Gejzír se připravuje k výbuchu a voda se pomalu zvedá.

Zlatý okruh Islandem: Průvodce ostrovem ohně a ledu

Island, ostrov ohně a ledu je bezpochyby jedním z nejkrásnějších a nejbezpečnějších míst na světě, kam může milovník přírody zavítat. Chcete vidět jeho krásu v kostce za jeden den? Vydejte se s námi na Zlatý okruh neboli Gullni hringurinn! Přestože je na islandské poměry turistický, určitě byste jej neměli vynechat. Nechcete snad vidět místo, kde před zhruba 1100 lety poprvé „úřadoval“ islandský Alþingi, pravděpodobně nejstarší parlament světa? Nebo byste snad chtěli přijít o smočení svého obličeje v kapkách světoznámého gejzíru Strokkur? Pro ty, co preferují „hidden gems“ pak Golden Circle nabízí například potápění v trhlině Davíðsgjá či procházku na místo, kde probíhaly v minulosti popravy „čarodějnic“.

Autor: Zuzana Hábeková

24.02.2023

Čti více

Mapa islandského Zlatého okruhu.

Pokud se podíváme na trasu, kterou během tohoto dne absolvujeme, okamžitě je jasné, že "okruh" je v tomto případě tak trochu metaforou. Pojmenování Golden Circle (nesprávně Zlatý trojúhelník – na tento název jsou někteří Islanďané v souvislosti se Zlatým opiovým trojúhelníkem Thajsko, Laos a Barma hákliví), je tak trochu marketingovým tahem. Třpytivý název funguje, protože právě tuto trasu absolvuje nejvíce turistů přijíždějících na Island. Místa a příběhy, které okruh nabízí, bezpochyby stojí za návštěvu.

Okruh délky přibližně 300 kilometrů začíná i končí v hlavním městě Reykjavík. Zahrnuje národní park Thingvellir (Þingvellir) s prvním parlamentem Alþingi, Zlatý vodopád známý také pod názvem Gullfoss a geotermální oblast s vybuchujícími gejzíry a bublajícími jezírky Haukadular.

Na naši prohlídku vyrážíme soukromým autobusem se zkušeným řidičem Börkurem, který má najeto přes jeden a půl milionu kilometrů. Jelikož se vždy snažíme být o krok napřed, vyrážíme v jiném čase, než mají ve zvyku autobusy místních cestovních agentur z Reykjavíku, abychom se vyhnuli nejvyšší koncentraci lidí.

Vodopád Gullfoss.

Island - kolébka demokracie na hraně kontinentů

Při pěkném počasí se nám na cestě z Reykjavíku ukáže i jeho stolová hora Esja s výškou 914 metrů. Míříme na východ do Národního parku Thingvellir, známému především díky kontinentální trhlině Almannagia, kde se od sebe Evropa a Amerika neúprosně vzdalují, jakož i místo vzniku nejstaršího fungujícího parlamentu na světě. Pojďme ale pěkně po pořádku. Tato oblast leží jen necelých 40 kilometrů od Reykjavíku, a tak jsme po hodince cesty v parku.

Tři budovy s kostelíkem, zasazené do krásné přírody národního parku.

Už z vyhlídky při horním parkovišti se Vám část parku otevře jako na dlani. Je to krásný pohled – panenská krajina, jiná, než na jakou je člověk zvyklý ve zbytku Evropy – lávové kameny prorůstá neonově zelený mech a střapatá tráva. Malebný "pohlednicový" výhled doplňují tři domky, kde sídlí správa parku a maličký kostel.

Terén brázdí říčka Öxará, ústící do jezera Thingvallavatn, největšího jezera Islandu o rozloze 84 km². (Pro srovnání – Liptovská Mara - 27 km², Lipno na Vltavě má 48,7 km²). Přes potůčky a jezírka, které svým tokem vytváří, se můžete nerušeně procházet po štěrkových i dřevěných můstcích. Na severním břehu jezera najdeme bílý luteránský kostel Þingvallakirkja, který byl postaven v roce 1859. Dle islandských ság však v těchto místech stál svatostánek již v roce 1017. Hned kousek od kostela pak najdeme letní rezidenci islandského předsedy vlády Þingvallabær. Budova, která byla navržena architektem Gudjónem Samúelssonem a postavena na oslavu milénia Alþingi v roce 1930, měla zpočátku tři štíty a travnatou střechu. Byla z velké části využívána jako obydlí správce národního parku a také jako obydlí místního faráře. V roce 1974 byly přidány dva štíty na jižním konci a dům se stal oficiálně letním sídlem islandských premiérů. Nyní vypadá rezidence jako pět domů „nalepených“ k sobě, je vystavěna klasicky v islandském minimalistickém stylu, alespoň tedy zvenku, žádné okázalosti na jeho exteriéru rozhodně nečekejte.

