poznávací zájezdy do Japonska plné zážitků
sumo, gejši a majestátní Fudži
tradiční kultura vs nejmodernější současnost, největší město na světě - Tokio
množství UNESCO památek a aktivní a komfortní dovolená se špičkovými českými průvodci
jsme tu pro vás od roku 1993, využijte naše zkušenosti
first minute slevy na zájezdy do Japonska jsou dynamické a průběžně se snižují, využijte nejlepší cenu nyní!
Tel.: 224 250 138, 608 482 877 | Email: cksen@cksen.cz
Tento zájezd je úžasný a téměř 2 týdny po návratu si uvědomuji, jak je Japonsko a
jeho fungování návykové. A toto je asi jediná negativní věc na tomto tripu - zjistíte, že
věci, které by měly u nás fungovat úplně přirozeně, Vám chybí a vracíte se do
evropské reality (tedy spíše do té české). Vyjadřuji velké poděkování a obdiv
Martinovi za parádní 2 týdny, úžasné zážitky a možnost poznat tuto fantastickou zemi.
Jarda
S ohodnocením srpnového zájezdu napříč Japonskem jsem mínila pár dní počkat. Počkat dokud se myšlenky neutřídí, dojmy vstřebají a následně u šálku zeleného čaje sepsat konstruktivní a sofistikované hodnocení absolvovaného zájezdu. Z Tokia jsme přiletěli už před týdnem a této naděje se definitivně zříkám, cesta Japonskem bude asi vždy příjemně chaotickou směsí skvělých zážitků a pozitivních obrazů, z nichž je obtížné vybrat jeden jediný. Bylo úžasně osvěžující přesvědčit se, že se i v době, kdy už téměř nic není tajemné a nepoznané se možná cítit jako dítě, pro které je všechno zcela nové a fascinující. Obdiv patří perfektnímu průvodci Martinovi Navrátilovi, díky kterému jsme nebyli až tak ztraceni v překladu :) Objevování na vlastní pěst má své neoddiskutovatelné kouzlo, ale pokud průvodce dokáže přiblížit danou zemi a zároveň navodit příjemný pocit domova, tak je to dokonalé. Martin to zvládl bez chybičky. Zájezd vřele doporučuji! Méně příjemná je následná opětovná adaptace na českou mentalitu a zejména pražskou MHD :)
Romana J.
Po návratu z dovolené a aklimatizaci začínám rekapitulovat zážitky předešlých dní. Jednoznačně jsme se setkali s jinou kulturou, milými a uctivý lidmi, neustále se uklaňajucími Japonci, je to nakažlivé, takže uklánění jsme podlehli i my. První dotek s Asií začal přistáním v moderním a obrovském Soulu. Naše první kroky vedly do demilitarizované zóny, kde jsme viděli tunely vyhloubené Severokorejci vedoucí k Jižní Koreji, travnaté hrobky s vstupem do jedné z nich, velký rybí trh, kde jsme ochutnali rozčtvrcené, ještě se hýbající chobotnice (po snědení jsem měl pocit, že se chce vrátit ven ze žaludku). Obrovské Tokyo nás přivítalo vedry, které jsme při prohlídce moderního města ani navnímali. Človek až žasne, že tak velké město je tak čisté, měli bychom si brát příklad od Japonců. Zde jsem poprvé jedl sushi, talířky se sushi byly na jedoucím pase. Překrásný chrámový komplex v každém zanechává nezapomenutelný dojem. Hirošima - obhlídka torza jediné budovy, která zůstala po výbuchu atomové bomby do dnešních dnů s návštěvou muzea je smutné. Zde jsme byli i na baseballu, kde atmosféra byla neuvěřitelná. Kjóto dýchá historií, překrásné uličky plné turistů, můžete zde potkat gejšy a vyfotit se s nimi, množství suvenýrů, ze kterých si určitě něco koupíte. Nara s fascinujícím bronzovým budhou.V chrámu se nachází také dřevěný sloup s otvorem, přes který když prolezete, splní se vám vaše přání a budete osvícení. Já jsem se pokoušel, ale nepodařilo se mi to.
Takže osvícenosti už nedosáhnu a má přání nebudou vyslyšena. Nebo se ještě jednou vrátit do Japonska a opět se pokusit prolést otvorem? Osaka, další moderní velkoměsto Japonska. Opět čisté se svědomitými lidmi a návštěva hradu, ze kterého je nádherný výhled na Osaku. Závěrem musím zmínit našeho průvodce Martina Navrátila. Jeho odbornost, profesionalita, humor a ochota ve všem pomoci nám zážitek z dovolené ještě více umocnila. Jak se říká lépe je jednou vidět než stokrát slyšet. A je co vidět.
Josef
Přináším pár postřehů z naší cesty po Japonsku.
• Průvodce.
Na našem zájezdě byla skupina 12 turistů a průvodce Martin Navrátil, který nás po celou dobu doprovázel, informoval nás o všem, co nás zajímalo, naučil nás kupovat si lístky na metro, objednat si jídlo v japonských restauracích, přesnosti a mnoha dalším věcem. Překládal nám vše, co říkali domácí japonští průvodci. Uměl odpovědět na všechny zajímavé otázky, ale i na ty, které se nám zdály nemístné. Je to zkrátka výborný průvodce, který uměl na profesionální úrovni řešit všechno.
• Doprava do Japonska
Na letiště jsme měli menší problémy s tím, že personál letiště nedokázal najít číslo naší letenky v předložených dokladech. Formát letenky jsem měla jiný než můj manžel a pracovnice za přepážkou to nedokázala pochopit. Když na to přišla, velmi se nám omlouvala. Na zpáteční cestě na letišti v Ósace jsme však neměli žádné problémy. Let do Japonska i zpět probíhal bez problémů, vše bylo zajištěno na velmi dobré úrovni.
• Ubytování
Každý, kdo jede do Japonska, by se měl seznámit s některými skutečnostmi. Jako např. s tím, že v roce 2009 bylo nejdražším městem na světě Tokio a na druhém místě byla Ósaka. V roce 2010 je Tokio na 2. místě a podle toho je třeba porovnávat úroveň zaplacených služeb a úroveň toho, co jsme dostali. My jsme byli velmi spokojeni.
Hotel Amista v Tokiu můžeme zařadit mezi střední resp. malé hotely. Hotel je pěkný, čistý, vše fungovalo a vše bylo tak, jak má být. Velikost pokoje je přizpůsobena svému účelu, tj. připravena na krátkodobé ubytování pro turisty.
Hotel Granvia v Hirošimě je v blízkosti stanice šinkanzenu, je to velký hotel a tomu odpovídají i všechny služby. Pokoje jsou pěkné, čisté, s veškerým vybavením. Snídaně se podávaly v japonské restauraci, kde nás obsluhovaly číšnice v kimonech, nebo v pro nás v klasické restauraci se švédskými stoly s jídly přizpůsobenými částečně našim poměrům.
