INFORMACE O FAERSKÝCH OSTROVECH
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O FAERSKÝCH OSTROVECH
PROČ A KDY FAERSKÉ OSTROVY NAVŠTÍVIT?
TOP TIPY PRO CESTOVATELE NA FAERSKÉ OSTROVY
Čti více
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O FAERSKÝCH OSTROVECH
PROČ A KDY FAERSKÉ OSTROVY NAVŠTÍVIT?
TOP TIPY PRO CESTOVATELE NA FAERSKÉ OSTROVY
Faerské ostrovy (faersky Føroyar) neboli „Ovčí ostrovy“ je souostroví v severním Atlantském oceánu zhruba v polovině mezi Islandem a Norskem. Paradoxně je však autonomní součástí Dánského království. Souostroví tvoří 17 obydlených hlavních ostrovů (ty největší jsou Streymoy, Eysturoy, Vágar, Suðuroy, Sandoy, Borðoy a Viðoy) a na sedm stovek malých skalnatých a samozřejmě neobydlených ostrůvků. Hlavní ostrovy jsou propojeny vynikající infrastrukturou, která je propojena komplexní silniční sítí a tunelovým a trajektovým spojením. Celková rozloha činí 1 395,74 km² s populací zhruba 52 000 obyvatel. V hlavním městě Tórshavn jich z toho našlo domov asi 13 000. Nejvyšším bodem souostroví je Slættaratindur (na ostrově Eysturoy) s výškou 880 m.
Prvními známými osadníky na Faerských ostrovech, stejně jako třeba na Islandu, byli irští mniši. Ti ostrovy obývali již v 7. století a z dochovaných pramenů vyplývá, že je popisovali jako ptačí ráj.
Název Føroyar (Faerské ostrovy) je odvozen ze staré norštiny a znamená „Ovčí ostrovy“, což je jméno přiřazené oblasti osadníky z dob Vikingů, kteří sem přišli z Norska v 9. století. A název je opravdovým „nomen omen“. Málokde byste našli tolik ovcí!
V roce 1035 byly Faerské ostrovy připojeny k Norsku a o 345 let později se v rámci dánsko – norské personální unie staly součástí Dánského království. A Dánsku ostrovy zůstaly i po odchodu Norska z unie v roce 1814.
Královský obchodní monopol dlouho stál v cestě ekonomickému rozvoji ostrovů. Když byl však v roce 1856 zrušen, na Faerských ostrovech se rychle rozvinul komerční rybolov orientovaný na export, který nastartoval rozvoj moderní tržní ekonomiky, populační růst a obecně rozmach regionu. To samozřejmě v obyvatelích podnítilo hrdost a podporu rozvoje národní identity. Rostoucí ekonomika a kulturní procitnutí koncem 19. století nastartovaly proces budování faerského národa a cestu za získání politické autonomie.
Po německé okupaci Dánska za druhé světové války byly Faerské ostrovy obsazeny britskou armádou (tato akce byla známá pod názvem Operace Valentine), která si předsevzala je chránit. Faerští rybáři za to Spojené království po dobu války zásobovali mořskými rybami. A v této době zde došlo také k velkému nárůstu počtu sňatků uzavřených zejména mezi britskými muži a faerskými ženami.
Během druhé světové války přišlo o život na moři více než 200 faerských námořníků, většinou právě kvůli válce. Pomník jejich památce stojí v městském parku v Tórshavnu. Několik faerských plavidel bylo buď bombardováno, nebo potopeno německými ponorkami či mořskými minami. Z doby druhé světové války a pobývání britské armády na Faerech pochází také zdejší letiště. To bylo postaveno Brity v letech 1942–1943 na ostrově Vágar. Po válce bylo na nějakou dobu opuštěno, nicméně v roce 1963 se otevřelo veřejnosti coby Mezinárodní letiště Vágar (FAE/EKVG). Zajímavostí z tohoto období je, že na silnicích ostrova Vágar se řídilo levostranně, a to až do doby, dokud britská vojska neopustila Faerské ostrovy.
Hrdost vedla většinu Faeřanů k tomu, aby v roce 1946 hlasovali pro nezávislost. Referendum o nezávislosti se konalo na Faerských ostrovech dne 14. září 1946 a vyústilo v těsnou většinu pro odtržení od Dánska. Na faerské straně se však političtí vůdci nemohli shodnout, jak postupovat, a na dánské straně měla vláda určité ústavní obavy. Ačkoli nezávislost byla vyhlášena Løgtingem dne 18. září 1946, deklarace nebyla Dánskem uznána. Dánský král Christian X. poté nechal rozpustit faerský parlament a byly vyhlášeny volby. Z těch v roce 1948 vzešla většinová unionistická vláda, která hlasovala pro setrvání s Dánskem. V roce 1948 byla s dánskou vládou a králem Frederikem IX. dojednána Dohoda o samostatnosti, podle které se správa věcí veřejných rozdělila mezi dánské a faerské úřady a Faeřané získali dvě křesla v dánském parlamentu (Folketing) a relativně rozsáhlou samosprávu. Tímto byl položen základní kámen faerské autonomii. Bylo rovněž uznáno jejich výjimečné národní, historické a geografické postavení.
Rybolov a akvakultura jsou dnes základem pro výrobu a vývoz vysoce kvalitních rybích produktů z Faerských ostrovů, které tvoří 95 % celkových příjmů z vyváženého zboží. Diverzifikace ekonomiky a rozvoj společnosti blahobytu vedly v moderní faerské společnosti k řadě pracovních příležitostí.
Díky ekonomickému bohatství si Faerské ostrovy vytvořily sociální společnost, která se hodně podobá typickému skandinávskému modelu sociálního státu, např. s bezplatným vzděláním a zdravotní péčí pro všechny. Faerský vzdělávací systém je dobře rozvinutý, s bezplatným základním a středním vzděláváním pro všechny a řadou institucí pro vyšší vzdělávání a výzkum.
Nyní profitují Faerské ostrovy také z turismu, přestože místní si nechtějí své přírodní poklady nechat zničit a turistickým trendům nehodlají nijak podléhat. Často bývá souostroví pro svoje „charisma“ přirovnáváno k Islandu, ale vězte, že oproti „Faerám“ je na tomto severněji položeném ostrově doslova „hlava na hlavě“. Faerské ostrovy patří opravdu k místům, kde turismus není nijak komercializován a existuje zde mnoho míst, kde nemusíte hodiny potkat ani živáčka.
Nejstarší parlament na světě? Možná!
