Teotihuacán: Pyramida Slunce a zajímavosti o nalezišti

Jen málokterá stavba v celém Mexiku působí tak majestátně jako z roviny se vynořující starobylý Teotihuacán. A není divu, čeká zde na vás jedna z nejvyšších pyramid světa, která z dálky vypadá jako mraveniště a návštěvníci připomínají malé mravence. Jedná se opravdu o „obra“ mezi pyramidami, který vás uhrane, i pokud vás jinak dávné civilizace Mezoameriky nechávají chladnými. Archeologové dodnes s jistotou netuší, kdo toto město vystavěl, ani kam se jeho obyvatelé poděli! Pokud se ve vás duše historika přesto neprobudila, pak by vás mohla zaujmout místní kuchyně, jejíž součástí jsou escamoles, chapulines a gusanos. Že vám to nic neříká? Pak je nejvyšší čas se do oblasti Teotihuacánu a středního Mexika vypravit!

Autor: Petra Špačková

28.12.2022

Čti více

Ruiny rezidenční čtvrti.

Teotihuacán

Toto rozlehlé archeologické naleziště plné dosud neodhalených tajemství najdeme asi 50 km severovýchodně od Ciudad de México a pokud se budete pohybovat v této oblasti nedaleko metropole, rozhodně by mělo být na vašem seznamu!

Teotihuacán je jedno z nejvýznamnějších archeologických areálů nejen Mexika, ale celého světa. Nicméně i nyní, zhruba 150 let od jeho objevení a započetí prací a výzkumů, nad místem stále „visí“ mnoho tajemství a nezodpovězených otázek. Jistě se dá v tomto případě říci pouze to, že nic o Teotihuacánu nevíme s jistotou. A to, co víme, je často jen mlhavé. Chybí odpovědi i na základní otázky jako třeba, jak se město zrodilo (jednou z teorií je i erupce sopky Popocatépetl), kdo byli jeho obyvatelé a kam všichni zmizeli! Dokonce ani teotihuacánské písmo ještě nebylo rozluštěno!

Toto dřívější centrum mezoamerických kultur bylo v roce 1987 zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO.

Pyramida Slunce.

Dle vědeckých teorií měl Teotihuacán v době svého největšího rozmachu (t. j. asi 500 n. l.) rozlohu přibližně 20 km2 a žít zde mohlo až 200 000 obyvatel, což z něj v té době dělalo jedno z největších a nejvýstavnějších měst na světě. Předpokládá se, že zde stálo až 2000 budov. Monumentálnost města je z místa cítit dodnes.

Teotihuacán v původním jazyce Nahuatl znamená „Město bohů“. Místo opravdu mělo mystický a posvátný význam pro všechny kultury, které zde našly svůj domov. I Aztékové věřili v magickou sílu místa. Vyznávali teorii, že právě zde byl po poslední kosmické katastrofě obnoven svět a stvořeno nové Slunce.

Pyramida Měsíce.

Město bylo nejdůležitějším a největším osídlením předaztéckého centrálního Mexika. Tyto „zříceniny“ dnes ostře kontrastují s nedalekým moderním a progresivním Ciudad de México. Teotihuacán byl také významným poutním místem regionu, přicházely sem tisíce lidí z okolních vesnic i hor, aby na hlavním náměstí uctili při slavnostních obřadech své bohy. Ti pak měli zajistit prosperitu země i jeho obyvatel. Lidé žijící v Teotihuacánu se zabývali nejvíce zemědělstvím na okolních polích, opracováním obsidiánu (Teotihuacán byl kdysi významným vývozcem obsidiánu), výrobou keramiky a opracováním sopečného skla, které se využívalo pro výrobu zbraní či nástrojů. Na území města žilo také mnoho obchodníků, kteří se sem přistěhovali i z velkých dálek.

Silný vliv náboženství a život striktně dle jeho pravidel byl v Teotihuacánu samozřejmostí. Město měli pevně v rukou náboženští vládci, kteří si poslušnost dokázali získat i různými tresty. Lidé jimi byli plně ovládáni. Duchovní však byli obzvláště na dobu, ve které žili, zdatnými astronomy a snažili se o rozkvět města i blahobyt jeho obyvatel. Nicméně náboženské obřady stály vždy na prvním místě.

Hlavními uctívanými božstvy v Teotihuacánu byli Quetzalcóatl (Opeřený had), Tlaloc a Velká bohyně (ženské božstvo). Mezi další patří např. Quetzalpapalotl (Opeřený motýl).

Opeřený had byl symbolem války, síly, autority i lidských obětí. O jeho uctívání svědčí i sochy, které najdeme na velké Quetzalcóatlově pyramidě. Kult Quetzalcóatla – Opeřeného hada se zde objevuje poprvé v mezoamerické historii, později však hrál důležitou roli i v aztécké, toltécké a pozdní mayské kultuře.

Detail chrámu Quetzalcoatl.

Kromě asi 2000 jednopodlažních obytných budov obsahuje zničené město velká náměstí, chrámy, řeku s kanalizací a paláce duchovenstva. Hlavní budovy jsou propojeny širokou silnicí Calle de los Muertos (Třída mrtvých), jejíž délka je asi 2,4 km. Kdysi se mylně myslelo, že tato silnice byla lemována hrobkami, ale tato domněnka se nakonec nepotvrdila, byly to spíše palácové rezidence.

Na severním konci Calle de los Muertos najdeme pak Pyramidu Měsíce, jejíž výška je 43 metrů. Přesto není nejvyšší pyramidou města. Tou je totiž se svými skoro 70 metry Pyramida Slunce Pirámide del Sol, která je zároveň jednou z největších staveb svého druhu na světě. Nedaleko Pyramidy Slunce se pak nachází botanická zahrada Jardín Botánico de Teotihuacán, která byla vytvořena za účelem zachování endemické vegetace oblasti Teotihuacánu. Najdete zde druhy jako aloe, agáve, kaktus nopál a řadu jiných místních kaktusů.

Podél jižní části třídy se rozkládá Ciudadela (Citadela), což je vlastně velké čtvercové nádvoří o rozloze 15 hektarů. Uvnitř Citadely stojí chrám Quetzalcóatl. Vykopávky Citadely byly poprvé provedeny v období 1917 – 1920. V roce 1925 pak byla kolem chrámu nalezena jednotlivá pohřebiště a na počátku 80. let zde byly objeveny ostatky 18 vojáků, kteří byli rituálně obětováni božstvu. Systematický průzkum a mapování města probíhal až ve 2. polovině 20. století, tj. zhruba 100 let od objevení starodávného města. Vykopávek se účastnili mnozí světoví archeologové jako například Američan René Millon.

Detail rytin.

Na území Teotihuacánu byly nalezeny kromě dochovaných staveb také podzemní tunely, obřadní jeskyně, překrásné nástěnné malby a mnoho dalších cenných pokladů.

Jeskyně obecně měly v mezoamerickém náboženství zásadní význam, jelikož z nich na svět vycházeli bohové a předci, a byly to naopak také brány do podsvětí. O zdejší jeskyni koluje domněnka, že její čtyři komory mohly představovat čtyři části mezoamerického kosmu. Tunely a jeskyně objevené pod Pyramidou Slunce představovaly právě podsvětí. Docházelo zde k nejrůznějším obřadům, pohřbům a rituálnímu obětování. Při náboženských ceremoniích zde byli ostrými obsidiánovými noži zabíjeny stovky lidí, co byly do Teotihuacánu dovezeny k uctění boha Slunce. Často se jednalo o jedince z oblastí vzdálených stovky kilometrů od Teotihuacánu. Testy DNA na kostrách více než 50 obětí objevených v roce 2004 v Pyramidě Měsíce odhalily, že pocházely ze vzdálených mayských, tichomořských nebo atlantických pobřežních komunit.

Malby na omítce.

Další záhadou naleziště jsou podobné rysy mezi Teotihuacánem a dalším významnou mexickou památkou, kterou je Chichén Itzá. Přestože se tyto nalézají na zcela jiných místech Mexika (Chichén Itzá stojí na Yucatánu) a vzdálenost mezi nimi je zhruba 1500 km, můžeme zde pozorovat mnohá podobenství. Například postavení chrámů, obětních oltářů, dokonce i obytných budov je zarovnáno podle pohybu Slunce. Další spojitost lze vidět v uctívání opeřeného hadího boha. Ten se v Teotihuacánu nazývá Quetzalcóatl, zatímco Mayové v Chichén Itzá mu říkali Kukulkan.

To znamená, že Teotihuacán nadále čeká na rozluštění svých tajemství.

Archeologická zóna je pro návštěvníky otevřena denně od 8 do 17 hodin.Více informací o tomto archeologickém nalezišti de-teotihuacan

V areálu můžete také zakoupit řemeslné výrobky - hliněné, nefritové či obsidiánové figurky a masky, které mají připomínat ty vyrobené v prehispánském období. Bývají skvělým suvenýrem či dárkem z návštěvy Teotihuacánu.

Detail pyramidy Opeřeného hada.

ZAJÍMAVOSTI O TEOTIHUACÁNU

Teotihuacán je jedním z největších světových tajemství. V době plné vědy a techniky stále nevíme o tomto osídlení mnoho, ani natolik klíčové věci jako kdo a kdy jej postavil, jaké mělo jméno a kdo město vlastně obýval.

Pyramida Slunce je 7. nejvyšší pyramida na světě! Předběhly ji: Velká pyramida v Gíze, Chefrenova pyramida, Červená pyramida, Lomená pyramida, La Danta a pyramida v Cholule.

Na rozdíl od egyptských pyramid nesloužily ty zdejší jako hrobky a nejsou na vrcholu zakončeny špičkou.

Detail strmých schodů pyramidy.

Istmické písmo, starověký systém psaní v Mezoamerice, bylo objeveno na jedné masce v Teotihuacánu, i z tohoto důvodu se předpokládá, že jej původní obyvatelé města používali. Nicméně nelze to říci s jistotou a navíc je istmické písmo bohužel dodnes nerozluštitelné. I z tohoto důvodu jsou informace o teotihuacánské civilizaci tak skromné.

Teotihuacán byl největším městským centrem Mezoameriky již v období před Aztéky, téměř 1000 let před jejich epochou. Zatímco v době rozmachu Aztéků byl již Teotihuacán naopak v troskách.

Na stavbu města byl používán vulkanický čedič pocházející ze sopky Popocatépetl ležící asi 100 km jižně od Teotihuacánu.

Město bylo celé postaveno „holýma rukama“, tj. bez použití jakýchkoli kovových nástrojů a tažných zvířat!

Jako i v jiných prehispánských městech na území Mexika uctívali zdejší obyvatelé opeřeného hada Quetzalcóatla (ten byl uctíván například také v Chichén Itzá atd.). Velký význam však pro ně měli i jiná zvířata jako sova, puma, orel a motýl.

Město bylo opuštěno kolem roku 750

Vykopávky v Teotihuacanu.

FAUNA A FLORA V TEOTIHUACÁNU

Mexiko obecně je velice bohatou zemí co se týče fauny a flory. Zdejší květena i živočichové jsou četně zastoupeni v mnoha druzích, z čehož část tvoří dokonce zdejší endemité. V oblasti centrálního Mexika resp. Teotihuacánu se můžeme setkat například s fretem malým, skunkem, pytlonošem, vačicí, supem, jestřábem či kolibříkem. Mnoho turistů nebývá nadšeno, že je zde hojně zastoupen i hmyz a také zástupci plazů. Narazit tedy zde lze na štíry, chřestýše či tarantule.

Květenu regionu tvoří především stromy jako jedle, cedr, borovice, dub a cypřiš, dále pak kaktusy či vonné rostliny.

PODNEBÍ V TEOTIHUACÁNU

Oblast Teotihuacánu profituje ze svého subtropického klimatu, kdy se jeho obyvatelé mohou těšit z celoročně příjemných teplot, chladnější období sucha od listopadu do února, po kterém následuje teplé období - bez větších srážek - trvající do dubna a období dešťů od června do září. Nejdeštivější měsíc je jednoznačně červenec. Nejteplejším měsícem je pak květen, kdy teploty dosahují přes 30 °C. Jediným negativem je zdejší ovzduší, které není i s přihlédnutím k hustotě obyvatel nedaleké metropole a tedy i dopravy zcela ideální.

Pyramida z dronu.

CO NEMINOUT

Pokud se v oblasti Teotihuacánu ocitnete koncem června, rozhodně si nenechte ujít oslavu místního patrona a světce San Juana Bautisty, která se koná každoročně dne 24. června. Událost je doslova nabita aktivitami různého druhu, od církevních ceremonií, po veselí, chutné jídlo, tanec, hudba a trhy převážně s tradičními řemeslnými výrobky. Nechybí zde ani mezi místní populární soutěže, mj. ve vzpírání. Místem konání je San Juan Teotihuacán.

DOPORUČENÍ:

Hotel: Villas Teotihuacan Hotel & Spa v San Juan Teotihuacán, cena pro 2 osoby se snídaní cca 2200 Kč/noc.

Letenky: dostat se do Ciudad de México resp. do Teotihuacánu lze mnoha leteckými společnostmi, letenku lze pořídit již od 16 000 Kč například s Iberia. V současné době však neexistuje mezi Prahou a Ciudad de México přímé spojení, proto počítejte s mezipřistáním. Časový posun oproti České republice je - 7 hodin.

Dokumenty: při cestě do Mexika není vyžadován ani test PCR ani doklad o očkování, vstup je pro občany České republiky možný bez víza.

Teotihuacan pohled.

CO V OKOLÍ TEOTIHUACÁNU OCHUTNAT

Tortas de tamales

Tortas se tamales jsou skvělé tradiční sendviče, které často poslouží řadě Mexičanů jako vydatná snídaně. I když se tolik těsta může stát zpočátku trochu těžkým pokrmem, obzvlášť takto po ránu, rozhodně tomu tak není a naopak jsou Tortas de tamales skvělým startem do nového dne, ač ingredience a příprava je vlastně triviální, jedná se prakticky jen o housku bolillo naplněnou tamalem.

Tlacoyos

Dalším běžným mexickým street food jídlem je tlacoyo, který může u turistů, kteří jsou v Mexiku poprvé, vzbudit zpočátku trochu údiv kvůli svému barevnému vzezření. Je to totiž tortilla z tmavě modrého kukuřičného těsta, jejíž nejčastější náplní je chicharrón (vepřové škvarky), requesón (měkký sýr) nebo fazolová pasta. Ingredience se před vařením naplní do středu těsta. Poté se podávají se salsou, sýrem a nopales položenými navrchu.

Pambazos

Pambazo je skvělý mexický sandwich dělaný ze speciálního chleba a plněný brambory, chorizem, salátem a smetanou. Oním tajemstvím, co dělá tu pravou a nezaměnitelnou chuť, je právě chléb. Ten je totiž předem namočen a lehce osmažen v chilli omáčce guajillo, ta totiž dodá každému soustu ten správný říz.

Zelené chorizo

Po celém státě México (ač domovem tohoto choriza je hlavní město Toluca) najdete na první pohled nezvyklou potravinu – zelený salám resp. chorizo. Barva však není důsledkem prošlé expirace, ale naopak originální náplně. Je plněné vepřovým masem, které bylo předem připraveno s papričkami serrano, koriandrem, oreganem, zelenými rajčaty, špenátem, dýňovými semínky a bobkovým listem.

Mexické tamales.

Camotes

Tento tradiční pokrm ze sladkých brambor se podává horký s kondenzovaným mlékem a jahodovým džemem. Je to jedna z nejstarších tradic pouličního jídla v Mexiku, kterou byste si měli alespoň jednou za svůj pobyt dopřát. Prodáván bývá prodejci s typickými pískajícími vozíky, ve kterých je funkční „pec“, a tak si můžete být jisti čerstvostí vašich „cemotes“. Často bývají stejným prodejcem nabízeny i opečené banány plátanos.

Hmyz

Střední Mexiko, tj. I Estado de México, ve kterém se Teotihuacán nachází, má jako oblíbenou položku na svém jídelníčku rovněž hmyz a jeho larvy. Vcelku běžně zde můžete ochutnat například escamoles – mravenčí zárodky – a chapulines – tj. kobylky rodu Sphenarium, stejně jako gusanos de maguey neboli červi maguey, což je ve skutečnosti larvální stádium můry, která napadá rostlinu agáve.

Churros

Další sladkou alternativou, která je relativně snadno k dostání, je pak churros a neodmyslitelná horká čokoláda. Jsou to tvarované válečky těsta dochucené cukrem a skořicí, které jsou na povrchu křupavé a vevnitř lahodně měkké. Často i zarytí odpůrci sladkého a lidé snažící se právě o dietu této pochutině neodolají. A není divu! Rozhodně stojí za vyzkoušení, jen pozor, může u vás vzniknout závislost!

TIP: Pro tradiční a vysoce kvalitní zážitek můžete navštívit restauraci La Gruta, která vás jistě oslní nejen skvělou lokální kuchyní, ale především pak prostředím! Nachází se totiž v jeskyni! Rozhodně si zde ale udělejte předem rezervaci. Jídelní lístek a detailní informace o této špičkové restauraci

Vyobrazení pumy.

Všechny články autora

Petra Špačková

Petra absolvovala česko-italské gymnázium a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde vystudovala mezinárodní vztahy. Mluví italsky, anglicky, německy a trochu španělsky. Pracovala coby analytik v Kanceláři prezidenta republiky a na mateřské se věnovala překladům z/do italštiny. Má manžela a dvě dcery a nemyslí si, že děti by byly při cestování jakoukoli překážkou. Naopak, společně navštívili již všechny kontinenty a Petra projela přes 50 zemí světa. V zahraničí se nezaměřuje v prvé řadě na památky, ale především na běžný život a pozorování místních obyvatel, ať už se jedná o uspěchané businessmany v Tokiu či rozjímavé surfaře na Gold Coast. Věří, že právě povaha obyvatel utváří ráz a pověst dané země. Miluje zvířata a při každé cestě se snaží s těmi místními, ideálně endemity, setkat. Petra ráda lyžuje a umí ocenit dobrou kávu. Petra začala psát zajímavé Blogy z celého světa pro CK SEN v roce 2022.

Blog - všechny články Katalog poznávacích zájezdů

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací