Hradby a brány Jeruzaléma
Při procházce centrem Jeruzaléma umíme i bez mapy určit jeho historické jádro. Kromě starobylých budov a úzkých uliček nám jeho polohu prozrazují vysoké kamenné zdi. Kdo je postavil a na co sloužily? Na první pohled působí starobyle, ale při bližším zkoumání můžete vidět "modernější" prvky, které prozrazují jejich věk. Ty současné sice nechal postavit sultán Suleiman I. Nádherný v 16.století, ale Jeruzalém jako město, které bylo dvakrát zničeno, 23krát obléháno, napadené 52krát a dobyto 44krát mělo během své dlouhé existence zdi, jejichž zbytky jsou dnes ukryty pod nánosy země. Tradičně byly tyto zdi z kamene a brány ze dřeva, přičemž jednotlivé brány mohli využívat v době míru k obchodování nebo vykonávání rozsudků. Do dnešních dnů se zachovalo 8 bran postavených ve zdech Suleimana I., ze kterých si většinu projdeme během naší prohlídky města. Kromě toho uvidíme i jednu zajímavou zazděné bránu. Důvod, proč je tomu tak, vás možná překvapí. Nešlo o strategický vojenský záměr, ale o mytologickou představu – podle Bible měl z tohoto směru přijít Mesiáš a spolu s ním i zesnulí pohřbení na protější hoře (také měl v okolí této brány vejít Ježíš do města). Aby mu v tom sultán zabránil, nechal ji v roce 1541 zazdít. Dnes je tato brána známá jako "zlatá", ale její oficiální název by měl být "Brána milosrdenství". Další brána, kterou projdeme během našeho poznávání města, je Sionská brána vedoucí do Židovské čtvrti, Davidovy hrobky a na místo Poslední večeře. Na ní jsou zajímavé zejména stopy po střelbě, relikt vojenských konfliktů po vzniku samostatného Izraele. Z Chrámové hory vycházíme pěknou Lví bránou, na jejímž průčelí jsou kamenní strážci v podobě exotických šelem. Navzdory názvu brány jsou tato zvířata tygři, heraldické symboly sultána z 13.století. Někdy ji můžete najít pod jménem "Brána sv. Štěpána "podle mučedníka, který měl být ukamenován v její blízkosti. Herodova brána evokuje dávnou historii, ale ve skutečnosti nemá nic společného s bájným králem, a dokonce má pouze přibližně 150 let. Ve skutečnosti ji mnoho místních obyvatel nazývá Brána květin, podle ozdobné rozety nad vstupem. Pokud jdete na výhodné nákupy a chutný falafel či voňavou kávu, je nejlepší projít Damašskou bránou. Ta je kvůli velkému a čilému trhu nejvíce vytížená, ale zároveň si před ní můžete posedět na schodech a obdivovat její jednoduchou, ale precizní velkolepost. Nejblíže k posvátným křesťanským místům je Nová brána, která byla dobudována mnohem později právě pro potřeby a pohodlí poutníků. Pokud byste se chtěli dostat na křižovatku tří částí města, ideální je projít přes Jaffskou bránu, která vás přivede na široké nádvoří, ze kterého se můžete rychle dostat do křesťanské, muslimské nebo arménské čtvrti. Zajímavostí je, že základy pro tuto bránu vytvořili kvůli návštěvě německého císaře Viléma II. koncem 19.století. Komu by nestačilo dívat se na brány zdola, v okolí zdí jsou určená místa se schody, po kterých můžete vyjít na samotný vrchol hradeb a kochat se jedinečnými výhledy (nejlepší "vstupy" jsou mezi Sionskou a Jaffskou bránou).