Původ faerského parlamentu (Løgting) lze vysledovat více než tisíc let zpět. Původně se jmenoval Althing a měli do něj přístup všichni svobodní muži. Shromáždění probíhalo v Tinganes, které tvoří součást Tórshavnu.
Faerský Ting je poprvé zmíněn v sáze Færeyinga jako „shromáždění“, kde se setkali náčelníci Sigmundur Brestisson a Tróndur í Gøtu. V roce 999 Sigmundur představil na Tingu křesťanství. V době Vikingů bylo tradicí pořádat Ting na neutrálním, a tedy neobydleném místě, aby nikdo neměl výhodu umístění.
Ting zmíněný v této sáze však musel být v 10. století pravděpodobně již delší dobu zavedenou institucí, protože se konal každý rok a není popisován jako nějaká novinka. Z toho důvodu je docela dobře možné, že faerské shromáždění je starší než ono islandské, které bývá považováno za nejstarší na světě (vznik v roce 930). Nicméně do tohoto „souboje“ zasahuje ještě ostrov Man, který si se svým Tynwaldem dělá také nárok na nejstarší parlamentní shromáždění na světě.
Løgting má zákonodárnou moc nad oblastmi, které jsou v gesci ostrovů v souladu s Dohodou z roku 1948. Je volen na období čtyř let a má 33 členů. Od roku 2007 jsou Faerské ostrovy jediným volebním obvodem a v současnosti je v Løgtingu zastoupeno sedm stran.
Výkonnou moc v těchto oblastech má pak vláda Faerských ostrovů. Poslední parlamentní volby proběhly na ostrovech v prosinci 2022.
Faerské ostrovy jsou ideální destinací pro všechny milovníky panenské přírody a dramatických scenérií. Rozlehlé pastviny svěže zeleného zabarvení kontrastují s často rozbouřeným mořem, barevné domečky lemují surové pobřeží a vy se ocitáte v krajině ticha a klidu. Na Faerských ostrovech se rozhodně nespěchá a místní žijí v harmonii s přírodou, které si opravdu váží. Toto okouzlující souostroví však nabízí i četná muzea a gastronomické zážitky. Přidanou hodnotou je také to, že zdejší lidé jsou velice pohostinní, ale současně i odolní a houževnatí, čemuž je naučil zejména drsný ráz krajiny. Faeřané jistě přispějí k tomu, že se na ostrovech budete cítit velice komfortně, prakticky jako doma.
Vzhledem ke geografické poloze je jasné, že ideální doba pro návštěvu Faerských ostrovů je zejména v jarních a letních měsících. Nejde jen o teplotu, která je v tomto období na teploměru trochu výš, ale také o dobu denního světla. Na podzim se zde začínají dny výrazně zkracovat a v zimě je světlo jen pár hodin denně. Což turistice samozřejmě příliš nepřeje a i proto se například většina festivalů koná v jarních či letních měsících.
Dá se říci, že až duben znamená pro Faerské ostrovy příchod opravdového jara. Začínají se pomalu objevovat stěhovaví ptáci, jako jsou papuchalci a vše začíná rozkvétat. Teploty (jarní průměr se pohybuje kolem 6 °C) stoupají velice pozvolna, ale je zde už i posun v prodlužujících se dnech. V tomto období však na ostrovech ještě nejsou davy turistů, a proto může být jaro skvělým obdobím k jejich poznávání.
Léto je nejsušší období roku, ač samozřejmě bráno dle faerských norem. Pro většinu návštěvníků bude stále vlhké a chladné. Teplotní maxima šplhají k 13 °C a slunce se na obloze vyskytuje poměrně často. Žádné tropické teploty zde však ani během letních měsíců nečekejte, nejvyšší zdejší zaznamenaný teplotní rekord činí 22 °C. Léto s sebou přináší i fakt, že na ostrově můžete pozorovat desítky tisíc papuchalků, kteří se zde rozmnožují. Léto na Faerech je nejlepším obdobím také pro pěší turistiku, jízdu na kajaku a obecně prozkoumávání ostrovů. Období června až srpna je hlavní sezónou, a tak jsou všechny turistické atrakce otevřené! Nicméně hotely jsou také dlouho dopředu plné. Proto s rezervací na toto období neotálejte!
S nastupujícím podzimem se začínají krátit a pomalu také ochlazovat dny. Nejvyšší denní teploty se pohybují kolem 10 °C, ale je často vítr a srážky. Na konci léta (polovina září) také dochází k uzavření mnohých turistických atrakcí. Každopádně ceny ubytování v tuto dobu klesají a návštěvníků ubývá, což může být výhodou. Podzimní měsíce jsou také ideální dobou k fotografování faerské přírody.
Zima dělá z Faerských ostrovů ještě dramatičtější a drsnější krajinu, než by se mohlo zdát. Moře bývá rozbouřené, mlha často zahaluje zdejší hory a na jejich vrcholcích leží sníh. Turistů zde nebývá mnoho, možná i z důvodu, že denního světla v tuto dobu je zde pomálu, zhruba 5 – 6 hodin. Zato je to ten nejlepší čas pro pozorování polární záře. Ubytování bývá levnější a snáz dostupné, nicméně některé hlavní atrakce nemusí být otevřeny, to je vždy dobré předem ověřit.
Jako turisté budete jistě na Faerských ostrovech pátrat po informacích o konkrétních oblastech a vyžití v nich. Pro tyto účely slouží informační a návštěvnická centra, která najdete hned na několika místech:
Fauna a flora Faerských ostrovů je logicky dána jejich odlehlou geografickou polohou a podnebím, které zde panuje. Druhů suchozemských savců (na ostrovech se z řad savců vyskytují především ovce) nenalezneme mnoho, za to mořských živočichů a mořských ptáků je na ostrovech nespočet. Na souši nežijí ani žádní predátoři. Typickým suchozemským zvířetem se hned po ovcích stává zdejší plemeno koně – faerský pony. Tento druh je sice malý vzrůstem, ale rozhodně nepodceňujte jeho sílu a houževnatost.
Zajímavost: kromě žab se na ostrovech nevyskytují žádní obojživelníci! Na březích a v moři jsou nejčastěji ke spatření roztomilí tuleni kuželozubí. Dále od břehů pak zdejší vody brázdí velryby, zejména kulohlavci, sviňuchy, plejtvák obrovský či vorvaňovec. Z ptačí říše jsou nejpočetnějšími zástupci buřňáci, všudypřítomní roztomilí papuchalci a ústřičníci.
Co se týká flory, na ostrovech neexistují lesy, převažují zde louky a pastviny. Povrch je dokonale pokryt trávou, která se prolíná s andělikou lékařskou či blatouchem bahenním – národní rostlinou. Hojně se vyskytují také mechy.
