INFORMACE O KUBĚ
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KUBĚ
PROČ A KDY KUBU NAVŠTÍVIT?
TOP TIPY PRO CESTOVATELE NA KUBU
Čti více
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KUBĚ
PROČ A KDY KUBU NAVŠTÍVIT?
TOP TIPY PRO CESTOVATELE NA KUBU
hlavní město Kuby Havana přezdívané jako Paříž Karibiku. Zároveň patří k největším městem této země. Nachází se pouze 160 km jižně od floridského Key Westu. Město je na seznamu světových památek UNESCO. Spisovatel Ernest Hemingway strávil v Havaně s přestávkami 20 let svého života. Po roce 1961 se situace změnila; poté co přišel k moci Fidel Castro a Kuba získala pomoc od SSSR se začaly rychle budovat moderní stavby. Ekonomická krize v 80. a 90. letech, zapříčiněná rozpadem SSSR, hlavního hospodářského partnera Kuby, vedla k zhoršení stavu všech budov, jak nových, tak i historicky chráněných.
Koloniální město Trinidad založil v roce 1514 španělský conquistador Diego Velázquez de Cuéllar, což z něj činí jedno z nejstarších kubánských měst. Do seznamu světového dědictví UNESCO v roce 1988 bylo město zapsáno pro svoji koloniální architekturu. V okolí města se rozkládaly rozlehlé plantáže cukrové třtiny, které přinášely městu bohatství. Právě díky kapitálu z obchodu s třtinovým cukrem je Trinidad jedním z nejvýstavnějších historických měst na ostrově.
Druhé největší město na Kubě, hlavní a největší město stejnojmenné provincie Santiago de Cuba. Zde zažijete pravou Kubu. Santiago de Cuba bylo založeno 28. června 1514 Španělem Diegem Velázquezem de Cuéllarem. V této době to byla první osada na Kubě. O dva roky později byla zničena požárem, ale za pár let se do ní vrátili obyvatelé. Navštívíte místo, kde začala kubánská revoluce. Nejlepší rum na Kubě se vyrábí právě zde a nejlepší hudba je původem také odsud.
Západně od Havany máte možnost ocitnout se ve světě, který připomíná zelenou přírodu jihovýchodní Asie. Zde se žije tradiční život, kubánský zelený venkov, kde se pěstuje cukrová třtina, tabák, šťavnaté ovoce, banány, ananasy. Údolí, které je zapsáno na seznam UNESCO, je nutně povinnou zastávkou, pokud jste na návštěvě v Havaně a chcete vidět ještě něco víc. Půda, která poskytuje obživu jejím obyvatelům, je červené barvy, protože obsahuje dostatek železa. Oře se tradičním způsobem, kde buvoli táhnou povoz a rolníci manuálně dřou, aby vyprodukovali ty nejlepší tabákové listy. Navštívit dům rolníka, prohlédnout si sušárny tabáku a způsob, jak se válejí doutníky (skutečně na kyprých stehnech kubánských žen?) bez toho se z Kuby snad ani nedá odletět pryč. Krásný kus země. Viděli jste epizodu Případy Majora Zemana – Rukojmí z Bella Vista? V SEN skupince víme, kde natáčeli.
Jedno z největších kubánských letovisek Varadero, rozprostírající se na poloostrově nedaleko hlavního města Havany. Nachází se v provincii Matanzas. První historické zmínky o poloostrově sahají do roku 1555. V této době zde byl španělský přístav. Dnešní letovisko bylo vystavěno jako sídlo bohatých ve 20. letech minulého století. Po druhé světové válce zde byla postavena kasina a hotely. Varadero je v současnosti oblíbené turistické středisko s bílými písčitými plážemi a moderními zábavními středisky.
Varadero, to je neskonale pestrý podmořský svět, tyrkysové moře, skromní, ochotní a v duši veselí lidé a jedinečná kuchyně. Nicméně ležet jen pláži, ač Tripadvisorem řazené konstantně mezi TOP 10 světových pláží, a usrkávat koktejly by bylo pro tento kout Kuby ostudně málo. Okolí totiž nabízí neuvěřitelné množství aktivit – od dechberoucích podzemních jeskyní, přes vyhlídku Mirador de Bacuyanagua z nejvyššího mostu na Kubě, až po návštěvu Valle Yumurí s neuvěřitelně rozmanitou faunou a florou. Nicméně ti méně aktivní mohou vychutnávat poklidně v baru pravý kubánský doutník, rum a jednoduše pozorovat pouliční cvrkot. Anebo se nechat svézt vintage kabrioletem!