Dřevěná lávka pro chodce jako symbol spojení dvou kontinentů.

Jsme tedy na místě tektonického zlomu, kde se od sebe odděluje euroasijská a americká kontinentální deska. Kam se máte postavit a dívat, abyste viděli, jak se trhlina rozšiřuje? Kde je to neuvěřitelně znějící místo, kde se zem dělí ve dvoje a kde nahlédnete do žhavého jádra naší planety? V první řadě je třeba si uvědomit, že desky se pohybují rychlostí přibližně 2 centimetry za rok, a tak je tento pohyb nemožné vysledovat pouhým okem. Litosférické desky se od sebe vzdalují a celá pláň, na kterou se díváme, se rozšiřuje a údolí propadá. To je ta kontinentální "trhlina". Kdybyste nevěděli, že právě zde je ten významný zlom mezi dvěma tektonickými deskami, přišlo by vám to asi jako „běžná“ islandská krajina. Nicméně věřte, že pro geology z celého světa je tohle zkrátka ráj!

Pokud byste se však chtěli symbolicky projít mezi Severní Amerikou a Evropou (zde si jen málokdo nevzpomene na Svěrákovo a Smoljakovo památné: „Jdu na sever a jdu na jih...“), můžete tak učinit na "Mostě mezi kontinenty"(Midlina) v Sandvíku na poloostrově Reykjanes. Tato 15 m dlouhá lávka pro chodce byla postavena jako symbol spojení dvou kontinentů. V informačním centru si pak můžete vyzvednout certifikát o jejím překročení. Thingvellir je však i bez mostu o mnoho zajímavější.

Thingvellir

Náš tip navíc:

Silfra

Pokud při cestování po světě vyhledáváte adrenalin a milujete potápění, za zmínku stojí Silfra. Jak jsme již zmínili, Island vznikl přímo na hranici dvou litosférických desek. Část hranice mezi nimi tvoří propadlina s názvem Silfra („Stříbřitý“). V roce 1789 došlo Thingvelliru k velkému zemětřesení a rozevřely se mnohé trhliny. Ale pouze Silfra se naplnila ledovcovou vodou, a proto díky odlesku na hladině dostala také jméno poukazující na stříbro.

Jelikož voda v ní pochází z ledovce Langjökull, je průzračně čistá a viditelnost v ní vynikající. Proto je pro potápěče doslova rájem. Teplota vody je zde stabilní, 2°C, v zimě nezamrzá. Takže vybaveni kvalitním neoprenem se můžete s chutí ponořit do světa, který vypráví dějiny pomocí své geologické struktury.

Jeskynní systémy v Silfra mohou být hluboké až 60 m. Ponory v Silfře však probíhají v hloubce 7 až 12 m, maximální povolená hloubka ponoru je 18 m.

Davíðsgjá

Dalším skvělým místem pro potápěče je Davíðsgjá. Najdeme ji kousek od své „sestry“ Silfry, která je pravděpodobně, obzvláště mezi turisty, známější. Tato puklina nacházející se v jezeře Thingvallavatn je velice oblíbená mezi místními potápěči. V Davíðsgjá můžete jít rovnou do vody a po pěkném koupání v mělké vodě, která je obvykle teplejší než Silfra, vstoupíte do dlouhé, hluboké a úzké trhliny. Maximální hloubka ponoru v této puklině je 21 m. Davíðsgjá se může pyšnit naprosto dokonalou viditelností, i když se v důsledku počasí může lehce měnit.

Nedivte se, když se vás při ponoru něco dotkne, zdejší pstruzi se rádi k „výpravě“ přidávají.

Alþingi

Kromě své přírodní krásy je Thingvellir známý také jako kolébka světové demokracie. Tady? Na místě, kde nestojí žádná pořádná budova nebo alespoň nějaký přírodní amfiteátr? Amen, je to tak. Přesně na tomto místě si obyvatelé ostrova roku 930 zřídili takzvaný Alþingi. Jeho existence je milníkem nejen v dějinách Islandu, ale i v širším měřítku.

Luxusní hotel uprostřed islandské přírody.

Osídlení Islandu Norskem začalo příchodem Ingólfura Arnarsona v roce 874. Noví obyvatelé se takříkajíc odstřihli od nově sjednoceného Norska pod vedením krále Haralda Krásnovlasého a po pobřeží ostrova se začaly objevovat mnohé osady a klany. Přestože měli společné místo původu, náboženský základ či jazyk, jejich vůdci a zvyky se začaly ubírat různými cestami. Násilí mezi skupinami bylo běžné, protože lidé bojovali za svou víru a za omezené zdroje, které měl nový ostrov nabídnout. Začaly se formovat jakési okresní shromáždění, ale většina moci na ostrově se stále soustřeďovala na jihozápadě v okolí Reykjavíku v rukou Ingólfurovych potomků. Osadníci ve zbytku země se proto snažili najít způsob, jak by mohli všichni na ostrově žít bez zbytečných problémů.

