Fantastické přírodní úkazy na Faerských ostrovech

Faerské ostrovy - základní informace, tipy a rady na cestu

ÚvodPočasíZásuvky a internetDokladyOčkováníCo s sebouBezpečnostStručný slovník

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O FAERSKÝCH OSTROVECH

  • Oficiální název země: Føroyar 
  • Hlavní a zároveň největší město: Tórshavn
  • Nejvyšší bod: Slættaratindur (880 m)
  • Vznik státu/získání autonomie: 1948
  • Státní zřízení: konstituční monarchie (Dánsko)
  • Rozloha: 1395,74 km² 
  • Počet obyvatel: 51 371
  • Hustota zalidnění: 36,8 obyv./km² 
  • Etnické skupiny: Faeřané 85.3%, Dánové 8.3%, ostatní Skandinávci 1.4%, ostatní 4.5% 
  • Náboženství: převážně luteránské
  • Hlavní jazyky: faerština, dánština a angličtina
  • Měna: dánská koruna, faerská koruna (króna, kr)
  • Časové pásmo: GMT +1 h
  • Celostátní tísňové číslo (záchranná služba, hasiči, policie): 112
  • Mezinárodní předvolba pro Faerské ostrovy: +298
  • Volání z Faerských ostrovů do Evropy: zadejte na telefonu mezinárodní evropský přístupový kód 00 a také kód země (420 pro ČR) 

PROČ NAVŠTÍVIT FAERSKÉ OSTROVY?

Faerské ostrovy jsou ideální destinací pro všechny milovníky panenské přírody a dramatických scenérií. Rozlehlé pastviny svěže zeleného zabarvení kontrastují s často rozbouřeným mořem, barevné domečky lemují surové pobřeží a vy se ocitáte v krajině ticha a klidu. Na Faerských ostrovech se rozhodně nespěchá a místní žijí v harmonii s přírodou, které si opravdu váží. Toto okouzlující souostroví však nabízí i četná muzea a gastronomické zážitky. Přidanou hodnotou je také to, že zdejší lidé jsou velice pohostinní, ale současně i odolní a houževnatí, čemuž je naučil zejména drsný ráz krajiny. Faeřané jistě přispějí k tomu, že se na ostrovech budete cítit velice komfortně, prakticky jako doma. 

Několik dalších přesvědčivých důvodů, proč navštívit právě Faerské ostrovy:

  • Faerské ostrovy jsou dokonalým místem pro klidnou dovolenou bez davů. V destinaci žije samo o sobě velmi málo lidí a ani turistů tu příliš neuvidíte. Pokud jste samotářský dobrodruh vážící si klidu a pohody, je to něco pro vás!
  • Faerské ostrovy jsou rájem pro fotografy. Jestli si s fotoaparátem rozumíte a chcete získat bezkonkurenční snímky, jeďte právě sem! Vaše fotoalbum se rozroste o výjimečné až doslova fantaskní kousky.
  • Faerské ostrovy nabízí skvělé hudební festivaly! Pokud jste milovníkem elektronické hudby, popu či folku, zcela určitě si užijete do sytosti třídenní letní G! Festival. 
  • Na Faerských ostrovech můžete spatřit fascinující polární záři. Pro tento zážitek si musíte do destinace zaletět ideálně v období od září do března.

KDY NAVŠTÍVIT FAERSKÉ OSTROVY?

Vzhledem ke geografické poloze je jasné, že ideální doba pro návštěvu Faerských ostrovů je zejména v jarních a letních měsících. Nejde jen o teplotu, která je v tomto období na teploměru trochu výš, ale také o dobu denního světla. Na podzim se zde začínají dny výrazně zkracovat a v zimě je světlo jen pár hodin denně. Což turistice samozřejmě příliš nepřeje a i proto se například většina festivalů koná v jarních či letních měsících.

Faerské ostrovy na jaře 

Dá se říci, že až duben znamená pro Faerské ostrovy příchod opravdového jara. Začínají se pomalu objevovat stěhovaví ptáci, jako jsou papuchalci a vše začíná rozkvétat. Teploty (jarní průměr se pohybuje kolem 6 °C) stoupají velice pozvolna, ale je zde už i posun v prodlužujících se dnech. V tomto období však na ostrovech ještě nejsou davy turistů, a proto může být jaro skvělým obdobím k jejich poznávání.

Faerské ostrovy v létě

Léto je nejsušší období roku, ač samozřejmě bráno dle faerských norem. Pro většinu návštěvníků bude stále vlhké a chladné. Teplotní maxima šplhají k 13 °C a slunce se na obloze vyskytuje poměrně často. Žádné tropické teploty zde však ani během letních měsíců nečekejte, nejvyšší zdejší zaznamenaný teplotní rekord činí 22 °C. Léto s sebou přináší i fakt, že na ostrově můžete pozorovat desítky tisíc papuchalků, kteří se zde rozmnožují. Léto na Faerech je nejlepším obdobím také pro pěší turistiku, jízdu na kajaku a obecně prozkoumávání ostrovů. Období června až srpna je hlavní sezónou, a tak jsou všechny turistické atrakce otevřené! Nicméně hotely jsou také dlouho dopředu plné. Proto s rezervací na toto období neotálejte!

Faerské ostrovy na podzim 

S nastupujícím podzimem se začínají krátit a pomalu také ochlazovat dny. Nejvyšší denní teploty se pohybují kolem 10 °C, ale je často vítr a srážky. Na konci léta (polovina září) také dochází k uzavření mnohých turistických atrakcí. Každopádně ceny ubytování v tuto dobu klesají a návštěvníků ubývá, což může být výhodou. Podzimní měsíce jsou také ideální dobou k fotografování faerské přírody.

Faerské ostrovy v zimě 

Zima dělá z Faerských ostrovů ještě dramatičtější a drsnější krajinu, než by se mohlo zdát. Moře bývá rozbouřené, mlha často zahaluje zdejší hory a na jejich vrcholcích leží sníh. Turistů zde nebývá mnoho, možná i z důvodu, že denního světla v tuto dobu je zde pomálu, zhruba 5 – 6 hodin. Zato je to ten nejlepší čas pro pozorování polární záře. Ubytování bývá levnější a snáz dostupné, nicméně některé hlavní atrakce nemusí být otevřeny, to je vždy dobré předem ověřit.

KDE NAJÍT TURISTICKÉ INFORMACE?

Jako turisté budete jistě na Faerských ostrovech pátrat po informacích o konkrétních oblastech a vyžití v nich. Pro tyto účely slouží informační a návštěvnická centra, která najdete hned na několika místech: 

  • Ostrov Norðoy, Biskupsstøðgøta 9, 700 Klaksvík, Norðoyggjar (regionální informační centrum pro severní ostrovy, otevřeno mají dle sezóny od pondělí do pátku od 9:00 do 16:00/17:00)
  • Ostrov Vágar, Varðagøta 8, 380 Sørvágur, Vágar (regionální organizace bez informační přepážky/mají pouze webové stránky – informace však naleznete přímo na letišti Vágar v informační kanceláři, anebo si můžete sjednat schůzku e-mailem)
  • Ostrov Sandoy, Mørkin Mikla 3, 210 Sandur (informační centrum, díky kterému se dozvíte, co a kde dělat na ostrově Sandoy)
  • Ostrov Suðuroy, Tvørávegur 37, 800 Tvøroyri, Suðuroy (regionální informační centrum nacházející se ve městě Tvøroyri na ostrově Suðuroy, otevřeno mají pátky od 8:00 do 15:00)
  • Ostrov Suðuroy, Vágsvegur 57, 900 Vágur, Suðuroy (regionální informační centrum nacházející se ve městě Vágur na ostrově Suðuroy, otevřeno mají v sobotu od 10:00 do 14:00)
  • Tórshavn, Niels Finsens gøta 17, 100 Tórshavn, Tórshavn (regionální informační centrum v hlavním městě Faerských ostrovů, otevírací doba se liší dle sezóny – tj. v od května do srpna bývá otevřeno od pondělí do pátku v čase 8:00 až 17:30, od září do dubna pak v čase 9:00 až 17:00, informační pult u přístavu v červnu, červenci a srpnu je přístupný od pondělí do pátku v čase 9:00 až 16:00).
  • Ostrov Eysturoy, informační centrum ve Fuglafjørður, Ribarhús Í Støð 14, 530 Fuglafjørður, Eysturoy (informační centrum v rybářském městečku Fuglafjørður, otevřeno mívají od pondělí do čtvrtku v čase 9:00 až 16:00 a v pátek je zkrácená pracovní doba do 15:00).

STÁTNÍ SVÁTKY A VÝZNAMNÉ DNY 

  • Nový rok: 1. ledna
  • Velikonoce (zahrnuje Květnou neděli, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Velikonoční neděli a Velikonoční pondělí): pohyblivé datum, vychází na březen/duben
  • Den vlajky: 25. dubna
  • Dýri biðidagur (Velký den modliteb): pohyblivé datum, vychází na duben/květen
  • Nanebevstoupení Páně: pohyblivé datum, vychází na květen
  • Letnice: pohyblivé datum, vychází na květen/červen
  • Svatodušní pondělí: pohyblivé datum, vychází na květen/červen
  • Den ústavy: 5. června
  • Ólavsøka (Předvečer svatého Olava – to býval norský král): 28. až 29. července
  • Vánoce: 24. prosince
  • 1. svátek vánoční: 25. prosince
  • 2. svátek vánoční: 26. prosince
  • Silvestr: 31. prosince 

FLORA A FAUNA 

Fauna a flora Faerských ostrovů je logicky dána jejich odlehlou geografickou polohou a podnebím, které zde panuje. Druhů suchozemských savců (na ostrovech se z řad savců vyskytují především ovce) nenalezneme mnoho, za to mořských živočichů a mořských ptáků je na ostrovech nespočet. Na souši nežijí ani žádní predátoři. Typickým suchozemským zvířetem se hned po ovcích stává zdejší plemeno koně – faerský pony. Tento druh je sice malý vzrůstem, ale rozhodně nepodceňujte jeho sílu a houževnatost.

Zajímavost: kromě žab se na ostrovech nevyskytují žádní obojživelníci! Na březích a v moři jsou nejčastěji ke spatření roztomilí tuleni kuželozubí. Dále od břehů pak zdejší vody brázdí velryby, zejména kulohlavci, sviňuchy, plejtvák obrovský či vorvaňovec. Z ptačí říše jsou nejpočetnějšími zástupci buřňáci, všudypřítomní roztomilí papuchalci a ústřičníci. 

Co se týká flory, na ostrovech neexistují lesy, převažují zde louky a pastviny. Povrch je dokonale pokryt trávou, která se prolíná s andělikou lékařskou či blatouchem bahenním – národní rostlinou. Hojně se vyskytují také mechy.

TOP TIPY PRO CESTOVATELE

Na Faerských ostrovech si milovník městského ruchu moc neužije, za to ten, kdo má rád přírodu a s radostí v ní tráví svůj čas, zde bude jako v ráji. Níže přinášíme pár rad, jak si na „Faerech“ užít příjemné chvíle nejen „na čerstvém vzduchu“.

OUTDOOROVÉ AKTIVITY

Pobřeží Faerských ostrovů je členité a jeho délka činí přes 1100 km. Najdeme na něm jak vysoké útesy, tak malebné pláže. Ty jsou většinou určeny romantickým procházkám, fotografování, pikniku či k surfování.

TOP pláže 

  • Húsavík Beach, Húsavík Municipality, Sandoy
  • Bøur, Bøur, Vágar  
  • Tjørnuvík, Tjørnuvík, Streymoy
  • Saksun Beach, Streymoy
  • Sandagerd, Streymoy
  • Leynasandur, Streymoy
  • Gotusandur, Syðrugøta, Eysturoy

TOP vodopády 

  • Múlafossur - 30 m vysoký, ostrov Vágar
  • Fossá - 140 m vysoký, ostrov Streymoy
  • Svartifossur – v překladu znamená „Černý vodopád“ a je to kaskáda, která se nachází 2 km severně od starého města Tórshavn na říčce Hoydalsá.
  • Týggjará – impozantní vodopád hned u silnice, ostrov Streymoy
  • Bøsdalafossur – 30 m vysoký vodopád na ostrově Vágar, poblíž najdeme mj. ruiny domu opuštěného Brity během 2. světové války

TOP festivaly 

  • Á grynnuni: festival se koná každoročně 5. května a je oslavou darů moře. Název „Ein dagur á grynnuni“ ve faerštině znamená „Den na břehu moře“. Akce se koná v centru Tórshavnu a návštěvnost bývá opravdu vysoká, míří sem místní i turisté. Můžete zde ochutnat opravdu lahodně upravené ryby a mořské plody čerstvě vylovené z Atlantiku. Bonusem je, že nabízené pokrmy jsou sponzorovány faerskými rybářskými společnostmi z celé země a jsou podávány zdarma! Vstup a mnoho nabízených aktivit je také zdarma. 
  • Voxbotn: v červnu ožívá hlavní město Tórshavn přípravami na Voxbotn. Je to 12 hodinový non stop hudební festival. Koncerty se konají podél mola a na náměstí Vágsbotn a jeho okolí. Pozadí jachet, lodí pohupujících se v přístavu a starých pestrobarevných skladišť, které lemují přístav, je dokonalou kulisou.
  • Ólavsøka: tento svátek začíná v předvečer dne svatého Olafa, tj. 28. července. Slaví se po dobu 2 dnů a oslavy jsou součástí letního faerského festivalu. Král Olaf II. je pro Faeřany významný především tím, že přinesl na ostrovy křesťanství. Během Ólavsøky zažijete a spatříte pravou faerskou kulturu – od tanců, hudby, průvodů, proslovů až po sportovní utkání a tradiční řetězový tanec. Proto pokud se budete na ostrovech nacházet koncem července, rozhodně si tyto slavnosti nenechte ujít!
  • G! Festival: tento hudební festival je bezesporu jednou z největších akcí na Faerských ostrovech a přitahuje mnoho turistů. Slaví se vždy po dobu 3 dnů v červenci. Je to divoká party, kterou byste v této poklidné krajině ani nečekali. Každopádně G! se liší od jiných festivalů konaných po celém světě, a to svou atmosférou. Koná se ve vesnici Syðrugöta (400 obyvatel) na ostrově Eysturoy. Zde jsou vystavěna festivalová pódia, a to na pláži, na louce a na fotbalovém hřišti, přímo pod okny domů. Místní obyvatelé to však kupodivu kvitují a na návštěvníky se těší. 
  • Kappróður: Kappróður čili veslování je národní sport na Faerských ostrovech. Závody ve veslování se konaly již dávno, a to již od 30. let minulého století. I v dnešní době se závody konají pravidelně, pořádají se o víkendech v červnu a červenci na sedmi různých místech. Závody jsou vždy součástí regionálního festivalu, první regata se koná v Klaksvíku na Norðoyastevně vždy na přelomu května a června. Závěrečná regata se koná v Tórshavnu vždy v den národního svátku, nebo vlastně den před národním svátkem (Ólavsøka). 

