlavním obchodním centrem regionu je Tapachula nacházející se na řece Coatán necelých 30 km od tichomořského pobřeží a zhruba 15 km od guatemalských hranic. Úroda z okolních oblastí jako káva, banány, kakao a cukrová třtina je zpracovávána právě zde.

Sopka Tacaná.

Bonampak

Malé město Bonampak na východě státu Chiapas a u přítoku řeky Usumacinta vzkvétalo během 8. století jako partnerské město o něco většího nedalekého Yaxchilánu. Nyní patří k jednomu z hlavních turistických lákadel zejména pro ty, kteří jsou milovníci mayské kultury a historie. Bonampak je totiž známý především pro své dochované barevné nástěnné malby. Tyto obrazy ztvárněné v jednotlivých místnostech dokumentují události z let 790 – 792 za vlády Chan Muána. Zajímavostí je, že tyto malby boří mýtus a zidealizované představy o Mayích coby mírumilovném lidu. Obrazy totiž mj. zachycují rituální krveprolití, mučení vězněných válečných zajatců a jeho důsledky, můžeme zde vidět jejich prsty bez nehtů apod.

Hlavní stavbou Bonampaku je velká terasovitá akropole, pod ní se pak rozprostírá náměstí s plošinami a menšími budovami. Na náměstí jsou nejpozoruhodnější čtyři stély (na výšku postavené opracované kameny), na kterých jsou vytesány podobizny vládců, např. Chan Muána (vládl v letech 776 – 795), a popsané mayským hieroglyfickým písmem.

Máyské malby v Bonampaku.

Sierra Madre de Chiapas

Sierra Madre de Chiapas je pohoří ve státě Chiapas, ovšem zasahuje i do Guatemaly, Hondurasu a Salvadoru. Některé vrcholy dosahují výšky až přes 4000 m. Ač nejvyšší bod pohoří Tajumulco se nachází na území Guatemaly, druhý v pořadí – Tacaná (4060 m) - již zasahuje do Mexika. Jedná se o vulkán, jehož poslední erupce proběhla v roce 1986.

Kakao, pěstované od dob Aztéků na pobřežních svazích, kde jsou největší srážky, je jedním z tahounů ekonomiky státu Chiapas. Káva se pak vyrábí i ve vyšších nadmořských výškách.

V roce 1998 Starbucks a Conservation International zahájily partnerství s cílem podporovat postupy produkce kávy, které chrání biologickou rozmanitost a zlepšují živobytí pěstitelů kávy, z čehož profitují i drobní chiapaští farmáři.

Pyramida v Bonampaku.

Sumidero Canyon

Několik kilometrů od Tuxtla Gutierrez nalezneme úchvatný geologický úkaz okolo řeky Grijalva - Sumidero Canyon,který se vytvořil před miliony let. Je součástí Parque Nacional Cañón del Sumidero a jedním z nejatraktivnějších míst státu Chiapas. Jeho hloubka je úctyhodná, stěny dosahují výšky až 1 km a jsou protkány různými jeskyněmi a vodopády. Kromě vyhlídek a statického výhledu na kaňon si můžete zdejší přírodní krásy užít i z lodi. Sumidero je rozhodně místem, kam musí zavítat všichni turisté s duší dobrodruha a milovníci přírody a vysoce fotogenických míst.

El Chorreadero je podzemní kaňon s řekou, která se vynořuje z jeskyně tvořící vodopád o výšce 20 metrů, klesá, tvoří několik přírodních jezírek. V nich je pak průzračně křišťálová voda, která poslouží v parném dni jako skvělé osvěžení. Kromě plavání se můžete věnovat dalším aktivitám jako je pěší turistika, horolezectví a sestupování po skalách. Každopádně snad povinností je pak El Chorreadero pro všechny fanoušky canyoneeringu.

Pohled na kaňon Sumidero shora.

Selva Lacandona

jSelva Lacandona e oblast deštného pralesa, která se táhne od mexického Chiapasu až po Guatemalu. Ač stále dochází k vymycování, Lacandon je stále jedním z největších horských deštných pralesů v Mexiku a Střední Americe. Je to jedinečný ekosystém plný života, najdeme zde až 4000 druhů rostlin, přes 600 druhů denních motýlů, 345 druhů z ptačí říše a 84 druhů plazů, savci jsou pak zastoupeni 114 druhy. Stejně tak zde žije 16 % všech mexických druhů ryb. Středobodem džungle jsou Reserva de la Biósfera Montes Azules čili biosférická rezervace Modré hory, která byla ustavena v roce 1978. Kromě vodopádů Las Nubes zde můžete obdivovat také například krokodýly, pekari bělobradé a mravenečníka mexického.