Klidná hladina řeky Öxará.

Muž zvaný Grímur Geitskör dostal za úkol shromáždit zástupců každého klanu a najít vhodné místo na velké shromáždění. Jak to již bohužel bývá, muž, který vlastnil pozemek byl usvědčen z neexistující vraždy a jeho majetek se stal veřejným. Tímto místem byl právě Thingvellir. I z nejvzdálenějších koutů ostrova sem cesta netrvala déle než sedmnáct dní. V roce 930 se poprvé konal velký sněm, kde se diskutovalo o zákonech a vytvořilo společenství, které se dá chápat jako první parlament – přibližně 800 let před tím, než se tato myšlenka začala realizovat v USA či Francii. V Alþingi (Velkém sněmu) se urovnávaly spory, udělovaly tresty a přijímala kolektivní rozhodnutí. Na tuto dobu šlo o velmi pokrokový způsob vlády. Řečník se vždy obrátil směrem k velké kamenné stěně, do které hlásil své myšlenky, stěna zvuk odrazila a rozšířila ozvěnu do údolí, kde seděli shromáždění.

Gejzír před výbuchem.

Na jeho základě se obyvatelé ostrova začali odvracet od staré víry a kolem roku 1000 (pod nátlakem Norska) obracet na křesťanství. Zde také o téměř tisíciletí později vyhlásili nezávislost od Dánska a zvolili svého prvního prezidenta. Právě období dánské nadvlády (1799–1844) bylo jediným, kdy Alþingi jako takový nefungoval. Od roku 1881 stojí v kamenné budově Alþingishúsið v Reykjavíku, kterou uvidíme i během prohlídky města. Díky Alþingi je dnes park zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jiné kulturní památky podobného rozměru zde nehledejte. Island je zemí, kde hrají první housle přírodní krásy.

Öxarárfoss

Pokud nespěcháte dál, projděte se i ke trochu skrytému vodopádu Öxarárfoss. Voda zde padá z čedičové stěny a vytváří opravdu pěknou scenérii, ačkoli patří vodopád k těm menším a méně známým, než jsou jeho bratři na jižním pobřeží. Měří 13 m a voda dopadá na velké tmavé balvany. Vodopádem se zde můžete kochat celoročně, nicméně v zimě zamrzá, což mu samozřejmě na kráse nijak neubírá.

Öxarárfoss - vodopád padající z čedičových stěn.

V parku můžete strávit i celý den a procházet se po sopečné, mechem a trávou zarostlé zemi. Užívat si ticho, klid a zvláštní atmosféru visící ve vzduchu. Přece se někde pod vašima nohama trhá zem. My zde strávíme přibližně hodinku a půl, abychom mohli pokračovat ke gejzírům. Pokud však chcete oblast probádat lépe, na ubytování v této oblasti doporučujeme designový hotel v divoké přírodě na březích jezera Thingavallavatn – Ion. Moderní hotel, který se může pochlubit perfektní směsí luxusu a dobrodružství. Vše v něm je výrazně islandské, od vlněných přehozů na postelích přes umělecká díla po organické toaletní potřeby a ekologickou kuchyni. 10metrová venkovní vířivka, bar, moderní lokální menu a úžasná architektura v kontrastu s nezkroceným okolím – to je luxus po islandsku.

Geotermální oblast s gejzíry a vybuchující Strokkur.

Geysir - otec všech gejzírů

Slovo gejzír dnes zná snad každý. A pokud jste dosud žádný neviděli, dnes poznáte ten, po kterém dostali své pojmenování všechny ostatní. Etymologicky má toto slovo kořeny v staroseverském geysa, což znamená vyrazit, vytrysknout nebo vystříknout.

Po 60 minutách cesty dále na východ přicházíme do geotermálně aktivní oblasti přelomového riftu Haukadular. Ve vzduchu je cítit závan síry a ze země stoupá pára. Toto místo je plné vroucích a bublajících jezírek, potůčků a bahna, ale největším lákadlem je již zmíněný gejzír. Poprvé byl popsán v roce 1294 a na jeho základě dostal tento přírodní fenomén své jméno.

Geysir, který na vrcholu své kariéry vystřikoval i do výšky přes 80 metrů, je už dnes v důchodu. Vybuchuje jen jednou za několik let. Nedaleko něj však vesele řádí jeho mladší bratr Strokkur (chrlič), který se postará o fantastické divadlo. Hladina bublá, natahuje nás několik minut, nastražené fotoaparáty už čekají na svou chvíli, když najednou vytryskne dvacet metrů do vzduchu. Za výskání obecenstva voda dopadá na zem. Ti, co stáli po větru, si pobaveně otírají obličeje a objektivy, připraveni na další vodní bombu. Interval pravidelnosti je zhruba 8 minut, ale pokud budete mít štěstí, vybuchne hned několikrát po sobě.