Venkovní aktivitou na Faerských ostrovech par excellence je jistě pak pozorování polární záře. Na světě není příliš míst, kde tento přírodní úkaz můžete spatřit. Pokud si ho nechcete nechat ujít, zkuste si návštěvu souostroví naplánovat na období mezi listopadem a únorem.

INDOOROVÉ AKTIVITY

Faerské ostrovy jsou synonymem pro nekonečné toulky přírodou, treky a obecně outdoorové aktivity. Proto zde rozhodně není tolik možností k indoorovému vyžití, to však neznamená, že by zde nebyla žádná muzea či galerie.

TOP muzea a galerie 

  • Sandur Art Museum: toto překrásné muzeum umění bylo v Sanduru postaveno architektem J. P. Gregoriussenem na základě plánů Sofuse Olsena. Najdeme jej v Olsenově rodné vesnici a má za úkol prezentovat díla faerských umělců. Pro veřejnost otevřelo své prostory v roce 2005 při příležitosti 92. narozenin svého donátora a zdejšího rodáka. 
  • Tjóðsavnið: Národní muzeum Tjóðsavnið nabízí svým návštěvníkům stálou indoor expozici a také své open air muzeum. Můžete se zde ponořit do tajů zoologie, botaniky, tradic, umění, archeologie, historie a obecně života na Faerských ostrovech. Mezi exponáty, které rozhodně nesmíte minout, patří např. tradiční faerské veslice či kompletní sbírka legendárních lavic Kirkjubøur z 15. století. 
  • Listasavn Føroya: Národní galerie Faerských ostrovů se ve faerštině nazývá „Listasavn Føroya“. Nachází se v Tórshavnu a je hlavním muzeem faerského umění. Bylo založeno v roce 1989. Kolekce se skládá z cca 2800 děl, najdeme zde především malby, ale také grafiky, sochy, instalace a textilie. Nejstarší díla jsou z 30. let 19. století a sbírka sahá až do současnosti.

TOP MÍSTA 

Mykines

Mykines je nejzápadnější z Faerských ostrovů a bydlí zde pouhých 15 obyvatel. Bývá považován za ornitologický ráj, chvílemi si můžete připadat skoro jako v Hitchcockově „Ptácích“. Roztomilí mořští klauni - papuchalci - jsou opravdu všude! Kromě nich však ostrov nabízí především překrásnou přírodu a výhledy po okolí. Přestože ostrov je mezi turisty velice populární a v době od 1. května do 31. srpna, kdy je ostrov otevřen, se zde na místní poměry dveře takřka „netrhnou“, stále si Mykines udržuje svou tradiční atmosféru. Nemusíte se bát davů, počet je regulován a každý den se sem dostane maximálně 250 turistů. Každý, kdo má rád blízkost přírody, najde potěšení a dobrodružství v této oblíbené destinaci faerského souostroví

Až budete na Mykines, určitě se vydejte na túru k ikonickému majáku Mykineshólmur, který se nachází na samostatném ostrůvku – na něj vede most. Na severní straně ostrova je také mnoho jeskyní a dvě hory Knúkur (560 m) a Árnafjall (350 m). Dne 26. září 1970 došlo na Knúkur k leteckému neštěstí. Před přistáním na letiště Vágar se ztratilo letadlo Fokker F27 a zřítilo se u hory Knúkur. Na palubě letadla cestovalo 34 osob. Díky velice rychlé reakci místních obyvatel se podařilo většinu z nich zachránit, přesto našlo v troskách letadla smrt 8 osob. Ve zdejším kostele najdete pomník připomínající tuto tragédii. Nejlepší způsob, jak se dostat do Mykines, je lodí z vesnice Sørvágur, která se nachází nedaleko od letiště na ostrově Vágar. Lodě do Mykines vyplouvají z přístavu Sørvágur denně od května do srpna.

Kalsoy

Kalsoy se nachází v severní části Faerských ostrovů mezi ostrovem Eysturoy a ostrovem Kunoy. Na tomto ostrově našlo domov necelých 130 obyvatel, všechny čtyři osady se nacházejí na východní straně, která je klidnější a travnatá, západ je nehostinný, skalnatý a strmý. Kdysi tu bylo pět osad, ale v roce 1812 byla obec Blankaskáli zničena sesuvy půdy. Zajímavostí jsou také zdejší tunely, nalézá se jich zde pět, všechny byly vystavěny v průběhu 70. a 80. let a jsou jednopruhové. Filmovým fanouškům bude možná ostrov povědomý, protože odtud pocházejí záběry z „bondovky“ No Time to Die s Danielem Craigem z roku 2021. Film obsahuje scény jak z obdivovaného výběžku Kallurin, tak z vesnice Trøllanes. James Bond umírá, když stojí na Kallurinu a dívá se z obzoru. Třešničkou na dortu je fakt, že se zde můžete „velkému Bondovi“ dokonce poklonit u jeho hrobu. Místní vesničané vyvinuli iniciativu a rozhodli se postavit náhrobek na památku slavného špióna. Náhrobní kámen je vyroben z faerského čediče a vyřezal ho uznávaný kameník ve vesnici Skopun. Poté byl převezen na přesné místo na Kalsoy, kde Bond v No Time to Die umírá. Ovšem Kalsoy není zdaleka jen James Bond. 

Kromě dechberoucí okolní přírody zde můžete například obdivovat překrásnou sochu tulení ženy Kópakonan ve vesnici Mikladalur. Socha zde byla vztyčena v srpnu roku 2014 a je navržena tak, aby odolala 13 m vysokým vlnám. Na ostrov Kalsoy budete muset jet trajektem. Ten vyjíždí z města Klaksvík, které je dostupné z hlavního města Tórshavn po silnici číslo 10.

Kallur

Pěší túra k majáku Kallur je pro návštěvníky Faerský ostrovů takřka povinností. Byl postaven v roce 1927 na nejsevernějším cípu ostrova Kalsoy jménem Kallurin. Cesta k němu je středně náročná a rozhodně stojí za to!Trasa začíná ve vesnici Trøllanes a každý směr trvá zhruba 1 hodinu. Z Kallurinu se vám mj. naskytne překrásný výhled na ostrovy Eysturoy a Streymoy a stejně tak na skalní útvary zasazené v Atlantiku jménem Risin a Kellingin. A jako bonus vám nad hlavami budou kroužit vodní ptáci. Ti jediní spolu s mořskými vlnami narušují zdejší nebeské ticho. Na ostrov Kalsoy se dostanete malým trajektem z Klaksvíku, cesta trajektem trvá 20 minut. Když se dostanete na Kalsoy, musíte zamířit úplně na sever. Po průjezdu čtyřmi tunely se dostanete do vesnice Trøllanes.

Múlafossur

Třicet metrů vysoký vodopád Múlafossur neboli „Vodopád mysu“ je jednou z nejpopulárnějších atrakcí na Faerských ostrovech. Najdete jej v odlehlé vesnici Gásadalur na ostrově Vágar asi 11 km od letiště. Zhruba 5 minut od vodopádů se nachází parkoviště, takže pokud máte za sebou ten den již nějakou túru, nemusíte se bát, zde je přístup velmi pohodlný. Jeho zajímavostí je, že padá přímo do oceánu. Je to velice podmanivé místo, scenérie vodopádu je dotvářena okolními kopci, oceánem, zelenými pastvinami a samozřejmě všudypřítomnými ovcemi.

Gásadalur

Gásadalur je odlehlá vesnice na ostrově Vágar, kde v roce 2020 žilo 11 obyvatel. Donedávna se sem dalo dostat pouze pěšky přes hory. Nyní je obec snadno dostupná tunelem Gásadalstunnilin, což je 1,4 km dlouhý jednopruhový tunel spojující Gásadalur s vesnicí Bøur na východě, kterou odděluje hora Knúkarnir. Gásadalur má kavárnu Gasadalsgardur Cafe, kde se podávají obědy, koláče a káva. Gásadalur znamená přímo „Údolí hus“. V Gásadalur existuje možnost ubytování v malých a velice romantických chatkách. Tyto chatky se nacházejí v samotném údolí a jsou skvělým zážitkem. Jsou výbornou základnou pro ty, kteří si chtějí užít pohled na vodopád buď při západu slunce nebo naopak ráno hned po probuzení. Je to jedinečný zážitek a vy získáte kromě něj také jedinečné fotografie.

Saksun

Saksun je vesnice s 10 obyvateli ležící na ostrově Streymoy. Dominantou vsi je starý kostel, který byl původně postaven v Tjørnuvíku, ale v roce 1858 byl rozložen, přenesen přes hory do Saksunu a zde znovu sestaven. Asi ještě známější atrakcí Saksunu je však zdejší laguna. Pískem naplněná laguna přitahuje denně mnoho návštěvníků. Dvakrát denně se plní mořskou vodou ze severního Atlantského oceánu. Místo je obecně skvělou volbou pro ty, co milují přírodu a klid. Hory svírající lagunu, minimum jakéhokoli ruchu a okolní vodopády jsou prostě úchvatnou kombinací! 

V létě je zde otevřené i malé vesnické muzeum. Na 300 let staré farmě Dúvugarðar najdete několik krásných tradičních travnatých domů. Obyčejný život na farmě probíhal do 40. let 20. století, dnes je součástí muzea. Poloha Saksunu kolem přírodního přístavu je výjimečně krásná a uklidňující, chvilky strávené zde jsou doslova balzámem na duši. Ze Saksunu je možnost pěší turistiky do nedaleké vesnice Tjørnuvík. Trasa vede po staré horské stezce mezi Dúvugarðar a Tjørnuvík. 

Fossá

Vodopád Fossá je nejvyšší vodopád na Faerských ostrovech, jeho výška sahá až k neuvěřitelným 140 metrům! Nachází se na ostrově Streymoy nedaleko obce Haldórsvík a je celoročně snadno dostupný. Vodopád Fossá je kromě působivého dvouúrovňového tvaru známý také svou tmavou čedičovou stěnou, která je doslova „black & white“ kontrastem k bílé vodě. K vodopádu se dá dojít poměrně blízko, rozhodně natolik, že ucítíte v obličeji jeho kapky. Nachází se pohodlně 45 minut jízdy od hlavního města Tórshavn. 

Tjørnuvík

Tjørnuvík je nejsevernější vesnice na ostrově Streymoy. Je zasazena do hlubokého údolí bez dalších vesnic v dohledu, můžete si zde připadat v dobrém slova smyslu jako na konci světa. Je tu naprosto božský klid. Prim zde hraje příroda, okolní hory a mnoho potůčků. Domy už jen dokreslují zdejší scenérii. Není jich zde však mnoho, zhruba 55, podobný počet je i obyvatel. Mysleli jste si, že Faerské ostrovy nejsou ideálním místem k surfování? Pak vás Tjørnuvík vyvede z omylu! Před vesnicí je krásná pláž a hned za ní perfektní vlny. Tato ikonická vesnice má také přímý výhled na mořské komíny Risin (71 m) a Kellingin (69 m). Osada je díky své nepřekonatelné poloze jednou z nejnavštěvovanějších vesnic na Faerských ostrovech!

Drangarnir

Drangarnir je souhrnný název pro dva mořské komíny mezi ostrůvkem Tindhólmur a ostrovem Vágar. Jednotlivé názvy mořských komínů jsou pak Stóri Drangur („Velký mořský komín“) a Lítli Drangur („Malý mořský komín“). Drangarnir je možná nejznámější skalní útvar Faerských ostrovů a mezi turisty je velmi populární. Pokud se chcete k útvarům dostat blíže, můžete využít jeden z lodních výletů, pokud vám stačí kochat se z pevniny, ideálním místem je pobřežní vesnice Bøur.

Kirkjubømúrurin

Nejvýznamnější středověkou památkou celého regionu najdeme na ostrově Streymoy. Je jí Katedrála svatého Magnuse resp. její zřícenina. Dnes zde mohou návštěvníci obdivovat pouze ruiny, ale jsou zasazeny do zdejší krajiny tak kouzelně, že se coby mávnutím kouzelného proutku takřka ocitnete ve středověku. Období výstavby se odhaduje zhruba na rok 1300. Dříve panovaly mezi výzkumníky dohady, zda katedrála byla vůbec někdy dokončena a využívána ke svým účelům. Dle posledních teorií dokončena byla, nicméně věřícím sloužila jen krátkou dobu. 

Kvůli reformaci v roce 1537 došlo ke zrušení faerské diecéze a od té doby katedrála začala chátrat. Ostrovy se staly nezávislou diecézí v roce 1111, ale po zmíněné reformaci byl poslední katolický biskup v roce 1538 popraven. Katolická církev byla obnovena poté až v roce 1931 jako součást biskupství v Kodani. Státní církví je protestantská faerská lidová církev. Katolíků žije na ostrovech jen pár set a jejich centrem se stal kostel Mariukirkjan v Tórshavnu, je to také jediný katolický kostel na celém souostroví. 

Gjógv

Gjógv je vesnice ležící na severovýchodním cípu ostrova Eysturoy, necelých 70 km od Tórshavnu. Osada měla již od středověku silnou rybářskou tradici. Její název se překládá jako „Rokle“. Ta opravdu leží nedaleko vesnice a měla pro ni velký význam. Soutěska je zaplavená mořem a byla vesničany využívána jako přírodní přístav a relativně klidný úsek jinak povětšinou rozbouřeného moře. Až dolů k vodě vedou dnes schody, a tak si v oceánu můžete bezpečně smočit ruce a zakusit „osvěžující“ Atlantik. V osadě je zhruba 50 domů a obyvatel zhruba také tak, nicméně je vybavena kostelem (1929), školou (1884) a dokonce i továrnou na výrobu prefabrikovaných betonových prvků. Nezapomeňte se zastavit u nejstaršího domu vesnice – Jógvansstova.

Trøllkonufingur

Trøllkonufingur („Trolí prst“) je 313 metrů vysoký skalní útvar nacházející se na ostrově Vágar – nedaleko vesnice Sandavágur a vypadá, jako by vyrůstal přímo z oceánu. Legenda říká, že Trøllkonufingur je prstem čarodějnice, která chtěla mrštit Faerské ostrovy na Island. Když přišla k moři jižně od Vágaru, vyšlo slunce, ona zkameněla a spadla do oceánu. Byla tak velká, že když dosáhla na dno moře, měla zadní část hlavy a prst nad hladinou. Zadní část její hlavy je prý ostrov Koltur. Do roku 2022 je známo pouze 11 lidí, kteří na prst vyšplhali. 

Nólsoy

Na ostrově Nólsoy, který se nachází naproti hlavnímu město Tórshavnu, najdeme dva majáky. Menší, umístěný na Borðutanga, je vidět z Tórshavnu. Zatímco větší maják byl postaven v roce 1893 na jihovýchodním pobřeží na místě zvaném Tumbin. Je výjimečný v tom, že je jedním z nejsilnějších na světě, světlo je vidět daleko na oceánu. Pokud nemáte vody stále dost, můžete se v jižní části ostrova zastavit ještě u jezera Halavatn. Na ostrov se dostanete po 20 minutách jízdy trajektem z Tórshavnu. Túra z vesnice v Nólsoy k majáku pak zabere zhruba 2,5 hodiny v každém směru. 

Eiði

Eiði je velice malebná vesnice s barevnými domky na ostrově Eysturoy. Na zdejší poměry je obec relativně zabydlená, žije zde přibližně 800 obyvatel. Eiði, nejprve osídlená Vikingy v 9. století, byla kdysi dokonce druhým největším městem na Faerských ostrovech. Dodnes se orientuje především na rybolov. Vesnický kostel, který byl postaven v roce 1881 dle projektu dánského architekta Hanse Christiana Amberga, má krásný malovaný interiér a na trámech zde visí modely votivních lodí. Tyto lodě, které mají zajistit bezpečí místních obyvatel na moři, jsou na Faerských ostrovech běžným výjevem. Oceán a vše, co se kolem něj točí, je zde zkrátka všudypřítomný a součástí každodenního života většiny Faeřanů. 

Sportovním nadšencům by neměla uniknout procházka kolem krásného jezera na sever od vesnice. Ta návštěvníky zavede k bývalému fotbalovému hřišti Eiði, které se nachází mezi jezerem a skalnatým pobřežím. Bývalo označováno jako nejosamělejší a nejkrásnější fotbalové hřiště na světě. Dnes je tady možné v létě kempovat a zdejší tým EB/Streymur (vznik 1993) má nyní hřiště nové. 

Sørvágsvatn

Sørvágsvatn nebo také Leitisvatn je největší jezero na Faerských ostrovech. Rozkládá se v jižní části ostrova Vágar a jeho rozloha je 3,43 km². Sørvágsvatn je známý z fotografií zejména pro optickou iluzi, kterou zde oceán a jezero vytvářejí. Vypadá to totiž, jako by se jezero vznášelo nad oceánem. Z jezera odtéká do Atlantského oceánu impozantní 30 m vysoký vodopád Bøsdalafossur. Na východ od jezera je 142 m vysoký útes Trælanípa („Útes otroků“). 

Fjallavatn

Druhým největším jezerem celého souostroví je Fjallavatn, které najdeme také na ostrově Vágar. Má rozlohu 1,03 km² a rozkládá se 80 metrů nad hladinou moře. Od Atlantského oceánu je odděleno pouze malým potůčkem. Od roku 1983 je Fjallavatn chráněnou přírodní oblastí. Pro nadšence do severské pěší turistiky je zde ideální túrou trasa od jezera k severnímu pobřeží. Ta vede přes oblast jménem „Norð á Munna“ a je v létě populární túrou místních obyvatel. Dá se říct, že obzvláště v nejdelší den v roce, tj. 22. června, je v místě skoro hlava na hlavě. Ovšem myšleno na faerské poměry. Unikátem túry v tento den je, že během ní můžete pozorovat západ i východ slunce, které nastávají v krátkém časovém úseku za sebou. Podniknout jakoukoliv túru v tento den je vlastně faerskou tradicí a mnozí Faeřané ji s nadšením dodržují.

Tórshavn

Tórshavn je přístav a hlavní i největší město Faerských ostrovů. Nachází se na jižním cípu ostrova Streymoy, největšího z celého souostroví. Tórshavn byl založen v 10. století, nicméně ještě mnoho set let poté nezažil žádný významnější rozmach. Název města pochází od boha bouře a blesků, který dominuje severské mytologii a od skandinávského slova pro přístav – „havn“, znamená tedy doslova "Thórův přístav". Na znaku města dokonce najdeme Thórovo kladivo Mjölnir. V samotném Tórshavnu žije asi jedna čtvrtina celkové populace Faerských ostrovů (asi 13 000 obyvatel). Má dobré silniční spojení s dalšími osadami na Streymoy a trajekty jej efektivně spojují také s ostatními ostrovy. Jeho hlavním průmyslovým odvětvím je rybolov. Tórshavn má střední školy, univerzitu Fróðskaparsetur Føroya a sídlí zde i faerská televize Kringvarp Føroya (KvF) a samozřejmě vláda a parlament.

Svartifossur

Svartifossur v překladu znamená „Černý vodopád“ a je to kaskáda, která se nachází 2 km severně od starého města Tórshavn na říčce Hoydalsá. Tento vodopád je však ideální navštívit po deštivějším období, pokud nastane náhodou období bez srážek, vodopád vysychá a je v něm pouze málo vody. 

Tinganes

Tinganes je historické místo souostroví a je součástí dnešního Tórshavnu. Označení v překladu znamená „Parlamentní molo“ nebo „Parlamentní místo“. Dnes rozděluje Tinganes přístav na dvě části – Eystaravág a Vesteravág. Parlament se zde sešel poprvé za dob Vikingů, když norští kolonisté umístili svůj Ting (parlament) právě na toto místo v první půlce 9. století. Løgting se od těch dob již přestěhoval na sever města, ale na Tinganes dnes sídlí místní vláda. Ta našla útočiště v budově Skansapakkhusið. Nejstarší domy v historickém jádru Tinganes resp. Tórshavnu najdeme v uličce Gongin.

Katedrála v Tórshavn

Svěže bílá katedrála v Tórshavn je druhým nejstarším existujícím kostelem na Faerských ostrovech. Byla postavena v roce 1788 a od roku 1990 je sídlem faerského biskupa. Stojí hned u historického poloostrova Tinganes a je dominantou této zóny. Nicméně nečekejte žádný kolos, katedrála je menších rozměrů, přesto ale velice oslnivá. Tuto bílou budovu s hodinovou věží zkrátka rozhodně nepřehlídnete. Roku 1865 došlo v kostele k přestavbě, a i v budoucnu byl rozšiřován. V roce 1935 byl chór rozšířen o čtyři metry a postavena nová sakristie. V roce 1968 byl opět chór rozšířen – o kancelář a další vedlejší místnosti. Vlastní loď obsahuje 44 lavic, ochoz pak 14. Na severní stěně lodi je osazen oltářní obraz z roku 1647 s obrazem Poslední večeře. Zvon katedrály byl údajně získán v roce 1708. Pochází z lodi 'Norske Löve', která v Lambavíku ztroskotala roku 1707. Je zdoben palmami a nese nápis: „Danscke Ostindische Compagnies Scheb Nordische Löwe“ (Loď Dánské Východoindické společnosti Nordische Löwe, 1704) a najdeme zde i monogram společnosti. Zvon je 30 cm vysoký, průměr vnějšího ráfku je 41,5 cm.

PRAKTICKÉ RADY PRO CESTOVATELE 

Co si zabalit/bez čeho neodjet:

  • pasy
  • vytištěná zpáteční letenka
  • zdravotní pojištění
  • platební karta + hotovost
  • potvrzení o ubytování 
  • anglický slovník
  • mobil, nabíječka
  • knižní průvodce či alespoň vytištěné základní informace

Každý správný turista by se měl na své cesty důkladně připravit, i co se týká vybavení. Proto pro vás máme stručný a praktický přehled věcí, které byste si měli vzít s sebou na Faerské ostrovy.

DOPRAVA 

Letenky

Dostat se na Faerské ostrovy lze mnoha leteckými společnostmi, letenka se dá pořídit již od 9000 Kč například s Air France a následně z Paříže s Atlantic Airways. V současné době neexistuje mezi Prahou a Faerskými ostrovy (letiště Vágar) přímé spojení, proto počítejte s jedním, někdy dvěma mezipřistáními. 

A jak cestovat po Faerských ostrovech? Níže uvádíme několik možností:

Autobus a trajekty

Dobrou možností dopravy, jak projet souostroví, je cestování městskou hromadnou dopravou. Autobusy a trajekty spojují téměř všechny vesnice na Faerských ostrovech. Jízdní řády a ceny MHD najdete na webových stránkách místní veřejné dopravy. Tato společnost nabízí také cestovní karty, které pokrývají celou jejich síť, jedinou výjimkou je pak trajekt do Mykines. Cestovní kartu si můžete zakoupit na informační přepážce na letišti ve Vágaru nebo na Farstøðinu, hlavním autobusovém terminálu v Tórshavnu. Všechny trajekty přijímají kreditní karty, ale pro autobusy bývá potřeba hotovost (s výjimkou linky 300 mezi letištěm a Tórshavnem – zde můžete platit i kartou). Pokud jste studentem nebo seniorem starším 67 let (a máte s sebou průkaz, který to dokazuje) je pro vás výhodné zakoupit jednorázové jízdenky, protože je máte k dispozici za sníženou cenu.

Vlaky

Na Faerských ostrovech nejsou žádné osobní železnice kvůli složité krajině, malému počtu obyvatel a relativně krátkým vzdálenostem.

Automobil

Na letišti a ve městech si lze také vypůjčit automobil. Většina ostrovů je propojena vynikající infrastrukturou silnic, mostů a podmořských tunelů, takže je snadné se kamkoli dopravit.  Na Faerských ostrovech najdeme renomované půjčovny aut, jako Avis, Hertz, Alamo, Budget atd. Pozorně si vždy přečtěte podmínky dané půjčovny, u mnohých najdete v základním tarifu pojištění s vysokou spoluúčastí (v případě nehody či odcizení). Přestože na Faerských ostrovech není nijak přemrštěný silniční provoz, řidiči jezdí většinou podle pravidel a kriminalita je minimální, zvažte příplatek za plné krytí.

Povolený rychlostní limit je 50 km/h v městských oblastech a 80 km/h na asfaltových silnicích a štěrkových cestách ve venkovských oblastech. Cestovní mapy jsou dobrým pomocníkem, takže si je nezapomeňte vzít s sebou, než se vydáte na cestu. Lze je vyzvednout v regionálních informačních centrech po celé zemi. Motoristé jsou ze zákona povinni používat světlomety ve dne i v noci. Cestující na předních a zadních sedadlech automobilu jsou ze zákona povinni používat bezpečnostní pásy. Mluvení na mobilním telefonu a řízení pod vlivem alkoholu je přísně zakázáno. Vždy buďte připraveni na případnou hustou mlhu a řízení věnujte maximální pozornost!

Další možnosti přepravy 

Pro přepravu můžete samozřejmě také využít taxi, najdete je zejména na letišti, stejně jako v Tórshavnu, nicméně ochotně pro vás přijedou prakticky kamkoli. Pro sportovně založené je pak ideální volbou přepravy kolo, ať už to městské (vhodné například do Tórshavnu) či to horské. S tím můžete objevovat všechna zákoutí tohoto překrásného souostroví.

CESTOVÁNÍ S DĚTMI

Cestu s malými dětmi na ostrovy je dobré předem zvážit, a to proto, že destinace je převážně určena návštěvníkům, kteří se budou chtít oddávat pěší turistice. Proto promyslete, kolik toho jsou vaše děti schopné ujít. S kočárkem se na mnohá místa vůbec nedostanete. Pro větší děti jsou pak Faerské ostrovy destinací, kde si odpočinou od městského ruchu a kde budou alespoň na určitou dobu zase o kousek blíž přírodě. Jistě si zde najdou nějaká ta „cool“ zákoutí a uloví pár fotografií na svůj instagramový účet.

CESTOVÁNÍ VE STARŠÍM VĚKU/SENIOŘI

Na Faerské ostrovy se můžete bez obav vydat i v seniorském věku. Toto dánské souostroví je skvělou volbou i pro starší ročníky, neboť je zde bezpečno a lékařská péče v nenadálých případech bývá na vysoké úrovni. Také na ostrovech nepanují extrémní teploty, nejsou zde žádné tropické nemoci a doba letu z České republiky (ač s přestupem) není nijak enormně vyčerpávající. Proto se pobytu v destinaci rozhodně nemusíte bát. Zvážit však musíte svůj aktuální zdravotní stav! Také berte na vědomí, že zde nachodíte mnoho kilometrů. Vzdálené souostroví s okouzlující krajinou je totiž především destinací zasvěcenou outdoorovým aktivitám.

CESTOVÁNÍ S HANDICAPEM

Ač jsou samozřejmě Faerské ostrovy moderní oblastí, která myslí i na handicapované spoluobčany, některé zdejší oblasti mohou být pro vozíčkáře hůře dostupné. Problém může být zejména v horských oblastech a na odlehlejších místech. Vždy se také předem ujistěte, jestli vámi vybraný hotel nabízí bezbariérové pokoje a vozíčkům uzpůsobený vchod!

CESTOVÁNÍ SE PSEM

Domácí zvířata nejsou povolena pro pobyt kratší než tři měsíce či pro tranzit přes Faerské ostrovy do jiné země. Zvířecí mazlíčky lze dovézt na Faerské ostrovy pouze v případě, že osoba má na Faerských ostrovech trvalé bydliště, nebo pokud se osoba plánuje přestěhovat na Faerské ostrovy na dobu delší než tři měsíce.

ZDRAVOTNÍ PÉČE 

Zdravotní péče na Faerských ostrovech je na vysoké úrovni s velice kvalitním a s moderním vybavením. Na celém souostroví najdete tři nemocnice: Tórshavn, Klaksvík a Suðuroy. Jinde je však lékařská péče a pohotovost poskytována lokálními zdravotními středisky/ambulancemi.

Faerská zdravotní politika si klade za cíl zajistit, aby každý, bez ohledu na své osobní finance, měl přístup k dobrým zdravotním službám stejné úrovně. Služby zdravotní péče jsou financovány vládou a z příspěvků všech rezidentů prostřednictvím Národního zdravotního pojištění. Všichni jednotlivci s bydlištěm na Faerských ostrovech, kteří mají faerské identifikační číslo, jsou automaticky členy národního zdravotního pojištění. S výjimkou právě příspěvku do národního zdravotního pojištění je zdravotní péče na Faerských ostrovech obecně bezplatná. Výjimky však platí pro léky, zubní ošetření a některá další specializovaná ošetření. 

CESTOVNÍ POJIŠTĚNÍ 

Občané severských zemí a Velké Británie mají právo na zdravotní péči za stejných podmínek jako občané Faerských ostrovů, pokud náhle onemocní nebo se zraní při dočasném pobytu na Faerských ostrovech. Obyvatelé jiných zemí si budou muset při krátkodobém pobytu na Faerských ostrovech pořídit vlastní cestovní zdravotní pojištění. Těhotné ženy mají právo na bezplatnou pomoc při porodu ve faerských nemocnicích bez ohledu na jejich státní příslušnost. Nařízení o zdravotním pojištění pro země EU se na Faerské ostrovy nevztahuje (Faerské ostrovy nejsou součástí EU, přestože Dánsko členským státem je).

Při zařizování cestovního pojištění se můžete pojistit i pro nenadálé situace jako je ztráta zavazadel atd. Pozor si však vždy dejte na smluvní podmínky a výběr konkrétního pojištění pečlivě promyslete. Informujte se o možnostech krytí těchto událostí přímo u preferované pojišťovny nebo u cestovní kanceláře, se kterou na Faerské ostrovy odlétáte.

STRAVOVÁNÍ   

Faerské tradice v oblasti jídla sahají více než tisíc let do doby, kdy se na ostrovech usadili první norští Vikingové. V té době byly zdroje pro přípravu pokrmů omezené, skládaly se zejména z ptáků, malé vegetace v údolích a z ryb či velryb ve zdejších fjordech. Vikingové však na ostrovy dovezli i ovce, dobytek a také obilniny. Základní složky tehdejší potravy zůstaly dodnes prakticky nezměněné a stále jsou využívány především lokální zdroje. 

Faerská kuchyně je bohatá na živiny a vitamíny, které tělu dodají vše potřebné pro život v náročných přírodních podmínkách. Speciální klima však přineslo Faeřanům také nové invence v oblasti gastronomie. Díky dokonalé kombinaci prakticky konstantních nízkých teplot, větru a vysoké koncentraci soli ve vzduchu vyvinuli zdejší obyvatelé speciální bezsolnou metodu konzervování masa a ryb tzv. ræst. Tato tradice zahrnuje věšení masa a ryb na otevřeném prostranství a poté v sušárnách tzv. hjallur.

Faerské ostrovy byste neměli opustit, aniž byste ochutnali:

  • Skerpikjøt: druh skopového masa, které je větrem sušené, jedná se o skutečnou pochoutku Faerských ostrovů. Někdy bývá vzdáleně přirovnáváno k šunce serrano či prosciutto crudo. Tajemstvím kvality masa je venkovní teplota vzduchu.
  • Garnatálg: jde o tradiční pokrm z Faerských ostrovů. Vyrábí se hnětením střevního tuku z ovcí a vyráběním hrudek. Ty se pak suší na vzduchu v sušárně "hjallur" a fermentují. Garnatálg se podává nakrájený na plátky, často jako příloha k rybám, zejména „ræstur fiskur“. Nebo lze podávat i s bramborami.
  • Tvøst og spik: typické jídlo Faerských ostrovů, skládá se z masa velryby kulohlavce, tuku a brambor. 

Dezerty 

Při vašich toulkách souostrovím rozhodně zkuste zdejší ovesný koláč s lískovými ořechy (bývá bohatě pokryt vanilkovou polevou a ozdoben lesním ovocem) nebo sváteční dezert zvaný Risalamande, který se podává zejména o Vánocích – jedná se o rýžový pudink smíchaný se šlehačkou. Ochucený je pak cukrem, vanilkou a také mandlemi. Nejčastěji se podává s višňovou omáčkou. 

NÁPOJE

Na Faerských ostrovech budete mít pestrý výběr alkoholických i nealkoholických nápojů. Mezi tamější oblíbené „nealko“ nápoje patří například káva na různé způsoby anebo pak horká čokoláda s pořádnou porcí šlehačky – ta přijde v chladných dnech vhod! V restauracích, kavárnách či barech pak samozřejmě natrefíte i na klasické čaje, limonády, džusy, šťávy a vodu. A jaký alkohol si Faeřané dopřávají nejraději?

  • Pivo: nejstarším pivovarem na Faerských ostrovech je Føroyar Bjór. Je v provozu už od roku 1888 a jeho produkty rozhodně stojí za ochutnání – vyrábí například i piva s obsahem alkoholu 5,8 % či ta nealkoholická! Modernější pivovar Okkara založený roku 2010 pak svým zákazníkům nabízí zejména piva řemeslná jako jsou Kelling nebo Risi.
  • Aquavit: pokud zatoužíte po něčem ostřejším, vyzkoušejte na Faerských ostrovech lihovinu zvanou Aquavit, která je destilovaná z obilí a brambor. Přidávají se do ní ale také bylinky či koření. 

KOUŘENÍ A ALKOHOL NA VEŘEJNOSTI 

Od 1. července 2008 platí na souostroví zákaz kouření na všech veřejných i soukromých pracovištích. Zákaz se dotkl i veřejných prostranství a dopravy. Všechny alkoholické nápoje nad 2,8 % obj. dováží a prodávají Rúsdrekkasøla Landsins, kteří mají národní monopol na alkohol. Rúsdrekkasøla Landsins má na ostrovech šest prodejen. Na Faerských ostrovech jsou také dva pivovary (Føroyar Bjór a Okkara), jejichž piva se prodávají v prodejnách Rúsdrekkasøla nebo v místních prodejnách piva. Restaurace, bary a kluby musí mít licenci k prodeji alkoholu. Existují dva druhy licencí - poloviční licence povoluje pouze prodej vína a piva, a plná licence pak prodej všech legálních alkoholických nápojů. Lihoviny prodávané na Faerských ostrovech nesmí mít vyšší procento než 60 % obj. Zákonný věk pro pití alkoholu je 18 let.

PENÍZE, SPROPITNÉ, NAKUPOVÁNÍ A CENY 

Na Faerských ostrovech se platí převážně dánskou korunou (1 DKK = 3,14 CZK, kurz k 04/2023), nicméně na většině míst se dá platit i kartou (někde však platí omezení minimální útraty). Je však dobré vědět, že se zde můžete setkat i s regionální měnou souostroví, tedy faerskou korunou. Bankomatů najdete po městě také velké množství. 

Spropitné 

Servisní poplatky jsou vždy zahrnuty ve všech uvedených cenách, takže na Faerských ostrovech nemusíte dávat spropitné. Spropitné za vynikající služby je čistě věcí volby, ale neočekává se.

Nakupování a ceny 

Dá se předpokládat, že na Faerské ostrovy se lidé vydají s jiným úmyslem než nakupovat. Proto zde nečekejte vysloveně nákupní ráj, kde jedno nákupní centrum střídá to druhé. Nicméně, kvalitní zboží není problém a seženete jej obzvláště v Tórshavnu. Krámků s luxusním zbožím stejně jako s produkty tradičních řemesel zde najdete dost. A se suvenýry nevyjímaje – za skvělý dárek pro sebe či pro blízké patří svetry z faerské vlny. Za příjemnými nákupy se však můžete vydat i mimo hlavní město, tj. do Klaksvíku a Runavíku.

Upozornění: Bonusem je pak, že všichni nerezidenti Faerských ostrovů jsou osvobozeni od 25% daně z přidané hodnoty, DPH (po odečtení servisního poplatku), při nákupech nad 300 DKK. Při nakupování se dívejte proto na nápisy „Tax-Free“ ve výlohách obchodů, které jsou umístěny ve více než 200 obchodech po Faerských ostrovech.

Jaké ceny čekat na Faerských ostrovech?

  • láhev vody (1,5 l): 16 DKK (50 Kč)
  • cappuccino: 35 DKK (110 Kč)
  • pivo (0,5 l): 50 DKK (160 Kč)
  • lahev vína (střední kategorie): 130 DKK (410 Kč)
  • cigarety (20 ks): 170–200 DKK (535–630 Kč)
  • jídlo v levnější restauraci (pro 1 osobu): 150 DKK (470 Kč)
  • benzín: 13 DKK (40 Kč)

Rozpočet

Faerské ostrovy nepatří k nejlevnějším destinacím, proto doporučujeme vzít si do zásoby větší rozpočet, resp. platební kartu s dostatečným obnosem. Pokud však nechcete příliš rozhazovat, zkuste si předem stanovit přibližný rozpočet, v rámci čehož pečlivě zvážíte nejen způsoby přepravy po ostrovech (trajekt, MHD, benzín do automobilu apod.), ale i požadovaný komfort ubytování a preferovaný styl stravování (nákup v supermarketu či každý den teplá jídla v restauraci). Do celkového rozpočtu nezapomeňte zahrnout i případné částky za vstupy, například do muzeí, galerií a podobně. Obecně ale raději počítejte s většími výdaji než v České republice.

Možnosti slev pro turisty cestující po Faerských ostrovech

Prvně je důležité si říct, že vše je levnější v mimosezónní období, tj. mezi říjnem a březnem. Stejně tak můžete ušetřit, když si vše zarezervujete dostatečně v předstihu! Pokud chcete šetřit každý den, stačí si přivézt vlastní láhev na vodu (zdejší kohoutková voda je jednou z nejlepších na světě) - vyhnete se tak nutnosti stále shánět a platit tu balenou. Ovšem do obchodu asi stejně budete muset někdy zavítat. Pak je vhodná návštěva supermarketu Bónus, který platí za levnější obchod

Ušetřit se dá samozřejmě i na dopravě. Provozovatel Strandfaraskip Landsins nabízí všem návštěvníkům Travel Card. S touto kartou můžete cestovat nezávisle 4 nebo 7 dní autobusy a trajekty všude po souostroví, ovšem s výjimkou ostrova Mykines. Cestovní kartu lze zakoupit ve všech autobusech a trajektech, na autobusovém a trajektovém terminálu v Tórshavnu a v informačním centru na letišti Vágar. Ceny jsou:

  • 7denní dospělý = 700 DKK
  • 7denní dítě = 350 DKK
  • 4denní dospělý = 500 DKK
  • 4denní dítě = 250 DKK

SIM KARTA (TELEFONNÍ SIGNÁL) 

POZOR! Na Faerských ostrovech, které nejsou v Evropské unii (při vstupu Dánska do EU si vymohly výjimku), netelefonujete a nevyužíváte internet v mobilu jako v ČR či jiných státech Evropské unie. Působí zde dva hlavní operátoři – Føroya Tele (Faroese Telecom) a Nema. Před cestou se informujte u svého operátora, jaké konkrétní ceny budou s vaším tarifem na Faerských ostrovech platit. Co se týká samotného telefonního signálu, počítejte s tím, že v odlehlejších oblastech nemusí být vždy dostupný. A jaké jsou další možnosti volání, posílání SMS a připojení na internet?

  • V mnoha institucích, hotelích či restauracích bývá bez problému dostupná bezplatná Wifi. Proto je nejvýhodnější komunikace s ČR přes ni, ať už prostřednictvím emailu či například aplikace WhatsApp. 
  • Další možností, jak zůstat na příjmu za výhodné ceny, je zakoupení místní SIM karty. Tu si můžete zakoupit buď přímo na letišti Vágar anebo v prodejnách místních operátorů. Jde to ale i online – tzv. eSIM.

POŠTOVNÍ SLUŽBY 

Hlavní poskytovatel poštovních služeb na Faerských ostrovech je Posta. Pobočky najdete prakticky na většině ostrovů, nicméně poštovních schránek na ostrovech najdete ještě více. Faerská pošta funguje velice spolehlivě.

SPECIÁLNÍ INFORMACE O FAERSKÝCH OSTROVECH 

  • V hlavním městě jsou autobusové linky zdarma!
  • Faerské ostrovy mají vlastní národní leteckou společnost Atlantic Airways.
  • Na Faerských ostrovech je pouhých pět semaforů (naprostá většina v hlavním městě).
  • Na Faerských ostrovech najdeme pouze dva mezinárodní řetězce rychlého občerstvení: Burger King a Sunset Boulevard.
  • Na Faerských ostrovech žije přibližně 110 různých druhů ptáků.
  • Během druhé světové války obsadila Faerské ostrovy britská armáda.
  • V roce 2021 byla zapsána na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO tradiční výroba severských klinkerových lodí. O zápis usilovaly společnými silami Faerské ostrovy, Dánsko, Švédsko, Norsko, Finsko a Island.
  • Faerská společnost Bakkafrost je osmou největší společností na chov lososů na světě.
  • Národním ptákem je ústřičník velký (Haematopus ostralegus).
  • Tinganes, kde se parlament sešel poprvé pravděpodobně v roce 825, je považován za jedno z nejstarších parlamentních míst na světě, která se stále používají.
  • Faerské ostrovy mají své vlastní plemeno koně – faerského poníka. Přestože tito mohou klamat svým malým vzrůstem, mají neuvěřitelnou sílu!
  • Niels Ryberg Finsen, faerský lékař, získal v roce 1903 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.
  • Faerští obyvatelé mají průměrnou délku života 82,6 let, což je 12. místo ze všech zemí světa.
  • Žádný bod na Faerských ostrovech není dále než 5 km od moře.
  • Faerské ostrovy nejsou členem Evropské unie ani Schengenského prostoru.
  • Telefonní číslo premiéra Faerských ostrovů je v telefonním seznamu.
  • Populace ovcí (70 000) převyšuje počet obyvatel (cca 50 000).
  • Na Faerských ostrovech není žádné vězení. Vězni zadržovaní déle než rok a půl jsou posíláni do věznic v Dánsku.
  • Velrybářství je na Faerských ostrovech bohužel stále „v kurzu“.

 

Fantastické přírodní úkazy na Faerských ostrovechPanenská příroda severu Vodopád MulafossurMaják na Faerských ostrovech Nádherné pobřeží Faerských ostrovůDivoké Faerské ostrovy Plavba kolem skalnatých útvarůJediná osada na ostrově MikynesVe vesničce Mikynes žije celoročně 10 lidíKirkjubour - nejhistoričtější město ostrovůUličky města ThorshawnTypické domky na Faerských ostrovech Let helikoptérouMístní v domorodých krojích Alky na Faerských ostrovech Tradiční jehněčí
zobrazit zájezdy na Faerské ostrovy
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací

Mám zájem o "Speciální akci" na poznávací zájezdy do celého světa se SLEVOU AŽ 35%.


Zadejte prosím váš e-mail:

Povinné pole