Džungle v Chiapasu.

Tuxtla Gutiérrez

Hlavní město státu Chiapas - Tuxtla Gutiérrez - je rovněž sídlem guvernéra. Prvním guvernérem byl Joaquín Miguel Gutiérrez, podle kterého získalo město i své přízvisko. V roce 1829 získalo status města a o 63 let později se stalo hlavním městem. V současné době zde žije zhruba 600 000 obyvatel.

Tuxtla, jak místní její jméno zkracují, je také domovem většiny státních, vzdělávacích a kulturních institucí, sídlí zde například Autonomní univerzita Chiapas, Instituto Tecnológico de Tuxtla Gutierrez, Universidad de Ciencias y Artes de Chiapas či Regionální muzeum Chiapas. Je zde velice hezká Botanická zahrada Dr. Faustina Mirandy založená v roce 1949 a ZOO Miguela Álvareze del Toro (1942), kde jsou k vidění převážně lokální zvířata. Za kulturou pak můžete vyrazit například do Divadla Emilia Rabasy. Centrum je tvořeno několika starými budovami a dominuje mu kostel Svatého Marka ze 16. století. Nicméně širší centrum je tvořeno převážně železobetonovými budovami a okraj města pak tvoří rozsáhlé chudinské čtvrti.

Slavným rodákem z Tuxtly byl například básník Jaime Sabines (1926 - 1999), který je v Mexiku uznáván za jednoho z nejvlivnějších moderních básníků.

Kostel v Tuxtla Gutierrez.

PODNEBÍ

Chiapas má obecně vlhké tropické podnebí. Obzvláště severní část může být občas sužována častějšími dešti. Nicméně za suché období bývá považována doba od listopadu do května, kdy si návštěvníci mohou užívat slunce a jasné oblohy plnými doušky. Období dešťů pak nastává od června do října. Každopádně teploty zůstávají po celý rok příjemné a přes den snad nikdy během roku neklesají pod 20 °C.

FAUNA A FLORA

Území státu Chiapas pokrývá z velké části džungle, husté lesy a mangrovy. Proto není divu, že fauna a flora je zde opravdu rozmanitá. V lesích žijí jaguáři, létající veverky, vřešťani, jeleni běloocasí, tapíři, kynkažu, tukani či papoušci. Na pobřeží najdeme také krokodýly.

Ze světa flory zde můžeme obdivovat například mahagony či cedry.

Aqua Azul v Chiapasu.

CO V CHIAPAS OCHUTNAT

Sopa de Pan čili chlebová polévka je tradičním pokrmem z města San Cristóbal de las Casas. Jeho původ sahá až do 17. století. Je to sváteční pokrm, který se konzumuje zejména při jednotlivých religiózních „fiestách“. Avšak najdete jej v nabídce mnohých restaurací i ve všední dny. Mezi ingrediencemi nesmí chybět vejce, banány a skořice.

V roce 2006 během Feria de la Primavera y de la Paz v San Cristóbal de las Casas byla připravena největší sopa de pan na světě a byla tak zapsána do Guinessovy knihy rekordů!

Tamal de Juacané je pravděpodobně nejpopulárnější chiapaská varianta tamales. Je velmi výrazná, protože je připravována z krevetích hlav a aromatické byliny z čeledi pepřovníkovitých Hoja Santa.

Chimbo je typickým dezertem státu Chiapas, sladká „buchta“ je namočena do lahodného skořicovo – anýzového sirupu.

Comiteco je mexická lihovina destilovaná z fermentované mízy agáve (aguamiel), někdy s přídavkem cukru, která pochází právě z Chiapas. Někdy bývá kvůli agáve, ze kterého jsou oba vyráběny, přirovnáván k mezcalu, nicméně rozdíl zde existuje – comiteco se nevyrábí z praženého agáve, a proto neobsahuje onen kouřový prvek. Comiteco pochází z Comitánu v Chiapasu a jeho historie sahá až do koloniální éry.

Pox (výslovnost poš) je obřadní mexický nápoj na bázi kukuřice, který pochází od Mayů Tzotzil z Chiapas. Původně fermentované a vyrobené z kukuřice, pox se dnes často destilují a zahrnují pšenici, cukrovou třtinu a kvůli svému neregulovanému stavu často i některé další ingredience. V Chiapas je k dispozici mnoho variant, i v ochucených verzích, nicméně společným znakem bývá jejich říz, rozhodně to není žádné „dámské pití“. Nápoj má dlouhou a nejasnou historii, ale pravděpodobně byl jedním ze symbolů odporu během španělské kolonizace.