Hotel Hearton v Kjótu má výbornou polohu v centru města, je to pěkný hotel střední velikosti. Služby poskytované v tomto hotelu jsou na velmi dobré úrovni. Zavazadla, která jsme si poslali z Hirošimy samostatně autobusem, jsme našli v Kjótu přímo na pokoji - je to vynikající služba.
Hotel Castle v Ósace můžeme zařadit mezi starší hotely, které se snaží poskytnout maximální služby. Hotel je čistý a poskytuje veškeré služby, které může turista požadovat. Pokoje jsou přiměřené svému účelu.
• Stravování
Snídaně jsme měli zajištěné v podobě švédských stolů ve všech hotelech na vynikající úrovni. Jediným nedostatkem z naší strany byla skutečnost, že jsme si z velkého počtu jídel neuměli vybrat ty nejlepší kombinace, a tak jsme zkoušeli různé varianty a kombinace jídel. Celkově můžeme říci, že nikdo si nemůže stěžovat na čistotu, množství, kalorickou a gastronomickou hodnotu jakož i kvalitu jídel.
Obědy a večeře si každý zabezpečoval sám. V tomto ohledu sehrál nezastupitelnou roli náš průvodce, který s velkým klidem každému poradil, jak na to, aby se najedl. Vynikajícím počinem v japonských restauracích jsou vystavené vzorky jídel vyhotovené z plastů, které vypadají jako skutečné a jsou přímo uměleckým dílem (zde i oči jedí), podle kterého si můžete jídlo objednat. Ve skutečnosti číšník donese stejné jídlo, jako jste viděli ve výkladu a jaké jste si objednali, chuťově jsou všechna jídla vynikající a přitom jejich cena není ani vysoká.
Popis a hodnocení jednotlivých navštívených historických památek i moderních objektů a akcí ponechávám jiným, pro nás to všechno bylo prostě úžasné
• Celkově můžeme hodnotit tento zájezd jako skvělý a na vysoce odborné úrovni připravený a zvládnutý. Zanechal v nás nezapomenutelné zážitky.
Děkujeme Vám a těšíme se na další společné cesty
rodina Jozefková
Už dávno jsme toužili vidět a poznat Japonsko alespoň na krátký čas a jsem rád, že jsme byli ve skupině, která vyjela do Japonska jako první po nešťastném tsunami a událostech ve Fukušimě. Obavy z této cesty jsme však neměli. Nepodléháme bombasticky působícím zprávám, které - posuzovány očima geograficky malinkého státu - často vyvolávají představu, že celý svět je pouze řetězec katastrof se střelbou, uragány, záplavami a zemětřeseními. Tudíž ani tomu, že pokud je v Japonsku tsunami, tak celá země je určitě zničena, nebo pokud je lokální problém s elektrárnou Fukušima, tak všech 127 milionů Japonců je ozářených a nemohou konzumovat žádné potraviny. Ty zprávy falešně hladí duši nejednoho našince, že pokud takto "světově" hodnotí katastrofy, tak i on má světový rozhled.
Japonsko jsme tedy navštívili a skutečnost předčila naše očekávání. Tokio, Hirošima, Kjóto, Nikkó, Ósaka a všechna ta okolní místa se šintoistickými a buddhistickými památkami a krásnou zahradní architekturou působí klidně a důstojně. Vše funguje, vše je čisté, upravené, šinkanzen odjede na minutu přesně, aby se pak s vámi rozběhl 300 km rychlostí. Budete obdivovat moderní výstavbu výškových domů s rozhlednou a rychlovýtahy. Zalíbí se vám krásné šaty gejš, které vám předvedou sympatické modelky. Prohlédnete si zápasníky sumo, kteří trénují a zápasí jako obvykle, milé a zdvořilé děti ve školních stejnokrojích vás pozdraví, zamávají a vyfotí se s vámi, prodavačky se několikrát ukloní, když se přiblížíte k jejich zóně, koupené tričko či košili vám odnesou k východu a tam se s vámi rozloučí, v restauracích vám předem dají vlhký teplý ubrousek, abyste si před jídlem očistili ruce, v arkádových ulicích najdete obchody se stovkami, možná tisíci pestrých pochutin, zákusky, dorty, ovocnými poháry, posedíte si při dobrém japonském pivu a vyberete si některé talířky suši, které krouží kolem pultu. A toalety jsou tam čisté, často tak jako laboratoře. A vždy zdarma. A pokud si tam odskočíte, batůžek si můžete klidně nechat na lavičce, když se vrátíte, bude tam.
Určitě byste dostali výčitky svědomí, pokud byste odhodili nějaký papírek či nedopalek cigarety, protože tamní ulice jsou absolutně čisté. A protože psa tam obvykle uvidíte pouze v maličké velikosti, i to pouze v košíku na kole nějaké Japonky, naše domácí poměry vám zde nehrozí. A výčitky svědomí téměř dostanete i tehdy, jestliže chcete nechat nějaké spropitné číšnici v restauraci. Uvedete ji totiž do rozpaků, protože ona chuděra nedokáže pochopit, co to děláte.
Těch zážitků je množství, a všechny jsou jen příjemné, případně příjemně šokující. Třeba je opravdu vše zažít přímo tam, v Japonsku, mezi těmi milými, zdvořilými, svědomitými, čistotnými a přesnými obyvateli tisíců ostrovů, co jsou zvyklí na přírodní katastrofy a co se s nimi umí vypořádat. Vypořádat tak důsledně, že nepocítíte, že tam vůbec nějaký problém byl.
Josef a Alenka
Vážený pane řediteli,
chtěla bych touto cestou poděkovat za nezapomenutelný zájezd Japonsko – zlatá cesta, který mě přes preferenci individuální turistiky přesvědčil, že i s cestovní kanceláří lze zažít skvělou dovolenou. K tomu přispěl zejména průvodce Peter Hliničan, kterému dávám na stupnici od jedné do deseti jedenáct bodů za jeho ochotu, příjemné vystupování, znalost místních poměrů, odborné vědomosti a široký všeobecný rozhled. Jeho profesionální přístup nám umožnil maximálně využít čas, vidět více, než jsme očekávali, a užít si celou dobu náročné cesty v naprosté pohodě.
