Mýty a legendy mají zpravidla dva cíle – poskytnout odpovědi na banální dětské otázky typu „Jak vznikl vesmír?“ a vysvětlit, či odůvodnit fungování společenských zvyků, norem a rituálů. Mýty Řecka, na rozdíl od jiných, nemají původ v jediném zdroji. Sbíraly se postupně, ve formě verbální tradice, už od doby bronzové. Později pronikaly do psaných textů Homéra, Hésioda, Sofokla a Euripida. Ve starověkém Řecku byly základní oporou obecně akceptovaného světonázoru, ale neupadly do zapomnění ani po jeho zániku. Mýty přežily v umění středověkých malířů, v romantické poezii a libretech, později v románech i na filmovém plátně.
Původ vesmíru a panteon
Podle starých Řeků vše vzniklo z prvotního Chaosu. Z něho se vynořily Země (Gaia), Podsvětí (Tartaros), Temnota (Erebus), Bohyně noci (Nyx) a podle některých tradic i Bůh lásky (Eros). Později se objevila Nebesa (Ouranos) a Moře (Pontos), a po nich všechno ostatní.
Gaia a mocný Ouranos zplodili 12 potomků – Titánů, ohromných svými rozměry. Na naléhání matky se Titáni vzbouřili proti svému otci a svrhli ho do Tartaru. Titáni byli prvotními vládci světa a zplodili první olympské bohy.
Řečtí bohové sídlili na hoře Olymp a každý z nich měl dohled nad určitým aspektem lidského světa. Bohyně a bohové měli lidskou podobu a podléhali i lidským vášním a slabostem. Skladba olympské sestavy se v různých obdobích měnila, ale nikdy nepřesáhla počet dvanáct (nazývají se také dodekatheon – dvanáct bohů). Mezi stálou desítku usazenou na Olympu patřili:
Zeus – vládce Olympu, bůh počasí, hromu a blesku
Héra – Diova manželka, bohyně žen, manželství a věrnosti
Apolón – bůh poznání, pravdy, poezie, hudby a proroků
Arés – bůh války Poseidón – bůh moří a oceánů
Héfaistos – bůh ohně, řemesel a zručnosti
Artemis – bohyně lovu, zvířat a plodnosti
Afrodita – bohyně lásky a fyzické přitažlivosti
Athéna – bohyně moudrosti a vojenské strategie
Hermés – bůh cestování, pohostinnosti a Diův osobní posel
Dvanáctku potom střídavě doplňovali:
Hádés – bůh podsvětí
Hébé – bohyně mládí
Hélios – bůh slunce
Démétér – bohyně země, úrody a rolnictva
Dionýsos – bůh vína, požitku a veselí
Persefona – manželka Háda, bohyně podsvětí, flóry a zemědělství
Hestiá – bohyně domova a rodiny
Jinými známými bohy a bohyněmi byly:
Erós – bůh lásky a sexu
Niké – bohyně vítězství
Hekaté – bohyně kouzel, silnic a křižovatek
Iris – bohyně duhy a posel jiných bohů
Monstra a hrdinové
Řecká mytologie se neomezuje jen na příběhy bohů. Nabízí i celou plejádu lidských hrdinů v čele s Heraklem. Pandora, Narcis, král Midas, Arachné a mnoho jiných účinkují v archetypálních příbězích, jejichž poselství je stále aktuální i po dlouhých tisíciletích.
A samostatnou kapitolu tvoří i monstra jako kyklopové, kentauři, pegasové, harpie, minotauři, nebo satyři. Stala se stejně známými jako bohové a hrají v mýtech nezastupitelnou roli, většinou těžkých překážek a zlověstných hrozeb.
Nejednou ale splnili i úkoly, které bohům pomohly získat větší moc. Kyklopové, obři s jedním kulatým okem uprostřed čela, například pomáhali Diovi porazit Krona tím, že mu vyráběli jeho blesky. Vyrobili i Poseidonův trojzubec a Hádovu neviditelnou čepici.
