Kam cestovat v červnu za divokými zvířaty?
Červnová divočina nemíří jen za nejslavnějšími zvířaty, ale i za těmi, kvůli kterým se vyplatí cestovat cíleněji a dívat se mnohem pozorněji. Vydejte se za druhy, které se v běžných cestovatelských přehledech neobjevují tak často. Třeba za vzácným psem hyenovitým v Africe, prérijními bizony v Severní Americe, papuchalky na severních útesech nebo lemury na Madagaskaru. Taková setkání vám možná zůstanou v paměti déle než ta, která jste si před cestou dali na seznam jako první.
Autor: Martin Karniš
18.05.2026
Lemur s kouskem potravy.
Vzácný pes hyenovitý
Vysněné zvíře mnoha milovníků přírody, kteří se vydávají na africké safari. Spolu s vlčkem etiopským je nejohroženější africkou psovitou šelmou. Hlavním problémem je ztráta a fragmentace původního prostředí a konflikt s člověkem. Je unikátním lovcem s obrovskou úspěšností, která daleko předčí lvy či leopardy. Skvělá organizace a hierarchie jim umožňují ubránit si své území i před většími šelmami.
Největší populace se nacházejí na území Botswany, Tanzanie, Zambie a Zimbabwe, kde je lze vidět v několika národních parcích. Nejdostupnější a nejsnáze pozorovatelní jsou v oblasti delty Okavango (Botswana), nebo v národních parcích South Luangwa v Zambii a Mana Pools v Zimbabwe.
Jsou velmi snadno rozpoznatelní díky svému zbarvení, které jim dalo i několik jmen. Latinský název Lycaon pictus lze volně přeložit jako „vlku podobný” a „malovaný“ nebo „pestře zbarvený“. V několika jazycích se nazývají „malovaní“ nebo „barevní“. Každý jedinec je jiný a tento rozdíl vynikne hlavně ve velkých skupinách, které mohou mít až 30 členů. Vidět takovou svorku naživo patří k nejpůsobivějším scénám africké divočiny. I když v divočině není nikdy nic jisté, právě poznávací zájezdy na safari vás zavedou do oblastí, kde máte největší šanci tuto vzácnou šelmu zahlédnout.
Pes hyenovitý u břehu vody v africké divočině.
Šimpanzi v Ugandě
Jsou našimi geneticky nejbližšími příbuznými. Dělí se na dva druhy – šimpanze učenlivého a bonobo. Ti jsou rozděleni řekou Kongo, přičemž bonobové žijí jižně od řeky a šimpanzi severně. Kromě geografie je mezi nimi také unikátní rozdíl v systému organizace tlup, kde šimpanzi řeší i běžné konflikty agresivněji než bonobo, kteří je často řeší sexem.
Šimpanzi jsou rozšířenější a žijí od Senegalu po Tanzanii v suchých i deštných lesích. Jsou všežravci, podobně jako lidé. Hledají plody, listy, hlízy, ale také hmyz, a dokonce loví menší obratlovce do velikosti menších opic. Při lovu jsou dobře organizovaní a umějí komunikovat na dálku vokálně, nebo údery palicemi do stromů.
Nejsnáze je můžete vidět na našich cestách do Ugandy. Zde jsou dvě místa, která nabízejí trek za habituovanými skupinami – Kibale a Murchison Falls. Setkat se s těmito primáty a pozorovat je zblízka je jedinečný zážitek. Je vidět, jak jsou nám blízcí, jejich chování je v mnoha momentech tak „lidské“.
Mládě šimpanze.
Prérijní bizoni
Představte si prérii, po které běží tisícihlavé stádo bizonů. Takovýto obrázek se mohl naskytnout původním obyvatelům Severní Ameriky před stovkami let. Odhaduje se, že před příchodem „gringů“ zde žilo přibližně 15 až 20 milionů kusů a před příchodem člověka jako takového zde bylo možná až 50 milionů bizonů. O první snížení populace se zasloužili „Indiáni“ a v 19. století dokonali dílo zkázy Evropané. Po jejich zásahu zůstalo v roce 1900 posledních 325 jedinců.
V první polovině 20. století začal proces navracení bizona do rezervací. Dnes ve volné přírodě, v národních parcích a přírodních rezervacích, žije odhadem 20 000 kusů a spolu s těmi v zoo a na farmách jich je dohromady kolem 350 000. Můžeme tak považovat tento druh za zachráněný.
Bizon je největší býložravec Severní Ameriky po vyhynutí megafauny. Dospělý samec váží přibližně 900 kg a samice kolem 600 kg. Známé jsou už jen dva poddruhy, prérijní a lesní. Lesní více připomíná našeho zubra a žije v severozápadní části kontinentu.
Pokud se chcete vydat za prérijními bizony, dají se vidět od severního okraje Grand Canyonu po Aljašku a od západu na východ od Skalnatých hor po Dakotu a Oklahomu. Nejlepší je zajít do národních parků Yellowstone, Custer nebo do zmíněného Grand Canyonu (North Rim). Za bizony i dalšími přírodními klenoty USA se můžete vydat komfortněji na zájezdu Top národní parky od Dakoty po Las Vegas.
Bizoni v Lamar Valley v národním parku Yellowstone.
Papuchalk severní
Kdo by neznal ikonického „tučňáka severu“, tedy papuchalka? Jeden z nejslavnějších ptáků i pro ty, kteří se ornitologii vůbec nevěnují. Vyskytuje se v severním Atlantiku, s možným sezonním výskytem až do oblasti Středozemního moře, Kanárských ostrovů nebo pobřeží Severní Karolíny na druhé straně oceánu.
Tento překvapivě malý pták (27 cm) je unikátní svým zbarvením. Během období páření se samcům výrazně zbarvuje zobák do červena, modra a žluta. Mimo dobu hnízdění, která bývá podle oblasti od května do července, tráví čas na otevřeném moři a jen výjimečně přichází na pevninu. Hnízdí často na strmých skalách, aby byli více chráněni před pozemními predátory. Hnízda si kopou do hlíny zobákem, kam samice naklade jedno vejce, na kterém sedí 42 dní. Samec se stará o hnízdo a zásobuje samici potravou.
Loví malé ryby známé pod souhrnným názvem šproty. V zobáku jich přinese až 10, což jsou známé záběry, o které se snaží každý fotograf. Největší a snadno dostupná kolonie je na ostrově Mykines na Faerských ostrovech. Dají se však vidět i na Islandu, ve Skotsku a na pobřeží Norska. Právě severská pobřeží jsou místem, kde na poznávacích zájezdech po Skandinávii můžete natrefit i na papuchalky ve volné přírodě. Pokud se zde ocitnete na jaře a začátkem léta, vyhledejte místo, kde tyto alky spolu s dalšími hnízdí. Budete nadšeni.
Papuchalk na travnatém útesu nad mořem.
Madagaskarští lemuři
Madagaskar je jedinečné prostředí a nabízí přírodu takovou, jakou nenajdete nikde jinde na světě. Tato Noemova archa je od Afriky oddělena už přibližně 185 milionů let, a tak se zde vyvinul samostatný svět. Nejznámějším obyvatelem je lemur. V dnešní době jich na ostrově žije více než 100 druhů. Vědci neustále přicházejí na nové souvislosti mezi jednotlivými druhy nebo populacemi a stanovují tak nové vztahy a zařazují je do systematiky. Nejznámějšími jsou dva druhy, které jsou hojně chovány i v zoo v naší zemi.
Lemur kata je snadno rozpoznatelný podle typicky černobíle pruhovaného ocasu, který mu slouží ke komunikaci. Druhým je vari černobílý, který spolu se svým příbuzným vari červeným patří mezi největší lemury s délkou těla až 120 cm a váhou 4 kg. Naopak nejmenší lemur (a také nejmenší primát) maki nejmenší měří do 11 cm (bez ocasu) a váží 30 gramů. Zvláštní je indri, který je jediný lemur bez ocasu a patří mezi větší druhy.
Jejich zpěv se ráno nese východními lesy ostrova, také v oblasti Andasibe. Asi nejzvláštnější je aye-aye, u nás známý jako ksukol ocasatý. Lemura příliš nepřipomíná. Má velké uši, divnou srst a fascinující prsty na předních nohách. Prostředník je přizpůsoben hledání larev a hmyzu pod kůrou stromů. Lemuři jsou skupinou primátů, kteří nás nepřestanou fascinovat a stojí za to za nimi na Madagaskar vycestovat.
Tři lemuři kata s pruhovanými ocasy.
Divočina nemusí být jen o nejznámějších zvířatech světa. Někdy je největším zážitkem právě to, co se nehledá snadno. Vyberte si destinaci a vydejte se na poznávací zájezd, který vás zavede blíž k přírodě v jejím vlastním tempu.
Zajímá vás svět zvířat a pozoruhodná setkání s nimi i mimo červen? Podívejte se na našeho podrobného průvodce animal turismem napříč světem.
Všechny články autoraMartin Karniš
Vystudovaný zoolog je v CK SEN klienty právem považovaný za největšího odborníka na africké safari. Většinou provází Keňu a Tanzanii, kde si s Masaji povídá svahilsky a jeho nejoblíbenější zájezd je JAR, Namibie, Botswana, Zimbabwe, Zambie. Od roku 2009 však provází i poznávací zájezdy na Madagaskar, Aljašku, do USA a Kanady. Okouzlila ho Rwanda, Uganda i Etiopie. Když si od něj zvířata potřebují odpočinout, provází zájezd Thajsko, Malajsie, Singapur či Austrálii, kterou projel křížem krážem. Martinovy největší koníčky jsou příroda, historie a poznávání nových lidí. Říká, že cestování a provázení je nejlepší škola života. Klienti si ho na zájezdech váží kvůli empatii a trpělivosti. Jako správný ranger je jeho nejoblíbenější pochoutkou steak z impaly v Jižní Africe.
