Velká čínská zeď: Délka, zajímavosti, výstavba a historie
Nejznámější symbol Číny a také odkaz její živé historie, to je ohromující Velká čínská zeď. Ikonická starověká stavba není jen vyhledávanou turistickou památkou, ale i hlavním tématem mnoha historiků i spisovatelů. Příkladem je britská sinoložka Frances Woodová, která si zvolila pro svou knihu kontroverzní název „Marco Polo nedošel do Číny“. Během svých příprav si však všimla, že Marco Polo vůbec v zápiscích z Číny nezmínil Velkou čínskou zeď. Spolu s nezaznamenaným zvykem pití čaje a specifičností čínského písma ji to vedlo k pochybnostem o tom, zda vůbec známý cestovatel navštívil tuto zemi.
I když je Velká čínská zeď celosvětově známá, encyklopedická literatura nabízí až překvapivě rozporuplné informace. O její délce lze nalézt údaje od 2 400 až do 6 250 km a ani začátek výstavby není jednoznačný. Dokonce i jindy poměrně bohaté dobové čínské prameny obsahují méně záznamů vázajících se k této stavbě, než bychom si přáli. To vše vede k mnoha otázkám, které možná zůstanou navždy nezodpovězené.
Kdy opravdu vznikla tato pozoruhodná stavba? Můžeme mluvit o jedné Velké čínské zdi (čínsky „Wan-li čchang-čcheng“ neboli „Zeď dlouhá 10 000 li“)? A proč se Číňané vůbec zavázali k tak náročné stavbě?
Autori: Luboš Fellner, Iveta Reinisch
14.01.2024
Velká čínská zeď, rozsáhlý komplex staveb vytvořených z kamenných kvádrů.
Velká čínská zeď a několik zajímavých informací
Starověký architektonický zázrak v podobě Velké čínské zdi má sice poměrně nejasné historické základy, je však jisté, že si podmaňuje ročně několik milionů lidí a patří tak mezi jednu z nejoblíbenějších turistických atrakcí na světě. Co byste tedy měli o Velké čínské zdi ještě vědět?
- Velká čínská zeď se táhne přes 15 severních čínských provincií, obcí a autonomních oblastí – konkrétně od Pochajského moře na východě až po poušť Gobi.
- Průměrná výška stěn je 6 až 7 metrů a ta zdaleka nejvyšší má 14 metrů.
- Hlavním účelem vystavění Velké čínské zdi byla obrana hranic. Stavba však sloužila také k přenosu zpráv pomocí majákových věží a umožňovala i rychlejší přepravu vojáků.
- Zajímavou přísadou stavebního materiálu na Velkou čínskou zeď byla také lepkavá rýže – díky svým soudržným vlastnostem (svou roli hrál obsah amylopektinu) zajišťovala odolnost stavby. Ta se přidávala do malty.
- Na budování Velké čínské zdi se podílelo téměř milion dělníků, z nichž celá řada patřila mezi trestance. Náročná fyzická práce si však vybrala i svou daň v podobě stovek tisíců zmařených životů.
- Má se za to, že část Velké čínské zdi může do roku 2040 úplně zmizet kvůli erozi. Nejohroženější je úsek v provincii Gansu.
Čchang-čcheng - Dlouhá zeď.
Nejoblíbenější túry po Velké čínské zdi
Možností, jak prozkoumat Velkou čínskou zeď, se nabízí nespočet. Ať už jste tedy zapálený a fyzicky zdatný pěší turista nebo rodič s malými dětmi, najdete si svou oblíbenou stezku. Túry obvykle trvají dle náročnosti jen pár hodin, k dispozici jsou ovšem i ty několikadenní, během nichž můžete využít kempování přímo na konstrukci zdi. K populárním výchozím bodům patří vesnice Xizhazi vzdálená 55 km od Pekingu, odkud je to 20 km do sekce Jiankou. Ta leží v nádherně členitém horském prostředí s nezapomenutelnými výhledy. Jakou konkrétní trasu si tedy vyberete?
Doporučení: Pro ideální zážitek se zeď nedoporučuje navštěvovat v dobách svátků, kdy reálně hrozí přeplnění a obavy z klaustrofobie.