S pozdravem a přáním mnoha dalších spokojených klientů,
Renata Filipová
Byla to moje první cesta se SNEM, a přesto nevydařenému opožděnému návratu domů, za což můžeme vděčit "prý nejlepší" letecké společnosti, určitě ne poslední. Byly to úžasné dva týdny ve dvou úžasných zemích. Mě jako milovnici historie tam přitahovaly hlavně historické artefakty, které vidět živě bylo něco neskutečné a nezapomenutelné. V Koreji bylo opravdu velkým plusem mít vlastní dopravní prostředek (a k tomu jako grátis vynikajícího řidiče: D), protože jsme si mohli beze spěchu vychutnat vše, co nás zaujalo. Zajímavé bylo vidět, jak se mohou tři města v téže zemi, tak lišit od sebe. Jsem ráda, že jsem na vlastní oči mohla vidět a zažít Jižní Koreu a život v ní, co jsem dosud znala jedině přes jejich TV seriály. Od Japonska jsem nečekala žádné překvapení, protože to byla odjakživa země mých snů a měla jsem o ní nastudované až-až, přesto jsem během cesty získala takové informace, o kterých jsem neměla ani ponětí, a viděla místa, v které jsem už ani nedoufala (údolí Owakudani), takže i Japonsko mě dokázalo něčím překvapit, za což jsem opravdu vděčná. Mými nejočekávanějšími zastávkami byly nesporně Kjóto a Nara, které nejenže nezklamaly, ale mě přímo uchvátily. Samozřejmě i všechna ostatní místa, která jsme navštívili, zanechali ve mně samé pozitivní dojmy. Cesta přejezd šinkansenem byla úplně super (i díky našim úžasným spolucestujícím, kteří se vždy postarali o zábavu) a cestování metrem v mých vzpomínkách se už vždy bude rovnat zábavnému chaosu (hlavně hledání správného východu - kde kromě správné cesty člověk dokáže "ztratit" ještě i průvodce :D). Pohodová atmosféra a zaběhnuté bezchybné fungování všeho v Japonsku mi už teď chybí (není snadné vrátit se do české reality). Co se týče ubytování, pronajaté dopravy a japonských průvodců - nemohu si na nic stěžovat, všechno bylo takové, jaké to mělo být. Přestože hotelové pokoje byly mnohem menší oproti těm korejským, vybavení bylo dořešeno tak, že člověk nepociťoval, že by byl v nějakém stísněném prostoru (Japonci to mají pořádně promyšlené). Stravování bylo také na úrovni (už teď přemýšlím nad tím, jak si doma připravit okonomiyaki, které by bylo alespoň zpola tak dobré, jako v Japonsku). A na závěr, co se týče našeho průvodce, jsem ráda, že jsme měli právě Jirku Jobánka. Svou práci vykonává opravdu profesionální - byl vždy usměvavý, maximálně trpělivý (s milým úsměvem dokázal odpovědět i na tu nejhloupější otázku), nabitý informacemi a ochotný, za což mu patří obrovská díky.
Erika Vandová
Dobrý den.
Byli jsme v dubnu s Vaší cestovní kanceláří SEN na zájezdu Japonsko - zlatá cesta.
Průvodcem nám byl Martin Šimko.
Rád bych také touto cestou, nejen přes anketní lístky, vyjádřil vysoké ocenění jeho profesionální práce. Také díky jemu byl zájezd velmi příjemnou záležitostí.
Buďte prosím hrdí na takové průvodce a važte si jejich práce. Jeho práce je totiž naprosto nezastupitelná, neboť on je v denním kontaktu s Vašimi zákazníky a řeší i ty problémy, jejichž vznik sám nezpůsobil.
Zdeněk Tomáš
Dobrý den, zúčastnili jsme se zájezdu Japonsko- zlatá cesta 16.4.-27.4.19. Stejně jako minulé zájezdy, perfektně komponovaná cesta a skvělý průvodce Martin Šimko, který zná prostředí, má obšírné znalosti o navštívené zemi a dokáže celou skupinu výborně koučovat.. Díky! Už se těšíme na další zájezdy s Vámi. Luboš + Eva
Zájezd ...Zlatá cesta Japonskem a Jižní Korea byl moc hezký. Krásná místa jsme viděli, ochutnali zas trošku jinou kuchyni a naše milá a vždy ochotná Katka nám se vším ráda pomohla. Doporučuji všem cestovatelům.
Verča
Tokijské metro. Dokonale přesné vlaky svištící po barevných linkách spojují největší metropolitní oblast světa tak, aby se mohli její obyvatelé i návštěvníci dostat do každé z 23 městských čtvrtí a předměstí. Sedíme mezi nimi, občas i stojíme, přes rameno sem-tam nahlédneme spolucestujícímu do mangy – komiksu, jejíž stránky obrací opačným směrem, než jsme zvyklí. Slečny s rouškami na tvářích scrollují telefony a studenti pospávají s hlavou téměř na hrudi. Už víme, kde sedí slavný a oddaný symbol japonské loajality pes Hačikó, kde v Harajuku nakupují extravagantní teenageři i design elegáni, jak vypadá město z Tokijské postmoderní radnice z dílny Tange Kenza, nebo kam zajít v Asakusa na perfektní sushi. Program si všichni rádi a ochotně rozšiřujeme i o večerní vycházku. Míříme na Tokyo tower, 333 metrovou věž, nápadně připomínající Eiffelovku, pod kterou se však namísto romantické Paříže rozprostírá Tokio. Ještě chvíli denní a o pár minut už nejkrásnější, jaká dokáže být. Zahalená do tmy a rozzářená miliony světel, které v dálce nemají konce. Po zážitku z výšky máme v plánu noční Shibuya. Nejrušnější křižovatkou světa přejde během špičky na jednu zelenou až 3000 lidí. Mraveništěm se v nejvytíženějším čase proplétáme pod zářivými neony a zpívajícími obchodními domy. V boční uličce si natěšení sedáme do restaurace, která se specializuje na jediné. Slavné hovězí steaky Kobe. V osm nás vítají s rezervací, rozpalují grily a čepují domácí pivo. Atmosféra je živá, maso šťavnaté, lahodné a dojem z našeho prvního dne kompletní. Téměř. Ještě nás totiž čeká stanice Shinjuku, která má – věřte nevěřte – přes 200 různých východů z metra, a známá, nikdy nespící čtvrť Kabuki-cho, na kterou se z našeho výškového japonského hotelu APA díváme jako na bláznivou videohru. Město je rychlé, živé, hlasité a horké, a my si ho užíváme naplno až do pozdní noci. Konnichiwa Tokio!
