Naladíte se letos na Vánoce jako v pohádce. Vafle se sladkým kozím sýrem mezi trolly v Oslu, horká čokoláda u malé mořské víly v Kodani, šafránové šneky či sobí klobása u barevných domečků ve Stockholmu, skořicová rýžová kaše v Helsinkách. Bez dlouhých přesunů, plavba přes Oslofjord a Botnický záliv v ceně.
noční plavba z Norska do Dánska i přes Finský záliv v ceně
pod patronátem skandinavistů
známe nejkrásnější vánoční trhy ve Skandinávii
Tel.: 224 250 138, 608 482 877 | Email: cksen@cksen.cz
Termíny s odletem 3.12.2026 a 15.12.2026 začínají v Helsinkách a končí v Oslu.
Uveřejněná sleva z původní ceny zájezdu platí do vyprodávání stanoveného počtu míst zájezdu, nejdéle však do 20 dnů přede dnem konání zájezdu.
VÍDEŇ/PRAHA – OSLO
Přilétáme do vysvíceného hlavního města Norska. První procházka po pěší promenádě Karl Johans Gate. Ubytování v centru a jde se na vánoční trhy s jednoznačným názvem Vinterland. Čistá romantika ve stínu nejkrásnější moderní architektury Evropy. Co doporučujeme? Svařené víno s hrozinkami a mandlemi, vánoční klobásu v pečivu nebo bramborové placce, pro děti teplou rýžovou kaši se skořicí, máslem a cukrem nebo norské vafle ve tvaru srdíčka se sladkým kozím sýrem. Mňam.
OSLO
Jdeme pozdravit norského krále, který s údivem sleduje, co mu provádí princové a princezny. Červená radnice nad přístavem, kde se právě v prosinci předávají Nobelovy ceny za mír. Moderní část přístavu Aker Brygge s díly od Renza Piana a dalších špičkových architektů. Je opera nejkrásnější evropskou stavbou 21. století? A Munchovo muzeum tou nejošklivější? Oběd na ulici Waldemar Thranes gate 8 v restauraci Schrøder, kam rád chodí Harry Hole. Ještě jedna julepølse, poslední norský medovník, nalodění na trajekt a noční plavba v kajutách do Dánska.
KODAŇ
KODAŇ – STOCKHOLM
Transfer na letiště a odlet do Stockholmu. Rozdíly mezi Dánskem a Švédskem. Proč švédským studentům stát platí za to, že studují? A funguje švédský model i v 21. století? Jsme ve městě, o kterém mnozí tvrdí, že je nejkrásnější v Evropě. A v předvánočním období vypadá ještě lépe. My se hned ponoříme do uliček starého města. Šafránové lussekatter ve světle vonících svíček, zázvorové sušenky, klobása z losa či soba, uzený losos či sladké vafle. Odoláte? Oceníme, že Švédsko je cenově nejpřijatelnější z navštívených zemí. Svařené víno se prodává už za pět eur.
STOCKHOLM
Snídaně – jak jinak – formou švédských stolů. Vánoční výklady na Drottninggatan nebo bohémská čtvrť Södermalm? Víte, co je snus? Pro zájemce návštěva Skansenu, kde se tradiční skanzen setkává se severskou zoo a před Vánocemi nabízí něco extra. Pokud přijedete s dětmi, žádejte od nás rezervaci na Vile Vilekulla Pipi Dlouhé punčochy. Nalodění na trajekt do Helsinek, ubytování v kajutách a opouštíme Švédsko, projíždíme typické šéry na pobřeží – 1 700 čtverečních kilometrů a 35 000 ostrůvků. Večerní zastávka na souostroví Ålandy.
HELSINKI
Vstupujeme lodí do centra města. Finsko je nejseverněji položené hlavní město kontinentu a v zimě si ho užijeme naplno. Stmívá se brzy, a tak si rychle vychutnáme vánoční romantiku vysvícených ulic mezi krásnými klasicistickými budovami. Finská lososová polévka na skvělém rybím trhu, karelský pirožek karjalanpiirakka pod pravoslavnou Uspenskou katedrálou, joulutorttu se švestkovým džemem na třídě Esplanade. Poromakkara nebo korvapuusti?
