Xi’An – začátek Hedvábné cesty
Vítejte v Xianu, hlavním městě provincie Shaanxi, jednom ze čtyř starobylých hlavních měst, v současnosti kulturním a ekonomickém centru severozápadní Číny. Město Xian má za sebou zajímavou a bohatou historii. Zde začínala slavná Hedvábná cesta, město bylo také sídlem prvního císaře Qina, který před více než 2000 lety tuto velmi rozsáhlou a různorodou zemi poprvé sjednotil. Právě díky němu proudí do Xianu denně tisíce turistů, kteří chtějí na vlastní oči vidět (podle Číňanů) největší archeologický objev 20. století – známou terakotových armádu, která se nachází hodinu cesty severovýchodně od města. Ale i Xian samotný má toho hodně co nabídnout. Připravte se na kulturně historicko-sportovně-gastronomický zážitek, na své si přijde každý.
Autor: Tomáš Horňák
21.01.2022
Továrna na výrobu terakotových vojáků.
To nej hned na úvod
Do Xianu přijíždíme většinou nočním vlakem mezi devátou a desátou ráno. Jsme dorůžova vyspalí, klimatizovaný autobus s řidičem a místní průvodkyní nás vždy čekají na nádraží, takže můžeme vyrazit za svým programem. Jen těžko byste hledali člověka, který navštívil Xian a neviděl bájnou Terakotovou armádu prvního čínského císaře Qina, starou 2300 let. Když císař pochopil, že věčně žít se mu asi nepodaří, dal tuto armádu vybudovat na svou ochranu po smrti.
Ještě předtím, než se dostaneme k samotné armádě, čeká nás kratší zastávka, kde se důkladně připravíme a dočerpáme deficit kofeinu, který po noci ve vlaku přijde vhod. Přibližně po hodině cesty zastavujeme v továrně na výrobu terakotových vojáků, kteří se zde vyrábějí podobně jako ti původní. Zřízenci nám vysvětlují postup, od těžby místní hlíny tzv. terakoty, formování, schnutí, až po vypalování v peci. Dnešní vojáci se vyrábějí v sádrových formách. Ti původní byly prý všichni pořizování ručně. Na tu dobu neskutečné umělecké dílo. V továrně také obdivujeme nádherný čínský nábytek, keramiku, či koberce. Uprostřed hlavní místnosti se nachází provizorní kavárnička, kde nabízejí preso nebo kapučíno za tři eura.
Autor článku Tomáš pózuje jako terakotový voják.
A pak už pokračujeme k opravdovým vojákům, kteří jsou vzdáleni ještě dalších 20 minut cesty. Procházíme kolem malebných sadů granátového jablka, které je místní specialitou. Čerstvý džus z jablek, které odšťavní přímo před vámi, nabízejí všude. Cestou míjíme nevýrazný kopeček mírně pyramidového tvaru. To je mohyla, kde údajně dosud odpočívá velký císař Qin. Za chvíli jsme na místě. Z parkoviště je to asi deset minut do osvědčené restaurace Old Xian. Je to velká turistická restaurace, která je zvyklá na každodenní nápor lidí, přesto je jídlo výborné a servis efektivní. Specialitou je zde místní ječný čaj, který nedostanete nikde jinde, nebo lokální těstoviny Biang Biang, o kterých vám řeknu více později.
Po obědě jsme již připraveni na hlavní bod programu. Samotný areál armády je obrovský, stále se rozrůstající turistický komplex, plný restaurací, obchodů a suvenýrů. Po zaplacení vysokého vstupného 150 ¥ (20 € / cca 500 Kč) vás na turniketů čeká první kontrola a skenery. Následuje sedmi minutová procházka lesíkem k další kontrole, za kterou je již samotný archeologický areál. Ten sestává z muzea napravo, kde jsou vystaveny zachovalé bronzové kočáry a je tam vysvětlena historie celého projektu. Samotní vojáci se nacházejí ve třech zakrytých jámách, tzv. pitech. My doporučujeme začít s prohlídkou druhého pitu, který je před vámi nalevo od muzea. Je odkrytý z jedné třetiny a na úvod je ideální. Za sklem napravo jsou vystaveni nejzachovalejší vojáci.
Terakotoví vojáci v pitě číslo 2.
