Jezero Mývatn.

Průvodce po jezeře Mývatn: Útěk do islandské divočiny

Když se řekne Komáří jezero, v málokom to vyvolá nějaké romantické představy, spíše tak obavu z nadměrného poštípání. Ale věřte, že islandské jezero Mývatn, jak jeho překlad v islandštině zní, vám přivodí jen ty nejhezčí dojmy a pocity (v letních měsících možná tedy i těch pár štípanců, ale...). Je to překrásná oblast, kde se můžete kochat nejen touto rozlehlou vodní plochou a její bohatou faunou, ale najdeme zde také vodopády, sopky a vyhlášené lázně. A nechybí zde ani muzea! Ale milovníci umění, netěšte se a žádné kousky starých mistrů nečekejte! V centru dění je zde příroda!

Každopádně se dá s nadsázkou říci, že tato oblast je zmenšenina celého Islandu. Každý turista si zde zkrátka přijde na své!

Autor: Petra Špačková

24.01.2023

Čti více
Barevné okolí Mývatnu.
Barevné okolí Mývatnu.

ZAJÍMAVOSTI JEZERA MÝVATN

Toto čtvrté největší (po jezerech Thorisvatn, Thingvallavatn a Logurinn) jezero Islandu najdeme na severu ostrova a název Mývatn se používá nejen pro tuto vodní plochu, ale i pro oblast, která k ní přiléhá. V překladu znamená Mývatn „Komáří jezero“ a etymologové se v tomto případě nemusí moc zamýšlet. Vysvětlení původu jména je zcela prozaické, v létě se zde vyskytuje opravdu velké množství tohoto malého „zákeřného“ hmyzu.

S největší pravděpodobností bylo jezero vytvořeno před zhruba 2300 lety velkou puklinovou erupcí chrlící čedičovou lávu. Rozkládá se na ploše 37 km² s délkou 9,5 km a šířkou 6,5 km. Nejhlubší část jezera je pak 4,5 m s průměrnou hloubkou 2,5 m.

Jezero a okolní oblast je populární turistickou destinací a součást známého Diamantové okruhu (Demantshringurinn), což je oblíbená trasa kolem Húsavíku a právě jezera Mývatn. Trasa je plně zpevněná a v létě snadno dostupná. Celý okruh je dlouhý asi 250 km a je doslova nabitý těmi nejúžasnějšími památkami a přírodními krásami ostrova. Kromě Mývatn na této cestě narazíte také mj. na známé vodopády Goðafoss, Æðafossar či Dettifoss, město Húsavík či kaňon Ásbyrgi.

Oblast Mývatn je co se týče geologické a biologické jedinečnosti zcela unikátní. Toto eutrofní jezero (typ sladkovodního jezera, které obsahuje vysoký obsah živin) se nachází v nadmořské výšce 278 m a je na něm rozeseto více než 50 ostrovů. Krajině kolem jezera a mnohým ostrůvkům dominují dokonale tvarované pseudokrátery, které vznikly výbuchy páry, když do jezera před mnoha lety proudila žhavá láva. Region si samozřejmě coby unikátní sladkovodní ekosystém zaslouží ochranu, proto zde byla vytvořena přírodní rezervace a od roku 2011 je Mývatn dokonce na čekací listině na Seznam světového dědictví UNESCO.

Jezero Mývatn.
Jezero Mývatn.

CO PODNIKNOUT V OKOLÍ JEZERA MÝVATN

Mývatn marathon

Od roku 2000 se zde každoročně poslední víkend v květnu koná maraton kolem jezera. Na výběr jsou tři trasy o různé délce (10, 21 či 42 km) a každý účastník bude kromě dobrého pocitu a občerstvení odměněn také pohledem na překrásnou krajinu, kterou se závod běží. Více informací o tomto maratonu

Safari Horse Rental

Pokud si budete chtít prohlédnout oblast z perspektivy koňského hřbetu, není nic snazšího, než využít služby zdejší koňské farmy a domluvit si hodinovou či dvouhodinovou projížďku místní dechberoucí krajinou. Kontakty a detaily o vyjížďkách na koních

Islandské koně.
Islandské koně.