HELSINKI – VÍDEŇ/PRAHA
Poslední severské vánoční nákupy, poslední fotografie, rozloučení se severní Evropou a odlet. Tyto Vánoce budou jiné.
Měsíc po návratu ze zájezdu jsme si dostatečně uvědomili, co všechno jsme zažili a viděli na dalším úžasném zájezdu s vámi. Tentokrát to bylo zelené Norsko , s výjimečnými přírodními úkazy a nádhernými scenériemi - vodopády, zelené hory se zasněženými vrcholky, nesčetné fjordy, malebné údolí. Toto vše bylo okořeněné perfektně organizovanou prací průvodců - postupně jsme si užili společnost dvou (Jozef Zelizňák, Maťa Čameková), oba plynule komunikovali skandinávskými jazyky.
Bylo vidět, že tuto zemi znají jako své boty, protože zde žili, studovali či pracovali. Člověk měl pocit, že do Skandinávie patří, že jsou zde opravdu doma. Dostali jsme informace, jaké žádný bedeker nenabízí. Kromě toho nám SEN připravil několik překvapení oproti původnímu plánu. V Oslo jsme bydleli na hlavní a zároveň nejdražší ulici města, přímo v centru bez příplatku. Nejemotivnějším ubytováním byl osamocený horský hotel daleko od civilizace s překrásným panoramatickým výhledem. Probouzet se s výhledem přímo z postele na sluncem zalité údolí bylo opravdu příjemným zážitkem. K tomu vodopád hned za okny hotelu. Celkově jsme absorbovali obrovské množství zajímavých informací, kterými nás zásobovali naši průvodci při přesunech autobusem, jako i při dalších neformálních rozhovorech u večerního pivečka během bílých nocí. Shrnuto a podtrženo: Výborně zorganizovaná cesta obsahující vše, co má správná dovolená obsahovat. Děkujeme.
Soňa a Dan
Pane řediteli, nedávno jsme se vrátili ze zájezdu Norsko zlatý trojúhelník. Přestože jsme slyšeli samou chválu o tomto zájezdu, skutečnost předčila naše očekávání. Norsko je krásná země a stojí za to ji poznat. Avšak co bylo nejdůležitější, měli jsme vedoucí Majku Cutovou, která byla přidanou hodnotou a která způsobila, že jsme si zemi přímo zamilovali. Majka skvěle zná Skandinávii a co je velmi důležité, umí to i předat dalším lidem. Umí poutavě vyprávět, ale zná také míru, aby posluchače neunavila. A co je velmi důležité, je milá, veselá, člověk si ji musí oblíbit. Takže, děkujeme jí a vaší agentuře za možnost prožít nezapomenutelné chvíle.
Ružena a Anna
Ráda bych projevila nadšení ze zájezdu Norsko – zlatý trojúhelník, vrchovatě naplnil moje očekávání. Smysluplně sestavená trasa poskytla kopu zážitků jako hory, skály, fjordy, vodopády, ledovce, jezera, pobřeží Atlantského oceánu, maják, cesta Trollů, nejdelší tunel nebo nejvyšší dřevěná budova světa. Ubytování v Oslu a Bergenu bylo v hotelech v samém centru města, takže muzea, galerie, parky a jiné památky byly hned pohodlně dostupné, nocovali jsme ale i v horských hotelech Stalheim a Videseter, na dechberoucí scenérie překrásných údolí opravdu nezapomenu. Velkou zásluhu na vydařeném zájezdu má skvělá průvodkyně Zuzka, která profesionálně zabezpečovala průběh zájezdu a poutavou formou poskytovala o Norsku množství informací. Můj obdiv má aj norský řidič autobusu Odd Martin, který bravurně zvládal úzké a strmé cesty na skalách a fjordech. Se zájezdem jsem nadmíru spokojená, děkuji. Katka Sárkányová
Jedenáct serpentin Orlí cesty nás přivedlo k nejkrásnějšímu fjordu v celé zemi. Slunce vyhouplo zpoza oblaku a voda Geirangerfjordu se zbarvila na dokonale modrou. V blízkosti břehu tiše kotví obrovská výletní loď, která působí z vyhlídky nad fjordem jako bílá plastová lodička ve vaně. Ve vesnici voní wafle z dřevěného stánku v přístavu. Dojídáme poslední sousto a s prsty trochu lepkavými od moučkového cukru podáváme kontrolorovi na naší loďce lístky. Stovky metrů vysoké skály se strmě tyčí z klidné hladiny. Těžko uvěřit, že dno je dalších 360 metrů pod námi. Roztátý sníh z hor napájí Sedm sester, Nápadníka i Nevěstin závoj vodou, a tak se nám vodopády ukazují v plné kráse. Roztroušené farmičky na strmých svazích se občas ozvou kozím bekáním, zatímco se snažíme uvěřit, že takoví dobrodruzi zde žijí se svým statkem ještě v dnešní době.
Dřevěné čluny a lodě se zlehka pohupují na klidné hladině. Kráčíme mezi stánky a čichové buňky nám lechtají nejlahodnější druhy ryb a mořských plodů. Občas ucítíme i pikantnější či vyuzenou vůni sobí nebo losí klobásy. Centrum Bergenu si nás získává neopakovatelnou atmosférou. Kromě všemožných vůní v ní cítíme jakousi venkovskou jednoduchost a upřímnost v prostředí města zasazeném mezi sedmi horami. Nábřeží lemují nejznámější dřevěné domky v Evropě, hrající odstíny žluté, zelené a červené. Bývalé působiště německé hanzy je nejzachovalejším komplexem svého druhu. Vcházíme dovnitř a veselý ruch města ustává. Motáme se mezi kavárnami a uměleckými dílnami, vycházíme na pavlače a sledujeme dění shora. A nakonec ještě z větší výše, po tom, jak se vyvezeme lanovkou nad samotné město. Bergen máme jako na dlani. Vidíme náš hotel, trasu, kterou jsme sem přišli, i trhy, kde jsme jen před chvílí ochutnávali toho šťavnatého divokého lososa, kterého si dnes určitě dopřejeme na večeři.
Trollí cesta. Slovní spojení, při kterém vystoupí na čele nejednoho řidiče krůpěje potu. Ne však našemu Oddovi Martinovi, který s námi jednu z nejznámějších cest na světě s více než devítiprocentním stoupáním bezpečně jezdí, odkdy si vůbec pamatujeme. Při každé z jedenácti zatáček se nám po stranách střídají vysokánské stěny a strmé srázy. Se zatajeným dechem a zapnutými pásy stoupáme stále výš. Dokonale scénickou jízdu umocňují tóny hudby Edvarda Griega, který nacházel inspiraci právě v občas surové, ale vždy romanticky krásné norské přírodě. Venkovní vzduch se třpytí kapkami z dravého vodopádu Stigfossen, který nás po vystoupení příjemně ovlaží. Norské léta bývají mírné, ale při této jízdě je nám pořádně horko. Za zády se nám hrdě tyčí vysoká Trollí stěna, střežena králem trollů. Se sladkou zmrzlinou z tučné smetany či typickou norskou Wafflí na samém vrcholu, se kocháme nádherným pohledem do hlubokého údolí. Trollí cesta je skvělí zážitek.
Vyrazili jsme z našeho fantastického hotelu, jako by byl postaven na vodě, s výhledem na Moldefjord na nejkrásnější den, který můžete v Norsku zažít. Absolvovali jsme bájnou Cestu Trollů s 11 ostrými serpentinami a strmým, téměř 10% sklonem. Pro našeho norského řidiče to nebyl žádný problém. Výhled z vrcholové plošiny na dolinu Isterdalen, šum nedalekého vodopádu a pocit ze zdolaného 800 metrového převýšení nás hned z úvodu nabylo zážitky. Pokračovali jsme dále úrodným územím známým pěstováním lokálních jahůdek, borůvek, malin či třešní. Přešli jsme trajektem přes rameno majestátního STORFJORDU nebo Velkého fjordu. S délkou 110 km je 5. největším fjordem v zemi a překonat se dá jen na lodi. Za pár kilometrů jsme se tzv. Orlí cestou dostali až k nejslavnějšímu fjordu v Norsku - Geirangerfjord, zapsaného v přírodním dědictví UNESCO. Ve vesničce Geiranger žije necelých 300 obyvatel, ročně ji však navštíví více než 600 000 turistů. Maličká vesnička si kdysi žila svým vlastním životem. Lidé se přepravovaly na loďkách, navzájem si pomáhali a farmařili. Přechod přes vysoké hory by zabral spoustu času! Obyvatelé Geiranger jen toužebně pozorovali orli, jak si svobodně poletovali přes rozlehlé hory, a koutkem duše také toužili opustit alespoň na chvíli svou rodnou domovinu. Vše se změnilo vybudováním cesty v roce 1955, která spojila vesnici s okolním světem. To je důvod, proč se klikatá a strmá cesta do Geiranger nazývá Orlí cesta. Z paluby lodi jsme se mohli kochat výhledem na majestátní hory, izolované farmářské chaloupky či padající vodopády. Po pravé ruce míjíme vodopád 7 sester, naproti němu zas vodopád s názvem Nápadník. Podle legendy, Nápadník požádal každou ze sedmi sester o ruku. Všechny ho však odmítli a on se ze smutku uchýlil k alkoholu. Sestry se podle příběhu nikdy nevdali. Po plavbě jsme vystoupali opět strmými serpentinami (už jsme si i začali zvykat na norské cesty) a tentokrát jsme překonali výškový rozdíl až 1500 metrů! V této nadmořské výšce jsme mohli pozorovat úchvatný Geirangerfjord z nejvýše položené vyhlídky na fjord v Evropě, s názvem Dalsnibba. Ten výhled rozhodně stojí za to!
K Norsku už neodmyslitelně patří malíř Edvard Munch, slavný průkopník expresionismu. Jeho tvorbu jsme měli možnost vidět i my, ale je to tvorba spíše pochmurná, a o tom svědčí i jeho nejslavnější obraz Výkřik. Již během dětství mu zemřela matka a jeho oblíbená sestra Sophie, další jeho sestra byla mentálně nemocná, a jak se vyjádřil samotný autor, "Nemoc, šílenství a smrt byly anděly, kteří obklopovaly mou kolébku a následovaly mě po celý život. "v jeho tvorbě je možné najít však i světlé stránky, a toho příkladem je aula Univerzity v Oslu, kterou Munch vymaloval. Výzdoba haly se však ukázala jako těžký proces, který se často označuje jako "kontroverzní Aula". Až do roku 1914 byl Edvard Munch pověřen výzdobou haly, a 19. září 1916 univerzita dostala 11 obrazů. Munchovy obrazy na univerzitě jsou hlavním dílem norské monumentální malby. Jakmile jsme vešli do auly, zaplnil nás pocit tepla a slunce. Právě Slunce je ústředním prvkem Munchova díla. Munch chtěl zobrazit aulu tak, aby ztvárňovala "nezávislý svět idejí" a zprostředkoval smysl "typicky norského a univerzálního lidství". Obraz horkého slunce, který vychází z pobřeží Kragerø na jižním pobřeží Norska, doslova vysílalo své paprsky do sousedního plátna. Zachycovalo téma "osvícení" a měnilo ústřední roli univerzitní auly do majestátního, abstraktního obrazu. Po obsazení Norska nacisty byli jeho díla označeny za "degenerované" a odstraněny z muzeí. Muncha to hluboce zasáhlo i proto, že Německo považoval za svůj druhý domov. Jeho rodná země si ho dodnes ctí, jeho portrét je např. i na norské 1000 korunové bankovce spolu s jeho dílem Slunce. Aula je obvykle zpřístupněna veřejnosti každou první sobotu v měsíci na pár hodin a my s CK SEN jsme to opět stihli.