Tuto neděli odstartoval druhý letošní turnaj ve městě Tokyo. Nám se s naší skupinou podařilo dostat na trénink klubu s názvem Azumazeki Beya, a vzhledem k tomu, že to bylo pár dní před začátkem turnaje, tréninkové tempo bylo opravdu velmi vysoké. Měli jsme možnost sledovat na dva metry od nás vzdálené velevážené sumo zápasníky. Doslovný překlad slova sumo do češtiny je bránit se. Je to bojový, kontaktní sport, který je starý více než 1000 let. Japonským národním sportem se stal ještě v období Eda na počátku 17. století. Sumo zápas se odehrává na vyvýšeném ringu s názvem dohjó, na kterém se nachází kruhové zápasiště s průměrem 4,57 metru. Cílem souboje je vytlačit soupeře za okraj vyznačeného zápasiště, nebo jej donutit, aby se dotkl země jakoukoliv částí těla kromě chodidla. Před začátkem každého souboje předvedou zápasníci jednotlivé rituály. Předvádějí obranné dřepy Šiko a souboj očí se soupeřem. Pak oba zápasníci vystoupí z kruhu, napijí se "vody síly", otřou si ústa "papírem síly" a pak naberou do hrsti sůl, kterou rozhodí po zápasišti na znak vyhnání zlých duchů. Do ringu spolu se zápasníky nastupuje i rozhodčí, který se nazývá gjódži. Na sobě má kostým šlechtice ze 14. století. Za pasem nosí nůž tanto, jako vzpomínku na dobu, kdy rozhodčí po chybném rozhodnutí spáchal sebevraždu nazývanou seppuku (neslušně harakiri). Japonská uctivost káže dodnes, v případě nesprávného rozhodnutí rozhodčímu odejít do rozhodčího důchodu. Od roku 1958 se v Japonsku pořádá každý rok šest velkých turnajů. Ty se konají každý druhý měsíc ve čtyřech japonských městech. Délka turnaje je 15 dní. S geniálním zážitkem z tréninku pokračujeme v lovení zážitků na naší zlaté cestě Japonskem. Podařilo se nám udělat i několik perfektních záběrů.
Na naši poslední večeři na výletě po Japonsku si vybíráme ochutnávku jedovaté ryby Fugu. Patří totiž mezi ty nejslavnější japonské delikatesy. Její orgány a kůže obsahují jed tetrodoxín, který je 1200 krát jedovatější než kyanid a protilátka zatím neexistuje. Jedna ryba obsahuje tolik jedu, že by byla schopna zabít až 30 lidí. Proto její příprava vyžaduje mimořádné znalosti a zručnost. Jedovaté části se musí odstranit tak, aby maso nezůstalo kontaminované. Od roku 1958, kdy si tato pochoutka v Japonsku vyžádala až 176 obětí, je její prodej a servírování v restauracích striktně regulováno. Šéfkuchaři musí absolvovat dvouletý až tříletý kurz, jehož závěrečná zkouška sestává z písemného testu, rozpoznávání jednotlivých druhů fugu a praktického testu – přípravy, servírování a samozřejmě konzumace připravené ryby. Jen jedna třetina absolventů kurzu projde závěrečnými zkouškami, neúspěch může znamenat i smrt. Nejvíce fugu se zkonzumuje v Ósace a toto je město, kde ji ochutnáme i my. V naší oblíbené restauraci Zuboraya za přijatelnou cenu dostanete degustační menu, které obsahuje kousky syrové ryby (sashimi), sushi, fugu polévku, smaženou fugu a jako volitelnou si můžete udělat si kousky ryby na minigrile, nebo hotpot se zeleninou a houbami shitake. Shodneme se na tom, že fugu je opravdu velká delikatesa a vůbec se nedivíme, že se v Japonsku těší takové oblibě. Trošku adrenalinu k tomu přidává i šéfkuchař restaurace Kiyoharu Hayashi, který se sem-tam projde mezi hosty, aby se zeptal, jak jim chutná, případně: „nebrní vám rty?“. Právě brnění rtů a jazyka je totiž prvním příznakem otravy. Později začnou ochabovat svaly, přichází nevolnost a smrt způsobená selháním plic. Při plném vědomí. My jsme však přežili a fugu jsme si naplno vychutnali spolu s rodinou pana Takahashiho z ostrova Hokkaido, která seděla u vedlejšího stolu. Naše přítomnost je tak zaujala, že nám nabídli ochutnat některé ze specialit, o kterých jsme ani netušili, že existují. Jednou z nich bylo i horké saké s vyluhovanými ploutvemi z fugu. Opět mimořádný gurmánský zážitek. Na zdraví!
Na našich toulkách Japonskem se zastavujeme ve městě Kyoto, v hlavním městě japonského čaje. Rozhodli jsme se zúčastnit se degustace toho nejlepšího, co je v nabídce – zeleného čaje Gyokuro, což v překladu znamená "nefritová rosa". Neochutnat ho právně v tomto městě by bylo hříchem. Na rozdíl od klasického čaje Sencha, tento pochází výlučně z první sklizně lístků, které se před sklizní na 20 dní zastiňují, čímž získají své jedinečné chuťové vlastnosti. Vysoký obsah theaninu a nízký obsah tříslovin způsobují lahodnou, hlubokou a slaďoučkou chuť, která se nedá srovnat s žádným jiným čajem. I samotná příprava se od jiných druhů liší a my se jdeme naučit, jak si čaj nejlépe vychutnat. Navštěvujeme proto jednu z nejlepších čajoven ve městě – Fukujuen, kde se u šálku neskutečně lahodného nápoje na chviličku zastavuje čas. Na stůl nám v čajovně položí miniaturní konvičku – kyusu, tři gramy čaje na osobu a lístky zaléváme až pět krát. Na každý nálev použijeme trošku teplejší vodu a zkracujeme dobu luhování. Jednotlivé nálevy si vychutnáváme v maličkých šálcích o velikosti náprstku a věřte, že je to akorát. Po pátém nálevu paličkami vybíráme čajové lístky, namáčíme je v sójové omáčce a jíme je jako salát. K tomu na zajedení dostáváme lepkavé "noky" z rýžové mouky, které s GYOKURO mimořádně ladí. Neskutečně lahodná chuť nám ještě dlouho zůstává na jazyku a my se radujeme z dalšího intenzivního zážitku, kterých na naší "zlaté" cestě Japonskem zažíváme nespočet.
