Poznávací zájezdy na Islandu

Neuvěřitelné znalosti, organizační schopnosti Islandu

Dobrý den,

chtěli bychom poděkovat a vyjádřit obdiv Martinu Šimkovi, který nás provázel po Islandu na Ohnivém okruhu. Neuvěřitelné znalosti, organizační schopnosti, pochopení pro potřeby klientů a smysl pro humor - to vše v míře velmi překračující běžnou práci průvodce. Měl s organizací našeho zájezdu neobvyklé starosti - ještě v době, kdy jsme my už letěli v letadle, on musel řešit na poslední chvíli storna hotelů z COVIDových důvodů, v prvních dnech zájezdu neustálé změny ubytování, řidičů, autobusů islandským partnerem, zpoždění našich zavazadel a další komplikace. Přestože toho asi moc nenaspal, byl neustále v naprosté pohodě, kterou šířil i mezi nás. A veškeré změny, které nám měly cestu komplikovat, on obrátil v náš prospěch.

I když podle profilu na stránkách CK Sen není Island jeho hlavní destinací, zná jej naprosto dokonale (a umí vyslovit i sopku Eyjafjallajökull). Kromě katalogového programu operativně podle našich přání přidával do itineráře další zajímavá místa (třeba hned první den vulkán Geldingadalur, aktivní od letošního března), takže jsme se občas vraceli na ubytování téměř potmě, což je v létě 100 km od polárního kruhu zdánlivě nemožné. Věřím, že i tu velrybu vyplavenou na pláž Ytri Tunga nějak zařídil on :-) . A jeho gurmánské rady - k nezaplacení!

Máme toho procestováno poměrně hodně individuálně i s cestovními kancelářemi a Martin se určitě řadí mezi top průvodce, s kterými jsme se setkali.

S pozdravem

Hanka a Libor Novotní

Průvodkyně byly osobami na svém místě

Absolvovali jsme poznávací zájezd Island + Norsko 30.7. -11.8.2023. Chtěli bychom se pochvalně vyjádřit k úrovni průvodkyň Island - Lenka, Norsko - Katarína LACKOVÁ. Obě děvčata nám výrazně zpříjemnila pobyt svými znalostmi, organizačními schopnostmi a milým vystupováním. Průvodkyně byly opravdu osobami na svém místě. Šárka + Alexej Nováčkovi.

Island - poděkování za organizaci skvělého zájezdu

Prosím vyřidˇte vašemu vedení CK mé poděkování za organizaci skvělého zájezdu na Island 27.8.-5.9. 2023, jmenovitě také můj dík oběma vynikajícím a příjemným průvodkyním, slečnám Elišce a Lence.

Profesor PhDr. Jan Kumpera, CSc.
emeritní veoducí katedry historie Západočeské univerzity v Plzni
PS.Nečekaným bonusem nám byla na severu ostrova (Kirkjefell) aurora borealis

Island, Norsko - Vždy jste měli a máte perfektní průvodce

Dobrý den, absolvoval jsem zájezd Island, Norsko 6.7.-18.7.24. A CK SEN je zpět. Po "drobných chybách na zájezdech "po covidu" prakticky vše O.K.
Vždy jste měli a máte perfektní průvodce a tady byli jak Veronika na Islandu, tak Mária Segeňová v Norsku.Věděly "vše" a perfektně nás provedly krásnou přírodou Islandu a Norska.
Pozn.po kancelář: pokud je změna hotelu v destinaci, sdělte nám to prosím e-mailem a tak jako v mnulosti nám sdělte jméno a kontakt na delegáta.
S pozdravem MUDr. Lubomír Zahradníček (Váš klient cca 20 let)

Faerské ostrovy a Island

Dvě slova. Skvělé dobrodružství. Tak bych to asi charakterizoval po návratu ze zájezdu. Organizace byla naprosto bezchybná, průvodce Adam nás ohromil svými rozsáhlými znalostmi. K dobré náladě přispěla určitě i skvělá parta 10 lidí. Rozhodně doporučuji.
František Jánský

Dokonalé spojení přírody

Zájezd na Faerské ostrovy a na Island byl fantastickým zážitkem. Letecké spojení bylo pohodlné a bez problémů, což nám usnadnilo celý začátek cesty. Po příletu nás čekala skvělá doprava po ostrovech, a ještě lepší průvodkyně Jana. S CK SEN jsem byl již podruhé a mohu jen doporučit. Příští rok se chystáme s manželem do USA národních parků. S pozdravem Jakubíková Alice.

Island, Norsko - zájezd předčil naše očekávání

Vážený pane řediteli,

Nedávno jsme se vrátili ze zájezdu Island - Norsko. Přestože jsme slyšeli samé chvály
o tomto zájezdu, skutečnost předčila naše očekávání. Obě země jsou úžasné a stojí za
to je poznávat. Avšak co bylo nejdůležitější - měli jsme vedoucí Majku Cútovou, která
byla přidanou hodnotou, a která způsobila, že jsme si obě země přímo zamilovali.
Majka skvěle zná Skandinávii a co je velmi důležité, ví to i předat dalším lidem. Umí
poutavě vyprávět, ale zná i míru, aby posluchače neunavila. A co je velmi důležité, je milá, veselá, člověk si ji musí oblíbit. Takže, děkujeme jí a Vaší agentuře za možnost prožít nezapomenutelné chvíle.

Růžena Sotníková a Anka Kováčová

Island - neskutečně nádherný ostrov

Dovolte nám, abychom poděkovali CK SEN za úžasné tři týdny prožité na severu Evropy, v zemi vulkánů, síry, teplých pramenů, ledovců a vodopádů na neskutečném ostrově ISLAND. Velké díky patří všem zaměstancům, kteří se podíleli na přípravě a průběhu zájezdu ISLAND 2015. Hlavně bychom chtěli poděkovat našemu průvodci Robovi, který nám každý den dokazoval jaké je to úžasné, když Vás práce baví, a je Vaším koníčkem a jehož znalosti o této nádherné zemi potvrzovaly to, že Island je opravdu jeho srdeční záležitostí. Dále bychom chtěli poděkovat našemu řidiči Vladkovi ze společnosti Nitrabus, který měl lví podíl na tom, že zájezd i po této stránce dopadl skvěle. Ten výkon v Duhových horách, kde mnoho lidí nedokázalo pochopit, jak se sem ten autobus dostal, a dívali na nás s otevřenými ústy - pohled pro bohy. A v neposlední řadě chceme poděkovat i vám, vám všem, kteří jste se zúčastnili tohoto neskutečného dobrodružství nazvaného ISLAND Eurokemping 2015. Bez perfektní partie šílenců, kteří dokázali přežít tři týdny ve stanu, kousek od severního polárního kruhu, s batohem na zádech, plynovým turistickým vařičem v chladném a někdy i deštivém počasí, bez této party by to také nebylo ono. A teď si nalijte skleničku Brennivinu, zakousněte se do nenapodobitelného Iceland pylsur, pusťte si Of Monster and Man a vzpomínejte s námi na neskutečně nádherný ostrov na severu - Takko Fyrir island !!!!
Eva a Michal

Island - kdo stále sní o malém dobrodružství, ať to určitě zkusí

Treky, společné snídaně a večeře v kempu, hraní karet do noci u pivka, oslavy narozenin a svátků, zpívání v kempu Landmannalauger, déšť, ale i krasné slunce když si spálíte nos, pokud zapomenete opalovací krem :), fotogenická krajina, ovečky na každém rohu, prostě zážitek na celý život. Cesta tam i zpět uběhla rychle, až příliš, nezapomenutelné rozhovory s novými přáteli na palubě trajektu, čekání na východ slunce. Kdo stále sní o malém dobrodružství, ať to určitě zkusí. A co se týče omezení, tak žádné není! Staří, mladí, lidé, co ještě nikdy nekempovali, je to jedno, dá se to určitě zvládnout. Ještě se na Island vrátím, určitě!

Jana

Island, Gronsko - fantastický poznávací zájezd plný zážitků a milých překvapení

Už je to pomalu měsíc a půl od návratu z dovolené, ale při třídění fotek do fotoknihy to člověk pořád naplno prožívá. Byl to fantastický poznávací zájezd plný zážitků a milých překvapení ve formě zabezpečeného kvalitnějšího bydlení, jak bylo naplánováno a nečekaných atrakcí jako např. výlet terénními auty na ledovec s možností "skútrování" po ledovcích. Bylo to výborně zorganizované a díky péči naší Martinky o nás (což nebylo tak jednoduché vyhovět tolika rozdílným lidským bytostem) jsme se cítili bezpečně a úplně úžasně. Vždy byla ochotná na všechno odpovědět a velmi poutavě nám podávala informace o Islandu a Grónsku.
Ještě jednou děkujeme.

Jankovcovi

Island, Grónsko - pochvala pro CK SEN

Zdravíme všechny doma v České republice z teplých islandských přírodních lávových koupelí Modrá Laguna. Zájezd Island a Grónsko nám pomalu končí, ale máme úžasné zážitky, slunečné 20 stupňové Grónsko, Eskymáci, ledovce, ještě na Islandě jízda terénní jeepy k ledovcům, vodopády, perfektně nabitý program a intenzivní zážitky jako i dnes velryby. Díky Martince za provázení. Domů letíme za pár hodin, tak snad přineseme trochu té islandské zimy sebou. Velmi bychom chtěli pochválit CK SEN, byli jsme se vším velmi spokojeni. Dana