Hned za druhým pitem se nachází nejmenší – velitelský pit číslo tři. Vedle napravo jsou toalety. To, na co se všichni těší, přijde nakonec v pitu číslo 1, kterým vstoupíte zezadu. Pokud se zvolí opačný směr prohlídky, hrozí úvodní ohromení a postupné zklamání, protože to nejlepší uvidíte hned ze začátku.
Pokračujeme dále podél jedné nebo druhé strany (té, kde je právě méně lidí), až přijdete na začátek pitu, odkud jsou ty nejkrásnější pohledy i fotky. To samozřejmě znamená nejvíce lidí, tak se nestyďte a pěkně po čínsku tvrdé lokty dopředu.
Po prohlídce vojáků nasedáme zpět do busu a vyrážíme směr Xian. O necelé dvě hodiny jsme na hotelu, načerpáme sil a můžeme vyrazit na večerní dobrodružství.
Pohled na terakotovou armádu zezadu.
Jak se řekne salám alejkum čínsky?
Čína je domovem 56 národnostních skupin. Drtivou většinu tvoří Číňané, nebo správně Hánová. V necelé desetině populace se tlačí zbývajících 55 etnik. Ty žijí hlavně na západě země. Jedním z největších etnik jsou muslimové s názvem Hui. Jsou rozmístěni po celé Číně, ale v provincii Shaanxi a hlavně v Xi'anu mají silnou základnu a početnou komunitu. Jsou to velcí gurmáni a rádi se o své kulinářské umění dělí s ostatními. Ulice Chuejov nebo Huiminjie je spleť ulic a uliček, plných pouličního jídla a suvenýrů, barev, chutí a vůní. Je součástí staré muslimské čtvrti a je to také nejpopulárnější turistická destinace. Návštěva Xianu by bez ní nebyla kompletní.
Než se pustíme do víru ulic, čeká nás ještě jedna zajímavá památka. Jdeme se podívat do Velké Xianské Mešity. Je jednou z nejstarších, největších a nejlépe zachovaných islámských mešit v celé Číně. Abychom se tam dostali, musíme však projít přes spleť rušných ulic, plných lidí. Lákadel je všude kolem nepočítaně a velmi snadno se zde dá ztratit. Nám na prohlídku mešity a nákupy stačí dvě hodiny.
Terakotová armáda v pitě číslo 1.
Abychom se dostali k mešitě, musíme jít nejprve pár metrů rovně po hlavní ulici. Nezastavujeme se u stánků, na to bude čas potom. Na první odbočce zahneme doprava. Jdeme rovně, po pár minutách se objeví po levé straně nahoře modrý nápis Xi'an Mosque. Zajdeme do úzké uličky plné suvenýrů a jdeme až na konec na malé náměstí. Tam koupíme lístky do mešity za 25 ¥ (4 € / 100 Kč). Mešita se zavírá o šesté večer v zimě, o osmé v létě.
Většina z vás už určitě nějakou mešitu navštívila, ale garantuji vám, že ne takovou! Podle rytiny na kamenné tabuli, nacházející se uvnitř, byla mešita postavena v roce 742, během dynastie Tang. Za svůj vznik vděčí i expandování obchodníků z Persie a Afghánistánu. Někteří z nich se usadili v Číně a oženili se se ženami z národnostní menšiny Han. Říká se, že mešita přetrvala tolik staletí i díky své nenápadné architektuře, která dokonale splynula s okolím. Najít ji v té spleti uliček věru vůbec není jednoduché.
Lidé stojící v dešti a tabulka ukazující směr do mešity v Xianě.
Čím dál postupujete, tím se cítíte klidnější. Je to oáza ticha v divoké městské džungli. Na druhém nádvoří nalevo není toaleta, ale umývárna pro modlící. Tam nevstupujeme. Toaleta je až na dalším nádvoří, kterému dominuje nejvyšší věž v mešitě, sloužící jako minaret. Na úplném konci je modlitební místnost, kam mají přístup pouze věřící. Prostory mešity mám velmi rád, neboť si zde každý může v tichém a uklidňujícím prostředí pořádně odpočinout, než se vrhne do víru metropole.
Když skončíme prohlídku mešity, pokračujeme úzkou uličkou, plnou suvenýrů dále. Na Huiminjie se dají kromě jídla koupit všechny možné i nemožné suvenýry. Je to vyslovený ráj pro shopoholiky. Od fejkových starožitností a vějířů po levné, ale docela kvalitní batohy a kabelky. Takto se o pár minut ocitnete přímo pod Bubnovou věží, na druhém konci hlavní ulice naproti Oblačné bráně.
