Fun Facts o polární záři
1. Polární záře vystupují v severské mytologii
Vikingové věřili, že polární záře ozařující oblohu jsou odrazem brnění Valkýr, ženských válečnic, když vedly válečníky k Odinovi. Ódin byl hlavní bůh a vládce Asgardu, uctívaný všemi Vikingy. Ti věřili, že žil ve Valhalle, kde se připravoval na Ragnarök – sérii událostí, která vyvrcholí bitvou mezi bohy a jituny a následně nastane znovuzrození světa. Ve vikingské legendě byl Ragnarök nejvýznamnější bitvou, takže Ódin potřeboval po svém boku ty nejstatečnější válečníky. Během každé bitvy na Zemi si vybral válečníky, kteří zemřeli, a přidají se k němu ve Valhalle. Valkýry - válečnice na koních, které nosily brnění a nesly kopí a štíty - měly právě za úkol vést Ódinovy vybrané válečníky do Valhally.
2. Polární záře v čínských dračích legendách
Vzhledem k zeměpisné šířce je pozorování „severních světel“ v Číně vždy vzácné. O to více pak v očích mnohých starých Číňanů „zázračné“. Říká se, že řada raných čínských legend o dracích může být spojena právě s tímto přírodním úkazem. Staří Číňané se domnívali, že světla jsou výsledkem boje mezi dobrými a zlými draky chrlícími oheň.
3. Polární záře jako znamení
Ne každý si spojoval světla s bohy nebo něčím nadpozemsky krásným. Často to bylo bráno jako znamení negativních historických událostí. Například v Itálii a Francii se věřilo, že světla na obloze jsou špatným znamením, které může být předzvěstí vypuknutí čehokoli - od války po mor. Na Britských ostrovech se zase říkalo, že obloha „zářila červeně“ pár týdnů před Francouzskou revolucí.
4. Japonská kultura spojuje polární záři se štěstím
Jedním z témat v legendách o polární záři je také plodnost! Například v japonské kultuře bude dítě počaté během zobrazení severních světel obdařeno dobrým vzhledem, intelektem a štěstím.
5. Polární záře a Slunce
Zatímco se světla vyskytují v zemské atmosféře, jejich příčina leží asi miliony kilometrů daleko na povrchu Slunce. Zde mohutné exploze elektromagnetické hmoty zvané výrony koronální hmoty (CME) vrhají nabité částice do vesmíru. Tyto částice, známé jako sluneční vítr, se o několik dní později dostanou k Zemi, kde způsobí záři.
6. Polární záře se vyskytují asi 100 km nad zemí
Když se díváte na nebe během záře severních světel, může se vám snadno zdát, že byste se jich mohli téměř dotknout. Ale ve skutečnosti jsou světla vysoko v atmosféře naší planety. Obvykle se nacházejí ve výšce kolem 100 km nad zemí, nikdy však nejsou níže než 80 km a naopak málokdy jsou ve větší výšce než 500 km.
7. Polární záře se mohou objevit kdykoli
Na rozdíl od toho, co si někteří lidé myslí, polární záře se může objevit v kteroukoli denní dobu. Naše oči však potřebují tmu, abychom je mohli vnímat. To znamená, že dny kolem úplňku nejsou nejlepší pro jejich lov. A proto je také vhodnější odjet pozorovat tento úkaz mimo civilizaci, mimo nadměrné městské osvětlení.
8. Polární záře jako vědecký obor
Studium polární záře spadá do vysoce specializovaného vědeckého oboru. Kdo by se však domníval, že se jedná o nějaké moderní pohnutky, mýlil by se.
Již například norský matematik a astrofyzik Carl Størmer (1874 – 1957) studoval pohyb nabitých částic v magnetosféře. Dalším raným průkopníkem byl vědec Kristian Birkeland, ten dokonce získal sedm nominací na Nobelovu cenu. V laboratoři vytvořil napodobeninu polárních září, tzv. terrellu. Jeho portrét a právě i terrella jsou od roku 1994 na norské dvou set korunové bankovce!
V roce 1939 opět norský fyzik Lars Vegard dokázal emise vodíku v polární záři. O devět let později pak poukázal na dopplerovský jev ve vodíkových liniích polární záře.
9. První fotografie polární záře pořízena v roce 1892
Byl to německý fyzik a astronom Otto Rudolf Martin Brendel (1862 – 1939), který pořídil první známou fotografiipolární záře. Tato černobílá fotografie byly pořízena 5. ledna 1892 a byla publikována v časopise The Century v říjnu 1897. Snímek najdeme uložený v muzeu v norské Alta.