Cayo Santa Maria je malinkatý ostrůvek na severním pobřeží Kuby. Ostrov má 16 km na délku a zhruba 2 km na šířku. Ostrov nabízí dokonale průzračnou vodu, do které se vstupuje z bílých pláží pokrytých jemným bílým pískem. Pobyt na Cayo Santa Maria je především ve znamení odpočinku na pláži s pravým kubánským koktejlem v ruce, nicméně můžete vyrazit i za poznáním dalších zajímavých míst.
V rozlehlé zátoce Guantanamo na jihovýchodě Kuby se nachází stejnojmenná vojenská námořní základna USA, vojáky přezdívaná „Gitmo“. Základna byla založena roku 1898 a od roku 1903 ji využívají Spojené státy. Amerika má toto území pronajato na dobu neurčitou a každoročně posílá platbu nájemného, které však Kuba od roku 1959 odmítá a šeky nejsou předkládány k proplacení. Kubánci totiž americkou základnu považují za „ilegální“ a přijetím nájemného by přítomnost Američanů uznali za legitimní. Základna je od města Guantanamo vzdálena přibližně 20 km a je tak dobře chráněna a zabezpečena, že jako turista se k ní určitě nedostanete. Z vyhlídky Micador Malones nebo Caimarera lze základnu alespoň zahlédnout. Guantanamo je prakticky nejstarší základna USA v zahraničí.
Na severovýchodě Kuby, u zálivu Bahía de Miel, narazíte na městečko Baracoa, které bylo založeno již v roce 1511 tehdejším guvernérem a španělským konkvistadorem Diegem Velázquezem jako vůbec první španělské osídlení na Kubě. V místech, kde dnes město stojí, se už před ním vylodil mořeplavec Kryštof Kolumbus během své první plavby k americkým břehům. Až do roku 1960 byl jediný přístup do města možný po moři nebo pěšky přes hory. Z památek stojí za zmínku místní katedrála Nuestra Señora de la Asunción a také tři pevnosti, které v minulosti chránily osadu před piráty – Fuerte Matachín, El Castillo a Fuerta la Punta. Město je obklopeno atraktivní přírodou, stolovou horou a v jeho okolí lze podnikat různé turistické výlety. V okolí města se nacházejí četné farmy, na nichž se pěstují kokosové palmy, banány a kakaové boby.
El Yunque je stolová hora vysoká 570 m a stala se symbolem celé oblasti kolem města Baracoa. Poprvé ji popsal právě Kolumbus, když do této oblasti připlul a později se stala orientačním bodem pro další objevitele a námořníky. Na zájezdu je možnost výstupu až na vrchol. Výstup je střední náročnosti a celý výlet trvá přibližně 5–6 hodin. Pokud se Vám nechce, zůstáváte na pláži a odpočíváte.
V ranných 30. letech 20. století zde pracoval Katalánec Constantino Vert jako barman a později majitel, který představil místní společnosti úžasný drink Frozen Daiquiri. Oblíbil si ho spisovatel Ernest Hemingway, který měl tento bar doslova na skok nejen z hotelu Ambos Mundos, kde bydlel v letech 1932-1939, ale zavítal sem i ze své vilky Finca Vigía na okraji Havany. Jeho takzvané Hemingway daiquiri nebo "Papa doble" se připravoval s dvojitou dávkou rumu a bez cukru. A oblíbili jsme si ho i s našimi SEN klienty. Když sem zavítáme, vždy nám přidají nějakou tu kapku rumu navíc. El Floriditu rozhodně nevynechejte. A odtud to máte na skok do zchátralých uliček La Habana Vieja, staré Havany. Při procházení uličkami si uvědomíte, že Havana je jedno z nejkrásnějších měst na světě, i bez těch desítek milionů, které by se jí sešli na ty opravy.
Toto je důležité místo z hlediska historie Kuby. Pamatujete si na Zátoku sviní? Přesně tady je to místo, kde se chtěli Američané vylodit, ale nevyšlo jim to. A proč ten název? Má něco společného s Američany? Ne, nemá! Je to historický název území a pravděpodobně vznikl tím, že když se tu Španělé vylodili, tak tu uviděli malé živočichy, podobné prasatům a od té doby se toto místo tak nazývá. Kromě historie, Zátoka sviní má snad nejkrásnější barvu moře, jakou na Kubě uvidíte. Je to přesně ta azurová modrá, o které sníte, když si představíte Karibik. A navštívíme tu i nejhlubší cenote Kuby. Přesně to cenote, kterým je tak známý Yukatánský poloostrov v Mexiku. Tato oblast je zároveň i místo, kde se vyskytuje krokodýl kubánský a endemit, který je nejnebezpečnější tvor na Kubě. Dorůstá délky 2,5 - 3,5 metru. Člověk však není v ohrožení, jeho životní prostředí je přírodními hranicemi oddělené a Sen průvodce ví, kde se můžeme bez starostí vykoupat.
Relativně nové město založené až na počátku 19. století, kde je viditelný silný francouzský vliv. Má různé přezdívky – Zázrak socialismu, Perla jihu či Kubánské New Orleans. Dnes to je město s úžasnou přímořskou karibskou atmosférou. Je tu jaksi čistěji než v Havaně, a i v obchodech se zdá být více zboží. Kavárničky, galerie, malíři a když to trochu přeženeme, můžeme říci, že to je takové kubánské Nice. Zároveň to je výchozí místo do Karibiku. V přístavu kotví velké jachty, které se plaví po celém okolí, ostrovy Cayo Largo, Kajmani, a jiné. Nezapomeňme na krásný palác Palacio de Valle v neomudéjarském stylu, který se do koloritu města ani nehodí, ale o to více je zajímavý, a Vy máte na pár sekund pocit, že jste se ocitli ve španělské Andalusii. Cienfuegos, to je už jiný příběh než příběh Havany. V těchto oblastech se udála velká revoluce otroků v koloniích na konci 18. století.
Když dorazili Španělé na Ostrov svobody, byly zpočátku zklamáni. Největší ostrov Velkých Antil a žádné zlato ani stříbro a ani drahokamy? Tak, kde je to "Eldorado", které hledáme? První guvernér Kuby založil 7 hlavních osad. Většina z nich byly přístavy a vnitřní komunikace s ostrovem, jako dnes "po asfaltce", vůbec nefungovala. Města si žili svým vlastním životem a to způsobilo, že se vyvíjely každé svou vlastní cestou. To je na Kubě úžasné! Každé město je jiné. Jak se o Havaně hovoří jako o rozpadající se krásce, o Viñales jako o regionu s nejlepším tabákem na světě, o Trinidadu jako o koloniálním klenotu, o Cienfuegos jako o městě s francouzským šarmem, tak se o Camaguey hovoří jako o Puerto Principe "Přístavní město ". A protože bylo často přepadáváno piráty, Španělé se rozhodli město "přenést" do vnitrozemí a založit ho znovu, ale ne klasickým šachovnicovým půdorysem, ale jako labyrint! Když nepřátelé vejdou, tak už nenajdou cestu ven. Pro tento netradiční styl ulic je Camaguey na seznamu UNESCO.
Tím, že Havana byla založena již na počátku 16. století, může se těšit opravdu bohaté historii, kterou dokládají mj. zdejší budovy. Celá zóna byla dokonce v roce 1982 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO.
TIP: Vyhlášeným podnikem a takřka obligátní zastávkou v této oblasti je Bodeguita del Medio s lahodnými pokrmy či drinky.
El Malecón je atraktivní námořní promenáda dlouhá přibližně osm kilometrů a je také jednou z nejautentičtějších a nejznámějších tříd na celé Kubě.
Je to jedno z oblíbených míst setkání zamilovaných, básníků, filozofů a rovněž rybářů. El Malecón má obzvláště podmanivou atmosféru, když se setmí, protože zde budete moci zažít jeden z nejkrásnějších západů slunce, které ostrov nabízí.
Malecón byl navržen jako malá námořní promenáda pro střední třídu v prvním desetiletí 20. století, ale následující desetiletí byl rychle rozšířen směrem na východ, což vedlo k eklektické architektuře mísící neoklasicismus a secesi.
Od roku 1950 má dálnice El Malecón de La Habana celkem šest jízdních pruhů. Architektura Malecónu je zcela výjimečná a nachází se v ní nespočet starých budov, které byly restaurovány.
V letních nocích nabízí Malecón mimořádnou atmosféru díky zdejšímu karnevalu!
El Capitolio Nacional (Národní Kapitol) je jednou z nejznámějších budov v Havaně a také jejím nepsaným symbolem. Tato majestátní stavba, která se nachází v centrální Havaně, je podobná té ve Washingtonu D. C., ale je o metr vyšší, metr širší a metr delší a také podstatně bohatší na detaily. Stavbu započal Gerardo Machado v roce 1926.
K dokončení stavby bylo potřeba více než 5000 dělníků, 3 roky, 3 měsíce a 20 dní, stejně jako přibližně 17 milionů amerických dolarů.
Dříve sloužil Kapitol jako sídlo kubánského kongresu, ale od roku 1959 zde sídlí Kubánská akademie věd a Národní knihovna pro vědu a techniku.
Kapitol byl vyroben v Capellanía z bílého vápence a žuly. Jeho elegantní 62 m dlouhá kamenná kupole je korunována bronzovou kopií sochy od Giambologny ze 16. století, vyčnívající na horizontu města. V horním patře, přímo nad středem podlahy, najdeme zajímavost kapitolu – do podlahy je zde zasazena replika původního diamantu o velikosti 25 karátů. Zajímavostí je, že vzdálenost po silnici mezi Havanou a jakoukoli jinou částí ostrova se počítá právě z tohoto bodu.
Kapitol Kuby byl prohlášen za národní památku v listopadu 2010.
Nejstarší havanské náměstí, v překladu Náměstí zbraní, v zóně Staré Havany se zrodilo během 16. století při vzniku samotného města. Je součástí oblasti zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO a dříve sloužilo armádním (ceremonie) a vládním účelům (sídlo vlády). Dnes je z něj však malebné a poklidné náměstí. Zajímavostí je, že v mnoha španělsky mluvících zemích najdeme stejnojmenná náměstí.
Je zde mnoho historických a architektonicky zajímavých budov, stejně jako muzeí a artefaktů. Najdeme zde mj. Palacio de los Capitanes Generales spolu s Museo de la Ciudad de la Habana, Museo de Navigación, El Templet, sochu Carlose Manuela Céspedese, který v roce 1868 připravil cestu k nezávislosti Kuby či palác Condes de Santovenia, který pochází z konce 18. století a nyní hostí pětihvězdičkový hotel Santa Isabel. Významnou stavbou je rovněž Castillo de la Real Fuerza – pevnost vystavěná k obraně proti pirátským nájezdům, která je dnes součástí havanského erbu. Pro milovníky knih, obzvláště těch starších, je náměstí ideálním cílem. Je zde totiž trh s použitými knihami, jejichž spektrum je poměrně pestré. Pokud jste duší knihomol, vězte, že zde strávíte hodiny blaha.
Současné náměstí, stejně jako většina budov, které jej obklopují, pochází z konce 18. století.
Plaza de la Revolución je se svými 72 000 m² jedním z největších městských náměstí na světě. Navrhl jej francouzský urbanista Jean Claude Frostier a bylo postaveno na kopci Loma de los Catalanes během vlády Fulgencia Batisty. Do roku 1959 bylo náměstí známé jako Plaza Civica, ale po kubánské revoluci bylo náměstí Fidelem Castrem přejmenováno.
Rozlehlé náměstí Plaza de la Revolución je obklopeno poměrně nevzhlednými šedými administrativními budovami, v nichž dnes sídlí některé z úřadů kubánské vládní byrokracie, najdeme zde i Prezidentský palác, Národní divadlo či Národní knihovnu. Náměstí je známé také tím, že se zde konají obrovská politická shromáždění, k masám zde řečnil mj. Fidel Castro.
Náměstí dominuje na severu památník José Martího, který je uznáván coby národní hrdina, básník a významná osobnost hnutí za kubánskou nezávislost. Věž o výšce 109 m postavená z šedých žulových kamenů stojí před Palácem revoluce, sídlem kubánské vlády.
Pravděpodobně jedním z nejdiskutabilnějších obrázků na Kubě je obří nástěnná malba kubánského revolučního hrdiny Ernesta „Che“ Guevary. Lze jej nalézt na východní fasádě Ministerio del Interior (Ministerstvo vnitra), což je šedý betonový monolit situovaný na severní straně náměstí.
V roce 2009 získala Cheova nástěnná malba společníka. Portrét revolucionáře Camila Cienfuegose byl instalován na sousední budově telekomunikací.
El Castillo de Morro nebo Castillo de los Tres Reyes del Morro, zkráceně však pouze El Morro je pevnost, která měla za úkol střežit vstup do havanského přístavu. Pokud se zajímáte o vojenskou historii, návštěva této pevnosti by vám neměla uniknout. Stavební práce na hradu El Morro začaly v roce 1589 za vlády Juana de Tejedy a skončily v roce 1630 za vlády Lorenza de Cabrera. Autorem je italský vojenský inženýr Giovanni Battista Antonelli, který přibližně ve stejnou dobu postavil také hrad La Punta na protějším vstupu do zálivu.
Hrad El Morro byl v historii během neklidných období spojen s hradem La Punta železným řetězem. V případě útoku byl tento řetěz utažen a nepřátelským lodím tak bylo zabráněno ve vstupu do zálivu. Půdorys pevnosti má tvar nepravidelného mnohoúhelníku, protože je přizpůsoben tvaru skal, na kterých byla vybudována. Skládá se ze 3 bastionů propojených hradbami a kasáren. Jsou zde také cisterny, kaple, ubikace důstojníků, vinný sklep, stáje, kobky a klenby. Vzhledem k velkolepému výhledu z pevnosti na moře a město u vjezdu do Havanského zálivu sloužila také jako strážní stanoviště pro průzkum připlouvajících nepřátelských lodí.
Než byla postavena pevnost San Carlos de La Cabaña, byl hrad El Morro nejsilnější obranou Havany.
Na přístavní straně pevnosti, postavené přímo vedle ní, leží Baterie 12 apoštolů (děl).
Maják na severozápadním konci byl postaven v průběhu 19. století.
Ve 20. století byl hrad El Morro využíván také jako vězení, v současnosti je hrad El Morro využíván jako muzeum.
Hlavní havanský hřbitov a významná národní památka (1987), jeden z největších hřbitovů amerického kontinentu, je známý svou pozoruhodnou náboženskou ikonografií a propracovanými mramorovými sochami. Postaven byl na konci 19. století a rozkládá se na 56 ha. Procházka po jeho pozemku vás může vtáhnout do kubánské historie. Jsou zde pochováni významní umělci, sportovci, politici, spisovatelé i vědci.
Mezi jednoznačně nejslavnější a nejnavštěvovanější hrobky hřbitova patří hrobka Señory Amelie Goyri, lépe známé jako La Milagrosa (Zázračná), která zemřela při porodu dne 3. května 1901. Mramorovou postavu ženy s velkým křížem a dítětem v náručí snadno najdete díky mnoha květinám nahromaděným na hrobce a přítomnosti davu lidí. Mnoho let po její smrti navštěvoval její manžel se zlomeným srdcem několikrát denně její hrob. Vždy zaklepal jedním ze čtyř železných kruhů na pohřební klenbu a odešel pozpátku, aby ji viděl co nejdéle. Když byla těla o několik let později exhumována, Améliino tělo bylo nezkažené (znak svatosti v katolické víře) a dítě, které bylo pohřbeno u matčiných nohou, bylo údajně nalezeno v jejím náručí. Díky tomu se La Milagrosa stala na Kubě symbolem duchovního kultu a ročně sem přijíždějí tisíce lidí s dárky v naději, že jim budou splněny sny nebo vyřešeny jejich problémy. V souladu s tradicí poutníci při odchodu klepou železným prstenem na klenbu a odcházejí pozpátku.
Za pozornost stojí také hroby romanopisce Aleja Carpentiera (1904–1980), vědce Carlose Finlaye (1833–1915) či veteránů válek za nezávislost.
