Fidel Castro, Kuba

Fidel Castro, symbol Kuby odešel. Jak se nyní tato země změní a jaký to bude mít dopad na turistiku?

Kuba je jednou z našich hlavních destinací, naši průvodci buď na ostrově právě jsou, nebo se z něj vrací či tam míří. Mají možnost srovnání s minulostí a mimo jiné tvrdí, že teď bude Kuba nejzajímavější...

Autori: Kateřina Líšková, CK SEN

29.01.2017

Čti více
Fidel Castro, Kuba
Fidel Castro, Kuba

Raúl Castro

Kromě oficiálního státního pohřbu a státního smutku se na Kubě neočekávají významné změny. Ještě nějakou dobu potrvá, než se Kubánci rozhýbou. Raúl Castro, i když není tak silný jako jeho bratr, stále drží opratě kubánského socialismu v rukou. Všechno je naplánované, moc rozdělená, funkce podchycené, pravidla nastavená, reformy v plném proudu, putují sem zahraniční investice. A turistika je pro Kubánce prioritou, o tento zdroj příjmu by neradi přišli.

kubánské doutníky
kubánské doutníky

Auténtica Cuba

Každý stát se pyšní nějakým sloganem, kterým se snaží přilákat turisty nebo alespoň zaujmout. Krátké a výstižné heslo. Indie má například „Incredible India!“. Mexiko zvolilo „Visit Mexico!“. Thajsko Vás chce nalákat na „zemi úsměvů“. A Kuba se na Vás z bilboardů po celém světě usmívá ve stylu: „Auténtica Cuba !!“. Přesně tak, Kuba se Vám stále dostane pod kůži. Můžete nadávat na režim, na zpomalené tempo služeb, pokud nějaké jsou, ale určitě Vás Kuba nenechá lhostejnými. Budete chtít o ní mluvit, budete se chtít dělit o vaše zážitky, ať by byly jakékoliv. Stále jsem nepřišla na to, jak to ti Kubánci dělají, ale dělají to opravdu autenticky. Vždyť tisíce Američanů, kteří si sem počátkem minulého století jezdili povyrazit z kopýtka, se nemohly mýlit. Samotný Ernest Hemingway zde strávil několik dobře využitých let. Kromě toho, že chodíval své „tour de pub“ a brázdil na své rybářské loďce Pilar pobřežní vody, napsal zde několik děl. Je mnoho historek, které se vážou k tomuto velikánovi své doby. Jedno je však jisté, dokázal si užívat života a rumu opravdu plnými doušky.

kubánské mojito
kubánské mojito

Hemingway

Říká se, že právě Hemingway proslavil snad dva nejznámější kubánské koktejly, které dodnes stovky turistů pijí na totožných místech jako on. Stával za barem a na mokrém dřevěném povrchu barového pultu si na promáčené ubrousky zapisoval své myšlenky. Ne všechny se dostaly do knih, protože občas Ernesta na kolečku vozili domů. No pár z nich stačilo, aby mu útlá knížečka vynesla v roce 1954 Nobelovu cenu za literaturu. Možná ne každý z nás četl Stařec a moře, ale zaručeně ho každý z nás zná. Ulice mezi bary Bodeguita del Medio, kam chodíval na mojito a Floridita, kde si vychutnával své dokonalé Daiquiri by mohly vyprávět. Hemingway se nemohl mýlit, když téměř před tři čtvrtě stoletím poznal šarm tohoto velkoměsta, kterému dnes říkáme Havana.

koloniální Havana
koloniální Havana

Havana

Havana je rozpadávající se krása. Je to kousek nostalgie za koloniálními časy, kousek Afriky a kousek celého světa, který přes tento přístav od 16. století prošel. Je zde vše, co metropole má mít. Trochu drzosti, jako hlavní města mívají, trochu nepořádku, trochu pohody i uspěchanosti. Malecón, tato několikakilometrová promenáda podél Atlantiku mnoho cizinců na první pohled zklame. Tolik o něm slyšeli, tolik se o něm píše a ... je to jen „obyčejná“ betonová zídka podél moře? Hm... často vidím přijít turisty i cestovatele až sem. Nechápavě zakroutí hlavou, otočí se a jdou zpět. Buďte na chvíli domorodci, vezměte si flašku rumu, vyzujte boty, pozdravte kolemsedící rybáře a počkejte na západ slunce. Pamatuji si, jak hlavně v létě byly v Havaně časté výpadky elektřiny. Celé čtvrti byly bez proudu. V létě, kdy i roztátý asfalt připomíná tmavý Atlantik a stará auta v něm plavou jako ryby ve vodě, jste bez klimatizace nebo nefunkčních ventilátorů ztracení. A bez elektřiny není nic. A tak se všichni setkávali na Malecónu. Jen několik desítek kilometrů odsud se nachází americké území v podobě Key West. Právě zde na Malecónu vznikala pravá kubánská soudržnost. Jedině zde příjemně pofukoval větřík, tady dělaly děti domácí úkoly pod světlem pouličního osvětlení, zde se jejich rodiče milovali nebo si dělali naschvály, zde se tančilo i spalo, zde se četly zakázané knihy i psaly revoluční manifesty. Dodnes slouží Malecón jako jakýsi pomyslný server pouličního „facebooku“. Zde se dozvíte úplně všechno, co potřebujete pro život na ostrově. Kde sehnat nejnovější telefon, kde koupit maso na oslavu otcových narozenin, kdo vám vyřídí razítko na úřadě na povolení přestavby bytu. Nemluvíte španělsky? Vůbec nevadí. Kubánský rum má zázračné schopnosti. Počkejte si na ten západ slunce a přesvědčte se sami.

kubánské jídlo
kubánské jídlo

Kubánske jídlo

Kubu proslavily hlavně rum a doutníky, ale jídlo? Vždy se říkalo, že pokud se chceš dobře najíst, nejezdi na Kubu. Budete překvapeni!! Začněte například rybkou a la Hemingway na parádní terase hotelu Ambos Mundos, kde Ernest několik let žil. Říká se, že přesto, že byl rybářem, raději si pochutnával na masných výrobcích. A jednou, když kuchař už neměl žádné maso v lednici a Ernest nebyl zrovna nejstřízlivější, zrodil se nápad. Místní rybu, která má dost tuhé maso na to, že by mohla připomínat kuřecí, šéfkuchař zabalil do šunky a zanesl spisovateli na terasu, kde je dnes bájná restaurace. Kdysi se zde Ernest ukrýval před očima svých známých, kteří by ho rádi navštívili v jeho pokoji na pátém patře. Na terase měl klid, geniální výhled na Havanu a sem mu nosili jídlo. Snědl rybu, chválil kuře a usnul. A tak se zrodil možná trochu šílený recept, ale dnes je doveden do dokonalosti tak, že si budete prsty olizovat: čisté bílé rybí masíčko, obalené v jemné šunce, navrch se přidá ještě pár krevet a vše se zapeče v méně výrazném sýru, aby nepřebil chutě jídla na talíři. K tomu se podává dušená zelenina a jeden sladký brambor. Mňam! Nechte se oklamat jako Ernest, že si pochutnáváte na jemném kuřátku. Pokud ryby nejsou vaším pravým ořechovým, co takhle zkusit v Havaně „ropa vieja“? Ropa vieja doslova znamená staré prádlo. Je to do jemňoučka na rajčatové šťávě rozvařené hovězí, které se vám na talíři bude doslova rozpadat, jako staré tričko na nitky. Požitek pro vaše smysly. Havana dnes nabízí tolik možností na opravdu originální a kvalitní stravování, že by se dala vydat kniha. Asturská společnost vaří nepřekonatelné jehněčí, Cristóbal v Čínské čtvrti vám udělá takového humra, že ještě dlouho se vám bude o něm snít. Pozor, už o něm vědí, a tak není raritou, že právě před jeho domem parkují papalášská auta s diplomatickými spz. Sám Cristóbal nadšeně vypráví příběhy, jak by si zasloužil být v Guinnessově knize rekordů za to, že v jeden konkrétní den hostil osm diplomatických návštěv za sebou. „Všichni sousedé mi půjčovali nádobí, aby se mi jídlo vešlo. Moje babička prala ubrusy a rychle sušila na havanském slunci, aby byly do hodinky opět zářivě bílé. „Estébáků“, střežících ty velvyslance bylo před mými dveřmi více než má Fidel Castro před svým úřadem. Pohostil jsem všechny „. A já tomu věřím, jeho předkrm v podobě domácí paštiky zapečené v sladké bramboře je nepřekonatelný! Nebo se vydáte ven z Havany na venkov do Viňales a dáte si národní jídlo? Jednoduché, ale do dokonalosti dovedené. Tak jak to národní jídlo a jeho léty prověřený recept bývá. „Obyčejné“ vepřové se celý den ve vlastní šťávě potí pod banánovými listy. Teplý vzduch z pod ním doutnajících kokosových ořechů ho jemně do křupava propéká. Podává se s bílou rýží a černými fazolemi. Toto najdete po celém ostrově. Bez rýže, která už vůbec není bílá, neboť ji obarví při vaření tmavé fazolky, si žádný Kubánec neumí představit svůj život. Pokud by Kubánci slavili Vánoce, toto by byl jejich vánoční kapr. Nebo se přesunete opět k moři a dáte si v Trinidadu „mega humra“? Extrémně objemné a neskutečně chutné. Ať vám k nim udělají jednoduchou máslovou omáčku s cibulkou nebo horký rajský „výpek“, budete se olizovat.

Baracoa, Kuba
Baracoa, Kuba

Baracoa

Láska prochází žaludkem. Pokud se chcete zamilovat do Kuby, určitě byste se měli vydat až k nejvýchodnějším břehům ostrova. Omáčka Santa Bárbara vám nemůže nechutnat a Baracoa se vám prostě musí zalíbit. Pravděpodobně první místo vylodění Kryštofa Kolumba, který když přistál, vyslovil pamětní větu: „nejkrásnější, co lidské oko kdy uvidělo!!“ ... nedá se mu oponovat. Sem se prostě vyplatí přijet. Přístav lemuje hustý tropický porost, jehož třešnička na dortu je Stolní Hora. Ano, i Kuba má svou stolovou horu. Ačkoli ne příliš vysokou, ale za to fotogenickou a impozantní. Baracoa je jako westernové městečko, kde se zastavil čas. Má svůj Malecón, má své hlavní náměstí, kde vám domorodci nabízejí místní čokoládu a každá restaurace má svůj zaručený a tajný recept na omáčku Santa Bárbara. Základem je kokosové mléko jakoby špetka žlutého indického kari a všechno ostatní je tajemství.

Kuba, Havana
Kuba, Havana

Dejte Kubě šanci a určitě budete mít doma po návratu, o čem povídat. Neznám člověka, kterého by ponechala lhostejným. Zda už milujete dobré pláže nebo dáváte přednost koloniální architektuře nebo originálním a často bizarním zážitkům, všechno tady je. Máte rádi kvalitní rum a chtěli byste vyzkoušet nejkvalitnější doutníky na světě? Cuba sí!! Chcete se svézt v stařičkém kabrio chevroletu a la Al Capone? Vyzkoušet krokodýla a pomalu, ale jistě se rozvíjející gastro scénu? Cuba sí!!

<
>
Všechny články autora

Katarína Líšková

Katka od roku 2005 odprovázela na Kubě, v Mexiku a dalších zemích Střední Ameriky více než 1500 nadšených SEN klientů! Potkáte ji však i na poznávacích zájezdech v Jižní Americe, Indii, Japonsku i na Srí Lance. Vystudovala ekonomiku v Granadě, a proto je její španělština dokonalá. Sama miluje zájezd Kuba absolut total a hlavně východní část Kuby, kde si v Baracoa ráda pochutnává na rybě a la Santa Barbara v kokosové omáčce. Provázením překonává situace, na které by v "běžném kancelářském životě" nenarazila. Nádherně fotí a klienti ji obdivují za její nesmírný přehled v zemích, v kterých s nadšením provází.


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací