Poznávací zájezdy v Patagonii

Patagonie, zážitky na celý život

S CK SEN jsem se zúčastnil již několika zájezdů, a proto tomu letos nemohlo být jinak. Tentokrát jsem zvolil zájezd do Patagonie, která se pyšní neskutečnou přírodou. Přes velká očekávání zájezd zcela předčil mé představy. Díky perfektnímu a profesionálnímu přístupu průvodce Petera Hliničana, v kombinaci s vydařeným počasím a pohodovou partou, jsem si odvezl nejen nádherné fotografie, ale především zážitky na celý život. Budu dlouho vzpomínat na tučňáky z Isla Magdalena, trek v mačkách na ledovci Perito Moreno či na krásy Ohňové země. Tímto děkuji nejen Peterovi, ale i celému týmu CK SEN, který stojí za organizací tohoto jedinečného zájezdu, a navíc mi umožnil cestu spojit s návštěvou Velikonočního ostrova a vyhověl tak mému individuálnímu požadavku. Velikonoční ostrov byl pomyslnou třešinkou na dortu. Na úchvatný západ slunce na nejizolovanějším místě světa nejde zapomenout. Rovněž oceňuji výběr místního anglicky hovořícího partnera, který se o mě dokonale postaral. Už zase listuju katalogem a přemýšlím, kam se s vámi vydám příště. Jsem si jist, že mi
s výběrem jako vždy dobře poradíte. Díky všem a brzy opět s osvědčenou CK SEN. Jan Souček

Patagonie, Argentina, Brazílie - díky SEN, zůstaly nám krásné a nezapomenutelné vzpomínky

S naším výběrem jsme byli velmi spokojeni, po všech stránkách to naplnilo naše
očekávání od začátku až do konce naší cesty vše fungovalo tip-top. Výběr cestovky
SEN byl ovlivněn našimi dobrými dlouhodobými zkušenostmi v této CK. Po našem výběru doma jsme se vydali do CK SEN, kde nás o všem podrobně informovali. Po příletu do Buenos Aires nás na letišti čekala sympatická paní Soňa, která zařídila náš přesun na vnitrostátní letiště, odkud jsme odletěli do Patagonie - Calafate. Patagonie je určitě jedna z nejčistších oblastí na světě. Krásná příroda, dobrá klimatizace,
nádherný modře zbarvený ledovec Peritto Moreno. I místní průvodci byli milí, přesní
a vzdělaní. Absolvovali jsme nezapomenutelný výlet do národního parku v Chile - Torres del Paine. Panenská příroda, na loukách se pásly lamy. Z Patagonie jsme se vrátili do Buenos Aires, kde se o nás postarala už naše známá paní Soňa (která
všechno věděla), druhý den se k nám přidal náš očekávaný průvodce Petr Hliničan -
vzdělaný, usměvavý, velmi ochotný a milý mladý muž. Buenos Aires - kouzelné město
i s nově zrenovovanou přístavní částí. Argentinské steaky a červené víno a TANGO
nemají ve světě konkurenci. Z Buenos Aires doporučujeme přelet letadlem k
vodopádům Iguazu v paraguayské - argentinsko - brazilském pomezí, které byly
prohlášeny za jedny z novodobých divů světa - opravdu nepopsatelná nádhera. Zde
jsme se při procházce setkávali s nosály, kteří číhali na to, kdo si vybalí jídlo. A v
nestřežené chvíli bylo jejich, stalo se to i nám. Pak jsme absolvovali výlet do
Paraguaye, kde jsme si prohlédli jeden z největších architektonických skvostů ve světě - vodní elektrárnu Itaipu (po té čínské druhá největší na světě). Její areál působil na nás spíše jako park, ne jako obrovské dílo. O její okolí se stará 5 zahradníků. Opravdu skvost. Cestou z výletu jsme se v Paraguayi zastavili v pohraničním trhovém
městečku. Z Iguazu - odlet do Rio de Janeira s naším Petrem, který všechno skvěle
zajišťoval a hlavně se nám ustavičně věnoval a všechno věděl. Přílet do města bohů - Ria. Petr nám ukázal město - hlavně proslulou Copacabanu s nespoutanou veselou a sportovní atmosférou. V sobotu ráno jsme stihli první lanovku na Cukrovou homoli, zažili jsme překrásný slunný výhled na město. Z Cukrové homole jsme se přesunuli autobusem na zastávku zubačky, která nás svezla až k výtahu na Corcovado - 710 m.nad mořem se sochou Ježíše Krista - symbolem Ria. Mýtická atmosféra - už vím, proč se Rio jmenuje město Bohů. Pobyt po Jižní Americe - Argentina - Chile - Uruguay -
Paraguay - Brazílie jsme prožili radostně v dobré skupině se super průvodcem, nikdo
nás neokradl, všude jsme potkávali milé lidi, i ubytování bylo dobré, v Riu již
panovala fotbalová atmosféra. Díky Petře, díky CK SEN, zůstaly nám krásné a
nezapomenutelné vzpomínky.