Zimní festival Mývatn / Vetrarhátíð við Mývatn

Zimní festival Mývatn je jedinečným a velice populárním festivalem na Islandu. Je to kombinace vícero zajímavých disciplín. Vše se však odehrává na zamrzlém jezeře Mývatn! Nečekejte zde žádnou zimní klasiku. Soutěží se tady v trochu netradičních „oborech“. Své síly zde lze změřit při Open - Horses on Ice, v národní soutěži psích spřežení a ve "Sáně Mývatn" - kde týmy představí své doma vyrobené sáně. Poslední dobou je zařazen i další „sport“, a to v zemi velice oblíbený snocross, což je závod s vysoce výkonnými sněžnými skútry. Ty mají velký „odpich“ a rozhodně to není sport pro slabší povahy a rachitické postavy.

Naučte se rybařit v ledu, proběhněte se na běžkách, pomazlete se se severskými tažnými psy a užijte si skvělé tradiční jídlo a dobrou hudbu. A jako bonus se celý den můžete kochat okolními scenériemi.

Zimní festival plný zábavy se koná každoročně v březnu!

Psí spřežení na zimním festivalu.
Psí spřežení na zimním festivalu.

CO ROZHODNĚ KOLEM MÝVATN NEMINOUT

Grjótagjá

Tato malá jeskyně s geotermálními prameny a obrovským kouzlem leží severovýchodně od jezera Mývatn. Dle legendy zde v 18. století žil Jón Markússon, který měl problémy se zákonem a našel tady své útočiště. Slušní lidé se v minulosti do jeskyní odvážili málokdy, právě pro jejich pověst, že v nich sídlí bandité či v lepším případě trollové a navíc zde bez technických vymožeností panovala většinou opravdu černočerná tma.

Postupně si však islandská společnost k jeskyním našla svou cestu a začala je využívat jako lázně. Nicméně to vzalo v Grjótagjá rychlý konec v 70. letech 20. století, kdy došlo k erupcím nedaleké Krafly (poslední byla zaznamenána pak v roce 1984) a teplota vody v jeskyni se vyšplhala nad 50°C. Tj. pro osvěžení již byla voda příliš horká a pro lidský organismus tato teplota až nebezpečná. Koupání zde tak již není povoleno.

Místo přilákalo nejen mnoho návštěvníků, ale také hollywoodské producenty, byla zde natočena například scéna ze seriálu Hry o trůny!

Jeskyně Grjótagjá.
Jeskyně Grjótagjá.

Dimmuborgir

Dimmuborgir neboli Temná místa či také Černé pevnosti jsou lávové útvary a sopečné jeskyně, které najdeme východně od jezera a je to místo, které by rozhodně nemělo uniknout oku žádného turisty. A to nejen proto, že i toto je jedna z lokací filmu Hra o trůny, ale především je to velice podmanivé místo jak vytržené ze středověké atmosféry. Velice lehce si zde představíte bojující rytíře na koních projíždějící mezi tmavými vyvřelinami.

Zajímavostí pak může být, že oblíbená norská black metalová kapela Dimmu Borgir je pojmenována právě po tomto místě. V severských zemích je od roku 1993, kdy byla založena, velice populární.

Dimmuborgir
Dimmuborgir

Sopka Krafla

Činná sopka Krafla se nachází na severu ostrova nedaleko jezera Mývatn. Krafla je vlastně 90 km dlouhá puklinová kaldera o průměru 10 kilometrů s hlavním vrcholem o výšce 818 m. Výrazným poznávacím znamením Krafly je zatopený kráter sopečného původu jménem Viti („Peklo“), který se pyšní sytě tyrkysovou vodou. Podobný kráter, stejného jména, lze nalézt ještě v oblasti Askja.

V 70. letech zde byla vybudována geotermální elektrárna Kröflustöð. Ve zdejším návštěvnickém centru se můžete dozvědět veškeré detaily z historie elektrárny, o výrobě energie a také o erupcích Krafly.

