Afrika jako kolébka lidstva. Egypt jako domov nejstarší civilizace. Káhira jako srdce Egypta. Země, která se stane vaší láskou na první nádech. Co jedinečné můžete v tajemném Egyptě zažít a jakou atmosféru má Káhira – jeho pulzující, unikátní a fascinující metropole?
Autor: Kristína Bulvasová
22.02.2020
Když jsem nedávno absolvovala svou první cestu do Egypta, jako správný cestovatel jsem nic neočekávala a nechala se vést zkušeným ostříleným kolegou. Už po cestě z letiště do hotelu jsem pochopila, že tempo a puls tohoto města se diametrálně liší od evropských metropolí. Káhira má totiž přes dvacet milionů obyvatel, kteří žijí na ploše asi 215 km2, což z ní činí jedno z nejlidnatějších měst na světě. A to doslova. Navíc se svou etnickou, náboženskou, historickou, ale především socioekonomickou rozdílností je to magické město kontrastů.
Pamatuji si své první obrázky z Káhiry. Z jedné strany pěti- nebo šesti-proudové cesty (to v Káhiře nikdy není zcela jasné), jsem měla možnost sledovat luxusní auta, moderní hotely a nákupní centra. Ve stejném okamžiku jsem na druhé straně silnice viděla obrovskou chudobu. Luxusní auta se změnila na vyhublé oslíky, padající od únavy, polomrtvé koně a velbloudy. Moderní hotelové komplexy se prolínaly s nedostavěnými budovami bez střech a oken, mnohdy s propadlými patry. Kolem nákupních center se motali všudypřítomní sběrači odpadků a lidé bez domova...
Prvním kulturním šokem, na který tu narazíte, je tzv. „Město mrtvých“, které leží na pahorku Al- Mukkatam – jihovýchodní část Káhiry. Vskutku zvláštní místo. Živí mezi mrtvými – mrtví mezi živými. Jedná se totiž o jeden z největších hřbitovů muslimského světa, do kterého se začali stěhovat lidé. Nejdříve vdovy s dětmi, aby byly blíže ke svému zesnulému manželovi a otci a později pro nedostatek prostoru ve městě i nejchudší část obyvatelstva. Dnes tam žije přes 350 000 obyvatel! Zvláštní obrázek, který jsem musela rozdýchávat i já...
Druhý den ráno, nás už v 8:00 ráno čeká autobus s naším lokálním průvodcem, jak jinak v muslimské zemi – s Muhammadem. Muhammad je jeden z nejvzdělanějších lidí, jaké jsem měla možnost potkat. Vystudoval historii na Káhirské univerzitě a před krizí v roce 2011 měl svou vlastní průvodcovskou agenturu. V roce 2006 byl oceněn jako nejlepší průvodce nejen v Egyptě ale na celém blízkém Východě, dnes Muhammad spolupracuje právě s naší cestovní kanceláří. A kde jinde začít naše poznávání jako na Gízské náhorní plošině? Vítejte v Egyptě!
Pyramidy v Gíze jsou postaveny na náhorní plošině. Jejich stavitelé se snažili najít ideální vyvýšené místo, aby je ochránili před nilskými záplavami. Po vstupu do objektu a důkladném vyčerpávajícím výkladu nás čekají tři zastávky v rozsáhlém objektu, po kterém se pohybujeme naším komfortním autobusem. První zastávka je, jak jinak, u největší a nejvíce fascinující ze všech – Cheopsovy pyramidy. Cheops byl druhým vládcem čtvrté dynastie (2 500 let př. n. l.). Svou pyramidu dal postavit jako svou hrobku přibližně ve dvacátém třetím roce své vlády. Stavba měla původně výšku 146 metrů (dnes 138 metrů) a je postavena z 2 300 000 kamenných bloků, které váží od 1,5 do 15 tun. Kdysi byla její výška 146 metrů ale vyjádřena v měřítku 280 královských loktů, které byly definovány jako délka předloktí od lokte po konec nataženého prostředníčku faraóna, plus šířka jeho ruky. Pyramida je postavena tak, že je velmi přesně orientovaná na jednotlivé světové strany. Dnes se předpokládá, že pyramidy s největší pravděpodobností nestavěli otroci. Většina z nich byli vysoce kvalifikovaní odborníci, kteří si takto odpracovávali své daně.
Jsou různé teorie, které vysvětlují záhadu, jak asi starověcí Egypťané zvedali jednotlivé bloky a ukládali jeden nad druhý. Rozšířená je teorie o rampě, prý to byla nakloněná rovina. Rampa měla být stočená jako šnek, který postupně zvyšující se, obtáčel pyramidu. Dokončená pyramida byla obložena běloskvoucím vápencovým podkladem a svítila do daleka. Šlo o desítky tun opracovaného vápence. Dnes je z tohoto materiálu postavena téměř celá středověká Káhira, mnoho jejích mešit. Proto se nedivte, když někde ve zdi mešity narazíte na kus hieroglyfu.
Uvnitř pyramidy najdete tři hlavní prostory. Pod samotným skalním povrchem je první komora – to bylo pravděpodobně místo, kde by faraóna uložili, kdyby zemřel dříve a neměli by ho kam pohřbít. Nakonec zůstala nevyužitá. Přibližně v jedné třetině pyramidy je královská hrobka. Podle některých starších teorií byla určena pro královnu, nejnovější teorie o ní hovoří jako o místě, kde byla odložena pohřební výbava. Dále se nachází velká galerie, do které se vstupuje asi dvacet metrů dlouhou úzkou komorou. Prostor končí velkou pohřební komorou obloženou velkými žulovými bloky. Samotná pohřební komora je z růžové žuly, dovezené až z Asuánu na jihu Egypta. V komoře najdete jen jeden opuštěný sarkofág.
Za poplatek tři sta šedesát EGP (asi 520 korun) máme možnost navštívit pyramidu i zevnitř, což byl pro mě osobně jeden z nejintenzivnějších zážitků v životě, protože noc předtím v Egyptě pršelo a turistů se dalo spočítat na jedné ruce. Podařilo se mi strávit v pyramidě několik minut o samotě. Cítila jsem se tam jako sám Napoleon Bonaparte, který zde v roce 1799 strávil noc a podle legendy zažil velmi intenzivně vnuknutí. Když se ho na druhý den vojáci ptali, co viděl, Napoleon odpověděl: „Nikomu o mé návštěvě pyramidy neříkejte. Nemá to smysl, i tak by mi nikdo nevěřil.“ Cítíte to tajemno?
Naše druhá zastávka je u pyramidy faraóna Chefrena, která byla postavena asi o třicet let později. Je výjimečná tím, že je to jediná pyramida, která je stále částečně pokryta vápencem. Uvnitř se také nachází pohřební místnost se žulovou rakví, která byla objevena v roce 1818 italským archeologem Giovannim Belzonim. Do této pyramidy je také možný vstup za poplatek sto šedesát EGP (asi 230 korun).
Co se týče samotného pohřbívání, existuje k němu jedna teorie. Celý Egypt, kromě úzkého pásu zeleně okolo Nilu, byl a dodnes je pouštní. Díky horkému suchému vzduchu se mnohdy stalo, že když člověk zemřel a byl pohřben někde do písku, jeho mrtvola se zachovala bez lidského přičinění a vzniklo tak něco jako přírodní mumie. V průběhu několika staletí se z toho vyvinul takový kult. Jednou z podmínek toho, aby člověk mohl odejít do posmrtného života (Egypťané říkali do „západní země“ - do země mrtvých) bylo právě zachováno tělo. Tak se vyvinuly vyspělé technologie, které zajišťovaly neporušenost lidského těla. Proces, jakým Egypťané zachovali celistvost těla i po smrti, se jmenuje balzamování. Existoval dokonce speciální bůh, který pomáhal při balzamování. Jmenoval se Anubis – ochránce pohřebních míst. Je zobrazován jako bytost s tělem člověka a s tváří šakala.
Král byl v té době nejvíce, více než Bůh, dostávalo se mu největší péče. Říká se, že faraóna balzamovali 70 dní a dalších 70 dní vykonávali zádušní obřady s použitím kadidla. Mozek vytahovali z lebky přes nosní přepážky, používali na to speciálně zahnuté kleště. Potom deseticentimetrovým řezem kamenným nožem otevřeli břišní dutinu, vybrali orgány, vyčistili a vypláchli palmovým vínem a rozdrcenými bylinkami. Nakonec se břišní dutina vyplnila myrhou, skořicí a pilinami. Tělo ponořili do sodné soli, aby vyschlo. Taková dehydratace trvala asi 40 dní. Po této době bylo tělo opatrně umyto, natřelo se balzámy a oleji. Zabalili ho do plátna, aby se mohli mezi jednotlivé jeho vrstvy vkládat amulety a šperky pro štěstí. Po dalších třiceti dnech se mumie potřela pryskyřicí. Srdce zůstalo v těle, aby mohlo být při posledním soudu odvážené s pírkem bohyně Maat. Plíce, žaludek, střeva a játra byly umyté, nabalzamované a zakonzervované.
Každý orgán byl vložen do jedné z kanopických nádob. Každá pokrývka nádoby odpovídala jednomu ze synů boha Hora: Imset – hlava člověka – játra, Kebehsenuf – hlava sokola – střeva, Duamutef – hlava šakala – žaludek, Hapi – hlava paviána – plíce. Po 70 dnech byla mumie připravena, aby ji předali rodině, která mezitím pro pozůstalého připravila dřevěnou truhlu ve tvaru lidského těla. Truhla byla bohatě vyzdobena, pozlacená. S takto zmumifikovaným tělem konečně mohly začít pohřební slavnosti. V každé hrobce musel být bůh balzamování – Anubis. Na stěnách jsou zobrazeny sáhodlouhé „texty mrtvých,“ které popisují, co se má zemřelý modlit a co má odříkat během jednotlivých hodin, když přechází na druhý svět.
Místnosti byly krásně vyzdobené, malby na stěnách byly z čistě přírodních barviv. Na bílou barvu používali starověcí Egypťané sádru, kterou nejčastěji malovali pozadí. Modrou barvu získávali z vápníku a měděných křemičitanů, tou zobrazovali zejména nebe a vodu. Žlutou barvu získávali z přírodní hlíny a byla symbolem zlata. Černou barvu získávali z uhlí, symbolizovala smrt a věčné zatracení. Červená barva, rovněž z hlíny, byla symbolem ohně a krve. A nakonec zelenou barvu vytvořili ze zoxidované mědi a znázorňovala regeneraci. V hrobce měl být zobrazen i trojhlavý had, který miluje ticho a klid. Kvůli ochraně mumie před vykradači dávali kněží do hrobu i toxické látky, které napadaly nervový systém vetřelce a způsobovaly rychlou smrt. Před každým vchodem do hrobky byl nápis: „Ty, který vstoupíš do tohoto hrobu, pocítíš okamžitou smrt,“ který měl rovněž ochraňovat posvátnost hrobek. Tyto jedy byly účinné ještě i po tisíc letech, i když už se slabším účinkem.
Potřetí se zastavujeme na cca kilometr vzdálené náhorní plošině, odkud je fascinující výhled na všechny pyramidy. Uděláme si několik záběrů na památku a pokračujeme autobusem asi deset minut směrem k městu k Velké Sfinze – ochránkyni Chefrenovy pyramidy.
Sfinga je nejznámější a nejoslavovanější socha nejen v celém Egyptě, ale na celém světě. Má tělo lva a hlavu faraóna Chefrena. Je vytesaná z jednoho kusu kamene, dlouhá padesát sedm a vysoká dvacet metrů. Mimochodem, víte, jak přišla legendární Sfinga o svůj nos? Ve 14. století n. l. fanatičtí Mameluci (tehdejší označení pro otroka vojáka), kteří hlavu používali jako terč pro střelbu z kanónu, nos slavné Sfingy jednoduše sestřelili.
Dále nás už čeká nejstarší pyramida v celém Egyptě, která leží asi třicet kilometrů jižně od Káhiry. Po cestě si však ještě uděláme zastávku na občerstvení v lokálním obchodě s esenciálními oleji, kde nám po příjezdu nabídnou typický egyptský čaj z ibiškových květů „karkade“. Uvidíte, zamilujete si ho i vy a budete ho popíjet během celého pobytu v Káhiře. V obchodě nám vysvětlí výrobu a účinky esenciálních olejů na lidské tělo a také jejich důležitou funkci v egyptské mytologii. Věděli jste, že Egypt nabízí ty nejkvalitnější esenciální oleje na celém světě již od starověku a jsou základem těch nejexkluzivnějších parfémů světových značek, jako Coco Chanel nebo Hugo Boss? Zde máme možnost si je vyzkoušet a v té nejlepší kvalitě i přivézt domů.
Sakkara vás jednoduše okouzlí. Toto je místo, kde se začaly psát egyptské dějiny. Je to jedna z nejstarších staveb na světě. Vápencová stupňovitá pyramida leží uprostřed velkého komplexu o rozloze 544 x 277 metrů, je vysoká šedesát metrů a skládá se ze šesti stupňů. Je to hrobka faraóna třetí dynastie Džosera a nevznikla ihned. V dobách jeho vládnutí ještě pohřbívali krále a faraony do tzv. vastaby – hluboké šachty v zemi. Ta ústila do pohřební komory, kde spočíval samotný král se svou pohřební výbavou.
V časech objevování pyramid se zde dokonce našly i lidské oběti, které zde byly zabity. Oběti symbolizovaly služebnictvo, které mělo krále doprovázet i v posmrtném životě. Jelikož toto místo bylo na rozhraní mezi horním a dolním Egyptem, tak se prý král Džosser nechal pohřbít na dvou místech – říká se, že srdce si nechal pohřbít v druhém Egyptě.
Zajímavý je nejen Džoser ale i hlavní stavitel této stupňovité pyramidy Imhotep, který ji postavil asi 2 600 př. n. l. Imhotep je vskutku neobyčejná postava egyptských dějin. Je to jediný smrtelník zobrazený na podstavci soch jako faraón a po smrti dosáhl postavení boha. Byl to nejen geniální architekt a stavitel, ale také největší z velekněžích své doby, astronom, alchymista, filozof a básník. Připisuje se mu zásluha na položení základů egyptské medicíny. Je autorem lékařského spisu, který je překvapivě vědecký. Také se mu připisuje vynález „papyrus,“ protože nejstarší pohřbené papyrové svitky máme právě z tohoto období.
Pyramida měla také symbolizovat schody ke slunci. Slunce bylo během staré egyptské říše jedno z hlavních božstev. Zajímavostí je, že faraoni v těch dobách museli každých třicet let prokázat svou schopnost vládnout celému království, i tu fyzickou. Museli proběhnout určitou vzdálenost, vrhat oštěpem a další věci. Taková slavnost se nazývala Set. Nejdéle žijící a vládnoucí faraon vládl 90 let, jmenoval se Pepi II a zemřel jako 106letý.
Po náročném poznávání nás čekala ochutnávka místní kuchyně v podobě různých omáček jako hummus či tahini, pasty z lilku, grilované zeleniny a výběru z malých grilů s ohněm, kde nás čekalo několik druhů masa a fašírek kofta. Později se vracíme zpět do města, náš den v Káhiře ještě ale zdaleka nekončí. Nasyceni, občerstveni, chtělo by to ještě kávičku s kardamonem, a tak po příchodu do města vstupujeme do místního obchodu s papyrem, kde nám jednu nabídnou.
Jak si ji v klidu pijeme, náš kamarád, majitel obchodu Magis nám odhaluje staroegyptský způsob výroby papyru. Mnozí poprvé vidíme živě, jak vypadá živá rostlinka papyru, která se do několika minut změní na „čerstvý“ papyrus. Magis nám rovněž vysvětlí, jaký je rozdíl mezi originálním papyrem a jeho levnou „banánovou“ verzí. Je to velmi poučné. Dopijeme kávičku, poohlédneme si papyry, v případě zájmu si můžete jeden, s vaším jménem v staroegyptských hieroglyfech, který vám na počkání nakreslí, odnést domů. Originální dárek, co říkáte?
Pomalu se stmívá, někteří ze skupiny jsou po celém dni už unavení, a tak je odvezeme do hotelu. Pro ty, kteří mají chuť pokračovat ve večerním dobrodružství, máme však nabídku neopakovatelného zážitku – Sound and Light show. Zvuková a světelná show v Káhiře, co to vlastně je? Autobusem se svezeme zpět na Gízskou náhorní plošinu ke Sfinze, kde po setmění přímo pod hvězdnou oblohou začíná neuvěřitelné představení: efektní nasvícení Sfingy a pyramid v 3D efektu, doplněné hudbou a romantickým příběhem lásky a zrady. Dozvíme se také mnoho nových a zajímavých faktů z egyptské mytologie. Sfinga ožije před naším zrakem, najednou je celistvá a barevná, přesně taková, jaká tam stála před tisíci lety ve své plné kráse. Je to nádherné představení na závěr dne, a po něm nám nezbývá než si popřát dobrou noc, protože zítra máme před sebou stejně plnohodnotný den s nabitým programem jako dnes.
1. Pyramidy v Gíze
Patří k nejnavštěvovanějším památkám Egypta. Jediný se sedmi divů světa, který stále stojí. Víte kolik pyramid je v Gíze? Tři? Ne, je jich až 9! Milovníci historie a zejména záhad si zde přijdou na své.
2. Velká Sfinga
Nejznámější a nejoslavovanější socha v celém Egyptě. Nachází se na náhorní plošině hned vedle pyramid. Má tělo lva a hlavu faraóna Chefrena, který ji dal postavit. Určitě doporučujeme i noční světelnou show u Sfingy. Je to nasvícení Sfingy a pyramid v 3D efektu doplněné hudbou a romantickým příběhem lásky a zrady. Nezapomenutelný zážitek!
3. Pyramida v Sakkaře
První a nejstarší stupňovitá pyramida v celém Egyptě. Místo kde se začaly psát egyptské dějiny.
4. Citadela
Na vrcholu hory Mukattam je jednoznačnou dominantou města. Jedná se o vojenské opevnění, které bylo později sídlem egyptských vládců přes 700 let. V objektu se nachází několik paláců, mešit a muzeí a je z něj nádherný výhled na celé město.
5. Mešita Mohameda Aliho
Dominanta Citadely nebo tzv. koruna Káhiry je nádherná alabastrová mešita, kterou dal postavit Mohamed Ali v 19. st. podle vzoru Modré mešity v Istanbulu (od tureckého architekta Yousefa Boushnaqa).
6. Egyptské muzeum
Jedno z nejvíce fascinujících muzeí na světě s rozsáhlou sbírkou více než 130 000 staroegyptských exponátů. Kolekce postupně získávala dnešní podobu od konce 19. století. Zasloužil se o to jeden z prvních egyptologů světového rangu Auguste Mariette. Otevírací hodiny od 9:00 h - 17:00 h (zimní čas) 19:00 h (letní čas).
7. Mešita sultána Hassana (Muslimská Káhira)
Je často považována za architektonicky jednu z nejkrásnějších mešit na Středním Východě. Sultán Hassan ji dal vybudovat kolem roku 1356 a je typickým příkladem mamelucké architektury. Mešita sloužila nejen na modlení, ale byla to také první a největší škola koránu na světě, tzv. Madrasa.
8. Visací kostel El Muallaqa (Koptská křesťanská Káhira)
Jeden z nejstarších koptských kostelů v Egyptě. Nazývá se také „Visací kostel,“ protože byl postaven na římském opevnění. Má nádherný interiér, oltář z vyřezávané slonoviny a mramorovou kazatelnu, kterou podpírá 13 pilířů, reprezentujících Krista a jeho dvanáct žáků.
9. Židovská synagoga Ben Ezra
Je to jedna ze čtrnácti synagog v celém Egyptě a ta nejstarší z nich. Nachází se v křesťanské části Káhiry. Podle legendy je spojena s obdobím Starého zákona a příběhu o Mojžíšovi.
10. Muzeum islámského umění
Patří mezi největší na světě a každý milovník umění by ho měl navštívit. Bylo založeno v roce 1903 a má 25 místností, ve kterých se nachází přes 70 000 exponátů z celého muslimského světa.
1. Bazar Khan el-Khalili
Jedná se o největší a nejstarší bazar v celé Káhiře. Byl vybudován v roce 1380 islámským princem el-Khalilem. Původně se soustředil převážně na koberce, dnes v něm najdete skoro vše od kýčovitých sošek, přes porcelán až po zlato a polodrahokamy.
2. Palác Manyal
Původní palác Mohamada Aliho dnes slouží jako muzeum. Byl postaven počátkem 20 st. a jsou v něm vystaveny osobní věci prince jako ikony, koberce, staré knihy anebo zlaté a stříbrné šperky.
3. Mešita Al-Rifa'i
Stojí vedle mešity Sultána Hasana a architektonicky je jí velmi podobná. Je však více než o 600 let mladší. Mešita byla objednána jako kopie vedle stojící Sultánovy mešity v mameluckém stylu a slouží jako hrobka důležitých královských rodin a posledního krále Egypta – Farouka.
· Pokud necháte sklenici mléka v pyramidě, tak i po třech dnech bude stále čerstvé?
· Kdybyste použili kameny z pyramid v Gíze, mohli byste postavit kolem celé Francie zeď s výškou 1,5 metru a šířkou 60 cm?
· Egypťanky na zjištění těhotenství používaly kdysi pytle s ječmenem a pšenicí? Egypťanka obě pytle pomočila, a pokud zrnka v pytlích začala klíčit, znamenalo to, že je těhotná. Pokud čekala chlapce, první začala klíčit zrnka ječmene, pokud dívka, zaklíčila pšenice.
Cestujte do Egypta a na poznávací zájezdy s CK SEN do celého světa.ň