Marie s manželem

Patagonie, Ohňová země - tento zájezd vřele doporučujeme

Fantazie. Takto lze jedním slovem shrnout zážitky ze zájezdu "Patagonie, Ohňová země + luxusní plavba". Můžete namítnout, že je to subjektivní názor, ale lidé, kteří mají rádi přírodu mi určitě dají za pravdu. Před pár lety jsme byli na zájezdu Patagonie, Argentina, Brazílie a Patagonie nás doslova učarovala. Je to drsná země, která navzdory rozvoji cestovního ruchu a přítomnosti většího množství turistů na exponovaných místech si v zásadě uchovala původní charakter bez výrazných vlivů civilizace. Měla jsem obavu, že když znovu navštívím místa, kde jsem už byla (např. Ledovec Perito Moreno, NP Torres del Paine), že se mi to nebude už tak líbit, nedostaví se ten pocit nadšení, když vidíte něco krásné, úchvatné. Opak byl pravdou. Jednak to byl zájezd, který byl zaměřen na Patagonii a Ohňovou zemi, strávili jsme tam daleko více času a přibyla návštěva nových, zajímavých míst a jiné aktivity. Tečku za vším dala plavba expediční lodí Stella Australis po mořských kanálech souostroví Ohňová země. Ale pojďme po pořádku. Nejsem velkým příznivcem chození po městech, ale na tomto zájezdu to bylo vyvážené. Prohlídnout si zajímavosti Santiaga, projít se po uličkách Valparaiso, vnímat atmosféru Punta Arenas a vidět město na konci světa Ushuaia, které mi bylo známé jen z stejnojmenného francouzského přírodního a seriálu - to vše jaksi k tomuto zájezdu organicky patří. Návštěva Punta Santa Ana, staré pevnosti Fort Bulnes a přesun z Punta Arenas do Rio Serrano jako kdyby byly aklimatizační cestou na pobyt v národním parku Torres del Paine. Celodenní výlet po parku, pokud se k tomu přidruží pěkné počasí a slunce umožní vidět alespoň některé z jeho nesčetných krás a také pocítit sílu a drsnost přírody (lidé s nižší hmotností by tam neměli cestovat, aby jejich neodfouklo). Pověstnou třešničkou na dortu byl trek k Mirador Base Torres del Paine. V příručkách, které jsem si prostudovala byla tato túra uváděna jako 4 až 4,5 hodinová s délkou trasy přibližně 10 kilometrů (pouze směrem nahoru), střední obtížnosti. SEN udává tento trek jako 8 hodinovou túru (tam i zpět). Mladší a trénovaní to zvládnou za podstatně kratší čas. Ale i my starší, s potřebnou dávkou sebezapření to zvládneme svým tempem, pokud je nějaká časová rezerva navíc na odpočinek a relaxaci v cíli cesty. Odměnou jsou nádherné scenérie a pocit zadostiučinění "dali jsme to". Ale pozor, pouze při dobrém počasí - pokud extrémně nefouká vítr, a neprší. Neumím si představit výstup, ale hlavně sestup za deště na prvním úseku (hlína resp. Tráva) a posledním úseku (skalnatý terén, suti). Argentinské město El Calafate od naší předchozí návštěvy zkrásnělo. Je výchozím bodem na výlety do národního parku Los Glaciares. Lákadlem č. 1 je ledovec Perito Moreno. Mnoho lidí ho považuje za jeden z nejkrásnějších ledovců na světě. Dá se na něj jen tak dívat z vybudovaných plošin, resp. chodníků a čekat, kdy se z čela odlomí kus ledu a s rachotem se zhroutí do jezera Lago Argentino (ani po hodině Vás to neomrzí) nebo se projet lodí k čelu ledovce a vychutnat si jeho majestátnost a výšku. Když jsme při něm byli před lety, závistivě jsme pozorovali černé tečky - lidí pohybujících se po ledovci. Na tomto zájezdu se to stalo realitou a po krátké plavbě k čelu ledovce jsme se na něm ocitly s mačkami na nohách. Byl to nový a nepoznaný zážitek. A po sklenici, dvou staré whisky s ledem z ledovce, vypitých přímo na ledovci na závěr procházky jsme se cítili přinejmenším jako dobyvatelé Jižního pólu. Zajímavý je také výlet lodí k ledovci Upsala. Do blízkosti ledovce není lodím přístup povolen, ale z dálky je pohled na obrovské ledovcové pole a zblízka na velké plovoucí ledové kry, které se odlomily z ledovce. Loď pokračuje k ledovci Spegazzini, který se dá podívat zblízka. Škoda jen, že to vím jen z vyprávění, protože mě těsně před plavbou vyřadila jednodenní choroba (asi důsledek dobývání ledovce Perito Moreno). Po příletu do města Ushuaia dobrodružství pokračuje. Celodenní výlet cestou-necestou po Ohňové zemi. Člověk by nevěřil, jakým terénem dokáže projít džíp. Na konci cesty čeká chatka a pořádně steaky. Následuje nalodění a plavba po kanálu Beagle, Murray, přes Nassau Bay až na konec světa, který pro nás představuje mys Horn. Pohled z mysu na vody Drakova průlivu v dálce navozuje myšlenky na prvních mořeplavců, kteří křižovali jeho vody mezi Atlantským a Tichým oceánem. Zastávka ve Wulai Bay, procházka subpolárních lesem a nádherná panoramatická vyhlídka na záliv. Po noční plavbě ohňů zemí vylodění a procházka k ledovci Aquila, který se tyčí nad ledovcovou lagunou obklopenou pralesem. Nevím, co tkvělo v hlavách Magellanových tučňáků, jejichž kolonii na ostrově Magdalena se dalo pozorovat ještě před několika dny, prostě zmizely. Jako náhrada přišla vhod kolonie lvounů na ostrově Marta. Ačkoliv neplují v nejvyšší třídě, kajuty jsou pro nás milým překvapením. Prostorné, čisté, účelně vybavené, zařízení bez známek
opotřebení. A k tomu all inclusive ... Tento zájezd vřele doporučujeme. Hanka a Jozef

Patagonie, Argentina, Brazílie - byl to úžasný zájezd, jsme nadšeni

Dobrý den,
s manželkou jsme absolvovali zájezd po Patagonii, Argentině a Brazílii. Vše proběhlo "standardně", jako vždy s CK SEN. Tedy byl to úžasný zájezd, jsme nadšeni. Vše proběhlo bez zádrhelů. Všichni místní průvodci byli milí a dobře se starali o nás. V Buenos Aires si nás převzala Erika, byla fantastická. Stále usměvavá, optimistická, ochotná nám zpestřit program dalšími aktivitami. V tom teple nejevila nikdy známky únavy. Na všechny naše dotazy nám ochotně odpovídala. Moc jí děkujeme. Ubytování bylo v pořádku, jen v Calafate bylo v pokoji chladno, ale zatopili aspoň na poslední noc, pokoj v Buenos Aires byl trochu stísněný, ale dalo se to vydržet, ubytování v Iguazú a v Rio de Janeiro už bylo luxusní. Mám jen připomínku: přivítal bych, kdyby se do ceny zájezdu zařadilo co nejvíce poplatků. Např. objednali jsme a zaplatili výlet do národního parku, ale na místě jsme platili ještě vstupné. Ne vždy se dalo platit platební kartou, či dolary, nebo eury. A má-li člověk měnit peníze, není si jist, zda je to dost, nebo zbytečně mnoho, aby se pak musel nutit do zbytečných nákupů. Teď se musíme přinutit ke zpracování fotografií a filmu. Příště nás čeká JAR, Namibie, Zimbabwe.

Zdraví MUDr. Mirko Kadlec s manželkou, Šumperk

Argentina, Brazílie, Patagonie

S naším výběrem jsme byli velmi spokojeni, po všech stránkách to naplnilo naše očekávání od začátku, až do konce naší cesty vše fungovalo tip-top. Výběr cestovky byl ovlivněn našimi dobrými dlouhodobými zkušenostmi v této CK. Po příletu do Buenos Aires nás na letišti čekala sympatická paní Soňa, která zařídila náš přesun na vnitrostátní letiště, odkud jsme odletěli do Patagonie - Calafate. Patagonie je určitě jedna z nejčistších oblastí na světě. Krásná příroda, dobrá klimatizace, nádherný ledovec Peritto Moreno. I místní průvodci byli milí, přesní a vzdělaní. Nezapomenutelný výlet jsme absolvovali do národního parku v Chile - Torres del Paine. Panenská příroda, na loukách se pásly lamy. Z Patagonie jsme se vrátili do Buenos Aires, kde se o nás postarala již naše známá paní Soňa (která vše věděla), na druhý den se k nám přidal náš očekávaný průvodce Petr Hliničan - vzdělaný, usměvavý, velmi ochotný a milý mladý muž. Buenos Aires - kouzelné město i s nově zrenovovanou přístavní částí. Argentinské steaky a červené víno a TANGO nemají ve světě konkurenci. Z Buenos Aires doporučujeme přelet letadlem k vodopádům Iguazu v paraguayské - argentinsko - brazilském pomezí, které byly prohlášeny za jedny z novodobých divů světa - opravdu nepopsatelná nádhera. Zde jsme se při procházce setkávali s nosály, kteří hlídali, kdo si vyloží jídlo a v nestřežené chvíli bylo jejich, stalo se to i nám. Pak jsme absolvovali výlet do Paraguaye, kde jsme si prohlédli jeden z největších architektonických skvostů ve světě - vodní elektrárnu Itaipu (druhá největší po čínské na světě). Její areál působil na nás spíše park, ne jako obrovské dílo. O její okolí se stará 5 zahradníků. Opravdu skvost. Z Iguazu - odlet do Ria de Janeira s naším Petrem, který vše super zajišťoval a hlavně se nám ustavičně věnoval a všechno věděl. Přílet do města bohů - Ria. Peťo nám ukázal město - pláž Ipan a proslulou Copacabanu s nespoutanou veselou a sportovní atmosférou. V sobotu ráno jsme stihli první lanovku na cukrovou homoli, zažili jsme překrásný slunný výhled na město. Z cukrových homolí jsme se přesunuli autobusem na zastávku zubačky, která nás svezla až k výtahu na Corcovado - 710 m nad mořem se sochou Ježíše Krista - symbolem Ria. Mýtická atmosféra - už vím, proč se Rio jmenuje město Bohů. Pobyt po Jižní Americe - Argentina - Chile - Uruguay - Paraguay - Brazílie jsme přežili radostně v dobré skupině se super průvodcem, nikdo nás neokradl, všude jsme potkávali milé lidi, i ubytování bylo dobré, v Riu už panovala fotbalová atmosféra. Zůstaly nám krásné a nezapomenutelné vzpomínky.