1. TRASA JIANKOU – VELKÁ ZEĎ MUTIANYU
Tato trasa obnáší nejstrmější a nejnebezpečnější úsek Velké čínské zdi a je vhodná primárně pro zkušené pěší turisty s výbornou fyzickou kondicí. Její vzdálenost je cca 10 kilometrů tam i zpět a absolvovat ji můžete za 4 až 5 hodin. Samotná cesta se klikatí nahoru a dolů po horských hřebenech a vytváří pomyslné písmeno W či připomíná naplno natažený luk – od toho je také odvozen její název „Jiankou“, což se překládá jako „uzel šípu“. I přesto, že zde budete procházet po většinou původními částmi zdi, které nejeví známky oprav, získáte úchvatné výhledy do okolí. Tento úsek není nadarmo nazýván nejvíce fotogenickým na celé stavbě. Trasa se nachází v okresu Huairou v Pekingu a túra se zahajuje z malé vesnice Xizhazi v oblasti Jiankou. Dále pokračuje k nejzachovalejší strážní věži Zhenbei a vine se až do části zdi zvané Mutianyu.
2. TRASA JINSHANLING – SIMATAI
Tato středně náročná trasa je vhodná v podstatě pro každého, kdo je zvyklý na pěší turistiku. Představuje nejoblíbenější úsek Velké čínské zdi, který obnáší 10 kilometrů chůze tam i zpět. Celou cestu tedy absolvujete za zhruba 4 hodiny. Stoupání není náročné jako na trase Jiankou, a tak budete směle kráčet po původních schodech, kolem zvětralých strážných věží (na trase jich je asi 30) a užívat si dokonalé výhledy do okolní přírody. Trasa se nachází v provincii Hebei – v hornaté oblasti okresu Luanping, poblíž měst Chengde a Peking.
Jiankou - nejstrmější a nejnebezpečnější úsek Velké čínské zdi.
3. TRASA GUBEIKOU – JINSHANLING
Gubeikou je považována za nerozsáhlejší část Velké čínské zdi a stále nese z velké části svou původní okouzlující tvář – není zcela zrekonstruována. Její název se překládá z čínštiny jako „Starověká severní pevnost“. Pro turisty může být tato oblast atraktivní hlavně z historického hlediska, neboť sloužívala jako bitevní pole pro více než 130 válek vedených mezi čínskými královskými rodinami a loupeživými mongolskými kmeny. Pěší túra s Gubeikou do oblasti Jinshanling není nijak zvlášť náročná v porovnání například s Jiankou a nabízí návštěvníkům skvělé výhledy. Na své si zde ale přijdou i fotografové! Cesta nacházející se v pekingském okrese Miyun měří tam a zpět 15 km a zdoláte ji za zhruba 5 hodin.
4. TRASA HUANGHUACHENG
Huanghuacheng je jediná část Velké čínské zdi, která se rozkládá u jezera v Pekingu. Návštěvníci tuto oblast nemusí jen procházet, ale mohou absolvovat také vyhlídkovou plavbu a kochat se stavbou z jiného úhlu. Od centra Pekingu je úsek vzdálen zhruba 70 km – nachází se v okrese Huairou. Výhodou této trasy je to, že není příliš exponovaná turisty, proto si zde užijete poklidnou túru a ničím nerušené výhledy na panenskou přírodu. Túra je středně náročná, její délka činí 6 km (tam i zpět) a absolvujete ji za cca 4 hodiny. Zajímavost: úsek zdi Huanghuacheng nesloužil pouze pro obranu, ale také jako bezpečné místo pro mauzoleum císařů dynastie Ming.
5. TRASA MUTIANYU
Ve vesnici Mutianyu (pekingský okres Huairou) se nachází nejsnadnější a plně zrekonstruovaný úsek Velké čínské zdi zvaný Mutianyu, který je vhodný i pro ty nejmenší pěší turisty nebo seniory. Celkově je dlouhý 3 km a zdoláte jej asi za 2 hodiny. Od centra města Peking je trasa vzdálená zhruba 72 km a nabízí krom chůze i neobvyklé možnosti přepravy, tj. jízdu lanovkou nahoru nebo skluzavkou dolů – tak si ušetříte energii a zažijete mnoho zábavy. Zajímavostí také je, že úsek Mutianyu je hustě osazen strážnými věžemi, tedy na ně natrefíte každých 100 metrů.
Velká čínská zeď. Je vidět z vesmíru?
Pár rad, než se vydáte na túru po Velké čínské zdi
- Před túrou po Velké čínské zdi si zajistěte v ideálním případě zkušeného průvodce. Toto je důrazně doporučované zejména v nebezpečnějších úsecích Simatai a Jiankou. Také je velmi vhodné chodit na túry ve skupinkách – nikoliv samostatně.
