Bangladéš (Expedice)

Absolutní a zároveň bezpečná exotika, jakých je na světě už velmi málo. Pojeďte s námi do bývalého Východního Pákistánu za obřadem obětování býků ve staré Dhace! Fascinující expedice do ústí obrovské řeky Brahmaputra, za bengálskými tygry v Sundarbanu. Uvidíme horské kmeny východního Bangladéše na hranicích s Barmou.

  • fascinující expedice v bezpečné exotice
  • již 6. rok po sobě na svátek Eid Al-Adha
  • plná penze v Bangladéši v ceně
  • noční plavba parníkem
Čti více

Tel.: 224 250 138, 608 482 877   |   Email: cksen@cksen.cz

Termíny a cenyProgram a mapaFotogalerieReference klientůZážitky ze zájezduTOP místa zájezdu

Cena zahrnuje:

mezinárodní letenku, letištní poplatky, dopravu Kalkata - Dhaka, ubytování v hotelech (s výjimkou Dhaka a Kalkaty nejlepší možné ubytování), plnou penzi v Bangladéši, prohlídky měst, povolení na vstupy do národních parků, jízdenka 1. třídy na parník, celodenní výlet v Sundarbanu, vstupné, SEN průvodce, místní průvodce, dopravu klimatizovaným mikrobusem, pojištění proti insolventnosti

Cena nezahrnuje:

stravu kromě uvedené, víza, fakultativní výlety

1. den:

Odlet do země Matky Terezy.

2. den:

Přílet do Kalkaty. Okamžitě víte, že jste vstoupili do jiného světa. A toto je jen začátek. Město, které bylo až do roku 1911 oficiálně hlavním městem britské Indie a jehož krásu budeme obdivovat v koloniální čtvrti, či u památníku Victoria Memorial. Uvidíme však více. Nejrušnější most naší planety Howrah Bridge. Po stopách Matky Terezy, jejíž památce se pokloníme přímo při jejím hrobě. Atmosféra staré Kalkaty Vás šokuje. Jízda na rikšách, které tahají pěší běžci (jediné město v Indii), ale i moderním metrem (první v Indii). Kalighat, chrám krvelačné bohyně, které tady stále každé ráno obětují kozu. I tak je to poslední dotek s civilizací. Naše expedice začíná.

3. den:

Přesun k exotickým indicko-bangladéšským hranicím. Vstupujeme do někdejšího Východního Pákistánu. Jsme tady! Odpoledne poprvé překročíme mohutnou Brahmaputru a vcházíme do hlavního města.

4. den:

DHAKA - nefalšovaná exotika a davy lidí, jaké jste ještě neviděli. Eid al-Adha v uličkách staré Dháky. Nepopsatelné, toto musíte zažít ... Garantujeme Vám neopakovatelné. A pak prohlídka města, majestátní Růžový palác (Ahsan Manju), pevnost Lalbag, kterou již mughalský princ nedokončil, když ho Aurangzéb zavolal do Indie. Připomene Vám Taj Mahal? Uvidíte zde nejkrásnější ženy Bangladéše? Hinduistický chrám Dhakeshweri Mandir. Arménský kostel jako evropský odkaz v muslimském světě. Hvězdná mešita jako památka mughalské vlády. Večer spamätávanie se z dne na střeše nejluxusnějšího hotelu a zároveň nejvyšší budovy v Bangladéši.

5. den:

Dokončení prohlídky Dháky. Moderní Národní mešita. Neskutečná budova bangladéšských parlamentu, dílo estonského židovského architekta Louise Kahna. Čekali byste takovou budovu v Bangladéši? Transfer do přístavu, ubytování v kajutách parníku, jaký jste dosud znali jen ze starých filmů o Indii, a vyrážíme. Pivko na palubě lodi a noc v kabinách.

6. den:

Nezapomenutelný zážitek, jakých ve světě každým rokem ubývá. Celodenní pomalá plavba devatenáctým stoletím. Odpoledne příjezd do Mongly. Ubytování na břehu řeky. Příprava na zítřejší den.

7. den:

Výlet pronajatou lodí do největších mangrových lesů světa v Sundarbanu. Krokodýli a nejvíce bengálských tygrů na světě. Vesnice prostitutek, která Vám vyrazí dech. Místní rybáři čekají na úlovek, my se vracíme do Mongly.

8. den:

Odjezd do Bagerhat (UNESCO) - město mešit z 15. století. Zazpívá mezuín jen pro nás? Mešita sto pilířů patří k nejkrásnějším muslimským stavbám na indickém subkontinentu. Obětujeme zde krokodýlovi slepici pro úspěšné pokračování naší cesty? Návrat do Dháky.

9. den:

Směřujeme na jihovýchod. Kolem dvanáct set let starých buddhistických vykopávek do Chittagongu, kde dodnes polovinu obyvatelstva tvoří buddhisté. Dotyk s barmskou atmosférou. Setkávání kultur. Horské kmeny. Absolutní exotika.

10. den:

Celodenní plavba po jezeře Kaptai, které Vám svou krásou vyrazí dech. Zažili jste Kašmír? Toto je lepší. Setkání s lidmi, které ještě turisté nezkazili. Kvůli tomuto člověk cestuje. Setkáme i členy královské rodiny? Jezdí sem strávit dovolenou.

11. den:

Návrat do Dháky podél hranic mezi Bangladéšem a Tripurou. Kde to je? Možnost přeletět zpět do hlavního města. Jsme tu už jako staří známí. Poslední bangladéšská večeře a třídění dojmů. Stálo to zato! Transfer na letiště a odlet.

12. den:

Přílet domů.

Bangladéš
<
>

Úžasný Bangladéš

Když nás Rišo z CK SEN velmi jemně a decentně přemlouval k návštěvě Bangladéše, Dáša byla hned pro a já si opakoval, proč že tam vlastně jet. No přece delta Gangy, bengálští tygři a co dál??? Ale pak to přišlo. Bomba. Lidé, přátelští, původní. Čistota kolem nich a v nich. Každý dotyk s nimi očišťoval a vracel k původním hodnotám rodiny, přátelství. K tomu ten vynikající servis, jaký umí připravit jenom CK SEN. Děkujeme. Děkujeme i ostatním účastníkům v tom našem mikrozájezdu. To víte, od určitého věku je přeskakování z loďky na loďku (a tam to přece ani jinak nejde), přece jenom složitější. A těch ochotných rukou se vždy našlo a hodně. A také se dodržoval pitný režim (byť jsme se nacházeli v muslimské zemi). Nechyběly nám stavební památky (byly tam), nechyběly nám strhující přírodní scenérie (byly tam). My tam ale hlavně nacházeli lidi, život na vesnicích s jejich radostmi a starostmi. Ano, i ty fabriky nás evropských nenažranců jsme viděli, a znovu nám vyvstávala ta základní věčná otázka o rozšiřování té naší "civilizace". Ano či ne? S Dášou na ni neumíme beze zbytku odpovědět. Ale těch strašně moc krásných a inteligentních dětí by mělo mít právo zúčastňovat se celosvětového snažení a soupeření jejich vrstevníků. Zdravíme všechny, s kterými jsme tuto nádhernou zemi projeli a děkujeme jim. A Vám ostatním vzkazujeme, jeďte tam, jedná se o jeden z mála neposkvrněných koutů této planety.

Čti více

Plavba 19. stoletím - Bangladéš

Atmosféra na Saghargatu je úplně jiná než byla ráno. Málo se hemží prodavači a pasažéry nastupující na lodě. Tlačíme se davem a odmítáme obchodníky. Nyní je pro nás důležité jen jedno – nalodit se. Náš parník je majestátně ukotvený na samém konci a neradi bychom ho zmeškali. Bangladéš je jediná země na světě, kde tyto téměř stoleté stroje stále fungují. Poctivé britské strojírenství je očividně zárukou kvality.  Směřujeme do kajut, ve kterých strávíme noc. Personál nás vítá jmény, objednáváme si večeři a vycházíme na privátní  otevřenou palubu, odkud z výšky pozorujeme ruch Saghargatu. Zazní lodní trubka a vyrážíme na plavbu devatenáctým stoletím. Unikáme ruchu rozpálené Dhaky a ráno už nás vítají palmy národního parku Sundarban. 

Čti více

Horské kmeny Bangladéše

Horské kmeny Bangladéše

Ráno, ještě před odchodem z Rangamati, jsme se zastavili na místním kmenovém trhu. Množství stánků se zeleninou, ovocem, masem a rybami. Každou minutou je zde více a více lidí, kteří si nechtějí nechat ujít příležitost dobře nakoupit nebo dobře prodat. Jako turisté jsme tu jediní a ruch ranního trhu nás strhává svou atmosférou. Po tomto zážitku sedáme do našeho komfortního auta a vyrážíme na několika hodinovou cestu horskou oblastí. Naším dnešním cílem je město Bandarban. Po cestě zastavujeme na vojenském checkpointu, jsme přece jen v pohraniční oblasti a také v oblasti, kde občas dochází ke střetu armády s místními obyvateli, kteří na základě své etnické příslušnosti požadují jiné věci jako zbytek muslimské země. Přestože nemáme pocit ohrožení, právě naopak, potřebujeme mít vyřízené speciální povolení pro vstup do této oblasti. Předkládáme naše pasy a podepisujeme se v knize, kde vedou evidenci návštěv cizinců. Všechno máme v pořádku a tak můžeme pokračovat v cestě za poznáváním místní kultury, která je přece jen jiná než zbytek země. Krásné výhledy do údolí porostlých džunglí a drobné vesničky. V některých z nich žije i přes 60 lidí. Kromě kmenů Chakma a Tripura jsme se byli podívat i do vesnice kmene IGC. Je jich sice jen přibližně 1500, ale výskyt tohoto kmene v této oblasti je celkem početný. Většina z nich jsou animisté, ale část tohoto etnika konvertovala k buddhismu. Hlavou společnosti je muž - náčelník, u některých kmenů můžete narazit i na matriarchát, a to tehdy, že hlavou rodiny a komunity jsou ženy. Zajímavým, ale opět zcela plachým kmenem byl i Tanchangya. V oblasti mezi Rangamati a Chittagong, plus v oblasti mezi Chittagong a Bandarban jich žije něco okolo 20 tisíc. Název tohoto kmene vznikl z označení horské odrůdy jum, který tento kmen pěstuje. Stejně to byl jeden z prvních kmenů, který v této oblasti začal kultivovat a pěstovat horský druh rýže. Tento kmen je buddhistický a to jsme viděli i na množství buddhistických amuletů, které měli ti nejmladší ověšené na krku. Tento kmen je častokrát označován jako romantický, což se projevuje v jejich umění, zdobení šatů a hudbě. Ženy nosí na hlavách malé turbany, což značí, že jsou vdané. Muži, ale i ženy zde kouří tabák přes malé dřevěné dýmky, a tím se jednoznačně odlišují od nejpočetnějšího kmene Chakma, který je známý kouřením vodních bambusových dýmek. Neskutečně fotogenické.

Čti více

Dhaka, Bangladéš

Naše cesta pokračuje. Dnes jsme ji trávili v hlavním městě Bangladéše. Jak si představujete Bangladéš? Jako chudou zemi plnu chorob, zaplavených polí, žebráků a špíny? Měli jste být dnes s námi v Dháce. Ruch města, které nikdy nespí. Náš průvodce se ráno opozdil. Procházíme se starou Dhaka mezi Mughalskou pevností a největším hinduistickým chrámem Bangladéše, každý se chce s námi fotit (i my s nimi :) každý se usmívá, všude je pocit absolutní pohody. Chvíli předtím estonský americký židovský parlament a poté oběd v thajské restauraci s výhledem na pevnost. Odpoledne kolem památníku boje za bangladéšťany proti Pákistánskému urdu a největší suvenýrový obchod Bangladéše ,kde nemají ani jednu pohlednici. Téměř dokonalá krajina, až na to, že tady nečepují ... I proto jsem s naším Guidem zařídil dnes večer do autobusu dvě stě piv. Čeká nás ještě dlouhá cesta. Zítra o 20:30 vyrážíme tradiční lodí po dolním toku Gangy směr mangrové lesy Sundarbanu v největší deltě planety. Mám pocit, že nám můžete závidět :) Zdravíme. Všichni jsme více než ok.

Čti více

Největší umělé jezero Bangladéše

Nacházíme se v oblasti druhého největšího města Bangladéše Chittagong. Přiblížili jsme se k Indickým hranicím a také k hranicím s Myanmarem. Dalekosahající nížiny poseté řekami a drobnými vesnicemi vystřídala horská oblast, kterou budeme poznávat nejbližší dny. Dvě noci jsme se proto rozhodli strávit u největšího umělého jezera této země, ve městě Rangamati. Právě to leží na břehu jezera Katai, které má působivou velikost 11 122 km čtverečních. Jezero vzniklo jako součást hydro-elektrického projektu Karnaphuli. Výstavba přehrady pro vodní elektrárnu začala vládou Východního Pákistánu v roce 1956 a byla financována s podporou Spojených států. V důsledku tohoto projektu bylo zatopeno až 220 km² hospodářské půdy, což mělo značný vliv na místní obyvatelstvo. Právě místní obyvatelstvo je tvořeno zajímavými horskými kmeny, jejichž kulturu jsme sem přišli blíže poznat. Jaký jiný dopravní prostředek bychom mohli použít, pokud ne právě loď, kterou jsme se mohli nejlépe dostat k jednotlivým vesnicím. Jezero je dnes důležitým zdrojem vody pro zemědělství, rybolov, no a samozřejmě i jako dopravní uzel, který propojuje jednotlivé části. Problémem je i znečištění jezera v důsledku používání hnojiv, odpadky, a usazeniny na dně jezera. To vše ohrožuje život místních obyvatel. Jako první jsme navštívili kmen Chakma, který je nejpočetnějším kmenem této oblasti. V rámci společnosti pracují hlavně ženy, které chodí obrábět drobná horská políčka a muži zatím tráví čas ve vesnici a kouří tabák přes z bambusu vyrobené vodní dýmky. Zážitkem byla i návštěva místní školy. Děti studují v bengálštině a angličtině. Kmen má charakteristický vzor svého oblečení a také muži nosí podobně Loong, stejně jako etnika v Myanmaru. Dalším etnikem, které jsme navštívili je kmen Tripura. Samotné etnikum se skládá z přibližně 36 podskupin. Většina z nich se živí rybolovem a mají i drobné zemědělství doplněné o chov prasat. Jejich jazyk je odlišný od toho bengálského, a tak jistě mají specifické oblečení. Další kmeny jsme poznávali po cestě do města Bandarban, ale o tom zase někdy příště…