Marie Kállayová s manželem

Patagonie, Ohňová země - skvělá kompozice zájezdu

Dobrý den,
jsem Vaším klientem již více než 10 let. Nyní jsme se vrátili nadšení z posledního zájezdu Patagonie, Ohňová země. Skvělá kompozice zájezdu, pobyt v nádherné přírodě stále ještě s minimem turistů, zarámovaný na počátku zájezdu "nakouknutím" do Santiaga a Valparaísa-Viňa del Mar a na konci do Buenos Aires.Těžko vybrat ten největší zážitek- Torres del Paine? ledovec Perito Moreno? tučňáci na Isla Magdalena? nebo nejjižnější město Ushuaia? A to vše pod taktovkou Vašeho skvělého průvodce Jána Budaye. Jano má vše, co má průvodce mít - dokonalý timing a znalost prostředí, kdy přesně věděl, co bude "za další zatáčkou", hluboké komplexní znalosti dané oblasti a samozřejmá jazyková vybavenost. Díky Vám a díky Janovi. A už se těšíme na další zájezdy s Vámi- na jaře do Japonska a na podzim na Taiwan.
Lubomír Zahradníček a Eva Kučerová

Argentina - Brazílie + Patagonie - děkujeme!

Chci poděkovat Petrovi Hliničanovi za vynikající organizaci zájezdu Argentina-Brazílie + Patagonie. Peťo byl velmi ochotný, vstřícný a stále usměvavý. S lehkostí řešil všechny situace, jeho výklady o navštívených zemích byly fundované a velmi zajímavé. Byli jsme fajn skupina a k tomu průvodce jako je Peťo to je 100% úspěch. Peťo děkujeme!
JD

Off road na konci světa

Hned ráno nás před hotelem čekají tři terénní džípy. Dnes nás totiž čeká jeden z nejkrásnějších dnů, a to terénní dobrodružství přímo v srdci Ohňové země. Půjdeme cestami-nesilničními, kam by se běžně silniční auto nedostalo a dostaneme se tak na místa, kde kromě nás není opravdu nikdo. Opouštíme nejjižnější město naší planety Ushuaia a procházíme kolem nejjižněji položeného lyžařského střediska naší planety, které se jmenuje Cerro Castor (Bobří vrch). Zastavujeme na vyhlídce a fotíme si blankytné Lago Fagnano, které je největším jezerem Ohňové země. Následně se už vydáváme na naše offroadové dobrodružství. Scházíme z cesty a vydáváme se do opravdu těžce sjízdného terénu. Řidiči zapínají přídavné převodovky a my procházíme místy, o kterých jsme si mysleli že to je možné pouze pěšky. V tom začne řidič Guillermo dělat show. Za jízdy vystoupí z auta, předběhne ho, posadí se na kapotu a nechá se vést. Baby v autě křičí, smějí se a vše točí na video. Guillermo za plynulé jízdy naskakuje do auta a pokračuje jako by se nic nestalo. O pár minut nato přicházíme k Lago Escondido (Skryté Jezero) a džípy se z poloviny ztrácejí v jeho vodách. Voda šplíchá všude kolem a zasněžené vrcholky hor v pozadí dotvářejí působivou atmosféru. Po asi 2 hodinách jízdy nás řidiči vysazují na okraji lesa a my po vlastních přecházíme krásným patagonským lesem do naší chatky. Zde nás čeká překvapení. Choripan (houska s klobáskou), pravé argentinské steaky a vynikající Malbec. K tomu absolutní ticho a klid těchto magických lesů. Vůně pečeného masa přilákala dokonce i normální plachou patagonskou lišku a my si ji fotíme z pár metrů. Takto blízko jsem ji ještě ani já nikdy neviděl. Po vynikajícím obědě se vracíme do Ushuaia, kde se dozvídáme, že naše jižní délka, v níž se nacházíme koresponduje přibližně se vzdáleností Moskvy od rovníku na severní polokouli. To nás trochu šokuje. Vždyť jsme na konci světa. Nevadí. Nakoupíme poslední suvenýry a vydáváme se na letiště k letu do Buenos Aires. Nashledanou Ushuaia. Nashledanou konec světa.