Po exkurzi je skvělé odpočinout si v teplé vodě pod širým nebem, a proto rozhodně zkuste přírodní lázně u jezera Mývatn čili Jarðböðin við Mývatn. Ležet v překrásně modré vodě, nechat si prohřívat celé tělo a lehce se ztrácet v páře, co se drží u hladiny....a ta panoramata! Na těchto webových stránkách se dozvíte veškeré informace o příjezdu a vstupu do lázní, které jsou opravdu balzámem na duši. Ovšem pozor, pobyt zde se stává návykovým! Mnoho návštěvníků má problém lázně opustit a vydat se opět do chladnějšího rázu počasí.

Sopka Krafla.
Sopka Krafla.

Námaskarð (Hverir)

Námaskarð je geotermální oblast na hoře Námafjall na severu Islandu, asi 5 km z vesnice Reykjahlíð na severovýchodním břehu jezera. Je to místo mnoha horkých pramenů a fumarol a leží v nadmořské výšce asi 400 m. Místo je napojeno na sopečný systém Krafly. Zajímavostí je, že na zdejších pláních neroste žádná vegetace! Důvodů je hned vícero, a to: vysoké podzemní teploty, kyselost půdy a také jedovaté výpary. Oblast připomíná trochu měsíční krajinu, ale s četnými jezírky, prameny a výfuky se zde rozhodně nebudete nudit! Na co je dobré se připravit, je rozhodně místní odér. Vše je totiž cítit po síře a zápach je opravdu silný a všudypřítomný.

A pozor, nedotýkejte se zde raději žádné tekoucí vody, protože se můžete z důvodu její vysoké teploty lehce popálit!

Hverir nedaleko Mývatnu.
Hverir nedaleko Mývatnu.

Lázně Mývatn

Přírodní geotermální lázně Mývatn jsou třešničkou na dortu celé oblasti. Jsou vyhledávaným místem k odpočinku a relaxaci uprostřed úchvatné surové islandské krajiny. Voda pochází z 2500 m hlubokého vrtu v nedaleké geotermální oblasti Bjarnarflag s průměrnou teplotou 130°C, která se však později mísí se studenou vodou a výsledkem je příjemná voda s průměrnou teplotu 36°C – 40°C. Samotná laguna je uměle vytvořena a byla otevřena v roce 2004. Od té doby se její brány takřka „netrhnou“. Najdeme zde turisty, ale stejně tak i místní, kteří vyhřívání v lázních mají za běžnou rutinu.

Voda zde je doslova nabita minerály a je tedy pro lidské tělo, zejména kůži, velmi prospěšná. A její složení má ještě jednu výhodu – není příznivé pro bakterie a jiné živé vegetace, tj. není zde nutné jako desinfekci používat chlorem a nic nenarušuje 100% přírodní původ vody. Jediným mínusem může být „přírodní“ odér vody způsobený právě velkým obsahem minerálů, včetně síry. Lázně si můžete užít celoročně, možná během zimy je zdejší pobyt - s okolní zasněženou krajinou - ještě o něco hezčí a romantičtější.

Přírodní lázně Mývatn jsou často označovány jako Modrá laguna severu a rozhodně se zde po celém dni toulání severskou krajinou odměňte! Nebudete litovat!

Informace ohledně vstupu do lázní

Přírodní termální lázně Mývatn.
Přírodní termální lázně Mývatn.

Stóragjá

Stóragjá je málo známá trhlina na severním Islandu a tzv. hidden gem oblast Mývatn. Nachází se zde jeskyně naplněná přirozeně vyhřívanou geotermální vodou. Na rozdíl od „sestry“ Grjótagjá zde není zákaz koupání. Nicméně se zde smáčet tělo nedoporučuje. Výrazně modrá barva vody je totiž zapříčiněna řasami a voda z důvodu nedostatečné filtrace obsahuje vysokou koncentraci bakterií, například E-coli, která je původcem mnohých nebezpečných onemocnění.