Island, Norsko - výborně zorganizovaná cesta

Měsíc po návratu ze zájezdu jsme si konečně uvědomili, co všechno jsme zažili a viděli na dalším úžasném zájezdu s CK SEN. Tentokrát to byly 2 skandinávské země v celé své kráse – sopečný-ledový Island a zelené Norsko – s výjimečnými přírodními úkazy a nádhernými scenériemi – gejzíry, vodopády, měsíční krajinou, zelenými horami se zasněženými vrcholky, nesčetné fjordy, malebné údolí... Toto vše bylo okořeněné perfektní organizovanou prací průvodců – postupně jsme si užili společnost tří (Jozefa Zelizňáka, Marti Čamekové a Máji Cútové), z nichž všichni plynule komunikovali skandinávskými jazyky. Bylo vidět, že tyto země (a nejen země, ale i místní obyvatelstvo) znají dokonale jako své vlastní boty, protože zde žili, studovali či pracovali. Kromě toho nám SEN připravil několik překvapení oproti původnímu plánu. Hned v Reykjavíku to byl luxusní 4* hotel namísto 2*, který byl uváděn v pokynech k zájezdu. V Oslu jsme bydleli na hlavní a zároveň nejdražší ulici města, přímo v centru bez příplatku. Nejemotivnější ubytováním byl osamocený horský hotel daleko od civilizace s překrásným panoramatickým výhledem. Probouzet se s výhledem (přímo z postele) na sluncem zalité údolí, byl opravdu příjemný zážitek. K tomu šumící vodopád hned za okny hotelu. Dalším překvapením byl výlet "nad rámec" na ledovec na Islandu obrovskými terénními auty s možností jízdy na sněžných skútrech. Celkově jsme absorbovali obrovské množství zajímavých informací, kterými nás zásobovali naši průvodci při přesunech autobusem jakož i při dalších neformálních rozhovorech při večerním pivečku během bílých nocí. Shrnuto a podtrženo: výborně zorganizovaná cesta obsahující vše, co má správná dovolená obsahovat. SEN, děkujeme! Soňa a Dan

Island, Gronsko - nezapomenutelné dny

Právě jsme se vrátili z kombinovaného zájezdu Island, Grónsko. Island byl super, nádherná příroda, ale Grónsko, tak to byla třešnička na dortu. Měli jsme absolutně kýčovité počasí, modrá obloha, nádherná viditelnost, prostě paráda. Hned první den, po přeletu vrtulníkem z Kulusuk do Ammasaliku jsme šli na vyhlídkovou plavbu lodí mezi ledovce. Paráda. Některé ledovce byly větší než domy a my jsme je viděli docela z blízka. Druhý den jsme chodili a chodili, ale myslím, že nachozené kilometry určitě staly za to. Grónsko je prostě super! Děkujeme Jožovi, který naší skupinu provázel po Islandu za super přístup a skvělé průvodcovské služby během dnů, které jsme strávili na Islandu. Zdravím také spolucestovatele z Grónska, se kterými jsme tam strávili nezapomenutelné dny.

Petr

Island, Norsko řadíme mezi naše top cestovatelské zážitky

Absolvovali jsme prázdniny ve znamení severu. Před cestou do Norska a na Island jsme si nějak nemohli představit, že letní prázdniny strávíme ve větrovkách. Ale SEN ani nyní nezklamal. Perfektní program, stoprocentní průvodce Martin, příjemné počasí. Co víc si přát? Zážitky z této země předčily všechny moje očekávání. Neuvěřitelně krásná příroda a neskutečně přátelští lidé. V ulicích na každém rohu je cítit pohoda, Norové nikam nespěchají. Jsou pověstní svojí důvěrou, cizincům rádi pomůžou a pyšní se svojí zemí. Plnými doušky jsme si vychutnávali ty nejkrásnější místa a popravdě hlavně rybí speciality. Tento zájezd řadíme mezi naše top cestovatelské zážitky a doufáme, že se tam ještě někdy podíváme. Doporučujeme! Anna

Island, Norsko - celému kolektivu SEN velké DĚKUJI!

Absolvovali jsme s manželem zájezd Island, Norsko. Byl to náš první zájezd s CK SEN. Přiletěli jsme do Reykjavíku, kde nás čekal průvodce Robert Taraba. Po podrobném obeznámení se skutečnostmi, které by mohly nás Čechy zaskočit na Islandu, jsme se přesunuli autobusem do Reykjavíku, hlavního města ostrova, který symbolizuje oheň, voda a led. Island jako země je drsný, ale krásný ostrov. My s manželem jsme byli nadšení z jízdy na skútrech po ledovci. Zajímavá byla plavba za velrybami, trek v Duhových horách a koupání v Modré Laguně. Všechny přesuny nám zpříjemňoval Robert svými zajímavými, vtipnými komentáři a příhodami. Dokázal si v nabitém programu vše zorganizovat a přizpůsobit nejen nám turistům, ale hlavně i počasí! Na šestý den jsme odletěli do Norska do města Bergen. Norsko je země jiná než Island. Jiní lidé, jiná příroda a samozřejmě i zážitky. Je to země fjordů a padající vody. Nespočet malých i velkých vodopádů, plavba po fjordech, Trolí cesta, nejdelší silniční tunel na světě (24,5 km), noc v horské chatě v posteli s baldachýnem. Ke všem těmto zážitkům, kulturní vložka od Roba, dramatický přednes díla Henrika Ibsena – Peer Gynt, kterým nás všechny dostal… Při psaní těchto řádků se mi evokují zážitky, vzpomínky, emoce, které jsme zažili. Robert svým maximálním profesionálním a zároveň milým, vtipným přístupem k nám, turistům si získal obdiv všech účastníků zájezdu. Pomyslnou laťku úrovně průvodce nastavil velmi vysoko. Třeba ale zmínit i celý SEN team, který zájezd zorganizoval ze základny a byl k dispozici v případě problémů v Praze. Ještě jednou vyslovuji celému kolektivu velké DĚKUJI! Iveta a Jarda Juříkovi.

Island, Norsko - viděli jsme všechno, ale zažili jsme daleko víc

Toto léto jsme si splnili jeden z našich dávných snů – byli jsme na úžasném zájezdu Island – Norsko. Dvě rozdílné země, ale obě fascinující. Na vlastní oči jsme chtěli vidět islandské stříkající gejzíry, bublající geotermální prameny, sopečný kráter, topící se ledovce a hluboké norské fjordy s nespočtem vodopádů. Stalo se a viděli jsme všechno, ale zažili jsme daleko víc. Navíc jsme na jeepech jezdili po ledovcích a ti odvážnější pokračovali i na sněžných skútrech. Díky bílým nocím jsme absolvovali půlnoční vyhlídku na Bergen s focením západu slunce. Ubytování v kvalitních hotelech v centrech navštívených míst nám umožnilo poznat i pohodové Skandinávce a jejich užívání si léta během bílých nocí. Naši průvodci nám díky své jazykové vybavenosti zprostředkovali i příjemné konverzace s domácími. Dozvěděli jsme se zajímavosti o jejich životě, práci a zájmech. A také to, že nejčastěji jedí pizzu a víkendovou opilost volají "helge filla". Jsou to neuvěřitelně hrdí patrioti, kteří zdobí své domy národními vlajkami. Na cestování horami a fjordy protkanou krajinou využívají množství tunelů, trajektů a lodní MHD. Samozřejmě, že všechno jsme si užili i my. Nyní už jen vzpomínáme a těšíme se na další zájezd s úžasnými SNY. Spokojení manželé Javorovi

Island - neváhejte, balte kufry a volejte do SNU!

Pokud váháte, zda jet na tento kempink, tak neváhejte, balte kufry a volejte do SNU! Island je neskutečný a plný kontrastů, musíte ho vidět. A pokud se budete snažit, SEN Vám „domluví“ taky úžasné slunečné počasí, jako jsme měli my! Každý den stál za to a často jsem měla problém udržet ústa zavřené. Velké díky pro naše průvodce Marťu a Hynka a všem v pozadí za organizaci a výborný program. Hodně zdaru a spokojených Islanďanů v příštích letech :) Michala Bacová

Island, Grónsko - pozdrav z pohádky

Šťastně jsme přijeli do Grónska, nemáme tu signál, tak ti píšeme alespoň takto. Je to tu cool, všichni jsme úplně nadšení. Cesta helikoptérou byla super, všechno jsme nafotili, let byl v pohodě. Hotel je krásný, čistý, lidé milí. Tato dědina je stokrát krásnější než celý Island – i když ten Reykjavík po pár pivech taky stál za to. Dnes byl v Grónsku svátek nezávislosti – tento zájezd se nám s těmi svátky daří. Lidé se bavili, měli různé soutěže – fakt jsme nadmíru spokojení. Foto pošleme až budeme doma, zítra jdeme na další výlety. Dnes jsme si koupili lístky na koncert v místní diskotéce – tak ji porovnáme s tou islandskou… Ještě jednou posíláme pozdrav z pohádkového Grónska. COOL ciao. Alice a Robo

Island, Grónsko - krásné vzpomínky z téměř luxusní dovolené

Vrátila jsem se z návštěvy Islandu a Grónska, tuto cestu jsem plánovala několik let a hledala spolucestující. Konečně to vyšlo (je mi právě 74), takže ani senioři nemusejí mít obavy z této téměř luxusní dovolené. Nelituji a přinesla jsem si krásné vzpomínky, vrátili jsme se všichni zdraví. Příjemně překvapil Hotel GRAND (i když jsme měli nezvykle "výhled" z pokoje na recepci v hale hotelu), počasí nezklamalo (dokonce jeden den bylo polojasno, s občasným sluníčkem), obě země jsou úžasné, podle mě byl celý program super. Nakonec bych chtěla pochválit průvodkyni Martinku, milé děvče – vše zvládla s přehledem a klidem. K zdárnému průběhu cesty pomohli i disciplinovaní účastníci (byli mezi nimi mnozí "ostřílení SEN cestovatelé", tak jako já!). Přeji hodně úspěšných zájezdů! Vaše Věra Pospíšilová

Island, Grónsko - bezchybně připravený zájezd

Už jsem 2 týdny doma ze zájezdu a hlavou mi stále běhají zážitky z tohoto kouta světa. Konečně jsem viděla, jak vypadá živá alka, malý ptáček, kterého jsem doposud znala jen z křížovek – arktický pták na čtyři. Ledovec Eyjafjallajökull, a ta potvora sopka, co pod ním dřímá a nadělala tolik problémů, mi připadal jako zasněžený Chabenec v Nízkých Tatrách. Škoda, že nebyl čas projít po travnatém chodníku mezi tímto ledovcem a sousedním Myrdal Jökull, pod kterým dřímá sopka Katla. Vím, travnatý chodník tam není, ale je to krásná představa. A co taková Hekla – cesta do pekla. Už jsem viděla spoustu vodopádů, ale projít pod vodopádem Seljalandsfoss, tedy vidět ho i ze zadní strany, také stojí za to. Viděli jsme velryby, stáli jsme jednou nohou na euroasijského a druhou na severoamerickém kontinentu. V hlavním městě Reykjavíku jsem po dlouhém čase ochutnala párek, který chutnal jako skutečný párek. Ve městě, které má 120.000 obyvatel je 15 kostelů. Před domem prezidenta žádný plot, živý ani kamenný, žádná ochranka, jen malý pejsek, který si nás nevšímal. Grónsko, měsíční krajina ale s nádhernými kvítky, modrými zvonečky, fialovými vrbovky a kvítky všelijakých jiných barev. První let vrtulníkem. Obrovské i menší ledovce v objetí tyrkysové vody. Děti jako všude na světě, usměvavé i stydlivé, veselé, skákaly na trampolínách, což je asi grónským národním sportem. Na hřbitově, na všech hrobech stejné bílé kříže, všude mnoho umělých květin a vykopané jámy. To pro případ, neboť v zimě by se jim těžko kopalo. V Údolí květin ticho, sem tam přerušené hlukem vodopádu. Pohled z okna našeho pokoje byl nádherný a každou chvíli jinačí, ale vždy okouzlující. No a bonus – vařený tuleň. Ačkoliv vepřo knedlo zelo mi chutná více. Jen ještě srdečné díky CK SEN za bezchybně připravený zájezd a speciálně Lubošovi za perfektní průvodcovské služby. Bylo to fajn. Iveta

Island - neskutečné zážitky, úžasné hory, sopky, jezera, ledovce...

