Hlavní město: Peking, Rozloha: 9 596 960 km²
Počet obyvatel: 1,379 miliard (2016), Jazyk: čínština
Náboženství: buddhismus, taoismus, konfucianismus, bez vyznání je 59 % obyvatel
Státní zřízení: lidově demokratická republika
Měna: Čínský jüan (CNY)
Čas: časový posun oproti ČR je + 7 hodin v době zimního času, v době letního času + 6 hodin.
Důležitá telefonní čísla: policie 120, záchranná služba 120, hasiči 119
Mezinárodní předvolba: +66
Nejlidnatější země světa. Podle posledního sčítání obyvatelstva dosáhla magickou hranici 1,3 miliardy. V Číně je 55 měst nad 5 milionů obyvatel a 10 měst nad 10 miliónů obyvatel. 60 procent obyvatelstva i tak žije na vesnicích. Hlavním městem země je sice Peking, největším však zůstává Šanghaj. Země, o níž máme někdy až matoucí informace, ale když budete v Pekingu, budete muset změnit názor. Dlouhé století stála Čína na čele rozvoje lidské civilizace a převyšovala zbytek světa v umění i ve vědě. Na přelomu 19. a 20. století však zemi ochromily občanské nepokoje, hlad, vojenské porážky a okupace cizími vojsky. Po druhé světové válce komunisté pod vedením Mao Ce Tunga zajistili suverenitu Číny a zavedli tvrdý systém, který si vyžádal životy desítek milionů lidí zejména během Velkého skoku vpřed a Velké kulturní revoluce. Po roce 1978 se země pod vedením Deng Siao-pchinga otevřela vůči tržním reformám a ekonomický výkon země se do roku 2000 zečtyřnásobil. Pro většinu populace vzrostl životní standard a otevřely se i možnosti pro svobodnější život. V politické oblasti zatím žádné změny nenastaly. Je to fascinující země, která celý svět okouzluje svojí kulturou i přírodou. Stále zde přetrvávají staré čínské tradice.
Kromě etnických Číňanů žije v zemi 55 dalších národností. Tomu odpovídá i pestré administrativní členění země. Skládá se z 22 provincií, pěti autonomních oblastí a čtyř municipalit. Hong Kong a Macao jsou považovány za zvláštní administrativní oblasti s vlastní vládou, právním systémem a ústavními dokumenty. Hospodářská prosperita je však v zemi silně nerovnoměrná, na což mnozí obyvatelé doplácejí. Otevření trhu a příliv zahraničních investic prudce zvýraznil rozdíly mezi bohatým přímořským a chudým vnitrozemským obyvatelstvem. Ve vnitrozemí tradičně dominuje zemědělství a tamní chudí obyvatelé se musí čím dál častěji stěhovat za prací do pobřežních oblastí.