Vystupujeme v přístavu na ostrově Miyajima – Ostrově svatyň a vydáváme se směrem ke svatyni Itsukushima. Po ulicích se potulují posvátní jelenci a přesto, že se nesmí krmit, dobře vědí, že ne každý turista toto pravidlo dodrží, a tak se tváří docela přítulně. Dáváme si raději pozor na věci. Mimořádně jim chutná papír, a tak je cestovní pas celkem ohrožená komodita. Jelenec se totiž dokáže přikrást zezadu a nepozornému turistovi z otevřené tašky pas vytáhnout a spolknout na počkání. Procházíme po hlavní promenádě plné obchůdků, restaurací a kavárniček, v nichž kromě suvenýrů nabízejí různé sladkosti, ústřice a úhoře na všechny možné způsoby, ale také med s příchutí citrónu yuzu nebo manga. Procházíme pod kamennou bránu torii a před námi se majestátně tyčí jedna z největších a nejkrásnějších bran před svatyní v malém zálivu. Během odlivu se k ní dá dokonce přijít, a když je příliv, vypadá jako by se vznášela na vodě. Navštěvujeme svatyni, malé muzeum historie ostrova, ale ten nej zážitek nás ještě čeká. Rozhodli jsme se, že vyjdeme na nejvyšší horu ostrova Mount Misen s výškou 535 metrů nad hladinou moře. Během turistické sezóny k ní jezdí i lanovka, ale my se vydáváme po vlastních. Cesta stoupá prudce vzhůru přes nádherný les. Některé schody jsou však vyšší než jiné, a více než pět set výškových metrů v 35 stupňové horku nám dává celkem zabrat. Po necelé hodině a půl však na samotný vrchol vystoupíme a naše námaha je odměněna překrásnými panoramatickými výhledy na mnoho ostrovů a ostrůvků, na lodě a ústřičné farmy, ale i na samotnou Hirošimu a celý záliv. Nadšení se vydáváme zpět druhou cestou, kolem chrámu Daiganji. Dole jsme se posilnili japonským pivem a nastoupili jsme na loď zpět do Hirošimy.
Ramen už asi jedl každý z nás, tato dobrota přišla do Evropy už dříve. Ale dát si ramen v Michelinské restauraci Tsuta v japonském Tokiu je zážitkem na celý život. Tsuta je první specializovaná ramen restaurace, která byla oceněna Michelinskou hvězdou. Já jsem si objednal klasický Ramen TsukeSoba, což jsou pohankové nudle podávané zvlášť a k nim vývar na namáčení (objednává se v automatu, kde jsem zaplatil a lístek podal číšníkovi), zbylá část skupiny si dala ZaruSoba, tradiční japonské studené nudle a k tomu lahodný vývar shoyu s delikátním japonským hovězím Wagyu. Restaurace se díky prestižnímu ocenění proslavila a na svou misku polévky s nudlemi jsme si v době oběda počkali 50 minut. Věřte, že to stálo za to. Usadili nás a kuchaři začali připravovat ramen přímo před námi. Sbíhaly se nám sliny, které jsme raději zapíjeli saké. Najednou byly misky před námi. Nastalo naprosté ticho. Ani jsme si nestihli popřát dobrou chuť a každý byl celým tělem a všemi smysly ve své misce Ramenu.
Známý Sensō-ji nebo také Asakusa Kannon je buddhistický chrám nacházející se ve čtvrti Asakusa s atmosférou starého Tokia. Je to jeden z nejbarevnějších a nejoblíbenějších chrámů ve městě. V okolí můžete také spatřit relativně velké množství gejš. A přímo u chrámu si za malý poplatek můžete na svitku přečíst svůj osud (v japonštině a rovněž v angličtině).
Chrám byl dokončen v roce 645, což z něj činí nejstarší chrám v Tokiu. Návštěvníci, kteří se chtějí dostat k chrámu, vstoupí nejprve přes Kaminarimon (Brána Hromu), vnější bránu chrámu Sensō-ji a symbol Asakusy.
Nákupní ulička (trh) dlouhá přes 200 metrů, zvaná Nakamise, vede od brány k druhé bráně chrámu, Hozomon. Vedle typických japonských suvenýrů, jako je yukata (letní kimono) a skládací vějíře, se podél Nakamise prodávají různé tradiční pouliční pochutiny z oblasti Asakusa. Nákupní ulice má historii dlouhou několik století. Za bránou Hozomon stojí hlavní síň chrámu a překrásná pětipatrová pagoda. Svatyně Asakusa, postavená v roce 1649, kdy byl u vlády Tokugawa Iemitsu, stojí bezprostředně vedle hlavní budovy chrámu.
Turisté však místo navštěvují nejen pro cenné kulturní stavby, ale rovněž pro pestré tradiční eventy, které se zde často konají, a to v průběhu celého roku. Největším z nich je asi Sanja Matsuri, každoroční festival svatyně Asakusa, který se koná v květnu. Dalšími akcemi jsou srpnový karneval Asakusa Samba a trh Hagoita-ichi, na kterém se prodávají zdobené dřevěné pálky používané při tradiční hře hanetsuki. Ta je jednou z nejstarších japonských her vůbec a stylem připomíná badminton.
Druhým největším japonským městem je zábavná, uvolněná i kulturou a historií nabitá Ósaka. Z Tokia se dostanete do této metropole snadno šinkansenem (vysokorychlostním vlakem), přičemž cesta trvá jen asi dvě a půl hodiny. Na místě vás pak čeká nepřeberné množství zážitků v podobě výtečného japonského jídla, nočního života i přátelských obyvatel. Naprostým vrcholem návštěvy Ósaky je však Ósacký hrad (Osaka Castle), kde se můžete dozvědět více o historii Japonska a rozjímat při procházce překrásným Zámeckým parkem Ósaka (Osaka Castle Park) – nejkrásnější je v dubnu, kdy kvetou sakury. Fascinující a nesmírně fotogenický je ale ve městě i neonovými světly osvícený most Dotonbori. Oblast Minami pak uspokojí vaše kulinářské touhy, neboť se zde nachází skvělé restaurace, kde vaří lahodné, a hlavně autentické japonské pokrmy.
V historické tokijské čtvrti Asakusa budete mít místy pocit, jako byste se vrátili o stovky let zpět. Právě zde totiž stále žije atmosféra minulých desetiletí díky fascinujícím památkám, jako je například brána Kaminarimon a buddhistický chrám Sensoji ze 7. století. Závan moderny však ve čtvrti připomene futuristická věž Tokyo Skytree, která měří více než 630 metrů – z ní je skvělý výhled na Tokio a za dobrého počasí i na horu Fudži. Za prozkoumání pak ve čtvrti Asakusa stojí i rušná nákupní ulice Nakamise, kde lze zakoupit suvenýry v podobě tradičních řemeslných výrobků nebo typické japonské sladkosti a pokrmy.
Když se řekne Japonsko, nejspíš se vám vybaví Hirošima, Ósaka nebo Tokio. Přitom existují i jiná fascinující místa v této krásné zemi, jež vás potěší klidnějším prostředním ale stejně tak teplým klimatem a zajímavými turistickými památkami. Řeč je o nejstarším japonském městě Kamakura, které se nachází jen coby kamenem dohodil od Enošimy – dějiště olympijských a paralympijských her v roce 2020. V Kamakuře budete ve svém živlu, pokud nadevše milujete panenskou přírodu, meditace nebo vodní sporty. Přírodní scenérie s horami a mořem v pozadí jsou zkrátka neodolatelné, stejně jako bohaté historické dědictví tohoto města. Symbolem Kamakury je pak bronzová socha sedícího Buddhy v chrámu Kotoku-in, která měří na výšku asi 11 metrů a pochází ze 13. století, a tak si ji nezapomeňte zvěčnit na fotografii. Za návštěvu ale stojí i šintoistická svatyně Tsurugaoka Hachimangu představující „srdce“ Kamakury a také místo, kolem něhož se začalo město rozvíjet.
Do mysli mnoha lidí na světě se japonská Hirošima zapsala zejména kvůli jadernému útoku na konci druhé světové války, avšak samotné město tato tehdy zničující událost neuvrhla do hořkosti a mrzutosti. Dnes se naopak pyšní pulzující atmosférou, milým obyvatelstvem, výtečným jídlem a láká ročně mnoho turistů k návštěvě. Pokud i vy do Hirošimy zavítáte, prvně nezapomeňte uctít památku obětí bombardování z roku 1945 v Pamětním parku míru (Hiroshima Peace Memorial Park) a u Hirošimského památníku míru/u Atomového dómu (The Atomic Bomb Dome), jenž je zapsán do UNESCO. Příjemnou relaxaci si pak můžete dopřát při procházce místními hustými lesy nebo během koupele v horkých pramenech. Zapomenout ale nemůžete ani na kulinářské zážitky – ochutnávka typických japonských palačinek se zelím zvaných „okonomiyaki“ je nutností! A také okolí Hirošimy stojí za prozkoumání – například nedaleká plovoucí svatyně s červenou bránou Icukušima na ostrově Mijadžima je jako stvořená pro zapálené fotografy.
Japonci razí toto heslo: „nikdy neříkej „krásné“ (kekko), dokud neuvidíš Nikkó“. Jakmile stanete uprostřed nádherného prostředí tohoto japonského města, jistě jim dáte za pravdu a možná se i zamilujete na první pohled do místní nedotčené přírody, fascinující historie či velkolepé architektury. Nikkó proslavily zejména chrámy a svatyně (celkem 103 staveb rozmístěných ve třech různých komplexech), které jsou zapsané dokonce i do světového dědictví UNESCO. Vstupním bodem do těchto památek je dechberoucí a zelenající se Národní park Nikkó, uprostřed kterého dozajista naberete ztracenou energii. Nejvíce turistů míří do působivého komplexu svatyně Nikkó Tóšógú, jenž je také zároveň místem posledního odpočinku Iejasua Tokugawa (zakladatel mocného šógunátu Tokugawa). Obdivovat zde ale můžete i svatyni Futarasan nebo buddhistický chrám Rinnódži.
Jednou z nejzajímavějších čtvrtí Tokia je pro našince rozhodně Akihabara. Je to ráj pro vyznavače kultury Otaku, tj. nadšenců pro japonské animované postavičky, komiksy. Vše se zde točí kolem fenoménů manga a anime. Pro ty, kteří nejsou v této oblasti tolik znalí, je dobré připomenout, že se jedná o jeden japonský výtvarný styl, pouze s tím rozdílem, že anime můžete sledovat v televizi, zatímco manga si přečtete v papírovém komiksu. Na ulici potkáte mnoho lidí (v drtivé většině dospělých či teenagerů) v převlecích právě oněch milovaných postaviček. Dalším přívlastkem této čtvrti by mohlo být slovo elektronická. Stala se totiž mekkou prodejců počítačů, her a elektronik obecně. Tolik zboží z této oblasti asi nikde jinde na světě na jednom místě nenaleznete. Akihabara by vám rozhodně na toulkách japonskou metropolí neměla uniknout.
TIP: Kromě obchodů se v této oblasti staly populární různé další podniky související s anime, zejména kavárny „maid cafe“, kde se servírky oblékají a chovají jako pokojské nebo anime postavy, a kavárny manga (manga kissa), typ internetové kavárny, kde si zákazníci mohou číst komiksy.
Tokyo Skytree je televizní vysílací věž a dominanta Tokia. Je hlavním bodem Tokyo Skytree Town v Sumida City Ward, nedaleko Asakusy. S výškou 634 metrů je nejvyšší stavbou v Japonsku a v době svého dokončení, tj. v roce 2012, byla mezi nejvyššími na světě. Dole u základů věže se nachází velký nákupní komplex s akváriem. Vrcholem Tokyo Skytree jsou však jeho dvě vyhlídkové plošiny, které nabízejí nádherný výhled na Tokio. Najdeme je ve výšce 350 a 450 metrů, což z nich dělá nejvyšší vyhlídkové plošiny v Japonsku. Jsou plně uzavřené, nicméně natolik prosklené, že vám nic neunikne.
Tembo Deck, spodní ze dvou palub, je 350 metrů vysoká a rozprostírá se na třech úrovních s nádherným výhledem ze všech jejích pater. V nejvyšším patře jsou vysoká, široká okna, která nabízejí jedny z nejlepších 360° panoramatických výhledů na město. Ve středním patře je obchod se suvenýry a Musashi Sky Restaurant. V nejnižším, 340. patře, najdeme prosklené panely na podlaze, které si můžete přejít, udělat si krásnou fotografii na Instagram, pokochat se výškou či si jen nechat zvýšit adrenalin. Ve výšce 450 metrů pak najdeme Tembo Galleria, kde se projdete proskleným tunelem a opět získáte překrásný výhled na císařské město.
O Shibuye se říká, že je to nejrušnější křižovatka na světě. Až se na ní ocitnete, zjistíte a na vlastní kůži pocítíte, že je to pravda. Shibuya Crossing je pulsující srdce Tokia, které v jednu chvílí umožní přecházet lidem z/do všech možných směrů. V jediný okamžik tak na tomto místě přechází až 2500 lidí. I pokud nenávidíte davy, Shibuyu si nenechte ujít! A ten, kdo viděl film „Hačikó – příběh psa“ či četl tento dojemný příběh, měl by si zde rozhodně udělat fotografii s bronzovou sochou psa Hačikó.
TIP: Pokud se nechcete nechat unášet davem, ale raději křižovatku pozorovat trochu z dálky a s hrnečkem kávy v ruce, je to rozhodně také možnost. V různých patrech domů na Shibuye najdete četné kavárny a restaurace s velkými okny a výhledem na centrum dění.