Výbuch gejzíru.

Zachráněný Zlatý vodopád

Posíleni vydatnou polévkou pokračujeme ještě o pár kilometrů dál. Čekají nás kaskády, kde řeka Hvítá protéká dvoukilometrovým kaňonem, tvořeným čedičovými stěnami. Hvítá patří k těm nejmohutnějším řekám na ostrově. Do kaňonu padá ve dvou kaskádách, první část má spád 11 a druhá 22 metrů. Kaňon se navíc působením eroze každoročně prodlužuje o 25 centimetrů.

Nejznámější příběh, který se k vodopádu váže, vzpomíná jméno první environmentalistky na ostrově. Sigríđur Tómasdóttir, dcera místního farmáře, která byla na ostrově průvodkyní, nechala se svou sestrou vybudovat k vodopádu první cestu. Tento klenot přírody se dostal do ohrožení na přelomu 19. století ve chvíli, kdy o něj projevili zájem zahraniční investoři ve snaze vybudovat na řece vodní elektrárnu. Sigríđur toto místo milovala a tvrdě bojovala za jeho záchranu. Byla za něj připravena doslova obětovat život. Prohlásila, že pokud se vodopád rozhodnou zničit, skočí do jeho dravých peřejí. Díky advokátovi Sveinnovi Björnssonovi se ho podařilo zachránit a stal se tak majetkem všech Islanďanů. Na tomto místě najdete i Sigríđurin památník, a tak se můžete podívat na tvář této výjimečné a odvážné ženy, díky níž tu dnes vodopád stále je.

Pohled z výšky na vodopád padající do kaňonu.

Náš tip:

U vodopádu doporučujeme i za pěkného počasí nepromokavou větrovku či pláštěnku, boty, ve kterých se vám to na kluzkých kamenech nebude klouzat a hadřík na objektiv fotoaparátu či kamery. Pokud zmoknout nechcete, spodní vyhlídku na vodopád rovnou vynechejte. Stačí totiž slabší vítr a voda, padající do kaňonu se v jemných kapkách vrací a rozptyluje všude kolem.

Kerið

Kerið je sopečné kráterové jezero v oblasti Grímsnes necelých 70 km jihovýchodně od hlavního města. Jeho stáří je zhruba 3000 let a mezi turisty je místo velice populární, nejen proto, že se nachází v blízkosti tří velkých atrakcí oblíbené vyhlídkové trasy Golden Circle, ale i pro jeho jedinečné vzezření. Jezero má totiž překrásnou tyrkysovou barvu, zatímco svahy nad ním se pyšní sytě červenou, která je mj. důsledkem relativně čerstvých zdejších ložisek železa. Kolem kráteru se pak zase zelená místní vegetace. Tato kombinace dělá z jezera velice fotogenické místo!

Kerið je přibližně 55 m hluboký a 170 m široký.

Kerið

Neuvěřitelný Réttir

Pokud se na Island vydáte začátkem září, možná se vám při cestách ostrovem podaří zažít takzvaný Réttir. Jednou ze zajímavých statistik ostrova je fakt, že zde žije 2 a půl krát více ovcí než obyvatel. 800 000 bílých, černých i strakatých vlněných obláčků najdete na místech, kde byste je nečekali. Jak se dostali na vysoké skály, opuštěné planiny a ke rozbouřeným potokům? A to v mlze i nejhorším dešti? A mají vůbec pastýře? A proč se vždy zdržují v trojicích?

Islandské ovce jsou odolná zvířata se silným imunitním systémem, který se u nich vyvinul vzhledem k drsným klimatickým podmínkám ostrova. Chované jsou téměř výlučně na maso. Jehněčí je na Islandu považováno za delikátní maso, často vyhledávané pro svou jemnou chuť. Farmáři totiž ovce nepřikrmuje zrnem a nedopují hormony. Jehňátka se téměř vždy narodí v květnu. Hned, jak jsou dostatečně silné, se značkou na uchu je farmář vyšle do divočiny. Není nic výjimečného, když se jehňátka narodí hned dvě či tři, proto je nakonec téměř všude uvidíte v trojicích.

Ovce uprostřed silnice nádherné islandské přírody.

Každá ovce na Islandu má tedy svého farmáře, ačkoli to tak možná na první pohled nevypadá. Od těch našich je odlišuje, že se po islandské zemi od jara pohybují povětšinou volně. Během léta zatím farmáři dělají na polích a připravují seno na nadcházející zimu, aby jím mohli během zimy ovce krmit. A pak přichází září. Zpravidla první týden v měsíci vyrážejí farmáři a jejich mladí, statní členové rodiny, do vysočin. Na hřbetech islandských koní celý týden brázdí nehostinnou krajinu, kde projdou každý kaňon, kopec a údolí, aby shromáždili všechny ovce, které se jim podaří najít. Až je nakonec v sobotu shromáždí v kruhových ohradách a roztřídí podle označení na uchu. Tato každoroční tradice se jmenuje Réttir. Celou sobotu farmářské rodiny pomáhají při třídění a vedle cesty své ovce ženou zpět na farmu. Tam se už rozhodne o jejich osudu.