Výhledy na věže Torres del Paine

Odjíždíme ještě za tmy. Když však vystupujeme na parkovišti u hotelu Las Torres slunce už začíná pomalu vykukovat zpoza hor a osvětluje věže Torres del Paine. Máme překrásné počasí, lepší jsme si ani nemohli přát. Procházíme prvními dvěma mosty a začínáme plynule stoupat do svahu pokrytém kameny. Takto stoupáme asi hodinu a půl, dokud nedojdeme na relativně plochou část kopírující kaňon s řekou. Po ní pokračujeme asi 30 minut a dostáváme se k našemu prvnímu plánovanému oddychovému bodu – Campamento Chileno. Na této horské chatě si při příjemném zvuku praskání polen v krbu dáváme čaj a kávu na posílení a fotíme poslední fotky věží Torres del Paine před tím, než je uvidíme zblízka. Po přestávce přichází jedna z nejkrásnějších částí – asi hodinka chůze do relativně strmého kopce posledním pásmem patagonské lesa. Už jen procházka tímto magickým lesem se dá označit za zážitek. Sluneční paprsky prosvítají přes koruny a osvětlují mechem porostlé stromy. Po pár desítkách minut přicházíme k poslední části. Před námi se tyčí obrovská spousta skal – moréna, kterou sem natlačil postupující ledovec desítky tisíc let dozadu. Už jen několik set metrů nás dělí od našeho cíle – výhledu na horské ledovcové jezero s věžemi Torres del Paine. Počasí nám opět vyšlo fantasticky a dech beroucí pohled oslavujeme chilským národním alkoholem – Pisco. Opravdu je to pohled pro bohy. Fotíme si tu nádhernou scenérii a čerpáme síly na 4hodinový sestup dolů. Je tu tak krásně, se nám ani nechce. Po 45 minutách se vydáváme zpět. Když se přibližně po jeden a půl hodině v kempu Chileno otočíme, věže už nevidíme. Jsou skryty v mlze husté jako mléko a pomaličku začíná poprchávat. Nakonec se opravdu vyplatilo vstávat o 2,5 hodiny dříve než ostatní. Odměnou nám byly dokonalé výhledy. Chcete-li nejkrásnější výhledy na planetě zažít i vy, přidejte se nejblíže k nám. Zkušeností máme na rozdávání.

Ledově krásné Perito Moreno

Obrovská masa křišťálově čistého ledu se třpytí na ranním slunci a fascinuje všechny kolem. Od té doby, co jsme prošli zatáčkou a spatřili ji poprvé nemůžeme od ní odtrhnout oči. Je magická a přitahuje naše pohledy. Nevíme přestat fotit, i když máme už asi všechny možné úhly. Nic takového jsme ještě neviděli. Pravděpodobně nikde jinde na světě nenajdete ledovec tak obrovský, fascinující zářivý a bezproblémově dostupný jako pravé zde nedaleko El Calafate. El Perito Moreno má na výšku téměř 70 metrů (a dalších 120 pod hladinou jezera), na šířku téměř 1,8 km a na délku několik desítek kilometrů. Takový modrý obr. Na lodi s kapacitou asi 100 osob se přibližujeme k jeho jižní stěně a cítíme se jako liliputáni a naše loď se z dálky jeví jako hračka. Stěna ledovce se nad námi hrdě tyčí jako

Chile, Patagonie - Torres del Paine

Do nejkrásnějšího parku Patagonie přijíždíme vpodvečer a žulové skály věží jsou osvětlené červeně, pod námi se vine ledovcová řeka, u které se pasou stáda koní. Hotel, ve kterém bydlíme má neuvěřitelný výhled na skalní masiv a my se kocháme dlouho do noci. Ráno vstáváme dřív a hned vyrážíme na túru. Vítají nás stáda lam Guanaco, kondoři kroužící na obloze, šedá liška, a dokonce nám proběhla před autem puma. Náš adrenalin byl větší než její strach, a když jsme vyskočili z auta, skryla se v strouze a pak se rozběhla. Naštěstí pryč od nás. Túra ke třem věžím vede nádhernou krajinou, stoupá přes pohádkový les a poslední výškové metry ledovce Morena. Za necelé 4 hodiny stojíme už u jezera, a kocháme se výhledem, který nám budou naši kamarádi závidět, když jim pošleme naše fotky. Je bezvětří a věže Torres del paine se odrážejí v zrcadle jezera pod nim. Kolmé žulové útvary vysoké přes 2800 m jsou úchvatné. Kocháme se více jak hodiny a sestupujeme. Večer pozorujeme z hotelu tu krásu hor a oslavujeme tento nádherný den sklenkou Pisco, chilským národním nápojem podobným domácí vínovici. Samozřejmě dozrálé v dubových sudech.
 

Argentina, Patagonie - Perito moreno

Přijíždíme do dalšího národního parku v Patagonii, nasedáme na loď a plní očekávání, vyrážíme. Ledovec se objevuje hned za výběžkem, běžíme na palubu a fotoaparáty začínají cvakat. Čekali jsme něco pěkného, ale tento ledovec je vskutku nádherný. Vyčnívá do výšky 70 metrů nad hladinu lago Argentina a svým koncem přehrazuje jezero, ve kterém se začíná zvedat voda. Před pár lety byl rozdíl hladin v jezeře téměř 10 metrů a pod obrovským tlakem se jeho část zbortila. Silný rachot pukajícího ledu slyšíme i my a vidíme, jak se před námi kusy ledu hroutí do vody. Vystupujeme na břeh, nasazujeme mačky a 1,5 hodiny se "touláme" po ledovci v doprovodu místního průvodce. Led je tak čistý, že vidíme do jeho nitra. Je modrý. Vzduch unikl pod obrovským tlakem a ledovec změnil barvu. Toto je zážitek na celý život. Doušek whisky s modrým ledem a čeká nás další vyhlídka. Počasí je nádherné a my vidíme na vrcholy štítů nad ledovcem, pod nimi obrovské ledovcové pole, které se plazí do údolí směrem k nám. Na konci je Perito moreno rozeklané a kusy ledu čím dál tím více padají do jezera. Je odpoledne, teplo, začíná léto a my se kocháme a nechce se nám odsud jít pryč. Do městečka Calafate se dostáváme až před západem slunce. Večeři mámě rezervovanou v nejlepší restauraci, Mi viejo. Nikdy v životě jsem nejedl lepší jehně, a to jsem gurmán J

Chile, Patagonie - tučňáci a lachtani

Nasedáme na loď v Magellanově úžině nedaleko městečka Punta Arenas. Ranní mlha začíná ustupovat a před námi se vynořuje ostrůvek Isla Magdalena s majákem na samém vrcholu. Šéf posádky nám dává instrukce, kde se můžeme pohybovat a kdy loď vyráží dál. A už se všichni s fotoaparáty v ruce řítíme vychutnat si ty malé tučňáky magellanské. Přebíhali nám přes cestu s trsem trávy v puse a vůbec si nás nevšímali. O kousek vedle stojí hlouček, tlačí se na sebe, vypadá to jako debatní kroužek, při kterém vydávají nádherné zvuky. A přímo před našima očima si to dva tučňáci rozdávají. Páří se, respektive zkouší to, sameček se snaží přitlačit na samičku zezadu, ale moc jim to nejde. Divadlo trvá asi 5 minut a pak šup do moře. Tučňáci jsou monogamní a sameček si přízeň samičky získává tím, že jí přinese kamínek. A jsou výborní plavci. Křídly ztratili schopnost létat, zato se jim zvětšily prsní svaly, a tak dosahují ve vodě rychlosti až 10 km / hodinu. Nohy používají jen jako kormidlo. Na tomto ostrově je těchto nádherných tvorů několik desítek tisíc a návštěva rozhodně stoji za to. Nasedáme na loď a jelikož máme nádherné počasí, míříme k břehům dalšího maličkého ostrůvku, kde se na jeho březích vyvalují lachtani. Ti se od tuleňů odlišují tím, že mají uši, žádné nohy od sebe a spí jen na pevnině. Bylo jich přes 100 kusů. Někteří jen tak polehávali, někteří se tlačili a asi 15 mladých si hrálo ve vodě. Na vše dohlíží obrovský samec. Nejprve vypadal jako kamen ve vodě, pak se pohnul a když se začal sápat na břeh, ostatní se mu raději uhnuli. Byli jsme od nich jen par metrů, kapitán však zavelel ústup a my se už blížíme k Punta Arenas ulovit další dobrodružství v Patagonii.
 

Tierra del Fuego – Ohňová zem

Větrem ošlehané souostroví Tierra del Fuego se rozkládá na nejjižnějším cípu Jižní Ameriky a v češtině je známé také jako Ohňová zem. Tento poetický název je zásluhou objevitele Ferdinanda Magellana (když do oblasti zavítal poprvé, viděl z lodi ohně), na jehož počest byl také pojmenován průliv oddělující pevninskou část od Ohňové země. I přesto, že můžeme nazvat tuto skupinu ostrovů součástí Patagonie, ve skutečnosti patří její východní část Argentině a ta západní pak Chile. Hlavní ostrov Isla Grande zde doplňují středně velké i menší ostrůvky, které se staly domovem především pro lachtany, tuleně nebo tučňáky. Pokud chcete vidět na vlastní oči reálný „Konec světa“, zavítejte sem! Oslní vás jedinečný a možná tak trochu drsný ráz tamější panenské krajiny, jenž vytváří zejména rozeklané vrcholky hor, mrazivé safírové vody nebo rozlehlé až téměř nekončící pastviny. A co v oblasti navštívit konkrétně? Určitě neopomeňte Národní park Tierra del Fuego, jenž je rájem s odlehlými plážemi, hustými lesy, dramatickým pobřežím či ledovcovými jezery. Vsadit ovšem můžete i na nezapomenutelnou plavbu po Beagle Channel a objevování fjordů! 

Torres del Paine

Národní park Torres del Paine v Chile je často označován za nejkrásnější národní park Jižní Ameriky. Na Seznam UNESCO byl zapsán roku 1978. Jeho nejvyšší vrchol Monte Paine Grande dosahuje výšky 3 050 m n. m. Masiv vznikl asi před 12 miliony let a je tvořen z velké části z granitu. Nejznámější jsou tzv. věže neboli „Torres“ a rohy neboli „Cuernos“. V parku se nachází množství jezer, vodopádů a řek. Část parku je pak trvale pokrytá ledem. Toto místo je známé tím, že zde lze vidět zajímavou a rozmanitou faunu i flóru.