Cukidži (Tsukiji) byl do roku 2018 ikonickým místem Tokia a také největším rybím trhem na světě, kde probíhaly zejména světoznámé aukce tuňáků. V dražbě zde obchodníci nabízeli tuňáky té nejvyšší kvality, a tak se cena jednou vyšplhala až na neuvěřitelných 69 milionů Kč za kus. Tohoto tuňáka modroploutvého vydražil majitel řetězce sushi restaurací a tento rekord nebyl již nikdy pokořen. Trh Cukidži byl tvořen vnitřní a vnější sekcí. Vnitřní část tvořila již zmíněná aukce a obchodní zóna, která se koncem roku 2018 přestěhovala do nedaleké čtvrti Toyosu. Venkovní část byla a stále je k dispozici široké veřejnosti a je plná obchůdků s čerstvými či již lahodně upravenými rybami a mořskými plody(k vidění a následně i k snědku je například vyhlášená delikatesa – obří japonský krab či mořští ježci). Na tomto trhu byste se měli určitě zastavit a dle libosti nějaké ty pochoutky ochutnat. Pokud nejste odpůrcem ryb, potečou vám zde sliny proudem. Pokud ryby nemusíte, netruchlete, sehnat se dá u prodejců i vysoce kvalitní steak wagyu!
Odaiba je tokijskou čtvrtí a v podstatě také souborem malých pevnostních ostrovů v Tokijském zálivu, které byly dříve postaveny k ochraně Tokia před možnými útoky z moře. S Tokiem je tento umělý ostrov spojen tzv. „Duhovým mostem“ (Rainbow Bridge) – ten v noci hraje všemi barvami a osvětluje panorama japonské metropole. Odaiba se stal turistickou atrakcí až v druhé polovině 90. let, kdy se na něm začaly hojně stavět nákupní a zábavní centra, hotely či nadzemní železnice. Nechat ujít byste si zde neměli zejména zajímavá nákupní centra Aqua City a DiverCity, Odaiba Seaside Park (kde najdete jedinou pláž v centru Tokia), Tokijské muzeum voskových figurín Madame Tussauds nebo třeba Miraikan – Národní muzeum rozvíjející se vědy a inovací.
Chcete v Tokiu poznat unikátní oblast, kde vám splní téměř každé přání? Pak vsaďte na čtvrť Ginza, která je jednou z nejpopulárnějších, co se týká zábavy, stravování a zejména pak nakupování. Dříve se v této čtvrti razily stříbrné mince, dnes zde natrefíte na luxusní atmosféru na každém kroku. Vaši nákupní horečku podpoří obrovský nákupní komplex Ginza Six, nákupní centrum Tokyu Plaza Ginza s otevřenou střechou a skvělými výhledy na město, obchodní dům Mitsukoshi nebo obchodní komplex Marronnier Gate. Hlad po kulturních zážitcích zase zažene například Divadlo Kabukiza či Muzeum Seiko Ginza (zde se dozvíte více o historii hodinek Seiko).
Malý ostrov Mijadžima je zdaleka nejnavštěvovanější oblastí v japonské prefektuře Hirošima – od Hirošimy je vzdálen jen asi necelou hodinu cesty. Samotný název ostrova se překládá jako „Ostrov svatyně“, neboť nejznámější tamější památkou je plovoucí svatyně Icukušima s červenou bránou. Právě toto místo je nejfotografovanější v Japonsku a jeho kouzlu propadnete i vy. Dále však můžete na Mijadžimě navštívit i okouzlující buddhistický chrám Daishoin, největší ostrovní stavbu postavenou ze dřeva Senjokaku nebo nejvyšší ostrovní horu Misen, z jejíhož vrcholu je za dobrého počasí krásný výhled na Vnitřní moře a město Hirošima (na vrchol jede lanovka).
Východně od města Kjóta se nachází jeden z nejslavnějších chrámů Japonska. Jde o chrám Kijomizudera, jenž se doslovně překládá z japonštiny jako „Chrám čisté vody“ a zapsán je pro svou unikátnost i ve světovém dědictví UNESCO – společně s dalšími kjótskými památkami. Jakmile se do chrámu vydáte, bude samotným zážitkem už jen cesta k němu. Výstup k náboženské památce je sice strmě do kopce, vede však kouzelnými dlážděnými uličkami Ninenzaka a Sannenzaka z kjótské čtvrti Gion – ty jsou lemovány různými obchůdky, v nichž si můžete koupit třeba občerstvení nebo suvenýry. Jakmile dojdete k ikonickému chrámu, uvítá vás nejprve nejznámější prvek stavby, tj. dřevěná veranda (Kiyomizu Stage), která stojí asi 13 metrů nad zemí bez použití hřebíků. Právě na ní se zdržuje nejvíce lidí a fotografuje památku i její okolí. Hlavní částí sálu je pak svatyně Jishu, kde se lidé modlí za štěstí a lásku. TIP: Při návštěvě chrámu Kijomizudera se nezapomeňte napít také z tamějšího vodopádu Otowa pro štěstí!
bývalé hlavní město celého Japonska, původně dostalo toto město jméno Heiankjó. Považované za nejkrásnější město země, sídlo císaře od roku 794 do 1868. Je kulturním a náboženským centrem země. Nachází se zde více než 1700 chrámů a svatyní, včetně Zlatého pavilonu, Kinkakudži, který je nejznámější památkou celého Japonska.
Nara - bývalé hlavní město Japonska s množstvím zajímavých chrámů a svatyň roztroušených po okolí. Chrám Tódaidži z 8. století – největší dřevěná stavba na světě. Šestnáctimetrová socha sedícího bronzového Buddhy. Působivá svatyně Kasuga, známá svými 3000 kamennými a bronzovými lucernami. V roce 1998 byly některé památky v Naře zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO pod společným označením Památky na starobylou Naru. Symbolem města se stali jelínci, kteří se volně pohybují mezi chrámy a svatyněmi a loudí na turistech jídlo. Jelínci jsou totiž v šintoismu považováni za symbolické poslíčky bohů.
Fudži je nejvyšší hora Japonska. Rozkládá se v regionu Čúbu na hranici mezi prefekturami Šizuoka a Jamanaši na západ od Tokia, z kterého je za jasného počasí viditelná. Hora stojí osamoceně uprostřed nížin při tichomořském pobřeží ostrova Honšú. Sopka vznikala opakovaným vyvrhováním lávy a popela a jedná se tedy o stratovulkán. V současnosti je Fudži považována za aktivní sopku s malou pravděpodobností erupce. Prvním dochovaným záznamem o erupci je z roku 800 př. n. l. Od té doby jich proběhlo několik. Posledním zaznamenaným výbuchem byla tzv. erupce Hóei v roce 1707. Po většinu roku je její elegantní kuželovitý vrchol pokrytý sněhem. Obvod hory na úpatí je 125 km. Kolem hory Fudži leží pět jezer: Kawaguči, Jamanaka, Sai, Motosu a Šódži. Jezera se nalézají uprostřed lesů a jsou propojená potůčky a vodopády.
Tokio je hlavní a největší město Japonska. Nachází se v regionu Kantó na východě ostrova Honšú. Je to jedno z největších měst na světě, žije v něm více než 13 milionů lidí. Primárním dopravním prostředkem je vlak. Železniční síť v Tokiu je nejrozsáhlejší městská železniční síť na světě a její délka se přibližně rovná délce povrchových linek. Čeká Vás prohlídka centra Tokia, zahrady Císařského paláce. Neopomeneme ani Ginzu, nazývanou taky jako Champs – Elysees Tokia. Zde jezdila první japonská auta, tady se poprvé tancoval tehdy moderní charleston. Užijete si i přechod přes Duhový most Prohlédnete si Ódaibu – kdysi součást obranného opevnění Tokia, dnes oddechové místo obyvatel města a IT centrum celé země. Těšit se můžete i na individuální nákupy ve Městě Akihabara, kde najdete elektroniku, o níž jste ani netušili, že se dá vymyslet.
Fushimi Inari Taisha je hlavní svatyní boha Inari, který se nachází ve Fushimi Ward v Kjótu v Japonsku. Svatyně se nachází na úpatí hory nazývané Inari, která je 233 metrů nad hladinou moře a zahrnuje stezky do hory na mnoho menších svatyní. Svatyně jsou pospojované řadami torii, oranžovými dřevěnými branami. Vedou hustě za sebou tak, že tvoří tunely. Od úpatí až po svatyni na vrcholu jsou to asi 4 kilometry torii. Jednotlivé brány mají necelé dva metry šíře a na výšku tři metry. V první řadě je Inari bůh rýže, ale obchodníci a výrobci tradičně uctívali Inariho jako patrona obchodu. Každá torii ve Fushimi Inari Taisha byla věnována japonským obchodem.
Vydejte se na poznávací zájezd do Japonska a zažijte dovolenou plnou harmonie tradice a modernity, kde starobylé chrámy a svatyně stojí vedle futuristických městských panoramat. Ponořte se do bohaté kultury, ochutnejte vynikající japonskou kuchyni a obdivujte krásu přírody od ikonické hory Fudži až po rozkvetlé sakury.
S námi v Japonsku zažijete:
Objevte, co vidět v Japonsku, zemi vycházejícího slunce, která nabízí zážitky na celý život během 12-denní dovolené Japonsko - zlatá cesta, kde se setkávají ultra moderní věci s tisíciletými tradicemi. Císařské paláce s barevnými zahradami v kontrastu supermoderních technologií. Na této cestě po Japonsku plné poznání vás seznámíme s japonskou přesností i smyslem pro detail.
Dva technologicky nejvyspělejší národy světa, které spojuje zároveň dlouhá a nevraživá historie. Jižní Korea si uchovala vlastní kulturu. Císařské Japonsko a její historický sok na jedné poznávací cestě Jižní Korea, Japonsko.
Spojte si dvě skvělá města, Tokio a Peking na desetidenní cestě, která ve vás vyvolá údiv nad neznámými zvyky a tradicemi v Japonsku. A pak je tu Čína, jakožto druhá nejlidnatější země světa, nabízející kapitalistickou, koloniální ale i komunistickou tvář. Tyto dvě fascinující země nelze poznat lépe než díky návštěvě jejich pulzujících metropolí.
Fantastická 16-denní cesta Japonsko a Havajské ostrovy vám představí to nejlepší z Japonska s příjemným zakončením na legendární Havaji. Stále zůstanete v Tichém oceánu, ale ve zcela jiném světě. Vliv Japonska na Havaj však rozeznáte okamžitě.
Vydejte se na poznávací zájezdy do Japonska s profesionálními průvodci CK SEN a staňte se lovci zážitků.
Nedokážete se rozhodnout, jaká dovolená je pro vás nejlepší? Kontaktujte nás, rádi vám poradíme.
Přečtěte si zajímavé informace o Japonsku - Turistický průvodce Japonskem
Jaké jsou v Japonsku ceny? Je potřeba ještě něco doplácet?
Obecně jsou vyšší než v Česku, nejlevněji vychází jídlo v místních bistrech či u stánků. Miska ramenu stojí obvykle kolem 200 Kč (1500 JPY), jednodušší street food jako onigiri nebo taiyaki vyjde na 50 Kč (350 JPY). Cena zájezdu zahrnuje letenky, ubytování, dopravu po Japonsku, služby průvodce i většinu vstupů. U každého zájezdu přesně uvádíme, co je v ceně, a jaké fakultativní výlety si můžete podle zájmu přikoupit.
Jaká jídla ochutnáme na dovolené v Japonsku?
Japonská kuchyně je pestrá a originální. Ochutnáme pravé suši, křehkou tempuru, nudle soba, udon i oblíbený ramen. V Hirošimě si dáme okonomijaki, v Ósace takoyaki a nevynecháme ani wagyu steak či tradiční bento boxy s kombinací suši, ryby a zeleniny.
Jak se budeme přepravovat v Japonsku?
Cestovat budeme klimatizovanými mikrobusy nebo autobusy určenými jen pro naši skupinu. V Tokiu se budeme přesouvat metrem, které je rychlé. Vyzkoušíme legendární rychlovlak šinkansen na trasách Tokio–Hirošima a Hirošima–Kjóto. Na ostrov Mijadžima pojedeme vlakem a trajektem, v Kjótu a Hirošimě využijeme městskou dopravu.
Zvládnou zájezd i starší lidé a děti?
Ano, zájezdy do Japonska jsou vhodné pro všechny věkové kategorie. Trasa i tempo cesty jsou přizpůsobené tak, aby si ji užili jak senioři, tak rodiny s dětmi.
Potřebují Češi do Japonska víza?
Na turistickou cestu do Japonska do 90 dnů Češi víza nepotřebují, stačí platný cestovní pas. Před odjezdem na dovolenou vám průvodce zkontroluje pasy.
Kdy jet na dovolenou do Japonska a jaké je tam počasí během roku?
Japonsko je celoroční destinace, každý termín má své kouzlo. Na jaře rozkvétají slavné sakury a počasí je příjemné. Léto bývá teplé a vlhké, ideální pro milovníky exotiky. Podzim láká na příjemné teploty a nádherné barvy listí. Zima je mírná a klidnější, s menším počtem turistů.
Jsou fakultativní akce v programu CK SEN?
Ano, CK SEN u poznávacích zájezdů do Japonska fakultativní akce nabízí. Patří mezi ně například oblíbený kulturní program Gion Corner v Kjótu. Účast je možná, pokud program nemá zpoždění a jsou volné vstupenky.
V jakých hotelech budeme ubytováni?
Během dovolené v Japonsku je ubytování zajištěno v hotelech střední třídy. Pro náročnější cestovatele nabízíme také možnost ubytování v nadstandardních pokojích či luxusních hotelech, které je možné zajistit za příplatek.