Tamal de Juacane.

CO V CHIAPAS NEVYNECHAT

EL CARNAVAL EN TENEJAPA

Jedna z nejhezčích karnevalových oslav v celém Chiapas se koná rozhodně v Tenejapa. Trvá 12 dní a začíná výrobou „býků“, kteří budou jedněm z hlavních postav oslav a průvodů. Místní atmosféra se nese ve velmi roztomilém a příjemném duchu, je plná radosti a vtipů. Lehce tomu napomáhá i průběžné popíjení pálenky. Nicméně primárně mají každoroční únorové oslavy náboženský podtext.

Zajímavostí však je, že to jsou právě děti, kdo zde má na starosti podávání poxu, třtinové pálenky a také chicha, což je fermentovaná třtina slazená hnědým cukrem.

Není zde nouze o soutěže a závody, hudební produkci a zejména pak lahodné zdejších pochutiny. Muži nosí červený outfit sestávající ze saka a kalhot zdobených rolničkami a zlatými detaily.

Karneval v Tenejapa je velice živou kulturní událostí, stát v koutě zde rozhodně nikdo nebude. Někdy dochází i ke rvačkám, ale to již tak nějak patří ke zdejšímu karnevalovému koloritu. Místní jsou na své tradice pyšní a daří se jim je předávat mladší generaci.

INTERNATIONAL BAROQUE CERVANTINO FESTIVAL

Tento festival je doslova nabitý kulturními akcemi. Koná se vždy osm dnů v říjnu a jsou při něm pořádány různé literární, hudební či divadelní události, recitály, výstavy a koncerty. Mezinárodní barokní festival Cervantino vznikl v roce 2002 jako rozšíření Mezinárodního festivalu Cervantino, který je v Latinské Americe považován za kulturní událost velkého významu.

Karneval Tanejapa.

FIESTA GRANDE CHIAPA DE CORZO

Asi nejvýznamnější „fiesta“ státu Chiapas, která se slaví každoročně v lednu, byla v roce 2010 zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.a. Tento pouliční festival se koná ve městě Chiapa de Corzo nedaleko hlavního města Tuxtla již od 17. století. Návštěvníci zde mohou obdivovat zdejší hudební, kulturní i gastronomické poklady a tradice. Právě jednou z takovýchto tradic je i slavný tanec „Parachicos“. Tanečníci jsou při něm oblečeni do barevných šatů a dřevěných masek, tančí a prochází městem. Dále zde můžeme potkat „Chiapanecas“ a „Chuntaes“, což jsou muži oblečení jako ženy.

Oslavy se účastní snad všichni obyvatelé města a nechávají se lehce strhnout barvami, hlukem, ohňostroji a vůní všemožných lahodných pokrmů.

DOPORUČENÍ:

Hotel: Casa Santa Lucia v San Cristóbal de Las Casas, cena pro 2 osoby se snídaní cca 2500 Kč/noc.

Letenky: dostat se do Chiapas, konkrétně do města Tuxtla Gutiérrez lze mnoha leteckými společnostmi, letenku lze pořídit již od 21 000 Kč například s Iberia. V současné době však neexistuje mezi Prahou a Tuxtlou přímé spojení, proto počítejte s 2 mezipřistáními. Časový posun oproti České republice je - 7 hodin.

Dokumenty: při cestě do Mexika není vyžadován ani test PCR ani doklad o očkování, vstup je pro občany České republiky možný bez víza.

Všechny články autora

Petra Špačková

Petra absolvovala česko-italské gymnázium a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde vystudovala mezinárodní vztahy. Mluví italsky, anglicky, německy a trochu španělsky. Pracovala coby analytik v Kanceláři prezidenta republiky a na mateřské se věnovala překladům z/do italštiny. Má manžela a dvě dcery a nemyslí si, že děti by byly při cestování jakoukoli překážkou. Naopak, společně navštívili již všechny kontinenty a Petra projela přes 50 zemí světa. V zahraničí se nezaměřuje v prvé řadě na památky, ale především na běžný život a pozorování místních obyvatel, ať už se jedná o uspěchané businessmany v Tokiu či rozjímavé surfaře na Gold Coast. Věří, že právě povaha obyvatel utváří ráz a pověst dané země. Miluje zvířata a při každé cestě se snaží s těmi místními, ideálně endemity, setkat. Petra ráda lyžuje a umí ocenit dobrou kávu. Petra začala psát zajímavé Blogy z celého světa pro CK SEN v roce 2022.

Blog - všechny články Katalog poznávacích zájezdů