Farmář zaboří ruku do husté vlny a podle vrstvy tuku zjistí, zda ovečka skončí na talíři, nebo se ještě popase v blízkosti farmy a "zazimuje". My jsme byli opět ve správném čase na správném místě a podařilo se nám zažít neopakovatelnou atmosféru Rettiru. Tisíce ovcí, desítky koní a stovky spokojených a hrdých farmářů, kteří dnes budou slavit do časných ranních hodin, protože od zítřka je opět čeká práce. O islandských koních a ovcích se toho napsalo a napovídalo mnoho. Tradují se příhody o tom, jak pomohli jiným zvířatům, a dokonce i lidem, když zachránili tonoucích nebo ztracených v mlze a tmě. Co je pravda a co legenda se asi nedozvíme, ale jedno je jisté. Obě zvířata neodmyslitelně patří k Islandu, který vás může obdařit i takovým fantastickým zážitkem.

Po návratu do Reykjavíku se můžete pustit do objevování tohoto pokorného, nejsevernějšího hlavního města na světě. Pokud chcete vědět, co vidět a nevynechat či kde se nejlépe najíst, přečtěte si blog Reykjavík – nejsevernější metropole světa.

Muž na koni a místní shánějící ovce z pastvin.

TOP 3 Zlatého okruhu:

1. Národní park Thingvellir

Kontinentální trhlina, kde se od sebe oddaluje severoamerická a euroasijská litosférická deska a místo prvního parlamentu na světě. Národní park Thingvellir je jednou ze tří památek světového dědictví UNESCO (zapsán od roku 2004) na Islandu a jednou ze tří TOP zastávek na světoznámé vyhlídkové trase Zlatý okruh, vedle geotermálního údolí Haukadalur (Geysir) a vodopádu Gullfoss. Je to také první islandský národní park, stal se jím už v roce 1930!

2. Geotermální oblast s gejzíry a vroucími jezírky

Gejzír Strokkur, vybuchující přibližně každých 8 minut. Druhou významnou zastávkou na islandském Golden Circle je geotermální oblast Geysir v údolí Haukadalur, asi 60 km východně od národního parku Thingvellir.

Dnes je hlavní gejzír – Great Geysir (Velký gejzír), přestože je celá oblast pojmenována právě po něm, aktivní jen zřídka. Poslední „výtrysk“ proběhl v roce 2016. Nutno však poznamenat, že když Geyisr tryskal, stálo to opravdu za to. Běžně jeho tryska dosahovala výšky 80 m, nicméně výjimečně prý byla zaznamenána voda až ve výšce 170 m. Patří k nejstarším gejzírům na ostrově, zmínky jsou o něm již ze 13. století.

Zatímco jeho „kolega“ Strokkur je gejzír, který se stal aktivním po zemětřesení v roce 1789. Vybuchuje přibližně každých osm minut a vystřelí do vzduchu vodní sloupec až do výšky 25 až 35 metrů.

Hidden gem: Necelých 20 km od Geysiru byste neměli minout farmu Efstidalur, která nabízí tradiční islandskou restauraci, ubytování a v neposlední řadě zmrzlinářství!

3. Vodopád Gullfoss na řece Hvítá

Mohutný kaskádovitý vodopád nabízející krásné výhledy.

Vodopád Gullfoss se nachází přibližně 115 km od metropole Reykjavíku a cesta autem k němu trvá asi 1 hodinu 45 minut. Gullfoss je jednou z „must – see“ přírodních atrakcí ostrova.

V překladu znamená Gullfoss „Zlaté vodopády“ a je pravděpodobně nejslavnějším „vodním dílem“ na ostrově a také patří k těm nejmohutnějším (na jaře v období masivního tání mívá nejvyšší průtok ze všech evropských vodopádů). Přízvisko „zlatý“ odpovídá faktu, že za slunečného dne mají peřeje v odlesku zlatohnědou barvu. Je to proto, že zdrojem vodopádů je ledovec Langjökull, který obsahuje spoustu sedimentů. Hnací silou vodopádu je řeka Hvítá (Bílá řeka), která klesá 32 m do úzké říční rokle přes dvě úrovně, první kaskáda měří 11 m a následná pak 21 m. Návštěvník se zde dostane do úplné blízkosti vodopádu a může tak jeho kapky přímo cítit na svém těle.

