Sezóna polární záře začíná v srpnu a my přinášíme odpovědi na každé případné „Co?“, „Kde?“, „Proč?“ a „Jak?“ o tomto jedinečném fenoménu.
Autori: Erika Žišková, Pavel Fellner
23.07.2019
Čti více
Autori: Erika Žišková, Pavel Fellner
23.07.2019
Když po uvedení stejnojmenného filmu (2007) zdomácněl v hovorové řeči výraz „bucket list“ - seznam věcí, které chcete v životě zažít - strhla se současně s tím i vlna zájmu o originální a netradiční aktivity trávení volného času. Jedním z nevšedních zážitků, předurčeným na přední příčky nejednoho „bucket listu“, je i pozorování polární záře v tichém a mrazivém prostředí severské země.
Rytmický tanec světel na obloze, tajuplné zvuky v pozadí, k tomu ostrý a studený vzduch tvoří svou fascinující souhrou neopakovatelný přírodní fenomén. Právě tím, že Aurora borealis působí na více smyslů najednou, stává se unikátní a nenapodobitelnou – je potřeba ji prostě zažít na vlastní kůži.
Všechno začíná na Slunci. Intenzita jeho záření se mění a vždy, když je silnější, dochází k erupcím, takzvaným výronům koronární hmoty. Protony a elektrony ve skupenství plazmy jsou vyvrhuty do vesmírného prostoru a proudí směrem k Zemi. Když naši planetu zasáhnou, většina z nich zůstane zachycená v jejím magnetickém poli, ale malá část jím i pronikne. Takovým narušením potom vznikají elektromagnetické bouřky, jejichž průvodním jevem je i polární záře. (Podívejte se i na denní přehled geomagnetické aktivity, vyjádřený hodnotami Kp indexu.)
Elektrony jsou přitahovány k zemským pólům a když se dostanou do atmosféry, reagují s jejími prvky. Při střetech s kyslíkem je výsledným vizuálním efektem zelené, anebo červené zbarvení oblohy. Srážky s dusíkem zase vytvářejí odstíny modré barvy.
Nadšené popisy živých pozorování polární záře se však neomezují jen na spektakulární světelné divadlo. Často, zejména při intenzivnějších projevech záře, se též zmiňují tajemné doprovodné zvuky. Svědkové je přirovnávají k poruše v rádiu – přerušovanému praskotu, syčivému šumu a pískotu.
Vysvětlení původu těchto zvuků je vícero, ovšem nejdůvěryhodněji se jeví moderní vědecká verze o působení inverzní vrstvy v atmosféře. Tato vrstva má vyšší teplotu než sféry pod ní, a to i napříč tomu, že je vzdálenější od zemského povrchu. Inverze vzniká v podvečer, po teplých a klidných dnech. Pod sebou drží záporně nabité částice a nad sebou zase kladné. Když vzápětí uhodí elektromagnetická bouřka, inverzní vrstva jakoby praskne a to vyvolává ony záhadné zvuky.
Druhým podstatným faktorem pro sledování Aurory je, vedle síly geomagnetické aktivity, poloha pozorovatele, především jeho vzdálenost od magnetických pólů Země. Šance na úspěšné pozorování se zvyšuje za 55. stupněm magnetické šířky. Ovšem protože magnetické póly Země nejsou identické s těmi zeměpisnými, prostý pohled do mapy nebude na určení ideální polohy dostačující.
Přesnější návod na to, jak určit vaše aktuální geomagnetické souřadnice, nebo jak se dostat na nejbližší místo, odkud polární záři co nejdříve uvidíte, najdete zde. Pokud se raději spoléháte na ověřené lokace, je tu pro vás přehled těch nejpopulárnějších.
Krajina Islandu, díky jejím dechberoucím přírodním scenériím, nabízí pro inscenaci polární záře dokonalé kulisy. Na celém ostrově se najde pro tento účel množství vhodných míst, ale snad nejlepším z nich je severní část, v okolí městečka Akureyri. Hučící vodopády, pařicí geotermální prameny, nízká míra světelného smogu a dramaticky členitý terén jsou předpoklady dokonalého zážitku.
