Každý kout světa nabízí v květnu jinou podobu divočiny. Někde se mezi stromy pohybují žirafy, jinde v tichu lesa odpočívá lenochod, v afrických vodách číhá krokodýl a u pobřeží Austrálie se objevují dugongové. Pokud vás láká příroda spojená se silnými zážitky, květen nabízí víc než dost důvodů vyrazit do světa za divokými zvířaty.
Autor: Martin Karniš
13.04.2026
Severovýchodní Austrálie a její pobřeží je místem, kde se táhne Velký korálový útes. Ten je sám o sobě domovem obrovského množství živočichů. Samotné pobřeží Austrálie je místem, kde lze v těchto měsících nejsnáze pozorovat dugongy. Jsou to blízcí příbuzní známějších kapustňáků z Atlantiku a hlavně z pobřeží Floridy.
Dugongové jsou o něco menší a jejich ocasní ploutev není zakulacená, ale vykrojená jako u delfínů a velryb. Spolu s kapustňáky jsou posledními žijícími zástupci řádu sirén. Jejich nejbližší příbuzní jsou sloni a damani, kteří připomínají spíše morče než příbuzného slona nebo dugonga. V období miocénu (před 23 až 5,5 mil. lety) byli rozšířenou skupinou akvatických býložravců. Díky ochlazování oceánů zůstalo jen několik druhů a v dnešní době už máme jen jeden druh dugonga a tři druhy kapustňáků.
Živí se v mělkých pobřežních vodách vodními rostlinami, proto se jim obecně říká mořské krávy. Jsou klidní a i to z nich dělalo snadnou kořist. Dnes jsou na odlehlých ostrovech loveni na maso. Setkat se v oceánu s tři metry dlouhým dugongem je však unikátní zážitek, který může být jedním z nečekaných momentů během poznávacího zájezdu do Austrálie.
Zdánlivě běžné zvíře, o kterém si myslíme, že víme hodně. Ukazuje se však, že o žirafách víme relativně málo a často vycházejí nové vědecké poznatky. Samotné členění se za posledních pár let zamotalo. Donedávna byl pouze jeden druh se 7 až 9 poddruhy. Dnes jsou v některých systematikách všechny poddruhy považovány za samostatné druhy, případně jsou rozděleny do tří druhů s celkem devíti poddruhy. Patří mezi přežvýkavé sudokopytníky a jejich nejbližší a jediný příbuzný je okapi. Dalším nejbližším příbuzným je severoamerický vidloroh, který spíše připomíná antilopu než žirafu.
Žirafy kdysi žily i na území Asie a dokonce krátkokrké druhy i na území jihovýchodní Evropy. Jejich dlouhé krky jsou pravděpodobně výsledkem evoluce při zvýhodňování samců s delším krkem při soubojích. Nejnovější výzkumy poukazují i na zajímavé rozdíly mezi samci a samicemi ve stavbě těla, jako by to byly odlišné druhy. Samci jsou vyšší a kratší a samice s kratším krkem a delším tělem, přičemž těžiště těla je posunuté jinak u každého pohlaví.
O žirafách existuje obrovské množství zajímavostí a stačí za nimi vyrazit do africké savany, abyste se o nich dověděli více. Vidět žirafy volně se pohybovat krajinou je jedním z okamžiků, na které se můžete těšit na poznávacích zájezdech za africkým safari.
Asi nejznámější a nejobávanější ze všech medvědů. Vyskytuje se v Severní Americe a obývá oblasti od Skalistých hor na západ až po Aljašku, i když se v minulosti vyskytoval i na větším území Severní Ameriky. Pokud se ocitnete v divoké přírodě USA či Kanady, je dobré vědět rozlišit grizzlyho od baribala (medvěda černého). Baribal je menší, má užší hlavu a nemá výrazný hrb na ramenou. Pokud tedy vidíte mohutného medvěda s hrbem na zádech, je to ten nebezpečnější.
Asi nejznámější obrázek spojený s grizzlym je, jak loví lososy na divokých řekách Aljašky. Kromě ryb se živí i jinou kořistí až do velikosti jelena wapiti, případně bizona. Velkou část potravy tvoří různé plody a tráva, i když je to méně než u baribala. Zajímavostí je, že medvěd bílý (lední) se vyvinul z grizzlyho, přičemž se mu přizpůsobila hlava na lov tuleňů v dýchacích otvorech v ledu a barva srsti. Stále je však možné najít křížence, což poukazuje na jejich příbuzenský vztah. Právě možnost poznat krajinu, kde grizzly stále patří k přirozeným vládcům divočiny, mění poznávací zájezdy do Severní Ameriky v mnohem silnější zážitek.
Žádné africké safari se neobejde bez hledání nejnebezpečnějšího zvířete Afriky, které má na svědomí nejvíce smrtelných úrazů. Tito prehistoričtí tvorové dosáhli takzvaného dokonalého vývoje (podobně jako žraloci) a nemají na sobě už v podstatě téměř co zlepšovat. Jsou v nezměněném stavu na Zemi už desítky milionů let. I přes své druhové jméno se v Nilu už téměř nevyskytují. Najdeme je však ve všech známých národních parcích od Keni až po Jihoafrickou republiku. Vyskytuje se v řekách i jezerech, ideálně v oblastech, kde nehrozí úplné vyschnutí. Jsou totiž úzce vázáni na vodu.
Asi nejznámější jsou záběry z migrace pakoňů v oblasti Masai Mara a Serengeti, kde číhají v řekách a čekají na tento moment. Dospělým krokodýlům stačí nakrmit se jednou za rok během migrace. Menší jedinci potřebují pravidelnější přísun potravy. Krokodýl po tisíciletí fascinuje a straší lidi a setkat se s ním můžete i na našich zájezdech do safari oblastí Keni, Tanzanie i Ugandy.
Nejpomalejší savec, který se vymyká všem konvencím. Zvíře, které žije v korunách stromů tropických lesů od jižního Mexika po jih Amazonie, má množství zajímavostí. Lenochodi se dělí na šest druhů ve dvou rodech – tříprstí a dvouprstí. Na těchto prstech se silnými drápy v podstatě celý život visí v korunách stromů. Tomu se přizpůsobila srst, která neroste od středu hřbetu k břichu, ale naopak, aby voda dobře stékala směrem k hřbetu. V srsti mají usídleno více druhů řas, které jim poskytují kamufláž před predátory (jaguár, harpyje) a jsou samotným ekosystémem pro množství druhů drobných živočichů převážně z říše hmyzu, se kterými žijí v komenzalismu, kde oba spolunažívající druhy ze soužití těží, nebo jeden sice nemá výhody, ale neškodí a není mu ubližováno.
Jejich trávení je přizpůsobeno tuhé a toxické rostlinné stravě, a tak tráví extrémně pomalu, aby se toxiny odbourávaly. I proto vylučují jednou za týden až dva. Tehdy musí slézt ze stromu, aby si ulevili u kořenů stromů. I přes jejich život v horních patrech lesa jsou výborní plavci. Lenochodi jsou skutečně unikátní tvorové, kteří si postupně získávají pozornost lidí. V tomto období je například v Panamě či Kostarice vhodnější období na pozorování, protože je zde méně srážek a pohyb v lese je jednodušší. Právě tam se s lenochody můžete setkat i na našich poznávacích zájezdech do Střední Ameriky.
Cesty za divokými zvířaty mají v květnu své zvláštní kouzlo. V různých částech světa se právě v tomto období příroda ukazuje pokaždé jinak a nabízí výjimečná setkání se zvířaty. Vydejte se na poznávací zájezd a objevte místa, z nichž si odnesete nezapomenutelné zážitky.
Vystudovaný zoolog je v CK SEN klienty právem považovaný za největšího odborníka na africké safari. Většinou provází Keňu a Tanzanii, kde si s Masaji povídá svahilsky a jeho nejoblíbenější zájezd je JAR, Namibie, Botswana, Zimbabwe, Zambie. Od roku 2009 však provází i poznávací zájezdy na Madagaskar, Aljašku, do USA a Kanady. Okouzlila ho Rwanda, Uganda i Etiopie. Když si od něj zvířata potřebují odpočinout, provází zájezd Thajsko, Malajsie, Singapur či Austrálii, kterou projel křížem krážem. Martinovy největší koníčky jsou příroda, historie a poznávání nových lidí. Říká, že cestování a provázení je nejlepší škola života. Klienti si ho na zájezdech váží kvůli empatii a trpělivosti. Jako správný ranger je jeho nejoblíbenější pochoutkou steak z impaly v Jižní Africe.
Více informací ZDE
