Kachny, kachny a zase kachny
Jezero je napájeno pramenitou vodou bohatou na živiny. V okolí se navíc vyskytuje velké množství vodního hmyzu (Chironomidae) a perlooček (Cladocera nebo také vodní blechy), a ty jsou oblíbenou položkou na kachním jídelníčku. Takže tito ptáci zde mají „žně“ a rádi si zde proto vytváří svůj trvalý i dočasný domov.
V lokalitě se rozmnožuje a hnízdí 13 druhů kachen, což je největší počet v Evropě. A ještě větší zajímavostí je jejich složení, střetávají se zde totiž druhy evropské s těmi severoamerickými, stejně tak druhy arktické s těmi boreálními. Co však mají společného je, že se převážně jedná o stěhovavé druhy. Nejvíce zastoupená je zde asi polák chocholačka, kterou následuje potáplice lední, kopřivka obecná, hvízdák, potápka žlutorohá, kachna dlouhoocasá, kajka, kachna harlekýn, turpan černý, morčák prostřední a další.
Zlatoočka Barrowova je pak jedinou zástupkyní kachen původem ze západní polokoule. Ve své domovině ve Skalnatých horách v USA klade vajíčka do děr ve stromech, což v oblasti Mývatn není dobře - z důvodu absence stromů – proveditelné, a tak zde zlatoočka improvizují a svá vajíčka kladou do lávových děr. Zlatoočka na Mývatn také přezimují!
Ptačí populace jsou od roku 1975 každoročně sledovány Výzkumnou stanicí Mývatn. Kromě kachen zde bylo zaznamenáno dalších 100 ptačích druhů, jako například bělokur z podčeledi tetřevů či obávaný predátor raroh lovecký! Místo je opravdu ptačím rájem!
Okolní vegetace a bohatá potrava z Mývatnu dělají z místa také ideální domov pro hraboše, myši a krysy, nicméně světu fauny zde kraluje arktická liška.
Významným zástupcem z říše rostlin je v okolí jezera žlutokvětý trýzel jestřábníkolistý, který se však v jiných částech Islandu moc nevyskytuje. Lidově je označován jako Mývatnsdrottning čili „Královna Mývatnu“. Dále zde najdeme břízu, ostřici zobánkatou, vrbu bobkolistou, anděliku lékařskou či pryskyřník prudký.