Punta Arenas

Punta Arenas znamená doslova „písečný bod“ je největším městem na pobřeží Magalhãesova průlivu. Město bylo založeno v roce 1848. Původně toto místo sloužilo hlavně (podobně jako „sousední“ argentinská Ushuaia) jako trestanecká kolonie. Postupně se hlavním pilířem zdejší ekonomiky stal chov ovcí a neméně důležitý byl i zdejší přístav, ve kterém často zastavovaly parníky, plující Drakeovým průlivem, aby doplnily zásoby uhlí. Význam přístavu ovšem silně poklesnul po otevření Panamského průplavu v roce 1914. Dnes je Punta Arenas poměrně bohatým městem. V okolí se těží ropa a hnědé uhlí a chov ovcí je stále důležitý, stejně jako těžba dřeva a rybolov. Velký význam pak má v poslední době turistický ruch. Spolu s argentinským městem Ushuaia a novozélandským Christchurchem patří Punta Arenas mezi nejvýznamnější přístavy, ze kterých jezdí lodě s turisty do Antarktidy. Za pozornost zde stojí městský hřbitov plný zdobených hrobek tzv. vlnařských baronů a zejména zdejší salesiánské muzeum s přírodovědnými a etnografickými expozicemi.

Hornův mys a plavba

Doporučujeme společnost Australis, kde je plná penze včetně nápojů a dalšího občerstvení během plavby. Na lodi je bar. Upozorňujeme, že pokud v den vylodění se bude nepříznivé počasí, kapitán lodi může rozhodnout o tom, že se nevylodíte. Naše skupiny se zatím na legendární Hornův mys vždy dostaly, celkově byla během sezóny 2019 úspěšnost vylodění 70 %. Během plavby budete obdivovat Magalhãesův průliv, pohoří Darwin, panenskou přírodu, úžasnou faunu a flóru a jednu z největších kolonii tučňáků na jižní polokouli. Ty je nejvíce vidět od října do začátku dubna (pak migrují na sever). Na lodi je školený personál, průvodci a plavčíci, schopný podat první pomoc. Během plavby se pořádají i zajímavé přednášky o této oblasti a samozřejmě i vylodění s krátkými procházkami většinou ve dvou skupinách podle fyzické připravenosti účastníků. Spropitné po ukončení plavby je dobrovolné, pokud byste chtěli ocenit práci personálu, doporučená výška je 15 USD / osoba / den a předat jej můžete při odchodu na recepci lodě. Počasí se mění každou minutu. Můžete zažít vše, déšť, mračna i slunečné počasí. Patagonie je v tomto velmi nevyzpytatelná. Během plavby počítejte s teplotami od 5 do 15 stupňů. Teplé, resp. jarní oblečení využijete i během ostatních dní zájezdu. Lodní personál mluví španělsky a anglicky, ale může se stát, že někteří průvodci budou umět také německy, francouzsky nebo i italsky. Na lodi je suvenýrový obchůdek, kde můžete platit argentinskou nebo chilskou měnou a samozřejmě běžnými platebními kartami Mastercard, Visa, American Express či Diners. Během plavby a během vylodění je zákaz používání dronů a self tyček. Pokud byste si je vzali na zájezd, počítejte s tím, že vám je mohou při nalodění odebrat a předat až po ukončení plavby. Na lodi si odpočinete i od internetu. O to blíže budete k přírodě. Všechny kajuty na lodi mají vlastní koupelnu, trezor a okno do té nejkrásnější přírody světa. K dispozici je také drobná kosmetika, ručník a fén. Zástrčky jsou s napětím 220 / 110V. V kajutě jsou i záchranné vesty a sklenice na nápoje. Jako dárek dostanete malý batoh, který můžete nosit na výlety během vylodění. V kajutách není televize. Byl by hřích nedívat se oknem do ráje. V kajutách je zákaz kouření. Kuřáci mají na lodi vyhrazené místo.

Perito Moreno

Nejznámější a nejkrásnější ledovec národního parku Los Glaciares, který byl prohlášen za NP v roce 1938. Od roku 1981 je i součástí seznamu UNESCO. Od El Calafate je ledovec Perito Moreno vzdálen asi 80 kilometrů a přepravíte se tam v doprovodu místního průvodce. Nejzajímavější je pohled na přední stěnu ledovce, která vchází do jezera. Její šířka je 5 km a výška stěny nad hladinou vody je 60 metrů. Součástí výletu je i plavba loďkou podél jižní strany ledovce. Ledovec je proměnlivý útvar, který je neustále v pohybu, a právě ledovec Perito Moreno je známý tím, že neustále praská a jeho jednotlivé části se odlamují a padají do jezera. Určitě si všimnete, že hladina jezera Brazo Rico je pokryta těmito úlomky. Ledovec Perito Moreno vchází do vody na místě, kde se setkávají dvě jezera a oproti je poloostrov. Vždy jednou za několik let ledovec přeroste na poloostrov a obě jezera přehradí. Když je tlak vody na tuto ledovou hráz příliš silný, hráz se zhroutí. Nejlepší výhled na ledovcovou stěnu se naskýtá z vyhlídkové plošiny oproti ledovci, která se nachází v bezpečné vzdálenosti od praskajícího ledovce a je nejlepším místem k vychutnání si tohoto jedinečného přírodního úkazu. Doporučujeme výlet s mačkami po ledovci Perito Moreno. Důležité upozornění – výlet je pouze pro klienty do 65 let. Bohužel vstupní kontrola je v tomto přísná a ročníky starší než 65 let na ledovec nepustí. Kde budete na 30 km dlouhém ledovci s obrovskou plochou okolo 250 km² chodit, tak aby se to neodtrhlo spolu s námi? Uvidíte. Ledovce narůstají a ustupují. Perito Moreno se sice pohybuje neuvěřitelnou rychlostí bezmála kilometr za rok, ale to neznamená, že roste. No ani neustupuje, jako velká většina světových ledovců, a je stále stejný. Doporučujeme si tehdy obout turistické boty (stačí i nízké po kotníky). Dlouhé kalhoty, není důvod mít zbytečně teplé. Několik vrstev nahoru a poslední nepromokavou. Na hlavu doporučujeme čepici a, co je důležité, rukavice. Pokud si je zapomenete, půjčí Vám je. Hůlky, cepíny jsou zakázány. Po instruktáži vyrazíte na 15 až 20minutovou procházku nahoru k chatkám až na samotný led. Už tato procházka prochází nádhernou přírodou, upravenými dřevěnými stezkami s nádhernými výhledy. Bez focení by to trvalo do deseti minut, ale Vám to nedá a budete fotit a fotit. Ledovec bude vpravo od Vás a vystoupáme k jeho levému okraji. Tam si sednete na lavičky a horalé nám mačky promptně vyberou přesně na naši nohu a připnou tak, aby nám cestou držely. Je tu jedna finta, doporučujeme lépe si zavázat vaše boty a šňůrky na dvakrát, protože mačky neztratíte, ale můžete ztratit boty (s mačkami). Pod bleděmodrou vlajkou Argentiny si uděláte dobyvatelské fotografie, všude kolem bude led a Vy budete vypadat, že jste dobili Jižní pól. Mačky budou držet a Vy vyběhneme nahoru a pak dolů a fotíte a fotíte. Vypít si čisťoučká vodu přímo z ledovce je paráda (vezměte si láhev)! Je zajímavé, že kdybyste neměli jiný zdroj vody, pouze tuto ledovcovou, která je bez jakýchkoliv minerálů, tak byste se vodou intoxikovali a zemřeli byste po týdnu. Věděli jste něco takového? Dotknete se nejkrásnějšího ledovce světa a věřte, že budete mít z toho božský pocit.

Ushuaia

Ushuaia je považována za nejjižnější město na světě a je vstupní branou do Antarktidy a na Falklandské ostrovy. Město, které dnes obývá více než 50 tisíc lidí, najdete v široké zátoce na jižním pobřeží Ohňové země, jež od pevniny jihoamerického kontinentu odděluje Magellanova úžina. Ze severu je obklopuje masiv ledovce Martial, z jihu je ohraničeno průlivem Beagle. Indiánské kmeny dorazily do Ohňové země už před 10 000 lety a žily v neustálém konfliktu s obyvateli severní části ostrova. V roce 1520 při své cestě kolem světa posádka lodi Fernaa de Magalhaese proplouvala kolem severního pobřeží ostrova a spatřila jeho domorodé obyvatele a jejich ohně – to dalo této části světa její název. V roce 1896 zde vznikla trestanecká kolonie nazývaná argentinskou Sibiří, kde trestanci byli nuceni kácet lesy a budovat nové město. Vězení bylo zrušeno v roce 1947. Dnes je Ushuaia hlavním turistickým střediskem oblasti. V okolí města je spousta přírodních a turistických atrakcí, od národního parku Tierra del Fuego až po nejjižnější železnici na světě.

El Calafate

Městečko El Calafate leží u jezera Lago Argentino v argentinské provincii Santa Cruz a je jen 80 km vzdálené od národního parku Los Glaciares. Proslulou argentinskou kuchyni začnete poznávat právě zde. Doporučujeme ochutnat bife de lomo, bife de chorizo anebo parrilladu. Jedná se o vynikající steaky a parillada je druh hovězího zabijačkového talíře. Nejlepším tradičním nápojem je argentinské víno, jímž je proslulá vinařská oblast Mendoza. Název městečku El Calafate dal keř, jež je typický pro tuto oblast. Keř je známý svými žlutými květy a tmavofialovými jedlými plody.

Patagonie

Patagonie se rozprostírá na jihu jihoamerického kontinentu a zasahuje území Argentiny a Chile. Skládá se ze dvou výrazně odlišných povrchových jednotek – Patagonské Andy na západě a Patagonská plošina na východě. Patagonie se táhne v délce přes 2000 km od řek Neuquén a Colorado na jih a končí u Magalhãesovým průlivu, který odděluje kontinent od Ohňové země. Pro argentinskou Patagonii je typické malé množství srážek, neboť leží ve srážkovém stínu chilských And, které déšť blokují. Velmi častý je proto suchý vítr ze západu.

Poznávací zájezdy do Patagonie