Vstup do hlavní mešity v Xianě.
V ráji chuťových pohárků
Přichází náš hlavní bod programu. Prodíráme se davem a obdivujeme exotická jídla. Na tyčinkách se zde smaží banány, ale i olihně, štíři či jiné potvory. Na hácích visí celá jehňata a berani a pomalu z nich ořezávají maso. Dokola jsou vystaveny obrovské kulaté chleby Nang. Je to tradiční muslimský chléb – ještě donedávna pro nás ze západu jediné jedlé pečivo v Číně. Doporučuji nebrat hned první, který vidíte, ale najít co nejčerstvější.
V dalším obchodě se vedle sušeného ovoce pečou obrovské ořechy. Ve vedlejším se velkými kladivy ohánějí chlapci v čepičkách, ze směsi ořechů, ovoce a semínek dělají výborné sušenkové směsi.
Další místní specialitou je Xianský roujiamo (rou ťia mó), což doslovně znamená maso vtlačené do napařeného chleba. Tak to přesně i vypadá a je to výborné! Často se mu říká i čínský hamburger. Do jemna uvařené hovězí se vloží do vyhřáté housky, a nakonec zalije trochou chilli a omáčky. V moři čínské pouliční exotiky je toto pro našince zaručena jistota. Všimněte si také placení mobilem, které je v Číně dnes už samozřejmostí. Mladí lidé mají u sebe hotovost už jen výjimečně.
Mapka mešity v Xianě.
Kdo má chuť na sladké, tak na opačné straně ulice se natahuje obrovská masa cukru, dělají se z ní tradiční sladkosti. Na výběr je i plno čerstvého ovoce či ovocné šťávy. Velmi populární je i takzvaná pečená zmrzlina. Na extrémně vychlazenou desku se dá zmrzlinová směs a ostatní ingredience podle chuti. Celé se to na plotně malou špachtlí smísí, chvíli "peče", seškrábe a vytvoří to hezké zatočené kousky zmrzliny, které vám dají do papírové misky.
Když jsou naše konzumní potřeby ukojené, setkáváme se pod Bubnovou věží již značně vyšťaveni, ale plní úžasných gastronomických zážitků. O půl hodinu jsme zpátky v hotelu. Náročný ale zážitky nabitý den v Xi'anu je za námi. Už teď se těšíme na ten zítřejší ...
Tabule označující zákaz vstupu do vnitřního prostoru mešity.
Nejzachovalejší městské hradby
Náš kvalitní hotel Skytel Xian se nachází v úplném centru města, takže na první bod druhého dne prohlídky vyrážíme o osmé ráno pěšky. Centrum ohraničují majestátní městské hradby, které jsou naší první zastávkou. O necelých deset minut po zaplacení vstupného 55 ¥ (7 € / cca 175 Kč) vcházíme dovnitř Jižní brány. Na důkladnou prohlídku hradeb budeme potřebovat přibližně dvě a půl hodiny. Vyjdeme vzhůru po schodech na hradby, kde se nám naskytne krásný výhled na město.
Z jedné strany nízké domky a historické budovy, z druhé vysoké paneláky a mrakodrapy. Rozdíl je obrovský, výhled nám odhaluje působivé kontrasty města ... Ideální je být na hradbách už před devátou ráno. Tehdy je tam ještě minimum lidí a my si užíváme nádhernou oázu klidu nad rušným velkoměstem. Čeká nás jedinečný sportovní zážitek. Jízda na kole po obvodu hradeb. Před tím si ale o hradbách něco řekneme.
Obchůdek s terakotvými figurkami.