Na Faerských ostrovech si milovník městského ruchu moc neužije, za to ten, kdo má rád přírodu a s radostí v ní tráví svůj čas, zde bude jako v ráji. Níže přinášíme pár rad, jak si na „Faerech“ užít příjemné chvíle nejen „na čerstvém vzduchu“.
Pobřeží Faerských ostrovů je členité a jeho délka činí přes 1100 km. Najdeme na něm jak vysoké útesy, tak malebné pláže. Ty jsou většinou určeny romantickým procházkám, fotografování, pikniku či k surfování.
Venkovní aktivitou na Faerských ostrovech par excellence je jistě pak pozorování polární záře. Na světě není příliš míst, kde tento přírodní úkaz můžete spatřit. Pokud si ho nechcete nechat ujít, zkuste si návštěvu souostroví naplánovat na období mezi listopadem a únorem.
Faerské ostrovy jsou synonymem pro nekonečné toulky přírodou, treky a obecně outdoorové aktivity. Proto zde rozhodně není tolik možností k indoorovému vyžití, to však neznamená, že by zde nebyla žádná muzea či galerie.
Mykines je nejzápadnější z Faerských ostrovů a bydlí zde pouhých 15 obyvatel. Bývá považován za ornitologický ráj, chvílemi si můžete připadat skoro jako v Hitchcockově „Ptácích“. Roztomilí mořští klauni - papuchalci - jsou opravdu všude! Kromě nich však ostrov nabízí především překrásnou přírodu a výhledy po okolí. Přestože ostrov je mezi turisty velice populární a v době od 1. května do 31. srpna, kdy je ostrov otevřen, se zde na místní poměry dveře takřka „netrhnou“, stále si Mykines udržuje svou tradiční atmosféru. Nemusíte se bát davů, počet je regulován a každý den se sem dostane maximálně 250 turistů. Každý, kdo má rád blízkost přírody, najde potěšení a dobrodružství v této oblíbené destinaci faerského souostroví.
Až budete na Mykines, určitě se vydejte na túru k ikonickému majáku Mykineshólmur, který se nachází na samostatném ostrůvku – na něj vede most. Na severní straně ostrova je také mnoho jeskyní a dvě hory Knúkur (560 m) a Árnafjall (350 m). Dne 26. září 1970 došlo na Knúkur k leteckému neštěstí. Před přistáním na letiště Vágar se ztratilo letadlo Fokker F27 a zřítilo se u hory Knúkur. Na palubě letadla cestovalo 34 osob. Díky velice rychlé reakci místních obyvatel se podařilo většinu z nich zachránit, přesto našlo v troskách letadla smrt 8 osob. Ve zdejším kostele najdete pomník připomínající tuto tragédii. Nejlepší způsob, jak se dostat do Mykines, je lodí z vesnice Sørvágur, která se nachází nedaleko od letiště na ostrově Vágar. Lodě do Mykines vyplouvají z přístavu Sørvágur denně od května do srpna.
Kalsoy se nachází v severní části Faerských ostrovů mezi ostrovem Eysturoy a ostrovem Kunoy. Na tomto ostrově našlo domov necelých 130 obyvatel, všechny čtyři osady se nacházejí na východní straně, která je klidnější a travnatá, západ je nehostinný, skalnatý a strmý. Kdysi tu bylo pět osad, ale v roce 1812 byla obec Blankaskáli zničena sesuvy půdy. Zajímavostí jsou také zdejší tunely, nalézá se jich zde pět, všechny byly vystavěny v průběhu 70. a 80. let a jsou jednopruhové. Filmovým fanouškům bude možná ostrov povědomý, protože odtud pocházejí záběry z „bondovky“ No Time to Die s Danielem Craigem z roku 2021. Film obsahuje scény jak z obdivovaného výběžku Kallurin, tak z vesnice Trøllanes. James Bond umírá, když stojí na Kallurinu a dívá se z obzoru. Třešničkou na dortu je fakt, že se zde můžete „velkému Bondovi“ dokonce poklonit u jeho hrobu. Místní vesničané vyvinuli iniciativu a rozhodli se postavit náhrobek na památku slavného špióna. Náhrobní kámen je vyroben z faerského čediče a vyřezal ho uznávaný kameník ve vesnici Skopun. Poté byl převezen na přesné místo na Kalsoy, kde Bond v No Time to Die umírá. Ovšem Kalsoy není zdaleka jen James Bond.
Kromě dechberoucí okolní přírody zde můžete například obdivovat překrásnou sochu tulení ženy Kópakonan ve vesnici Mikladalur. Socha zde byla vztyčena v srpnu roku 2014 a je navržena tak, aby odolala 13 m vysokým vlnám. Na ostrov Kalsoy budete muset jet trajektem. Ten vyjíždí z města Klaksvík, které je dostupné z hlavního města Tórshavn po silnici číslo 10.
Pěší túra k majáku Kallur je pro návštěvníky Faerský ostrovů takřka povinností. Byl postaven v roce 1927 na nejsevernějším cípu ostrova Kalsoy jménem Kallurin. Cesta k němu je středně náročná a rozhodně stojí za to!Trasa začíná ve vesnici Trøllanes a každý směr trvá zhruba 1 hodinu. Z Kallurinu se vám mj. naskytne překrásný výhled na ostrovy Eysturoy a Streymoy a stejně tak na skalní útvary zasazené v Atlantiku jménem Risin a Kellingin. A jako bonus vám nad hlavami budou kroužit vodní ptáci. Ti jediní spolu s mořskými vlnami narušují zdejší nebeské ticho. Na ostrov Kalsoy se dostanete malým trajektem z Klaksvíku, cesta trajektem trvá 20 minut. Když se dostanete na Kalsoy, musíte zamířit úplně na sever. Po průjezdu čtyřmi tunely se dostanete do vesnice Trøllanes.
Třicet metrů vysoký vodopád Múlafossur neboli „Vodopád mysu“ je jednou z nejpopulárnějších atrakcí na Faerských ostrovech. Najdete jej v odlehlé vesnici Gásadalur na ostrově Vágar asi 11 km od letiště. Zhruba 5 minut od vodopádů se nachází parkoviště, takže pokud máte za sebou ten den již nějakou túru, nemusíte se bát, zde je přístup velmi pohodlný. Jeho zajímavostí je, že padá přímo do oceánu. Je to velice podmanivé místo, scenérie vodopádu je dotvářena okolními kopci, oceánem, zelenými pastvinami a samozřejmě všudypřítomnými ovcemi.
Gásadalur je odlehlá vesnice na ostrově Vágar, kde v roce 2020 žilo 11 obyvatel. Donedávna se sem dalo dostat pouze pěšky přes hory. Nyní je obec snadno dostupná tunelem Gásadalstunnilin, což je 1,4 km dlouhý jednopruhový tunel spojující Gásadalur s vesnicí Bøur na východě, kterou odděluje hora Knúkarnir. Gásadalur má kavárnu Gasadalsgardur Cafe, kde se podávají obědy, koláče a káva. Gásadalur znamená přímo „Údolí hus“. V Gásadalur existuje možnost ubytování v malých a velice romantických chatkách. Tyto chatky se nacházejí v samotném údolí a jsou skvělým zážitkem. Jsou výbornou základnou pro ty, kteří si chtějí užít pohled na vodopád buď při západu slunce nebo naopak ráno hned po probuzení. Je to jedinečný zážitek a vy získáte kromě něj také jedinečné fotografie.
Saksun je vesnice s 10 obyvateli ležící na ostrově Streymoy. Dominantou vsi je starý kostel, který byl původně postaven v Tjørnuvíku, ale v roce 1858 byl rozložen, přenesen přes hory do Saksunu a zde znovu sestaven. Asi ještě známější atrakcí Saksunu je však zdejší laguna. Pískem naplněná laguna přitahuje denně mnoho návštěvníků. Dvakrát denně se plní mořskou vodou ze severního Atlantského oceánu. Místo je obecně skvělou volbou pro ty, co milují přírodu a klid. Hory svírající lagunu, minimum jakéhokoli ruchu a okolní vodopády jsou prostě úchvatnou kombinací!
V létě je zde otevřené i malé vesnické muzeum. Na 300 let staré farmě Dúvugarðar najdete několik krásných tradičních travnatých domů. Obyčejný život na farmě probíhal do 40. let 20. století, dnes je součástí muzea. Poloha Saksunu kolem přírodního přístavu je výjimečně krásná a uklidňující, chvilky strávené zde jsou doslova balzámem na duši. Ze Saksunu je možnost pěší turistiky do nedaleké vesnice Tjørnuvík. Trasa vede po staré horské stezce mezi Dúvugarðar a Tjørnuvík.
Vodopád Fossá je nejvyšší vodopád na Faerských ostrovech, jeho výška sahá až k neuvěřitelným 140 metrům! Nachází se na ostrově Streymoy nedaleko obce Haldórsvík a je celoročně snadno dostupný. Vodopád Fossá je kromě působivého dvouúrovňového tvaru známý také svou tmavou čedičovou stěnou, která je doslova „black & white“ kontrastem k bílé vodě. K vodopádu se dá dojít poměrně blízko, rozhodně natolik, že ucítíte v obličeji jeho kapky. Nachází se pohodlně 45 minut jízdy od hlavního města Tórshavn.
Tjørnuvík je nejsevernější vesnice na ostrově Streymoy. Je zasazena do hlubokého údolí bez dalších vesnic v dohledu, můžete si zde připadat v dobrém slova smyslu jako na konci světa. Je tu naprosto božský klid. Prim zde hraje příroda, okolní hory a mnoho potůčků. Domy už jen dokreslují zdejší scenérii. Není jich zde však mnoho, zhruba 55, podobný počet je i obyvatel. Mysleli jste si, že Faerské ostrovy nejsou ideálním místem k surfování? Pak vás Tjørnuvík vyvede z omylu! Před vesnicí je krásná pláž a hned za ní perfektní vlny. Tato ikonická vesnice má také přímý výhled na mořské komíny Risin (71 m) a Kellingin (69 m). Osada je díky své nepřekonatelné poloze jednou z nejnavštěvovanějších vesnic na Faerských ostrovech!
Drangarnir je souhrnný název pro dva mořské komíny mezi ostrůvkem Tindhólmur a ostrovem Vágar. Jednotlivé názvy mořských komínů jsou pak Stóri Drangur („Velký mořský komín“) a Lítli Drangur („Malý mořský komín“). Drangarnir je možná nejznámější skalní útvar Faerských ostrovů a mezi turisty je velmi populární. Pokud se chcete k útvarům dostat blíže, můžete využít jeden z lodních výletů, pokud vám stačí kochat se z pevniny, ideálním místem je pobřežní vesnice Bøur.
Nejvýznamnější středověkou památkou celého regionu najdeme na ostrově Streymoy. Je jí Katedrála svatého Magnuse resp. její zřícenina. Dnes zde mohou návštěvníci obdivovat pouze ruiny, ale jsou zasazeny do zdejší krajiny tak kouzelně, že se coby mávnutím kouzelného proutku takřka ocitnete ve středověku. Období výstavby se odhaduje zhruba na rok 1300. Dříve panovaly mezi výzkumníky dohady, zda katedrála byla vůbec někdy dokončena a využívána ke svým účelům. Dle posledních teorií dokončena byla, nicméně věřícím sloužila jen krátkou dobu.
Kvůli reformaci v roce 1537 došlo ke zrušení faerské diecéze a od té doby katedrála začala chátrat. Ostrovy se staly nezávislou diecézí v roce 1111, ale po zmíněné reformaci byl poslední katolický biskup v roce 1538 popraven. Katolická církev byla obnovena poté až v roce 1931 jako součást biskupství v Kodani. Státní církví je protestantská faerská lidová církev. Katolíků žije na ostrovech jen pár set a jejich centrem se stal kostel Mariukirkjan v Tórshavnu, je to také jediný katolický kostel na celém souostroví.
Gjógv je vesnice ležící na severovýchodním cípu ostrova Eysturoy, necelých 70 km od Tórshavnu. Osada měla již od středověku silnou rybářskou tradici. Její název se překládá jako „Rokle“. Ta opravdu leží nedaleko vesnice a měla pro ni velký význam. Soutěska je zaplavená mořem a byla vesničany využívána jako přírodní přístav a relativně klidný úsek jinak povětšinou rozbouřeného moře. Až dolů k vodě vedou dnes schody, a tak si v oceánu můžete bezpečně smočit ruce a zakusit „osvěžující“ Atlantik. V osadě je zhruba 50 domů a obyvatel zhruba také tak, nicméně je vybavena kostelem (1929), školou (1884) a dokonce i továrnou na výrobu prefabrikovaných betonových prvků. Nezapomeňte se zastavit u nejstaršího domu vesnice – Jógvansstova.
Trøllkonufingur („Trolí prst“) je 313 metrů vysoký skalní útvar nacházející se na ostrově Vágar – nedaleko vesnice Sandavágur a vypadá, jako by vyrůstal přímo z oceánu. Legenda říká, že Trøllkonufingur je prstem čarodějnice, která chtěla mrštit Faerské ostrovy na Island. Když přišla k moři jižně od Vágaru, vyšlo slunce, ona zkameněla a spadla do oceánu. Byla tak velká, že když dosáhla na dno moře, měla zadní část hlavy a prst nad hladinou. Zadní část její hlavy je prý ostrov Koltur. Do roku 2022 je známo pouze 11 lidí, kteří na prst vyšplhali.
Na ostrově Nólsoy, který se nachází naproti hlavnímu město Tórshavnu, najdeme dva majáky. Menší, umístěný na Borðutanga, je vidět z Tórshavnu. Zatímco větší maják byl postaven v roce 1893 na jihovýchodním pobřeží na místě zvaném Tumbin. Je výjimečný v tom, že je jedním z nejsilnějších na světě, světlo je vidět daleko na oceánu. Pokud nemáte vody stále dost, můžete se v jižní části ostrova zastavit ještě u jezera Halavatn. Na ostrov se dostanete po 20 minutách jízdy trajektem z Tórshavnu. Túra z vesnice v Nólsoy k majáku pak zabere zhruba 2,5 hodiny v každém směru.
Eiði je velice malebná vesnice s barevnými domky na ostrově Eysturoy. Na zdejší poměry je obec relativně zabydlená, žije zde přibližně 800 obyvatel. Eiði, nejprve osídlená Vikingy v 9. století, byla kdysi dokonce druhým největším městem na Faerských ostrovech. Dodnes se orientuje především na rybolov. Vesnický kostel, který byl postaven v roce 1881 dle projektu dánského architekta Hanse Christiana Amberga, má krásný malovaný interiér a na trámech zde visí modely votivních lodí. Tyto lodě, které mají zajistit bezpečí místních obyvatel na moři, jsou na Faerských ostrovech běžným výjevem. Oceán a vše, co se kolem něj točí, je zde zkrátka všudypřítomný a součástí každodenního života většiny Faeřanů.
Sportovním nadšencům by neměla uniknout procházka kolem krásného jezera na sever od vesnice. Ta návštěvníky zavede k bývalému fotbalovému hřišti Eiði, které se nachází mezi jezerem a skalnatým pobřežím. Bývalo označováno jako nejosamělejší a nejkrásnější fotbalové hřiště na světě. Dnes je tady možné v létě kempovat a zdejší tým EB/Streymur (vznik 1993) má nyní hřiště nové.
Sørvágsvatn nebo také Leitisvatn je největší jezero na Faerských ostrovech. Rozkládá se v jižní části ostrova Vágar a jeho rozloha je 3,43 km². Sørvágsvatn je známý z fotografií zejména pro optickou iluzi, kterou zde oceán a jezero vytvářejí. Vypadá to totiž, jako by se jezero vznášelo nad oceánem. Z jezera odtéká do Atlantského oceánu impozantní 30 m vysoký vodopád Bøsdalafossur. Na východ od jezera je 142 m vysoký útes Trælanípa („Útes otroků“).
Druhým největším jezerem celého souostroví je Fjallavatn, které najdeme také na ostrově Vágar. Má rozlohu 1,03 km² a rozkládá se 80 metrů nad hladinou moře. Od Atlantského oceánu je odděleno pouze malým potůčkem. Od roku 1983 je Fjallavatn chráněnou přírodní oblastí. Pro nadšence do severské pěší turistiky je zde ideální túrou trasa od jezera k severnímu pobřeží. Ta vede přes oblast jménem „Norð á Munna“ a je v létě populární túrou místních obyvatel. Dá se říct, že obzvláště v nejdelší den v roce, tj. 22. června, je v místě skoro hlava na hlavě. Ovšem myšleno na faerské poměry. Unikátem túry v tento den je, že během ní můžete pozorovat západ i východ slunce, které nastávají v krátkém časovém úseku za sebou. Podniknout jakoukoliv túru v tento den je vlastně faerskou tradicí a mnozí Faeřané ji s nadšením dodržují.
Tórshavn je přístav a hlavní i největší město Faerských ostrovů. Nachází se na jižním cípu ostrova Streymoy, největšího z celého souostroví. Tórshavn byl založen v 10. století, nicméně ještě mnoho set let poté nezažil žádný významnější rozmach. Název města pochází od boha bouře a blesků, který dominuje severské mytologii a od skandinávského slova pro přístav – „havn“, znamená tedy doslova "Thórův přístav". Na znaku města dokonce najdeme Thórovo kladivo Mjölnir. V samotném Tórshavnu žije asi jedna čtvrtina celkové populace Faerských ostrovů (asi 13 000 obyvatel). Má dobré silniční spojení s dalšími osadami na Streymoy a trajekty jej efektivně spojují také s ostatními ostrovy. Jeho hlavním průmyslovým odvětvím je rybolov. Tórshavn má střední školy, univerzitu Fróðskaparsetur Føroya a sídlí zde i faerská televize Kringvarp Føroya (KvF) a samozřejmě vláda a parlament.
Svartifossur v překladu znamená „Černý vodopád“ a je to kaskáda, která se nachází 2 km severně od starého města Tórshavn na říčce Hoydalsá. Tento vodopád je však ideální navštívit po deštivějším období, pokud nastane náhodou období bez srážek, vodopád vysychá a je v něm pouze málo vody.
Tinganes je historické místo souostroví a je součástí dnešního Tórshavnu. Označení v překladu znamená „Parlamentní molo“ nebo „Parlamentní místo“. Dnes rozděluje Tinganes přístav na dvě části – Eystaravág a Vesteravág. Parlament se zde sešel poprvé za dob Vikingů, když norští kolonisté umístili svůj Ting (parlament) právě na toto místo v první půlce 9. století. Løgting se od těch dob již přestěhoval na sever města, ale na Tinganes dnes sídlí místní vláda. Ta našla útočiště v budově Skansapakkhusið. Nejstarší domy v historickém jádru Tinganes resp. Tórshavnu najdeme v uličce Gongin.
Svěže bílá katedrála v Tórshavn je druhým nejstarším existujícím kostelem na Faerských ostrovech. Byla postavena v roce 1788 a od roku 1990 je sídlem faerského biskupa. Stojí hned u historického poloostrova Tinganes a je dominantou této zóny. Nicméně nečekejte žádný kolos, katedrála je menších rozměrů, přesto ale velice oslnivá. Tuto bílou budovu s hodinovou věží zkrátka rozhodně nepřehlídnete. Roku 1865 došlo v kostele k přestavbě, a i v budoucnu byl rozšiřován. V roce 1935 byl chór rozšířen o čtyři metry a postavena nová sakristie. V roce 1968 byl opět chór rozšířen – o kancelář a další vedlejší místnosti. Vlastní loď obsahuje 44 lavic, ochoz pak 14. Na severní stěně lodi je osazen oltářní obraz z roku 1647 s obrazem Poslední večeře. Zvon katedrály byl údajně získán v roce 1708. Pochází z lodi 'Norske Löve', která v Lambavíku ztroskotala roku 1707. Je zdoben palmami a nese nápis: „Danscke Ostindische Compagnies Scheb Nordische Löwe“ (Loď Dánské Východoindické společnosti Nordische Löwe, 1704) a najdeme zde i monogram společnosti. Zvon je 30 cm vysoký, průměr vnějšího ráfku je 41,5 cm.
Toto překrásné muzeum umění bylo v Sanduru postaveno architektem J. P. Gregoriussenem na základě plánů Sofuse Olsena. Galerie sídlí v Olsenově rodné vesnici a má za úkol představit díla faerských umělců. Pro veřejnost otevřela své prostory v roce 2005 při příležitosti 92. narozenin svého donátora a zdejšího rodáka.
Mezi vystavované umělce patří mj. S. J. Mikines, Janus Kamban či Ingálvur av Reyni.
Pokud se chcete na chvíli dostat do blízkosti faerských legend a mýtů a všech zdejších nadpřirozených bytostí, zajděte se podívat na sochu Nixe. Ta se nachází na jezeře Leitisvatn na ostrově Vágar hned vedle letiště. Večer jekůň osvětlen reflektory v různých barvách. Nix neboli faersky Nykurin je nebezpečný vodní tvor, který lidi láká a následně je vtáhne do jezera. Buďte ostražití, protože prý žije skoro ve všech faerských jezerech. Může měnit podobu, což může být zrádné a jakmile se jej dotknete, jste ztraceni. Ovšem legenda praví, že existuje jedna možnost, jak se z jeho spárů ještě před tím, než vás odvleče do vody, dostat. Rychle zakřičte nahlas jeho jméno a Nix ztratí svou moc!
Národní muzeum Tjóðsavnið nabízí svým návštěvníkům stálou indoor expozici a také své open air muzeum. Můžete se zde ponořit do tajů zoologie, botaniky, tradic, umění, archeologie, historie a obecně života na Faerských ostrovech.
Mezi exponáty, které rozhodně nesmíte minout, patří např. tradiční faerské veslice či kompletní sbírka legendárních lavic Kirkjubøur z 15. století. A pokud máte blízko k vikingské historii, zde vaše srdce jistě zaplesá!
Prvním open air muzeem je Hoyvíksgarður. To se nachází kousek od Tórshavnu a od krytých exhibičních prostor Národního muzea sem dojdete pěšky. Zde můžete prozkoumat původní faerskou farmu včetně stájí a všech hospodářských budov. Legenda říká, že farma se původně nacházela v Kúrdaluru, ale byla přemístěna na současné místo farmářem, který převzal farmu v roce 1772.
Druhou open air expozicí Národního muzea je velrybářská stanice Við Áir, kterou založila v roce 1905 norsko – skotská společnost Christian Salvesen & Co, která ji spravovala do roku 1930. Dnes je velrybářská stanice významným průmyslovým dědictvím a najdeme ji kousek od vesnice Hvalvík.
Listasavn Føroya je národní galerií souostroví a návštěvníci zde mohou potěšit své oko a mysl od roku 1989. Nachází se v hlavním městě Tórshavnu a má za cíl představit to nejlepší z uměleckých děl Faerských ostrovů. Její útroby ochraňují zhruba 2500 děl, především malby, ale také grafiky, sochy či textilie. Nejstarší díla jsou z 30. let 19. století a sbírka sahá až do současnosti. Veškeré informace o vstupu do galerie.
Pokud jste sportovním fanouškem, konkrétně tím fotbalovým, určitě byste se neměli ochudit o návštěvu zdejšího stadionu. Najdeme jej od roku 1999 v Gundadalur v Tórshavnu. Stadion pojme 5 000 lidí a nabízí povrch s umělou trávou, na kterém se mohou hrát mezinárodní fotbalové zápasy.
V srpnu 2011 byly instalovány světlomety v rozích hřiště, které byly poprvé oficiálně použity pro fotbalový zápas mezi Faerskými ostrovy a Itálií dne 2. září 2011. Bohužel ani ty nepomohly faerskému týmu k vítězství a Itálie vyhrála 1:0.
Každý správný turista by se měl na své cesty důkladně připravit, i co se týká vybavení. Proto pro vás máme stručný a praktický přehled věcí, které byste si měli vzít s sebou na Faerské ostrovy.
Dostat se na Faerské ostrovy lze mnoha leteckými společnostmi, letenka se dá pořídit již od 9000 Kč například s Air France a následně z Paříže s Atlantic Airways. V současné době neexistuje mezi Prahou a Faerskými ostrovy (letiště Vágar) přímé spojení, proto počítejte s jedním, někdy dvěma mezipřistáními.
A jak cestovat po Faerských ostrovech? Níže uvádíme několik možností:
Dobrou možností dopravy, jak projet souostroví, je cestování městskou hromadnou dopravou. Autobusy a trajekty spojují téměř všechny vesnice na Faerských ostrovech. Jízdní řády a ceny MHD najdete na webových stránkách místní veřejné dopravy. Tato společnost nabízí také cestovní karty, které pokrývají celou jejich síť, jedinou výjimkou je pak trajekt do Mykines. Cestovní kartu si můžete zakoupit na informační přepážce na letišti ve Vágaru nebo na Farstøðinu, hlavním autobusovém terminálu v Tórshavnu. Všechny trajekty přijímají kreditní karty, ale pro autobusy bývá potřeba hotovost (s výjimkou linky 300 mezi letištěm a Tórshavnem – zde můžete platit i kartou). Pokud jste studentem nebo seniorem starším 67 let (a máte s sebou průkaz, který to dokazuje) je pro vás výhodné zakoupit jednorázové jízdenky, protože je máte k dispozici za sníženou cenu.
Na Faerských ostrovech nejsou žádné osobní železnice kvůli složité krajině, malému počtu obyvatel a relativně krátkým vzdálenostem.
Na letišti a ve městech si lze také vypůjčit automobil. Většina ostrovů je propojena vynikající infrastrukturou silnic, mostů a podmořských tunelů, takže je snadné se kamkoli dopravit. Na Faerských ostrovech najdeme renomované půjčovny aut, jako Avis, Hertz, Alamo, Budget atd. Pozorně si vždy přečtěte podmínky dané půjčovny, u mnohých najdete v základním tarifu pojištění s vysokou spoluúčastí (v případě nehody či odcizení). Přestože na Faerských ostrovech není nijak přemrštěný silniční provoz, řidiči jezdí většinou podle pravidel a kriminalita je minimální, zvažte příplatek za plné krytí.
Povolený rychlostní limit je 50 km/h v městských oblastech a 80 km/h na asfaltových silnicích a štěrkových cestách ve venkovských oblastech. Cestovní mapy jsou dobrým pomocníkem, takže si je nezapomeňte vzít s sebou, než se vydáte na cestu. Lze je vyzvednout v regionálních informačních centrech po celé zemi. Motoristé jsou ze zákona povinni používat světlomety ve dne i v noci. Cestující na předních a zadních sedadlech automobilu jsou ze zákona povinni používat bezpečnostní pásy. Mluvení na mobilním telefonu a řízení pod vlivem alkoholu je přísně zakázáno. Vždy buďte připraveni na případnou hustou mlhu a řízení věnujte maximální pozornost!
Pro přepravu můžete samozřejmě také využít taxi, najdete je zejména na letišti, stejně jako v Tórshavnu, nicméně ochotně pro vás přijedou prakticky kamkoli. Pro sportovně založené je pak ideální volbou přepravy kolo, ať už to městské (vhodné například do Tórshavnu) či to horské. S tím můžete objevovat všechna zákoutí tohoto překrásného souostroví.
Cestu s malými dětmi na ostrovy je dobré předem zvážit, a to proto, že destinace je převážně určena návštěvníkům, kteří se budou chtít oddávat pěší turistice. Proto promyslete, kolik toho jsou vaše děti schopné ujít. S kočárkem se na mnohá místa vůbec nedostanete. Pro větší děti jsou pak Faerské ostrovy destinací, kde si odpočinou od městského ruchu a kde budou alespoň na určitou dobu zase o kousek blíž přírodě. Jistě si zde najdou nějaká ta „cool“ zákoutí a uloví pár fotografií na svůj instagramový účet.
Na Faerské ostrovy se můžete bez obav vydat i v seniorském věku. Toto dánské souostroví je skvělou volbou i pro starší ročníky, neboť je zde bezpečno a lékařská péče v nenadálých případech bývá na vysoké úrovni. Také na ostrovech nepanují extrémní teploty, nejsou zde žádné tropické nemoci a doba letu z České republiky (ač s přestupem) není nijak enormně vyčerpávající. Proto se pobytu v destinaci rozhodně nemusíte bát. Zvážit však musíte svůj aktuální zdravotní stav! Také berte na vědomí, že zde nachodíte mnoho kilometrů. Vzdálené souostroví s okouzlující krajinou je totiž především destinací zasvěcenou outdoorovým aktivitám.
Ač jsou samozřejmě Faerské ostrovy moderní oblastí, která myslí i na handicapované spoluobčany, některé zdejší oblasti mohou být pro vozíčkáře hůře dostupné. Problém může být zejména v horských oblastech a na odlehlejších místech. Vždy se také předem ujistěte, jestli vámi vybraný hotel nabízí bezbariérové pokoje a vozíčkům uzpůsobený vchod!
Domácí zvířata nejsou povolena pro pobyt kratší než tři měsíce či pro tranzit přes Faerské ostrovy do jiné země. Zvířecí mazlíčky lze dovézt na Faerské ostrovy pouze v případě, že osoba má na Faerských ostrovech trvalé bydliště, nebo pokud se osoba plánuje přestěhovat na Faerské ostrovy na dobu delší než tři měsíce.
Zdravotní péče na Faerských ostrovech je na vysoké úrovni s velice kvalitním a s moderním vybavením. Na celém souostroví najdete tři nemocnice: Tórshavn, Klaksvík a Suðuroy. Jinde je však lékařská péče a pohotovost poskytována lokálními zdravotními středisky/ambulancemi.
Faerská zdravotní politika si klade za cíl zajistit, aby každý, bez ohledu na své osobní finance, měl přístup k dobrým zdravotním službám stejné úrovně. Služby zdravotní péče jsou financovány vládou a z příspěvků všech rezidentů prostřednictvím Národního zdravotního pojištění. Všichni jednotlivci s bydlištěm na Faerských ostrovech, kteří mají faerské identifikační číslo, jsou automaticky členy národního zdravotního pojištění. S výjimkou právě příspěvku do národního zdravotního pojištění je zdravotní péče na Faerských ostrovech obecně bezplatná. Výjimky však platí pro léky, zubní ošetření a některá další specializovaná ošetření.
Občané severských zemí a Velké Británie mají právo na zdravotní péči za stejných podmínek jako občané Faerských ostrovů, pokud náhle onemocní nebo se zraní při dočasném pobytu na Faerských ostrovech. Obyvatelé jiných zemí si budou muset při krátkodobém pobytu na Faerských ostrovech pořídit vlastní cestovní zdravotní pojištění. Těhotné ženy mají právo na bezplatnou pomoc při porodu ve faerských nemocnicích bez ohledu na jejich státní příslušnost. Nařízení o zdravotním pojištění pro země EU se na Faerské ostrovy nevztahuje (Faerské ostrovy nejsou součástí EU, přestože Dánsko členským státem je).
Při zařizování cestovního pojištění se můžete pojistit i pro nenadálé situace jako je ztráta zavazadel atd. Pozor si však vždy dejte na smluvní podmínky a výběr konkrétního pojištění pečlivě promyslete. Informujte se o možnostech krytí těchto událostí přímo u preferované pojišťovny nebo u cestovní kanceláře, se kterou na Faerské ostrovy odlétáte.
Faerské tradice v oblasti jídla sahají více než tisíc let do doby, kdy se na ostrovech usadili první norští Vikingové. V té době byly zdroje pro přípravu pokrmů omezené, skládaly se zejména z ptáků, malé vegetace v údolích a z ryb či velryb ve zdejších fjordech. Vikingové však na ostrovy dovezli i ovce, dobytek a také obilniny. Základní složky tehdejší potravy zůstaly dodnes prakticky nezměněné a stále jsou využívány především lokální zdroje.
Faerská kuchyně je bohatá na živiny a vitamíny, které tělu dodají vše potřebné pro život v náročných přírodních podmínkách. Speciální klima však přineslo Faeřanům také nové invence v oblasti gastronomie. Díky dokonalé kombinaci prakticky konstantních nízkých teplot, větru a vysoké koncentraci soli ve vzduchu vyvinuli zdejší obyvatelé speciální bezsolnou metodu konzervování masa a ryb tzv. ræst. Tato tradice zahrnuje věšení masa a ryb na otevřeném prostranství a poté v sušárnách tzv. hjallur.
Při vašich toulkách souostrovím rozhodně zkuste zdejší ovesný koláč s lískovými ořechy (bývá bohatě pokryt vanilkovou polevou a ozdoben lesním ovocem) nebo sváteční dezert zvaný Risalamande, který se podává zejména o Vánocích – jedná se o rýžový pudink smíchaný se šlehačkou. Ochucený je pak cukrem, vanilkou a také mandlemi. Nejčastěji se podává s višňovou omáčkou.
Na Faerských ostrovech budete mít pestrý výběr alkoholických i nealkoholických nápojů. Mezi tamější oblíbené „nealko“ nápoje patří například káva na různé způsoby anebo pak horká čokoláda s pořádnou porcí šlehačky – ta přijde v chladných dnech vhod! V restauracích, kavárnách či barech pak samozřejmě natrefíte i na klasické čaje, limonády, džusy, šťávy a vodu. A jaký alkohol si Faeřané dopřávají nejraději?
Od 1. července 2008 platí na souostroví zákaz kouření na všech veřejných i soukromých pracovištích. Zákaz se dotkl i veřejných prostranství a dopravy. Všechny alkoholické nápoje nad 2,8 % obj. dováží a prodávají Rúsdrekkasøla Landsins, kteří mají národní monopol na alkohol. Rúsdrekkasøla Landsins má na ostrovech šest prodejen. Na Faerských ostrovech jsou také dva pivovary (Føroyar Bjór a Okkara), jejichž piva se prodávají v prodejnách Rúsdrekkasøla nebo v místních prodejnách piva. Restaurace, bary a kluby musí mít licenci k prodeji alkoholu. Existují dva druhy licencí - poloviční licence povoluje pouze prodej vína a piva, a plná licence pak prodej všech legálních alkoholických nápojů. Lihoviny prodávané na Faerských ostrovech nesmí mít vyšší procento než 60 % obj. Zákonný věk pro pití alkoholu je 18 let.
Na Faerských ostrovech se platí převážně dánskou korunou (1 DKK = 3,14 CZK, kurz k 04/2023), nicméně na většině míst se dá platit i kartou (někde však platí omezení minimální útraty). Je však dobré vědět, že se zde můžete setkat i s regionální měnou souostroví, tedy faerskou korunou. Bankomatů najdete po městě také velké množství.
Servisní poplatky jsou vždy zahrnuty ve všech uvedených cenách, takže na Faerských ostrovech nemusíte dávat spropitné. Spropitné za vynikající služby je čistě věcí volby, ale neočekává se.
Dá se předpokládat, že na Faerské ostrovy se lidé vydají s jiným úmyslem než nakupovat. Proto zde nečekejte vysloveně nákupní ráj, kde jedno nákupní centrum střídá to druhé. Nicméně, kvalitní zboží není problém a seženete jej obzvláště v Tórshavnu. Krámků s luxusním zbožím stejně jako s produkty tradičních řemesel zde najdete dost. A se suvenýry nevyjímaje – za skvělý dárek pro sebe či pro blízké patří svetry z faerské vlny. Za příjemnými nákupy se však můžete vydat i mimo hlavní město, tj. do Klaksvíku a Runavíku.
Upozornění: Bonusem je pak, že všichni nerezidenti Faerských ostrovů jsou osvobozeni od 25% daně z přidané hodnoty, DPH (po odečtení servisního poplatku), při nákupech nad 300 DKK. Při nakupování se dívejte proto na nápisy „Tax-Free“ ve výlohách obchodů, které jsou umístěny ve více než 200 obchodech po Faerských ostrovech.
Faerské ostrovy nepatří k nejlevnějším destinacím, proto doporučujeme vzít si do zásoby větší rozpočet, resp. platební kartu s dostatečným obnosem. Pokud však nechcete příliš rozhazovat, zkuste si předem stanovit přibližný rozpočet, v rámci čehož pečlivě zvážíte nejen způsoby přepravy po ostrovech (trajekt, MHD, benzín do automobilu apod.), ale i požadovaný komfort ubytování a preferovaný styl stravování (nákup v supermarketu či každý den teplá jídla v restauraci). Do celkového rozpočtu nezapomeňte zahrnout i případné částky za vstupy, například do muzeí, galerií a podobně. Obecně ale raději počítejte s většími výdaji než v České republice.
Prvně je důležité si říct, že vše je levnější v mimosezónní období, tj. mezi říjnem a březnem. Stejně tak můžete ušetřit, když si vše zarezervujete dostatečně v předstihu! Pokud chcete šetřit každý den, stačí si přivézt vlastní láhev na vodu (zdejší kohoutková voda je jednou z nejlepších na světě) - vyhnete se tak nutnosti stále shánět a platit tu balenou. Ovšem do obchodu asi stejně budete muset někdy zavítat. Pak je vhodná návštěva supermarketu Bónus, který platí za levnější obchod.
Ušetřit se dá samozřejmě i na dopravě. Provozovatel Strandfaraskip Landsins nabízí všem návštěvníkům Travel Card. S touto kartou můžete cestovat nezávisle 4 nebo 7 dní autobusy a trajekty všude po souostroví, ovšem s výjimkou ostrova Mykines. Cestovní kartu lze zakoupit ve všech autobusech a trajektech, na autobusovém a trajektovém terminálu v Tórshavnu a v informačním centru na letišti Vágar. Ceny jsou:
POZOR! Na Faerských ostrovech, které nejsou v Evropské unii (při vstupu Dánska do EU si vymohly výjimku), netelefonujete a nevyužíváte internet v mobilu jako v ČR či jiných státech Evropské unie. Působí zde dva hlavní operátoři – Føroya Tele (Faroese Telecom) a Nema. Před cestou se informujte u svého operátora, jaké konkrétní ceny budou s vaším tarifem na Faerských ostrovech platit. Co se týká samotného telefonního signálu, počítejte s tím, že v odlehlejších oblastech nemusí být vždy dostupný. A jaké jsou další možnosti volání, posílání SMS a připojení na internet?
Hlavní poskytovatel poštovních služeb na Faerských ostrovech je Posta. Pobočky najdete prakticky na většině ostrovů, nicméně poštovních schránek na ostrovech najdete ještě více. Faerská pošta funguje velice spolehlivě.
