Poznávací zájezdy s cestovní kanceláří SEN jsou plné zážitků. Nechte se inspirovat cestovateli, kteří exotickou dovolenou s námi již absolvovali, zde popsané zkušenosti a zážitky mohou být i vaše. Na každém našem aktivním zájezdu jich ulovíte několik a zůstanou vám na celý život. Pokud hledáte zážitkovou dovolenou, právě zde můžete čerpat inspiraci o cestování s CK SEN.
Šíráz, Šíráz. Město básníků, lásky, krásných bazarových uliček, barevných mešit a historických příběhů starobylých perských míst. Pro každého znamená Šíráz něco jiného, ale nám se zapsal jako město nabité klidem perských, rajských zahrad, kadžarských paláců, milionů zrcátek v šíitských svatyních a nákupech na tradičních bazarech, kde se dá strávit celá dovolená. Večer jsme si při západu slunce poseděli na konvici černého čaje a jen tak se oddávali sladkému nicnedělání a nasávání atmosféry celého místa. V poznávání Šírázu pokračujeme a vychutnáváme si mešity s dokonalou hrou světla a barev. Kráčeli jsme s Íránci útrobami svatyně a dotýkali se stříbrných mříží, kde spočívá tělo bratra Emáma Rezu. Každý k nim přijde, políbí je, přiloží k nim čelo, modlí se tiše nebo všichni nahlas a společně. Hrobce se nikdo neotočí zády a tak společně kráčíme dozadu, abychom dodrželi všechny rituály. V pevnosti Karima Khana jsme si řekli, proč má Šíráz Šikmou věž a nakonec jsme se po dobrém obědě v tradiční perské restauraci rozptýlily po bazarových uličkách. Podvečer jsme si ještě poseděli ve starém karavanseráji na kávě a čaji a vzpomínali na ty geniální věci, co jsme tady prožili. Krásně jsme se shodli na tom, že Írán ani tak netvoří památky (které jsou zde skutečně unikátní), ale Írán to jsou neskutečně milí lidé. Kdy se Vám naposledy stalo, že Vás lidé zastavili na ulici, podali Vám ruku a popřáli vše nejlepší v jejich zemi? Že se jen tak přistavěli, aby se mnou popovídal? Už ani nespočítal kolik krásných lidí jsme potkali a kolik věcí jsme se od nich dozvěděli. Chcete skutečnou exotiku? Cestujte do Íránu!
Čekal by někdo v Íránu druhé největší náměstí světa? My jsme ho už v Esfahánu prošli křížem krážem již několik krát, abychom viděli vše, čím je obklopeno. Hledali jsme fresky, umělce Rezy Abbasiho na bazarovém portálu, kráčeli uměleckým bazarem a za neustálých úderů nástrojů o mosazné či kovové tácky jsme obdivovali zručnost perských mistrů. Írán to nejsou jen památky, ale i unikátní kuchyně. Na oběd jsme si v tradiční restauraci posadili kolem malé fontánky a objednali si perský fesendžun. Představte si rýži ochucenou šafránem a brusinkami, kterou zajídáte kuřetem, ponořeným v husté omáčce ze sladkých granátových jablek a vlašských ořechů. Ne, nedá se to představit, proto je třeba přijet do Persie a ucítit chuť této kuchyně na vlastním jazyku. Podvečer jsme si sedli do místní čajovny ukryté ve spleti bazarových uliček na vodní dýmku. Esfahán dokáže namíchat unikátní zážitky. Viděli jsme, jak se třesou slavné minarety, vylezli jsme na pahorek k chrámu ohně Ateškádé, kráčeli obrovskou Páteční mešitou, která se probojovala do UNESCO a nakonec jsme slyšeli, jak bijí zvony v křesťanské čtvrti. Kostel? V Íránu? Že se to neshoduje s našimi zkreslenými představami? Přesně o tom to je! Írán je najkrásnějším příkladem toho, že je lepší jednou vidět než sto krát slyšet. Kráčeli jsme křesťanskou čtvrtí Jolfa, nadechli se fresek v obrovské katedrále Vank a jak bonbónek jsme se poprocházeli nejkrásnějšími esfahánskými mosty. Ještě poslední nákupy na místních bazarech. Je to však nebezpečné. Ty krásné věci, které nakupujeme už nemáme kam dávat!
Íránský Mashhad je místo jaké nemá ve světě obdoby. Má několik nej a přestože je poměrně neznámým pro Evropana, tak Íránec k němu hledí s nesmírným a upřímným respektem. Oči islámského světa se upírají na posvátnou Mekku, ale poutníci proudí po tisících i sem do severovýchodního Íránu, do provincie Chorásán, kde se pod zlatou kupolí ukrývá hrobka milovaného Emam Rezy, jediného šíitského Emam pohřbeného do perské země. Šití z Íránu, jižního Iráku, Bahrajnu, Pákistánu, Ázerbájdžánu, Turecka či Libanonu a naše SEN skupinka se zde navzájem mísí a vytvářejí zajímavou mozaiku lidských tváří a národností. Mašhad je magnetem a ten si připoutal i nás. Dnešní ráno jsme se ocitli na nádvoří největšího náboženského komplexu celé země a sledovali, jak se lidé připravují na modlitbu, která měla zanedlouho přijít. Exotika i závan starobylého dobrodružství. Nádvoří střídá nádvoří a když už si člověk myslí, že jim musí být konec, objeví se další. Zná u nás někdo Mašhad? Pro nás je branou do Íránu a přestože se tu aklimatizujeme šokem, patří to k vrcholům zájezdu. Tato cesta nese v sobě i ducha gurmánství a tak se máme na co těšit. Nevím jestli dokáží dělat někde lepší kebaby než v Íránu a to jsem jich už snědl stovky. Perské příběhy jsou věčné a nikdy nepřestanou fascinovat. Vrháme se na nákup šafránu. Nikde ho nenajdete více než v Mašhadu a my to dobře víme. Bez šafránu se odsud neodchází.
Náš poznávající zájezd nás dovede do prostoru mezi velkými pouštěmi Dasty-e Kavir a Dasty-e Lut. Poprvé jsme se setkali s pouštní architekturou a obdivovali tak v Meybode sardobu či yachčal. Že nevíte, co to znamená? Pojeďte s námi do Íránu a dozvíte se nejen co to je, ale také jak tyto stavby fungují. Z každého koutu zde na nás dýchá exotika orientu. V autobuse jsme si dali další lekci perštiny a tak víme bez problémů číst všechna čísla, orientujeme se v základních pozdravech, zdvořilostních frázích, víme říct odkud jsme a Íránci z nás mají upřímnou radost, že se nekloužeme jen po povrchu, ale dostáváme se Íránu hluboce pod kůži. Pouštní Yazd se během dne pořádně rozpálí a tak často tu máme nejžhavější počasí celého Íránu. Ze střechy vysokého domu jsme se pokochali panoramaty hliněného Yazdu a před sluncem jsme se ukryli na nádvoří tradičního, luxusního domu. U Amir Çakmak jsme nakoupili typické cukrovinky a poflakovali se uličkami večerního města za zvuku modliteb. Pro tyto zážitky se vyplatí cestovat. Víte co je ještě typické pro Yazd? Jsou to jeho slavné cukrovinky a tak ochutnáme ty nejlepší. S Yazdem jsme si přidali další nádherný kamínek do naší íránské mozaiky.
Cesta starobylou Persií a dnešním Íránem nás přivedla do obrovského kolosu jménem Teherán. Mnozí si myslí, že je to šedivé, neinšpiratívne místo a dokonce někteří jej řadí vynechat ho ze své poznávací cesty po Íránu, ale my v CK SEN víme, že to není pravda. Hlavní město íránské islámské republiky je krásné, zasazené v údolí pod vysokými kopci Alborz, za nimiž se rozlévá Kaspické moře. Má více než 10 milionů obyvatel, a když ho člověk sleduje z přistávajícího letadla, tak má před ním respekt. Celý den nás dokáže Teherán bavit svými zajímavostmi a přestože na naší cestě uvidíme i historičtější místa, pro 19. a 20. Století byl Teherán nejdůležitějším městem země, a právě zde se utvářely jeho dějiny. Odjeli jsme sever a na vlastní oči viděli, jak se jižní a severní Teherán od sebe neuvěřitelně liší. Úbočí Alborz patří palácovému komplexu Saad Abad, za jehož neznámým jménem se skrývají paláce poslední panovnické dynastie Pahlaví. Povyprávěli jsme si příběhy obou šáhů a pěkně jeden po druhém jsme si vychutnali i paláce. Zelený, ukrytý mezi stromy je krásně sladěný a strohý, protože patřil Reza Chánovi a Bílý palác, ten dýchá luxusem, který mnohým Íráncům vyrazil dech. Za jeho zdmi pulzuje i kousek naší historie, protože téměř v každé komnatě visí ze stropu luxusní lustr, který pochází z Československa. Je zajímavé kráčet těmito komnatami, protože se zde tvořila historie. Poslední šách musel ze země uprchnout. Nakonec jsme se toulali bazarem, dali si večeři na našem oblíbeném místě, kterou jsme doladili morušovou a šafránovou zmrzlinou. Teherán má cosi do sebe a my už to víme!
Viděli jsme a zažili jsme Persepolis! Úžasné místo, unikát v historii a klenot Persie, na který jsou dodnes Íránci hrdí. Mysleli byste si, že se o své předislámské památky nezajímají? Pokud byste byli dnes v Perzepolise, viděli byste jako si váží své historii! Tak jako prastaré národy, i my jsme kráčeli Branou národů a obdivovali mýtické stvoření, kterou ji hlídali. Býčí tělo, hlava muže a křídla. Kdo ví, jak by Persepolis vypadal, kdyby se Alexander nebyl tak velmi zlobil na to, že Xerxés zničil aténskou Akropoli a kdyby se se svými muži neopil a nevznikl by požár. Dnes to můžeme jen hádat, ale i nyní v ruinách je to skvost a neskutečný tahák moderního Íránu.