Čti více

Plovoucí trhy, které jinde nezažijete

Je brzy ráno (5:30) a my nasedáme do našeho mikrobusu, který nás už čeká před nejlepším hotelem v Barisale. Dnes ráno jsme si přivstali, abychom zažili něco, co už zažijete někde jinde velmi těžko. Po 30 minutách přicházíme do malého přístavu, kde na nás již čeká naše loď. Rychle nasedáme a vyrážíme po řece na místo, kde se každý den konají velké plavající trhy. Jsme v oblasti největší delty řeky na světě, a to slavné a posvátné Gangy. Na břehu vidíme probouzející se život místních obyvatel, kteří žijí u řeky v malých vesnicích. Někteří nám mávají, jiní se na nás jen dívají. Bangladéš je obecně velmi málo navštěvovaný. O to je zážitek intenzivnější. To, kam směřujeme, je neskutečně fotogenické místo, a proto už máme všichni od rána připraveny naše foťáky a kamery. Je přibližně 7:20 a my přicházíme na místo, kde je frekvence lodí s nákladem, jaké jsme potkali během naší plavby sem, mnohem větší. Jsme na slavných plavajících trzích, kde místní prodávají své zemědělské výrobky. Ne vše se prodává na vodě, někteří jsou na břehu a jiní zase na místním trhu, který začíná u řeky. Nabízejí tu množství zeleniny, ovoce, ale také květů, jejichž stonky se vaří a používají jako zelenina do curry. Na své si přijdou i farmáři, kteří zde mají možnost koupit kvalitní bio hnojivo z řeky, které jim vydatně pohnojí pole. Pohodové a ospalé ráno vystřídal ruch a množství krásných fotografií a videí, které se nám podařilo zachytit.

Čti více

Ahsan Manzil – Růžový palác

Palác byl postaven v roce 1872 na základech francouzské továrny. Za jeho vznikem stál v té době jeden z nejbohatších obyvatel města Abdul Ghani. Šestnáct let po dokončení stavby ji poškodilo tornádo, nicméně následná rekonstrukce umocnila její krásu a velkolepost. Po smrti Ghaniho, začal palác chátrat a až v osmdesátých letech 20. století začaly práce na jeho obnovu. Dnes najdete v prostorách paláce muzeum.

Čti více

Bagerhat


Bagerhat neboli město mešit je jedno ze tří měst na Seznamu světového dědictví Unesco v Bangladéši. Bylo založeno tureckým generálem Khan Jahanem na počátku 15. století a nachází se zde velké množství mešit, chrámů a několik kostelů. Největší z mešit je Shat Gombuj a má 77 kopulí.

Čti více

Dháka

Hlavní město Bangladéše se nachází na severním břehu řeky Buriganga. Stojí zde nad sedm set mešit, z nichž nejznámější je Baitul Mukarram jejíž komplex má symbolizovat Kaabu, posvátné místo v Mekce. Nachází se zde i velké množství hinduistických a buddhistických klášterů a kostelů. Ve staré části Dháky najdete mnoho dalších vyhledávaných památek jako pevnost Lal Bagh či Tara Masjid známou jako Hvězdná mešita.

Čti více

Sundarbans

Největší pobřežní mangrovový les na světě s rozlohou okolo 10.000 km2 se nachází na jihozápadě Bangladéše. Vedle 26 druhů mangrovů zde ještě rostou bažinaté lesy. Z fauny zde žije tygr bengálský, kočka rybářská, makakové, divoká prasata, kočka bažinná nebo axis indický. Pro svou jedinečnou hodnotu a přírodní bohatství je Sundarbans od roku 1997 zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Čti více

Máte předběžný zájem o tento zájezd? Budeme Vás kontaktovat, rádi zodpovíme všechny Vaše dotazy a zašleme kalkulaci zájezdu na Váš email.







Povinné pole

Formulář byl odeslán, děkujeme.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací