sleva first minute až 13%

Uganda: perla Afriky komfortněji

Každý, kdo miluje přírodu, by měl navštívit Ugandu. Tato země nabízí mnoho přírodních unikátů, vynikající safari, jedinečné túry a dokonce i aktivity, jakými jsou rafting a podobné. Kam se vyplatí v Ugandě vyrazit? Co všechno se tu dá zažít? Vyberte si náš zájezd, který pokryje maximum z této okouzlující země. Uvidíte vzácného člunozobce, hravé šimpanze, ale i lvy, slony, žirafy, hrochy nebo krokodýly. Po celou cestu vás budou provázet milí lidé a samotná nádherná příroda vám zaručí dokonalý zážitek.

 

  • Špičkový a originální program s důrazem na bezpečnost a zážitky
  • Šimpanzi a vzácní člunozobci
  • Plavba po Viktoriině Nilu k vodopádům Murchison
  • Pramen Nilu
  • Málo navštěvované safari v Kidepo Valley
  • Jedinečná cesta celou zemí
  • Skupina maximálně 14 lovců zážitků

 

Čti více

Tel.: 224 250 138, 608 482 877   |   Email: cksen@cksen.cz

Termíny a cenyProgram a mapaFotogalerieReference klientůZážitky ze zájezduTOP místa zájezdu

Cena zahrnuje:

mezinárodní letenku v economy class, letištní poplatky, 10x ubytování v 3* až 4* lodge a v hotelech v pokojích pro dvě osoby, 10x snídaně, 9x oběd a 9x večeře, vstupné do národních parků a rezervací, stopování šimpanzů, stopování člunozobců, safari autem v Murchison Falls, Kidepo Valley, Pian Upe, plavba po Nilu v Murchison Falls, vstup k Aruu Falls, návštěva pastýřské vesnice Nakapelimoru, návštěva pramenu Nilu, procházka v rezervaci v Moroto, návštěva skalních maleb Napeped, prohlídka Sipi Falls, prohlídka Kampaly, místního řidiče a místního průvodce, průvodce CK SEN, soukromou dopravu terénním autem během celého pobytu, nejlepší pojištění proti insolvenci, asistenční služby CK SEN,

Cena nezahrnuje:

víza, ostatní stravu a nápoje, výdaje osobního charakteru, aktivity mimo vypsané, zpropitné pro místní průvodce., PCR testy a antigenní testy

Ubytování:

Entebbe: Nkima forest Lodge, ***, 1 noc

NP Kibale: Kibale Forest Lodge, ***, 2 noci

NP Murchison Falls: Bwana Tembo safari kemp, ***, 2 noci

NP Kidepo Valley: Kidepo Savannah Lodge, ***+, 2 noci

Moroto: Kara Tunga Safari Camp, ***, 1 noc

NP Mt. Elgon – Sipi: Rafiki Lodge Sipi, ***, 1 noc

NP Mt. Elgon – Sipi: Rafiki Lodge Sipi, ***, 1 noc

 

Hotely na konkrétních termínech můžou být i jiné. Závisí to na dostupnosti, obsazenosti a na včasném přihlášení.
 
„Hvězdičkování“ není součástí obchodního jména hotelu, ale hodnocením jeho kvality od velkých nadnárodních rezervačních systému jako booking.com, agoda.com, v některých případech podle oficiálního hodnocení samotného hotelu.
 
Jednotlivé pokoje v hotelích se mohou lišit, uvedené fotografie jsou ze standardních dvoulůžkových pokojů.

Poznámka:

 

.

Doplňkové služby - SEN premium

1. den: odlet do centrální Afriky

PRAHA/VÍDEŇ - ENTEBBE

Odlétáme do vytoužené exotiky. Čeká nás jedenáct nádherných dnů v zemi, která ještě není turisty tak vyhledávaná jako sousední Keňa, ovšem má obrovský potenciál. Nabízí vše od klasického safari, přes jedny z nejvyšších hor Afriky, pralesy, milé obyvatele a mnoho dalšího. Pročtěte si před odletem náš blog o nejzajímavějších místech této země.

2. den: přílet na rovník

ENTEBBE

Přistáváme v Entebbe: ve městě, které leží téměř na rovníku na okraji Viktoriina jezera. Po příletu se potkáme s našim místním průvodcem a řidičem a přesuneme se patnáct minut z letiště do malého přístavu Nakiwogo. Nalodíme se na místní kompu a přeplujeme do přístavu Buwaya. Plavba trvá přibližně deset minut. Po vylodění nás čeká dalších deset minut do naší lodge. Odpočineme si v příjemném prostředí po letu z Evropy, osvěžíme se v bazénu a ochutnáme první „ugali na samaki“ (kukuřičná kaše s rybou). Viktoriino jezero je známé svými rybami, a tak na jídelním lístku určitě nebudou chybět.

Ubytování uprostřed lesa nedaleko jezera je okouzlující. Pokud by let přistál ve večerních hodinách, přespíme v hotelu nedaleko letiště a kompou se přeplavíme za dobrodružstvím až následující ráno.

3. den: člunozobci a cesta do hlavního „města“ primátů

ENTEBBE – NP KIBALE

Probouzí nás zvuky přírody a hlavně spousty malých milých opic – makaků černolících. Po těchto opicích je naše lodge pojmenovaná – v jazyce buganda se makak řekne Nkima.

Po snídani se posadíme do malých člunů, které nás vezmou na zajímavou plavbu touto bažinou. Mokřad začala místní komunita před několika lety chránit a výsledkem je, že sem chodí milovníci přírody hledat jednoho z nejzajímavějších ptáků světa. Kromě mnoha jiných totiž právě zde žije ohrožený člunozobec. Tento úchvatný a prehistoricky vyhlížející pták byl původně zařazen mezi čápovité, protože stavba jeho těla připomíná právě mohutného čápa. Genetické výzkumy však ukázaly na příbuzenský vztah s pelikány, a člunozobec se tak řadí mezi pelikánovité (pelecaniformes).

Člunozobec žije ukrytý v bažinách Ugandy, Rwandy a Tanzánie s ojedinělým výskytem od Zambie po jižní Súdán. V zajetí je jeho chov relativně těžký, a tak je pozorování v jeho přirozeném prostředí jedinečným zážitkem. Jsou plaší a je třeba být připraven na jedno- až dvouhodinovou plavbu s možností je zahlédnout. Právě mokřady v oblasti Mbamba jsou jedním z nejlepších míst na jejich pozorování, a vy tak máte velkou šanci, že je tu najdete. Místní průvodci znají jejich oblíbená místa, kam člunozobci po ránu chodí lovit ryby a po dešti zase sušit peří.

Po plavbě, a věříme, že po úspěšném foto lovu, nasedneme do našeho auta a popovezeme se do horského mlžného pralesa s národním parkem Kibale, který je považovaný za „hlavní město“ primátů. Žije jich tu neuvěřitelných třináct druhů, taková rozmanitost není známá z žádného jiného místa na Zemi. A žije tu mezi nimi i jeden, za kterým jsme se dnes vypravili… Dnes si po půldenní jízdě autem oddychneme a připravíme se na zítřejší krátký trek.

4. den: nejlepší trek za šimpanzy

NÁRODNÍ PARK KIBALE

Ráno otevřeme oči do zvuků a vůně divočiny. Naše lodge se nachází na okraji národního parku Kibale, který je sice menší rozlohou, ale z hlediska zde žijících zvířat je velmi významný. Na rozloze 795 km2 a v nadmořské výšce 1100 až 1590 metrů tu žije třináct druhů primátů včetně šimpanzů učenlivých. Těch je v tomto parku přibližně 1450, a tvoří tak největší populaci ve východní Africe. Kromě šimpanzů tu žijí mangabejové, makaci, paviáni, guerézy i noční komby a potoové. Celkově tu napočítali více než sedmdesát druhů savců.

Žijí tu též pralesní sloni, kteří se od těch savanových liší – mají menší uši, kly jim směřují dolů a celkově jsou menší vzrůstem, aby se mohli prodírat hustým porostem. Savanoví sloni sem přicházejí migračním koridorem z národního parku Queen Elizabeth, buvoli jsou zde doma. Při troše štěstí se dají pozorovat i siatungy, prasata pralesní, nebo plaší noční leopardi. V korunách stromů najdete 375 druhů ptáků včetně několika endemických a velmi vzácných druhů. Místní tu napočítali více než 250 druhů motýlů, takže i milovníci létajících květů si tu přijdou na své.

Kromě živočichů tu žije množství rostlin. Jen stromů zde bylo zaznamenaných 351 druhů, některé dorůstají výšky 55 metrů a dožívají se i několika stovek let. To všechno bude tvořit jedinečnou kulisu našeho ranního treku za šimpanzy, kteří jsou hlavním cílem dnešního dne.

Našim autem se dovezeme na rangerskou stanici, kde budeme poučení, jak se máme během treku, a především v přítomnosti habituovaných šimpanzů, chovat. V parku žije několik habituovaných šimpanzích tlup. Vědci už po desetiletí sledují některé z nich, a když jsou dostatečně zvyklé, pouštějí k těmto rodinám omezený počet turistů za den. Šimpanzi jsou natolik zvyklí na přítomnost lidí, že se v jejich blízkosti chovají přirozeně. Proces habituace trvá přibližně tři roky. Princip je stejný jako u jejich příbuzných goril, za kterými se jezdí do Rwandy, Ugandy a Demokratické republiky Kongo v pohoří Virunga.

Po brífinku se vydáme na 1-2 hodinový trek. Šimpanzi jsou agilní zvířata, která jsou téměř neustále v pohybu. Jsou také velmi společenští, hrají si, křičí a dělají pořádný hluk. Rangeři a stopaři s nimi tráví každý den, a tak znají jejich návyky. Díky těmto znalostem je pak dokáží vystopovat. Nedá se dopředu odhadnout, jak dlouhý a jak náročný bude trek lesem, vše záleží na šimpanzích, kam až nás zavedou. Jakmile je ale najdeme, budeme mít hodinu na jejich pozorování. Při dodržení tohoto časového limitu a vzdálenosti je pak minimální šance, že se primáti nakazí lidskými chorobami. Dodržování pokynů rangerů je důležité pro zdraví zvířat a i pro to vaše.

Šimpanzi jsou relativně agresivní lidoopi, především v porovnání s klidnými gorilami. Jsou známí agresivním chováním vůči konkurenčním tlupám a během loveckých výprav. Občas se podaří, že se návštěvníci stanou svědky lovu. Hlavní kořistí se stávají menší druhy opic jako makaci, paviáni nebo guerézy.

V každém případě je setkání s našim geneticky nejbližším příbuzným fascinujícím a jedinečným zážitkem. Kibale je jedno z nejúspěšnějších míst k pozorování šimpanzů. Věříme, že i my přispějeme ke zvýšení tohoto čísla.

S tímto dokonalým zážitkem a po krásné procházce džunglí se vrátíme na správu národního parku a do naší lodge. Dopřejeme si zasloužený oběd a krátký odpočinek. Poté opět sedneme do auta a pojedeme se podívat do údolí na okraj parku, přes které je viditelné vysoké pohoří Rwenzori (UNESCO), známé jako měsíční hory. Právě v tomto pohoří se nacházejí vrcholy, které svou výškou obsadily v Africe třetí, čtvrtou i pátou příčku (Mount Stanley 5 109 m, Mount Speke 4 890 m, Mount Baker 4 844 m). V tomto pohoří se nachází i několik kráterových jezírek, a pokud bude optimální počasí, v některém z nich se můžeme i vykoupat.

 Druhá noc v naší lodge. Budeme poslouchat šimpanzy chystající se na nocleh? Po setmění na našich terasách uslyšíme i rozhovory nočního primáta komby, kterému se v angličtině říká bush baby. Zvukový projev komby totiž připomíná dětský pláč, o čemž se přesvědčíme i my. Nejedná se však o nářek, je to normální komunikace mezi jednotlivými poloopicemi. Dobrou noc.

5. den: od šimpanzů ke slavným Murchison Falls

KIBALE – MURCHISON FALLS

Rozloučíme se s milým personálem a vyrazíme na sever. S přibývajícími kilometry se bude krajina měnit: tropický les se promění v sušší a dále na sever se nám začne krajina otevírat, až vjedeme do savany. Oblast Kibale a Fort Portal je posetá čajovými plantážemi a zdejší kulturní krajina tak působí velmi upraveným a elegantním dojmem.

Cestou se zastavíme na oběd v Bugoma Forest. I tento les je domovem šimpanzů, proces habituace zde však začal až v roce 2016. Tato chráněná oblast se nachází nedaleko Albertova jezera, které je součástí západní větve Velké příkopové propadliny. Po obědě v příjemném prostředí budeme pokračovat dále, abychom před západem slunce dorazili k samotným vodopádům Murchison Falls. Unikátní místo, kde se voda Bílého Nilu (zde známého jako Viktoriin Nil) řítí do čtyřicetimetrové hloubky přes osmimetrovou soutěsku. Přijedeme sem právě ve chvíli, kdy nastává světlo na ty nejkrásnější fotky. Máme za sebou přejezd krásnou a různorodou krajinou, který zakončíme v lodge neznámějšího parku Ugandy. Zde se ubytujeme a strávíme tu dvě noci. Se zapadajícím sluncem přicházíme do lodge na večeři a relax v odlišném prostředí, než jsme měli doposud.

6. den: plavba po Nilu a klasické safari

NÁRODNÍ PARK MURCHISON FALLS

Vstaneme a po brzké snídani se za půlhodinku přesuneme k Nilu, kde přesedneme na loďku. Už tady máme šanci pozorovat mnoho zvířat. Loďka nás převeze po této božské řece až k vodopádům. Během tříhodinové plavby budeme mít šanci pozorovat zvěř u řeky i v ní: slony, hrochy, krokodýly a mnoho dalších. Pod vodopády se otočíme a vrátíme se k našemu autu, abychom pokračovali v safari.

Podle aktuálního pohybu zvířat se přesuneme do dalších částí parku a hledáme žirafy, antilopy, lvy a cokoli, co se pohne. Park byl prvním chráněným územím v Ugandě a prvním ochranným pásmem v podobě rezervace pro zvířata vznikl v roce 1926. V roce 1952 se z něj stal první národní park v zemi.

Rok před vyhlášením NP se zde natáčel slavný film Africká královna (The African Queen) s Humphrey Bogartom v hlavní roli. Scény se natáčely na Albertově jezeře, na Nilu a v budoucím národním parku Murchison Falls. Nachází se na severním okraji Albertinského riftu a Nil tu protéká po hraně skalnatého zlomu, až se zkroutí do rokliny, kde vytváří dramatický úsek, který tolik přitahuje návštěvníky. Od tohoto místa už teče klidně širokým korytem, kterým se poplavíme i my.

Park je velmi různorodý, na jih od řeky převládají lesní porosty, severu parku dominuje travnatá savana s palmami lontar (Borassus aethiopum). Tyto palmy rostou na místech, kterými v minulosti migrovalo mnoho slonů, jež jiné rostliny zlikvidovali. Celý park působí velmi exoticky a právě kvůli své jedinečnosti byl velmi oblíbený i u mnoha známých osobností. Místo, kde později vznikl tento park, navštívili Winston Churchill, Theodore Roosevelt i Ernest Hemingway. Uganda je jako součást britské kolonie do dnešních dní cílem safari královské rodiny.

Les, řeka savana, Murchison Falls mají vše, co zvířata potřebují, a i my tak určitě zažijeme vynikající safari. Uvidíme množství zvířat včetně slonů, žiraf, buvolů, antilop a mnoha jiných. V parku je největší populace krokodýlů v Ugandě.

Ikonickou antilopou je voduška kob Thomasova (Kobus kob Thomasi), která tvoří poddruh oblasti Ugandy a Jižního Súdánu. Sousední poddruh Kobus kob leucotis je známý migrací, jež každoročně absolvuje několik stovek tisíc těchto zvířat od suchých oblastí Sahary po zelené oblasti jižního Súdánu, kudy protéká Nil. Vodušky byly populárním lovným zvířetem, protože v případě ohrožení často nehnutě leží. Lovci tak měli lehkou kořist. I toto je jeden z důvodů, proč vymizely ze severozápadní Tanzánie a ze západní Keni… se zapadajícím sluncem ukončíme dnešní safari a vrátíme se do naší lodge.

7. den: severní Ugandou do zvířecího ráje

MURCHISON FALLS – KIDEPO VALLEY

Rozloučíme se s Nilem a odjíždíme na severovýchod přes region Acholi s úchvatnou přírodou. Z etnografického hlediska jsou obyvatelé tohoto regionu odlišní od těch na jihu země. Na jihu mají původ Bantu, tady na severu převažují Nilotické kmeny. I jejich jazyky jsou diametrálně odlišné.

Projedeme městem Gulu, které je největším městem severní Ugandy, a pokračujeme k vodopádům Aruu. Ty jsou nejimpozantnější po dešti, a pokud v nich poteče voda, uděláme si k nim krátkou procházku.

Nížina regionu Acholi se s přibývajícími kilometry mění na pahorkatinu s několika vyššími pohořími v dálce. Pozorujeme život na venkově, až se přes nižší, ale scénické, pohoří Nyangea a Napore dostaneme do oblasti národního parku Kidepo Valley. Později odpoledne přijíždíme do naší lodge. Nacházíme se uprostřed skutečné divočiny, na konci světa. Toto místo by mělo splnit vaši představu o Africe. Otevřená krajina, rozeklané kopce, zlatavá tráva, pláně poseté akáciemi a divokou zvěří, jemné zářící světlo…

Vítejte v Kidepo Valley, nejsevernějším a nejodlehlejším parku Ugandy. Tady budete mít dokonalý pocit z divočiny. Sedněte si na terasu svého bungalovu a sledujte savanu při zapadajícím slunci. Po večeři si nezapomeňte prohlédnout noční oblohu. Pokud bude bez mraků, naskytne se vám neskutečný pohled. Zorientujete se v souhvězdích oblohy na rovníku?

8. den: Národní park Kidepo – park na konci světa

NÁRODNÍ PARK KIDEPO VALLEY

Čeká nás den v unikátním prostředí s minimem turistů. Dnes navštívíme ta nejlepší místa v parku. Začneme procházkou savanou? Dozvíme se spoustu zajímavostí o ekologii a biologii místního ekosystému, naučíme se rozlišovat stopy zvířat. Pěší safari má vždy jiný rozměr a příchuť. Potkat zvířata, jako jsou sloni, žirafy, buvoli a antilopy jen tak, pěšky, je úplně odlišný pocit, než je sledovat z pohodlí auta. Budeme mít i dnes štěstí na blízká setkání? Takové pěší safari je samozřejmě vždy v doprovodu místních ozbrojených rangerů, kteří dohlížejí na naši bezpečnost.