Ve finské části kulturní oblasti Sápmi (zažitý výraz „Laponsko“ je domácími považován za hanlivý) trvá pozorovací sezóna celých 8 měsíců - od konce srpna do konce dubna. Při obavách před přílišným mrazem máte možnost uchýlit se například do skleněného iglú a kochat se pohledem na oblohu přímo z pohodlí postele.
Pokud naopak nízké teploty záměrně vyhledáváte, potom ledový hotel ve švédské vesničce Jukkasjärvi bude přesně pro vás. S příchodem podzimních měsíců, když se dny zkracují, poskytne tamní Camp Aurora pokojné místo na nerušené sledování přímo v srdci divočiny.
Vícero skvělých lokalit pro lovce záře se nachází v severní části Ruska, ležící za polárním kruhem. Jednou z nich je poloostrov Kola s centrem ve městě Murmansk, s největším osídlením za polárním kruhem vůbec. Tento region je mezi Rusy oblíbený kvůli svým lyžařským střediskům a tradičním vesničkám. Doporučuje se navštívit rybářskou obec Teriberka, ležící na pobřeží Barentsova moře, asi 120 km od Murmansku. Alternativou pro lyžaře je Kirovsk, městečko, které je bránou ke sjezdovkám Chibinských vrchů.
Zajímavý a osobitý charakter mají i oblasti přístavního města Archangelsk při ústí řeky Severní Dvina do Bílého moře, Petrozavodsku na břehu Onežského jezera, chovem sobů známého města Narjan Mar na řece Pečora v pásmu tundry, místo neslavného gulagu Vorkuta a sibiřský Jakutsk.
Výborně připravené na polární záře chtivých turistů je i Norsko. Výhodou je tamní relativně mírné klima, dovolující užívat si tento fenomén při různých outdoorových aktivitách. Ať už preferujete urbanistické prostředí moderního ostrovního přístavu Tromsø, divočinu Špicberků, surfování na pobřeží Vesterálů, jízdu na sněžných skútrech u Severního mysu, anebo kajakování na Lofotech, přijdete si na své.
Velkou výhodou Grónska je vylidněnost, takže polární záři nad hlavou a ledovec pod nohama budete mít prakticky sami pro sebe. Mírnou nevýhodou, alespoň pro méně dobrodružné povahy, je absence cest - hlavními dopravními prostředky jsou tam lodě a letadla.
Možná trochu překvapivě, ale záře se, při jisté dávce štěstí na jasnou oblohu, dočkáte i v největším národním parku Británie - Cairngorms. Nachází se ve Skotsku, kde tento fenomén nazývají „Merry Dancers“.
Aljašské město Fairbanks rozkvetlo v období Zlaté horečky a dnes je v nejsevernějších ze států USA druhým největším. Polární záře se tu objevuje velmi často, dokonce i v letních měsících. Vznikla i facebooková skupina Aurora Borealis Notifications, kde jsou sdílena pozorování v reálném čase, aby vám při návštěvě nic neuniklo. Nedaleká hora Cleary Summit je horkým místem během každé bezoblačné noci.
Jedinečnou příležitost, jak se Aurory do sytosti nabažit, představuje i šestidenní cesta tematickým vlakem po trase Anchorage - Talkeetna - Fairbanks.
Hlavní město kanadských Severozápadních teritorií, Yellowknife, se taktéž může pochlubit svou vlastní Aurora Village. No Kanada je rájem pro sledování polární záře i bez tohoto specializovaného resortu – zeměpisná šířka a nízké osídlení na severu ji k tomu předurčují a lokality, jako jsou národní parky Wood Buffalo, nebo Jasper, nenechají nikoho na pochybách.
Zážitek z polární záře na jižní polokouli (ta se nazývá i Aurora Australis) je stejně velkolepý, jako na severní. Nový Zéland je už dávno dobře známou a atraktivní destinací, oplývající přírodními krásami, které tento atmosférický jev dokonale korunuje. Sezóna nejvyšší frekvence záře je od března do září a Jižní ostrov je nejlepším místem.
Třpytivé bílé pláže, malí klokani wallaby a čistý čerstvý vzduch Tasmánie lákají strávit den venku, se sklenicí Sauvignon Blanc si počkat na západ slunce a s ním i na skvostný pohled na barevnou oblohu.
Nedostupný, ale o to vábivější, je pro nejednoho autora „bucket listu“ bílý kontinent Antarktida. Dostanete se tam letecky, anebo lodí z Argentiny a Jihoafrické republiky. Levnějšími a schůdnějšími alternativami jsou plavba výletní lodí, návštěva Falklandských ostrovů, anebo Jižní Georgie.
Za nejjižněji položené město světa je považována Ushuaia v Argentině. Zimní noci tam, v nehostinné Patagonii, trvají až 17 hodin, což poskytne dostatek času nejen na dívání se, fotografování, ale snad i na ruční malování Aurory Australis.
I když jde o vícesmyslový zážitek, jeho vizuální část zůstává přeci jen nejpůsobivější. A přestože ani nejlepší fotografie nezachytí celou atmosféru, může alespoň evokovat s ní spojené pocity u těch, kteří polární záři zažili na vlastní kůži.
Jak se tedy připravit na kvalitní záběry Aurory?
V první řadě je důležité, abyste měli co fotit a roli zde sehrává hned několik faktorů. Mapa světelného smogu vám pomůže najít polohu s tmavou oblohou, bez zbytečného umělého světla. Měsíční světlo není problém, naopak, může dopomoci k lepšímu výsledku.
Satelitní meteorologické snímky přijdou zase vhod při vaší vlastní předpovědi počasí na nastávající noc. Ideální stav je – 10% oblačnosti, při 20 - 30% se vám může stále podařit dobrý záběr. (Návod jak interpretovat družicové snímky.)
Už vzpomínaný Kp index máte k dispozici na odhad geomagnetické aktivity.
Pokud se nacházíte na správném místě, na zachycení polární záře nepotřebujete mnoho. Ale jedním dechem je třeba dodat, že „full frame“ aparát a širokoúhlá optika mohou vaše dílo jen obohatit.
Minimální výbava: stativ, fotoaparát s manuálním operačním módem na nastavení ISO, clony a expozičního času.
Doporučená výbava: „full frame“ (35 mm anebo větší senzor) DSLR aparát, širokoúhlá optika (20-24 mm) s rychlou clonou nastavenou na f/2,8 - f/4 a 5 až 7 plně nabitých baterií – ty se v mrazu rychle vybijí a je vhodné držet je proto ve vnitřních kapsách, blízko u těla.
Jelikož se objekt vašeho zájmu nachází dostatečně vysoko, můžete zaostřit na nekonečno (symbol ∞). Nemusí to nutně znamenat dokonalou ostrost za každých okolnosti, ale nic tím nepokazíte.
Měření expozice: maticové
Formát: RAW
Vyvážení bílé barvy: 2800 - 4000 Kelvinů
Clona: f/2,8 anebo trochu víc
ISO a čas expozice: v závislosti na rychlosti pohybu záře a její intenzitě – klíčem k úspěchu je experimentovat. Orientačně, ISO hodnoty se pohybují od 400 do 4000 a expoziční čas od 5 do 25 sekund.
Úpravy digitálních fotografií polární záře do finální, prezentovatelné podoby vyžadují citlivé a promyšlené zásahy. Nejlepší je jim věnovat samostatný čas a teoretickou přípravu.
Průkopník našich cest do Indonésie a Polynésie. Několikrát absolvoval cestu kolem světa, průvodcuje jižní Ameriku, Barmu, Thajsko, Indii, Čínu, Tibet, Nepál, Bhután, Etiopii, Keňu, Tanzanii, Namibii, JAR...., miluje Stolové hory ve Venezuele, koupe se s tučňákama na Antarktidě a vyběhne na každou sopku, kterou spatří. Bohém s odbornými znalostmi z řízení a marketingu si na zájezdech vychutnává každý moment. Okouzlí Vás nejen dojemnou hrou na klavír, vědomostmi, ale i talentem zorganizovat věci tak, abyste si vaši dovolenou dokonale užili. Velmi dobře vaří a v restauraci vám rád pomůže najít přesně to víno, na které máte chuť. Z dovolené, kde vás provází, se vám nebude chtít odejít.