Stoupáme od jednoho z nejkrásnějších fjordů Norska s názvem Nærøyfjord. Směřujeme po silnici číslo E16, která je hlavní spojnicí mezi Oslem a Bergenem. Po sérií tunelů vybočujeme k našemu hotelu, ten se nachází u malé vesničky Stalheim v nadmořské výšce 368 m.n.m. Historie tohoto místa je velmi zajímavá. Již v roce 1647 se Stalheim stal poštovní farmou na tehdy nově otevřené Oslo - Bergen poštovní cestě. V roce 1750 byla tato poštovní farma rozšířena o první poštovní budovu a ke konci devatenáctého století v roce 1885 zde postavili první hotel. Současný horský hotel Stalhaim je z roku 1960 a zachycuje v sobě historii a vzpomínky dvacátého století. Celkově zde najdete 124 pokojů, neskutečnou panoramatickou vyhlídku do jednoho z nejkrásnějších údolí Norska, a přitom máte možnost zdarma navštívit malý skanzen lidových domků. I proto bylo toto místo inspirací pro mnohé malíře a umělce, jejichž díla najdete dnes viset v Národní galerii. Jednoznačně doporučujeme i návštěvu hotelové restaurace, kde si budete pochutnávat na bufetu složeném z tradičních norských specialit. Zajímavostí je i stará cesta Stalheimskleiva, která je dnes již jednosměrná a bude se vám snad zdát nemožné, že byla v minulosti obousměrná. Dokončena byla v r. 1846, a během její délky 1,75 km budeme při sklonu až 18% překonávat 13 zatáček. Málokdo si na ni troufne, ale CK SEN zde se svým norským řidičem Odd-Martinem jezdí už léta, a tak se ocitneme v těch nejlepších rukách. Odměnou vám budou nezapomenutelné výhledy do údolí a na dva krásné vodopády Sivlefossen a Stalheimfossen. Neváhejte, zájezd do Norska stojí za to!
Jedenáct serpentin Orlí cesty nás přivedlo k nejkrásnějšímu fjordu v celé zemi. Ve vesničce Geiranger žije necelých 300 obyvatel, ročně ji však navštíví více než 600 000 turistů. Maličká vesnička si kdysi žila svým vlastním životem. Lidé se přepravovali na loďkách, navzájem si pomáhali a farmařili. Přechod přes vysoké hory by zabral spoustu času! Obyvatelé Geiranger jen toužebně pozorovali orly, jak si svobodně poletují nad rozlehlými horami, a v koutku duše také toužili opustit alespoň na chvíli svou rodnou domovinu. Vše se změnilo vybudováním cesty v roce 1955, která spojila vesnici s okolním světem. To je důvod, proč se klikatá a strmá cesta do Geiranger nazývá Orlí cesta. Slunce vykouklo zpoza oblaku a voda Geirangerfjordu se zbarvila na dokonale modrou. V blízkosti břehu tiše kotví obrovská výletní loď, která působí z vyhlídky nad fjordem jako bílá plastová lodička ve vaně. Ve vesnici voní vafle z dřevěného stánku v přístavu. Dojídáme poslední sousto a prsty, trochu lepkavými od moučkového cukru, podáváme kontrolorovi na naší loďce lístky. Stovky metrů vysoké skály se strmě tyčí z klidné hladiny. Těžko uvěřit, že dno je dalších 360 metrů pod námi. Z paluby lodi se můžete kochat výhledem na majestátní hory, izolované farmářské chaloupky, kde se občas ozve kozí mekání, či padající vodopády. Po pravé ruce míjíme vodopád Sedm sester, naproti němu zase vodopád s názvem Nápadník. Roztátý sníh z hor napájí vodopády vodou, a tak se nám ukazují v plné kráse. Podle legendy, Nápadník požádal každou ze sedmi sester o ruku. Všechny ho však odmítly a on ze smutku propadl alkoholu. Sestry se podle příběhu nikdy nevdaly. Po plavbě stoupáme opět strmými serpentinami (už si začínáme zvykat na norské cesty) a tentokrát překonáváme výškový rozdíl až 1500 metrů! V této nadmořské výšce pozorujeme úchvatný Geirangerfjord z nejvýše položené vyhlídky na fjord v Evropě, s názvem Dalsnibba. Ten výhled rozhodně stojí za to!