Impozantní hradby města dal postavit první císař dynastie Ming, Zhu Yuanzhang v 14. století, který vlastně rozšířil již původní hradby z dynastie Tang z 8. století. Jejich pozůstatek můžeme vidět na jihozápadním rohu, který je jako jediný obloukového tvaru. Ostatní tři rohy jsou již čtvercové. Hradby se tyčí do výšky dvanáct metrů. Na vrchu jsou široké 12-14 metrů, při zemi 15-18 metrů. Svou délkou 13,7 kilometrů tvoří pěkný, pravidelný obdélník, s delšími stranami na jihu a severu a kratšími na západě a východě. Právě tento obdélník byl ten starý Xian. Většina zástavby mimo hradby se již postavila za komunistů. Každých sto dvacet metrů byla postavena strážní věž, protože šípy měly dostřel šedesát metrů, takže město bylo dokonale chráněno. Dohromady se jich na hradbách nacházelo až 98. Momentálně jich tam stojí většina a některé se rekonstruují. Právě díky těmto hradbám město nikdy nikdo nedobyl. Prý na něj ani nikdo pro jistotu neútočil. Proto se Xianu 西安 – Západní Mír donedávna říkalo Changan 长安 – Dlouhý nebo Věčný Mír.
Městské hradby jsou pýchou Xianu a lidé jsou na ně právem hrdí. Důsledně se o ně starají a velká část městského rozpočtu jde na jejich opravu a údržbu. I americký prezident Bill Clinton při své první návštěvě Číny v roce 1998 si zvolil právě Xian jako svou první zastávku. Uvítací ceremonie se odehrávala pod velkolepě nasvícenou jižní branou. Celé hradby jsou po setmění krásně osvětlené a dělají město ještě krásnějším. Podobné hradby měly všechna hlavní města ve starověké Číně, ale pouze tyto se podařilo zachovat v takové celistvé podobě. Například hradby v Pekingu byly skoro celé zbourány v 60. letech minulého století kvůli výstavbě dálničního obchvatu a metra.
Jehněčí maso zavěšené v místním stánku a lidé čekající na jídlo.
Sportem ke zdraví a k zážitkům
Když jsme se už s hradbami seznámili a máme nafoceno, jdeme na kola. Na Jižní bráně jdeme asi minutu na východ (vpravo) směrem od věže, tam nejprve zaplatíme u okénka. Platí se 45 ¥ jüanů (6 € ( cca 150 Kč) na osobu na kolo s možností zajezdit si i na tandemovém pro dva, které stojí 90 ¥ (12 € / cca 300 Kč). Lokální průvodce se postará o zaplacení zálohy, ale pokud jdete sami, je třeba zaplatit i zálohu 200 ¥ (26 € / cca 650 Kč). Kola se vyzdvihují napravo od okénka. Většina z nich jsou nové a mají velmi nízko sedadla. Ručně se zvednout nedají, proto je třeba požádat obsluhu, ať vám s tím pomohou. Chlapci jsou od podstaty líní, ale po chvíli neoblomnosti to pro vás udělají. Pokud klíč na nastavení sedadla opravdu nemají a není žádný normální bike na výběr, tak vezměte jednoduše co nejschopnější kolo, můžete si ho vyměnit na další bráně.
Pouliční stánek s jídlem v Xianě.
Ti, kteří se na kolo necítí, se mohou procházet po hradbách. Po celém obvodu hradeb jsou rozmístěny nové, čisté toalety. Dobrá věc na Číně je, že drtivá většina veřejných záchodků je zdarma. Ani tyto nejsou výjimkou. Jsou tam také stánky s občerstvením, takže klidně můžete jít na kávičku nebo se osvěžit pivem, které stojí kolem tří eur. Pokud někdo nechce být celý čas na hradbách, může sejít dolů a projít se kolem hradeb zvenčí. Nachází se tam vodní příkop a množství pěkných parků, kam chodí místní cvičit, tančit, zpívat, nebo se jen tak projít. Důležité ale je dohodnout místo a čas schůzky. Kdo už jednou opustí hradby, zpět ho nepustí.
Tak, a my, co jsme si troufli na kolo, můžeme vyrazit. Dávejte si pozor na brzdy, jsou opačně, jak jsme zvyklí. Vlevo je zadní, vpravo přední. Pohodovým tempem i s menšími zastávkami se dá tento okruh stihnout za necelé dvě hodiny. Pravidlem je, že čím později na hradby přijdete, tím více lidí můžete očekávat. Je to přece jen světoznámá turistická atrakce, oblíbená i mezi místními. Často se tam pořádají různé akce, výstavy a samozřejmě závody. Mimo jiné se zde každoročně běží mezinárodní maratón, který svou polohou (celý se běží na hradbách) nemá ve světě obdoby. Přesto se zde brzy ráno dají najít i taková klidná místa, kde máte celá hradby jen pro sebe a můžete se v klidu pár minut odpočinout.
Středověké hradby obklopující Xian.
Je to zároveň i oblíbené místo pro mladé zamilované páry, které si právě zde dělají svatební fotky. Pravidelně se focení účastníme i my a domů si odnášíme super fotografie.
Postupně projdeme kolem východní a severní brány, až dojdeme k památce, která určitě stojí za zastavení. Tibetský buddhistický klášter zevnitř hradeb při severozápadním rohu je nepřehlédnutelný. Klášter Guangren (volný překlad klášter Velké shovívavosti) je nádherná stavba z 18. století s blyštící se zlatou střechou, kombinující čínskou a tibetskou architekturu. Je to jediný tibetský klášter v provincii a sloužil jako obydlí pro dalajlámy a další z vysokých lámů během jejich cest do Pekingu. Více o chrámu nebo jiných historických budovách a událostech se můžete dozvědět z informačních tabulí, rozmístěných podél celých hradeb.
Odtud je to už jen chvíli kolem Západní brány, k již zmíněnému kruhovému, jihozápadnímu rohu hradeb z dynastie Tang a potom zpět k jižní bráně. Předáme kola, lokální průvodce sbírá kartičky od kol. Nabití endorfiny odcházíme. Není nad pořádný pohyb! Kdo potřebuje, může ještě navštívit toaletu dole na parkovišti. Nachází se tam i příjemná čajovna / kavárna s výborným cappuccinem za 38 ¥ (5 € / cca 125 Kč).
Mapa hradeb a středověkých památek Xianu.
Trochu kaligrafie nezaškodí
V případě, že prší a jízdní kola nepřicházejí v úvahu, máme připravenou jednu pohotovostní, ale stejně příjemnou změnu programu. Severovýchodně od jižní brány hradeb stojí malá, pěkně zdobená brána s názvem Shuyuanmen 书院 门. Je to asi pět minut pěšky. Za ní se táhne půl kilometru dlouhá historická Kulturní ulička brány Shuyuan, kde strávíme přibližně půl hodiny.
(Pro vysvětlení – Men 门 znamená dveře nebo brána. Totéž Men jako v Tian-an-men 天安门, tedy Brána Nebeského klidu. Je to tedy název brány, ne náměstí. Samotné nechvalně známé náměstí se správně nazývá 天安门广场 Tian an men guangchang – Náměstí brány nebeského klidu. Takže i v tomto případě se velmi často řekne Shu-yuan-men a myslí se tím ulička, ne samotná brána).
Procházka na hradbách města Xian a barevná výzdoba sloužící jako stín pro turisty.
Shuyuanmen dostalo svůj název po Guanzhong Shuyuan – Centrální akademii provincie Shaanxi, založené za Mingů. Byla to jedna z předních akademií ve starověké Číně a nejvyšší instituce v provincii během dynastie Ming a Qing. Ulice je zrekonstruovaná ve stylu architektur posledních dvou dynastií a je to ideální místo na nasátí pravé čínské atmosféry. Je to také centrum kaligrafie, kde můžete obdivovat nádherné malby a mistrovská díla čínského písma. Čínština je fascinující jazyk a toto místo je toho důkazem. Pozorujeme mistry při práci. Každý kaligraf má svébytný vypracovaný styl a se štětcem zachází přirozeně a s lehkostí. Kreativnější jedinci si mohou otestovat své schopnosti, ale brzy je jim jasné, že je to fakt věda a nechají to raději na profesionálech. Doporučujeme vzít si raději suvenýr ve formě přímo před vámi nakresleného znaku nebo slova.
Věděli jste, že právě Xian je domovem nejzapeklitějšího čínského znaku ze všech? Znak Biang se skládá z neuvěřitelných 62 tahů a je to znak, který nenajdete ve slovníku, ani nenapíšete na počítači. Tento znak byl dokonce před pár lety na jedné střední škole v provincii Sichuan použitý jako trest pro záškoláky. Museli ho napsat tisíckrát. Už při dvoustém se dušovali, že za školu nikdy více nepůjdou. Tady v Xi'anu a v celé provincii Shaanxi je to neoficiální, vymyšlený název pro oblíbené místní těstoviny Biang Biang. Dělají se tak, že těsto se stále natahuje a pleská o stůl, a tak vydává zvuk podobný biang. Jsou skvělé a určitě doporučuji.