Dalším oříškem Stóragjá může být pro někoho trochu náročnější vstup do jeskyně. Je nutné použít žebřík a použít i lano na přidržování. Nicméně po zdolání všech „nástrah“ na vás čeká opravdu dechberoucí odměna. Zdejší křišťálově čistá modrá voda vás jistě uhrane!

Stóragjá
Stóragjá

Grænavatn

Rozhodně si na cestě po oblasti Mývatn nenechte ujít jeden z tradičních islandských domů s travnatou střechou Grænavatn. Tento „kousek“ je sice v modernějším stylu než jeho „kolegové“ v jiných částech ostrova, je vystavěn v roce 1913. Přesto má své kouzlo a je v gesci Islandského národního muzea. Najdeme jej mezi Skútustaðir a Dimmuborgir.

Je to farma skládající se z hlavního domu a přilehlých hospodářských budov. Hlavní dvoupatrový roubený dům je vynikajícím příkladem poslední etapy rozvoje trávníkových farem, kde se začalo upřednostňovat využití dřeva nad trávníkem jako stavebním materiálem.

Tradice těchto domů je součástí předběžného seznamu před zařazením na Seznam světového dědictví UNESCO. Detaily o této unikátní tradici

Grænavatn
Grænavatn

Ptačí muzeum (Sigurgeir´s Bird Museum)

Toto ptačí muzeum a pravděpodobně jedno z nejmenších muzeí světa bylo slavnostně otevřeno dne 17. srpna 2008 nedaleko břehů v severní části jezera.

Najdeme zde asi 330 vycpaných ptáků a asi 500 vajec. V muzeu jsou prezentováni všichni islandští hnízdící ptáci kromě orla mořského. Ten je muzeu zapůjčen Islandským přírodovědným institutem Akureyrarstofa.

Muzeum je interaktivní a „visitor – friendly“. Pookřejí zde nejen profesionální ornitologové či „bird watchers“, ale také děti a vlastně kdokoli, kdo má rád zvířata resp. ptáky a rád se o nich dozví něco nového.

Historie muzea je však poněkud smutná. Jeho „stvořitel“ Sigurgeir Stefánsson se narodil a vyrůstal v Mývatnu. Miloval od dětství ptáky a vlastnil velkou sbírku vycpaných exemplářů. Svou sbírku uchovával v kůlně v Ytri-Neslönd, kde se dnešní muzeum nachází. Lidé se sem sjížděli a sbírku nadšeně obdivovali. Sigurgeir chtěl proto prostory muzea rozšířit, aby mohl přijímat více návštěvníků a sbírku nechat rozrůstat. Ovšem při tragické nehodě v pouhých 37 letech zemřel a svůj nápad již nestihl realizovat. Milované jezero Mývatn se mu stalo osudné, když se v jeho vodách utopil.

Jeho nejbližší však chtěli v jeho odkazu pokračovat, a tak zde společnými silami vybudovali současné muzeum, které otevřelo své brány v roce 2008.

Veškeré informace o návštěvě muzea

Sigurgeir’s Bird Museum.
Sigurgeir’s Bird Museum.

Reykjahlið

Tato malá vesnice leží na severovýchodním břehu jezera Mývatn a je domovem zhruba 300 obyvatel. Reykjahlið je dnes dobrým zázemím pro turisty, kteří do regionu zavítají. Nicméně dřív si „užila své“ a málem se po ní slehle země. Dne 27. srpna 1729 byla téměř zničena lávovými proudy po erupci nedaleké Krafly. Jednou z mála staveb, které odolaly, byl zdejší dřevěný kostel Reykjahlíðarkirkja. Místní věří, že zde došlo k zázraku, protože lávový proud kostel ušetřil a místo toho jej z obou stran obtekl. Tato katastrofální událost je zde dodnes připomínána. Vedle kostela nemůžete nevidět obří kusy lávy a vně kostela vám rok 1729 připomene řezba na dřevěné kazatelně, která událost zobrazuje.

Hotel v Reykjahlið.
Hotel v Reykjahlið.

Vodopád Goðafoss

Vodopád Goðafoss („Vodopád Bohů“) s výškou 12 m a šířkou 30 m je jedním z nejznámějších islandských vodopádů. Není to sice žádný obra, ale přesto se mu díky jeho vzezření přezdívá islandská Niagára. Jeho voda dokáže vykouzlit překrásnou modrou barvu. A když budete mít štěstí a navštívíte místo během polární záře (nejlepší období ke spatření tohoto přírodního úkazu je listopad až únor), doslova vás bude přecházet zrak. Má půlkruhový tvar několika proudů vody spadajících do řeky Skjálfandafljót, která je se svými 178 km čtvrtou největší na ostrově.

Název vodopádu zrcadlí významnou událost islandských dějin. Islanďané v minulosti uctívali severské pohanské náboženství a bohy jako Odina, Thora či Freya. Nicméně v roce 1000 (některé zdroje uvádějí rok 999) se situace a budoucnost Islandu změnila.

Tím, kdo rozhodne, zda ostrov zůstanu pohanským či bude následovat křesťanství, byl zákonodárce Althing Thorgeir Ljosvetningagodi. Ten po četných zralých úvahách prohlásil, že křesťanství se stane oficiálním náboženstvím Islandu, zatímco pohané mohou i nadále praktikovat svou víru v soukromí a budou tolerováni.

Na důkaz svého rozhodnutí prý hodil své sošky severských bohů právě do tohoto krásného vodopádu. Ač o tomto gestu neexistují žádné důkazy, okno v Akureyrarkirkja, hlavním kostele v Akureyri, tento příběh ilustruje.

Vodopád Godafoss.
Vodopád Godafoss.

Vodopád Dettifoss

Dettifoss je nejmohutnější vodopád na Islandu a také druhý nejsilnější vodopád v Evropě (po Rýnských vodopádech ve Švýcarsku). V překladu znamená přibližně „Kolabující vodopád“. Rozhodně je to místo, které svou bouřlivostí a objemem vody budí respekt! Dettifoss najdeme na druhé nejdelší řece ostrova - Jökulsá á Fjöllum, necelých 70 km z Reykjahlíð. Vodopád je dvakrát širší než vyšší, voda zde padá k zemi z výšky 44 m. Člověk si zde plně uvědomí, jakou sílu vodní živel může mít! Barva vody je kvůli vysokému množství sedimentů šedobílá. Další informace o vodopádu

Vodopád Dettifoss.
Vodopád Dettifoss.

Akureyri

Pokud by se vám po toulkách po přírodních krásách kraje Mývatn zastesklo po městském ruchu, můžete navštívit zdejší město Akureyri. Je to významný přístav a rybářské centrum severního Islandu, svoji základnu zde má například islandská největší rybářská společnost Samherji.

Nachází se na břehu fjordu Eyjafjörður a od jezera Mývatn je město vzdáleno asi 80 km. Od severního polárního kruhu jej pak dělí 100 km.

Akureyri je se svými zhruba 18 000 obyvateli čtvrté největší město země a poskytuje svým rezidentům veškeré zázemí a vybavení. Stejně vřele přijme i veškeré turisty, kteří zde najdou širokou škálu aktivit, restaurací i ubytování. Akureyri je navíc jednou z nejlepších lyžařských destinací na celém ostrově. Skiareál Hlíðarfjall je dokonce místem konání AK Extreme, každoročního festivalu lyžování a snowboardingu. Veškeré informace o lyžování na Hlíðarfjall Hlíðarfjall

Město je i důležitým ekonomickým centrem země, najdeme zde sídla známých islandských pivovarů jako třeba Einstök Ölgerð či Víking Brugghús. Akureyri se také může pyšnit jednou z dvou hlavních nemocnic v zemi. Každopádně zdejší firmy a instituce jsou výraznými zaměstnavateli celé oblasti.

Kostel v Akureyri.
Kostel v Akureyri.