- Druh trasy po Velké čínské zdi volte s ohledem na svou fyzickou kondici i věk. Některé úseky jsou totiž extrémně náročné a zaberou klidně i několik dní.
- Před túrou nepodceňte řádné vybavení, tedy vhodně se oblečte (dle počasí), nasaďte si kvalitní turistické boty a zabalte i další potřebné věci, jako opalovací krém, sluneční brýle, čepici, baterku, mapu oblasti, lahve s vodou a občerstvení – dostatek jídla a pití si vezměte hlavně pro případ, že budete na zdi nebo v blízké vesnici kempovat.
- Zjistěte si, pokud možno, počasí v lokalitě, než vyjedete na dovolenou (ideálně 3 dny před odletem). Nejvhodnějším obdobím pro pěší turistiku po Velké čínské zdi je pozdní léto nebo podzim.
- Dbejte na prevenci vyčerpání, dehydratace a úpalu během pěší turistiky – tedy pijte pravidelně vodu, jezte často malá jídla, chraňte hlavu pokrývkou a kůži opalovacím krémem.
- Zkuste se naučit pár slov v čínštině. Základní fráze vám mohou otevřít dveře k místním lidem. Snadno se tak zeptáte na potřebné informace a zjistíte i hodně o životě Číňanů.
- Protože je Velká čínská zeď také oblíbeným útočištěm Číňanů, raději si její návštěvu naplánujte na všední den. Vyhnete se tak davům.
Pěn-čchiang - Pohraniční zeď.
Co dalšího navštívit v okolí Velké čínské zdi?
Velká čínská zeď je fascinující památkou, které se nebudete moct nabažit – o tom žádná. Nezanevřete však ani na její blízké okolí! To zahrnuje zejména nezaměnitelně okouzlující Peking jakožto hlavní město Čínské lidové republiky. Je to v podstatě velmi strategický výchozí bod, pokud se budete chtít vydat na jednu ze stezek po Velké zdi. Vzdálený je totiž jen 1 až 2 hodiny jízdy automobilem nebo veřejnou dopravou od úseků Mutianyu, Badaling, Juyonguan, Simatai, Jinshanling, Gubeikou i Jiankou.
PEKING A NĚKOLIK NEJZAJÍMAVĚJŠÍCH MÍST
- Zakázané město (Císařský palác): tento rozsáhlý komplex budov najdete v samotném centru Pekingu na severním okraji Náměstí Nebeského klidu (Tiananmen Square). Do provozu byl palác uveden v roce 1406 císařem Jung-lem z dynastie Ming. Název „Zakázané“ město vycházel zejména z faktu, že do komplexu byl zakázán vstup většině poddaných. Pro svou výjimečnost byl areál zapsán roku 1987 do světového dědictví UNESCO.
- Letní palác (Yiheyuan): až budete mít ruchu velkoměsta dost, zajeďte si na severozápadní předměstí Pekingu, kde se nachází klidná přírodní oáza v podobě Letního paláce u břehů jezera Kunming. Stavba paláce byla zahájena v roce 1750 na popud tehdejšího císaře Čchien-lunga. Tehdy však nesl zcela jiný název, tj. Qingyiyuan neboli „Zahrada čistých vlnek“. Sídlo bývalo letním útočištěm čínské královské rodiny.
- Náměstí Nebeského klidu: náměstí vystavěné již v roce 1651 patří mezi světově nejznámější veřejná prostranství. Časem bylo zvětšeno na čtyřnásobek své původní velikosti a zabetonováno roku 1958. Je také kulturním, turistickým a politickým centrem Pekingu – navštívit tedy v rámci jeho oblasti můžete například Velký sál lidu, Národní muzeum Číny, Mausoleum Mao Ce-tunga nebo Zakázané město. Uprostřed prostranství je pak možné obdivovat Památník lidových hrdinů.
- Národní centrum múzických umění: z architektonického hlediska je tato budova skutečným unikátem, neboť její exteriér připomíná vejce – tak se jí ostatně také přezdívá. Autorem zajímavé stavby, jež byla otevřena veřejnosti v roce 2007, je francouzský architekt Paul Andrew. V Národním centru najdete tři různá místa, tj. Operu, Divadlo a také Koncertní síň. Návštěvníci sem tedy míří na různá představení od baletu až třeba po drama. A kde přesně extravagantní budovu zasvěcenou umění najdete? Poblíž Náměstí Nebeského klidu, na hlavní pekingské třídě West Chang'an Avenue.
- Národní muzeum Číny: toto rozsáhlé a zajímavé muzeum vzniklo v roce 2003 sloučením Muzea čínské revoluce (z roku 1950) a Národního muzea čínské historie (z roku 1912). Sloučený komplex dnes najdete na východní straně Náměstí Nebeského klidu. Národní muzeum Číny je největším muzeem v zemi a také jedním z největších na světě. Muzejní sbírka čítá více než milion předmětů, mezi nimiž najdete například repliky kostí člověka pekingského, dekorativní předměty nebo vědecké předměty z 18. a 19. století.
- Olympijský park: toto komplexní centrum veřejných aktivit v Pekingu bylo postaveno pro účely Letních olympijských her konaných v roce 2008. Najdete jej asi 11 km severně od Zakázaného města v okrese Chaoyang. Objevovat na ploše větší jak 1 100 hektarů můžete celkem tři sekce, tj. centrální oblast, olympijský lesní park na severu a Stadion olympijského sportovního centra na jihu.
Chrám Nebes v Pekingu.
Historie a současnost Velké čínské zdi
Velká čínská zeď představuje dodnes jeden největších stavebních projektů, jaký byl kdy zrealizován. Skládá se z mnoha různých zdí, které byly vystavěné během zhruba dvou tisíciletí napříč severní Čínou a jižním Mongolskem. Je tedy vidno, že za touto unikátní starověkou stavbou stojí sáhodlouhá historie. Pojďme si ji v bodech přiblížit:
- Stavbě Velké čínské zdi předcházela obecná potřeba chránit vlastní obydlí ochrannými zdmi. Dodnes tedy můžete v Číně vidět nespočet usedlostí obehnaných zdivem.
- Bariéry v podobě zdí se však v 3. tisíciletí rozšiřovaly na celé vesnice či osady.
- Zdi za účelem obrany území (před útoky nečínských etnik) se začaly v Číně stavět především v době největších politických nepokojů. Měly ovšem i jiný účel – zabraňovali Číňanům v úniku před výběrčími daní.
- S nástupem dynastie Čchin, v níž býval císařem Čchin-š 'chuang-ti (v letech 221 až 206 n.l.), se Čína sjednotila a začala efektivně fungovat jako stát. Obranné zdi ve vnitrozemí tak ztratily svou opodstatněnost a působením přírodních živlů také zanikly. Avšak zdivo vystavěné na severozápadní hranici čínského impéria zůstalo a císař rozhodl v jeho propojení do souvislého celku – tento úkol si vytyčil na 10 let.
- Stavební práce na zdi (při severozápadní hranici Číny) odváděli dle všeho stovky tisíc dělníků – mnoho z nich pracovalo nuceně.
- Stavba obranné zdi měla přispět k vytyčení hranice na místech, kde neexistovaly přirozené dělící čáry (pohoří, vodní toky).
- Samotné zdi se stavěly ze směsi kamenů a udusané hlíny a dosahovaly pouze několikametrovou výšku.
- Za dalších vlád dynastií Chan (206 před n.l. až 220 n.l.), Thang (618 až 906) či Sung (960 až 1279) neměly ale obranné zdi nijak zvláštní význam a zájem o ně se upozadil.
- Většina dochovaných úseků Velké čínské zdi byla postavena až za dynastie Ming (v letech (1368 až 1644). Obranné zdivo mělo primárně chránit území před Mongoly.
- Velká čínská zeď nikdy netvořila jeden souvislý pás, ale měla mnoho vedlejších větví. Na strategicky nejdůležitějších územích, například v blízkosti Pekingu, probíhala dokonce ve dvou paralelních liniích.
- Za poslední vládnoucí čínské dynastie Čching (v letech 1644-1911) ztratil celý obranný komplex zdí význam, neboť Mandžuům se podařilo ovládnout rozsáhlé území střední Asie.
- První Evropané zavítali do Číny na přelomu 16. a 17. století, přičemž obrannými zdmi (dnes známými jako Velká čínská zeď) byli velmi fascinováni. Paradoxem je, že samotní Číňané Velké zdi dlouhou dobu nepřikládali jakoukoliv váhu a výjimečnost. Názor jim pomohli změnit právě evropští návštěvníci – až koncem 19. a začátkem 20. století. Mezi nimi byl mimo jiné třeba francouzský filozof Voltaire.
Velká Čínská zeď a SEN – realita.
Rozporuplné informace spojené s názvem obranné zdi
Zajímavé také je, že v čínštině neexistuje jednotný název pro stavbu někdejší obranné zdi známé dnes jako Velká čínská zeď. V období dynastie Čchin se například hojně používal výraz Čchang-čcheng neboli „Dlouhá zeď“. Existují ale i zmínky o termínu Pěn-čchiang („Pohraniční zeď“), jenž byl údajně zdaleka nejpoužívanější.
Novodobá historie Velké čínské zdi
Během 20. století používali čínští komunisté stavbu Velké čínské zdi ke své propagandě i v boji proti mezinárodnímu imperialismu. Obranný komplex zdí měl ostatně připomínat čínskou výjimečnost. Chladné politické klima v Čínské lidové republice však poznamenávalo také starověké památky – roku 1966 byly rozsáhlé úseky zdi poškozené.
- Ve druhé polovině 70. let 20. století prošla Velká čínská zeď jakýmsi znovuzrozením. Památka byla totiž zrenovována a těšila se velkému turistickému zájmu. Opravou prošlo zejména několik krátkých úseků v blízkém okolí Pekingu.
- Jedním z neodmyslitelných rituálů každé oficiální státní návštěvy v Číně se stala i procházka po Velké čínské zdi jakožto symbolu „jedinečnosti čínské civilizace“.
- Velká čínská zeď se koncem 20. století stala pozitivním symbolem země a dokonce i „něčím, na co se dá mimořádně spolehnout“. Přesto mnozí, zejména mladí Číňané, vnímají starověkou stavbu jako odkaz uzavřenosti Číny před vnějším světem, evropskou kulturou a vědeckými poznatky.
Legendy pojící se s Velkou čínskou zdí
Mezi nejznámější legendy související s Velkou čínskou zdí patří ta o přátelském drakovi. Ten měl podle pověstí vytyčovat dělníkům trasu zdi, kterou oni jen následovali. Další z populárních legend pak zmiňuje bílého kohouta zavřeného v kleci. Zvíře bývalo údajně přítomno v dobách stavby přímo na zdech a mělo probouzet duše mrtvých stavitelů svým zpěvem – aby duchové nezůstali bloudit ve stěnách.
Některá strategická místa a průchody konstrukce také obsahují reliéfy, kterým často dominuje postava Tian Wanga (Nebeského krále) symbolizující nebesa.
Pohled na Velkou čínskou zeď
Velká čínská zeď dnes
Zrekonstruovaná Velká čínská zeď přiláká ročně více než 10 milionů turistů, což z ní činí jednu z nejnavštěvovanějších historických památek na světě. Její atrakce se přitom ani zdaleka neomezují jen na pěkné vyhlídky či exkurze do minulosti. Například úsek Mutianyu nedaleko Pekingu naplno využívá terén horských hřebenů, na kterém byla zeď vybudována. Kromě možnosti delší turistické procházky také nabízí jízdu lanovkou a či svezení se zpět po tobogánu s kolečkovými vozíky.
Velká čínská zeď jakožto památka Světového dědictví UNESCO čelí ovšem jedné zásadní komplikaci v čase, kterou je eroze. Přívalové deště, sesuvy půdy, zvětrávání konstrukce, ba dokonce zemětřesení se podílejí na pomalé, ale přetrvávající degradaci zdi. Podle studie z roku 2012 je v dobrém stavu asi jen 8,2 % zdi a některé její úseky doslova mizí před očima. Nemalou starostí, která k rozpadu přispívá, je i zlozvyk turistů vzít si s sebou kousek zdi na památku, případně jej koupit od místních jako suvenýr. Dokonce se objevily zprávy o tom, že cihly ze zdi obyvatelé „recyklují“ a používají při opravách vlastních obydlí. Přestože je tedy Velká zeď od roku 2006 předmětem ochrany podle samostatného zákona, zdá se, že to zatím moc nepomáhá.
Pod ochranou UNESCO je zeď od roku 1987 a to jako důkaz stavitelské dokonalosti, promyšleného teritoriálního plánování, jako kulturní svědectví i jako symbolický prvek formování sjednocené Číny.
Z architektonického hlediska není Velká čínská zeď v žádném smyslu homogenní stavbou. Tvar i materiály se mění podle období výstavby a dobových technologií. Zatímco nejstarší části zdi jsou postaveny z kombinace zeminy, dřeva, písku a kamenů, později vybudované sekce jsou z cihel a systematicky tvarovaných kamenných bloků. Z tohoto hlediska patří k nejzajímavějším úsekům Badaling, kterému dominují velké kameny slepené vápencovou maltou s obsahem rýžové mouky pro lepší přilnavost.