Samotný národní park má rozlohu 1 442 km2 a rozkládá se v nadmořské výšce 910 až 2 750 metrů. Vyhlášený byl v roce 1962 a od té doby je stále málo navštěvovaný, a to především díky jeho odlehlosti. Průměrná návštěvnost za posledních dvacet let se pohybuje mezi 2 000 až 2 500 návštěvníků ročně, i když v posledním desetiletí jeho popularita roste. I tak budeme mít park téměř sami pro sebe a potkáme tu jen minimum turistů.

Ti, kterým se nelení vydat se do této části Ugandy, budou odměněni. V parku žije 77 druhů savců a více než 500 druhů ptáků. V každém údolí teče řeka, obě se však v období sucha mění v suchá koryta. Jediným zdrojem vody jsou tu pak horké prameny na hranici s Jižním Súdánem. V údolí Narus nedaleko Apoky jsou v korytě řeky oázy, které jako permanentní zdroje pitné vody v tomto období přitahují zvěř z širokého okolí. Proto se rozložení i počty zvířat v průběhu roku liší a především sloni a buvoli migrují do okolních hor, nebo do sousedních Keni a jižního Súdánu.

Do jižního Súdánu Kidepo pokračuje jako přírodní rezervace s několikanásobně větší rozlohou než v Ugandě. Tvoří tak spolu přeshraniční park s volným pohybem zvířat.

Kidepo je jediným parkem v Ugandě, kde se spolu mohou potkat žirafy a zebry. Populace žiraf Rothschildových zde čítá 50 až 60 jedinců. V době vyhlášení národního parku zde žily poslední tři kusy. Postupná reintrodukce a program ochrany přivedly tento poddruh zpět k životu a právě zde se nachází druhá největší populace v Ugandě. Celkově je v Keni a Ugandě přibližně 1 600 volně žijících jedinců, v okolních zemích je pravděpodobně vyhynuta/vyhubena.

Po procházce se vrátíme do naší lodge na oběd a po krátkém odpočinku se odpoledne vydáme na safari autem. Projedeme větší část údolí Narus a budeme hledat další obyvatele až do západu slunce, kdy se z parku musí všichni vrátit do svého kempu.

Během safari v Kidepo máme největší šanci vidět v Ugandě lvy a gepardy, kteří mají v oblibě skalnaté útvary (kopje) s dobrým výhledem do krajiny. Zblízka si prohlédneme skály a stromy, které jsou častým útočištěm lvů. I zde je čas od času najdeme odpočívat na stromech tak, jako je to známé z národního parku Queen Elizabeth v Ugandě nebo z tanzanského parku Serengeti a Manyara.

Vrátíme se do lodge a budeme sledovat, jak na Kidepo padá soumrak. Tak zakončíme unikátní den na konci světa.

9. den: největší vesnice východní Afriky

KIDEPO - MOROTO

Opouštíme ráj zvířat na severu – dnes nás čeká přejezd atraktivní oblastí. Mírně zvlněná krajina posetá vesničkami nás bude provázet celou cestu na jih. Skutečná Afrika. Po 160 kilometrech dorazíme k vesnici pasteveckého podkmene Jie z kmene Karamajong. Jmenuje se Nakapelimoru a je největší tradiční vesnicí ve východní Africe. Místní lidé si tu do velké míry zachovali své tradice, do kterých spadá i sakrifikace a podobné praktiky. Vzhledem k podnebí a typu krajiny v celé oblasti kmene Karamoja převládají pastýři, pěstování plodin se tu věnují jen částečně. Podíváme se na jejich život zblízka, povíme si o místních zvycích a nahlédneme do tradičních obydlí. Oběd dnes bude pozdější, možná ochutnáme něco z místní kuchyně v Nakapelimoru.

Po poledni dorazíme do naší lodge na úpatí hory Moroto a do stejnojmenného města. Vydáme se na krátkou procházku v její spodní části. Hora Moroto je součástí pásu sopečného masivu, kam patří i Mt. Elgon, Kadam, Napak a Morungole. Vrchol Moroto sahá do výšky 3 083 metrů nad mořem a z jeho úbočí stéká vícero potůčků a říček. Tyto zdroje vody využívají místní k zavlažování políček. Celý masiv je chráněným ekosystémem, žije tu více než 220 druhů ptáků, najdete tu i opice a divoké kočky. Nocujeme ve stínu této bývalé sopky.

10. den: na úpatí sopky Elgon

MOROTO – SIPI FALLS

Probouzíme se pod sopkou Moroto a vydáváme se na cestu. Procházíme oblastí jižní Karamoja, které dominují otevřené planiny a úchvatný Mt. Oadam. Vstoupíme do malé rezervace Pian Upe. Zde navštívím jeskyni Napeped s prehistorickými malbami. Během průjezdu rezervací budeme hledat i vzácné antilopy koňské a losí, pštrosy a ostatní zvířecí obyvatele.

Po poledni dorazíme k vodopádům Sipi. Jsme na úpatí Mt. Elgon. Na druhé straně hory je Keňa, ale tato hora je populární z obou stran – právě díky své unikátní flóře a životnímu prostředí. Mt. Elgon se skládá z pěti hlavních vrcholů: Wagagai (4 321 m), Sudek (4 302 m), Koitobos (4 222 m), Mubiyi (4 211 m) a Masaba (4 161m) a jeho kaldera patří mezi největší a nejméně porušené na celém světě. Vytéká odsud teplý pramen, který se po své cestě jako řeka Suam vlévá do jezera Turkana. Velká část území je v obou zemích chráněná jako Národní park Elgon s celkovou rozlohou 1 279 km2.

My si tu dosyta užijeme pohodový den krátkými procházkami po okolí. Nedaleko se nachází soustava třech hlavních vodopádů Sipi. Projdeme se kolem nich a jejich jezírek. Množství chodníků a pěšinek tu umožní každému najít si tu svou a vychutnat si výhledy na samotné vodopády i do okolní krajiny. Pohled na otevřenou pláň Karamoja, jezero Kyoga a úpatí samotné Mt. Elgon všechny okouzlí.

S místními průvodci se blíže podíváme na život uprostřed horské scenérie a kávových plantáží. Právě tady se už od 50. let 20. století pěstuje Bugisu Arabica. Ochutnejte tuto kávu s čokoládovou příchutí, nakupte si ji domů pro rodinu a přátele. Podpoříte tak rozvoj místní komunity.

Po příjemném dni si odpočineme a připravíme se na zítřejší přesun k pramenu Nilu.

11. den: pramen Nilu a Kampala

SIPI FALLS – JINJA – KAMPALA

Ranní odjezd do Kampaly, hlavního města Ugandy. Projíždíme oblastí Teso, kde žijí lidé příbuzní kmeni Karamojong, a kde se pěstuje mnoho ovoce. Přes polnohospodářskou oblast Busoga dorazíme ke břehům největšího afrického jezera. Cestou se zastavíme na místě, kde se zachovaly skalní malby po lidech žijících v této oblasti v dávné minulosti.

Ve městě Jinja si uděláme krátkou přestávkou a podíváme se, kde z Viktoriina jezera vytéká Bílý, nebo Viktoriin Nil. Právě toto místo je považováno za jeden z možných pramenů Nilu. Povíme si proč. Sedneme na loďku a poplujeme po Nilu. Právě na tomto místě začíná jeho putování do Středozemního moře, které odsud měří 6 650 kilometrů.

Po poledni už vjíždíme do hustě obydlené oblasti a je vidět, že Kampala se nezadržitelně blíží. Předměstí této metropole jsou pro Afriku typické: žije se na ulici a to množství lidí je jednoduše ohromující. Celá aglomerace Kampaly má odhadem sedm milionů obyvatel. Vnoříme se do tohoto ruchu velkoměsta a ubytujeme se na závěrečnou noc.

12. den: Kampala – hlavní město Bugandského království

KAMPALA

Dnešní den věnujeme prohlídce města. Kampala má každému co nabídnout. Najdeme tu historii z období před prvními evropskými průzkumníky, koloniální i moderní kulturu.

Na vršcích centrální Kampaly, kterých je sedm podobně jako v Římě, se nachází historicky důležitá místa. Na jednom z nich i hrobky králů Bugandského království. Toto místo je zapsané na seznamu UNESCO. Pokud bude otevřené, určitě jej navštívíme. V roce 2010 postihl památku rozsáhlý požár a oheň zničil jednu z největších struktur z přírodního materiálu: královský palác byl celý ze dřeva a byl pokrytý trávou.

V centru města se nachází několik zajímavých míst. Jedním z nich je i dopravní uzel, autobusová stanice, která je fascinujícím „organismem“ žijícím si vlastním životem. Ruch je tu dechberoucí a my vždy rádi zařadíme návštěvu stanice minibusů do naší prohlídky. Nedaleko se nachází i historická železniční stanice, která byla součástí trati z Mombasy k Viktoriinu jezeru. V dnešní době mezinárodní osobní vlaky do Keni nejezdí, stanice je však funkční. U stanice leží několik budov politické struktury země včetně parlamentu, ale najdete tu i Národní divadlo.

Na malém kopečku přes údolí centra města se nachází Národní mešita. Vybudována a otevřena byla v roce 2006, byla darem místní muslimské komunitě od Muamara Gaddáfího, který výstavbu mešity financoval. My se podíváme dovnitř, ale i na město z vyhlídky na jejím minaretu. Tady se vám otevře pohled na celou metropoli. Město je multikulturní a kulturní život je zde velmi bohatý. Je jen na nás, co z něj dokážeme vytěžit. Závěrečný den si ve městě určitě užijeme.

Po prohlídce města se přesuneme na letiště v Entebbe a rozloučíme se s Ugandou, perlou Afriky.

13. den: Vítejte doma!

DOMOV

Přílet.

 

Uganda: perla Afriky
<
>

Burundi, Rwanda, Uganda - jsem jedním slovem nadšená!

V sobotu jsem se vrátila z třítýdenní cesty po Východní Africe (Burundi, Rwanda, Uganda, Keňa a Tanzánie) a jsem jedním slovem nadšená! Proč? Jsou to nádherné země, které si nezaslouží časté předsudky a převažující negativní mediální obraz prezentovaný Západem. Mně se celá Východní Afrika líbila, ale musím přiznat, že jsem se nečekaně a hluboce zamilovala do Rwandy. Tam se určitě vrátím. Co je na Rwandě tak výjimečné? Pro mne vše. Krása země, deštného pralesa, vulkány, čajové plantáže, všude obdělávaná půda, čistota…věděli jste, že jsou zde zakázané igelitky a každou sobotu celá země uklízí? Je to vidět :) Vysmátí a přívětiví lidé, kteří stále na něčem pracují, a kteří mi dali naději, že se z té nedávné hrůzy dokázali vzpamatovat a pohnout se dopředu, což nesmírně obdivuji; no a v neposlední řadě úžasné setkání s horskými gorilami- jeden z nejúžasnějších zážitků v mém životě. Velmi se mi líbily i ugandské zelené savany, samozřejmě i Masai Mara rezervace v Keni (netušila jsem, že ty savany jsou až tak obrovské) a velmi se mi líbil i Lake Nakuru National Park (kompaktnější a zelenější savana, plus lesy, vodopády, jezero Nakuru a navíc zvěř, kterou jsme neviděli v Masai Mare-nosorožci, pelikáni, plameňáci). Dále jsme měli štěstí vidět v přímém přenosu slony, pštrosy, buvoly, mrchožrouty, zebry, pakoně, všelijaké antilopy, hrochy. No a sladký Zanzibar-skvělý odpočinek na závěr. Organizačně a zážitkově opět výborně zvládnutý zajezd. A k tomu všemu výborní průvodci Robert a Martin.
Michaela Baláková

Čti více

Burundi, Rwanda, Uganda a Kongo - výlet převýšil moje očekávání

Návštěva tohoto města Goma v Kongu ve mně nechala hluboký zážitek o tom, jak může vypadat město v tomto století = prach, špína, hustá atmosféra z předvolebního meetingu kandidujícího prezidenta, respekt před lidmi, kteří se na vás nechápavě dívají, co tady děláte, co v jejich krajině chcete, proč jste právě tady… vždyť sem nepatříte… Tady zažijete adrenalin, jiný pohled na život, na svět. Tento výlet převýšil moje očekávání z Gomy. Milan

Čti více

Burundi, Rwanda, Uganda

Po ranní očistě vyrážíme do džungle. Za posledními domečky vstupujeme do nádherné a bujné vegetace. Nevíme, jak dlouho budeme šlapat, ale nikomu to nevadí a užíváme si absolutní divočiny. Po jeden a půl hodině chůze přicházíme na místo, kde odkládáme všechny věci. Posledních 200 metrů pak kráčíme na lehko. Zastavíme se na malé mýtince, kam se pomalu blíží rodinka, na kterou jsme se přišli do Rwandy podívat. Horské gorily neuvidíte nikde jinde, jen v pohoří Virunga, ve trojuhelníku mezi Ugandou, Demokratickým Kongem a Rwandou. Žije jich posledních 600 kusů. Trávíme přesně jednu hodinu s těmito něžnými obry. My se nemůžeme přiblížit na méně než 7 metrů, ale když se přiblíží gorila k nám, musíme si ten moment vychutnat. Mláďata si hrají s našimi tkaničkami od bot a stříbrohřbetý samec nás sleduje ze stínu lobélie. Celá skupina se chová, jako bychom tady ani nebyli. Hodina ubíhá neuvěřitelně rychle. Necháváme rodinu Amahoro (v místním jazyku Amahoro znamená pokoj, vyrovnanost) na jejich oblíbenémýtině a scházíme kopcem dolů. Nikdo nemluví a v tichosti se všichni snažíme zpracovat tohle jedinečné setkání a dokonalý zážitek.

Čti více

Gorila gorila gorila

Tak jsme tady. V srdci černé AFRIKY, tam, kam se opravdu nejezdí... Po třech dnech celodenního přejezdu naším džípem jsme přejeli z Doualy až na hranici země, před kterou všichni varují… a vstoupili jsme dovnitř. S celníky v pasujících uniformách jsme si dali Castel a pokračovali jsme dále na jih. Pramicí, kterou naleznete už pouze tady, jsme přejeli dvě obrovské řeky, v Nole koupili diamanty, v HakhaHamblo opici, 4x zapadli, 3x měnili kolo, nebo toho bylo víc? Asfalt jsem už neviděl 4 dny, ani stopa. Dnes byl jeden z těch dnů!!!! Viděli jsme gorily. Makumba s hnědými vlasy a šedou srstí je hlavou 11 členné rodiny. Tady v Dzanga Sangha mají navíc 3000 goril nížinných. No pouze tyto jsou habituované na přítomnost lidí. Žádní ale žádní turisté. Vždyť přechodem, kterým jsme přišli, přešlo za cely rok 12 turistů a to většina byli Lékaři bez hranic a pracovníci WWF. Toto konkuruje Khordofanu. Všichni jsme v pořádku, bez jakýchkoliv problémů a srdečně zdravíme domů. Mobilní signál nefunguje a tak nás omluvte. Jako první chceme přejít džunglí do Konga. Prý se to nedá. Naše Slovensko / Česko / Francouzská expedice se však chce dostat do džungle ještě hlouběji, tam kde už ani WWF nechodí, ...a to je na straně Konga. Gorily jsme si vychutnali a byly úžasné, byli jsme od nich na 2 metry. Na večer se jdeme podívat na Američana, který zde s Pygmeji žije 20 let. Je to bílý pigmej a zřejmě ještě bláznivější než my. Všechny cestovatele zdravím ještě jednou. Je to bomba pro cestovatelské fajnšmekry.

Čti více

Rwanda - visuté mosty v korunách stromů

Po krátkém oddechu v Bujumbuře u jezera Tanganyika, které je druhým největším jezerem na světě co se týče objemu a hloubky vody, vyrážíme do Rwandy. Přicházíme na hranici a pomalým africkým tempem získáváme razítko do pasu, abychom mohli opustit Burundi. Na rwandské hranici nás čeká ještě důkladná kontrola zavazadel - hledají se igelitky, se kterými do Rwandy vstoupit nemůžeme. Už deset let totiž platí přísný zákaz používání plastových tašek v zemi, což je výborný nápad a postupně se rozšiřuje i do okolních krajin. Procházíme nádhernou hornatou krajinou, opět míjíme políčka s kávovníky a čajovníky  Po několika desítkách kilometrů vcházíme do národního parku a malá políčka vystřídá neprůchodná džungle. Hned při vstupu nás přivítá malá antilopa a vedle cesty se promenádují rodiny horských opic s bílými vousy. Vůbec nejsou plaché a při focení doslova pózují. Na druhý den ráno vyrážíme kolem políček, kde se právě ve velkém sbírají čajové lístky. Strmými stezkami přecházíme spolu s místním průvodcem a dozvídáme se zajímavé informace o zvířatech a rostlinách, které se na chráněném území nacházejí. Je možné spatřit až 13 druhů primátů, spolu až 85 druhů savců, stovky druhů ptáků a množství jiných zvířat, stromů, lián, keřů či květin včetně orchidejí. Cílem naší túry jsou však tři visuté mosty v korunách stromů. První má 45, druhý 90 a třetí 20 metrů délku a v nejvyšším bodě jsme přibližně 75 metrů nad zemí. Neskutečné dobrodružství a výhledy na džungli. Cestou zpět ještě potkáváme skupinu modrých opic a pomalu se vracíme zpět do hotelu na oběd. Odpoledne nás čeká stopování guarez, zajímavých opic černé barvy s dlouhatánskými bílými licousy. Mezi guarezy se sem tam zamíchá i kočkodan mana, snadno rozeznatelný podle bílého nosu .Po cestě zpět se zastavíme ve vesničce pod hotelem a vykouzlíme široké úsměvy na tvářích místních obyvatel. Největší zájem o nás mají děti. Perfektní nálada a nespoutaná radost panují na obou stranách. Nadšení a plní ulovených zážitků se vracíme do lodge a začínáme se těšit na další krásné chvíle strávené v této neuvěřitelné zemi v srdci Afriky.

Čti více

Rwanda - nejkrásnější vyhlídkové projížďky

Bujumbura - hlavní město Burundi na břehu jezera Tanganyika. Jedna z nejchudších zemí světa, kde jsme se ocitli v oáze hotelu na pískové pláži. Při jízdě podél jezera se nám ukázala rodinka hrochů,   kráčející podél cesty. Přejezd do Rwandy a jejího Národního parku Nyungwe byl úchvatný. Vesničky, obyčejný život. Neuvěřili byste, kolik banánů se dá naložit na jedno kolo a jakou rychlostí se na naloženém kole dá jet dolů z kopce. Nyungwe Forest je národní park, který chrání největší neporušený kus pralesa v centrální Africe. My jsme se byli projít v korunách stromů, cca 70m nad zemí a pak hledat opice jménem guerézy angolské. Krásná, černobílá opice se zajímavým životem. Další den jsme se vydali na nejkrásnější vyhlídkové projížďky na světě. Zapomeňte na Great Ocean Road v Melbourne, zapomeňte na Chapman 's Peak Drive v Kapském Městě. Zde je nádherná jízda kolem jezera Kivu, fjordy, hory, červená hlína, čistá krajina a usměvavé černošky. Dokonalá krajina, kterou museli bohové dlouho modelovat. Čajové a kávové plantáže, banánovníky, cesty a vesničky na hřebeni 2.500m vysokých hor. Neuvěřitelné. K tomu i zážitky typu nehoda a zničený blatník, kterou řešila rwandská armáda. Pozorovat je při "ostré akci" bylo zajímavé. Dnes jsme se motali (doslova) po Gisenyi. Příhraničním městečku na hranici s D.R.Kongo. Prošli jsme se tržnicí, kde jsme vzbudily zájem místních. Lidé jsou zde nezkaženi a rádi se fotí. Na pivu nás zastihl déšť, který nás donutil ochutnat v místním nočním klubu lokální kuchyni. Malá i velká hranice s Kongem byla celkem rušná. Tady jsme to zakončili, vrátili se do našeho hotelu na pláži a nyní čekáme na večeři při vínku. Zítra nás čeká jeden z vrcholů programu, gorily…

Čti více

Neuvěřitelné zážitky v Rwandě

Završení cesty po centrální Africe se podařilo. Včera jsme se plahočily pralesem pohoří Virunga, kde studovala horské gorily  Diane Fossey, známá i z filmu Gorily v mlze, kde ji ztvárnila Sigourney Weaver. I my jsme šplhali na horu Visoke, kde měla Diane svou chaloupku. My jsme šlapali za gorilími rodinami Ugenda a Agasha. Agasha je původně nazývána skupina 13 goril, nyní má však 25 členů.. Ugenda znamená "cestovatel" a tato rodina je těžko sledovatelná, protože mění stále území. Je v ní 12 členů se dvěma stříbrohřbetými samci. Strávit s těmito zvířaty hodinu, je neuvěřitelný zážitek. Když 2,5m vedle Vás leží samec a celou hodinu se na něj z takové vzdálenosti koukáte, zůstane to ve Vás. Mláďata jsou hravá a pobíhají kolem. Byli jsme také v Gomě, hlavním městě provincie Severní Kivu v Demokratické republice Kongo. Město, které je poslední rok na kraji území, kde probíhá občanská válka. Milionové město je však klidné a lidé v něm jsou i přesto, že žijí v nejchudší zemi světa usměvavý a šťastní. Přistihli jsme je například při výrobě tradičního kukuřičného piva a tvrdého alkoholu. Pár z nás se odhodlalo to i ochutnat. Pivo nic moc, plné zbytků kukuřice, ale pálenka byla přijatelná. Destilační přístroj vyroben ze dvou sudů a jednoho lavoru byl záruka kvality. Prochodili jsme město a jeho zajímavosti, pokud se to tak dá nazvat. Bylo zničeno válkou a lávou, která 40% z něj pohřbila. Město tu ale vyrostlo nanovo a žije dál. Zážitek z pošty byl úžasný. Měli dva druhy pohlednic a známky do Evropy neměli. Museli jsme je nakombinovat z lokálních s nízkou hodnotou, a to až tolik, že sotva zůstalo místo na adresu. Text jsme už řešit nemuseli, jelikož celý prostor na text byl polepen známkami ... To se může stát jen v Africe. 

Čti více

Uganda má vše, je to perla Afriky

Sedim na terase svého pokoje v Mwaya lodge, popíjím gin tonic a dole pode mnou, tam kde vytéká z Edwardova jezera přírodní kanál Kazinga se ději věci. 60 buvolů, kteří dohromady váží asi 48 000kg se rochní ve vodě, vedle nich 10 hrochů a 25 slonů. Nádherný výhled. Ráno jsme vstávali před šestou - cesty s CK SEN nejsou lehkou záležitostí, svítá a Afrika se mění každou minutku. Jsme v národním parku pojmenovaném podle matky nynější Britské královny, Queen Elisabeth National Park, a jdeme si ho vychutnat. Většina z nás už byla na mnohých safari a tak chceme vidět i tento . V Ugandě je klid, pohodička, Afrikánsky vegetík. Viděli jsme slony, stádo tak o 5 kusech , buvoli Kaferské {nejnebezpečnější zvíře}, pak stovky krásných antilop {Ugandan Kob (Kobus kob Thomasi} a nakonec pár lvů a lvice s mládětem. V džípu jsme po třech a tak máme dostatek místa a klid. Večer jsme šli do parku už po zavíračce {vybourali jsme se – taková krásná Africká příhodička s happeningem), pustili nás a tak jdeme, ale k večeru už prakticky nic nevidíme a to se člověk těšil, měl jsem hlavu vytaženou nahoru z otevřené střechy a byla mi zima, ale vydržel jsem a taky jsem polykal mušky, kterých je večer 1000násobek než přes den a najednou "srnka", něco takového to bylo, zdálo se mi a..no do háje a je to. Naše první zvíře při večerním příchodu do lodge byl leopard. Nádherný kus, samotář a my jsme měli dost času si ho vychutnat. To bylo opravdu fajn, neboť leopard je vždy dobrý úlovek na safari. Já jsem na něj čekal dlouho . Nyní oběd a následně plavba z nejmenšího jezera z "velkých jezer Africké propadliny" z Edvardova hlubokého jezera až do mělkého Georgeova jezera. Jde o jednu z nejkrásnějších {možná nejkrásnější} afrických plaveb, které může konkurovat pouze plavba po řece Chobe v Botswaně. Těšíme se.

Čti více

Uganda – Kampala

Kampala – hlavní město Ugandy s 1,2 mil obyvatel. V minulosti se tu chovaly antilopy a impaly. Za zmínku a návštěvu určitě stojí hrobky bugandských králů, které byly v roce 2001 zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. Dále také budova bugandského parlamentu, Budandský soudní dvůr a také korunovační palác Buddo. Město Kampala má bohatý noční život s kasíny a hernami.

Čti více

Burundi – jezero Tanganika

Jezero Tanganika – leží na hranicích Demokratické republiky Kongo, Tanzanie, Zambie a Burundi. Rozkládá se mezi masivy hor na západní straně Velké příkopové propadliny. Je to nejhlubší jezero v Africe a druhé nejhlubší na Zemi – hned po Bajkalu v Rusku. Svou rozlohou druhé největší v Africe a obsahuje nejvíce vody ze všech afrických jezer. Délka pobřeží činí 1828 km a leží v nadmořské výšce 773 m. Teplota vody na povrchu kolísá v průměru roku mezi 24°C – 26°C. Dodnes se po jezeře plaví 1200 tunová MV Liemba, původně německá válečná loď Graf von Götzen, jejíž osudy byly inspirací pro knihu a později i film ,,Africká královna“.

Čti více

Rwanda - Nyungwe Forest National Park

Nyungwe Forest National Park – nachází se v jihozápadní části Rwandy, na hranicích s Burundi. Na západní straně parku leží jezero Kivu a Demokratická republika Kongo. Rozléhá se na ploše 1.020 km2 a je větší než známý Kibira National park. Leží v nadmořské výšce 1600 - 2950 m. Ročně v tomto deštném pralese napřší až 2000 mm deště a tvoří tak 2/3 vody ve Rwandě. Je to nejdůležitější místo pro udržení biodiverzity ve Rwandě. Národní park je domovem pro více než 1000 druhů živočichů na světě.

Čti více
Na setkání s gorilou jen tak nezapomenete

Virunga – Volcanoes National park

Národní park Volcanoes je centrem pro gorily horské, které nemají stabilní teritorium, a spolu s permanentními rodinami chrání největší počet těchto ohrožených primátů. Strategická poloha, přibližně 2 hodiny jízdy od mezinárodního letiště v Kigali, z něj dělá nejpřístupnější národní park na pozorování goril na světě. Kromě goril je Národní park Volcanoes domovem kočkodanů zlatých, různých ptáků, plazů, obojživelníků a hmyzu. Zpočátku to byla malá oblast kolem sopek Karisimbi, Mikény a Visoko, která byla založena na ochranu horských goril, které čelily hrozbě vyhynutí v důsledku pytláctví. Na začátku 60. let byl park rozdělen, když Rwanda a Demokratické Kongo (Zair) získaly nezávislost, a do konce tohoto desetiletí byl park zredukován téměř na polovinu oproti své původní velikosti. V roce 1967 americká zooložka Dian Fossey, která se zabývala výzkumem horských goril v lesích Konga, utekla z nejistoty a založila svou výzkumnou stanici na místě mezi sopkami Visoko a Karisimbi. Vedla ochranářskou kampaň goril horských a získala prostředky na boj proti pytláctví v této oblasti. V roce 2005, ve snaze posílit ochranu goril a celého národního parku, představila Rwanda slavnostní program („Kwita Iziina") jmenování gorilích mláďat, který poukázal na vynikající výsledky ochranářů, pokud jde o populaci goril v tomto pohoří. Zde se také veřejnosti ukázalo, jak populace goril roste. Národní park Volcanoes je kromě horských goril, domovem kočkodanů zlatých, hyen skvrnitých, buvolů, slonů a dalších zvířat. V parku se také nachází 178 druhů ptáků včetně nejméně 29 endemitů v pohoří Rwenzori a Virunga.

Čti více

Queen Elizabeth National Park

QENP se nachází v západní části Ugandy a pokrývá okresy Kasese, Kamwenge, Rubirizi a Rukungiri. Park je vzdálen přibližně 400 kilometrů jihozápadně od Kampaly, hlavního a největšího města Ugandy. Součástí parku je prales Maramagambo a hraničí s Kigezi přírodní rezervací, Kyambura přírodní rezervací a národním parkem Kibale a Virunga National Park v Demokratické republice Kongo. Park byl založen v roce 1952 jako národní park Kazinga. O dva roky později byl přejmenován na počest návštěvy královny Alžběty II. Národní park Queen Elizabeth. QENP zabírá přibližně 1788 km2. Park se táhne od jezera George na severovýchodě po jezero Edward na jihozápadě a zahrnuje kanál Kazinga spojující tyto dvě jezera. Na tomto kanálu se dělají plavby s pozorováním zvířat a místních lidí, živících se rybolovem. QENP je známý svou silnou populací zvířat, mezi které patří africký buvol, vodušky kob, hroch, prase bradavičnaté, krokodýl nilský, slon africký, leopard, lev a šimpanz. Šimpanzi zde žijí v jednom údolí a je možné jít za nimi na trekking. Není však jednoduché je vystopovat a úspěšnost zde je velmi nízká. Je domovem 95 druhů savců a více než 500 druhů ptáků. Oblast kolem Ishasha je známá svými lvy, kteří lezou na stromy. Pytláci zabili v roce 2015 v parku šest slonů a vyvolaly tak hněv a frustraci v ugandské komunitě na ochranu přírody. QENP je spolu s přilehlým národním parkem Virunga jedničkou v ochraně lvů. Tato oblast je považována za hlavní centrum ochrany lvů ve střední Africe, pokud se pytláctví omezí a jejich přirozená kořist se vrátí do oblasti. Park je známý i svými sopečnými kužely a hlubokými krátery, z nichž mnohé mají kráterová jezera, jako je například kráter Katwe, ze kterého se těží sůl. QENP spolu s národním parkem Murchison Falls patří k nejnavštěvovanějším v Ugandě.

Čti více

Máte předběžný zájem o tento zájezd? Budeme Vás kontaktovat, rádi zodpovíme všechny Vaše dotazy a zašleme kalkulaci zájezdu na Váš email.







Povinné pole

Formulář byl odeslán, děkujeme.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací