Turistický průvodce Norskem

Věděli jste, že:

  • Přibližně 98% norské elektrické energie pochází z vodních elektráren.
  • Norská plošina Hardangervidda je největší horská plošina v Evropě a je domovem největšího stáda divokých sobů na kontinentu.
  • Nemyslete na to, že jste v Norsku řídili alkoholem, pokud se chystáte, můžete skončit ve vězení po dobu 3 týdnů až jeden rok!
  • Tunel Lærdal v Norsku je nejdelší silniční tunel na světě se vzdáleností 24,5 km.
  • Norsko je domovem vězeňského ostrova Bastoey, což je otevřené vězení, kde se vězni mohou volně toulat lesy, poli a po plážích.
Čti více
Základní údaje o zemiCestovní doklady a vízaPraktické informacePočasíRady na cestuStručný slovníkZajímavá místa

Elektrické napětí

Napětí: 230 V

Frekvence: 50 Hz

Zásuvky používané v Norsku

C - zástrčka typu C je tvořena 2 hroty (tzv. eurozástrčka), které mají průměr 4 mm (typ CEE 7/16) nebo 4,8 mm (typ CEE 7/17). Vidlice typu C se používají pro přístroje, které mají dvojitou izolaci a nevyužívají zemní vodič. Tyto zástrčky jdou kromě Velké Británie a Irska použít v celé Evropě.

Doprava

Do Norska se můžete vydat letecky či silniční dopravou. Z Prahy se do Osla dostanete ani ne za 2 hodiny. Oslo se pak stává přestupním místem při letech do dalších měst.

Pokud se rozhodnete cestovat z Prahy, můžete využít služeb Norwegian na přímé lince z Prahy. Pokud se rozhodnete cestovat autem, je nejlepší využít jeden z trajektů, které vyplouvají jak z Dánska, tak z Německa. Další alternativou je využít most vedoucí z Dánska do švédského Malmö. Nezapomeňte, že v Norsku se platí mýtné, je zde zaveden tzv. systém AutoPASS. Před odjezdem je dobré se zaregistrovat a předem mýtné zaplatit. Do Norska se dá dojet i autobusem. Společnost RegioJet provozuje linku na trase Praha – Oslo.

Samozřejmě ideální způsob dopravy po Norsku je vlastní či půjčené auto, dostanete se ke všem přírodním krásám, můžete zastavit u jakékoliv vyhlídky a nemusíte být závislí na nepříliš frekventovaném spojení veřejné dopravy. Na delší vzdálenosti využije častou a na místní poměry relativně levnou leteckou dopravu. Autobusy a železnice jsou sice na vysoké úrovni, ale nedostanete se s nimi úplně všude. Norské silnice jsou opravdu na dobré úrovni, platí zde standardní pravidla, jak jsme zvyklí u nás. Maximální rychlost na dálnici je zde však jen 90 km/h a opravdu ji není dobré překročit. Pokutu dostanete i za překročení rychlosti o 1 km/h. Hodnoty se pohybují ve stovkách až tisících NOK. Ceny benzinu se pohybují okolo 50 Kč/litr a řadí se k nejdražším na světě.

Vlakem se dá pohodlně cestovat na větší vzdálenosti, spoje provozuje společnost NSB. Nevýhodou je, že železnice končí ve městě Bodø a dále na severu proto musíte zvolit jiný způsob dopravy. Nezapomeňte se projet údajně nejkrásnější železnicí světa, která vede z Bergenu do Osla, kroutí se kolem fjordů a překonává náhorní plošinu Hardangervidda v nadmořské výšce přes 1.200 metrů. Fjordů a tím pádem i trajektů si v Norsku opravdu užijete hojně. Na běžných trasách obvykle jezdí dostatek spojů, takže nemusíte řešit rezervace předem, navíc je přejezd fjordu často otázkou maximálně desítek minut.

V Oslu funguje 6 linek metra a samozřejmě značné množství linek autobusů a tramvají, většina však poněkud nelogicky projíždí centrem a paprskovitě se rozbíhají. Lístky se kupují v automatech, ale mimo Oslo se někde musí kupovat u řidiče. Cena za jízdenky je velmi vysoká, navíc nemusí být jen časově omezené, ale platí pouze jednosměrně. V každém městě tedy budete muset rozluštit systém pásem i jízdenek.

Strava

Norsko je známé svou tradiční kuchyní postavenou převážně na kvalitní rybě, které je v zemi více než dostatek. Oblíbený je losos a treska, ale i krevety a jiné mořské plody či kaviár. K dostání je stále i velrybí maso. Oblíbená je také zvěřina. Z ryb se vyrábějí různé zvláštní speciality, jako rybí karbanátky, či dokonce rybí pudink. Ryby se zde připravují snad na všechny způsoby od uzení přes sušení až po vaření. Ochutnat můžete například uzeného lososa, sušenou tresku či mořské plody. Uzený losos – je zřejmě nejvýznamnějším skandinávským příspěvkem světové kuchyni. V Norsku ho dostanete v mnoha variantách, třeba s míchanými vejci, koprem, na sendviči nebo s hořčičnou omáčkou. Mezi typické pokrmy se pak řadí fermentovaný pstruh či nakládaná treska (jejich vůně jsou však spíše odrazující). Určitě se setkáte i s jinými pro našince "exotickými" chutěmi, nasládlý kozí sýr bude pro Vás jistě novinkou. Ze sladkostí jsou lahůdkou vafle s jahodovým džemem a hustou zakysanou smetanou, zda tradiční mrkvový koláč. Ve všech skandinávských zemích je samozřejmou součástí snídaně celozrnný křehký chlebíček a káva. Norsko se stejně jako Dánsko rádo hrdí tím, že produkuje nejlepší džem na světě.

Norové většinou jedí snídani i oběd nastudeno a jediným teplým jídlem tak může být večeře. Velmi oblíbené jsou obložené chlebíčky (smørrebrød, v překladu „chléb s máslem“) s nejrůznějšími přísadami (často jsou to garnáti, maso, hlávkový salát, majonéza a další). Nesmírně populární jsou v Norsku vyhlášené místní sýry. Součástí téměř každého jídla jsou brambory na všechny způsoby a k národním pokrmům patří také bramborové knedlíky (raspeball). Běžnou zeleninou je zelí, tuřín, mrkev, květák či brokolice. K dochucení jídel se často používá kopr, hořčice a různé majonézy. Z nápojů dominuje černá káva, pivo a skandinávská lihovina – akvavit.

Kultura

Norsko žije hudbou, a to především v letních měsících. Léto nebývá v Norsku dlouhé. Norové si ho tradičně užívají na některém z desítek festivalů různých zaměření. Od jazzu, blues, přes pop, rock až k rapu, hip hopu a metalu. Oblíbené jsou ale i festivaly jídla, dřevěných lodí, nebo filmu.

Norská literární věda hovoří o „Velké čtyřce“ klasických norských spisovatelů. Patří do ní Henrik Ibsen, Bjørnstjerne Bjørnson, Jonas Lie a Alexander Kielland. Bjørnson získal i Nobelovu cenu za literaturu, stejně jako Sigrid Undsetová a Knut Hamsun.

Nejvýznamnějším představitelem rozmachu skandinávské detektivky z počátku 21. století je Jo Nesbø. Velmi oceňovaným současným autorem dětské literatury je Jostein Gaarder, v humoristické literatuře je to Erlend Loe, v klasické beletrii Lars Saabye Christensen.

Nejslavnějším norským malířem je bezpochyby Edvard Munch. Theodor Kittelsen se proslavil v Norsku jako ilustrátor starých bájí a lidových pověstí. Nejznámějším sochařem je Gustav Vigeland, architektem Sverre Fehn, nositel prestižní Pritzkerovy ceny.

zobrazit zájezdy do Norska
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací
ZÁJEZDY 2021 - 2022 SE SLEVOU AŽ 15 %
Lovte zážitky s CK SEN bez rizika.
Záloha pouze 5 000 Kč/osoba.  Více ZDE ➔