PRAKTICKÉ INFORMACE O OBLASTI MÝVATN

Platí se v Mývatn vstupné?

Jezero Mývatn a okolí není národním parkem, tudíž se zde neplatí žádné vstupné.

Jak se k jezeru Mývatn dostat?

Z letiště v Keflavíku se k jezeru Mývatn (do vesnice Reykjahlið) dostanete autem po silnici Þjóðvegur 1 označované také jako Route 1 či Ring Road. Vzdálenost činí 511 km. Cesta vám bude trvat v závislosti na počasí a provozu přibližně 6 hodin. Alternativou pak může být krátký (45 minut) let z Keflavíku do Akureryri a odtud k jezeru Mývatn autem (83 km). Lety nabízí např. Icelandair a cena zpáteční letenky se pohybuje okolo 2000 – 3000 Kč.

Nezapomeňte, že islandské silnice mají následující rychlostní limity: silnice s asfaltem 90 km/hod, ostatní silnice 80 km/hod. Automobily s přívěsy mají limit mimo obec 70 km/hod.

Vzdálenosti mezi jezerem Mývatn (výchozí bod Reykjahlið) a dalšími zajímavými místy v okolí:

· Jezero Mývatn - Grjótagjá – 6 km

· Jezero Mývatn - Sigurgeir’s Bird Museum – 8 km

· Jezero Mývatn - Dimmuborgir – 6 km

· Jezero Mývatn - Stóragjá – 0,5 km

· Jezero Mývatn - Námaskarð – 5 km

· Jezero Mývatn - Dettifoss – 69 km

· Jezero Mývatn - Mývatn Baths – 4 km

· Jezero Mývatn - Grænavatn – 13 km

· Jezero Mývatn - Akureyri – 83 km

Pseudokrátery u Mývatnu.
Pseudokrátery u Mývatnu.

FAUNA A FLORA JEZERA MÝVATN

Oblast Mývatn a řeka Laxá, která z jezera odvádí vodu, je oblíbeným cílem rybářů! Nejvíce je zde zastoupený asi siven severní. Kromě něj zde žije také ve větším množství losos obecný a pstruh obecný.

Svůj domov zde našlo rověnž mnoho druhů vodních ptáků, zajímavostí pak může být 13 druhů zde hnízdících kachen! To je na severní polokouli opravdový unikát.

Řasokoule

Další zdejší „specialitou“ jsou tzv. řasokoule nebo také marimo – druh řas Aegagropila linnaei. Na pohled „mechové koule“ tvoří své kolonie v jezerech, nicméně jejich populace v posledních letech klesá. Jejich domovem jsou pouze vybrané lokality v Japonsku, Skotsku a na Islandu. A to vždy jen konkrétní jezera, v Japonsku je to jezero Akan, na Islandu právě jezero Mývatn. Na jižní polokouli se řasokoule vůbec nevyskytují. Ač v minulých letech se objevily, k překvapení místních i vědecké obce, na jedné pláži v Sydney!

Hřib u jezera Mývatn.
Hřib u jezera Mývatn.

Kachny, kachny a zase kachny

Jezero je napájeno pramenitou vodou bohatou na živiny. V okolí se navíc vyskytuje velké množství vodního hmyzu (Chironomidae) a perlooček (Cladocera nebo také vodní blechy), a ty jsou oblíbenou položkou na kachním jídelníčku. Takže tito ptáci zde mají „žně“ a rádi si zde proto vytváří svůj trvalý i dočasný domov.

V lokalitě se rozmnožuje a hnízdí 13 druhů kachen, což je největší počet v Evropě. A ještě větší zajímavostí je jejich složení, střetávají se zde totiž druhy evropské s těmi severoamerickými, stejně tak druhy arktické s těmi boreálními. Co však mají společného je, že se převážně jedná o stěhovavé druhy. Nejvíce zastoupená je zde asi polák chocholačka, kterou následuje potáplice lední, kopřivka obecná, hvízdák, potápka žlutorohá, kachna dlouhoocasá, kajka, kachna harlekýn, turpan černý, morčák prostřední a další.