Místo bylo vyhlášeno přírodní rezervací v roce 1979 primárně proto, aby byla zajištěna ochrana vodopádu a jeho okolí a zdejší krása tak mohla být zachována i pro budoucí generace.

Vodopád nikdy zcela nezamrzá! Více informací o Zlatém vodopádu.

Islandští koně s jezdci.

TOP 5 navíc Islandského zlatého okruhu:

1. Silfra

Štěrbina Silfra, která je výsledkem pohybu litosférických desek. Potápět se zde můžete kdykoliv během roku, protože díky slabému proudu nikdy nezamrzá. Thingvellir je jednou z nejnavštěvovanějších destinací na Islandu, z velké části i díky tomu, že je domovem trhliny Silfra, jednoho z deseti nejlepších míst na světě pro potápěče a milovníky šnorchlování. Silfra je zatopená rokle, která se může pochlubit viditelností až 100 m a teplotou těsně nad bodem mrazu.

2. Rettír

Každoroční shánění islandských ovcí z luk a pastvin. Tisíce ovcí, tisíce koní a dokonalá organizace. Země ohně a ledu je rozhodně zemí zajímavých rituálů a tradic. Mnoho z těchto událostí se koná jednou ročně a jejich průběh a přípravy na ně ovlivňují životy islandských občanů a lákají turisty z celého světa. Réttir – každoroční „sběr“ ovcí na Islandu, je jednou z takových pulzujících událostí. Sběr se koná v září po celé zemi. Všichni farmáři se vydávají na cestu do hor, aby vyhledali své ovce. Réttir je považována za jednu z nejvýznamnějších událostí na islandském venkově.

A ano, nemýlíte se, ovcí žije na Islandu více než obyvatel!

3. Vodopád Faxi

Menší ale krásný vodopád, při kterém se můžete zastavit cestou zpět do Reykjavíku. Pojmenování Faxi znamená koňská hříva, kterou jeho padající proudy vody připomínají. Pravděpodobně zde budete jediní turisté.

Věříme, že při návštěvě ostrova Island Zlatý okruh nevynecháte. Obrali byste se totiž o možnost zažít krásná místa a zajímavou historii, která položila základy demokracie pro celý svět.

4. Rajčata

Pokud byste rajčatovou farmu čekali všude jinde, jen ne na Islandu, máte asi pravdu. Nicméně o to více vás překvapí rodinná firma Friðheimar, která nabízí vše, co si jen v souvislosti s rajčaty dovedete představit. Nejenže se zde ocitnete ve velice příjemném a útulném prostředí, ale zdejší tomatová polévka je k neuvěření. Jídelna se nachází v obřím skleníku! Tento skvělý gastronomický koncept naleznete necelých 30 km od Gullfoss. Rozhodně si jej nenechte uniknout!

5. Fontana

Pokud vyrazíte na cestu po Zlatém okruhu, rozhodně byste neměli minout přírodní lázně Fontana ve městečku Laugarvatn (80 km z Reykjavíku). Zde si užijete parní lázně, saunu finského typu, mnoho termálních bazénků a třešničkou na dortu je místní pekárna. Spa leží na břehu krásného jezera Laugarvatn, které lze z lázní samozřejmě obdivovat. Teplá voda v bazéncích (každý se liší svou hloubkou, velikostí i teplotou) není pouze příjemným pohlazením po duši, ale je bohatá na minerály, a tak přispívá i k regeneraci těla.

Laugarvatn samozřejmě profituje ze své polohy v oblasti horkých pramenů, které se zde od roku 1929 používají k vaření, koupání, geotermálnímu vytápění domů a léčivé parní koupeli.

Koně na pastvě.

Fun Facts o Zlatém okruhu

1. V Thingvellir můžete přebíhat mezi kontinenty

Thingvellir je místem, kde se setkává Severoamerická a Eurasijská tektonická deska. Unikátem je, že zdejší riftové údolí můžete vidět nad hladinou moře, což opravdu nebývá běžné.

2. Thingvellir je od roku 1930 národním parkem

Islandský parlament Alþingi byl založen v roce 930 a je jedním z nejstarších demokratických zřízení na světě. Na oslavu výročí 1000 let vzniku Islandu vyhlásila země Thingvellir národním parkem.

3. Thingvellir má temnou historii

Příběhy o národním parku nejsou všechny jen oslavující a veselé. V blízkosti vodopádu Öxaráfoss najdete bazén Drekkingarhylur. Tento nechvalně známý Drekkingarhylur („Bazén, kde byli topeni lidé“) na řece poblíž mostu v Almannagjá, byl dříve místem, kde se konaly popravy. Až do počátku 18. století byly ženy, které byly shledány vinnými ze zločinů jako je cizoložství, krvesmilstvo a vraždy nemluvňat, svázány do pytlů a utopeny.