Dvojkola na hradbách města Xian.
Oběd v divadle
Po poctivém sportovním (resp. Intelektuálním) výkonu nám již všem pořádně vyhládlo, takže směřujeme přímo na oběd. Čeká nás asi 15minutová jízda autobusem jižně ven ze starého města, za dobrým jídlem. Z Číny jsme zvyklí na typické točité stoly, kde si každý vybere, co mu chutná, má možnost sdílet s ostatními a ochutnat z množství různých jídel. Je to osvědčený způsob a lidé to mají rádi, i když ze začátku bojují s hůlkami. Tentokrát však máme přichystané něco úplně jiného. Odpočineme si od točení a hůlek a jdeme na pořádné švédské, nebo lépe řečeno, čínské stoly.
Oběd v Xi'anu máme tradičně v nádherném divadle Tang Dynasty. Vstupujeme do luxusní vstupní haly, která sama o sobě je zážitkem. Tang Dynasty Theater je populární divadlo, kde se večer a přes víkend pravidelně hrají různé, většinou tradiční čínské představení a zároveň je to místo, kde se pořádají bankety a oslavy. Jídlo je připraveno a my jsme tam už o jedenácté, mezi prvními, abychom se vyhnuli pozdějším davům.
Moderní město za vnějšími hradbami.
Když se nám poštěstí, tak obědváme přímo v krásném červeném divadelním sále. Jídla je na výběr nepočítaně a je rozděleno do dvou částí: teplá jídla napravo, studené plus dezerty nalevo. Na své si přijdou všichni, od zarytých masožravců po úplné vegany. Je zde velký výběr lokální kuchyně, která je známá po celé Číně. Velkou pochoutkou, kterou doporučuje je těstovinová polévka s ručně taženými těstovinami, které se připravují přímo před námi při vstupu do sálu. Jako dezert si dejte milý koláček ve tvaru prasátka nebo smažený banán. Na zahnání žízně je k dispozici pivo, jehož můžete vypít, kolik vám hrdlo ráčí. Po tomto vydatném obědě, který je v ceně zájezdu, nabízejí šarmantní dívky ještě kávu za extra 20 ¥ (3 € / 75Kč).
Někdy, hlavně o víkendu je hlavní sál obsazený. Tehdy jíme také v pěkných, i když poněkud méně slavnostních prostorách o patro níže. Máme však zato možnost vidět velkolepou svatbu nebo oslavu, která právě probíhá v hlavní sále. Už jsme tu zažili dvě svatby a jednu zajímavou událost – oslavu stého dne dítěte. V Číně se odjakživa věřilo, že když dítě přežije prvních nejkritičtějších sto dní, tak už bude v pořádku a přežije, což je důvod k oslavě. Teď to sice až tak dramatické není a lidem se žije mnohem lépe, ale tradice slavení zůstala. A když nevíte, co s penězi (a že je takových lidí v Číně opravdu dost), můžete si na to objednat i takový luxusní prostor. Jeden prostřený stůl pro šest lidí stojí 3300 jüanů což je bezmála 450 eur. Nemám spočítané, kolik je tam dohromady stolů, ale je jich víc než dost a sál většinou praská ve švech. Po vší té kráse a doslovné hostině pro naše chuťové pohárky nadšení a dosyta najedení odcházíme na vlak.
V Xi'anu jsme strávili jednu noc a přibližně jeden a půl dne. Věřím, že jste si tuto prohlídku užili a už nyní se těšíte, jak ji absolvujete živě. Xian je ukázkové čínské velkoměsto a nabízí toho opravdu hodně. Není to jen slavná Terakotová armáda. Ať už se jedná o historii, kulturu nebo gastronomii, objevíte tu mnoho zajímavého, vzrušujícího, nového, neopakovatelného, i kontrastního. Ještě hodně toho, co se nevešlo do prohlídky, což nabízí okolí Xianu a co nejvíce vystihuje toto město viz na následujících řádcích.
Svatební fotky na hradbách.
Co vidět navíc:
Pohoří Huashan
Pokud již máte dost města a chcete trochu turistiky, určitě vyrazte na sever. 120 kilometrů od Xianu se rozprostírají posvátné taoistické hory Huashan. Jsou známé svými nádhernými výhledy a úzkými strmými stezkami. Dominuje jim pět základních vrcholů, z nichž každý má osobité kouzlo. Východ slunce si nejlépe vychutnáte z Východního vrcholu, Jižní vrchol je nejvyšší, nejkrásnější je zas Západní. Hory jsou rovněž domovem množství taoistických chrámů, kam se chodívali modlit a meditovat i samotní císaři.