Zlatoočka Barrowova je pak jedinou zástupkyní kachen původem ze západní polokoule. Ve své domovině ve Skalnatých horách v USA klade vajíčka do děr ve stromech, což v oblasti Mývatn není dobře - z důvodu absence stromů – proveditelné, a tak zde zlatoočka improvizují a svá vajíčka kladou do lávových děr. Zlatoočka na Mývatn také přezimují!

Ptačí populace jsou od roku 1975 každoročně sledovány Výzkumnou stanicí Mývatn. Kromě kachen zde bylo zaznamenáno dalších 100 ptačích druhů, jako například bělokur z podčeledi tetřevů či obávaný predátor raroh lovecký! Místo je opravdu ptačím rájem!

Okolní vegetace a bohatá potrava z Mývatnu dělají z místa také ideální domov pro hraboše, myši a krysy, nicméně světu fauny zde kraluje arktická liška.

Významným zástupcem z říše rostlin je v okolí jezera žlutokvětý trýzel jestřábníkolistý, který se však v jiných částech Islandu moc nevyskytuje. Lidově je označován jako Mývatnsdrottning čili „Královna Mývatnu“. Dále zde najdeme břízu, ostřici zobánkatou, vrbu bobkolistou, anděliku lékařskou či pryskyřník prudký.

Islandské kachny.
Islandské kachny.

PODNEBÍ

Island má podnebí chladné oceánské, je výrazně ovlivněno Golfským proudem. Nejteplejší (a nejsušší) jsou zde letní měsíce, ale přesto teploty nepřesahují 15°C, zimy jsou relativně mírné, teploty se pohybují kolem 0°C. Islandské počasí by také mohlo charakterizovat slovo „proměnlivost“, dochází k rychlým a někdy nepředvídatelným změnám počasí. Často také prší a je prudký vítr. Ostrov je geologicky i vulkanicky aktivní.

Roční srážkový úhrn v oblasti Mývatn je 1258 mm a roční průměrná teplota činí 7°C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 14°C a nejchladnějším měsícem pak leden, kdy teploty málokdy přesáhnou 1°C.

Mývatn zažívá celoročně vysokou vlhkost, nejméně vlhkým měsícem je prosinec (70,3 % relativní vlhkosti) a nejvlhčím měsícem je naopak červenec (82,1 %). I to je důvod, proč se zde v létě rojí již zmínění komáři.

Vítr v Mývatnu je obvykle silnější než na mnoha jiných místech. Největrnějším měsícem je leden, následovaný listopadem a únorem.

Jezero Mývatn na podzim.
Jezero Mývatn na podzim.

CO V OKOLÍ JEZERA MÝVATN OCHUTNAT

Islandská kuchyně má dlouholetou tradici a jejím cílem bylo vždy především zasytit a dodat tělu veškeré živiny pro život často v drsné přírodě a klimatických podmínkách. Její velká část se tak točila kolem ryb (v konzumaci ryb drží hned po Japonsku druhou příčku) a darů moře a masa (zejména jehněčí, ovcí je totiž na ostrově dostatečné množství). Někdy islandské recepty mohou působit zpočátku rozpačitě, ale věřte, že jde jen o zvyk a rozhodně zdejším pokrmům dejte šanci!

Harðfiskur

Harðfiskur, neboli suchá ryba, je pokrmem, který zde byla na stole již za éry Vikingů. Je to jedno z tradičnějších islandských jídel, které zde můžete ochutnat. Harðfiskur je nejlahodnější s pořádným kopečkem másla.

Lundi (papuchalk)

Island je místem s největší světovou kolonií těchto roztomilých ptáků. Ti jsou také jedním ze symbolů ostrova. Nicméně papuchalk se také stal tradičním ostrovním pokrmem, ač jeho konzumace v posledních letech lehce klesá. Každopádně stále je možné jeho maso zde ochutnat, a to v různých pokrmech. Papuchalk se může servírovat uzený či grilovaný nebo jako „hamburger“ či také ve sladké mléčné omáčce neboli mjólkursoðinn lundi.