Tím ovšem temná historie Thingvelliru nekončí. Občané, kteří byli shledáni vinnými z čarodějnictví či kacířství, byli upáleni v soutěsce Brennugjá. Zajímavostí je, že v průběhu honu na čarodějnic v 17. století zde bylo upáleno více mužů než žen, což ve srovnání s Evropou či Severní Amerikou bylo pozoruhodné. Vzpomeňme například na proces v Salemu v Massachusetts.

4. Největší jezero Islandu je Thingvallavatn

Jezero o rozloze 85 km² je oblíbené mezi rybáři pro početná hejna sivena arktického a pstruha obecného, má také působivou hloubku 114 m. Láká vás si zde zarybařit?

5. Gejzír je islandské slovo

Slovo „gejzír“ pochází z islandského slovesa „geysa“, což znamená „tryskat“. Anglické slovo pochází z Geysir, což je název prvního gejzíru, který byl známý v Evropě.

6. Geysir má původ v dávné minulosti

A to až ve 13. století, z této doby byly totiž nalezeny vůbec první písemné záznamy o Velkém Gejzíru.

7. Strokkur byl ucpaný

Jeho erupce mohou dosahovat výšky až 40 metrů, ale obvykle jsou kolem 20 metrů. Nicméně i silák jako Strokkur přestal jednoho dne „fungovat“ poté, co zemětřesení na přelomu 20. století zablokovalo jeho „potrubí“. Naštěstí byl však vyčištěn a přiveden zpět k životu v roce 1963.

8. Sigríður Tómasdóttir byla první ekoložka na Islandu

Sigríður Tómasdóttir, která velice usilovala o záchranu vodopádů Gullfoss na počátku 20. století, se dá označit za první islandskou ekoložku.

9. Gullfoss je mocný

Není divu, že na něm chtěli postavit elektrárnu. Voda v Gullfoss může protékat totiž rychlostí až 80 metrů krychlových za sekundu v zimě a až 140 metrů krychlových za sekundu v létě. Nejvíce zde bylo naměřeno neuvěřitelných 2 000 metrů krychlových za sekundu!

10. Thingvellir je skvělou potápěčskou lokalitou!

Vodopád připomínající koňskou hřívu.

Fun Facts o Zlatém okruhu

1. V Thingvellir můžete přebíhat mezi kontinenty

2. Thingvellir je od roku 1930 národním parkem

3. Thingvellir má temnou historii

4. Největší jezero Islandu je Thingvallavatn

Jezero o rozloze 85 km² je oblíbené mezi rybáři pro početná hejna sivena arktického a pstruha obecného, má také působivou hloubku 114 m. Láká vás si zde zarybařit?

5. Gejzír je islandské slovo

Slovo „gejzír“ pochází z islandského slovesa „geysa“, což znamená „tryskat“. Anglické slovo pochází z Geysir, což je název prvního gejzíru, který byl známý v Evropě.

6. Geysir má původ v dávné minulosti

A to až ve 13. století, z této doby byly totiž nalezeny vůbec první písemné záznamy o Velkém Gejzíru.

7. Strokkur byl ucpaný

8. Sigríður Tómasdóttir byla první ekoložka na Islandu

Sigríður Tómasdóttir, která velice usilovala o záchranu vodopádů Gullfoss na počátku 20. století, se dá označit za první islandskou ekoložku.

9. Gullfoss je mocný

10. Thingvellir je skvělou potápěčskou lokalitou!

Þingvellir

PODNEBÍ

Island má podnebí chladné oceánské, je výrazně ovlivněno Golfským proudem. Nejteplejší (a nejsušší) jsou zde letní měsíce, ale přesto teploty nepřesahují 15°C, zimy jsou relativně mírné, teploty se pohybují kolem 0°C. Islandské počasí by také mohlo charakterizovat slovo „proměnlivost“, dochází k rychlým a někdy nepředvídatelným změnám počasí. Často také prší a je prudký vítr. Tzn. nepromokavé bundy vždy s sebou!

PRAKTICKÉ INFORMACE

Z letiště v Keflavíku se do nedalekého Reykjavíku (zde uváděného coby výchozí bod) dostanete autem po silnici 41/Reykjanesbraut. Vzdálenost je 50 km a cesta vám nebude trvat déle než 45 minut. Tady pak většinou začíná vyhlídková trasa Zlatý okruh. Před vámi bude zhruba 300 km.

Nezapomeňte, že islandské silnice mají následující rychlostní limity: silnice s asfaltem 90 km/h, ostatní silnice 80 km/hod. Automobily s přívěsy mají limit mimo obec 70 km/h.

Sjízdnost a stav silnic se liší dle jednotlivých regionů a také ročních období. Proto mějte na paměti, že mnoho silnic je sjízdných jen v létě, a to ještě pouze autem s pohonem na všechny čtyři kola.

