DALŠÍ PAMÁTKY V CUZCU A OKOLÍ
Basilica Menor de la Merced
Kostel La Merced je jedním ze svatostánků postavených v Cuzcu během koloniální éry. Je to skutečné umělecké dílo moderního baroka, a to nejen pro svůj zevnějšek, ale zejména pak pro díla, která ukrývá ve svém interiéru. Největším pokladem je bezesporu monstrance vážící 22 kg a 1,25 m vysoká, zdobená zlatem, diamanty, perlami, rubíny a smaragdy.
S kostelem je propojen i klášter. Budovy byly postaveny již v polovině 16. století, ale důsledkem ničivého zemětřesení, ke kterém došlo v roce 1650 musely být přestaveny.
Patří k řádu Mercedarianů, patronkou kostela je Panna Maria z La Merced.
Basilica Menor de la Merced stojí jen pár kroků od náměstí Plaza de las Armas a je jednou z nejpopulárnějších památek ve městě.
Arco de Santa Clara
Oblouk svaté Káry neboli Arco de Santa Clara není jen pouhý oblouk, ale pro obyvatele města je symbolem bohaté historie a kulturního vývoje Cuzca. Pochází z 18. století a vyznačuje se nádhernou architekturou v barokním stylu. Oblouk, původně postavený na památku osvobození Cuzca od španělské nadvlády, slouží jako připomínka koloniální minulosti města a zároveň funguje jako lákadlo pro zajímavou architekturu milující návštěvníky i místní obyvatele. Obdivovat zde lze například detailní a složité rytiny.
V okolí Arco de Santa Clara najdou návštěvníci živou atmosféru plnou zvuků a vůní místních trhů. Tato oblast se hemží řemeslnými prodejci předvádějícími tradiční řemesla, textilie a suvenýry, což z ní dělá také ideální místo pro všechny shopaholiky. V okolí lze však také zajít na kávu, Pisco či na něco k snědku. Stačí si jen vybrat z poměrně velkého množství útulných kaváren a restaurací. Oblouk se nachází strategicky nedaleko dalších významných atrakcí v historickém centru Cuzca.
Mercado Central de San Pedro
Máte rádi živá a pulzující tržiště, kde se to jen hemží barvami, zvuky a vůněmi? Kde to zkrátka žije?! Nedaleko hlavního náměstí v Cuzcu, naproti vlakovému nádraží, jeden takový trh najdete, trh San Pedro, hlavní městský trh s potravinami. Je to také nejstarší trh ve městě, který navrhl v roce 1925 samotný Gustave Eiffel. San Pedro již od svého vzniku sloužil coby hlavní místo setkávání a obchodu v celém Cuzcu. Na cestě po Cuzcu je zkrátka nutnou zastávkou.
A co zde například zakoupíte? Stručná odpověď je: prakticky vše. Ale konkrétně třeba tradiční čerstvé produkty z celého regionu, včetně masa, sýrů, chleba, kávy, čokolády, ovoce, zeleniny, květin, ale i řemeslných výrobků.
Kusicancha
Kusicancha/Cusicancha je málo známý palác Inků v centru města Cuzco, ale málokdo ví, že to bylo místo, kde se narodil a vyrůstal nám již zmíněný Inca Pachacútec, jeden z největších mužů předkolumbovské Ameriky. Jak jsme již uvedli výše, právě on byl výrazným inckým vládcem a zakladatelem Machu Picchu.
Kusicancha byla obytná oblast incké šlechty přímo v srdci původního inckého města Cuzco. Palác byl postaven na mřížkovém uspořádání zvaném Cancha, s domy obrácenými do centrálních nádvoří. V Cuzcu byly tyto oblasti z velké části zničeny Španěly nebo byly použity jako základny pro koloniální budovy, jak se to stalo i v tomto případě.
Plaza Tricentenario
Plaza Tricentenario je malebné náměstí v historickém centru Cuzca, Peru, nacházející se jen kousek od hlavního náměstí Plaza de Armas. Bylo vytvořeno ale až poměrně nedávno, v 90. letech 20. století jako součást městské obnovy. Výhody Plaza Tricentenario:
- Panoramatické výhledy: Díky své vyvýšené poloze nabízí náměstí nádherný výhled na katedrálu a střechy historického centra Cuzca. Skvělé místo pro jedinečné fotografie.
- Fontány a architektura: Dominantou náměstí je moderní fontána, která vytváří příjemnou atmosféru a kontrastuje s okolní koloniální architekturou. Ideální místo k odpočinku.
Stěna sedmi hadů
Stěna sedmi hadů je malá, ale velmi cool a fotogenická atrakce v uličce Calle Siete Culebras. Zde můžete spatřit několik hadů vyrytých do kamenné zdi. Najdete je všechny? Není jich zde více?Stěna směřuje k náměstíčku Plazoleta de Nazarenas.
Muzeum Machu Picchu Casa Concha
Malé, ale významné muzeum je Museo Machu Picchu Casa Concha. Bylo založeno pro uložení a představení veřejnosti necelých čtyř stovek artefaktů, které v roce 1911 vzal z Machu Picchu americký cestovatel a politik Hiram Bingham a které v roce 2011 vrátila do Peru univerzita Yale. Návštěvníci zde mohou spatřit černobílé fotografie z Machu Picchu z počátku 20. století, model Machu Picchu a také působivé mumie. Muzeum sídlí nedaleko Plaza de Armas.
Choco Museo
Všichni milovníci čokolády sem! ChocoMuseo je řetězec se dvěma pobočkami v Cuzcu, dalším v Ollantaytambo a dvěma v peruánské metropoli. Návštěvníci se zde dozvědí vše o výrobě čokolády a produkci mohou také zakoupit. Zdejší čokoládové tyčinky vám pak mohou dělat společnost při toulkách městem.
Muzeum koky
Toto muzeum koky se nachází přímo na náměstí San Blas Plaza. Muzeum je malé a má poměrně nízký rozpočet. Nicméně návštěvníci zde naleznou informace o historii a využití listů koky pro léčebné, ceremoniální i narkotické účely. Prodávají se zde také různé produkty z koky, jako jsou kokové bonbóny, kokový čaj, a dokonce kokové pivo. Nicméně pozor, nic s kokou si zpátky domů nevozte, na hranicích/letišti byste mohli mít problémy.
Klášter a muzeum sv. Františka
Klášter sv. Františka, nacházející se jen kousek od Plaza de Armas, byl postaven na příkaz místokrále Francisca de Toledo v roce 1572 pro františkánský řád. Poškozen a následně opraven byl však po ničivém zemětřesení v roce 1650. Má poměrně jednoduchou střídmou architekturu s jedinou zvonicí, přesto je velice populární a navštěvovanou památkou.
Klášter je velmi navštěvovanou atrakcí, tomu odpovídají čtyři ambity. Nejvýraznějším dílem je „Genealogie františkánského řádu“, jeden z největších obrazů v Jižní Americe. Názorně popisuje dvanáct větví řeholního řádu, od jeho počátků až do doby, kdy dílo vzniklo. Obraz má na výšku 12m a patří mezi největší na světě.
Muzeum je rozmístěno ve třech výstavních místnostech s obrazy zdejší katolické umělecké tradice escuela cuzqueña, nejčastěji zobrazující život sv. Františka, dále se sochami ve dřevě a liturgickými ozdobami. Najdeme zde také jeden z nejvýznamnějších obrazů Diega Quispe Tita, na kterém je zobrazen Poslední soud. Namalován byl v roce 1675, má podpis autora i datum.
Další atrakcí jsou katakomby s lidskými ostatky. Velkým lákadlem je jistě i knihovna s díly nesmírné historické hodnoty. Nejvzácnější předměty, které tato knihovna vlastní, jsou biblická pojednání, svázaná a vytištěná v Paříži roku 1635. Bible zde najdeme až v pěti různých jazycích. Nemluvě o velkém množství prvotisků z 15. a 16. stol. Knihovna je doslova rájem pro všechny historiky a knihomoly. Knihy byly totiž pro františkány velice důležité a jejich studiem trávili mnoho času.
Duhové hory
Peruánské Duhové hory, také známý jako Vinicunca (slovo pocházející z peruánského původního jazyka quechua, což v překladu znamená „barevná hora“), se stávají v posledních letech jednou z nejpopulárnějších lokalit, kterou návštěvníci země zahrnují na svůj seznam. Hory se skládají ze 14 různých barevných minerálů a ještě v roce 2013 nebyly hory vidět, protože byly trvale pokryty sněhem. Jedná se tedy v podstatě o cestovatelskou novinku. Od svého objevení však začaly Duhové hory pomalu získávat na popularitě, a dokonce byly uvedena v seznamu National Geographic „Top 100 Places to Visit Before You Die“ (Top 100 míst, které musíte vidět, než zemřete).
Žlutá, červená, tyrkysová...skoro žádná barva zde není nemožná. Lokalita tak nabízí úchvatné pohledy a také vám zajistí překrásné fotografie.
Duhové hory jsou vzdáleny necelé tři hodiny jízdy z Cuzca. Nicméně samotná cesta je pak teprve před vámi, abyste se dostali k horám blíže, je nutný ještě poměrně složitý trek a je nutné zmínit, že vše se odehrává v nadmořské výšce přes 5000 m n. m. To znamená, že každý pohyb je náročnější, obzvláště pokud se vám v Cuzcu nepodařilo aklimatizovat. Město je sice níže, ale jako trénink je pro mnoho lidí dostačující. Cestu může komplikovat i počasí, které se může během hodiny rychle změnit ze sněhu přes déšť na žhnoucí slunce.
Po celé trase treku můžete spatřit roztomilé lamy a alpaky.
Posvátné údolí Inků
Posvátné údolí Inků nebo chcete – li Valle Sagrado de los Incas se rozprostírá mezi Cuzcem a Machu Picchu v úrodném údolí řeky Urubamba. Je tvořeno mj. městy jako Pisac, Urubamba, Ollantaytambo, Chinchero či Yucay. Nachází se v nižší nadmořské výšce od 2 800 do 3 000 m – což z něj dělá skvělé místo pro aklimatizaci, než se případně vydáte do vyšších nadmořských výšek. Údolí obklopené majestátními Andami je směsí drsných hor, úrodné zemědělské půdy a malebných vesniček. Řeka, která jím protéká, byla kdysi Inky považována za posvátnou a věřili, že odráží Mléčnou dráhu na noční obloze. Posvátné údolí je soubor archeologických nalezišť, městeček a dechberoucí panenské krajiny.
Posvátné údolí Inků mělo v minulosti důležité funkce:
- Posvátné údolí bylo základní součástí říše Inků. Inkové je považovali za posvátné pro jeho úrodnou půdu, strategickou polohu a hluboké duchovní spojení s přírodou.
- Údolí bylo hlavním zemědělským centrem, kde se pěstovala kukuřice, brambory a další plodiny.
- Inkové zabudovali do horských svahů důmyslné terasy s využitím zavlažovacích systémů, které se dodnes používají.
- Města jako Ollantaytambo a Pisac sloužila jako vojenská, náboženská a správní centra, která chránila Cuzco.
- Inkové také viděli údolí jako duchovní místo, spojující chrámy a města s hvězdami.
- Inkové stavěli chrámy a stavby, které byly v souladu s nebeskými událostmi.
I po španělském dobytí zůstalo údolí důležité. Ollantaytambo se stalo pevností pro poslední incké vládce, kteří odolávali španělské nadvládě. Dnes je údolí živým muzeem historie Inků, zachovanými tradicemi a komunitami mluvícími stále kečuánsky.
Muzeum Inků
Museo Inka je považováno za nejlepší muzeum Inků v Cuzcu, ač může zprvu vypadat trochu zastarale. Nicméně nenavštívit jej, když jste ve městě, by byl hřích. Stejně jako mnoho muzeí v Cuscu sídlí ve španělském koloniálním domě postaveném na základech inckých staveb.
Mezi hlavní zajímavosti patří sbírka mumií, textilií, šperků, keramika atd. Jedním z hlavních lákadel je ale velká sbírka inckých queros (obřadní incké dřevěné poháry) a rohový sloup ve druhém patře, který zevnitř vypadá jako vousatý muž, ale zvenku jako nahá žena.
Na přilehlém dvoře bývají ukázky tkaní a samozřejmě i možnost zakoupit nějaké tradiční regionální výrobky. Vstupné je 20 solů. Je to vedle Plaza Tricentenario a poblíž Museo de Arte Precolombino.
TIP CK SEN: Pokud si chcete ještě před cestou do Peru trochu oživit či rozšířit informace o kultuře Inků, pak hezkou sbírku nabízí například Náprstkovo muzeum.