Zlatá střecha kláštera Guangren z 18. století.
Zázračné teplé prameny Huaqing
Pouze patnáct minut jízdy od Terakotové armády se nacházejí známé léčivé teplé prameny Huaqing. Místní vám řeknou, že jsou dokonce zázračné a byly velmi oblíbené i na císařském dvoře. Lázně sehrály důležitou roli i v moderních dějinách Číny. Na západě nepříliš známá událost, která však podle více historiků měla zásadní vliv na Druhou světovou válku. Xianský incident se odehrál v lázních v roce 1936. Tehdejší vůdce Kuomintangu Čankajšek koketoval s myšlenkou spojit se s Japonci a vytvořit jednotnou frontu. Při návštěvě Xianu ho zradili jeho vlastní podřízení a s pomocí komunistů Čankajška uvěznili. Tak byl nucen od spolupráce s Japonskem odstoupit a vytvořit jednotnou protijaponskou frontu s komunisty. V podstatě se tím zastavil postup Japonska na západ a Rusko mohlo většinu svých jednotek směřovat na západní frontu. Pokud by museli Rusové zároveň bojovat na západě a na východě, probíhala by válka určitě trochu jinak.
Vstup do starého města a Čajové uličky.
Xian Top 10
1. Terakotová armáda
Slavná terakotová armáda, stará více než dva tisíce let se nachází hodinu a půl jízdy východně od města. Prohlídka se dá spojit s návštěvou workshopu, kde se seznámíte s procesem výroby vojáků a samozřejmě jednoho takového krasavce si můžete také koupit domů. Ideálně v nadživotní velikosti a s vaší podobiznou.
2. Na kole po hradbách
Největší městskou dominantou jsou bezpochyby městské hradby. Nejlépe si nejzachovalejší hradby na světě vychutnáte na kole. Když jsme začínali jezdit do Číny, tak se tu jezdilo prakticky jen na kolech. Nyní je to bohatá, moderní země, kde auta už dávno hrají prim, a málokterý návštěvník by se odvážil s kolem kličkovat v provozu. Na hradbách můžete v bezpečí zavzpomínat na staré časy, mít celé město jako na dlani a zároveň udělat něco pro své zdraví.
Biang je nádherný znak sestávající z 12 samostatných elementů.
3. Věže a Pagody
Xian je kromě hradeb známý i dalšími historickými stavbami. Majestátní Zvonová věž se tyčí v úplném středu města a je z ní nádherný výhled. Nedaleko od ní se nachází její trochu menší sestra, Bubnová věž. Nejkrásnější jsou obě věže večer – pěkně osvětlené. Zvonová věž se nachází v geografickém středu města, uprostřed velkého kruhového objezdu. Je to opravdová dominanta vysoká 36 metrů, stojící na téměř stejně vysoké cihlové základně. Je to zároveň největší a nejlépe zachovalá věž tohoto typu v Číně. Říká se, že během dynastie Ming sužovaly tuto oblast zemětřesení. Mnoho lidí přišlo o život, nemluvě o obrovských škodách. Lidé věřili, že původcem těchto zemětřesení je velký drak, který žil v řece protékající centrem města. Věřili, že velká věž draka zablokuje a přinese městu klid. A tak se i stalo. Po dostavění věže prý už žádné zemětřesení město nepostihlo. Věž jako nejvyšší budova ve městě měla velmi důležitou roli. V období míru sloužila na ohlašování času jakož i otevírání a zavírání padacích mostů. Během války nebo obležení města byla velitelským centrem. Doporučujeme návštěvu Zvonové věže za denního světla kvůli výhledu. V obou věžích si také můžete několikrát denně vychutnat tradiční bubnové, resp. zvonové představení. Tři kilometry jižně od hradeb najdete Velkou pagodu divoké husy. Vidět tuto 54metrovou stavbu ze sedmého století je velký zážitek. Pokud se vám nechce jít tak daleko, můžete se projít k o devět metrů nižší Malé pagodě divoké husy, která je blíže k centru.
Kostýmy draka a jiných barevných postav na velkolepé večeři v Xianě.
4. Prozkoumejte Shaanxi historické muzeum
Díky své výhodné poloze byl Xian po staletí na začátku, respektive konci Hedvábné cesty. Neustálý tok zboží, lidí a informací městu určitě prospěl a je to na něm vidět. Více o epické historii tohoto města se dozvíte v tomto zajímavém muzeu, které bylo jedním z prvních velkých, moderních muzeí v zemi.
Svatební hostina v centru Xianu.
5. Užijte si město po setmění
Pokud vás náhodou Xian jako město neokouzlí během dne, dejte mu určitě šanci večer. Tma zakryje různé chybičky krásy, viditelné přes den a dá možnost vyniknout nádhernému osvětlení, které zdobí hradby a většinu významných budov. Zvonová věž je určitě místo, které je třeba vidět a vyfotit večer.
6. Láska prochází žaludkem
Čínská kuchyně je známá po celém světě a Xian je vyhlášena kulinářská destinace široko daleko. Muslimské jehněčí nebo tradiční chleby nang, vynikající místní těstoviny biang biang nebo skvělý burger roujiamo jsou jen zlomkem toho, co toto město nabízí.
Posvátné hory Huashan poblíž Xianu.
7. Poznejte čínské muslimy
Čína je domovem 56 národnostních skupin. Je to dynamická směs kultur, jazyků a náboženství. V Xi'anu jsou již staletí velmi aktivní muslimové s názvem Hui. Nádherná, historická mešita v centru města je toho důkazem.
8. Zatančete si s místními
Číňané se velmi rádi hýbou a rádi dělají věci společně. Ať už je to tanec, thai či, posilování nebo procvičování s meči. Je běžné vidět důchodce už o páté ráno, jak se svižně procházejí, tleskají si a natahují si kosti. Nejlepší místo na jejich pozorování je v četných městských parcích. Nejznámější park v Xi'anu, kde se to hemží aktivitou, je Park revoluce ve starém městě u východní brány hradeb.
Bubnová věž.
9. Naučte se čínskou kaligrafii
Nebo si to alespoň zkuste. Opravdové ovládnutí tohoto mistrovství by vám zabralo roky. V rukou kaligrafů to vypadá velmi jednoduše, ale opak je pravdou. Každý tah má svůj smysl a posloupnost, nemluvě o správném přitlačení štětce. V uličce Shuyuanmen máte možnost si to vyzkoušet na vlastní kůži. Neboť jak říkal už Konfucius, a držíme se toho i my: Kdo nevyzkouší, nepochopí ....
10. Zajezděte si na rikše
Mírně adrenalinový zážitek a zajímavá alternativa k autobusu nebo k taxíku, jsou místní tříkolové motorové rikši. Jsou sice pomalejší a doporučujeme je pouze v teplém období, ale je to opravdová zábava. Rikš bylo někdy hodně hned pod Bubnovou věží, ale nyní jsou z centra vytlačovány, takže je těžší je najít. Většinou je ale najdete na křižovatkách ulic v muslimské čtvrti za mešitou. Cenu sjednejte dopředu, a držte si klobouky!
Tančící žena v barevném kostýmu a muž zpívající karaoke v parku.
Všechny články autoraTomáš Horňák
Tomáš je dobrodruh a objevitel tělem i duší a do světa ho to táhlo už odmalička. Všechny atlasy doma má už dávno prstem procestované od začátku do konce, ale namísto oblíbené geografie vystudoval v Olomouci anglickou a čínskou filologii a to mu otevřelo bránu do světa. Čína a Asie ho celkově okouzlila a strávil tam dohromady šest let. Kromě studia se v Číně věnoval výuce angličtiny a v Kambodži dokonce i čínštiny. Všestranně nadaný a flexibilní, má rád práci s lidmi, přírodu a cestování, takže v průvodcování se našel. Procestoval i velkou část Evropy a neztratí se ani na americkém kontinentu. Ve starých uličkách Pekingu vás vezme na nejlepší pivo ve městě nebo nejkřupavější pekingskou kachnu. Rád si pochutná i na Indickém curry nebo pálivé indonéské kuchyni. Drží se hesla že "je to v pohodě" a "všechno dobře dopadne", o čemž se nejlépe přesvědčíte sami na zájezdech pod jeho vedením.