Neskutečné zážitky, úžasné hory, sopky, jezera, ledovce, výživné malé treky, chutná jehněčí polévka a všudypřítomná lékořice, kterou každý nemusí, také vstřícní Islanďané a dobré počasí (aspoň pro mě). Nemohu vynechat vodopády, gejzíry, koupání v teplých jezírcích, vaření domácích vajíček v malinkých bublajících kráterech, skvělé kempování a mnoho dalších neuvěřitelných zážitků s prima partou, vynikajícím řidičem a velmi profesionální průvodkyní Májou, která je skvělá, milá a charismatická a hlavně všude tam, kde ji kdo zrovna potřeboval. Island mi učaroval. Island je země ohně a ledu (říká se), ale je také země mnoha barev, zvuků a pohybu. Přírodu je nutné respektovat ale Island obzvlášť. Je skoro týden po návratu a já stále bloudím myšlenkama na severu a jen pomalu se vracím do reality svého domova. Nechci si nalhávat, že se tam vrátím, ale určitě nenechám toulavé boty zahálet.
Helena

Jak jel SEN na velryby v Husavíku

Husavíku se přezdívá hlavní město pozorování velryb na Islandu. Je tomu opravdu tak? V Husavíku začalo pršet a malá skupinka klientů se vydala na molo s loďkou, připravenou vyrazit na moře pozorovat velryby. Všichni jsme hledali znaky velryb na hladině. Vidíme papuchalky nořící se do hloubky několika metrů za rybkami a nesoucí si ve svých červených zobáčcích kořist. Jinde zase chaluhy (pozor nemyslíme řasy, ale ptáky) zkoumající okolí naší lodi a hledající něco do zobáku. Najednou pozorujeme výdech velkého vorvaně, a s tím spojené šplíchnutí vody všude kolem. Celkem jsme měli možnost pozorovat šest velryb krmících se planktonem a kril v hloubkách Húsavického zálivu. Slečna Lucy, naše průvodkyně, nám vyprávěla mnoho zajímavostí z velrybího života. Dozvěděli jsme se i o několika vědeckých projektech, které právě běží, a dokonce jsme dostali příslib, že další velryba bude pojmenována po naší cestovní kanceláři.

Islandští koně – nejčistokrevnější koňské plemeno

Houževnaté, silné a nejčistokrevnější plemeno na světě. Řeč je o islandských koních, kteří ve světě a v historii proslavili svůj ostrov. Současní islandští koně vznikli křížením plemen koní severského typu. Zákonem z roku 930 Althing (islandský parlament) zakázal dovoz dalších koní z pevniny a zároveň přijal nařízení, že každý kůň, který opustí svůj rodný ostrov, se už nikdy nemůže vrátit zpět. Tento zákon platí dodnes, a tak mají Islanďané jedno z nejčistokrevnějších koňských plemen světa. SEN na svých zájezdech vždy tato zvířata obdivoval. Ať už se u nich pravidelně zastavujeme nebo na nich jezdíme. Každý z těchto koní od malička ovládá pět různých chodů: krok, klus, cval, skeid a rychlý tölt. Právě tölt je zvláštní druh čtyřtaktního klusu, který je geneticky fixovaný, a tak ho ovládají už mladí koně. Tento chod je velmi pohodlný pro jezdce, zvláště v případě delších vzdáleností a nerovného terénu. Na Islandu se dokonce dělají soutěže s půllitrem piva. Úkolem je jako první přijít s nevylitou sklenicí do cíle. Díky své houževnatosti tato krásná stvoření dokázala přežít během nejdrsnějších podmínek, kdy na Islandu řádily sopky. Právě jejich popel, který pokryl pole a pastviny způsobil několik hladomorů, během kterých tyto koně přežívali díky přikrmování sleděm. Jejich hříva se mění během ročního období a venku je najdete i během nejtužších mrazů. Přibližně polovina se jich dnes chová volně a jsou důležitým vývozním artiklem ostrova. Ale v oblibě je mají i turisté, kteří si vždy rádi na nich zajezdí krásnou islandskou přírodou a možná se k nim přidáte i Vy. V minulosti se dokonce i konzumovali a dodnes najdete na Islandu restaurace, které nabízejí jejich kvalitní maso. Pro Islanďany jako farmáře jsou velkou pýchou a proto nikdy o nich nemluvte jako o ponících, i když jsou menšího vzrůstu a v kohoutku měří pouze 125-135 cm. Mimochodem, pokud se na ostrov ohně a ledu vydáte začátkem září, možná se vám zde podaří zažít takzvaný rettír, kdy islandští farmáři shánějí zatoulané ovce i prostřednictvím svých koní.

Procházka po ledovci

Krása islandských ledovců zaujme každého návštěvníka. Ať vidíte ledovce z dálky, stojíte pod nimi nebo kráčíte přímo po nich. Zážitků spojených s ledovci na Islandu je hned několik a my si je spolu s našimi klienty užíváme na našich SEN zájezdech. Kromě procházky k ledovci ledovcovým údolím, plavby po ledovcové laguně mezi obrovskými krami, či jízdy na sněžných skútrech po ledovci, je zde i příležitost absolvovat túru po ledovci. Možností na Islandu je hned několik a Vám stačí si vybrat místo, délku či náročnost samotné túry. Podle těchto parametrů se samozřejmě odvíjí i cena a nutnost mít nějaké zkušenosti. Mezi nejpřístupnější ledovce a ledovcové splazy na Islandu, po kterých se můžete projít patří: Sólheimajökull, Falljökull, Svínafellsjökull. Pokud patříte ke zkušeným horolezcům, možná si troufnete i na šplhání po ledovci, které se nejčastěji realizuje na ledovcích Svínafellsjökull a Sólheimajökull. Pokud Vám ale stačí pár příjemných hodin strávených nenáročnou procházkou po ledovci, není problém. Nejčastěji máte na výběr z výletů, které trvají od 3 do 5 hodin. V tomto případě doporučujeme jít na delší pětihodinovou túru, kterou si jednoznačně užijete. Součástí největšího ledovce Islandu Vatnajökull je i jeho ledovcový jazyk Svínafellsjökull, a na ten se nyní obrazně společně vydáme. Celá túra je opravdu jedinečným zážitkem, na který budete vzpomínat celý život. Po celou dobu je o Vás výborně, přímo luxusně, postaráno. Jediné, co potřebujete mít, je dobré turistické oblečení (záleží na podmínkách) a dobré boty. Ale i ty si můžete půjčit v místním centru. Zde si zároveň vyzvednete i přilbu, sedák, cepín, a mačky. Islandské společnosti dbají maximálně na bezpečnost. Poté co Vás autem zavezou k ledovci, dostanete krátkou instruktáž o ledovcích a zároveň i bezpečnostní školení s pravidly, které je třeba během túry dodržovat. Jak se správně pohybovat v mačkách, jaké rozestupy dodržovat, a kdy je třeba se navázat? To vše Vám vysvětlí Váš průvodce. Následně Vás čekají přes 3 hodiny strávené pohybováním se po ledovci. I ten má své různé části a počáteční velké plochy ledovce vystřídají drobné kaňony, ledovcové kry, či dokonce tekoucí potoky a vodopády. Vždy ale následujte svého průvodce, který ví kudy je bezpečné se pohybovat. Na své si rozhodně přijdou i fotografové, kteří si odsud budou odnášet jedinečné záběry. Navnadili jsme Vás na tento skvělý zážitek?

Eyjafjallajökull na sněžných skútrech

Pokud se ptáte, jaké dobrodružství zažít na Islandu, tak možná právě jízda na sněžných skútrech po aktivní sopce, bude pro Vás tím pravým. Dnes jsme zažili den s nadupaným programem. Přesouvali jsme se jižním pobřežím Islandu a zastavovali se na těch nejkrásnějších místech. Ale nejen to! Pro většinu z nás to byl opravdu akční den. Zastavujeme u kempu za vodopádem Seljalandsfoss, kde měníme náš autobus za speciálně upravený Mercedes s obrovskými pneumatikami. Je to takový islandský speciál, který běžně v obchodě s auty nekoupíte. Takové auta si Islanďané předělávají jednoduše sami. Předtím, než do něj nastoupíme, si vybíráme naše velikosti overalů a zkoušíme si přilby. Auto se rozjíždí, my opouštíme asfaltovou cestu a začínáme prudce stoupat. Po chvíli jízdy náš zkušený řidič začíná prověřovat kvalitu těchto islandských nezmarů. Prudké stoupání střídají velké skály, bláto, sníh, ale po přibližně hodinové jízdě přijíždíme na místo, kde jsou na ledovci pokrytém sněhem zaparkované naše sněžné skútry. Vystupujeme z auta a dýcháme svěží, chladný vzduch v nadmořské výšce přibližně 900 m n.m. Jsme pod vrcholem 1651 m vysoké slavné sopky Eyjafjallajökull, která v roce 2010 proslavila Island a nadělala problémy v letecké dopravě. Pamatujete si to? I Vy jste tehdy uvízli někde ve světě? Oblékáme si speciální výbavu, následují informace, jak se skútr ovládá, kde je plyn, brzda; že máme brzdit hlavně motorem a nezapomenout při zatáčení vyvažovat skútr a nerovný terén. Jízda jak se patří, a my postupně stoupáme až na samotný vrchol sopky k původnímu kráteru. Počasí nám přeje, tak si vychutnáváme výhledy do samotné kaldery sopky, na pobřeží a stejně tak do živelného vnitrozemí ostrova, kam směřujeme zítra. Ze samotného vrcholu nás čeká jízda podél lávového pole, až se dostáváme k našemu odstavenému autu. Cesta dolů je snad ještě dobrodružnější a během jízdy je slyšet, jak náš řidič za jízdy upravuje tlak v pneumatikách, abychom překonali i ten nejsložitější terén. Po třech hodinách se vracíme na místo, odkud jsme vyjížděli, a sršíme nadšením. Toto je jednoznačně jeden z top zážitků, který každému z Vás doporučujeme!

Oslavy piva na Islandu

Mnoho z Vás ví, že ve Skandinávii, a tudíž i na Islandu, je do dnešní doby prohibice. Ta se projevuje tak, že v běžných potravinách nekoupíte alkohol. Koupíte tam pouze pivo s maximálním obsahem alkoholu do 1 %. Pokud si však chcete koupit láhev vína, pivo nebo něco ostřejšího, musíte zajít do specializovaného obchodu, který spravuje stát. Obchod se jmenuje Vinbudin, a kromě toho, že má opravdu omezené otevírací hodiny, alkohol v něm je opravdu příšerně drahý. Alternativou jsou restaurace a bary s licencí. Zajímavostí je, že Islanďané si dali v minulém století pauzu od pití piva, a to hned na 74 let. Prodej vína na Islandu raději povolily, jelikož Španělé a Portugalci výrazně pocítili výpadek poptávky po jejich víně, a tak Islandu pohrozili, že pokud nebudou kupovat jejich víno, přestanou oni kupovat islandskou tresku. Pivo však byl nápoj, který byl vnímán jako dánský a neměl velmi dobré promo. Postupně však chuť na pivo stoupala a jelikož bylo povoleno pouze nealkoholické, v hospodách ho vylepšovali panákem islandské pálenky - brennevínu. Tvrdý alkohol byl totiž také již povolený v domnění, že je dražší, a tak ho lidé nebudou kupovat ve velkém. Tento absolutní zákaz prodeje a konzumace piva přerušilo až referendum v roce 1989. A tedy když jsme my prožívali revoluci u nás doma, Island prožíval tu svou. Jejím výsledkem bylo obnovení pivovarů, povolení prodávat pivo, a samozřejmě ho i konzumovat. Událo se to přesně 1. března 1989, v tento první den se prodalo 350 000 plechovek piva (Island měl v té době asi 220 000 obyvatel!), a to jen v samotných obchodech Vínbúdin, další tisíce litrů protekly v pípách v barech a hospodách! Proto je tento den dodnes svátkem piva Bjordagurrin. I když se jedná o neoficiální svátek, ulice a všechny „puby“ ve městě v tento den praskají ve švech. Všichni pijí pivo a radují se, že ho mohou pít svobodně, a kolik jen chtějí. V tento den ve městě platí různé akce na pivo, a tak si ho můžete dopřát klidně více. V běžný den a mimo happy hours totiž zaplatíte za 0,5 l piva přibližně 9 €. Přestože o Islandu hovoříme jako o zemi s relativně krátkou pivní kulturou, nalezneme zde množství pivovarů. Největšími pivovary jsou Viking a Gull. Ale na Islandu je i množství malých pivovarů, které se předhánějí, kdo navaří lepší pivo. My ze SNU jsme tyto oslavy piva nemohli vynechat, a tak jsme se, stejně jako každý rok, vydali do centra do námi oblíbených podniků. Jelikož byl pátek, atmosféra byla opravdu skvělá a mnozí z nás budou na tento večer ještě dlouho vzpomínat. Přidáte se příští rok k nám a oslavíte spolu s námi islandský svátek piva? Skál! = Na zdraví!

Jak chutná Island? Co určitě ochutnat?

Islandská kuchyně má dlouhou historii a my ve SNU jsme si ji oblíbili. I když je třeba říci, že tím spíše myslíme moderní islandskou kuchyni než tu tradiční. Důležitou součástí kuchyně tohoto severského ostrova je jehněčí, mléčné produkty a samozřejmě ryby, vzhledem k tomu že Island byl odjakživa obydlen pouze v blízkosti pobřeží. Mezi populární jídla na Islandu patří skyr (tradiční tvarohový jogurt), hangikjöt (uzené jehněčí), kleinur (smažené koblihy), laufabrauð (islandský chléb připomínající oplatky) a bollur (sladké větrníky). Þorramatur je tradiční bufet podávaný na zimních slavnostech s názvem Þorrablót; zahrnuje výběr tradičně konzervovaného masa a ryb podávaných s rúgbrauð (hustý tmavý a sladký žitný chléb) spolu s brennivínom (islandským akvavitem). Chutě tohoto tradičního venkovského jídla pocházejí z jeho konzervačních metod, což je nakládání ve zkvašené syrovátce nebo slaném nálevu, sušení a uzení. Mezi nejbizarnější jídla Islandu můžeme zařadit Hákarl, který dá zabrat při konzumaci i některým Islanďanům. Jedná se o maso grónského žraloka, který je za normálních okolností nejedlý, protože obsahuje vysokou koncentraci amoniaku, neurotoxinu a kyseliny močové. Ale poté co se nechá fermentovat několik týdnů v zemi a vysuší se, je aspoň nějak jedlý. Jeho chuť, a hlavně aroma, je tak výrazná a stále zapáchající po amoniaku, že při jeho konzumaci ho musíte zapíjet, tradiční islandskou pálenkou brennivín, která sama o sobě chutná jako její doslovný překlad "černá smrt". Moderní islandští kuchaři obvykle kladou důraz spíše na kvalitu dostupných surovin než na prastaré tradice a metody vaření. Četné restaurace na Islandu se specializují na mořské plody a inovativní kuchyni. Chloubou Islandu je jednoznačně kvalita jehněčího masa, mořských plodů a mlékárenských výrobků, jako je tradiční skyr. Pokud se ocitnete v Reyjkavíku, nezapomeňte navštívit některé z našich doporučených restaurací ve městě. 

Na pivo v Reykjavíku

Bylo to v polovině června několik let dozadu. Kráčel jsem si slunečným Reykjavíkem až k dominantě celého města, Katedrále Hallgrímskirkja. Oči mi spočinuly na zajímavé malé terásce se čtyřmi stoly. Stále nevím, co mě na té terase zaujalo. Řekl jsem si, že ji později prozkoumám. Prošel jsem kolem ní zase, nezastavil jsem se. Sedělo tam pár lidí. Později jsem kolem prošel s klienty, když jsme byli na prohlídce Reykjavíku a šli jsme ke katedrále. Po rozchodu jsem se vracel toutéž ulicí Skólavörðustígur dolů, že už tam konečně zajdu. K mému velkému překvapení tam seděla parta mých klientů. Zavolali mě na pivo, s tím, že si musím jít objednat dovnitř. Vešel jsem do velmi pěkného a příjemného prostředí. Na stěně visela mapa světa. Kolem ní černo bílé fotky s výjevy islandského života v minulém století. Ty dodávaly kouzlo celé místnosti. Nalevo od vchodu byl pult a bar. Typická skandinávská skromnost a minimalismus doladily celkovou atmosféru. Hned jsem věděl, že sem budu chodit. U pultu stál barman, mladý kluk v černém tričku Salka Valka. Objednal jsem si pivo Viking. Člověk, co cestuje už trošku rozezná tón řeči. Obzvlášť když dotyčný dává přízvuk na R a K. Zeptal jsem se, odkud je. "Ze Slovenska." "To si budeme rozumět a odkud?" "Z Detvy". "Tam jsem chodil do školy." Člověk, kterého potkáš na tom nejméně pravděpodobném místě chodil do stejné školy, jeho spolužačkou byla moje sestřenice a učili nás stejní učitelé. Náhody neexistují. Toto dokazuje, že i průvodci mají své zážitky na zájezdech. Do Salka Valka chodím rád a beru tam své klienty. Denně čerstvé ryby po islandsku, výborné posezení na terase na sluníčku a fajn lokální pivo tvoří skutečný luxus v Reykjavíku. Jedním slovem relax po islandsku.

Přírodní krásy Islandu

Terénním vozem se dostáváme do jedné z nejkrásnějších částí Islandu. Landmannalaugar se také nazývá Duhovými horami a my ihned po příjezdu chápeme proč. Nacházíme se v kempu přímo pod lávovým polem. Tuto krásu si nikdo z nás nechce nechat ujít, a tak hned vyrážíme na trek okolo lávového pole až na kopec, odkud je neskutečný výhled na pestrobarevnost těchto unikátních hor. Bublající bahno a pára vycházející ze země. Na posilnění si připravujeme vařená vajíčka v termálním prameni. Je až neuvěřitelné, že v tak neskutečné přírodě potkáváme pouze pár turistů a pak už jen volně se pasoucí ovce. Podle zvláštního islandského pravidla, jsou vždy u sebe tři ovečky. Poté, co ulovíme nejkrásnější záběry si dopřáváme odpočinek v přírodním termálním jezírku, které se nachází na konci našeho treku. 