Dnes jsme si měli při balení do ruksaku přihodit plavky. Je sice konec léta, ale to tady v Norsku vůbec nemusí znamenat teplo. I na oběd nás po túře k ledovci Briksdalsbreen chytil déšť. S ním či bez něj, západní pobřeží je neskutečně krásné. Tady v ostrovním městečku Måløy se o něj z každé stany rozbíjejí vlny Atlantiku. Až na pár míst. Serpentinová cesta nás přivádí do klidné zátoky s pískem, jaký si pamatuji akorát z Karibských pláží. A nikde ani nohy. Začínám tušit, na co nám ty plavky měly být. Za jemného mrholení se z mikin a bund převlékáme do plážového outfitu a první odvážlivci již běží naproti studeným vlnkám. Voda je zde mělká, a tak se po pás ponoříte asi 30 metrů od břehu. Na aklimatizaci akorát. A studená je také pořádně. Náš řidič Odd Martin ji tipnul na dvanáct stupňů. Ponořuji se po krk, chvíli trvá, než si tělo uvědomí, co se děje. Nejprve se mi špatně dýchalo, ale už je to v pohodě. Otáčím se směrem k pláži, pár zimomřivých zůstalo na břehu, ale poházených hromádek oblečení je na bílém písku více. Dokola se rozprostírají hory porostlé šťavnatou zelenou trávou, občas někde zahlédneme ovci či kozu. Se slaným úsměvem si říkám, že na toto koupání jen tak nezapomenu.
Malá vesnička Nærøyfjord leží u fjordu a ničím se neliší od ostatních. Určitě? Kromě toho, že odsud vyplouvá vyhlídkový trajekt do jednoho z nejkrásnějších fjordů Nærøyfjord, začíná zde i železnice, která svým převýšením 866 metrů na délce 20,2 kilometru triumfuje všechny další v Evropě. SEN Vám tento zážitek nabízí v rámci fakultativního výletu u zájezdu do Norska. Luxusní trasa vede přes zastávky, které velmi dobře vystihují norský venkov. Zážitkem je i 20 tunelů. Vjedete sem z jednoho světa a vyjedete v úplně jiném. Poprvé se železnice otevřela 15. října 1941 jako spojnice mezi městy Oslo a Bergen. Myslíte si, že to je jen atrakce pro turisty? Určitě ne, železnice stále funguje jako řádná železniční linka a v Myrdalu se napojuje přímo na linku Oslo - Bergen.
Mikropražírna kávy, školící středisko, espresso bar a alternativní metody přípravy kávy. Kavárna, kterou provozuje Tim Wendelboe, World Barista Champion a World Cup Tasters Champion. Povinná zastávka v Norsku pro všechny nadšence kávy. Magazín New York Times ho označil jako "místní obchůdek, který však funguje jako michelinská restaurace." Adresu Grünersgate 1, Grünerløkka v Oslu je potřeba si zapsat, a v CK SEN ji jednoznačně doporučujeme. Známá je mezi místními i turisty z celého světa. Věnují se kávě se světlým pražením a zejména alternativním přípravám kávy, ale v nabídce mají i několik espresso nápojů. Menu upravují podle sezóny sklizně kávy, tu si můžete zakoupit i domů, a při výběru Vám ochotně poradí zkušení baristé.