Papuchalk.
Papuchalk.

Svið (ovčí hlava)

Tradiční ovčí hlava, která se jí celá i s očima (s výjimkou mozku). Srst se odstraní ožehnutím a hlava se pak uvaří. Může a nemusí být také naložená v syrovátce. Mnoho ostrovanů považuje právě oči za nejlepší část pokrmu. Zda je tomu tak, necháme na uvážení statečných turistů!

Kleinur

Jako sladkou tečku či jen svačinku rozhodně zkuste tradiční islandský dezert či spíše pečivo – Kleinur. Jedná se vlastně o takový šáteček a je běžně k dostání v ostrovních pekárnách.

Bragðarefur

Pokud jste fanouškem zmrzliny, přestože venku nepanují zrovna letní teploty, objednejte si Bragðarefur. Je to populární islandský zmrzlinový pokrm, který vás jistě nadchne. Stačí si vybrat příchuť zmrzliny (dříve byla tradičně podávána jen vanilková, nicméně tyto doby jsou již dávno pryč) a polevy. Vše dostanete naservírováno jako pohár. A pozor, porce bývají enormní, pokud jste běžným konzumentem zmrzliny, objednejte si „malou“!

Maltextrakt

Maltextrakt je islandské nealkoholické pivo, jehož základ je sice slad, ale nápoj je ještě dochucen lékořicí a doslazen. Je možné, že si k Maltextraktu nakonec cestu nenajdete, ale za zkoušku rozhodně stojí!

Pochoutka Svið.
Pochoutka Svið.

DOPORUČENÍ:

Hotel: Fosshótel Mývatn, cena pro 2 osoby se snídaní cca 7000 Kč/noc.

Letenky: dostat se na Island lze mnoha leteckými společnostmi, letenka se dá pořídit již od 6000 Kč s Lufthansou či například s Austrian Airlines. V zimním období neexistuje mezi Prahou a Reykjavíkem (Keflavíkem) přímé spojení, proto počítejte s mezipřistáním. V letních měsících však můžete využít přímé lety s islandskými společnostmi Icelandair nebo PLAY. Do oblasti Mývatn je to pak autem z letiště zhruba 500 km. Časový posun oproti České republice je - 1 hodina.

Dokumenty: při cestě na Island není vyžadován ani test PCR ani doklad o očkování, vstup je pro občany České republiky možný bez víza. Island je součástí Schengenského prostoru. Svou přihlášku do EU podal v roce 2009, avšak v roce 2015 ji opět stáhl.

Asbyrgi nedaleko Mývatnu.
Asbyrgi nedaleko Mývatnu.

Všechny články autora

Petra Špačková

Petra absolvovala česko-italské gymnázium a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde vystudovala mezinárodní vztahy. Mluví italsky, anglicky, německy a trochu  španělsky. Pracovala coby analytik v Kanceláři prezidenta republiky a na mateřské se věnovala překladům z/do italštiny. Má manžela a dvě dcery a nemyslí si, že děti by byly při cestování jakoukoli překážkou. Naopak, společně navštívili již všechny kontinenty a Petra projela přes 50 zemí světa. V zahraničí se nezaměřuje v prvé řadě na památky, ale především na běžný život a pozorování místních obyvatel, ať už se jedná o uspěchané businessmany v Tokiu či rozjímavé surfaře na Gold Coast. Věří, že právě povaha obyvatel utváří ráz a pověst dané země. Miluje zvířata a při každé cestě se snaží s těmi místními, ideálně endemity, setkat. Petra ráda lyžuje a umí ocenit dobrou kávu. Petra začala psát zajímavé Blogy z celého světa pro CK SEN v roce 2022.


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací

Mám zájem o "Speciální akci" na poznávací zájezdy do celého světa se SLEVOU AŽ 35%.


Zadejte prosím váš e-mail:

Povinné pole