Pokud máte v úmyslu vydat se i do odlehlejších oblastí, které nejsou přímo u hlavního tahu, ujistěte se, že vaše auto má povolení jezdit po F - silnicích. To jsou nezpevněné štěrkové cesty, které se otevírají pouze v letních měsících a jsou přístupné pouze s vozidlem 4×4 SUV.

Velkým bonusem při cestě po Islandu je fakt, že vstup do všech zdejších národních parků je zcela zdarma!

Vzdálenosti mezi jednotlivými místy na trase Zlatého okruhu:

· Reykjavík – Thingvellir – 45 km

· Reykjavík – Kerið – 70 km

· Thingvellir – Gullfoss – 70 km

· Gullfoss – Geysir – 10 km

· Geysir – Faxi – 12 km

DOPORUČENÍ:

Hotel: Midgardur by Center Hotels v centru Reykjavíku, cena pro 2 osoby se snídaní cca 5000 Kč/noc.

Letenky: dostat se na Island lze mnoha leteckými společnostmi, letenka se dá pořídit již od 6000 Kč s Lufthansou či například s Austrian Airlines. V zimním období neexistuje mezi Prahou a Reykjavíkem (Keflavíkem) přímé spojení, proto počítejte s mezipřistáním. V letních měsících však můžete využít přímé lety s islandskými společnostmi Icelandair nebo PLAY. Časový posun oproti České republice je - 1 hodina.

Dokumenty: při cestě na Island není vyžadován ani test PCR ani doklad o očkování, vstup je pro občany České republiky možný bez víza. Island je součástí Schengenského prostoru. Svou přihlášku do EU podal v roce 2009, avšak v roce 2015 ji opět stáhl.

Reykjavík - konec okruhu.

Všechny články autora

Zuzana Hábeková

Zuzana vystudovala skandinávské jazyky a angličtinu a kromě provázení pro SEN se věnuje překládání švédských detektivek a fotografování. Miluje turistiku, či už v kambodžské džungli nebo v Tatrách, na vlastní pěst, ale i v dobré partě. Setkáte se s ní na zájezdech v Japonsku, Vietnamu, Kambodži, Thajsku, Malajsii, Singapuru, ale i v Norsku, Dánsku, Švédsku, Estonsku, Lotyšsku a na Islandu. Klienti si na Zuzaně váží její empatii, trpělivosti, profesionálního a příjemného vystupování. Cestování jí dává rozhled, komplexnější světonázor, příležitost učit se a rozvíjet, možnost zažívat genius loci - atmosféru místa na vlastní kůži. Její nejoblíbenější jídla jsou japonské saké nigiri, vietnamské bun bo nam bo s krevetami, kambodžský fish amok a thajský tom yum.

Blog - všechny články Katalog poznávacích zájezdů

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací

Zlatý okruh Islandem: Průvodce ostrovem ohně a ledu

Island - kolébka demokracie na hraně kontinentů

Náš tip navíc:

Silfra

Davíðsgjá

Alþingi

Öxarárfoss

Geysir - otec všech gejzírů

Zachráněný Zlatý vodopád

Náš tip:

Kerið

Neuvěřitelný Réttir

TOP 3 Zlatého okruhu:

1. Národní park Thingvellir

2. Geotermální oblast s gejzíry a vroucími jezírky

3. Vodopád Gullfoss na řece Hvítá

TOP 5 navíc Islandského zlatého okruhu:

1. Silfra

2. Rettír

3. Vodopád Faxi

4. Rajčata

5. Fontana

Fun Facts o Zlatém okruhu

1. V Thingvellir můžete přebíhat mezi kontinenty

2. Thingvellir je od roku 1930 národním parkem

3. Thingvellir má temnou historii

4. Největší jezero Islandu je Thingvallavatn

5. Gejzír je islandské slovo

6. Geysir má původ v dávné minulosti

7. Strokkur byl ucpaný

8. Sigríður Tómasdóttir byla první ekoložka na Islandu

9. Gullfoss je mocný

10. Thingvellir je skvělou potápěčskou lokalitou!

Fun Facts o Zlatém okruhu

1. V Thingvellir můžete přebíhat mezi kontinenty

2. Thingvellir je od roku 1930 národním parkem

3. Thingvellir má temnou historii

4. Největší jezero Islandu je Thingvallavatn

5. Gejzír je islandské slovo

6. Geysir má původ v dávné minulosti

7. Strokkur byl ucpaný

8. Sigríður Tómasdóttir byla první ekoložka na Islandu

9. Gullfoss je mocný

10. Thingvellir je skvělou potápěčskou lokalitou!

PODNEBÍ

PRAKTICKÉ INFORMACE

Vzdálenosti mezi jednotlivými místy na trase Zlatého okruhu:

DOPORUČENÍ:

Zuzana Hábeková

Mám zájem o "Speciální akci" na poznávací zájezdy do celého světa se SLEVOU AŽ 35%.