Na zájezdu po Norsku se stále utvrzujeme, že Skandinávie je jedinečná v mnoha směrech. Projíždíme údolím Gudbrandsdalen, kde poprvé v historii norských sýrů vyrobili tzv. Brunost, hnědý sýr. Osobně někdy Norsku říkám země sladkého sýra a slaného másla. Právě proto, že Brunost je druh sladkého sýru. Kdysi jsem pracoval na farmě. Pamatuji si, jak jsme tento sýr vyráběli, jeho příprava není náročná. V předminulém století se do velké nádoby nad ohněm nalilo kozí mléko a přidala se syrovátka. Později se přidávalo i trochu kravského mléka a smetana. Takto vznikly různé varianty hnědého sýra. Jediným háčkem je to, že když se sýr vaří, tak u něj musíte celou dobu stát, a vaří se opravdu dlouho. Hnědou barvu sýr získá díky karamelizaci sacharidů obsažených v mléce. Někdo by si řekl, že to není kdovíjaká delikatesa. Skandinávská kuchyně je však založená na historii a tradicích, a z tohoto pohledu se určitě o delikatesu jedná. Norové si natřou chléb brusinkovým džemem a na to položí plátek brunostu. Kromě toho, že to dodá energii, tak je to velmi chutné. Historicky se sýr podobný dnešnímu brunostu vyráběl už kolem roku 650 n. l., ke kterému jsou doloženy archeologické nálezy na Jutlandu. První recept ale patří Anně Hov (1846-1935), farmářce z Gudbrandsského údolí, podle něhož se sýr vyráběl a začal se prodávat.
Když se řekne Norsko, někomu se vybaví Munch, někomu Dæhlie, jinému trollové či sobi, ale jen málokomu se automaticky nevybaví norské fjordy. Severské království je prakticky synonymem pro tyto přírodní útvary, které vznikly již dávno v době ledové. Najdeme jich zde více než tisícovku, některé jsou úzké, některé široké, jiné hluboké, další zase super – dlouhé. Ale všechny mají společného jmenovatele – všechny do jednoho jsou krásné!
Bergen je odvěkým soupeřem Osla o přívlastek nejnorštějšího města Norska, které nejvíce vystihuje ducha a charakter země. A třeba říci, že ačkoli dnes už není hlavním městem (je jím právě Oslo), stále se mu daří být jeho velkým konkurentem.
Norský Bergen je dodnes krásným historickým městem, ve kterém se spojuje úchvatná příroda s kulturním bohatstvím Norska. Samotný název města byl odvozen z termínu Bjørgvin, který se skládá ze slova "Bjørg" (hora) a "vin" (louka). Původní název Bergenu je tak volně přeložitelný jako 'Louka mezi horami'. Ne náhodou, vždyť město bylo opravdu vystavěno mezi sedmi horami, které se dostaly i do městského erbu, patřícího k nejstarším v Norsku. Právě okolní hory poskytují místním obyvatelům prostor na sport, ať už běh, turistiku nebo cyklistiku. Nemluvě o tom, že z okolních kopců je nádherný výhled na samotné město.
Nejkrásnější z úžasných norských fjordů. Patnáct kilometrů dlouhý Geirangerfjord, který je také od roku 2005 na seznamu světového dědictví UNESCO, se často říká, že je tím "top" fjordem celého Norska. To záleží na subjektivním vkusu každého návštěvníka, nicméně faktem je, že má rozhodně co nabídnout. Turisté zde spatří velice strmá úbočí s četnými vodopády. Zvláště známé jsou pak tři vodopády: De syv søstrene (Sedm sester), Friaren (Nápadník) a Brudesløret (Svatební závoj). „Sedm sester“ patří mezi nejfotografovanější vodopády v Geirangerfjordu a obecně v celém Norsku. Jsou blízko Knivsflå, opuštěné farmy. Do fjordu padá sedm proudů vody z výšky 250 metrů! sestupuje ne méně než sedm vodopádů. Na norského obra mezi vodopády však zdaleka nemají, tím je Vinnufossen a měří 865 metrů! Je zároveň nejvyšším vodopádem celé Evropy. Vodopády jsou přirozeně markantnější během hlavního období tání sněhu v květnu až červenci a lze je nejlépe pozorovat při vyjížďce lodí po fjordu.
Představte si velmi úzkou a strmou horskou silnici s jedenácti ostrými zákrutami – to je Cesta Trollů (Trollstigen), která spojuje vesnice Adalsnes a Valldal na západě Norska. Tato oblast patří mezi jedny z nejoblíbenějších mezi turisty a není skutečně divu! Jděte se přesvědčit na vlastní oči, jak moc je výjimečná. Podél silnice můžete jet nejen automobilem, ale také vykonat pěší túru, anebo si zajezdit na kole. Místní pověst hovoří o tom, že právě kolem Cesty Trollů žijí neobvyklé postavičky zvané trollové. Když budete mít trochu štěstí a možná i fantazie, třeba je uvidíte! Během putování po Cestě Trollů pak budete odměněni úchvatnými výhledy do okolní krajiny a probudí se ve vás i adrenalin při pohledu ze srázů dolů! Nenechte si ujít tohle fascinující místo.
Oslo - zelená perla ukrytá ve fjordu zasazené uprostřed nádherné přírody, hor a moře, obklopené úchvatným fjordem. Město, které miluje umění, květiny, fontány a sochy, zároveň živé, sofistikované, s moderně rozrůstající se architekturou, vždy však respektující všudypřítomnou zeleň. I takové je hlavní město Norska. Pojďte se jím projít spolu s námi.
Flåm je malou norskou vesnicí na západě Norska, kterou obklopují překrásné fjordy. Konkrétně se vesnice nachází na konci Aurlandsfjordu – ten je součástí nejdelšího norského fjordu s názvem Sognefjord. Místní dechberoucí panoramata si můžete prohlédnout třeba z nedaleké vyhlídky Stegastein (dostanete se k ní automobilem z venisce Flåm do 20 minut). Toto místo se tyčí 650 metrů nad fjordem a poskytuje přímo nadpozemský zážitek zejména při západu slunce. Velice vyhledávaná v této oblasti je také nejstrmější horská železnice na světě zvaná Flåmsbana – ta vede právě mezi vesnicí Flåm a vesnicí Myrdal a poskytuje dokonalé výhledy na okolní údolí, horské vrcholky nebo vodopády.
Dále můžete v oblasti Flåmu (na fjordu Aurlandsfjord) absolvovat i plavbu na kajaku, výlet k vodopádu Brekkefossen nebo také jízdu plnou adrenalinu na Flåm Zipline/lanovém skluzu, jenž je dlouhý asi 1381 m. Vesnice Flåm má však připravené zážitky i pro kdejaké gurmány, a tak zde můžete ochutnat například lokální speciality v podobě tradičního norského „hnědého sýra“ Brunost a piva z místního mikropivovaru Ægir.
Myrdal je obecně považován za malou vesnici, avšak ve skutečnosti se jedná o odlehlé vlakové nádraží, které je jakousi křižovatkou mezi Flåmskou a Bergenskou železnicí. Konkrétně se Myrdal nachází v západním Norsku v překrásné oblasti zvané Sogn og Fjord a nabízí jedinečné výhledy do okolní přírody zahrnující hory a fjordy. Mezi hlavní tamější atrakce lze zcela jistě zařadit již zmíněnou železnici Flåmsbana spojující Myrdal a Flåm – ta vede úchvatnou krajinou, v níž můžete spatřit třeba i vodopád Kjosfossen. Dobrodruzi pak naplní svá očekávání na nejdelším lanovém skluzu (Flåm Zipline) s délkou něco málo přes 1,3 km, jenž poskytuje také skvělé výhledy do údolí Flåm. V okolí Myrdalu se dále můžete vydat na procházky či cyklovýlety, přičemž mezi turisty je zdaleka nejoblíbenější stezka Rallarvegen.
Více informací ZDE