Výhled z Velké čínské zdi
Kdy navštívit Velkou čínskou zeď
Velká čínská zeď je úchvatná po celý rok, její scenérie se však s příchodem jara, léta, zimy a podzimu náležitě mění. Pokud byste však hledali to zdaleka nejpříznivější roční období pro návštěvu, je to určitě jaro. Právě tehdy je totiž počasí mírné a výšlapy se dají bez problémů zvládnout. Krom jiného si od dubna do června užijete dokonalé výhledy na rozkvetlé květiny v okolní přírodě nebo monumentální hory. Teploty se v tento čas standardně pohybují mezi 10 až 25 °C, brzy ráno nebo večer se však bude hodit teplejší bunda, neboť se může ochladit.
Když ale návštěvu Velké čínské zdi nestihnete na jaře, můžete také zvolit letní měsíce červenec nebo srpen – ovšem jen tehdy, jestli jste stavěni na vyšší teploty kolem 30 °C (ty mohou výšlapy po zdi poměrně komplikovat, stejně jako vyšší pravděpodobnost dešťů). Překrásný je ale i podzim mezi zářím a listopadem, kdy se okolní krajina zbarvuje do pestrých odstínů a na teploměru naměříte přijatelných 15 až 25 °C.
Velká čínská zeď a vstupné
S návštěvou Velké čínské zdi se také pojí povinné vstupné. Jeho výše se liší ve většině úseků podle toho, v jakém období památku navštívíte. Níže uvádíme ceny v čínských jüanech (CNY):
- Úsek Badaling: 40 CNY (od 1. 4. do 31. 10.) a 35 CNY (od 1. 11. do 31. 3.)
- Úsek Mutianyu: 40 CNY
- Úsek Juyongguan: 45 CNY (od 1. 4. do 31. 10.) a 40 CNY (od 1. 11. do 31. 3.)
- Úsek Jinshanling: 65 CNY (od 1. 4. do 31. 10.) a 55 CNY (od 1. 11. do 31. 3.)
- Úsek Simatai: 40 CNY
- Úsek Gubeikou: 25 CNY
- Úsek Huanghuacheng: 45 CNY
- Úsek Jiankou: zdarma
Směnný kurz k 1/2024: 1 CNY = 3,15 CZK a 0,14 USD
Pokud budete chtít využít k jízdě nahoru na zeď (a také dolů) lanovku, musíte počítat s cenou cca 60 až 160 CNY.
Ostatní náklady
K celkové částce za vstupné na Velkou čínskou zeď pak musíte připočíst také náklady na dopravu. Starověká památka se nachází v předměstských oblastech Pekingu a vzdálenost mezi hlavními úseky a centrem města je asi 60 až 130 km. Využít můžete tedy dopravu autobusem – stojí kolem 50 CNY, taxíkem – připravit si musíte cca 600 CNY za jednu cestu nebo zapůjčeným automobilem – v tomto případě hradíte nejen zápůjčku ale samozřejmě i pohonné hmoty. V Pekingu se ceny za jednodenní pronájem automobilu pohybují zhruba od 47 USD (cca 337 CNY či 1060 CZK).
Velká čínská zeď a SEN.
Jak se k Velké čínské zdi dostat?
Velkou čínskou zeď můžete navštívit buďto samostatně nebo v rámci organizované prohlídky s průvodcem, která začíná v Pekingu. Hlavní město Číny je ostatně velmi strategickým místem, pokud se rozhodnete pro výlet ke starověké památce. Dostat se do něj můžete snadno letecky – z Letiště Václava Havla v Praze na Pekingské mezinárodní letiště (PEK). Cesta trvá v průměru 16 hodin a zahrnuje zpravidla jedno nebo dvě mezipřistání.
Z Pekingu se pak musíte přepravit k Velké čínské zdi buďto veřejnou dopravou (metrem a následně autobusem či vysokorychlostním vlakem), taxíkem nebo půjčeným automobilem, přičemž existuje i možnost pronájmu vozu s řidičem. Zdaleka nejblíže k čínské metropoli jsou úseky Badaling a Juyongguan – sem vám cesta zabere zhruba 1,5 hodiny. Cca 2 hodiny jízdy je pak vzdálen úsek Mutianyu a po 2,5 hodinách dojedete k části Jinshanling.
Příklady využití veřejné dopravy k Velké čínské zdi
- Cesta k úseku Badaling: první možností je využití přímého autobusu č. 877 nebo 919 z autobusového nádraží Deshengmen v Pekingu a druhou možností je přeprava vlakem (S2) z vlakového nádraží Huangtudian v Pekingu.
- Cesta k úseku Mutianyu: jedinou možností je svezení se autobusem, tj. buď MUBUSem, přímým turistickým autobusem nebo tím veřejným. Odjezdy se konají z nádraží Dongzhimen v Pekingu – vyhledat si musíte konkrétně bus 916 Express.
Vzdálenosti od okolních měst
- Peking: 60 až 130 km
- Tchien-ťin: 201 km
- Čcheng-te: 206 km
- Čang-ťia-kchou: 217 km
- Tchang-šan: 245 km
Možnosti ubytování a občerstvení v místě
Pokud chcete Velkou čínskou zeď navštívit a užít si ji v naprosté pohodě a klidu, určitě stojí za zvážení ubytování aspoň na jednu noc poblíž její konstrukce (dle toho, jaký úsek si chcete projít). Máte to zcela pragmatické důvody:
- Vyhnete se dopravním zácpám a také frontám u pokladny.
- Můžete Velkou čínskou zeď navštívit brzy ráno, když jí neprochází davy lidí.
- Užijete si skvělý západ slunce a noční výhled na Velkou zeď.
Kde tedy hlavu složit – dle toho, do jaké části Velké zdi chcete zamířit?
- Simatai: chcete-li se kochat úžasnými nočními scenériemi Velké čínské zdi Simatai, vsaďte na oblast Gubei Water Town ve městě Gubeikou. Zajímavá jsou například tato ubytovací zařízení – Watertown Hotel, Beijing Wtown Hotspring Resort Hotel nebo Great Wall Yunju Hotel. Prokoumat jich ale můžete daleko více!
- Mutianyu: zamíříte-li za objevováním úseku Mutianyu, ubytujte se třeba v 4hvězdičkovém hotelu Brickyard Retreat at Mutianyu Great Wall.
- Badaling: v oblasti tohoto úseku Velké zdi je perfektní 5hvězdičkový hotel Commune by the Great Wall.
- Jinshanling: u tohoto úseku Velké zdi se můžete ubytovat třeba v hotelu Dhawa Jinshanling.
- Juyongguan: skvělé hodnocení má v této oblasti 4hvězdičkový Juyongguan Great Wall Hotel.
- Jiankou: poblíž úseků Jiankou a Mutianyu se nachází příjemný 3hvězdičkový hotel koncipovaný jako farma s názvem Beijing Mutianyu Great Wall Wangshanyuan Farm Stay.
Kempování na Velké čínské zdi
Pokud chcete zažít romantické i dobrodružné chvilky na Velké čínské zdi, můžete vsadit také na kempování.Mějte však na paměti, že v úsecích s vybudovanou turistickou infrastrukturou, jako jsou Badaling, Mutianyu, Juyongguan, Jinshanling a Simatai, je kempování zakázané (probíhají zde namátkové kontroly strážných). I přesto ale existují jisté možnosti, jak se na noc utábořit. Jednou z nich je například kempování na úpatí Velké zdi Jinshanling – zde je k dispozici speciální kempingová základna pro návštěvníky. Kempingové vybavení si můžete donést vlastní nebo si jej zapůjčit právě v základně. Abyste však byli chráněni před případnými pokutami a vše proběhlo legální cestou, najměte si registrovanou průvodcovskou službu, která vás zavede podél zdi do předem určeného kempu.
Tancující Číňané v parku.
Jídlo a pití v oblasti Velké čínské zdi
Po fyzickém vypětí během pěší túry vám může také snadno vyhládnout, a tak budete jistě pátrat po nejbližších restauracích. Podniky s občerstvením bývají otevřené po většinou jen v hlavní turistické sezóně, tj. od března do listopadu a nachází se nezřídka kdy poměrně daleko od samotné Velké zdi a jejích vyhlídkových oblastí.Když už ale do nějaké restaurace zavítáte, můžete si pochutnat na lokální čínské kuchyni. Níže se můžete inspirovat některými zajímavými místy:
- The Schoolhouse at Mutianyu: budova bývalé základní školy, která byla přestavěna na restauraci a hotel americkým párem. Podává se zde mezinárodní i asijská kuchyně.
- Commune Kitchen: restaurace v 5hvězdičkovém hotelu Commune by the Great Wall v Badalingu s panoramatickým výhledem na Velkou čínskou zeď. Ochutnat zde můžete třeba pekingskou kachnu, smažené kuře a jiné čínské lahůdky.
- Beijing Roast Duck: pokud se budete vyskytovat kolem úseku Badaling, zajděte si do tohoto podniku na výtečnou pekingskou kachnu.
Turistům je nicméně doporučováno, aby si na túru po Velké čínské zdi vzali dostatek vlastního jídla a pití – to můžete zakoupit v některých úsecích zdi u prodejců občerstvení. Počítejte však s daleko vyššími cenami za zboží. Mnohem výhodnější je navštívit před výletem některý ze supermarketů v Pekingu, jako například Vanguard Beijing Donghua Men shop, Carrefour, Jenny Lou's nebo BHG Market Place a další. K dispozici jsou pak v čínské metropoli i menší večerky a samozřejmě nepřeberné množství restaurací, ve kterých můžete před cestou k Velké zdi doplnit energii.
Jaká čínská jídla stojí za ochutnání?
- Pekingská pečená kachna (北京烤鸭, Běijīng kǎoyā)
- Čínské knedlíky (饺子, jiǎozi)
- Trhané vepřové maso v pekingské omáčce (京酱肉丝, jīng jiàng ròusī)
- Pekingské nudle/Nudle se sójovou pastou (炸酱面, zhájiàng miàn)
- Mongolský hotpot (蒙古火锅, Ménggǔ huǒguō)
- Oslí hamburgery (驴肉火烧, lǘròu huǒshāo)
- Tanghulu/kandované ovoce na špejli (糖葫芦, tánghúlu)
- Aiwowo/kuličky lepkavé rýže (艾窝窝, àiwōwo)
Pekingská kachna.
Jak je to s domácími mazlíčky?
Chcete-li cestovat s domácím mazlíčkem k Velké čínské zdi, raději toto rozhodnutí ještě přehodnoťte. Můžete se totiž potýkat s celou řadou omezení – do většiny úseků zdi není povolen vstup s mazlíčky kvůli bezpečnosti návštěvníků i samotných zvířat. Krom jiného by mohla zvířata poškodit historickou památku, nebo plašit tamější divokou zvěř.
Věděli jste, že…
- Velká čínská zeď je dnes považována spíše za kulturní symbol nežli za ochranné opevnění? Jako obranný systém přestala fungovat v podstatě po nástupu dynastie Čchin.
- celá zeď je dlouhá přes 21 000 kilometrů? Předpokládá se, že by vám trvalo asi tři až šest měsíců, než byste prošli hlavní část Velké čínské zdi.
- nejnavštěvovanějším úsekem Velké čínské zdi je Badaling s více než 60 miliony turistů ročně? Během hlavní sezóny jím tak projde až 70 000 lidí denně!
- v roce 1899 vypustili američtí novináři v Denveru falešnou zprávu, že Velká čínská zeď má být zbořena kvůli výstavbě silniční sítě? Pravda vyšla najevo až o celý deset let později!
- nejvyšší bod Velké čínské zdi se nachází v Pekingu na hoře Heita (ve výšce 1 534 metrů) a ten nejnižší pak v Laolongtou na úrovni moře?
- Velkou čínskou zeď navštívilo více než 400 představitelů zemí? V roce 2009 to byl například Barack Obama a v roce 2010 David Cameron. Na památku zavítaly ale i mnohé celebrity, jako třeba slavný basketbalista Michael Jordan.
Všechny články autoraLuboš Fellner
Neznáme člověka, který aktivně procestoval více zemí než Luboš. Již 25 let připravuje prvoexpedice z Čech, Slovenska a v mnoha případech i z dalších zemí střední Evropy. Sedm sester severovýchodní Indie, Středoafrická republika, Kongo, Čad-Ennedi a severní i jižní Súdán jsou ty nejposlednější. Cesta po stopách slavných cestovatelů a hledání pramene Nilu. Výstup na nejvyšší horu Severní Koreje. V roce 2012 zorganizoval u příležitosti 100. výročí dobytí Jižního pólu plavbu na Antarktidu. Procestoval i sever od Grónska, Zemi Františka Josefa až na severní pól. Mnohokrát procestoval Oceánii - Polynésii, Melanésii i Mikronésii. Jako vystudovaný lékař s atestací se věnuje cestovatelské medicíně a zrealizoval cesty s názvem Ebola tour (Západní Afrika 2015) a Zika tour (Brazílie 2016). Má na starosti bezpečnost našich klientů.