Island pod nohama

Na Islandu platí pravidlo: "Zdá se Vám, že je špatné počasí? Počkejte 10 min. a bude ještě horší." Toto pravidlo si vyzkoušel na Islandu ne jeden návštěvník. My však musíme říct, že nám Odin dopřál hned na začátku krásné počasí a po příchodu do Seydissfjordur jsme zažívali opravdu krásné počasí. Nejmohutnější vodopád v Evropě, který se nazývá Detifoss jsme fotili s dramatickými mraky a dopřáli jsme si i procházku k jeho malému bratrovi – vodopádu Selfoss. Slavná podkova v Ásbyrgi - skalní útvar který kdysi vytvořila řeka Jökulsá ještě předtím než ji odklonila seismická aktivita v této oblasti. No a možná to byl právě osminohý kůň boha Odina, který svým dupnutím zapříčinil vznik těchto skalních útvarů. My jsme si ho vychutnali z obou stran: ze spodu a také z vrchu, když jsme absolvovali 22 km dlouhý trek podél řeky Jökulsá á Fjöllum. Počasí nám nepřálo a my jsme tak prověřili naší výbavu, ale vše dobře dopadlo a my jsme si odnášeli kopec zážitků z celodenního putování. Húsavík a pozorování velryb: úžasný zážitek, při kterém jsme byli více než úspěšní. Dva druhy velryb, z toho jedna ta největší a zároveň i největší žijící savec na naší planetě. Delfíni nás doprovázeli z naší plavby zpět do tohoto rybářského městečka. Jezero Myvatn potvrdilo, že je opravdu komářím jezerem, tak jak říká překlad, ale slunečné počasí a chladnější noc skoncovala s otravným hmyzem, který naštěstí neštípe. Po zdolání Krafly, následovala prohlídka Námafjall a oblasti lávového pole Leihrjunkur, dále nám bylo odměnou 3 hodinové koupání v místní malé modré laguně. Den jako vyšitý, přičemž ten předtím jsme završovali poslechem klasické hudby v podání islandských hudebnic v malebném kostelíku městečka Reykjahlíð. Zázraky se dějí, a když v 18. století během "Myvatských ohňů" dosáhla láva až k úrovni jezera, zničila celé městečko i tři farmy, přičemž zůstal stát pouze tento kostel. Zázrak? Ne. To je Island. Jinak víte co je Skyrim, lávový chleba, Brennivin, my ano a chutnalo nám!

Cesta do Landmannalaugar a nejen to...

Na Islandu je těžké najít pouze jedno nejkrásnější místo, ale dlouhodobě vítězí Duhové hory - Landmannalaugar. Proč je toto místo tak krásné? Na to si zodpovíte nejlépe sami, když toto místo navštívíte osobně, ale nejlépe s námi. :) Rozhodně se stačí podívat pár fotografií a motivace balit kufry se dostaví okamžitě. Pro mě osobně je to jedno z nejkrásnějších míst na světě a úplný unikát. Nádherné ryolitové pohoří, zbarvené do všech barev duhy, na částech hor je vidět ještě sníh a my se procházíme po lávovém poli. Je nádherně porostlé islandským mechem, na který je zážitek si jen lehnout. Neskutečně, kde všude se uchytí život a že je Island fádní krajina bez života? Vůbec ne! Důkazem pestrosti je i všudypřítomné islandské ovce, vždy minimálně v trojici. Proč? To neví nikdo, ale je to opravdu tak. Klidně si to přijeďte ověřit. A možná se vám podaří neskutečný zážitek, ve formě pozorování probíhajícího stáda islandských koní přes brod. Po příjemné procházce někteří z nás neodolají a zkoušejí teplotu místního horkého pramene. Neznám nic lepšího, než si dopřát tento relax po obzvlášť náročné túře. Není to jen krásná příroda všude kolem nás, ale i úžasní Islanďané, se kterými se setkáváme, na každém kroku. Naši islandští řidiči si zaslouží obdiv, protože dostat se sem speciálním 4x4 autobusem, je výzva. Cestou zdolávat nerovný terén, klikatou silnici, která nás vede přes lávová pole, ale brodění řek se nevyhneme. I samotná cesta do oblasti islandské vysočiny se stává neskutečným úlovkem mezi našimi zážitky, nemluvě o těch dalších. Jen tak se ptám svého šoféra Bökurda, že tu musel jezdit asi tisíc krát. Odpověděl mi stručně, jen islandským úsměvem a skromně dodává, že poprvé řídil autobus už jak 17 ti letý. Přičemž roku od roku 1970 brázdí všemožně cesty Islandu. Zamýšlí se a nakonec dodává, ročně najezdil na Islandu tak 120 000 km. Celkově přes 7 milionů km dosud. Když si to tak vezmete, Börkur by tak překonal na svém autobuse přes 17 krát vzdálenost Země - Měsíc. Ne nadarmo, si my z CK SEN vybíráme ty nejlepší.

Modrá laguna

Blaa lónið patří mezi nejnavštěvovanější geotermální lázně na celém Islandu. Tato laguna pod širým nebem se nachází uprostřed lávového pole ve městě Grindavík, které je vzdálené 50 km od hlavního města Reykjavík. Jde o lázně, které byly vytvořeny náhodně na konci 20 století. Voda se sem dostala z lokální geotermální elektrárny. Lidé se zde začali koupat a křemičité bahno začali používat na zábaly pokožky, které jim pomáhaly zlepšit jejich kožní problémy. Dnes voda prochází elektrárnou přes výměníky tepla a ohřeje ji pro domácnosti, a následně putuje přímo do tohoto komplexu, kde se nadále využívá pro rekreační a léčivé účely. My se sem vydáváme odpočinout si během našeho posledního dne na poznávačce Islandu. Okouzleni jsme hned při příjezdu, kdy můžeme vidět z našeho autobusu po levé straně krásnou barvu tyrkysového mléka. Sem se jdeme koupat? Ano! To kalné zabarvení způsobuje rozvířené přírodní bláto, z kterého si za chvilku už uděláme na obličeji bahenní kúru, po níž budeme mít obličej jemný jako nikdy před tím. Někteří si vychutnáváme islandskou masáž. No a samotné koupání je považováno za velmi prospěšné díky tomu, že voda je bohatá na minerály jako je oxid křemičitý a síra. Teplota venkovního vzduchu je 15 stupňů a teplota vody v laguně je v rozmezí 37-39 stupňů a s drinkem v ruce si tento pocit zapamatuje každý ještě velmi dlouho.

Bar Ammauu a tulení kůže - Grónsko

Nejbližší loď sem přijede až 26. června, zásoby v dědině pomalu mizí, jedno rajče stojí 25 Kč, pivo je už jen Tuborg v malých plechovkách a pokud potřebujete v supermarketu koupit manželce nový svetřík, máte smůlu… Konec světa. Inuité smutně chodí dědinou a pokukují na moře. Příjezd lodě pro ně znamená konec zimy a příchod krátkého léta. My si příchod léta užíváme naplno. Strávili jste už dvě hodiny v muzeu s velikostí větší koupelny a bavilo Vás to? My včera ano. Geniální výklad místního průvodce Carla Erika, který nám o Grónsku řekl všechno. Ještě před 100 lety tady chodili nazí, zabaleni jen v tuleních kůžích. Před 2 roky do místní školy přišel lední medvěd, když je v dědině, která má 1900 obyvatel špatný rok, 20 lidí spáchá sebevraždu… Potom jsme nahlédli do místního kostela a vyrazili na krásnou túru do údolí květů, kde najdete květy jen na hřbitově při vchodě do údolí. A večer jsme obsadili jediný místní a nejvíc trendy bar, kde jsme s vypětím všech sil nakonec odolali snaze místních žen a mužů o křížení genů. Za chvilku odjíždíme na výlet lodí k ledovcům, po obědě zdoláme nejvyšší vrch okolí a zítra ráno letíme vrtulníkem do vnitrozemí. Zdravíme domů!

Strokkur a Gullfoss

Voda je na Islandu fenoménem v mnoha podobách. Atlantik, ledovec, dravé řeky, vodopády, termální prameny a gejzíry; zažíváme ji zde v pořádných dávkách. Nejvíce nás baví sledovat rozpustilý Strokkur, nejznámější aktivní gejzír na Islandu. Ve vzduchu se už vznášejí sírové výpary z horkých jezírek a pramínků tekoucích vedle cesty. Krčím nos a navzdory značce do nich opatrně strčím prst. Voda je příjemně teplá. Při samotném téměř 120 stupňovém gejzíru by to však už tak bezpečné nebylo. Hladina bublá, natahuje nás několik minut, nastražené foťáky už čekají na svou chvíli, když najednou vytryskne dvacet metrů do vzduchu. Za výskání obecenstva voda dopadá na zem. Ti, co stáli po větru, si pobaveně otírají obličeje a objektivy, připraveni na další vodní bombu. Posílení vydatnou jehněčí polévkou pokračujeme ještě o pár kilometrů dál ke kaskádám, kde řeka Hvítá protéká dvoukilometrovým kaňonem. Jeho sloupové čedičové stěny připomínají majestátní varhany. Z dvacet metrů vysokých schodů se derou stovky litrů vody za sekundu. Opět vychází slunce a vodopádu korunuje duha. Vytahujeme nepromokavé větrovky, bez kterých se zde dole neobejdeme. Gullfoss si chceme vychutnat pěkně zblízka.

Islandský Landmannalaugar

Odbočujeme z hlavní silnice a náš terénní autobus se vydává na odyseu největší vulkanickou pouští v Evropě. Směřujeme totiž na Landmannalaugar. Cesta k Duhovým horám, jak je nazýváme my, připomíná jinou planetu. Putujeme měsíční krajinou, tvořenou tunami černého sopečného písku a jediné, co potkáváme, jsou ztracené hloučky ovcí a auta, která tento terén přecenily. Se vstupem do rezervace Fjallabak se reliéf krajiny pomalu mění. Za strmou zatáčkou se nám naskýtá pohled na nádherné jezero Frostastadavatn, obklopené červenočernými krátery a skalami porostlými lišejníkem. Ještě pár kilometrů a řeka, kterou se brodíme, prozrazuje, že jsme na místě. Uprostřed typicky strohé islandské krajiny se nacházejí hory hrající jedinečnou barevností. Černá láva, ryolit, třpytivý obsidián, ve stínu bílý sníh a na slunci zelené keříky. Neztrácíme čas a vyrážíme na túru po okruhu Laugahraun, ať se po ní ještě stihneme zrelaxovat v přírodním termálním prameni.

Pláž̌ v Refviku

Dnes jsme si měli při balení do ruksaku přihodit plavky. Je sice konec léta, ale to tady v Norsku vůbec nemusí znamenat teplo. I na oběd nás po túře k ledovci Briksdalsbreen chytil déšť. S ním či bez něj, západní pobřeží je neskutečně krásné. Tady v ostrovním městečku Måløy se o něj z každé stany rozbíjejí vlny Atlantiku. Až na pár míst. Serpentinová cesta nás přivádí do klidné zátoky s pískem, jaký si pamatuji akorát z Karibských pláží. A nikde ani nohy. Začínám tušit, na co nám ty plavky měly být. Za jemného mrholení se z mikin a bund převlékáme do plážového outfitu a první odvážlivci již běží naproti studeným vlnkám. Voda je zde mělká, a tak se po pás ponoříte asi 30 metrů od břehu. Na aklimatizaci akorát. A studená je také pořádně. Náš řidič Odd Martin ji tipnul na dvanáct stupňů. Ponořuji se po krk, chvíli trvá, než si tělo uvědomí, co se děje. Nejprve se mi špatně dýchalo, ale už je to v pohodě. Otáčím se směrem k pláži, pár zimomřivých zůstalo na břehu, ale poházených hromádek oblečení je na bílém písku více. Dokola se rozprostírají hory porostlé šťavnatou zelenou trávou, občas někde zahlédneme ovci či kozu. Se slaným úsměvem si říkám, že na toto koupání jen tak nezapomenu.

Reynisfjara - Island

Černé pláže na jižním pobřeží Islandu patří k tomu nejfascinovanějšímu, co ostrov ohně a ledu nabízí. My dnes kráčíme po Reynisfjara. Chodidla se nám jemně boří do měkkého sopečného písku, tvořícího dokonalý černobílý kontrast se zpěněnými vlnami narážejícími na břeh. Občas se studený Atlantik rozohní a donutí nás před vlnou utéct. Už nejednomu zde voda unesla ruksak nebo bezbranný foťák na trojnožce. Znenadání narážíme na objedenou rybu, z níž zůstala jen hlava a ocasní ploutev na kostře. Tak hoduje Papuchalk bělobradý. Ojedinělý pták hnízdící na čedičovém útesu podél pobřeží.  Papuchalci se v šíleném tempu vrhají do vody pro šupinatou kořist. S charakteristickým rychlým třepotem křídel, nám létají nad hlavami, křižující se jako miniaturní stíhačky. V zadní části pláže se z vody tyčí špičaté skalní útvary rozrážející divoké vlny. Reynisjara je velmi podmanivé

Solfar

Pobřežní ulici Sæbraut zdobí artefakt vytvořený islandským umělcem Jón Gunnarem Árnasonem (1931 - 1989). Nese název „Solfar“ nebo „Sun Voyager“ a připomíná loď. Mnoho turistů se domnívá, že má znázorňovat loď vikingskou, což se samozřejmě na Islandu nabízí. Nicméně původní umělcův záměr byl vytvořit loď snů nebo také ódu na slunce.

V roce 1986 proběhla soutěž na venkovní sochu k 200. výročí Reykjavíku. Sun Voyager se stal vítězem a na stávajícím místě na břehu Atlantiku pak byla socha odhalena dne 18. srpna 1990.

Místo je oblíbeným cílem turistů i místních, kteří zde obdivují nejen skulpturu, ale rovněž výhled na oceán a siluetu hory Esja.

Jón Gunnar byl v době, kdy byl Sun Voyager konstruován, velmi nemocný, trpěl leukémií. Zemřel v dubnu 1989, rok předtím, než byl Sun Voyager na nábřeží umístěn.

Kulturní dům (Safnahúsið)

Tento kulturní dům byl postaven v letech 1906 – 1908 jako sídlo Národní knihovny a Národního archivu Islandu a pro veřejnost byl následně otevřen v roce 1909. Pod schody je vidět základní kámen budovy, položený 23. září 1906. Od roku 2013 je součástí Islandského národního muzea. Ředitelem Safnahúsið je Markús Þór Andrésson. Za skvostným dílem stojí dánský architekt Johannes Magdahl Nielsen.

Budova je vnímána jako nejhezčí stavba celého Islandu. A není divu! Interiéru a bělostnému exteriéru byla věnována při výstavbě velká péče. Uvnitř se můžete pokochat impresivními kamennými sloupy, originálním dubovým nábytkem či dlážděnou mramorovou podlahu. Dům je také chráněn coby historická památka!

Od přelomu století slouží budova jako výstavní prostor pro exhibice institucí jako Árni Magnússon Institution for Icelandistic Studies, Národní galerie a Islandské přírodovědné muzeum.

V Kulturním domě je také trvale k vidění výstava Points of View – Cesta vizuálním světem Islandu. Výstava dává návštěvníkům jedinečnou příležitost prohlédnout si sbírky šesti významných islandských kulturních institucí a proniknout tak blíže do nitra islandské civilizace. Umělecká díla různých stylů a médií jsou prezentována tematicky vedle muzejních předmětů a archivních materiálů, jako jsou knihy a mapy.

Laugavegur

Laugavegur je hlavní obchodní tepna centra Reykjavíku a také jedna z nejstarších nákupních ulic. Název znamená „mycí cesta“, pravděpodobně proto, že vedla k horkým pramenům v Laugardalur, kde za starých časů reykjavíkské ženy praly prádlo. Laugavegur byl postaven v roce 1885 na základě rozhodnutí městské rady. Ulice začíná na východě v Kringlumýrbraut, poblíž nákupního centra Kringlan a největšího městského parku Laugardalur a vede dále na západ do Bankastræti. Její délka je asi 2 km a je vyhlášená pro své luxusní butiky. Nicméně i ti, co se neřadí zrovna k nadšeným shopaholikům si zde přijdou na své, je tady velký výběr skvělých restaurací a barů.

Islandské vodopády

Každé malé dítě ví, že island je synonymem pro led, gejzíry, termální prameny a vodopády. Ale věděli jste, že těchto vodních kaskád ukrývá na svém území až 10 000! Od těch úplně malých až po obry měřící více než 200 metrů! Kombinace vysokých hor, velkých horských ledovců a severoatlantického klimatu s cykly tání a mrazu a zároveň četnými srážkami vytvořila toto velké množství islandských vodopádů. Nebo že by je měli na svědomí zdejší elfové? 

Duhové hory na Islandu – Landmannalaugar

Duhové hory – Landmannalaugar je oblast nedaleko sopky Hekla. Jedinečná lokalita nabízí uprostřed typicky strohé islandské krajiny hory hrající barvami, termální prameny, lávová pole i modrá jezera. Díky vysoké geotermální aktivitě získala tato oblast na Islandu duhové zabarvení. Duhové hory Landmannalaugar připomínají kaleidoskop, ve kterém se střídají odstíny zelené, oranžové, červené, černé a hnědé. Barevné odstíny na svazích obsidiánových a ryolitových hor způsobila láva plná minerálů, která se ochlazovala neobvykle pomalu. Termální prameny můžete vidět v přírodním jezírku nedaleko chaty Landmannalaugar, kde horká říčka vyvěrá zpod lávy a spojuje se se studeným přítokem. Oblast přímo vybízí k pěší turistice.

Geysir

Geysir, nebo také Velký Geysir je jihozápadní islandský gejzír, který dokáže vymrštit vařící vodu do výšky až 70 metrů. Erupce bývají ovšem nepravidelné a v minulosti bylo období, kdy přestaly úplně. Gejzír je podle všeho aktivní již 10 000 let. Právě on dal pojmenování všem gejzírům světa.

Modrá laguna

Modrá lguna - největší turistická atrakce Islandu. Toto jezero je součástí obrovského geotermálního komplexu, který je také viditelný na satelitních snímcích. Teplota vody je kolem 40 stupňů Celsia po celý rok a léčivá koupel v Modrá laguně je nezbytným zážitkem každého návštěvníka Islandu.

Reykjavík

Nejsevernější hlavní město naší planety ležící nad 64 stupněm severní zeměpisné šířky, zcela odlišné od ostatních evropských metropolí. Ingolfur Amarson na místě dnešního Reykjavíku založil první lidské osídlení na Islandu v roce 870. Reykjavík byl založen teprve v roce 1786 a postupně se rozvinul do administrativního, obchodního a kulturního centra ostrova. Životní úroveň Reykjavíku je nyní mezi nejvyššími na světě. Dlouhé letní dny, kdy Slunce nezapadá, kompenzují depresi z temných dní.

Poznávací zájezdy do Reykjavíku

Gullfoss

Gullfoss - Zlatý vodopád, jak zní překlad tohoto přírodního skvostu, je díky přílivu vody z řek, dešťů a ledovců, nejmohutnějším vodopádem v Evropě. Nejvyšší naměřený průtok byl 2000 m3/s. Celková výška vodopádu na Bílé řece je 32 metrů, jeho šířka je 21 metrů.

Skógafoss – lesní vodopád Islandu

Dobrodružství jižním pobřežím Islandu pokračuje a my se přesouváme více na východ k dalšímu z nejkrásnějších vodopádů, jaké vůbec najdete na světě. Do půl hodiny náš SEN autobus zastavuje na parkovišti u vesničce Skógar. Právě na tomto místě řeka Skóga vytvořila jeden z dalších ikonických vodopádů. Ten padá z bývalých pobřežních útesů, které se dnes nacházejí asi pět kilometrů od moře. Pás těchto útesů tvoří jakousi bariéru mezi nespoutanou islandskou vysočinou a bouřlivým pobřežím. Legenda o vodopádu hovoří o ukrytém pokladu, čemuž častokrát odpovídá i přítomná duha. Vždyť jak se říká, "Na konci duhy, hledej poklad". Skógafoss je vysoký až 60 metrů a do šířky měří 25 metrů. Jeden z nejznámějších a nejkrásnějších pohled na vodopád je ze spodní části od řeky. Pokud chcete zažít i trochu jiný pohled, nad vodopád vedou i schody, po jejichž zdolání si užijete výhled z horní vyhlídky. Východně od vodopádu vede náročnější turistický chodník ze Skógaru do vnitrozemí Islandu. Mnoho turistů podstupuje výzvu a prochází průsmykem, který vede mezi ledovci Eyjafjallajökull a Mýrdalsjökull. Cesta končí v údolí Þórsmörk, kde se napojuje na slavnou cestu Laugavegur, vedoucí až do oblasti Landmannalaugar. Pokud se vydáte turistickým chodníkem ze Skógaru směrem k ledovcům, odměnou Vám budou jedny z nejkrásnějších výhledů na zelený, vodopády posetý kaňon.

Hallgrimův kostel – nejslavnější kostel Reykjavíku

Z nejznámější ulice Laugavegur odbočujeme směrem nahoru k dominantě Reykjavíku, kterou je jednoznačně nejznámější kostel města, Hallgrímskirkja. Obrovský betonový kolos složený z jakoby čedičových skal bílé barvy dosahuje výšky 75 metrů. I díky tomu je z věže kostela ten nejkrásnější výhled na město. Nahoru se dostanete výtahem po zaplacení poplatku 1000 ISK, přičemž lístek Vám ale nikdo kontrolovat nebude. Jste přece ve Skandinávii a zároveň v kostele, a proč byste porušovali pravidla? Našinci se ale může zdát místní důvěra, že si každý návštěvník vyhlídky lístek opravdu zakoupí, jako čistá naivita. Ale není chyba přeci jen v našem uvažování? Hallgrimův kostel je luteránský, a stavěl se od 40. let 20. století až do roku 1986. Interiér je v celku strohý až na impozantní varhany s více než 5000 píšťalami, které měří i 15 metrů. Zajímavé je i řešení opěradel na lavicích, které se dají jednoduše překlopit a vy si otočení zády k oltáři můžete vychutnávat koncert. Před kostelem je socha Leifura Eirikssona, kterému se v roce 1000 podařilo doplavat do Ameriky. Sochu věnovali Islandu v roce 1930 Spojené státy u příležitosti tisícího výročí založení parlamentu Althing.

Harpa – koncertní síň a konferenční centrum v Reykjavíku

Je jedním z novodobých symbolů Reykjavíku a my ji na našich SEN zájezdech rozhodně nevynecháváme. Budova, jejíž výstavba byla ohrožena velkou bankovní krizí je dnes jednou z nejznámějších a nejkrásnějších moderních budov centra Reykjavíku. Řeč je o budově Harpa, která je koncertním a konferenčním centrem, situovaném v prostředí starého přístavu islandské metropole. Budova má jedinečnou fasádu složenou z ocelové konstrukce spolu se skleněnými výplněmi různých tvarů. Budova navržená dánsko-islandským umělcem měla být původně součástí velkolepého moderního projektu, jehož výstavbu na dlouhé období přerušila bankovní krize na Islandu, nastartovaná velkou hospodářskou krizí v roce 2008. Dokončení stavby bylo opravdu nejisté, dokud vláda v roce 2008 nerozhodla o úplném dofinancování zbývajících nákladů na výstavbu napůl postavené stavby. V té době to byl na několik let jediný stavební projekt na Islandu. Název Harpa dostala budova až v den islandské hudby 11. prosince v roce 2009. Předtím se jí říkalo Koncertní síň a konferenční centrum v Reykjavíku. Budova je první účelovou koncertní síní v Reykjavíku a sídlí v ní islandský symfonický orchestr a kanceláře islandské opery. Zahajovací koncert byl 4. května 2011 a od té doby se Harpa těší velké popularitě domácích, ale i návštěvníků. Jedinečná akustika koncertních sálů dává příležitost vyniknout domácím ale i cizím umělcům. Častokrát se v ní konají různé akce, konference a najdete v ní i pravidelné stad-up vystoupení s typickým islandským humorem. My ve SNU tuto budovu milujeme a zažili jsme zde mnoho úžasných akcí, kterých se zúčastnili i naši klienti. Příště, až budete v Reykjavíku, určitě ji zařaďte do svého seznamu navštívených míst. Doporučujeme i výbornou luxusní restauraci, či kvalitní designový obchod, který najdete uvnitř této krásné budovy.

Hekla – brána do pekla

Island je posetý sopkami a některé daly v minulosti místním obyvatelům opravdu zabrat. Takovou sopkou je i Hekla, která patří k těm nejaktivnějším sopkám na ostrově. Z okružní cesty Islandem se odkláníme do nehostinného a drsného vnitrozemí. Cestu lemuje největší řeka Islandu Thjórsá, na které se nachází největší vodní elektrárna ostrova. V minulosti byla tato oblast poseta farmami, ale čím více postupujeme do vnitrozemí, sledujeme, že se z vnitrozemí zcela vytratily. Příčin je několik, ale prsty v tom rozhodně má i bouřlivá historie "Brány do pekla", jak místní obyvatelé přezdívají Hekle. Jedná se o stratovulkán s výškou 1491 m, který má od roku 874, kdy se sem dostali první Vikingové, za následek více než 20 velkých erupcí v jejím okolí. Už z dálky nám Hekla připomíná převrácený člun, na kterém se nachází řada kráterů, z nichž dva jsou ty nejaktivnější. Sněhem a malými ledovci pokrytý vrchol Hekly je častokrát zahalen v mracích, a tak pouze pokud máte štěstí, odhalí se Vám opravdu celá. V minulosti několikrát v historii pokryla celý ostrov sopečným popelem a pemzou, říká se že až 10 % sopečného materiálu vyvrženého na celém ostrově, pochází právě z ní. Tento spící obr má ve zvyku „informovat“ o své aktivitě pouze 30 až 80 minut před tím, než to opět "odpálí", a i v tom je jeho zákeřnost a nebezpečnost. Nepatří k těm islandským sopkám, které by pomalu a dlouho chrlily lávu, naopak její erupce jsou velkolepé a v historii měly za následek vyhubení všeho živého v okruhu několika kilometrů. Pokud to spočítáme, kumulativní Hekla vychrlila jeden z největších objemů lávy na světě, což představuje za poslední tisíciletí, něco okolo 8 km3. Přesto je tato sopka populárním místem pro návštěvy turistů a Islanďané se na ni častokrát „škrábou“ se svými předělanými 4x4 auty. Frekvence posledních erupcí byla přibližně každých 15 let, vzhledem k faktu, že naposledy byla aktivní v roce 2000, je tu dost velký předpoklad, že v příštích letech o sobě dá vědět. SEN ji navštěvuje každý rok a projíždíme pod ní pravidelně, když směřujeme do vnitrozemí ostrova. Zárukou bezpečnosti jsou i naši skvělí islandští řidiči, kteří mají mnoho zkušeností s islandskou drsnou přírodou a už několikrát tuto sopku zdolali. Jednotlivé erupce sopky zde zanechali po sobě měsíční krajinu, která se stala dějištěm natáčení několika filmů. Viděli jste film Prometheus ?

Thingvellir

Thingvellir je jedno z nejnavštěvovanějších míst na Islandu. Je to národní park ležící asi 40 kilometrů severovýchodně od Reykjavíku. Park leží v brázdovém údolí, které značí hranici Severoamerické a Euroasijské tektonické desky. Toto místo má však velký politický a historický význam. Byl zde založen národní parlament Althing v roce 930. Ještě do konce 18. století se schůzky konaly zde. Národním parkem se Thingvellir stal v roce 1930 a v roce 2004 byl zapsán na seznam přírodních památek UNESCO.

Skaftafell

Na jihovýchodě Islandu se nachází fascinující přírodní rezervace Skaftafell (kdysi byla samostatným národním parkem), která je zároveň součástí Národního parku Vatnajökull. Své návštěvníky oslní zejména rozmanitou přírodní scenérií, v níž se prolínají ledovce, pouště s černými písky, zelenající se rostliny nebo ledovcové laguny. Tato pestrá krajina je tedy jako stvořená pro fotografické nadšence nebo pro milovníky pěší turistiky. Skaftafell není nadarmo nazýván turistickým rájem, neboť nabízí stezky různé náročnosti. Jednou z oblíbených a snadných túr je například ta k vodopádu Svartifoss nebo k ledovci Svínafellsjökull. Ti, kteří pak mají dobrodružného ducha a milují adrenalin, se odsud mohou vydat na nejvyšší vrchol Islandu, jímž je Hvannadalshnúkur. Mezi oblíbené výletní oblasti dále patří ledovec Vatnajökull, pláž Diamond nebo ledovcová laguna Jökulsárlón. 

Akureyri

Akureyri je hned po Reykjavíku druhé největší město Islandu a leží na severovýchodě ostrova. V nabídce má pro všechny turistické nadšence mnoho zajímavých atrakcí, které zahrnují četná muzea, skvělé turistické stezky, krásnou botanickou zahradu a hned několik uklidňujících zelených prostranství. Obdivovat zde můžete během léta například jedinečné domy porostlé trávníkem (Laufas Turf Houses), které patří Národnímu muzeu Islandu, les Kjarnaskogur, kde lze absolvovat jízdu na kole, piknik či procházku, barevnou botanickou zahradu známou také jako Lystigarðurinn nebo velkolepý kostel Akureyri. Zimní měsíce jsou pak stvořené k návštěvě tamějšího vánočního domu Jolahusid, k vykoupání se na koupališti či k lyžování v nedalekém horském středisku Hlíðarfjall. 

Goðafoss

V severovýchodní části Islandu se nachází pozoruhodný vodopád Goðafoss (přezdívá se mu také „Vodopád bohů“), jenž je tvořen z vody čtvrté největší islandské řeky Skjálfandafljót. Hřmící vodní masa zde padá z úctyhodné výšky dvanácti metrů a její šířka sahá až k třiceti metrům. K vodopádu míří turisté nejčastěji z města Akureyri – cesta autem odsud trvá asi 45 minut. Goðafoss je také součástí vyhlídkové trasy známé jako „Diamantový okruh“ (Diamond Circle), která vede kolem jezera Mývatn, ledovcového kaňonu Ásbyrgi, města Húsavík a vodopádu Dettifoss.

jezero Mývatn

Když se řekne Mývatn - Komáří jezero, v málokom to vyvolá nějaké romantické představy, spíše tak obavu z nadměrného poštípání. Ale věřte, že islandské jezero Mývatn, jak jeho překlad v islandštině zní, vám přivodí jen ty nejhezčí dojmy a pocity (v letních měsících možná tedy i těch pár štípanců, ale...). Je to překrásná oblast, kde se můžete kochat nejen touto rozlehlou vodní plochou a její bohatou faunou, ale najdeme zde také vodopády, sopky a vyhlášené lázně. A nechybí zde ani muzea! Ale milovníci umění, netěšte se a žádné kousky starých mistrů nečekejte! V centru dění je zde příroda!

Jökulsárlón

Jökulsárlón se nachází na jihovýchodě Islandu v Národním parku Vatnajökull a je nejznámější ledovcovou lagunou na ostrově. Vodní plocha má trvale oslnivý modrý odstín a s 248 metry je nejhlubším islandským jezerem. Kolem laguny se pak nachází části známých islandských ledovců, jako jsou například Vatnajökull nebo Breiðamerkurjökull. Voda z laguny protéká do Atlantského oceánu úzkou oblastí, což vytváří pozoruhodnou podívanou na černou písečnou pláž posetou mnoha ledovými kusy. Během zimy lze kolem vodní plochy sledovat také početné tuleně, kteří sem vítají za snadnou rybí potravou – po zbytek roku se pak povalují na modrých ledovcích a absorbují sluneční paprsky. Oblíbená je v oblasti laguny stezka mezi jezerem Fjallsárlón a ledovcovým jezerem Jökulsárlón – na jeho břehu se také nachází kavárna. Absolvovat po laguně můžete rovněž nezapomenutelnou vyhlídkovou plavbu. Zajímavost: Laguna Jökulsárlón se dokonce objevila ve slaných „bondovkách“ Dnes neumírej nebo Vyhlídka na vraždu. 

Ásbyrgi

Na severovýchodě Islandu v Národním parku Vatnajökull se nachází fascinující prohlubeň ve tvaru podkovy, která je známá jako kaňon Ásbyrgi. Tento zalesněný přírodní útvar je skutečně velkolepý, čemuž nasvědčují i jeho rozměry – na šířku měří 1,1 km a na délku pak asi 3,5 km. Jedinečný tvar podkovy způsobila v historii s největší pravděpodobností eroze země po povodních. Při návštěvě této dechberoucí přírodní oblasti se můžete pokochat skvostnými výhledy do okolí, ale i rozmanitou florou (rostou zde břízy, vrby i divoké květiny) a faunou, kterou zahrnují částečně nepolapitelné polární lišky, a především pak ptáci. Prostředí kaňonu je o to dramatičtější, jakmile uslyšíte pronikavé havraní volání.

Dettifoss

Dettifoss je druhým nejmohutnějším evropským vodopádem a konkrétně se nachází na severu Islandu v Národním parku Vatnajökull. Mezi turisty je hojně navštěvovaný zejména v rámci tzv. „Diamantového okruhu“ (Diamond Circle). Napájena je tato hřmotná vodní masa ledovcovou řekou Jökulsá á Fjöllum, která teče z největšího evropského ledovce Vatnajökull a nakonec padá do kaňonu Jökulsárgljúfur. Nedaleko vodopádu pak můžete navštívit například pozoruhodné město Akureyri anebo pobřežní městečko Húsavík, jež je známé díky dokonalým podmínkám k pozorování velryb. Poblíž se také nachází oblast jezera Mývatn s rozmanitou faunou, florou a lávovým polem Dimmuborgir. Zajímavostí krom jiného je, že vodopád Dettifoss se objevil ve filmu Prometheus (2012).

Stokksnes

Poloostrov a současně také mys Stokksnes se rozkládá na konci islandského jižního pobřeží a svým návštěvníkům nabízí téměř mimozemskou krajinu, která je svou panenskou krásou naprosto jedinečná. Na své si zde tedy přijdou všichni milovníci přírody, klidu, a především pak fotografování. Nejoblíbenější atrakcí v oblasti mysu Stokksnes je žulová hora Vestrahorn s výškou asi 454 metrů, která se na vašich foto snímcích bude náramně vyjímat. Za obdiv a nějakou tu fotografii však stojí i pláž Stokksnes s černým pískem, jejíž součástí je laguna – v té se zrcadlí v celé své kráse právě impozantní hora Vestrahorn. Nedaleko této pláže lze rovněž vyzkoušet zajímavé dobové fotografování v opuštěné vikingské kolonii.  

Hvítserkur

Na severozápadě Islandu v zálivu Húnaflói se můžete pokochat patnáctimetrovým skalním blokem zvaným Hvítserkur. Z islandštiny se překládá jeho název jako „Bílá košile“, což je v podstatě odkaz na bílý povlak z ptačího trusu. Ptactvo žijící na Islandu ostatně využívá tuto skálu jako hnízdiště. Konkrétně zde hnízdí hlavně mořští práci fulmarové, rackové nebo kormoráni. K erodované sopečné hrázi se snadno přiblížíte z islandského poloostrova Vatnsnes – zde ční ze zálivu asi 50 metrů od pobřeží a čeká na to, až si ji zvěčníte na svém cestovatelském foto snímku. Stará legenda pak praví, že tento čedičový útvar je trollem, který zůstal uvězněný v paprscích slunce. 

Snæfellsnes a Kirkjufell

Na západě Islandu se rozprostírá okouzlující poloostrov Snæfellsnes, který své návštěvníky láká nepřebernými možnostmi aktivit. Obdivovat na něm můžete například Národní park Snaefellsjokull se stejnojmenným ledovcem (sopkou pokrytou ledovcem), skalní útvary Lóndrangar, kráter Eldborg se skvělými výhledy do okolní přírody nebo pláž Djupalonssandur s černým sopečným pískem a skrytými „silovými kameny“, které kdysi využívali rybáři k testování síly. Na severu islandského poloostrova Snæfellsnes se dále nachází ikonická a nejfotografovanější hora Kirkjufell, jež se dokonce objevila v populárním seriálu Hra o trůny a zhruba ve středu poloostrova najdete pláž Ytri-Tunga, kde je možné pozorovat zejména v letních měsících kolonie roztomilých tuleňů. A pokud vás netíží čas, můžete se zastavit na pár dní i v rybářském městě Stykkisholmur s typickými islandskými domky.

Kaňon Silfra

Přijíždíme na první zastávku v rámci Zlatého islandského okruhu. V Národním parku Thinvellir se chystáme navštívit zajímavou přírodní atrakci, kterou je kaňon Silfra. Údolí a samotný kaňon byly vytvořeny tektonickým posunem euroasijské a severoamerické desky. Desky se každý rok od sebe vzdalují přibližně o 2 cm. Vytvářejí tak velké napětí, které se uvolňuje prostřednictvím pravidelných zemětřesení, které se objevují přibližně v desetiletých intervalech. Tato zemětřesení způsobila praskliny v údolí Thingvellir. Silfra leží na okraji jezera Thingvallavatn a je jednou z největších a nejhlubších z těchto puklin. Trhlina je zatopená průzračnou vodou. Ta pochází z tajícího druhého největšího ledovce Islandu - Langjökull, který je odsud vzdálen asi padesát kilometrů severně. Voda prochází vrstvou pórovité lávové skály a vzniká tak vysoce filtrovaná podzemní voda, která je mimořádně čistá. Balvany a skály padající do rozšiřujících se trhlin vytvořili v puklinách kaňonu, nádherné jeskyně a skalní útvary. Díky těmto vlastnostem je potápění a šnorchlování v Silfra velmi populární. Existují tři hlavní potápěčské lokality: Sál Silfra, Katedrála Silfra a Laguna Silfra. Katedrála je 100 metrů dlouhá trhlina s viditelností téměř od začátku až po konec. Na začátku a konci je SILFRA mělká, ale postupně sestupuje do maximální hloubky až 63 metrů. Potápění do takové hloubky se provádí zřídka kdy, protože to vyžaduje absolvování speciálního kurzu potápění v jeskyních. Teplota vody je mezi 2-4 ° C, dá se zde však pohodlně potápět pomocí suchého neoprenu.

Húsavík

Na severu Islandu u zálivu Skjálfandi leží menší městečko Húsavík, které je turisty vyhledávané zejména jako jedno z nejlepších míst v Evropě pro pozorování velryb – konkrétně tedy keporkaků. Zátoka Skjálfandi je však domovem i pro krásné delfíny bílé či sviňuchy a občas je v ní možné zahlédnout i kosatky a belugy. Dále přímo ve městě můžete navštívit například Muzeum velryb Húsavík, dřevěný kostel Húsavíkurkirkja z roku 1907 nebo Městské muzeum kultury a biologie (Safnahúsið á Húsavík), které má mezi exponáty dokonce vycpaného ledního medvěda či starověké lodě odkazující na mořeplavby po Islandu. Pokud se ale rádi oddáváte relaxaci, je možné v Húsavíku absolvovat koupele v geotermálních pramenech – GeoSea a přitom z dálky obdivovat místní žlutý maják. 

Sky Lagoon – Nebeská laguna na Islandu

Nedaleko hlavního města Reykjavík (6 km od centra města), Islanďané otevřeli svou nejnovější atrakci s názvem Sky Lagoon - Nebeská laguna. Veřejnosti se brány Nebeské laguny otevřely 30.4.2021. Laguna je v podstatě 70 metrů dlouhý bazén plný teplé geotermální vody (38 - 40° C) s nekonečným okrajem, ze kterého si užijete jedinečný výhled na severní Atlantický oceán. Tato unikátní atrakce je zasazena do příjemného prostředí vulkanických skal a atmosféru islandské přírody zde dotváří i malý vodopád. Zájemci zde mohou využít i největší saunu na Islandu, ze které budete mít ty nejkrásnější výhledy na zapadající slunce. Když už mluvíme o západu slunce, ten si užijete i z unikátního baru, který je zasazen v moderní jeskyni. Vychutnat si tu tak můžete lokální nápoje a drobné jídlo z kvalitních místních surovin. U vstupu máte na výběr ze dvou balíčků, přičemž se liší pouze tím, zda máte k dispozici veřejnou nebo privátní převlékárnu. V ceně vstupu máte samotný vstup do laguny, 7 různých stupňů islandského rituálu, převlékárny a ručník. Sedmistupňový rituál se skládá z horké laguny, bazénku s ledovou vodou, suché sauny, osvěžující studené mlhy, speciálního peelingu pokožky, parní sauny a uklidňující sprchy na závěr. Sky Lagoon dokáže denně uspokojit až 3000 návštěvníků. Rodiče dětí mladších 12 let budou muset nechat své ratolesti doma, přičemž děti od 12 - 14 let mají vstup povolen pouze v doprovodu zákonného zástupce. Společnost Pursuit, která stojí za tímto unikátním projektem věří, že se stane stejně oblíbeným a známým jako slavná Modrá Laguna. Ta je od Rejkavíku vzdálena 50 minut jízdy, a je jednou z nejslavnějších a nejnavštěvovanějších atrakcí Islandu.

Sopky na Islandu

Kdo by si nepamatoval, jak zamíchala kartami letecké dopravy jedna z nejznámějších islandských sopek Eyjafjallajökull v roce 2010!  Že se vás to osobně netýkalo? To je samozřejmě jedině dobře, nicméně každý si po této zkušenosti jistě uvědomil, jak sopky mohou být, i takto sekundárně – z důvodu chrlení dýmu – mocné. Islanďané se s nimi museli naučit žít, po staletí je jejich ostrov silou ohně zmítán. Dnes zde mají 32 aktivních vulkánů! Což na jeden ostrov rozhodně není malé číslo! Islandské sopky mají ale i své romantické kouzlo. Jedna z nich dokonce „stála modelem“ pro knihu „Cesta do středu Země“ od Julese Verna. Znáte její jméno?